Crew Dragon bude vozit turisty, nehoda CRS-16 vyřešena, problém s motory Draco, a další novinky
Postartovní tisková konfernce. Zleva: Administrátor NASA Jim Bridenstine, šéf SpaceX Elon Musk, astronaut Bob Behnken (Foto: Emre Kelly)
V souvislosti se sobotní demonstrační misí nové kosmické lodi Crew Dragon proběhly už tři tiskové konference za účasti zástupců SpaceX a NASA a jedna další nás ještě čeká. Informace z úplně první konference jsem už dříve sepsal v článku a nyní jsem pro vás sesbíral další novinky a poznatky ze zbylých dvou tiskových konferencí a také něco málo z akce NASA Social.
Na první tiskové konferenci k misi DM-1 zaznělo, že SpaceX a NASA řeší problém s manévrovacími tryskami Draco. Bill Gerstenmeier z NASA naznačil, že jim nesvědčí studené palivo, a tak v případě DM-1 musel být upraven letový profil, aby se teplota paliva v průběhu mise udržovala v určitém rozmezí (nejspíš pomocí patřičného natáčení lodi vůči slunci). Z následujících tiskových konferencí jsme se nově dozvěděli, že u mise DM-2 s posádkou už bude za tímto účelem přidáno vyhřívání, které zabrání klesnutí teploty paliva pod určitou hodnotu. Mimochodem, Elon Musk na konferenci označil tento palivový systém za velice komplikovaný, protože nádrže pro motory Draco a SuperDraco jsou sdílené.
Kromě vyhřívání bude u DM-2 také trochu upravený software a dojde k dalším menším změnám na základě poznatků získaných během posledních několika měsíců a také na základě dat z mise DM-1. Co se týče termínu mise DM-2, start v červenci podle aktuálního plánu je prý stále možný, ale závisí to na tom, jak proběhnou DM-1 a test záchranného systému Crew Dragonu. Musk i administrátor NASA Jim Bridenstine však pevně věří, že DM-2 proběhne ještě letos.
Co se týče sobotního startu DM-1, pro Elona Muska to prý bylo emocionálně vyčerpávající a velice stresující. V Crew Dragonu by se ale prý někdy rád proletěl.
Elon Musk považuje za nejrizikovější část mise DM-1 dokování k ISS (to už ale teď má Crew Dragon úspěšně za sebou) a také návrat na Zemi. Vysvětlil, že Crew Dragon má oproti nákladnímu Dragonu asymetrickou skořápku kvůli otvorům na únikové motory SuperDraco, což by teoreticky mohlo během průletu atmosférou způsobit nestabilitu. Vše prý bylo mnohokrát simulováno, ale určité riziko tam je, a až návrat z mise DM-1 ukáže, jak se loď chová doopravdy.
Po přistání Crew Dragonu do moře se prý budou záchranné lodě nacházet o dost blíže místu přistání (ve srovnání s nákladním Dragonem). A i když na DM-1 neletí lidé, budou přesto přítomny všechny týmy, jako kdyby v Dragonu posádka byla. To znamená, že na místě bude například lékařský personál. Půjde tedy o jakousi generálku před DM-2. Zajímavé také je, že standardní postup bude vypadat tak, že Crew Dragon bude po přistání vyloven z vody s posádkou stále uvnitř. Astronauté tedy kabinu opustí až po přesunu Dragonu na palubu lodi GO Searcher.
Dragon 2 test article getting dipped in and out of the water. This is only 2:20 of the 20 minutes of video I got of it doing this over and over. @SpaceXFleet pic.twitter.com/UtxPxJGSC9
— Stephen Marr (@spacecoast_stve) February 25, 2019
Elon Musk uvedl, že ve vzdálenější budoucnosti, kdy už bude Crew Dragon v běžném provozu, SpaceX nejspíše zkusí pro tuto loď najít také nějaké komerční zákazníky. Podle Muska se nabízejí turistické lety na ISS nebo dokonce cesty za oběžnou dráhu Země. NASA prý proti komerčnímu využití Crew Dragonu nic nemá.
Musk vysvětlil, že lety s posádkou byly pro SpaceX cílem už od založení firmy. Elon si sice v začátcích myslel, že mají jen 10% šanci toho dosáhnout, ale i tak podle něj mělo smysl se o to snažit. Budoucnost letů do vesmíru je podle něj vzrušující a se slzou v oku poděkoval NASA za svolení použít historickou rampu LC-39A, z které startovalo Apollo 11. Přistání na Měsíci podle Muska bylo tou nejúžasnější věcí a v životě by nevěřil, že ze stejné rampy bude jednou startovat jeho firma. Dodal, že lidstvo by mělo mít základnu na Měsíci a město na Marsu.
Historie rampy LC-39A (Autor: Gravitation Innovation)
Elon Musk také vysvětlil, že raketa Falcon 9 Block 5 byla v podstatě vyvinuta ve spolupráci s NASA, takže agentura raketu zná velmi dobře. Z toho důvodu není provádění menších úprav nepřekonatelným problémem, i když by Falcon 9 teoreticky měl z bezpečnostních důvodů zůstat neměnný. Příkladem je selhání hydraulického čerpadla, které vedlo k nezdařenému přistání prvního stupně během loňské mise CRS-16. Musk prozradil že SpaceX zjistilo, že příčinou byl problematický ventil, který bylo potřeba vyměnit za jiný, aby se selhání neopakovalo. NASA posoudila navrženou úpravu rakety jako přípustnou, jelikož se jedná o minimální změnu, která nemá vliv na kritické systémy. Problém tedy byl vyřešen výměnou ventilu a nebylo potřeba zavádět komplikovaný redundantní systém, jak krátce po nehodě naznačoval Elon Musk.
Figurína Ripley ve skafandru SpaceX a plyšák uvnitř Crew Dragonu (Foto: Elon Musk)
Na závěr ještě přidám pár zajímavých poznatků, které se jinam nevešly:
- Figurína Ripley prý byla během startu vystavena přetížení kolem 4,5 g, tedy nic hrozného.
- Výrobce plyšové Země, která se svezla do vesmíru na palubě Crew Dragonu, krátce po startu oznámil, že hračka je beznadějně vyprodaná.
- Solární články na trunku Crew Dragonu mají určitou životnost a mohou být vystaveny venkovnímu počasí jen po omezenou dobu.
- NASA se musela naučit, jak ochránit citlivá data SpaceX před partnerskými zeměmi, se kterými NASA spolupracuje na ISS. Po připojení Crew Dragonu k ISS totiž dochází k oboustranným přenosům dat mezi Dragonem a stanicí.
- Astronauté NASA, kteří poletí na budoucích misích Crew Dragonu, byli během startu v řídícím středisku Firing Room 4 v Kennedyho vesmírném centru, pak se přesunuli do Hawthorne, odkud sledovali dokování Dragonu k ISS, a za pár dnů budou přítomni na moři při návratu Crew Dragonu z ISS.
Všechny dosavadní tiskové konference a událost NASA Social si můžete pustit ze záznamu (první dvě konference mají i textový přepis):
Tisková konference po provedení FRR (textový přepis):
Předstartovní tisková konference (textový přepis):
Postartovní tisková konference:
NASA Social před DM-1:
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-53 - 19. 4. 2024
- Mise Starlink 6-52 - 17. 4. 2024
- Mise Starlink 6-51 - 14. 4. 2024
Ve výše uvedeném článku na space.com https://www.space.com/spacex-crew-dragon-space-tourists.html se objevilo prohlášení Muska, že vytvořil Spaceship malého měřítka, který má uskutečnit krátké testovací lety v atmosféře Země. Víte o tom něco detailnějšího? Snad tím nemyslel Starhopper?
Ano, je tím myšlen Starhopper. Články na space.com obecně nejsou zrovna moc kvalitní, takže samozřejmě ta informace není moc přesná. Starhopper ještě není hotový a nejedná se o nějaký model ve zmenšeném měřítku, jen je prostě o něco nižší než Starship, ale jinak třeba průměr je stejný.
začiatkom roka boli informácie, že by mohol byť hopper funkčný niekedy v březnu (ak si dobre pamätám), to poničenie špice hádam neznamenalo nejaké väčšie zdržanie (predpokladám, že všetky zložitejšie a prácnejšie záležitosti sú v spodnej časti), chcem sa preto spýtať, či sa náhodou nevie, alebo neprenikajú nejaké info kedy by sme mohli očakávať dokončenie prvého pokusného stroja a prípadne nejaké prvé skoky
Největší brzdu asi budou představovat motory, jelikož nejdříve musejí tři Raptory projít McGregorem. Zatím ale víme jen o jednom, který navíc byl během testování poničen. Termín prvního letu si netroufám odhadovat, ale poslední informace hovořily o jaru.
Díky, tedy opravdu nepřesná informace, ale zajímavé, že to samé jsem někde četl i dříve.
Toho plysaka jsem chtel taky. Akorat by me zajimalo, jestli ten na ISS je nehorlavy jako Krtek.
V článku na Elon.cz – viz https://www.space.com/spacex-crew-dragon-space-tourists.html se objevil článek s podobným tématem, kde bylo uvedeno, že SpaceX dostala na vývoj Crew Dragonu od NASA 2,6 mld. dolarů. Je to někde oficiálně potvrzeno?
Ve světle toho se mi nezdají plánované náklady NASA na SLS za přemrštěné.
To číslo je správně, ale je potřeba si uvědomit, že v tom jsou kromě vývoje zahrnuty náklady na dva demonstrační lety a také dvě ostré mise plus nějaká marže pro firmu. Oproti tomu SLS už stálo 14 miliard nebo kolik, každý rok spolkne další dvě miliardy, a raketa nejspíš poletí nejdříve v roce 2021. Přitom ve výrobě je jen první exemplář, pokud se nepletu. A to se bavíme jen o raketě, Orion stál dalších 16 miliard. A jelikož je docela pravděpodobné, že SLS i Orion poletí jen párkrát, náklady na jeden start nakonec dosáhnou několika miliard dolarů. Oproti tomu za Crew Dragon nebo Starliner NASA zaplatí 3–5 miliard na začátku + pak třeba 300–500 milionů za každý další start po té druhé ostré misi (nevím, jestli je známa přesná cena), takže ve výsledku to bude méně než miliarda za jeden start, tedy mnohonásobně méně než v případě SLS.
Samozřejmě ty na náklady na SLS a Orion jsou opravdu velké, je to však úplně jiná kategorie než F9 a Crew Dragon.
V těch nákladech na SLS jsou zahrnuty dvě rakety a nějaké náhradní motory a díly pro třetí raketu. Orion jen stavěn po dlouhodobý pobyt posádky a vč. cest k Měsíci.
Takže bude třeba porovnávat SLS+Orion se Starship+SuperHeavy.
To bude výstižnější. Bude to objektivní až za delší období. A stejně se toho moc nezjistíme – viz jak se pohybují ty platby za F9 – když SpaceX dopravuje náklad pro soukromé firmy, tak se cena obvykle nezveřejňuje a když pro NASA apod. tak zase jsou v tom asi nějaké dotace. V ceně SLS jsou zase účelové dotace, které jsou – viz předchozí můj komentář, i u SpaceX. Nejobjektivnější, ale nezjistitelné, by bylo porovnání skutečných výrobních cen.
Asi to zůstane navždy předmětem našich sporů…
Super článok, tento web je proste skvelý!
….hmmmm…. o kterou “partnerskou zemi” by tak mohlo jít, před kterou je nutno chránit know how SpaceX? Že by někdo, kdo by měl zájem o bližší informace o Elonově trampolíně? I když to tedy není konstruktér a moc tomu nerozumí?
a ake tajne know how uz si len dragon s iss vymienaju? 🙂 tam predsa musi byt dopredu definovane ake data sa budu vymienat medzi stanicou a pripojenymi lodami
Dragon môže posielať telemetrické dáta či môže byť možné že sa kvôli bezpečnosti je sa dá dostať k samotnému SW Dragonu čo je Know How SpaceX určite.
Partnerskými zeměmi. Evropa by ráda kradla taky. Přeci jen, naše schopnosti vynášet lidi do vesmíru jsou ještě horší než ruský a to rusáci lítaj s lodí z roku 1967, byť lehce upgreadovanou.
to lehce je na diskusiu, vonkajsok je viac menej ten isty, ale riadiace systemy lode su zmenene vyrazne a plati to aj pre rakety sojuz
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sojuz_(kosmick%C3%A1_lo%C4%8F)
To se dá rozhodně jen podepsat. A díky pokroku elektroniky může být řada věcí lehčí, tj. roste i nosnost.
Ďakujem za ďalší skvelý článok!
Výrobce plyšové Země, která se svezla do vesmíru na palubě Crew Dragonu, krátce po startu oznámil, že hračka je beznadějně vyprodaná.
Tomu sa hovori marketing 🙂
Nechapu. Mohl bys vysvětlit? Dik
To, že jim nevadí jiný ventil na prvním stupni celkem chápu. Stejně se to používá až při návratu. Ovšem přidání ohřívání paliva zas tak malá změna není. Celkem se divím že to NASA nechce lépe otestovat.
Malá změna to není, ale o problému se ví už dlouho, takže vývoj a testování toho ohřívače už nejspíš dávno probíhají, akorát se to nestihlo finalizovat před DM-1. Stejná situace je u padáků a Merlinů, u kterých se ještě dokončuje kvalifikace po provedeních určitých úprav.
Jasně to, že je potřeba dokončit kvalifikaci celé řady věcí jsem slyšel, ale přeci jen to už není (teda alespoň zatím) změna konfigurace před letem s posádkou. Je možné, že použijí prostě už jinde kvalifikovaný ohřívač, to je pravda. Nicméně to nějak není vysvětleno a jak se zdá dogma o konfiguraci na, kterou se nesahá až tak přísné nebude.
A jak velká změna to tedy je?
Nic proti, ale odhadovat náročnost z jedné věty a to i přes to, že NASA nic veřejně nenamítá…
Tak nějak pochybuju, že by byl použitý nějaký nový systém, spíš se do Dragona přidá ohřívač, který už tam jinde ohřívá něco jiného a nebo se tam prostě zavede teplý vzduch z klimatizační jednotky přístrojového úseku. Možností, proč NASA nepožaduje nové zkoušky je hromada.
To už bych se taky mohl ptát, proč u Boeingu stačí před letem s posádkou jen jeden let v předtím nepoužité konfiguraci.
Na to mi na FB odpovidal jeden klucina. Je mozne, ze udela misto toho haldu simulaci. A je taky mozne, a ja to odmitl jit hledat, jestli dvoumotorovy centaur neletal nekdy driv na Atlasu II, Titanu Iii ci IV. 🙂
2 motorový Centaur lietal dlhé roky, práve jednomotorový je celkom novinka.
Tak diky, nechtelo se mi to fakt tak dukladne dohledavat. Pak je to uz docela logicke.
Taky je zajímavá otázka proč NASA nepožaduje test LES za letu. Vzhledem k tomu že s tím s vyjímkou pár dožívajících důchodců z éry Apolla nemá v Americe nikdo žádné zkušenosti.
No, občas sem si myslel, že přehánějí články i přednášky, které neustále zmiňují, že SpaceX je nesmírně vděčná NASA. V té tiskové konferenci bylo vidět, že nepřeháněli. A líbila se mi odpověď, kterou dal Jim Bridenstine na to poděkování za poskytnutí rampy. Odpověděl totiž Elonovi, pokud mě paměť neklame, že NASA jim zase děkuje za její renovaci. 🙂
Už od té tiskové konferenci jsem se na tenhle článek těšil. Přeci jen je tvá znalost angličtiny a schopnost chytat informace z mluveného slova lepší, než moje. Díky.
Jo, s tou renovací to byla dobrá hláška. 🙂
Tak z jejich strany to byl sice tenkrat velky risk, ale asi se jim mnohonasobne vyplatil. Mozna mas pravdu, ja spis sledoval toho elona z pohledu jeho vdecnosti k NASA.
Hezký souhr informací.
Zajímalo by mě jestli je do budoucna plánované s Dragonem přistát přímo na dronu/lodi nebo na pevnině, jako je tomu u většiny prvních stupňů Falconu 9.
Není to v plánu. Motorické přistání Dragonu bylo před časem zrušeno. Podrobnější vysvětlení, proč k tomu došlo, najdete v tomto přeloženém videu: https://www.elonx.cz/video-proc-spacex-zrusilo-motoricke-pristani-dragonu/