Mise NROL-108

<< Informace Články Aktuálně Fotky Videa >>

Základní informace

  • Datum startu: 19. 12. 2020 15:00 SEČ
  • Startovní okno: 3 hodiny (15:00–18:00) (Co je to startovní okno)
  • Stav: Mise byla úspěšná
  • Statický zážeh: Nebyl proveden (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: Tajná družice NROL-108 Národního průzkumného úřadu (National Reconnaissance Office)
  • Hmotnost nákladu: Neznámá
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (již použitý první stupeň B1059.5)
  • Cíl: Nízká oběžná dráha Země (LEO)
  • Výsledná orbita: 520 km x 540 km x 51,3°
  • Startovní rampa: LC-39A (Kennedyho vesmírné středisko, Merritt Island, Florida)
  • Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na přistávací plošině LZ-1
  • Pokus o zachycení krytu: Ne, kryty byly pouze vyloveny z vody
  • Press kit ke stažení zde (neoficiální) a zde (NRO)

Podrobnosti a zajímavosti

  • Skutečnost, že SpaceX plánuje nějaký neoznámený start, nejdříve vyplynula ze srpnové povolenky úřadu FCC, která zmiňovala start Falconu 9 z Floridy s přistáním na LZ-1, což neodpovídalo žádné známé misi plánované na dané období. O tom, že jde o tajnou misi s družicí NROL-108, jsme byli informováni 5. října 2020, když mluvčí Národního průzkumného úřadu (NRO) oznámil, že se tato mise uskuteční nejdříve koncem října 2020. Jedná se o poměrně neobvyklou situaci. O tom, že budou vyneseny americké vojenské či průzkumné satelity, se často dozvídáme s předstihem několika let.
  • O družici samotné nejsou známy žádné bližší informace.
  • Falcon 9 na této misi lětěl s prvním stupněm B1059.5, který v minulosti absolvoval mise CRS-19, CRS-20, Starlink v1-8 a SAOCOM 1B.
  • Šlo o třetí misi, při které SpaceX vyneslo náklad pro NRO. Tou první byl první start lodi Dragon (COTS-1), kdy byly vyneseny dva cubesaty. Druhá mise nesla označení NROL-76 a vynesená družice je nyní známa pod označením USA-276.
  • Jde zároveň o třetí start, kdy došlo k tomu, že budoucí mise SpaceX byla oznámena jen s malým předstihem před svým startem. V červnu 2017 byla dva měsíce před plánovaným startem oznámena mise OTV-5, při které Falcon 9 vynesl miniraketoplán X-37B. Koncem roku 2018, pouhý měsíc před plánovaným startem, bylo oznámeno, že SpaceX vynese družici Zuma, ke které se dodnes nehlásí žádný americký úřad. Předchozí ostrá mise pro NRO, NROL-76, byla oznámena s téměř ročním předstihem.
  • Na této misi došlo k pokusu o záchranu aerodynamických krytů. Lodě Ms. Tree a GO Searcher vyčkávaly v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 328 km od startovní rampy. Kryty přistály do oceánu a byly pak pouze vyloveny.
  • Vývoj data startu: 25. října 2020 → 31. října 2020 → 18. listopadu 2020 → 17. prosince 2020 → 19. prosince 2020

Související články

Aktuální informace

Fotky

Videa

Záznam oficiálního přenosu SpaceX:

Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:

Start a přistání zabírané z vrtulníku:

Odvoz aerodynamického krytu z přístavu:

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
21 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Ivo Janáček

Jak se tak zamýšlím nad tímto letem resp. touto misí, stále více si říkám, jestli tady nejde o test SpaceX.

Myslím tím to, že SpaceX nabídlo armádě, že bude pro ně mít vždycky nějaký komplet stupeň k dispozici pro případ nutného rychlého startu a to teď může armáda testovat. V praxi tedy kdykoli si armáda řekne, tak SpaceX musí do nějaké doby nachystat raketu a připravit ji ke startu. Co mě k tomu vede? Čtyřikrát použitý první stupeň a pozdní oznámení startu plus neznámý náklad. A ještě jedna spekulace, třeba by to mohl být další X-37B, kdo ví?

Ale třeba je vše úplně jinak a ani se to nedozvíme. 🙂

Naposledy upraveno před 9 měsíci uživatelem Ivo Janáček
meh

Mozna uz zacali testovat prototypy alcubierova pohonu.

vencour

Warp? Detaily?

Meh

Spravne je to gravimetric field displacement manifold, viz star trek 🙂

vencour

Pardon, ale v Orville je Quantum drive (https://orville.fandom.com/wiki/Quantum_drive) a taky může být správně.

Meh

No to zas ne, TOS byl driv 🙂

Karel Kosek

Pokud máte problém přečíst nápis na oficiálním logu, tak jako já, mohl by se vám líbit jeho přepis do jiného fontu: comment image.
Píše se zde “One satellite to rule them all, one satellite to find them, one satellite to bring them all, and in space bind them”.

Přeji všem pěkný den 🙂

Naposledy upraveno před 7 měsíci uživatelem Karel Kosek
Miloš Hůla

Překvapila mne blízkost přistání aerodynamických krytů. Normálně to bývá přes 800 km od pobřeží. Znamená to tedy výrazně strmější profil letu, nebo i něco jiného?

Ivo Janáček

Vypadá to tak spolu asi s tím, že satelit bude spíš lehčí.

Pavel

První stupeň tomu dá nižší rychlost a/nebo výšku. Při nižší rychlosti tomu nevadí lehce hustší atmosféra. Nicméně vsadil bych spíš že bude celkem nízká rychlost, protože při vysoké (=normální při přistání na OCISLY) by kryty pokračovaly ještě nějakou dobu setrvačností po balistické křivce na víceméně normální místo. Ono se to nezdá, ale zpětný zážeh musí první stupeň zabrzdit z rychlosti téměř 6000km/h a poslat ho zpátky celkem velkou rychlostí (odhaduji, že se stupeň vrací řádově ve stovkách km/h – pokud počítám udělenou rychlost motorem a ne vertikální složku klesání). Tohle musí být obrovské množství energie o kterou přijde druhý stupeň. Přičemž první stupeň zejména nabírá výšku (letí víc vzhůru) a teprve druhý letí víc horizontálně a řeší rychlost.
Tudíž jak jsem psa, kryty budou o hodně pomalejší, tudíž spadnou blíže a hlavně budou mnohem méně namáhané – a tedy jejich zachycení bude obzvláště cenné pro jejich minimální opotřebení.

bohyn

ano, pri tomto profilu letu po MECO (~70-75 km) a po zpetnem zazehu nabere 1. stupen jeste cca dvojnasobnou vysku, tedy ~150 km a pak zacne svuj sestup zpet k mistu pristani/vzletu.

Pavel

V okamžiku oddělení stupňů už myslím letí raketa celkem naplocho, ne? Ano, bude to méně než 6000, ale i tak to bude několikanásobek rychlosti zvuku (samozřejmě zvuku u hladiny moře, ne ve vakuu 🙂 )

Jiří Hadač

Tak, pokud se má přistávat na pevnině, RTLS, tak je poměrně logické, že i kryt přistane o hodně dřív než normálně.Cílem je také patrně LEO. A je tedy daleko rozumější předpokládat, že trajektorie bude více strmá než plochá. Viz tady graf a profil mise Iridum 3.

Jiří Hadač

Pardon, dodatek, Iridium přistávalo na plošině, lepším příkladem je NROL-76 či mise CRS, tam bylo RTLS.

Samo

“Pressure is slightly high in upper stage liquid oxygen tank.” Problém s horným stupňom a prvý stuepeň veterán ready. Čo zasa ukazuje že nové stroje sú menej overené a teda nie tak spoľahlivé ako letené, kde sú tí “skeptici” čo tvrdili že prvý stupeň bude poruchový po niekoľkých letoch?

CarlJARx

Máme tu odklad na NET 19. prosince. Sobotní tříhodinové startovací okno se otevírá v 15:00 – 18:00 SEČ (9:00-12:00 místního času). Zdroj

Vojtěch

Na Wikipedii jsem našel, že NROL 108 letí na LEO. https://en.m.wikipedia.org/wiki/List_of_NRO_launches

Petr Melechin

To je jen předpoklad odvozený od toho, že první stupeň bude schopen přistání na LZ-1, ale jinak cílovou orbitu neznáme. V článku na NSF k tomu mají tohle:

A second hazard area in the eastern Pacific Ocean is likely to be for the deorbit of the second stage. This suggests either a deorbit burn during the first to third revolutions of a low Earth orbit mission or the first revolution of an intermediate orbit for a spacecraft which would later maneuver into an elliptical Molniya orbit.

daevid

Paráda:) Výhoda utajovanej misie je telemetria prvého stupňa.

Až teraz som si všimol, stupeň pred pristávacím zážehom mieri na pevninu (resp. do nejakej medzery), a nie do oceánu.

bohyn

Ne, stupen miri do oceanu po balistcke krivce, to ze miri na pevninu se ti jen zda. Podivej kam pristal stupen z mise CRS-16, tak zhruba tam miri ona balisticka krivka. B1050 tehdy neprovedl manevr, ktery by ho poslal na LZ1. BTW, prozradim ti tajemstvi, mezi oceanem a pevninou zadna mezera neni, jedno navazuje na druhe.