Čím se liší soukromé kosmické lodi Crew Dragon a Boeing Starliner?

Na našem serveru vyšla již řada článků na téma lodi Crew Dragon, ale málokdy jsme se věnovali přímému srovnání tohoto stroje s pilotovanou kosmickou lodí CST-100 Starliner společnosti Boeing, což je druhý kontraktor programu komerční dopravy astronautů na ISS. V dnešním článku si obě lodi porovnáme, a to včetně jejich nosných raket. Obě společnosti se rozhodly kolem roku 2010 vstoupit do programu NASA, který by zajistil dopravu posádek na oběžnou dráhu. SpaceX už v té době mělo v rukou funkční zásobovací loď Dragon, ovšem pramalé zkušenosti z kosmonautiky. Naopak Boeing začínal se stavbou své lodi na zelené louce, ale na druhou stranu jeho bohaté zkušenosti byly zárukou, že vývoj zvládne.

Na tomto místě je určitě vhodné napsat malý průřez úspěšnými projekty Boeingu, mezi které patří první stupeň S-IC nejsilnějšího nosiče všech dob, rakety Saturn V. Díky akvizicím firem North American Aviation a Douglas Aircraft Company o řadu let později pak navíc nejenže může Boeing prohlašovat, že tuto raketu postavil celou, ale vyvíjel i každou americkou pilotovanou kosmickou loď, kabiny Mercury, Gemini i Apollo. Dále vyráběl stanici Skylab, některé části amerického segmentu Mezinárodní vesmírné stanice, lunární rover z programu Apollo, orbitální část amerického raketoplánu i miniraketoplán X-37B. A Boeing je také výrobce raket Delta IV či Delta IV Heavy a v současné době vyrábí pro NASA centrální stupeň rakety SLS. Je to tedy firma, která má s kosmickými projekty velmi bohaté zkušenosti.

Společnosti SpaceX a Boeing tedy byly vybrány, aby pro NASA vyvinuly novou orbitální loď schopnou dopravit posádku na ISS. Stavět ji měly na základě následujících požadavků:

  • Schopnost dopravit tam a zpět čtyři astronauty a jejich vybavení na ISS
  • Zajistit možnost návratu posádky v případě nouzové situace
  • Schopnost posloužit jako bezpečné útočiště na dobu 24 hodin v případě nouzové situace
  • Loď musí být schopna zůstat připojena ke stanici po dobu 210 dnů (raketoplán mohl být připojen maximálně 12 dnů)

Oba stroje si jsou sice na první pohled velmi podobné, ale pokud se na ně podíváme jen malinko podrobněji, rozdíly se okamžitě projeví. Obě lodi mají tvar komolého kuželu, ke kterému je připojena válcovitá sekce. Tím však prakticky jakákoliv podobnost končí. Začněme od základních rozměrů obou lodí.

Porovnání parametrů lodí Starliner a Crew Dragon (Autor: Everyday Astronaut)

Crew Dragon je se svými osmi metry o celé tři metry vyšší než Starliner, který ho zase překonává svou šířkou 4,5 m o 80 cm. Ve výsledku to znamená, že obě kosmické lodi nabízí podobný hermetizovaný prostor, v případě Starlineru je to 11 kubických metrů, Dragon má k dispozici o 1 kubický metr méně. Obě plavidla byla též původně navrhována, aby mohla na nízkou oběžnou dráhu dopravit až sedm astronautů. V případě lodi Crew Dragon od toho muselo SpaceX ustoupit. Stalo se tak kvůli požadavkům NASA na přetížení, kterému budou vystaveni astronauti při dopadu na hladinu oceánu. Následkem toho byla odstraněna tři sedadla a při misích pro NASA bude Crew Dragon schopen dopravit na oběžnou dráhu vždy jen 4 astronauty. Zda SpaceX bude nabízet jiným potenciálním zákazníkům tuto loď v sedmimístné verzi, tedy proti požadavkům NASA, není prozatím známo, patrně však nikoliv. Ostatně, i jediné dvě v současné době potvrzené mise komerčních zákazníků hovoří pouze o čtyřech pasažérech. Pokud jde o Starliner, oficiální stránky firmy Boeing uvádějí, že je loď stále schopna dopravit na oběžnou dráhu sedm astronautů. Stejnou informaci o sedmi pasažérech najdete i na nově aktualizovaném webu SpaceX.

Dalším výrazným rozdílem v konstrukci obou lodí je válcovitá konstrukce, na které jsou obě kabiny posazeny. V případě lodi Crew Dragon se jedná o dutý válec nazývaný trunk, který má několik funkcí. Jsou na něm umístěny solární články zajišťující elektrickou energii, dále radiátory pro vyzařování tepla a také křidélka pro stabilizaci lodi v případě nouzového úniku za letu. Trunk je navíc dutý a umožňuje přepravu dodatečného nákladu směrem k ISS nebo likvidaci odpadu při cestě zpět (trunk se před vstupem do atmosféry odhazuje a shoří). Pro úplnost dodáváme, že osmnáct manévrovacích a orbitálních motorků Draco o tahu 400 N a osm únikových motorů Superdraco o tahu 73 KN jsou součástí samotné kabiny, stejně jako nádrže s pohonnými hmotami a tlakovacím heliem.

Vylovený trunk Crew Dragonu po únikovém testu (Zdroj: Elon Musk)

V případě lodi Starliner je tomu jinak. K lodi je připojen plnohodnotný servisní modul, který je vybaven 20 motorky o tahu 6,6 KN, určenými pro podporu orbitálních manévrů. Jsou také schopny řídit polohu lodi v případě nutnosti provést přerušení letu po startu. Ve velkých výškách pak provedou tento únikový manévr motorky samy. Dále servisní modul obsahuje 28 trysek, každá z nich má tah 380 N, které jsou také určeny pro orbitální manévrování a jsou navíc schopny upravovat výšku Mezinárodní kosmické stanice. Nachází se zde i čtyři únikové motory RS-88, každý o tahu 177 KN. Vybavení pak doplňuje celkem 18 palivových a tlakovacích nádrží. Pokud máte pocit, že je tento modul doslova přemotorován, tak dalších dvanáct malých motorků je integrováno do samotné kabiny. Ty jsou určeny k řízení orientace lodi při návratu do atmosféry a mají tah 440 N.

Rozložená loď Starliner a její servisní modul (Zdroj: Boeing)

Jedinou podobnost, kterou má servisní modul lodi Starliner s trunkem Crew Dragonu je ten, že i jeho součástí jsou panely solárních článků. Na rozdíl od trunku jsou však umístěny na spodní části servisního modulu. Loď Starliner také nemá schopnost přepravovat nehermetizovaný náklad. I když na druhou stranu u SpaceX nevíme, zda bude u misí s astronauty v trunku vůbec někdy něco přepravováno. Je totiž možné, že by náklad představoval komplikaci při nouzovém přerušení letu pomocí záchranných motorů SuperDraco.

Koláž z testu úniku Crew Dragonu za letu v lednu 2020 (Zdroj: NASA)

Nyní se pojďme podívat na srovnání interiérů. Rozdíl mezi oběma kosmickými loděmi se dá velmi snadno vypozorovat i v samotném kokpitu, kde, použijeme-li slova Christophera Fergusona, ředitele pilotovaných operací firmy Boeing a bývalého astronauta NASA, Starliner na rozdíl od Crew Dragonu při ovládání nepoužívá dotykové obrazovky. Spoléhá se primárně na tlačítka a přepínače, kterých zde bude pouhých 40. Pro srovnání, kokpit raketoplánu jich obsahoval přibližně 1100.

Dotykové displeje v Crew Dragonu pro misi DM-2 (Foto: SpaceX)

Krásnou prohlídku paluby lodi Starliner absolvoval Tim Dodd, známý jako Everyday Astronaut. I když nevládnete anglickým jazykem, je zde spousta obrázků. Tim také zmiňuje, že existuje řada zkušených pilotů, kterým nevyhovuje řídící panel SpaceX, protože si připadají, jako by létali na iPadu. Osobně naopak více oceňuje jednodušší sedadla SpaceX, je do nich totiž daleko snazší usednout. Tim zároveň podotkl, že na palubě lodi Starliner není žádný držák na kafe, i když se jedná o americký výrobek.

Ředitel programu pilotovaných letů firmy Boeing, Christopher Ferguson, u ovládacího pultu lodi Starliner (Foto: NASA)

Co se týče vnitřního vybavení, často je čtenáři kladena otázka možnosti konání potřeby v útrobách kosmické lodi. Slovy samotných astronautů, jak se vykonává „číslo 1 a 2“. Crew Dragon je vybaven palubní toaletou, která se nachází nad sedadly astronautů. Zda je tímto zařízením vybavena i loď Starliner, to se nám s určitostí nepodařilo dohledat. Ale z rozhovoru s Chrisem Fergusonem a z faktu, že kvůli současnému letovému profilu obou lodí, kdy přiblížení k ISS trvá zhruba 1 den nebo i více, lze její umístění na palubě lodi firmy Boeing rozhodně očekávat.

Oba stroje se liší též počtem hlavních padáků a způsobem svého přistávání. Při průchodu atmosférou se obě kabiny otočí tepelným štítem po směru letu a zpomalí svůj sestup natolik, že přijde čas otevřít padáky. Zatímco Starliner odhodí svůj tepelný štít, v případě lodi Crew Dragon štít zůstává součástí lodi. Loď SpaceX je také vybavena čtyřmi padáky, zatímco Boeing má o jeden méně. Crew Dragon bude dosedat na hladině oceánu podobně jako všechny předchozí pilotované lodi NASA s výjimkou raketoplánů, které přistávaly jako vztlakové těleso. Starliner je naproti tomu přelomový v tom, že jako první americká pilotovaná kosmická loď bude dosedat na pevnině pomocí airbagů. Než je však bude moci nafouknout, bude nutno odhodit kryt, na kterém byl připevněn tepelný štít. Na pevninu dosedá též ruská kosmická loď Sojuz, která však místo dosednutí na nafukovací vaky zapálí sekundu před přistáním malé přistávací motorky, které dosednutí dostatečně zpomalí.

Přistání Crew Dragonu v Atlantiku během mise DM-1 (Foto: SpaceX)

S problematikou přistávání pak souvisí znovupoužitelnost kosmických lodí. Boeing pro celý program dopravy komerčních posádek postaví celkem tři kabiny lodi Starliner, přičemž tu první po provedeném testu záchrany z rampy už vyřadil z aktivní služby. Jeho lodi jsou také navrženy pro deset použití a očekává, že příprava lodi na další start zabere půl roku.

Podle původní smlouvy s NASA mělo SpaceX pro každý pilotovaný let připravit novou kabinu. Počátkem června však byla uveřejněna informace, že došlo k úpravě smlouvy s firmou SpaceX, která tak od příštího roku bude moci, podobně jako Boeing, znovupoužívat své kosmické lodi pro lety s posádkou. Opakuje se tím scénář, který NASA použila při programu zásobování mezinárodní vesmírné stanice, tenkrát však americká agentura svolila ke znovupoužívání lodí Dragon až od 11. zásobovací mise. Možnost znovupoužití kosmické lodi pak do budoucna rozhodně navýší už tak propastný rozdíl v tom, kolik NASA platí za let jednoho astronauta. Pro srovnání, za jedno sedadlo v Dragonu nyní NASA zaplatí 50 milionů dolarů, v případě Starlineru je to téměř dvojnásobek, 90 milionů. Současně pro tyto mise bude moci SpaceX opakovaně používat i první stupně raket Falcon 9.

Schéma přistání kosmické lodi Starliner (Zdroj: Boeing)

Obě kosmické lodě budou do kosmu vynášet velmi spolehlivé nosiče, které jsou výkladní skříní americké kosmonautiky. Proto neuškodí, když si je mezi sebou také porovnáme. Začněme raketou Falcon 9, o které na našem webu bylo napsáno už opravdu hodně. Proto tedy jen v rychlosti. Jedná se o dvoustupňovou raketu na kapalné pohonné látky, jejíž největší výhodou je částečná znovupoužitelnost. Její uvedení na trh znamenalo revoluci v tomto oboru a naplnění snu Elona Muska, který si předsevzal, že vyrobí raketu, která bude opakovatelně využitelná, a to se mu povedlo. Dnes je Falcon 9 ve své třídě bezkonkurenčně nejlevnější raketou a cena stále klesá. Na prvním stupni se nachází 9 motorů Merlin 1D a na druhém stupni je jeden Merlin 1D-Vac.

Test motoru Merlin 1D v McGregoru (Foto: SpaceX)

Spolehlivostí se dnes řadí do čela po bok raket jako Ariane 5 nebo Atlas V, na který se zaměříme za chvilku. Od poslední havárie (Amos-6) Falcon 9 absolvoval 59 úspěšných startů za sebou a pokud se povede i DM-2, tak půjde o jubilejní 60. úspěch v řadě. Pokud ho srovnáme s raketou Atlas V, tak ta má od částečného selhání v roce 2002 celkem 74 úspěšně absolvovaných letů v řadě a pokud bychom měli uvést i statistiku evropské rakety Ariane 5, tak ta absolvovala od roku 2003 až do roku 2017 celkem 82 úspěšných startů za sebou. V následujícím letu ovšem došlo k částečnému selhání nosiče a úspěšná série tak byla přerušena. Falcon 9 je ovšem ze všech těžkých nosičů služebně nejmladší a zatímco druhé dvě rakety v podstatě od svého vzniku létají bez větších změn, nosič firmy SpaceX podstoupil během let spousty úprav a změn, někdy i radikálních. Za obrovské plus rakety Falcon 9 je považován fakt, že je kompletně vyrobený ve Spojených státech a používá americké motory, ale má samozřejmě také své nevýhody, mezi které patří menší aerodynamický kryt a v některých ohledech horší druhý stupeň. Pokud jde ovšem o dopravu posádky, tak nás ani jeden tento parametr nemusí trápit. Navíc společnost pracuje už i na větším krytu.

Základní parametry rakety Falcon 9 v nejnovější variantě Block 5:

  • Výška: 70 m
  • Průměr: 3,66 m
  • Počet stupňů: 2
  • Počet motorů: 9x Merlin 1D+, 1x Merlin 1D Vac
  • Max. nosnost na LEO: 22,8 t
  • Max. nosnost na GTO: 8,3 t
  • Celkový počet misí: 85, z toho 83 zcela úspěšných, 1 částečně neúspěšná (CRS-1), 1 zcela neúspěšná (CRS-7) a 1 selhala na rampě (Amos-6)

Pojďme si tedy představit i konkurenční raketu Atlas V, která první let absolvovala v roce 2002. Vychází z řady raket Atlas, které v podstatě provázejí americkou kosmonautiku od počátku. Vynesly již celou řadu velmi důležitých sond a družic, ale také lidí. Nosič Atlas LV-3B byl součástí programu Mercury. Od těch dob se ovšem celá současná raketa značně proměnila a s původními typy má pramálo společného. Nejvýraznější změnou oproti starším verzím je přepracovaný první stupeň, který využívá konstrukci ze slitin hliníku, podobně jako externí nádrž raketoplánů a použití dvoukomorových motorů RD-180 ruské výroby. Raketu Atlas V původně vyvinula společnost  Lockheed Martin, později však došlo ke spojení se společností Boeing a vznikla United Launch Alliance neboli ULA, která provozuje ještě raketu Delta a plánuje moderní nosič Vulcan, který nahradí právě Atlas V.

Pravě ruské motory jsou doslova pod palbou kritiky, a to i ze strany SpaceX, konkrétně Elona Muska. On totiž konkurenční konglomerát ULA, který raketu Atlas V provozuje, nemá příliš v lásce. Po známém prvním představení pilotované kosmické lodi Dragon ho poté v muzeu Newseum blízko Kapitolu obklopila řada novinářů, kterým řekl: „Naším největším konkurentem na mezinárodního trhu s vesmírnými lety je Rusko, a americké letectvo přitom Rusům každoročně posílá stovky milionů dolarů za jejich motory.“ Později pokračoval: „To je pěkně zvrácené. Co to má jako sakra být… Jen si představte, že bychom se vrátili zpět v čase o 40 let a oznámili lidem, že v roce 2014 budou Spojené státy z hlediska přístupu na oběžnou dráhu Země, a to nemluvím o dalších místech jako Měsíc, vydány napospas Rusku? Lidé by si mysleli, že jsme se zbláznili. Něco se musí udělat, abychom se z této patálie dostali ven…“

Test ruského motoru RD-180 pro raketu Atlas III v roce 1998 (Foto: NASA)

První stupeň je poháněn kapalným kyslíkem a petrolejem, obě rakety tedy na svých prvních stupních využívají stejné palivo. SpaceX ovšem pro Falcon 9 od verze v1.2 využívá navíc vysoce podchlazený kapalný kyslík, který je u jiných nosičů běžně tankován při teplotě -185 °C, ale Muskova společnost využívá kyslík extrémně podchlazený o teplotě -207 °C. Druhý stupeň Atlasu V se nazývá Centaur a obsahuje motory RL-10 na kapalný vodík a kyslík. Tento druhý stupeň slouží již řadu desetiletí a po celou dobu své existence patří vůbec k tomu nejlepšímu, co lze v raketové technice najít. Jeho výhodou je zejména vysoký podíl paliva vzhledem k celkové hmotnosti. To umožňuje dodat nákladu značnou energii, což je velmi užitečné pro meziplanetární cestování. Atlas V lze na přání zákazníka nakonfigurovat s dvoumotorovou verzi horního stupně, ale byl o ni prakticky nulový zájem. Dvoumotorový horní stupeň Centaur létá pouze při misích s lodí Starliner a v této konfiguraci se s ním počítá až do nahrazení Atlasu raketou Vulcan.

Z unikátního způsobu tankování paliva rakety Falcon 9 plyne další rozdíl mezi oběma raketami. Díky tomuto podchlazení paliva získá sice Falcon 9 vyšší výkon nosiče při zachování původních rozměrů nádrží, má však při startech do vesmíru okamžité startovní okno. Tento fenomén jsme podrobněji rozebírali ve starším článku. Horní stupeň Centaur naproti tomu poskytuje raketě Atlas V komfortní 30 minutové startovní okno. Nutnost provést start Falconu ihned po dokončení tankování také znamená, že posádka musí do Crew Dragonu nastoupit ještě před zahájením čerpní pohonných látek do rakety. Oproti tomu do Starlineru posádka nastoupí až v momentě, kdy už je Atlas V natankovaný.

Ilustrační obrázek srovnávající okamžité startovní okno s tím, které má raketa Atlas V při cestě na ISS (Zdroj: ULA)

Raketa Atlas V má také mnohem větší variabilitu i možnosti nastavení než raketa Falcon 9, a to zejména díky možnosti konfigurace různého počtu pomocných motorů AJ-60A na tuhé pohonné látky, které vyvinula již zaniklá společnost Aerojet (dnes Aerojet Rocketdyne). V budoucnu budou nahrazeny motory GEM 63 s podobnými parametry, které v současnosti připravuje a testuje Northrop Grumman.

Základní parametry rakety Atlas V N22 (konfigurace s kosmickou lodí Starliner):

  • Výška: 52.4 m
  • Průměr: 3,81 m
  • Počet stupňů: 2+2 pomocné motory na tuhé pohonné látky
  • Počet motorů: 1x RD-180, 2x RL-10
  • Max. nosnost na LEO: 13 250 kg na ISS
  • Celkový počet startů: 84 (všechny typy raket Atlas V), z toho 1 částečné selhání

Falcon 9 s Crew Dragonem a Atlas V se Starlinerem (Zdroj: Everyday Astronaut)

V dnešním článku jsme se snažili ukázat, že ač SpaceX i Boeing přistoupily k zadání NASA jinak, výsledkem je, že Spojené státy získaly dvě zcela nové moderní kosmické lodi schopné dopravit posádku na ISS, a to vše za relativně malé peníze (i když Crew Dragon vyšel výrazně levněji než Starliner). Tímto přístupem tak získaly zálohu v případě potíží kterékoliv z těchto dvou společností. Osobně se proto domníváme, že je veliká škoda, že se bezpilotní test lodi Starliner společnosti Boeing v prosinci roku 2019 nepodařil, i v jejich případě se totiž jedná se o zajímavou konstrukci. Žádnému odvětví lidské činnosti navíc neškodí konkurence, nutí jednotlivce i firmy podávat lepší výkony, nabízet lepší zboží či služby, či je nabízet levněji, protože jak se říká, nejlepším raketovým palivem je konkurence. Přejeme tedy oběma firmám mnoho úspěchů při dopravě posádek, je to přeci jen ten nejcennější náklad, který může kosmické plavidlo vynést do hlubin vesmíru.

Nedílnou součástí každé kosmické lodi jsou také skafandry pro posádku. Ty si představíme a srovnáme zase příště.

Jiří Hadač
Karel Zvoník



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
50 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Štěpán

Povedený článek, díky

Karel Zvoník

Není zač, rádo se stalo.

tonda

Opět kvalitní srovnání obou systémů!Díky!

Karel Zvoník

Děkujeme za přečtení.

Kamil

Tentokrát dobře napsaný článek, díky.
Jak je to s hmotností a nákladní kapacitou obou lodí?

gendibal

Hm, jenom tentokrát???

Kamil

Modří vědí

chello

Samotná kabina by měla vážit zhruba 10 tun tedy pokud by posádka i s nákladem vážila kolem 3 tun nepřijde mi, že by to mělo mít nějak zásadní vliv na funkci únikového systému vzhledem k celkové hmotnosti.

akuhtr

To nedává smysl. Pokud se něco stane při startu, je náklad v trunku ztracen tak jako tak, u pilotovaného letu se jen loď zachrání, ale nákladu v trunku bude jedno jestli shoří v trunku, nebo vybuchne s trunkem připojeným k 2. stupni jak by bylo při letu nákladním Dragonem

Petr Melechin

Tu část o nákladu v trunku jsem do článku přidal já, protože jsem si nedávno uvědomil, že jsem nikde neviděl potvrzení, že by NASA plánovala v trunku Crew Dragonu někdy něco vozit. Napadlo mě, že by to mohlo souviset se záchranným systémem, ale neberte to jako nějaký fakt, spíš jako takovou úvahu.

akuhtr

Se záchranným systémem klidně jo, ale spíš bych očekával že s tím že by se to tam mohlo urvat, poškodit trunk, nebo něco takového. Náklad v Trunku fakt se zničí tak jako tak pokud start selže. Aspoň myslím.

Kamil

V grafice je “dry Mass” ale taky by mě zajímala hmotnost na oběžné dráze, s palivem a nákladem. U DM-2 se uvádí asi 12 tun, ale kdysi jsem četl že by mohla být i 14 či 15 tun

Karel Zvoník

Lepší informace než 12 tun zatím k dispozici není. Zmíněné číslo vychází z mise DM-1.

Ivo Janáček

Je to tedy firma, která má s kosmickými projekty velmi bohaté zkušenosti.”

Na tom je vidět, že Boeing by měl mít nejvíce zkušeností, ale zkušenosti nemá až tak firma, jako samotní lidé a ti mohou odejít. Ale píšu to z jiného důvodu, je vidět jaký měl Boeing vlastně monopol a o to větší je to úspěch SpaceX.

Robert

S tym sice suhlasim, ale doplnim ze na vsetko tam existuju protokoly a navody, takze vo velmi teoretickej rovine je mozne pokracovat aj keby ti odisli vsetci, bol by to problem ale malo by sa to dat zvladnut, ale to moc boeingu nehrozi, myslim ze ti ludia tam maju docela teple a pohodlne miestecka a ich pracovna zmluva tiez nebude uplne bezna, do spacex by zrejme niekolko rokov nemohli tak ci tak nastupit ak by bol zrovna to dovod ich odchodu.

Ivo Janáček

Ve srovnání obou lodí mi chybí jakou mají možnou změnu rychlosti tedy parametr Delta-v. Jinak pěkně napsané srovnání.

bohyn

Crew dragon ma 788 m/s bez nakladu, jestli pocitam spravne. U Starlineru jsem nenasel mnozstvi paliva ani ISP motoru.

petr

Ty ruské motory jsou opravdu ostuda.

Ivo Janáček

Napsal jste to dvojsmyslně a hned jste byl po zásluze odměněn. 🙂

Petr Melechin

Na obranu ULA, Lockheed před 20 lety v podstatě dostal nařízeno vládou použít ruské motory RD-180 na Atlasu III. A zůstaly pak i u Atlasu V. Takže ULA za to tak úplně nemůže.

Robert

je k tomu nariadeniu viac info? Mam pocit ze Bruno to v nejakom rozhovore aj spominal reps. vysvetloval preco pouzivaju ruske 180tky ale uz si nevybavujem jeho odpoved, ci to bola cena alebo proste parametre motora ci dokonca barter.

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem Robert
j-d

oni s tou licenciou si kupili kompletnu technicku dokumentaciu a to rozhodne nieje na zahodenie

samozrejme na zapade prevlada presvedcenie, ze usa dotovali rusky kozmicky program ale to je dost skreslene videnie, lebo nikdy to nebolo za nic a usa vzdy za to dostalo viac ako by dostalo ak by si to dali vyrobit niekde inde

kolko by ich stal vyvoj motorov? urcite by sa nedostali po zapocitani celkovych nakladov na 25mil. za motor, kolko by ich stal vyvoj a hlavne vynesenie modulu zarja? urcite niekolkonasobne viac ako zaplatili rusom

aj vdaka spolupraci s ruskom mohli ukoncit nehorazne drahy program raketoplanov, ved nebyt tej spoluprace tak by rocne dala nasa miliardy len na prevadzku raketoplanov, pritom uzitok z nich zdaleka uz nezopovedal tej cene

americania usetrili miliardy na spolupraci s ruskom

diwalt

Proč ostuda? V devadesátých letech, kdy kontrakt vznikal, panovalo optimistické nadšení, že nové Rusko se stane normálním obchodním partnerem. Už před tím existovala postupně se zlepšující spolupráce USA a Sovětského svazu v kosmonautice (společné setkávání na orbitě, návštěva Miru, domluva na společném projektu ISS), bylo tedy celkem na místě, že dojde ke sdílení technologií. Navíc motor RD-170, ze kterého vznikl na základě společného projektu motor RD-180, byl opravdu dobře navržený a rozhodně stálo za to tento projekt udržet.

Bohužel tehdy málokdo tušil, že Rusko se vnitřně reálně příliš nezmění, netušil, že za 30 let dojde k opětovné adoraci Stalinismu, celé Rusko bude jedna velká oligarchie. Ano, dalo se to tušit z toho, jak celý projekt RD-180 postupoval a kolik peněz se ztrácelo cestou, nicméně to už projekt běžel a byly dohodnuté odběry.

Mně na tom přijde líto to, že RD-180 končí zřejmě úplně. Nejen výroba, ale vzhledem ke stavu Eněrgomaše a celé kosmonautiky v Rusku skončí celý projekt motoru, který by mohl mít velký modernizační potenciál. Kdyby se projekt využil, upravil na základě nových materiálů a možností výroby, mohl by evolučně vzniknout motor s ještě lepšími parametry, který by klidně mohl konkurovat současným novým motorům.

Ale bohužel politická situace se změnila… Škoda.

j-d

technologia rd-180 rozhodne nekonci, na angare je rd-191 a pripravovana raketa sojuz 5 ma mat motory rd-171mv

a ak chcel zapad spolupracu tak sa nemal k rusku spravat ako k porazenemu ale ako rovny k rovnemu

diwalt

Nerad to říkám, ale Angara je v tuto chvíli už prakticky mrtvý projekt. Tím neříkám, že nebude dokončen, ale využití Angary bude velmi omezené, protože od vstupu SpaceX se situace radikálně změnila a Angara by musela být zcela zásadně přepracovaná, aby dokázala cenově konkurovat na světovém trhu. Samotné Rusko pak má v současnosti příliš malé finanční zdroje na to, aby Angaru mohli využívat nějak častěji.

A ohledně spolupráce… Nevím, co byste si představoval za přístup, ale Sovětský svaz reálně poražen byl a rozpadl se. Západ dále s Ruskem jednal velmi korektně a měl (a stále má) zájem na tom, aby se jednalo o normálního obchodního partnera. Také tam západní společnosti (nejen americké) investovaly do rozvoje miliardy USD a eur, vznikla řada společných podniků. V Rusku není cizí vojenská správa, jsou zcela samostatní v rozhodování. To, kde jsou v tuto chvíli, je čistě jejich “zásluha”. Nevím, jaké zkušenosti máte s ruským podnikáním, ale opravdu ten problém není v tom, že by se k Rusům a Rusku někdo choval jako k poraženým. Problém je v nepoctivosti Ruska, v jejich oligarchii, v tom, že sami do svého rozvoje nijak neinvestují, ani rozvoj nepodporují.

Rusko si za svůj ekonomický propad může jen a jen samo. V devadesátých letech měli obrovskou šanci a ze západu byl velký zájem tam investovat. Rusko bylo přizváno do mnoha projektů a organizací, kam by na základě své ekonomické situaci vlastně nemělo šanci se dostat, nebýt toho, že s ním právě jako s poraženým nikdo nejednal, ale naopak se k němu další státy chovaly jako k partnerovi. Rusko tu šanci zahodilo samo. Bohužel.

MilAN

A jsi ochoten vůbec připustit, že Rusku je nějaké SpX ukradené, že nikdy nebude používat jejich rakety a že Angaru dotáhnou do konce a budou používat ? A že si Angara najde své zákazníky ? Nebo zůstaneš uzavřen stále v té ideologii a tvorbě síhodlouhých příspěvků o ničem ? ?

Rosetau

Že je SpaceX Rusku ukradené? Tak proč Rusko stále dokola SpaceX napadá a osočuje?

David

Velmi si preji, aby Rusko dotahlo Angaru do konce. Opravdu velmi si to preji. Doufam, ze Rusko take jednou pristane na Mesici i Marsu. Skoda, ze se nic z toho nestane.

diwalt

Rusku SpX rozhodně ukradené není, protože kvůli nim přišli o většinu zakázek ve vynášení nákladů a nyní i v dopravě amerických kosmonautů na ISS. Jen velmi naivní člověk může tvrdit, že jim je SpX ukradené, když kvůli nim přišli o velmi zásadní peníze.

A kdybyste si mou reakci přečetl pořádně, zjistil byste (zřejmě s údivem), že netvrdím, že Angara dokončena nebude. Myslím si, že je stále naděje, že projekt pokračovat bude, ale bude se strašně protahovat, postup bude pomalý a ve výsledku proběhne jen velmi omezený počet startů. Velmi pravděpodobně jen v rámci přímých státních zakázek, jinak nic.

Ale zkrátka to, že ruský kosmický program přišel kvůli soukromým americkým společnostem (z nichž v tuto chvíli nejzásadnější je SpaceX, ale nejsou jediní) o téměř veškeré financování, je prostě holý fakt a Rusko nemá ani dostatek státních financí na to, aby kosmický program udrželi při životě. Nejde jen o nosiče samotné, ale jde také o náklad – a i tam se velmi citelně projevuje nedostatek financí. Nových vojenských družic je málo, kosmický výzkum prakticky skončil.

A znovu a znovu opakuji – je to strašná škoda, protože sovětský kosmický program byl opravdu špičkový. Přes všechny nedostatky, přes všechen šlendrián, přes všechny často kontraproduktivní politické zásahy, to prostě byl úžasný kus inženýrského umu a zcela oprávněně měl celou řadu prvenství. Tvrdě vydřených prvenství.

j-d

vobec nieje pravda, ze kvoli spacex prisli o vacsinu zakazok, lebo spacex bol len jeden z viacerych dovodov a rozhodne nemusel byt rozhodujuci, dalsie dovody bolo tych par nepodarenych startov a zhorsene vztahy so zapadom po roku 2014. vsetko toto prislo v rovnaky cas a tak sa tie problemy nieze spojili, ale znasobili
samozrejme fanusikovia muska budu do nemoty omielat, ze je to hlavne jeho zasluha, ale co cakat od niekoho co vidi ciernobielo a nedokaze vnimat udalosti vo vacsich suvislostiach
 
rusky kozmicky program prisiel o veskere financovanie vdaka americkym firmam? to kde si na taku hlupost prisiel? hlavnym finacovatelom kozmickeho programu je stale armada a vzdy to tak bolo a dlho este bude. komercne vynasky su len bonus, ale bez armadnych/vladnych zakazok by cely kozmicky biznis skrachoval

j-d

angara nieje mrtvy projekt

a zssr porazeny nebol,ale presne tak ako ty sa na to pozerali americania a preto to skoncilo nakoniec znovu v defacto studenej vojne.

len zaslepeny clovek moze tvrdit, ze americania sa k rusku spravali ako k rovnocennemu partnerovi, lebo nic nieje dalej od pravdy,ale toto uz asi do tejto diskusie nepatri

alebo snad partnerstvo spociva v tom, ze porusis dohodnute dohody?

David

On vlastne SSSR tu studenou valku vyhral. Jsem rad, ze jsou porad lide, kterym z Ruska ukazuji smer. Alespon je v dnesni nelehke dobe cemu se smat.

j-d

a to som niekde napisal? nie vsetko je cierno biele ako to niektori radi prezentuju

David

Ale ono to _je_ velice cernobile, kdyz nam spolu souperi pouze dve strany. Studena valka mohla skoncit tremi konci. Prohrou SSSR, prohrou zapadu a nebo remizou, resp. patem. Vetou “zssr porazeny nebol” jste jednu z moznosti vyloucil. Takze nam tu zbyla remiza a nebo prohra zapadu. Studena valka tedy skoncila podle Vas remizou a nebo prohrou zapadu? (Na vysledky ve fotbalu se take divate barevnou optikou? Jako, sice jsme dostali tri goly a nedali zadnej, ale nemuzeme se na to divat cernobile?) 😀

j-d

ty vies asi velmi malo o vojenskych konfliktoch, lebo keby si nieco vedel z historie tak vies, ze boli konflikty ktore sa skoncili nie vitazstvom jednej strany ale obe(niekedy aj viac) strany sa dohodli na tej ako to ty hovoris remize

aj tu to bolo dohodnute na remizu teda jedna strana si to myslela, ale ako sa ukazalo druha strana si to vykladala ako svoje vitazstvo a myslela si, ze sa moze spravat ako vitaz a potom bola prekvapena ked sa to tej prvej akosi nepacilo 🙂

diwalt

SSSR se prostě hospodářsky a politicky zhroutil. Rozpadl se na jednotlivé státy, sovětské satelity se vydaly vlastní cestou (včetně Československa), rozpadla se Varšavská smlouva… Nevím, jak to vypadá z vaší strany, ale tady odsud to nevypadá jako vítězná situace.

Ale já se tu nechci bavit o politice. Mluvil jsem o kosmickém programu a o tom, že sovětský kosmický program se kvůli rozpadu SSSR zhroutil. USA se v 90. letech rozhodně nezachovaly jako dobyvatel a naopak se snažili pokračování nyní už ruského kosmického programu podporovat. Dělali to tak, jak to bylo z jejich pohledu vhodné, tedy formou obchodních vztahů a zakázek. Že to selhalo na ruském (postsovětském) přístupu, to opravdu nelze házet na Američany. Do toho, jak budou zakázky splněny a co Ruské společnosti s utrženými dolary udělají, už nikdo nemluvil. Tohle je celé zcela ruský problém. A dokud si to sami neuvědomí a nezačnou sami řešit tu obrovskou míru korupce a klientelismu ve vlastní zemi, tak se z toho nedostanou. Za to opravdu USA nemůže, i když tam bijou černochy (tohle je prosím pěkně ironie postavená na fousatém vtipu).

A jen úplně na okraj – máte pravdu, že dohody opravdu není vhodné porušovat. Když existuje dohoda o nevyvíjení určitého typu zbraní, neměl by ten vývoj probíhat. Stejně tak je vhodné dodržet podepsané dohody o územní celistvosti sousedního státu. A tak dále… Ve chvíli, kdy jedna strana tyto dohody nedodržuje, navíc sousední státy vojensky napadá, není důvod takové dohody mít.

j-d

tak ked sme pri tych dohodach, tak bola dohoda o nerozsirovani nato na vychod a bola dodrzana? 🙂

a ak narazas na to budapestianske memorandum tak ako prve ho porusili americania ked zorganizovali na ukrajine ozbrojeny prevrat, tym prevratom padli akekolvek zavazky ruska voci ukrajine

no a to o nevyvijani urcitych zbrani, tak to bola ta najsmiesnejsia dohoda, lebo obe tie krajiny defacto mali a dalej vyvijali zbrane ktore tie dohoda zakazovala, len sa obe tvarili, ze to pod tu dohodu nepatri. ono tomahawky a kalibre boli defacto porusenim tej slavnej dohody. tomahawky nieje problem odpalovat z pevniny a tak isto kalibre, takze tu si nemaju co vycitat

americania v rumunsku maju odpalovacie zariadenia z ktorychs a daju odpalovat tomahawky, ci to nieje porusenim tej dohody? ruske kalibre sa zas daju naistalovat do lodnych kontajnerov a tie ako vieme sa daju prepravit obycajnym kamionom 🙂

Petr Melechin

Myslím, že jste si to hlavní už řekli a už se odkloňujete od kosmonautiky, takže další příspěvky budu mazat. Děkuji za pochopení.

PetrK

Já bych to nekrmil …

j-d

mas pravdu velmi som rozmyslal ci na tie jeho kecy reagoavat ale nedalo sa nereagovat 🙂

Michal Václavík

Opravte si prosím tlakovací kapaliny, nejde o hydraulický systém.

Karel Zvoník

Michale díky za opravu. Je to samozřejmě chyba. Opravíme to.

Ňouma

Mohl by v případě nouze úlohu obou lodí zastat Orion (za předpokladu, že bude dokončen)?

bohyn

Asi by to melo byt mozne, ale nema certifikace pro priblizeni/dockovani u ISS. Puvodne byl Orion planovan i jako zasobovac ISS posadkou i nakladem.
PS: Orion uz je dokonceny

Ňouma

Děkuju za info! A omlouvám se za neznalost.