Brzy bude rozhodnuto o povolení orbitálních startů Starship, přistání na Měsíci s astronauty se však zdrží

Federální letecká správa aktuálně oznámila, kdy dokončí svou analýzu ohledně vydání povolení pro orbitální starty Starship ze Starbase. NASA zároveň provedla audit, který odhalil několik zajímavostí ohledně chystané lunární varianty Starship, která má za pár let dopravit astronauty na povrch Měsíce.

V září jsme podrobně psali o tom, že americká Federální letecká správa (FAA) vydala předběžnou podobu environmentální studie, na jejímž základě bude rozhodnuto, zda SpaceX dostane povolení provádět orbitální starty Starship z Boca Chica (Starbase). Následovalo několikatýdenní období, během kterého měla veřejnost příležitost zasílat své připomínky k vydané studii. Úřad FAA obdržel nakonec celkem 17 tisíc psaných připomínek a 121 mluvených. Tyto připomínky nyní FAA zpracovává a ty konstruktivní může zakomponovat do finální verze environmentálního posouzení. Úřad aktuálně oznámil, že celý tento proces bude dokončen nejpozději 31. prosince.

Starship SN9 a SN10 (vpravo) na rampě ve Starbase (Foto: SpaceX)

Následně FAA vydá rozhodnutí ohledně startovní licence pro SpaceX. Jednou možností je, že licence bude rovnou udělena. V takovém případě by SpaceX mohlo už začátkem příštího roku provést první orbitální let Starship a Super Heavy. Také se ale může stát, že povolení zatím nebude uděleno, jelikož FAA dojde k závěru, že stávající environmenální studie je nedostatečná nebo ukazuje, že ekologické dopady jsou nepřípustně větší než v případě starší studie, na jejímž základě SpaceX získalo povolení pro starty Falconů z Boca Chica. V takovém případě by SpaceX muselo vytvořit zcela novou podrobnou studii a udělení startovního povolení pro Starship by se tím pravděpodobně odložilo o mnoho měsíců. Z předběžné podoby studie, kterou úřad FAA zveřejnil v září, to však vypadalo, že ekologické dopady nejsou až tak výrazné, takže udělení licence snad projde. Nicméně je už jisté, že první orbitální start Starship se letos nestihne a proběhne nejdříve začátkem příštího roku.

Starship S20 a Super Heavy B4 po zkušebním spojení na orbitální rampě (Foto: Jack Beyer)

SpaceX však ani tak nebude mít zcela vyhráno, protože toto prvotní startovní povolení se bude vztahovat pouze na testovací lety Starship do maxima 5 orbitálních startů ročně. Firma tedy bude muset následně žádat o dodatečné licence, které pokryjí další typy misí a vyšší startovní kadenci. Jejich posuzování ale už nebude začínat od nuly, protože nové žádosti budou brány jako nástavba oné prvotní licence pro orbitální testy Starship. Proces vyřizování dalších licencí by tedy měl být rychlejší.

SpaceX kromě Starship pro komerční účely a vlastní potřeby zároveň vyvíjí lunární variantu této lodi pro NASA. Letos v dubnu získala společnost SpaceX kontrakt v hodnotě necelých 3 miliard dolarů, který zahrnuje vývoj lunární Starship (oficiálně zvané Human Landing System neboli HLS) a dvě přistání na Měsíci. Jednou jako test bez posádky a podruhé s astronauty v rámci společné mise Artemis III, při které posádku k Měsíci dopraví raketa SLS a loď Orion a Starship poté jen přepraví astronauty na povrch Měsíce a zpět. Bývalý americký prezident Donald Trump dal NASA během své vlády za cíl uskutečnit přistání astronautů na Měsíci do roku 2024, a to byl až doteď oficiální termín mise Artemis III. Aktuálně však zástupci NASA připustili, že to je nerealistický termín a přistání posádky na Měsíci proběhne nejdříve v roce 2025. NASA to tak trochu svedla na zdržení, které způsobila žaloba firmy Blue Origin, jež protestovala proti udělení kontraktu HLS společnosti SpaceX. Soud sice žalobu nakonec zamítl, NASA kvůli tomuto sporu musela na půl roku přestat pracovat na HLS. Skutečnost je však taková, že se už dlouho předtím vědělo, že přistání astronautů na Měsíci do roku 2024 je nesplnitelný termín. Na vině jsou však spíše zdržení ve vývoji skafandrů a rakety SLS než na straně Starship (SpaceX navíc vývoj této lodi následkem žaloby Blue Originu nijak neomezila). Každopádně lunární Starship ve verzi pro NASA nepoletí na Měsíc s lidmi dříve než bude připravena celá mise Artemis III, což tedy bude oficiálně nejdříve v roce 2025.

Aktualizovaný koncept lunární Starship pro NASA (Zdroj: SpaceX)

Přistání astronautů na Měsíci v roce 2025 je však údajně také nerealistické. Podle aktuálně zveřejněného auditu NASA se totiž očekává, že původní termín 2024 se zdrží „o několik let“. Celý audit je zajímavé čtení, především co se týče analýzy nákladů programu Artemis. Audit vypočítal, že v období 2012–2025 spolkne celý projekt celkem 93 miliard dolarů (z toho 54 miliard přímo souvisí s vývojem rakety SLS, lodi Orion a související infrastruktury). Každý z prvních čtyř startů SLS s Orionem (Artemis I až IV) pak bude stát přibližně 4,1 miliardy dolarů, přičemž tato částka zahrnuje pouze náklady na výrobu, start a provoz související infrastruktury, nikoli náklady na vývoj. Pro srovnání, start Falconu 9 s Crew Dragonem pravděpodobně stojí maximálně 200 milionů dolarů, tedy asi 20x méně. SLS a Orion jsou samozřejmě schopnější stroje navržené pro jiný typ misí než Falcon a Dragon, ale pro ilustraci magnitudy rozdílu to myslím stačí.

Rozpis dosavadních a očekávaných nákladů na vývoj rakety SLS a lodě Orion (Zdroj: NASA OIG)

Audit NASA uvádí jako jednu z hlavních příčin takto vysoké cenovky SLS/Orionu to, že jsou vyvíjeny prostřednictvím tzv. cost-plus kontraktů. Ty jsou velmi neefektivní, jelikož najmutým dodavatelům jsou propláceny všechny náklady, i když dojde k překročení původního rozpočtu nebo velkému zdržení (raketa SLS měla mít původně premiéru v roce 2016, ale podle auditu odstartuje nejdříve v létě 2022). Dodavatelé jsou tím pádem motivováni vývoj co nejvíce protahovat a prodražovat, protože to pro ně v podstatě nemá žádné negativum, a naopak jim to přinese vyšší zisk. Oproti tomu třeba kosmické lodě Crew Dragon a Starliner byly vyvinuty pomocí fixních kontraktů, kdy firmy musejí dodat produkt za předem odsouhlasenou částku. A když se vývoj protáhne, vzniklé dodatečné náklady jdou na vrub dané firmy, nikoli zadavatele. Takže například za zopakování zpackané testovací mise Starlineru a další zdržení musel Boeing zaplatit už 600 milionů dolarů ze svého (celý kontrakt má hodnotu 4,2 miliard dolarů). Kontrakt na vývoj HLS je také fixní, ale zároveň u něj dochází ke sdílení nákladů. Jak uvádí audit NASA, SpaceX doposud zaplatilo ze svého více než polovinu všech nákladů vyplývajících z vývoje lunární Starship a firma plánuje tuto úroveň sdílení nákladů udržovat i v budoucnu. SpaceX tedy na rozdíl od tradičních dodavatelů nespoléhá na to, že celý vývoj zaplatí NASA, a firma je ochotná jít s kůží na trh. Jako další příčinu vysoké ceny SLS pak audit NASA uvádí skutečnost, že raketa není znovupoužitelná. To ale asi čtenáře ElonX moc nepřekvapí.

Umělecká představa startu rakety SLS s lodí Orion (Zdroj: NASA)

V auditu NASA je k vidění také níže uvedený, rok starý harmonogram vývoje a testování lunární Starship. V prosinci 2020 plánovali NASA a SpaceX orbitální test Starship na 1. čtvrtletí 2022, přistání lunární Starship na Měsíci bez posádky na konec roku 2023 a přistání s posádkou na konec roku 2024.

Oficiální harmonogram testování lunární Starship (SLS) z prosinece 2020. Pozor, jsou uváděny fiskální kvartály, nikoli kalendární. (Zdroj: NASA OIG)

Jak už jsem vysvětlil výše, termín přistání s astronauty už neplatí, avšak původní termín testovacího přistání bez posádky by mohl být stále uskutečnitelný. Obzvlášť když vezmeme v potaz, že tehdejší plán prvního orbitálního testu překvapivě odpovídá reálnému datu. Navíc provedení zkušebního přistání na Měsíci není nijak závislé na připravenosti SLS, Orionu a celé Artemis, takže nevyhnutelná zdržení u těchto projektů nebudou mít vliv na testy lunární Starship. Zkušební přistání Starship na Měsíci by se tedy do konce roku 2023 možná stále dalo stihnout.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
100 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Kuřecí stehno

Děkujeme, Petře.

PetrV

Zaplať pánbů za ty dary by řekl švejk.

k99

Takže fiskální rok je u NASA od října do září; jest tak? Nebo to tak mají všechny americké firmy / instituce? (Vím, že např. japonské firmy mají fiskál od dubna do března.)

Naposledy upraveno před 10 dny uživatelem k99
Krysi steak

AFAIK si kazda firma v USA voli sama, kdy bude zacinat jeji fiskalni rok.

Invc

U nás to máš taky – jmenuje se to “hospodářský rok”.

Musí začínat 1. dne měsíce a nesmí to být 1.leden.

Jiří Hošek

Čtenář získá z článku dojem, že podle auditu je hlavním faktorem očekávání zdržení původního termínu přistání na Měsíci v roce 2024 “o několik let” spíše vývoj skafandrů a rakety SLS než Starship.
Audit však slovní spojení “o několik let” používá výhradně ve spojitosti s HLS a skafandry. Například v kapitole “Time Needed for Development, Testing, and Certification of the HLS and Spacesuits Will Delay Planned Lunar Landing Schedule by Several Years” audit uvádí: “Předpoklad překročení současného harmonogramu přistání lidí na Měsíci o několik let je dán časem potřebným k vývoji a testování HLS a skafandrů”. Specifikuje to slovy “plán vývoje HLS je nerealistický a není podporován analýzou rizik” a “zpoždění v současném harmonogramu jsou pravděpodobná vzhledem k technologiím, které musí být vyvinuty a k napjatému harmonogramu”. Audit odhaduje, že program HLS by mohl čelit zpoždění až 3,4 roku (podobně jako SpaceX Crew) a v případě včasného nedodání potřebných systémů dokonce uvádí možnost nouzového plánu Orionu při Artemis III tak, že by nezahrnoval přistání na Měsíci.

Adam

Proč nezmíníte také, že SLS měla být hotová v 2016?
A možná byste mohl přidat, kdy se začala vyvíjet SLS a co měla k dispozici (motory atd.) a jaké má spoždění a kdy se začalo vyvíjet HLS a co mělo k dispizici a jaké má spoždění.

Jiří Hošek

Nezmínil jsem to, protože je to uvedeno v článku a protože se vším, co jste napsal, souhlasím. Nechápejte prosím můj předchozí komentář jako kritiku SpaceX a obhajobu SLS, ale jako další střípek do analýzy časových schopností uskutečnění sedmého přistání lidí na Měsíci a jejich bezpečného návratu na Zemi.

PetrV

Petře, také jsem optimista. Jen mne znejistel tento článek.
https://www.space.com/nasa-artemis-moon-program-93-billion-2025
Nemluví jen o roku 2025.
SpaceX to ale nezastaví.

Naposledy upraveno před 10 dny uživatelem PetrV
Jiří Hošek

Já jsem neprezentoval svůj názor. Proto ani nechci odpovědět na Vaši výzvu “Opravdu myslíte …?” a ani se nijak nechci přít o to, co jste napsal v komentáři, na který nyní odpovídám. Jen jsem v článku postrádal informace, o nichž jsem věděl, že byly uvedeny v auditu. Považoval jsem za důležité, aby tady tyto informace zazněly, a proto jsem je citoval. Je na čtenářích, jak si je přeberou. Z hodnocení mého komentáře +3 | -3 se domnívám, že pro polovinu čtenářů zřejmě tyto informace byly důležité, zatímco druhá polovina je nepřijala.

PetrK

No, už jste se tu historicky pasoval do obhájce SLS, tak není čemu se divit :-). Za mne je tu alespoň pohled z jiného úhlu a je možné si udělat/upravit názor … Ti, koho zajímá kosmonautika jako celek, to ocení …

Pajuc

SLS s Orionem se už ale vyrábějí a procházejí testy, kdežto Starship je stále ve fázi hrubého prototypu! Navíc neberete v úvahu, že Starship je mnohem komplexnější systém než SLS, která nebude tankovat ani nikde přistávat. Vy to však v článku píšete jakoby obráceně a vede to k dojmu, že Starship už stačí jenom otestovat a čekat se bude na skafandry, SLS a Orion.

Žasnu nad argumentaci “stačí číst mezi řádky”, “věřím, že” atp. Nebylo by lepší jasně a konkrétně napsat, oč svou úvahu opíráte?

Pajuc

Takže svou úvahu opíráte o to, že Artemis I nebo II selže. To jste ovšem v článku nenapsal.

Momentálně se vyrábí raketa a loď pro Artemis II, takže pokud nedojde k něčemu mimořádnému, není důvod předpokládat, že SLS nebo Orion nebudou včas připraveny pro Artemis III. Naopak HLS má pár let vývoje ještě před sebou a pak ještě důkladné testování, než se NASA odváží do toho posadit astronauty.

Pajuc

Odklad na rok 2025 se mi zdá jako dostatečná rezerva, aby SLS a Orion byly připraveny pro Artemis III. Naopak nechápu, jak můžete u již vyráběné SLS věštit několikaletý skluz a u teprve vyvíjeného HSL žádné delší zdržení nepředpokládáte a věřite, že bude připravený dříve. A rovnou to tak servírujete čtenářům, aby mohli diskuzi obohatit jízlivými posměšky na adresu NASA.

Odklad Artemis II, pokud tomu správně rozumím, není pevně daný a slouží k tomu, aby byl čas vyhodnotit Artemis I a rozhodnout o případných úpravách u pilotované mise.

Jiří Lacina

Víte , ta předpověď je nanejvýše realistická , protože se zakládá na prostých faktech nabytých zkušeností. Lze to připodobnit k případu , kdy ve stejném směru putuje slimák a zajíc. Je pravda , že slimák už má 90% cesty za sebou a zajíc dejme (tomu) 60% cesty před sebou. Přestože mě všichni ze slimáčí rodiny budou tvrdit , že slimák je rychlý a že posledních 10% cesty absolvuje za pár týdnů , logicky předpokládám (na základě extrapolace) , že to není pravda , protože to samé ze slimáčí rodiny slyším už více jak deset let. Oproti tomu na základě znalosti rychlosti pohybu zajíce (z předchozích roků) lze očekávat , že zbylých 60% cesty jež má před sebou , absolvuje v kratším čase , než dotyčný slimák těch jemu zbývajících 10%.

Pajuc

A proto furt dokola píšu, že SLS už je hotová nebo v procesu výroby. Sám si můžete všimnout, že ty odklady už jsou jen čtvrtletní, pro Artemis I aktuálně jaro 2022. Pokud tedy někdo jako pan Melechin přijde s tvrzením, že termín 2024 pro Artemis III nelze dodržet nikoliv kvůli HLS, nýbrž kvůli SLS, měl by doložit, že se jedná o oprávněný předpoklad a nikoli jen hypotézu. Ano, teoreticky se může stát, že vývoj lunární Starship půjde jako po másle (a ne třeba jako u FH) a na SLS se v průběhu testování odhalí závada, kterou bude Boeing řešit roky, ale uznejte, že na základě hypotéz se blbě stanovuje harmonogram, proto se obvykle vychází z aktuálního stavu a dosažených poznatků. Realistické odhady dokončení HLS se pohybují od roku 2026 výše.

PetrV

SLS orion je polotovar, který čeká první let stejně jako rozpracovaný b+s starship. Výroba b+s trvá nepoměrně kratší dobu a SpaceX velmi rychle reaguje na nedostatky.
Možnosti starship jsou nepoměrně větší i kdyby se nedařil návrat. Stále se k ní může pripojit crew dragon pro sestup na Zemi. A to za mnohem nižší cenu.

Jiří Hošek

“Momentálně se vyrábí raketa a loď pro Artemis II”

Už se vyrábí i pro Artemis III. Nechci sem vkládat několik fotek z výroby dílů pro Artemis III, tak jen infografiku
https://pbs.twimg.com/media/FEK1ne4XsAI5f2n?format=jpg

PetrV

Cena je neudrzitelná. Dokáží dát slevu?

Jiří Hošek

Prosím o vysvětlení věty, že ani Artemis II neotestuje systém podpory života. Mise Artemis II je plánovaná jako pilotovaný oblet Měsíce s čtyřčlennou posádkou. Na fotografii vlevo je evropský servisní modul pro Artemis I, vpravo pro Artemis II. Viditelným rozdílem je kompletní sada čtyř nádrží na plynný dusík a kyslík na pravé fotografii, určených pro obnovu dýchatelné atmosféry v kabině Orionu.comment image

Jiří Hošek

Sice jsem už napsal, že se nijak nechci přít o to, co jste napsal v tomto komentáři, ale přesto ještě zareaguji uvedením dalších rozdílů mezi článkem/komentářem a auditem.

  • k Artemis I

V článku je uvedeno: “podle auditu odstartuje nejdříve v létě 2022”.
V auditu (kapitola Artemis I Progressing Toward Launch by Summer 2022) je však uvedeno: “Představitelé ESD jsou přesvědčeni, že integrace a start budou dokončeny na jaře 2022. Podle našeho odhadu je vyšší pravděpodobnost startu v létě 2022. Harmonogramy programu EGS a analýza HEOMD Schedule Risk Analysis z června 2021 uvádějí datum připravenosti ke startu se započtením rizik v polovině dubna 2022. Podle našeho úsudku je agentura na dobré cestě ke startu Artemis I do léta 2022. I když problémy s první integrací mohou způsobit další zpoždění, NASA v současnosti nehlásí žádné zbývající velké problémy” [text je delší, citoval jsem jen relevantní část].

  • k Artemis II

V komentáři píšete: “A jelikož Artemis II například bude používat avioniku z Artemis I, tak odklady první mise mají přímý vliv na tu druhou. Kvůli tomu už teď audit očekává start Artemis II nejdříve v polovině roku 2024”.
Citace z auditu: “Opětovné použití některých komponent mezi prvními dvěma starty znamená, že problémy s připraveností Orionu po Artemis I – pokud se naplní – by mohly odložit start Artemis II až do poloviny roku 2024 – o několik měsíců později, než jsou současné plány NASA. NASA se pokusila zmírnit plánované riziko Artemis II zahájením nákupu další sady avioniky, pokud by plán startu Artemis I nadále sklouzával, čímž by se odstranila závislost plánu startu Artemis II na Artemis I”.

Jiří Hošek

Vyzývám hodnotitele, kteří mi dali mínusy, aby vystoupili z anonymity a napsali věcné argumenty k provedenému auditu a k mému komentáři.

Invc

Myslím, že tímhle směrem leží šílenství 😉

(Víš jak – názor má každý, kdo má do … díru – a nemusí být nutně založen na informacích natož úplných a správných nebo bože nedopusť na realitě).

Mám rád tvoje články – ta hloubka informací je úžasná jenže -a to není tvoje chyba- vždy mám pocit, jako by to bylo v nějakém jiném měřítku, když to hodně přeženu: jako bych sledoval mikroskopem stavbu dálnice s obavou, že z letadla bych možná nic neviděl.

Když jsem nad tím přemýšlel… dříve bych stejné informace takto vůbec nevnímal – ale spacex vytvořilo (nikoliv nutně vždy realistickou a reálnou) alternativu – kontrast mezi tím co velmi zkratkovitě nazvu “oldspace” a “newspace”… a teď myslím méně technicky – spíše “lidsky”.

Ale zpět k tvým článkům a příspěvkům – technicky máš pravdu, jen svět se změnil a nově mnohem více lidí vkládá emoce do vesmíru…. lidi, kterým dříve byl vesmír skoro ukradený se o něj teď zajímají a nejen to – přestávají mít SLS rádi, někdo víc, někdo míň…A to nezměníš faktickými záležitostmi a jejich uváděním na pravou míru – tohle už je v emocích, a s tím nemá cenu bojovat (natož rozumem).

*) veškeré postavy jsou smyšlené, jakákoliv podobnost s reálnými je čistě náhodná a nezáměrná…

PetrV

Invc, nejde o to mít , nemít rád. SpaceX s falcony ukázala cestu a valcuje old space. Podotýkám
že i Blue O Kvalitou, finančně. Old space má hromadu lobistů a jiných pijavic. To je trnem v oku.

Jiří Hošek

Já vím, ani jsem nečekal, že by vyslyšeli moji výzvu. Je prostě nezajímá argumentace založená na citaci z auditu OIG.

PetrV

Je potreba vidět celý kontext programu artemis. A ze zpravy OIG jde vidět, že privátní slepenec SLS Orion je černá díra.
Dokáží slevit?

Jiří Lacina

Sice jsem Vám minusy nedal , ale v rámci věcné argumentace uvedu (a je to zároveň reakce na příspěvek od pana Invc ) proč jsem tak zásadním odpůrcem SLS a Orionu.
Vy osobně , jakož i mnozí další zastánci programu Artemis uvádíte různé argumenty pro , včetně toho , že kdyby NASA nepracovala na tomto programu , tak by ty finanční prostředky , které na něj dostává nemohla využít jinak , prostě proto , že by je vůbec neobdržela. To mnozí ze zastánců považují za nevyvratitelný a tudíž konečný argument pro oprávněnost realizace programu Artemis.
Nikdo si však z těchto obhájců zřejmě neuvědomuje , že tento argument je veden v příliš omezené šíři faktorů, které zde vstupují do hry. Já osobně jsem přesvědčen, že absence programu Artemis (samozřejmě s tím že by NASA neobdržela prostředky s tímto programem spojené) by dobývání Vesmíru prospěla – a že tudíž SLS a Orion pokroku na cestě do Vesmíru vyloženě škodí. Je tomu tak proto , že v psychologické rovině ty zcela neadekvátně vysoké výdaje a neúměrně dlouhý vývoj , průměrného občana USA s jeho vlastními každodenními problémy totálně odrazují od toho aby stál o financování kosmonautiky. Když má stále platit daně a poměrně nezanedbatelná část z nich jde na něco , na čem se již pracuje tolik let a stále není jediný , byť sebemenší výsledek , pak logicky a zákonitě dojde (v rámci zdravého psychologického procesu) k rezignaci na podporu úsilí v daném směru. Jinými slovy – dle mého soudu – program Artemis tím průběhem jakým je realizován diskredituje kosmický program v očích široké veřejnosti ( tím pádem do budoucna odrazuje politiky aby se v tomto směru angažovali) a tedy z dlouhodobého hlediska poškozuje naši cestu ke kosmické civilizaci. Právě proto chovám zášť k programu Artemis – jak patrno z výše uvedeného – nikoliv z důvodů iracionálních , nýbrž naopak z důvodů ryze racionálních.

Jiří Lacina

Nejméně tisíckrát (mírně nadsazuji) zde zazněl argument , že program Apollo měl nesrovnatelně větší podporu z důvodu soupeření mezi mocnostmi v rámci Studené války. To je samozřejmě pravda – nikoliv však pravda celá. V případě programu Apollo lidé viděli zpětnou vazbu na investované prostředky. Již pouhé tři roky od vyhlášení projektu Apollo začali startovat mise Gemini (což byl přípravný program pro mise Apollo) Od tohoto okamžiku v intervalech pár měsíců startovali další a další lidské mise (a nově vyvinuté rakety a sondy směřující k Měsíci). Doslova každý měsíc se realizoval nějaký počin , který významně posouval program k jeho konečnému cíli. A i ta většina veřejnosti , která se o kosmický program příliš (či vůbec) nezajímala měla v podvědomí , že ty finance z jejich daní něco hmatatelného přinášejí a že dosažení cíle ač o to třeba i nestáli , se blíží. Oproti tomu program Artemis (a jemu předcházející program Constellation) pohltil téměř poloviční finanční prostředky , ale za těch dvacet let neposkytl veřejnosti žádnou zpětnou vazbu na jí vynakládané prostředky.
A pokud má někdo dojem , že toto psychologické hledisko je zcela marginální – pak doporučuji osobní experiment v podobě dvaceti let vyvíjeného úsilí v nějakém směru , bez sebemenšího reálného pozitivního výsledku (pozitivní zpětné vazby).Více jak 99% jedinců na úsilí vyvíjené v daném směru rezignuje mnohem dříve , než uplynou dvě dekády.

Jiří Lacina

PS: Kolik fanoušků (platících každý rok klubové příspěvky) po dvaceti letech asi zůstane klubu FC Barcelona , který před dvaceti lety vyhlásil , že do 15 ti let vyhraje Ligu mistrů , když nejenže dosud Ligu mistrů nevyhrál , ale dokonce za těch dvacet let neodehrál jediný veřejný zápas?

Jiří Hošek

Děkuji Vám za komentář. V jedné věci se však mýlíte. Možná jste si všiml, že na Vaše podobné obecné komentáře nereaguji, že se s Vámi nepřu. To, že průběžně informuji o stavu programu Artemis a uvádím na pravou míru chybné údaje v komentářích, ze mě nedělá zastánce SLS (Vy jste použil formulaci “zastánce programu Artemis”, ale to je obecnější pojem, který zahrnuje mj. i HLS Starship). Je velký rozdíl mezi mnou a lidmi, kteří se v diskusích na NSF sami označují za zastánce SLS a píší o pocitu zadostiučinění, když se v RFI k záměru uzavřít smlouvu EPOC dočetli o vizi třicetiletého používání SLS.

Jiří Lacina

Já Vám samozřejmě nemám právo cokoliv podsouvat (stejně jako komukoliv jinému) ,naopak si vážím Vašich příspěvků plných relevantních informací , které významně obohacují tuto diskusi.
Mám pouze problém s tím , že nerozlišujete mezi tím , co je oficiálně prohlášeno a tím co může být potenciálně skutečnou pravdou. Né vždy je to totožné. Právě na základě toho jsem předpokládal že jste stoupencem programu Artemis – pokud tomu tak není , pak Vám náleží má hluboká omluva.

Jiří Hošek

Osobně to rozlišuji, ale do světa se snažím pouštět minimum vlastních názorů. Filtruji ale oficiální informace, které jsou v rozporu s predikčním intervalem. Dám dva příklady:

1) V článku Cesta k Artemis I a II z 6. října jsem v době, kdy oficiálním termínem startu Artemis I byl stále rok 2021, napsal: “Současný stav příprav odpovídá startu na začátku příštího roku. Nejdřívější teoreticky dostupné období startu se otevírá 16. ledna a zavírá 30. ledna.” (Psal jsem to na základě tehdejší informace, že připojení Orionu je plánováno na 14. října. Orion byl pak připojen až 20. října, čímž teoretická možnost lednového startu skončila).

2) Ačkoli Nelson řekl 9. listopadu, že skluz Artemis III na rok 2025 nebude mít vliv na další mise, v článku Gateway z 15. listopadu jsem ve větě “při misi Artemis IV by měl…. , při misi Artemis V….” oficiální termíny 2026 a 2027 už neuváděl. (Protože přípravy na KSC ke startu SLS Block 1B, např. výměna obslužných plošin ve VAB, se nedají stihnout za rok. V té větě jsem u mise Artemis IV také zaměnil oficiální “bude” za “by měl”).

Těch rozdílů v oficiálních a mých textech je ale mnohem víc.

Richard

Trochu s nadsázkou, by si měla NASA zamluvit od SpaceX nějaká sedadla v případných turistických misí na měsíc…. Bylo by to hloupé, pokud by tak učinila například Čína… Slogan “pozorujte s námi návrat USA na měsíc z povrchu měsíce” by byl chytlavý.

Pavel Riedl

Zejména psaný ‘rozsypaným čajem’ 😉

Pajuc

V článku je to bohužel napsané, jako by SH/SS už byla hotová. Ve skutečnosti je hotová a připravena SLS s Orionem – mise Artemis I měla letět dokonce už letos.

Pajuc

” přistání astronautů na Měsíci do roku 2024 je nesplnitelný termín. Na vině jsou však spíše zdržení ve vývoji skafandrů a rakety SLS než na straně Starship”

Výrobní proces SLS je již rozběhnutý, druhá raketa se dokončuje …a Starship stále ve fázi prototypu. Obávám se, že Vaše formulace je zavádějící a vyvolává mylný dojem o dosaženém pokroku.

Jiří Lacina

Víte , já neoplývám příliš vysokou inteligencí a ani kosmonautice moc nerozumím. Mohl byste mi tedy prosím vysvětlit – když je ve skutečnosti SLS s Orionem hotová – a mise Artemis I měla letět dokonce už letos – proč tedy SLS s Orionem ještě neletěla ?

Jiří Hošek

Sice to byla otázka na Pajuce, ale dovolím si na ni odpovědět. Probíhají testy. Podrobně jsem je popsal před šesti týdny v tomto článku:
https://kosmonautix.cz/2021/10/cesta-k-artemis-i-a-ii-vyhled-na-4-ctvrtleti-2021/

PetrV

Věřím, že se při letu SLS-orion nestane nějaká chyba jako u starlineru.

Jiří Hošek

Právě proto se vše tolik testuje. Orion není Starliner.

PetrV

Ano, je to složitější komplet. Propletenec firem staré kosmonautiky je nepřehledný. Celý program sls-orion je komplikovaný dodavatelský řetězec, který je logisticky a finančně náročný. A náchylnější na chyby.

Jiří Lacina

Nic ve zlém , ale takovéto byrokratické vytáčky nemohou nic změnit na prostých faktech. Buď má SLS s Orionem hotové veškeré náležitosti , které jsou nezbytné k realizaci startu (tedy i včetně testů) – a pak je SLS hotová a připravena k letu – a nebo veškeré náležitosti nezbytné k letu nemá splněny – a v tom případě k letu připravena není. Je tedy evidentní že se pan Pajuc dopustil záměrné lži – pokud tvrdil že je SLS s Orionem hotová a připravená k letu.

Pajuc

Musíte to brát v kontextu – dával jsem do protikladu finální produkt a hrubý prototyp. A technicky vzato SLS a Orion by mohly letět i bez testů.

Pajuc

Protože dokud tečou peníze, není třeba spěchat. Nezaříznete si slepici, která snáší zlatá vejce. U hotového díla nicméně máte málo prostoru pro průtahy, to se snažím vysvětlit.

Pajuc

Ještě dodám, že Orion už letěl v prosinci 2014.

Jiří Hošek

Primárním cílem letu EFT-1 nebyly politické důvody, ale odzkoušení tepelného štítu při návratové rychlosti 8,9 km/s.

Absenci systému podpory života na Artemis I audit nekritizoval. Pouze konstatoval, že se tak NASA rozhodla s poukazem na úspory nákladů a absenci posádky. Dále stručně popsal, že při misi Artemis II NASA plánuje zmírnit provozní a bezpečnostní riziko dvoudenním pobytem na oběžné dráze Země s úplným posouzením výkonu systému podpory života před pokračováním mise k Měsíci.
V případě, že během testu kritických systémů budou zjištěny neodstranitelné závady, Orion k Měsíci nepoletí a během několika hodin se vrátí na Zemi. Pokud bude vše v pořádku, Orion se vydá na průlet kolem Měsíce po dráze volného návratu. Letový plán byl takto navržen právě proto, že systém podpory životních podmínek bude v kompletní podobě použit poprvé.

Jiří Lacina

Prosím o přesnost – nikoliv primárním – nýbrž ” oficiálně bylo primárním cílem odzkoušení tepelného štítu” Co bylo skutečným primárním cílem o tom se můžeme pouze dohadovat . Nicméně odzkoušení tepelného štítu to těžko mohlo být – když nebylo kam spěchat – protože nosič , který by mohl vynášet Orion s lidskou posádkou , byl mnoho let vzdálen od svého dokončení. Proto je mnohonásobně pravděpodobnější , že primárním cílem bylo skutečně politické hledisko – jak uvádí pan Petr Melechin.

Jiří Hošek

I Eric Berger v článku z 5.12.2014 (den testu EFT-1) citoval slova Lori Garver “testujeme tepelný štít”. Když ani Garver nepoužila argument politických důvodů…

Důležitost testu EFT-1 a provedené změny v konstrukci tepelného štítu pro Artemis I oproti EFT-1 jsou popsány například tady:
https://www.americaspace.com/2015/09/26/nasa-makes-improvements-to-orion-heat-shield-with-data-gathered-from-eft-1/

Jiří Hošek

Díky. Vypadá to, že nedojdeme ke shodě.

Ohledně OFT-1 psal Chris Bergin v roce 2011 obecně o politické podpoře Orionu. Potřebu letu OFT-1 jako součást testovacího programu Orionu vysvětlil tím, že Orion byl ve vývojovém procesu výrazně dále než SLS.
https://www.nasaspaceflight.com/2011/08/oft-1-nasa-orions-2013-debut-via-delta-iv-heavy/

Při vysvětlování vztahu OIG k absenci podpory života na Artemis I (konstatování vs kritika) se oba odkazujeme na shodný text. Každý si ho ale vykládáme jinak.

Jiří Hošek

Aha, příliš jsem se zaměřil na ten politický aspekt EFT-1 a podcenil jsem vyjmenování technických důvodů pro tehdejší potřebu získání letových dat pro:
• ověření správnosti návrhu Orionu a jeho základních systémů
ověření stávajících počítačových modelů vstupu do atmosféry
• snížení technických rizik získáním dat o funkci klíčových systémů – ověření integrace horního stupně a Orionu, tankování
• ověření koordinace procesů
• získání zkušeností týmů pro budoucí mise
https://www.nasa.gov/pdf/663703main_flighttest1_fs_051812.pdf

Invc

Former NASA Deputy Administrator Lori Garver spoke more pessimistically about both EFT-1 and NASA’s upcoming Orion-based Mars plans in a Bloomberg interview earlier this week. “This is a test of flight that’ll go for four hours, go no father than certainly satellites we launch all the time, on a commercial rocket we’ve launched many times, testing a heat shield which is very likely not to be used in 20 years when we actually go to Mars,” she said. “I understand NASA likes to launch things; this is something the contractors and the politicians who’ve sold this missions to the Congress have decided they would like to proceed with, but it’s not something that in my view is be best use of NASA resources.”

Odkaz nefunguje…

Naposledy upraveno před 6 dny uživatelem Invc
Pajuc

“Asi by bylo potřeba dohledat původní plány testování MPCV/Orionu ještě z doby Constellation. Protože pokud tehdy vůbec nebyl v plánu ekvivalent EFT-1”

Původní plány jsem Vám bohužel nenašel, ale ekvivalentem ETF-1 je Apollo 4.
Objectives for the Apollo 4 mission were to gain flight data on the Saturn V and spacecraft structural integrity and mutual compatibility, including on flight loads and during the separations as each Saturn V stage was exhausted and was discarded. NASA also wanted data on subsystem operations, including the emergency detection subsystem, and sought to evaluate the Apollo CM’s heat shield

Pajuc

No možná, já to neumím úplně posoudit. Chtěl jsem jen doložit, že tento typ testů prázdné skořápky, zaměřený na otestování strukturální integrity a tepelného štítu a získání reálných letových dat, není nijak neobvyklý a nemusí souviset s politickými tlaky.

A jak Lori Grover namítala, že let Orionu trval jen 4 hodiny, tak u Apolla 4 to bylo 8 hodin, což je jen o málo lepší, přesto to tehdy i bez dosažení skutečně návratové rychlosti mělo svou cenu.

Jiří Hošek

Myslím, že je zřejmé, že obdobou EFT-1 v programu Constellation byl plánovaný Ares Flight Test 3 a v programu Apollo realizovaný AS-201 (26.2.1966, Saturn IB, suborbitální let, test tepelného štítu, baterie místo palivových článků, navigační a naváděcí systémy nahrazeny sekvencerem, hmotnost jen 15,3 tuny) a AS-202 (25.8.1966, Saturn IB, po obletu 75 % obvodu Země a přistání jihovýchodně od atolu Wake v Tichém oceánu byl let správně klasifikován jako suborbitální, na rozdíl od podobné trajektorie S20, která je propagována jako orbitální zkušební let).

Jiří Hošek

Před letem Apollo 4 bylo uskutečněno pět orbitálních letů maket velitelského a servisního modulu Apolla s měřicími přístroji, telemetrickými systémy a tryskami RCS, při nichž byly z maket servisních modulů vysouvány družice Pegasus: A-101 (1964-025A), A-102 (1964-057A), A-103 (1965-009A), A-104 (1965-039A), A-105 (1965-060A), dále suborbitální let Apolla AS-201 trvající 37 minut apogeem 212 km a suborbitální let Apolla AS-202 trvající 93 minut s apogeem 1128 km a návratovou rychlostí 8,9 km/s. Zdroj: Wikipedie

 

V rámci programu Constellation byl proveden test Ares I-X (v říjnu 2009) – čtyřsegmentový SRB, abort test makety Orionu z makety horního stupně.

Před zrušením programu byly plánovány tyto další lety:

 

Ares Flight Test 2 (plán březen 2013, dříve známá pod označením Ares I-X Prime) – funkční první stupeň rakety Ares I, demonstrace separačního systému mezi prvním a horním stupněm, abort test makety Orionu z letící makety horního stupně, přistání na padácích.

 

Ares Flight Test 3 (plán březen 2014) – nosná raketa Ares I s funkčním horním stupněm vyrobeným v MAF a s Orionem připraveným v MPPF. Na mobilní vypouštěcí plošině ještě nemělo být rameno pro přístup posádky. Nepilotovaný let Orionu na LEO spojený s demonstrací systémů nutných pro zajištění přežití posádky – systém RCS, tepelná ochrana TPS, padákový systém CPAS.

 

Ares Flight Test 4 (plán listopad 2014) – úplný bezpilotní let sestavy Ares I/Orion, spojený s demonstrací výkonu systémů podpory života na LEO, poslední bezpilotní let.

Zdroj:
https://www.nasaspaceflight.com/2010/05/ambitious-ares-test-flight-plan-hlv-demonstrations/

Pajuc

“Jde zkrátka o to, že EFT-1 bylo z velké části jen PR a výsledek lobbování ve snaze prezentovat něco hmatatelného … kdyby to bylo na inženýrech, tak by test asi proběhl jindy a jinak.”

Aha, takže podle té samé logiky musí být lety makety Starship jen marketingovým divadlem ve snaze prezentovat něco hmatatelného. Kdyby to bylo na inženýrech, byla by potřebná data získána asi až při orbitálním letu. Jsme to my ale stádo naivních ovcí 🙂

Jiří

Pokud bych měl najít podobnou situaci u SpaceX, hned mě napadlo sestavení Starship S20 a Super Heavy B4 včetně 29 motorů. To bylo PR jak vyšité a větším důvodem bylo pošťouchnutí FAA k udělení licence než že opravdu potřebovali zrovna v tu chvíli tak extrémně narychlo sestavit a za pár hodin rozebrat celé toto dílo (nemám to ničím podložené, ale přijde mi to do očí bijící stejně jako EFT-1).
Tvrdit, že lety Starship jsou zbytečné testování je stejné jako tvrdit, že statický zážeh SLS byl jen PR.

Naposledy upraveno před 6 dny uživatelem Jiří
Jiří Lacina

Když dva dělají totéž , nemusí to být totéž. NASA je vládní agentura a jako taková se často stává předmětem – nástrojem – politických proklamací. Prezident Obama se o vesmír osobně vůbec nezajímal , jeho angažování se pro kosmický program pramenilo čistě z politických důvodů . Proto je nanejvýše pravděpodobné , že test Orionu byl realizován z důvodů čistě politických , jako ospravedlnění vysokých výdajů.
Oproti tomu SpaceX je soukromá firma založená s cílem osídlení Marsu a tudíž je testování vyvíjených zařízení logickou součástí procesu který umožní dosažení tohoto cíle.

Jiří Lacina

V tomto máte pravdu – možná jsem Vás celkově špatně pochopil – v takovém případě bych Vám byl povinován omluvou za své předchozí příspěvky na Vaši adresu.

petr

Tak si říkám, “když zkušební přistání Starship na Měsíci by se tedy do konce roku 2023 možná stále dalo stihnout”, a to bez účasti SLS, tak proč by Spacex nemohla třeba do konce roku 2024 dopravit na měsíc Starship i s posádkou opět bez účasti SLS, že? Je to jenom “řečnická” otázka, protože v tom případě by se NASA ukázala jako téměř neschopná organizace a zbytečný žrout obrovského množství peněz. Asi by bylo potom třeba NASA zreorganizovat, a to tak, že by se zabývala pouze stavbou družic, dalekohledů, či výzkumem vesmíru a lety do vesmíru, tedy i na Měsíc (Mars) nechala soukromým firmám.

PetrV

Osobně si myslím, že zkušební přistání se stihnout dá.
Otázka je, co HLS poveze a zdali náklad bude pripraven. Nejjednodušší by byly americké lunochody, pardon rovery.

Vladimír

prd – vždyť představil cybertruck – ještě se sice neprodává, ale jako moon rover by byl opravdu stylový. 😀 😀

3,14ranha

Asi jste nečetl článek že hlavní brzdou je nepřipravenost defacto celé lunární infrastruktury. Ale tím se nemyslí jen samotný hardware. Ono ten hardware musíte taky vyzkoušet než v něm lidi pustíte na Měsíc odkud záchrana trvá přinejlepším jednotky dní.

Tedy například lunární skafandry se budou zkoušet naživo na ISS (musíte je vyrobit, vynést, zacvičit posádku, vyzkoušet naostro, napsat hodnocení, informovat o zjištěních výrobní tým, následně potom třeba upravit hardware pokud se zjistí nějaká závada). Až teprve potom dostanou skafandry zelenou pro let na Měsíc.

Na ISS když se něco stane (jako když ruská armáda sestřelí satelit a trosky mají kolizní kurz s ISS), tak vlezete do lodí (Sojuz, Dragon) a po případném odpojení od stanice můžete během desítek minut nouzově přistát na staré dobré Zemi.

Na Měsíci musí veškerý hardware fungovat s 10x lepšími bezpečnostními koeficienty, protože pomoci se nedočkáte a evakuace trvá celé dny (pokud se máte jak a čím evakuovat).

petr

Já jsem to myslel trochu jinak, a to, že by Spacex v roce 2025 už měla k dispozici odzkoušenou Super Heavy. V tom případě by SLS už byla k ničemu. Skafandry nikdo nerozporuje, ale v každém případě by měly nebo mohly být hotové v roce 2025.V případě, že by se Starship dostala v roce 2023 na Měsíc s SLS, je tady stále otázka, proč by v roce 2025 nemohla letět na Měsíc rovnou se Super Heavy. A co se týče dalších věcí, tak ty se přece stejně musí už od začátku výroby optimalizovat pro lodě Starship, když se s nimi pro lety na Měsíc počítá. Já vím, bylo by to neprůchodné jak “politicky”, tak z pudu sebezáchovy NASA, která musí letět se “svou” raketou, i kdyby byla desetkrát dražší, než “soukromá” konkurence. Byla to jenom taková moje úvaha, která však díky zkostnatělosti NASA už asi mnoho lidí napadá dost často.

PetrK

Pochybuji, že se vůbec uvažovalo, že by Starship letěla s (na) SLS. SLS a FH jsou důležité pro postavení Gateway. Starship bude létat jen na Super Heavy (Boosteru) …
Tedy zkušební let bez posádky možná opravdu nemusí čekat na (lunární) infrastrukturu ani skafandry. Otázkou je, co všechno má být součástí “nepilotovaného” letu … Očekával bych, že jím bude i dokování u Gateway …

PetrV

Spíš docerpavaní na orbitu bude další zkouška.

Pajuc

SLS není potřeba ke stavbě Gateway, základní moduly vynese FH.

PetrK

První dva moduly vynese FH (zmiňuji ho), pro další moduly je stále v plánu SLS A4+A5) … Takže zatím je SLS ke stavbě “potřeba” …

Naposledy upraveno před 7 dny uživatelem PetrK
Eternity

Osobne si myslím, že SLS je total slepá cesta a Artemis IV. bude posledná SLS. Tá cena ich zabije a Elon ich prevalcuje. Nepomôže ani spájanie sa do kolosov – viď ULA, ktorá nedokáže cenovo konkurovať Keď sa chceme opäť dostať na Mesiac, tak si to vyžaduje priamo mesačnú základňu, na ktorú musí ísť iná kadencia štartov. Všetko bude v budúcnosti ešte viac o peniazoch a uhlíkovej neutralite. Jednorazové koncepčné šroty z polovice minulého storočia čoskoro skončia. Toto už dávno pochopil Elon a preto išiel koncepciou Starship a recyklovateľnosti. Daňoví poplatníci, aj keď je NASA národná hrdosť USA, nedovolia takéto plytvanie. detto podobné bude platiť aj pre ESA s “novou” Ariane 6

Eternity

Máte pravdu.
Ospravedlňujem sa dopredu za zjednodušenie, NASA nie je neschopná, ale sa mi javí ako klasický socialistický podnik s kapitalistickými platmi. Len si zoberte že tam každý zarába 100.000 dolárov mesačne a oveľa viac. Samotní ľudia v NASA nemajú záujem pracovať príliš rýchlo načo sa niekam ponáhľať a to platí aj o celej plejáde dodávateľov NASA. Tak ako u nás za socializmu. Dobre si chrániť svoju prácu, pretože do dôchodku je ďaleko. Keď si zoberiete Boeing, tak je to podobné, ohromný nepružný kolos a banálna chyba pri Starliner im stratila minimálne rok. Naopak Space X je tvrdá kapitalistická firma, kde je biznis na prvom mieste a to je obrovský motor. Ľudia makajú ako úderníci v 50-tych rokoch a vidieť to následne aj na výsledkoch. Preto mimoriadne fandím Space X, lebo je to zatiaľ jediná reálna cesta ak chceme kolonizovať Mesiac a následne Mars. Ešte však uvidíme, čím prekvapia v nasledujúcich rokoch Číňania.
Na záver jeden dovetok. NASA by mala byť len zadávateľom, mozgom a koordinátorom všetkého čo je spojené s progresom ľudstva do kozmu. A všetku prácu by mali robiť komerčné súkromné firmy bez starého naviazania na NASA. Nie je predsa možné aby jeden RS 25 stál viac ako celý Falcon Heavy a ktoré sa potom všetky za miliardu dolárov nechajú vyhodiť do mora…

Invc

1) Amíci udávají platy “ročně” … 100 000 USD měsíčně ve státní správě by byl opravdu ultraplat.
2) Průměrný plat v NASA je kolem 97 000 USD / ročně.
3) Top plat v NASA je pod 200 000 USD ročně.

Eternity

ospravedlňujem sa za omyl, myslel som 100.000 ročne a nie mesačne a vlastne to je to, čo píšete aj Vy

Naposledy upraveno před 8 dny uživatelem Eternity
TomG

Někde jsem četl,že jestli to takhle NASA bude stále pytlíkovat dál.Že se lehko může stát že zatímco bude první přistání na měsíci s HLS a Orion tak SpaceX už bude mezi tím přistávat sama na Marsu….

Kamil

Trochu off topic: jak je to s boostery pro A1? Říkalo se, že mohou být smontované jen 12 měsíců a to uplyne v lednu. Start ovšem bude až na jaře. Nebo se termíny prodloužily?

Jiří Hošek

Hlavní dodavatel pomocných vzletových stupňů SRB Northrop Grumman dokončil analýzu doby, po kterou lze mít oba boostery sestavené. Během jejich sestavování na začátku letošního roku byla provedena měření spojů mezi jednotlivými segmenty. Analýza dat ukázala, že dosavadní dvanáctiměsíční limit končící v lednu 2022 lze u těchto konkrétních exemplářů prodloužit o šest měsíců, tedy do července 2022.

PetrV

Součástí článku je i tabulka předpokládaných nakladů. V tom bude zakopaný pes. Je potřeba mnoho peněz.
Bude proti tomu zisk ze surovin z programu CLPS?

PetrV

Na HLS bude obrovské množství práce. Práce v průběhu zaloby nebyly ze strany SpaceX omezeny, což je dobře.
Ví se už nějaké detaily, co bude uvnitř HLS?
Patrně hermetizovany obytný prostor s ochranou proti kosmickemu záření, nakladovy prostor s jeřábem, nádrže na palivo. Motory alá unikové motory crew dragon, ve špičce Patrně propojovací port pro přechod HLS- Gateway- orion.
Je škoda, že NASA toho zveřejnila velmi málo a SpaceX asi nemůže.

PetrV

Zatím dovezeno 154 kamionů kapalného paliva. https://twitter.com/sb_deliveries/status/1461483828317503489?t=DOl03YzJ3pbPPocjbkeEpg&s=19

Kolik bude potřeba pro suborbitalní let?

TomG

Bude to defakto plný orbitální let,se zaměřením hlavně na vstup do atmosféry v orbitálních rychlostech.Jinak SH by měla mít kapacitu 3600t paliva a SS 1200 přičemž cisterna převeze údajně +-20t,takže kolem 240 cisteren na start.

PetrV

O trochu více to bude. Statické a kryogenni zkoušky něco seberou. Budou plnit dusíkem obě nádrže boosteru.

Tomáš Vrána

K té diskuzi mezi SLS a SHS bych přidal taky svou troškou. Na SpaceX se mi líbí, jak se snaží věci vyrábět sériově a hledá kde všude by se daly snížit náklady a pak rychlé testování. SLS vlastně využívá technologie, které už byly vynalezeny, přesto na její první let čekáme už hodně dlouho. Nerozumím tomu, nejsem na to odborníkem. Ale nemůžu se ubránit dojmu, že testování v reálu je mnohem užitečnější než různé simulace. Právě kvůli těm výrobním procesům, kde SHS vychází několikanásobně levněji, si může SpaceX reálné testy dovolit. Možná toho spoustu rozbije, ale ve výsledku je ten vývoj rychlejší než u SLS. Navíc je to mnohem zábavnější :-). SLS fandím, ale jakmile se rozjede SHS, tak už nebude potřeba.

TomG

Tak hlavní rozdíl by měl být,že u SLS je vývoj,výroba jednotlivích komponent bez finančních limitů,tj. nekouká se nanáklady a boužel ani na čas.

PetrV

Zase se toho tolik nerozbilo. Čekal jsem to horší. Uvidíme dále. Důležitá jsou data z letu. To je ten poklad, který SLS nemá.