Elon Musk na pranýři: Mediální konfrontace

Médiím se přezdívá sedmá velmoc, neboť tím, jaké informace novináři publikují a jak je interpretují, ovlivňují, co si lidé myslí a jaké postoje zastávají. Proto je důležité, aby byla média nezávislá, nestranná a objektivní. Existují bohužel faktory, které kvalitu jejich zpráv výrazně snižují.

  • Novináři většině témat, o kterých píší, nerozumějí a nemají ani čas je důkladně studovat, neboť tím by se zdržovali a nebyli by z pohledu svého zaměstnavatele efektivní. Proto jednoduše přebírají vyjádření institucí nebo zájmových skupin, které však nebývají neutrální.
  • Čtenáře přitahují negativní zprávy. To vede k bulvarizaci médií. Nejvíce postižené tím bývají titulky, které místo, aby sdělovaly, o čem článek je, slouží hlavně jako tzv. clickbait. Lidé však většinou čtou jenom titulky, protože nemají čas a leckdy ani zájem se zabývat veřejným děním.
  • Autoři do svých článků a reportáží velmi často promítají své politické a ideologické přesvědčení či osobní zaujetí nebo podléhají společenské poptávce.

Z těchto důvodů je obraz skutečnosti utvářený médii silně zkreslený. Doplácí na to i Elon Musk, neboť senzacechtiví novináři si více všímají jeho výstřelků než hodnot, které vytváří. Slovo „doplácí“ ovšem není úplně přesné. Elon Musk má rád pozornost, a aktivně přiživuje svou pověst kontroverzní osobnosti. Zájem médií také obratně využívá k propagaci svých firem a svých záměrů. Jeho veřejné projevy je tedy nutné brát cum grano salis.

Radující se Elon Musk po startu mise DM-2 (Foto: Next Horizons Spaceflight)

Většina lidí, kteří měli příležitost Elona Muska poznat důkladněji, o něm mluví s úctou. Někteří z nich, jako třeba Jared Isaacman nebo Gwynne Shotwell, ho dokonce charakterizují jako člověka, jenž bez ustání pracuje na tom, aby byl svět lepším místem. To je však v protikladu s mediálním obrázkem zhýralého miliardáře, který se vyhýbá placení daní, parazituje na dotacích, vnucuje ostatním elektromobily, ač sám létá soukromým tryskáčem, a nenávidí odbory hájící práva zaměstnanců. Je tedy Elon Musk přínosem pro společnost, nebo naopak žije na její úkor a na světě by bylo lépe bez něj? Kde hledat pravdu? Pokud ji vůbec hledat, jednodušší by jistě bylo si prostě vybrat tábor. Přesto existuje důvod, proč usilovat o objektivní zhodnocení skutečnosti. Fakta se sice dají zamlčet či překroutit nebo aspoň ignorovat, ale podobně jako v Andersenově pohádce Císařovy nové šaty se falešná iluze dříve či později stane neudržitelnou.

Byť si to obvykle neuvědomujeme, média nám, začasté v dobré víře, podsouvají celou řadu falešných idejí a mýtů. Například nám jako hrdiny dnešní doby představují nikoliv osobnosti, které něco dokázaly a jsou inspirací pro ostatní, nýbrž názorově progresivní politiky, akademiky a aktivisty. To je velmi nebezpečné, neboť to vede ke změně hodnotového žebříčku. Najednou není důležité něco umět, ale kádrovat ostatní, ohánět se domnělými právy a vymáhat nejrůznější výhody. Abychom však příliš nezabředli do hlubokomyslných filozofických úvah o pravdě a stavu dnešní společnosti, přejděme rovnou k jádru věci. Jedná se o to, že informace v médiích jsou skrytě tendenční. Zatímco o profesionálních aktivistech se píše v pozitivním duchu, že bojují (např. za ochranu klimatu) a pomáhají, tak počiny „kontroverzního a excentrického miliardáře“ jsou hodnoceny rozpačitě. V lednovém čísle časopisu 21. století se třeba v článku Pavla Polcara dočteme následující:

Přitom už nyní není na nebi prakticky k hnutí, o čemž svědčí i časté kolize. V roce 2019 málem došlo ke kolizi satelitu Starlink 44 s družicí Aeolus, patřící ESA. Kvůli neochotě SpaceX spolupracovat na řešení případné kolize musela ESA nakonec se svým satelitem provést úhybný manévr.

Jde však o značné pokroucení faktů, které jsme tehdy rozebírali podrobněji v tomto článku.

Evropská vědecká družice Aeolus pomocí lidaru měří profily světových větrů (Zdroj: ESA)

Dá se pochopit, že démonizace technického pokroku je pro čtenáře atraktivnější než nějaké seriózní pojednání. Jenže pokud se takovýto přístup stane obecnou normou – prvoplánová kritika, hlavně napsat cokoliv negativního, ať to lidi zaujme – nevyhnutelně to povede ke zpochybňování významu vědecko-technického rozvoje. A to se opět vracíme k tomu, jak média formují převládající názor veřejnosti. V nemilosti novinářů se neocitl jenom Starlink, schytal to i Neuralink kvůli údajnému utrpení pokusných zvířat, pak také Tesla a SolarCity (za dotace). Terčem kritiky se v předstihu stal i Twitter, který Musk kupuje, aby prý „odemkl jeho potenciál“. Podle odborníků na lidská práva jej odemkne šikaně, xenofobii, konspiracím a dezinformacím. Když se to všechno sečte, těžko se ubránit dojmu, že nejlepší by bylo Muska úplně izolovat, aby již nemohl dále škodit. Na tomto místě ale náleží podotknout, že novináři netvoří nějakou jednotnou frontu spiknutou proti Muskovi. Mnozí o něm referují profesionálně sine ira et studio. Přirozeně však větší stopu v povědomí lidí zanechávají emočně cílené zprávy.

V lavině kritiky si lze povšimnout některých častějších a zdůrazňovanějších témat, jsou to: Starlink, daně, dotace, burzy. Proto si je trochu přiblížíme. Znalost souvislostí je totiž důležitá pro posouzení relevance útoků vedených skrze sdělovací prostředky.

Příliš mnoho družic

Jak ukazuje graf níže, počet družic na oběžné dráze Země prudce roste. Ještě před šesti lety jich bylo méně než 1500. Nyní se však tolik družic vynese do kosmu během jediného roku! Například při misi Transporter-1 bylo vypuštěno rekordních 143 družic.

To se nelíbí astronomům, protože od satelitů se odrážejí sluneční paprsky, které jsou intenzivnější než slabé zdroje světla ze vzdálených objektů ve vesmírném prostoru a znehodnocují jejich pozorování. Lapidárně řečeno: končí éra hledání družic mezi hvězdami a nastává éra hledání hvězd mezi družicemi. Hněv astronomů se zaměřuje zejména na SpaceX jakožto provozovatele největší družicové sítě. SpaceX již provedlo účinná protiopatření, kterými zmírnilo jasnost svých satelitů, jenže ne dostatečně.

Jak postupně roste počet družic na oběžné dráze (Zdroj: Statista.com)

Velký počet družic také zvyšuje riziko srážky (Kesslerův syndrom) některé z nich s kosmickým smetím. Na orbitě se totiž nacházejí i úlomky a trosky horních stupňů raket nebo nefunkčních satelitů. Velká část z nich přitom má rozměry jen v řádech centimetrů nebo milimetrů, tudíž jsou příliš malé, aby byly pozorovatelné a aktivní družice vybavené antikolizním systémem před nimi mohly včas uhnout. Srážkami (někdy i záměrnými v rámci testů protidružicových zbraní) vznikají další úlomky. Například při první srážce dvou družic, amerického Iridia-33 s ruským Kosmosem 2251, ke které došlo nad Sibiří 12. ledna 2009, vzniklo přes 2000 velkých a nespočet malých úlomků, které představují nebezpečí pro další družice. Kosmické smetí, konkrétně trosky třetího stupně rakety Proton, také způsobilo ztrátu stanice Saljut 2, na které jen šťastnou shodou okolností v té době nebyli kosmonauté.

Vizualizace vesmírného smetí v roce 2009. Měřítko neodpovídá skutečnosti. (Zdroj: NASA)

Výhodou družic Starlinku je to, že mají obíhat ve výškách do 570 km, takže pokud budou z jakékoli příčiny poškozeny, vlivem tření o zbytky atmosféry během několika let samovolně deorbitují. Horší situace je s konkurenčními satelitními konstelacemi, které jsou či budou umístěny na vyšších orbitách. SpaceX navíc plánuje své satelity deorbitovat ještě před koncem jejich životnosti. Více o tom v článku Jak často selhávají družice Starlink.

Dotační byznys

Dotace jsou jakési nutné zlo. Z veřejných prostředků proudí příspěvky na činnosti, které jsou sice společnosti prospěšné, ale nejsou výnosné (typicky sport, kultura, sociální služby, vědecký výzkum) nebo by byly dostupné pouze těm bohatším (vzdělávání, lékařská péče). Systém dotací však z principu vede k nárůstu byrokracie, korupci a deformaci trhu.

Logika dotačních programů zvýhodňuje neproduktivní firmy. A tak, přestože SpaceX a Tesla mají také nemalé příjmy z dotací, skutečný prospěch z nich má méně úspěšná konkurence, jak ukázala zběžná analýza. Když se tedy loni Tesla vzdala nároku na dotaci 1,14 miliardy eur pro svou továrnu u Berlína, téměř jistě nebyla důvodem Muskova starostlivost o peníze německých daňových poplatníků, ale pravděpodobně obava, aby spojování Tesly s dotacemi nepoškodilo renomé značky.

Evropská továrna Tesla Giga Berlin v roce 2021 (Foto: Tesla)

Kryptoměny

Jednou z věcí, která se Elonu Muskovi neustále vyčítá, je ovlivňování trhu s kryptoměnami. Musk je poměrně hlasitým příznivcem kryptoměn, které vidí jako lepší alternativu k tzv. fiat měnám (vládami zavedeným platidlům s nuceným oběhem; fiat latinsky znamená „ať se stane“, např. fiat lux = budiž světlo), které vydávají centrální banky. Jelikož fiat měny od opuštění zlatého standardu nejsou kryty žádnou fyzickou komoditou, je pro vlády v časech ekonomických potíží nejjednodušším řešením „napumpovat“ do ekonomiky peníze, které se prostě vytisknou. To sice strukturální problémy nevyřeší, ale umožňuje to odkládat nepopulární reformy a vyhnout se bolestivým úsporným opatřením. Důsledkem je inflace. Zdaleka ne všichni však touží stát se chudými multimilionáři, a tak se myšlenka měny nezávislé na politickém rozhodování setkala s velkým porozuměním. Proto se zrodily kryptoměny.

Elon Musk a kryptoměny

Kryptoměny jsou založeny na blockchainu – technologii distribuované digitální účetní knihy. Páteř blockchainu tvoří síť počítačů, jež obsahují přesné kopie databáze s účetními záznamy. Neexistuje zde tedy centrální autorita a veškeré změny musí být prováděny dohodou provozovatelů sítě. To zásadně komplikuje regulaci objemu těchto neoficiálních peněz, a ty díky tomu mají deflační potenciál. Proto je lidé vnímají jako investiční příležitost a ne jako prostředek směny. Co z toho vyplývá? Jelikož jsou kryptoměny používány pro platby jen ve velmi omezené míře, jsou vzhledem k nízkému počtu transakcí silně náchylné k volatilitě. Když pak Elon zasedne ke klávesnici, kurzy kryptoměn létají jako splašené. A on se ke kryptoměnám vyjadřuje tuze rád. Obzvláště vytrvale propaguje Dogecoin. Tato okrajová kryptoměna, vzniklá z recese, se především díky němu loni zhodnotila asi o 4000 %. Většina fanoušku kryptoměn však Muskovu iniciativu nevítá, neboť aby se kryptoměny uplatnily jako skutečné peníze, musí vykazovat určitou stabilitu, čemuž Muskovy tweety zrovna nenapomáhají.

Vývoj kurzu Dogecoinu v roce 2021 (Zdroj: Statista.com)

Daně a jak na ně

Stát poskytuje celou řadu služeb, které hradí z daňových příjmů. Udržení státní mašinérie v chodu tedy vyžaduje pilné daňové poplatníky. Jak si stojí Elon? Pokud zrovna neprodává nějaké akcie, tak ne moc slavně. Za rok 2018 dokonce údajně neodvedl na dani z příjmů vůbec nic (důvodem však podle Muska bylo, že v předchozím roce omylem zaplatil na daních víc, než musel). Nízké příjmy u člověka, který šéfuje Tesle a SpaceX, jsou překvapivé. Jak Musk na Twitteru vysvětlil, nepobírá plat ani prémie, proto není co danit. Je to způsob, jakým se bohatí podnikatelé vyhýbají placení daní. Místo toho, aby si vypláceli plat a dividendy nebo, pokud by to nestačilo, prodali část akcií, raději si peníze půjčí. Půjčky nejsou vedeny jako zdanitelný příjem, neboť se musí splácet. Samozřejmě se z nich platí úroky, ale jen v řádu nižších jednotek procent; platit daně vyjde dráž a zachráněné akcie se mohou vysoce zhodnotit – právě Elon Musk by o tom mohl vyprávět (první akcie Tesly kupoval za 49 centů, s přepočtem 1:5 při splitu vlastně jenom za 10). Pikantní ale je, když pak někteří z těchto miliardářů vyzývají k většímu zdanění bohatých, aby se jevili jako solidární. Mimochodem, Musk rozhodně nepracuje zadarmo – nechává se odměňovat zvýhodněnými opcemi (předkupní právo) na akcie Tesly. To je však podmíněno splněním ambiciózních cílů ohledně výroby nebo hodnoty firmy.

Designér Franz von Holzhausen a Elon Musk před prototypem Cybertrucku na oslavě Cyber Rodeo (Foto: Tesla)

Obyčejní lidé, kteří žijí od výplaty k výplatě, však zpravidla nemívají velké pochopení pro daňové optimalizace bohatých podnikatelů, a toho využívají různí demagogové a populisté. Novináři ze serveru ProPublica získali daňové záznamy o 25 nejbohatších Američanech z let 2014–2018 a porovnali je s růstem jejich majetku ve sledovaném období, načež s rozhořčením zjistili, že dotyční nárůst svého bohatství přiměřeně nezdanili. U Elona Muska by to bylo zvlášť složité, neboť růst hodnoty jeho firem byl tak rapidní, že by částku odpovídající daňovým sazbám nebyl schopný ušetřit. Musel by se tedy buď hodně zadlužit, nebo prodat velkou část svého podílu ve firmách, které vybudoval prakticky od základu. Idea „spravedlivého zdanění“ si však získala obrovskou popularitu a senátor za Oregon Ron Wyden vypracoval návrh zákona na zdanění nerealizovaných zisků. Musk reagoval: „Až jim dojdou peníze těch ostatních, přijdou si pro ty vaše.“ Nicméně sílící kritika a nedostatek peněz nakonec Muska přiměli vyhlásit slavnou anketu, v níž se uživatelů Twitteru ptal, jestli má prodat 10 % svých akcií Tesly. Slíbil, že se výsledku internetového hlasování podřídí. Hlasování dopadlo podle očekávání a Musk prodejem akcií získal finance na zaplacení daní a uplatnění opcí. Ještě před tím se však z Kalifornie přestěhoval do daňově přívětivějšího Texasu.

Ještě jedna podstatná věc: Zdálo by se, že nejlepším způsobem, jak zvýšit státní příjmy, je brutální zdanění osob i firem. Zdání však klame. Teoreticky může být při nižších daních vyšší daňový výnos. Vše záleží na investicích. Zvláště cenné jsou investice do technologií, neboť ty zvyšují produktivitu práce. Investice přinášejí vyšší zaměstnanost, vyšší HDP, vyšší životní úroveň. Vyšší životní úroveň znamená, že lidé mají více peněz ke zdanění a naopak klesá potřeba sociálních výdajů. Podnikatelé nejsou pro stát důležití jako daňoví poplatníci, nýbrž jako zaměstnavatelé a investoři. Bez úspěšných podnikatelů by na tom Amerika byla jako my za socialismu.

Spory s americkou Komisí pro cenné papíry a burzy (SEC)

  • V roce 2018 SEC zažalovala Elona Muska kvůli tweetům, ve kterých nepravdivě tvrdil, že má zajištěné financování pro převzetí společnosti Tesla. Akcie Tesly na tato oznámení reagovaly růstem, což poškodilo spekulanty očekávající pokles. Spor skončil mimosoudní dohodou. V rámci ní Tesla zaplatila pokutu 20 milionů dolarů, dalších 20 milionů zaplatil Musk, který také musel odstoupit z pozice předsedy správní rady Tesly, ale zůstal generálním ředitelem firmy. Vzhledem k závažnosti obvinění se dá říct, že z toho vyvázl poměrně lacino.
  • Podle Wall Street Journal SEC vyšetřuje Elona Muska a jeho bratra Kimbala kvůli prodeji akcií Tesly. Zkoumá, zda nedošlo ke zneužití neveřejných informací při obchodování na burze (tzv. insider trading). Podezření vzniklo, když Kimbal Musk prodal akcie Tesly za 108 milionů dolarů jen den před tím, než Elon Musk nechal na Twitteru hlasovat o tom, jestli má prodat 10 % těch svých. Elon Musk ale rezolutně popřel, že by bratra o svém záměru v předstihu informoval.
  • Objevilo se podezření, že prohlášení Neuralinku, že Elon Musk nemá ve firmě žádnou výkonnou ani řídící roli, není zcela pravdivé. Zmíněné prohlášení přitom bylo podkladem pro rozhodnutí SEC o udělení výjimky, která Neuralinku umožnila vyhnout se povinnosti registrovat soukromé prodeje akcií. Podrobněji o tom v článku Neuralink může mít problémy s SEC.
  • Při nakupování akcií Twitteru Musk „opomněl“ v zákonné lhůtě deseti dnů ohlásit, že do 14. března 2022 jich skoupil už přes 5 %. Přikupoval dál, dokud se s podílem 9,2 % akcií nestal největším akcionářem Twitteru. Po oznámení cena akcií Twitteru vyletěla na téměř 50 dolarů, zatímco Musk je dříve kupoval za cca 39 dolarů. Podle výpočtů tak utajováním transakcí ušetřil přibližně 150 milionů dolarů, aniž tím riskoval nějakou citelnou pokutu od SEC.

Elon Musk s bratrem Kimbalem na place Westworldu (Zdroj: Elon Musk)

Doslov

Účelem tohoto článku bylo vysvětlit, že zdaleka ne všechno, co se o Muskovi píše, je tak jednoznačné, jak je to podáno. Často se lze setkat se snahou stylizovat Muska do role nepřítele lidu nebo naopak do role altruisty, filantropa a mesiáše. Bylo by chybou se tím nechat ovlivňovat. Zase ale nemůžeme ke všemu přistupovat tak, že je to mediální manipulace. Tu nejsnáze rozeznáme podle toho, že článek nebo reportáž obsahuje mizivé množství informací, ale o to více hodnotících prvků a soudů. Ve spojitosti s Muskem se ponejvíce používá přívlastek „kontroverzní“. To však není informace, nýbrž nálepka pro lidi s nepohodlnými názory. Člověka bychom ale měli posuzovat podle skutků.


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

15 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře