Brzy bude rozhodnuto o povolení orbitálních startů Starship, přistání na Měsíci s astronauty se však zdrží

Federální letecká správa aktuálně oznámila, kdy dokončí svou analýzu ohledně vydání povolení pro orbitální starty Starship ze Starbase. NASA zároveň provedla audit, který odhalil několik zajímavostí ohledně chystané lunární varianty Starship, která má za pár let dopravit astronauty na povrch Měsíce.

V září jsme podrobně psali o tom, že americká Federální letecká správa (FAA) vydala předběžnou podobu environmentální studie, na jejímž základě bude rozhodnuto, zda SpaceX dostane povolení provádět orbitální starty Starship z Boca Chica (Starbase). Následovalo několikatýdenní období, během kterého měla veřejnost příležitost zasílat své připomínky k vydané studii. Úřad FAA obdržel nakonec celkem 17 tisíc psaných připomínek a 121 mluvených. Tyto připomínky nyní FAA zpracovává a ty konstruktivní může zakomponovat do finální verze environmentálního posouzení. Úřad aktuálně oznámil, že celý tento proces bude dokončen nejpozději 31. prosince.

Starship SN9 a SN10 (vpravo) na rampě ve Starbase (Foto: SpaceX)

Následně FAA vydá rozhodnutí ohledně startovní licence pro SpaceX. Jednou možností je, že licence bude rovnou udělena. V takovém případě by SpaceX mohlo už začátkem příštího roku provést první orbitální let Starship a Super Heavy. Také se ale může stát, že povolení zatím nebude uděleno, jelikož FAA dojde k závěru, že stávající environmenální studie je nedostatečná nebo ukazuje, že ekologické dopady jsou nepřípustně větší než v případě starší studie, na jejímž základě SpaceX získalo povolení pro starty Falconů z Boca Chica. V takovém případě by SpaceX muselo vytvořit zcela novou podrobnou studii a udělení startovního povolení pro Starship by se tím pravděpodobně odložilo o mnoho měsíců. Z předběžné podoby studie, kterou úřad FAA zveřejnil v září, to však vypadalo, že ekologické dopady nejsou až tak výrazné, takže udělení licence snad projde. Nicméně je už jisté, že první orbitální start Starship se letos nestihne a proběhne nejdříve začátkem příštího roku.

Starship S20 a Super Heavy B4 po zkušebním spojení na orbitální rampě (Foto: Jack Beyer)

SpaceX však ani tak nebude mít zcela vyhráno, protože toto prvotní startovní povolení se bude vztahovat pouze na testovací lety Starship do maxima 5 orbitálních startů ročně. Firma tedy bude muset následně žádat o dodatečné licence, které pokryjí další typy misí a vyšší startovní kadenci. Jejich posuzování ale už nebude začínat od nuly, protože nové žádosti budou brány jako nástavba oné prvotní licence pro orbitální testy Starship. Proces vyřizování dalších licencí by tedy měl být rychlejší.

SpaceX kromě Starship pro komerční účely a vlastní potřeby zároveň vyvíjí lunární variantu této lodi pro NASA. Letos v dubnu získala společnost SpaceX kontrakt v hodnotě necelých 3 miliard dolarů, který zahrnuje vývoj lunární Starship (oficiálně zvané Human Landing System neboli HLS) a dvě přistání na Měsíci. Jednou jako test bez posádky a podruhé s astronauty v rámci společné mise Artemis III, při které posádku k Měsíci dopraví raketa SLS a loď Orion a Starship poté jen přepraví astronauty na povrch Měsíce a zpět. Bývalý americký prezident Donald Trump dal NASA během své vlády za cíl uskutečnit přistání astronautů na Měsíci do roku 2024, a to byl až doteď oficiální termín mise Artemis III. Aktuálně však zástupci NASA připustili, že to je nerealistický termín a přistání posádky na Měsíci proběhne nejdříve v roce 2025. NASA to tak trochu svedla na zdržení, které způsobila žaloba firmy Blue Origin, jež protestovala proti udělení kontraktu HLS společnosti SpaceX. Soud sice žalobu nakonec zamítl, ale NASA kvůli tomuto sporu musela na půl roku přestat pracovat na HLS. Skutečnost je však taková, že se už dlouho předtím vědělo, že přistání astronautů na Měsíci do roku 2024 je nesplnitelný termín. Důvodem však kromě Starship můžou být také zdržení ve vývoji a výrobě rakety SLS a lodi Orion nebo průtahy ve vývoji nových skafandrů pro výstup astronautů na povrch Měsíce. Každopádně lunární Starship ve verzi pro NASA nepoletí na Měsíc s lidmi dříve než bude připravena celá mise Artemis III, což tedy bude oficiálně nejdříve v roce 2025.

Aktualizovaný koncept lunární Starship pro NASA (Zdroj: SpaceX)

Přistání astronautů na Měsíci v roce 2025 je však údajně také nerealistické. Podle aktuálně zveřejněného auditu NASA se totiž očekává, že původní termín 2024 se zdrží „o několik let“. Celý audit je zajímavé čtení, především co se týče analýzy nákladů programu Artemis. Audit vypočítal, že v období 2012–2025 spolkne celý projekt celkem 93 miliard dolarů (z toho 54 miliard přímo souvisí s vývojem rakety SLS, lodi Orion a související infrastruktury). Každý z prvních čtyř startů SLS s Orionem (Artemis I až IV) pak bude stát přibližně 4,1 miliardy dolarů, přičemž tato částka zahrnuje pouze náklady na výrobu, start a provoz související infrastruktury, nikoli náklady na vývoj. Pro srovnání, start Falconu 9 s Crew Dragonem pravděpodobně stojí maximálně 200 milionů dolarů, tedy asi 20x méně. SLS a Orion jsou samozřejmě schopnější stroje navržené pro jiný typ misí než Falcon a Dragon, ale pro ilustraci magnitudy rozdílu to myslím stačí.

Rozpis dosavadních a očekávaných nákladů na vývoj rakety SLS a lodě Orion (Zdroj: NASA OIG)

Audit NASA uvádí jako jednu z hlavních příčin takto vysoké cenovky SLS/Orionu to, že jsou vyvíjeny prostřednictvím tzv. cost-plus kontraktů. Ty jsou velmi neefektivní, jelikož najmutým dodavatelům jsou propláceny všechny náklady, i když dojde k překročení původního rozpočtu nebo velkému zdržení (raketa SLS měla mít původně premiéru v roce 2016, ale podle auditu odstartuje nejdříve v létě 2022). Dodavatelé jsou tím pádem motivováni vývoj co nejvíce protahovat a prodražovat, protože to pro ně v podstatě nemá žádné negativum, a naopak jim to přinese vyšší zisk. Oproti tomu třeba kosmické lodě Crew Dragon a Starliner byly vyvinuty pomocí fixních kontraktů, kdy firmy musejí dodat produkt za předem odsouhlasenou částku. A když se vývoj protáhne, vzniklé dodatečné náklady jdou na vrub dané firmy, nikoli zadavatele. Takže například za zopakování zpackané testovací mise Starlineru a další zdržení musel Boeing zaplatit už 600 milionů dolarů ze svého (celý kontrakt má hodnotu 4,2 miliard dolarů). Kontrakt na vývoj HLS je také fixní, ale zároveň u něj dochází ke sdílení nákladů. Jak uvádí audit NASA, SpaceX doposud zaplatilo ze svého více než polovinu všech nákladů vyplývajících z vývoje lunární Starship a firma plánuje tuto úroveň sdílení nákladů udržovat i v budoucnu. SpaceX tedy na rozdíl od tradičních dodavatelů nespoléhá na to, že celý vývoj zaplatí NASA, a firma je ochotná jít s kůží na trh. Jako další příčinu vysoké ceny SLS pak audit NASA uvádí skutečnost, že raketa není znovupoužitelná. To ale asi čtenáře ElonX moc nepřekvapí.

Umělecká představa startu rakety SLS s lodí Orion (Zdroj: NASA)

V auditu NASA je k vidění také níže uvedený, rok starý harmonogram vývoje a testování lunární Starship. V prosinci 2020 plánovali NASA a SpaceX orbitální test Starship na 1. čtvrtletí 2022, přistání lunární Starship na Měsíci bez posádky na konec roku 2023 a přistání s posádkou na konec roku 2024.

Oficiální harmonogram testování lunární Starship (SLS) z prosinece 2020. Pozor, jsou uváděny fiskální kvartály, nikoli kalendární. (Zdroj: NASA OIG)

Jak už jsem vysvětlil výše, termín přistání s astronauty už neplatí, avšak původní termín testovacího přistání bez posádky by mohl být stále uskutečnitelný. Obzvlášť když vezmeme v potaz, že tehdejší plán prvního orbitálního testu překvapivě odpovídá reálnému datu. Navíc provedení zkušebního přistání na Měsíci není nijak závislé na připravenosti SLS, Orionu a celé Artemis, takže nevyhnutelná zdržení u těchto projektů nebudou mít vliv na testy lunární Starship. Zkušební přistání Starship na Měsíci by se tedy do konce roku 2023 možná stále dalo stihnout.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

100 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře