Mise Starlink v1-8

<< Informace Články Aktuálně Fotky Videa >>

Základní informace

  • Datum startu: 13. 6. 2020 11:21 SELČ
  • Startovní okno: Okamžité (Co je to startovní okno)
  • Stav: Mise byla úspěšná
  • Statický zážeh: Nebyl proveden (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: Dalších 58 družic pro satelitní konstelaci Starlink
  • Sekundární náklad: Tři družice SkySat 16–18 společnosti Planet
  • Hmotnost nákladu: Každý satelit Starlinku má hmotnost 260 kg a každý SkySat 110 kg, takže celková hmotnost nákladu je minimálně 15 410 kg
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (již použitý první stupeň B1059.3)
  • Cíl: Nízká oběžná dráha Země
  • Výsledná orbita: 212 km x 367 km x 53°
  • Startovní rampa: SLC-40 (Cape Canaveral Air Force Station, Mys Canaveral, Florida)
  • Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na mořské plošině OCISLY
  • Pokus o zachycení krytu: Ano, obě poloviny
  • Press kit ke stažení zde (neoficiální)

Podrobnosti a zajímavosti

  • Devátá mise s družicemi pro konstelaci Starlink, která má nabídnout rychlé internetové připojení s téměř globálním pokrytím.
  • Každá družice má hmotnost 260 kg a obsahuje čtyři fázové antény a dvě parabolické. Konstrukce satelitů je navržena tak, aby všechny komponenty při deorbitaci kompletně shořely. Pohon družic zajišťuje elektrický Hallův motor využívající krypton místo běžnějšího xenonu.
  • Na této misi letěly také tři družice SkySat společnosti Planet jako sekundární náklad. Každá má hmotnost 110 kg a byly připojeny zvrchu k bloku satelitů Starlink pomocí speciálního adaptéru. Kvůli tomu na této misi letělo jen 58 družic Starlink místo tradiční šedesátky. SpaceX nabízí místa pro sekundární náklady na svých misích prostřednictvím služby Smallsat Rideshare Program.
  • Normálně se družice Starlink oddělí už 15 minut po startu, ale tentokrát letěly také tři družice SkySat jako sekundární náklad, a tak byl proces jiný. Přibližně 12 minut po startu začaly být postupně vypouštěny satelity SkySat a 26 minut po startu proběhlo oddělení družic Starlink.
  • Na této misi letěl již použitý první stupeň B1059.3, který v minulosti absolvoval mise CRS-19 a CRS-20.
  • První mise SpaceX, před kterou nebyl proveden statický zážeh rakety před startem.
  • Falcon 9 byl vybaven již použitým aerodynamickým krytem. Jedna jeho polovina předtím letěla na misi JCSAT-18/Kacific-1 a druhá na misi Starlink v1-2.
  • SpaceX se při této misi pravděpodobně pokusí o zachycení obou polovin aerodynamického krytu najednou. Lodě Ms. Chief a Ms. Tree by se v takovém případě nacházely v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 700 km od startovní rampy.
  • Přistání prvního stupně Falconu 9 proběhlo na plovoucí plošině Of Course I Still Love You, která se nacházela v Atlantiku ve vzdálenosti 629 km od místa startu.
  • V rámci první fáze budování sítě Starlink má být umístěno 1584 satelitů na orbitu ve výšce 550 km se sklonem 53°. Celkově bude výslednou konstelaci tvořit 11 943 satelitů. Polovinu z nich musí SpaceX vynést do roku 2024 a zbytek do listopadu 2027, jinak bude moci provozovat pouze ty, které se do té doby podařilo do vesmíru vynést.
  • Již vynesené satelity Starlink, jejich pozice na oběžné dráze a pokrytí zemského povrchu, si můžete zobrazit na webu stuffin.space.
  • Vývoj data startu:  květen 2020 → začátek června 2020 → 13. června 2020 → 12. června 2020 → 13. června 2020

Související články

Aktuální informace

Fotky

Videa

Oficiální přenos SpaceX:

Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:

Návrat OCISLY s prvním stupněm do přístavu:

Přistání prvního stupně:




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
66 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Kryndapán

“Celkově bude výslednou konstelaci tvořit 11 943 satelitů. Polovinu z nich musí SpaceX vynést do roku 2024“

Tedy zhruba 6000 kusů za 4 roky. Tj 1500 ročně. Momentálně létají 2x za měsíc s šedesáti. 1440 za rok. Pokud tedy trochu přidají, nic se neposere a k tomu budeme držet palce, stihnou to.

Na Starship bych nespolíhal. Naděje je jedna věc, vývoj a jeho komplikace druhá.

To spíše onen větší kryt. Uvidíme, těšme se!

Samo

Zaujímavé ako biedne je na tom teraz SpaceX s letenými stupňami po dvojici havárií, ak nebudeme rátať bočné stupne FH tak majú len 3 letené a 3 nové rezervované pre DM2 GPS a UCSV-1. Z toho jeden letel teraz na Starlink L6, další B1059 je repasovaný po CRS 20 a posledný najstarší aktívny stupeň B1049.4 je rezervovaný pre L7. Buď pre L8 použijú B1059 alebo prerábajú bočné FH. A to mal letieť Sacom 1B ktorý je odložený v dôsledku korony plus majú na leto kopec komerčných štartov.

Vlada

Poleti na tyhle misi uz ty upraveny Starlinky se “slunecni clonou”?

Marek

Moc by ma zaujímala jedna vec.. a síce prečo pri štarte dochádza u F9-FH k tak masívnej dymovej clone pri štarte a potom uz krásne k čistému spaľovaniu bez splodín po štarte..
Ešte aj samy ste písali pri prvom starte FH ako krásne vedieť ako motory nabiehaju…

Silhan.J

Není to kouř, ale pára z vodních chrličů

AlbertSpeer

Který tlumí hluk a brání pozemní vybavení před poškozením.

Ivo Janáček

Chrání před poškozením i samotnou raketu.

Jiří Hadač

Jojo, aby nedopadla jako shuttle při STS-1, když málem byl uražen stabilizátor 🙁

cyril

Vam nevadi, ze na obloze bude 12000 satelitu svitici vic nez temer ktera koli z hvezd?

Jaro Pudelka

Nie, nevadí.

Samo

12000 ich na oblohe nebude svieť nikdy… Zasa sa len zveličuje, ak by sa aj vôbec nič nezmenilo bude vždy vidieť na oblohe max. 120 satelitov ktoré nie sú na finálnej dráhe a ktoré je vidieť potenciálne veľmi. SpaceX ale robí opatrenia takže by som nepanikáril. Toto je rovnaké zmýšľanie ako že atómové elektrárne sú čistá smrť len preto že majú veľmi málo nebezpečného, no zato veľmi dobre zabezpečeného odpadu na ktorý zatiaľ nie je “definitívne” riešenie (ako by ten toxický odpad z výroby FV mal nejaké) no do budúcna je to stále 90% použiteľného paliva…

cyril

jakto ze jen 120 ? finalni draha je 340 km a 550km nad zemi ne?

Samo

120 satelitov je viditeľných po posledných dvoch štátoch, tie staršie už nie sú viditeľné lebo sú na finálnych dráhach/výške. Finálna dráha je 550 km, 340 km je dráha parkovacia. Netuším čo je na tom tak nezrozumiteľné…

cyril

vychazim ze zde uverejneneho … 4408 satelitů ve výšce 540–570 km (tyto družice jsou vynášeny už dnes)
7518 satelitů ve výšce kolem 320 km (tato část konstelace bude vybudována až v pozdější fázi) ve vysce 550 km maji mit magnitudu 5-8.

tvrdite ze satelity ve 550 km viditele nejsou?

rad bych aby mi nekdo vyvratil moji obavu…

3,14ranha

Viditelné jsou všechny Starlinky, i ty na finálních drahách (okamžitá viditelnost samozřejmě závisí také na postavení slunce (pod obzorem) a pozorovatele).

Lidské oko je na temné přírodní obloze schopné pozorovat objekty o jasnosti 6-8 magnitudy. I Starlinky na finálních drahách mohou mít až 2 mag (tak jasných hvězd je na celé zemi (severní i jižní polokoule) viditelných jen 48 kousků)

3,14ranha

Názory na Starlink můžeme mít různé a já se zařekl že už nebudu zbytečně přiživovat flameware. Ale to co jste napsal je prostě lež. Všechny dosavadní starlinky jsou viditelné pouhým okem i na finálních drahách ! Zajděte si na Heavensabove a najděte si přelety. Viditelný jsou všechny a co hůř – Všechny starlinky patří mezi nejvíce svítící satelity vůbec. Už tyhle první várky starlinku jsou 10x horší problém pro astronomy než všechny ostatní družice DOHROMADY !

Proto dělali pokusy s černým nátěrem a teď se “sluneční clonou”. Pokud to řádově nesníží jasnost satelitů, tak pozemní astronomie končí. A to se nebavíme o radioastronomii, tam černý nátěr samozřejmě nepomůže nikdy, tam by měl být minimálně zákaz komunikace v určité vzdálenosti od radiových observatoří – alespoň těch s mezinárodním významem.

cyril

dobry den, pokud je pravda co rikate, jaktoze byl projekt schvalen Federal Communications
Commission (FCC) v USA? tak preci porusuje deklaraci UNESCO z roku 1994 a 2007. nebo ne?

tet sem nasel pouze tu z 2007… ale ta z 1994 rika neco ve smyslu ze lide a budouci generace maji pravo na cistou oblohu… In April 2007 members of UNESCO, the International Astronomical Union (IAU), and the Instituto Astrofísico de Canaries (IAC) signed the »Declaration in Defence of the Night Sky and the Right to Starlight«, called the »La Palma Declaration« for short. It proclaims, »An unpolluted night sky should be considered an inalienable right of humankind

Samo

Nikto nčakal že Starlink bude tak jasný, no nieje to až taká katastrofa ako pán píranha píše.

cyril

je zvlastni, ze nekdo vyda povoleni na tak velky pocet satelitu , kdyz nevi jaky to bude mit vliv. a muze tak byt v rozporu s mezinarodnimy deklaracemi… ale to je otazka na jine misto. ja se tu snazim zjistit kolik tech satelitu bude videt beznym okem… z temneho mista. ne z mesta ci mist zamorenych svetelnym smogem. z vami prilozene tabulky vyplynulo , ze sou videt vsechny…. vsechny a nektere budou dokonce ty silnejsi ci jedny z nejsilnejsich objektu na obloze? nevyctu z ni jestli sou to satelity ve finalni vysce ci se tam teprve presouvaji a tak casem ztrati na jasu?…

3,14ranha

Pokud by technické úpravy satelitů selhaly a jasnost (budoucích) družic se (řádově!) nesnížila, tak pouhým okem uvidíte desítky družic (nad horizontem budou každý okamžik stovky) – několik hodin po západu slunce (což v týdnech okolo letního slunovratu v ČR znamená celonočně).

Už současné první vynášky zdesetinásobily počet snadno viditelných (a nejen pro astronomii jednoznačně rušivých) satelitů na obloze.

Samo

Nie je to lož, magnitúda starinkov je vo väčšine prípadov nepozorovateľná voľným okom na väčšine územia európy… A skúšal som to niekoľkokrát bez úspechu, kto v svetelnom smogu väčšiny civilizovaného sveta vidí voľným okom 6 tak je asi superman okrem tmavých miest kde to skutočne je možné. Nechápem to neustále nafukovanie problému, ano je ti problém no rieši sa. Omnoho väčší problém by to bol keby sa nerieši. Tie veľké písmená sú často známka fanatizmu a neexistencie iného pohľadu autora ktorý pretláča len svoju pravdu. Nenúťte ma aby som si to myslel aj o vás. Jasnosti dnešných nadchádzajúcich preletov u mňa poslednej várky sú 4,6-5,1 mag.
https://www.heavens-above.com/StarlinkLaunchPasses.aspx?lat=49.4386&lng=18.7898&loc=%c4%8cadca&alt=0&tz=CET
Starlink 5 2,7 (až jeden satelit) po 5,9 mag.
Starlink 4 neuvidím, neprelieta.
Starlink 3 bude pre mňa viditeľný až ráno pri svitaní (pár družíc) celú noc inak mag 4 a viac. Sem tam je jeden dva okolo 3,5. Podobne Starlink 2, 1 a 0. Pre žiadne pozorovanie voľným okom stačí aby sa jasnosť posunula o 3-4 mag… potom ostane pár teoreticky pozorovateľných družíc občas. Zabúda sa na Irídia tie mali až mínusové hodnoty mag, Starlink pokiaľ viem nemal – snáď nikdy.

3,14ranha

Fanaticky se navzdory tvrdým vědeckým faktům chováte vy. Dokonce i Heavens above která udává orientační jasnost má: maximální jasnost pro Starlinky na dráze 3xx km až 0,8mag a u dráhy 5xx km až 2,4 mag.

Zatím všechna vědecká měření přímo pomocí snímků ze země ale udávají u Starlinku jasnost až o magnitudu větší než je ta vypočítaná, s občasnými “záblesky” snad až záporné magnitudy (když se “prasátko” od solárních panelů nebo jiné lesklé části trefí přímo na pozorovatele) !

To že vy nevidíte Starlink z balkónu paneláku je argument jak prase – ve stylu: “když u mě doma se nestala žádná vražda, tak na světě neexistují vraždy”. Kupodivu já jsem viděl minulý týden uprostřed stotisícového města průlet starší várky starlinků (= na stabilní dráze) a stačilo akorát odejít pár metrů od uličního osvětlení. Mimo město a v dobu kdy družice jsou osvětlené sluncem (u nás v létě po řadu týdnů platí celonočně – ona to ani pravá hluboká noc není) jsou všechny starlinky v rozumné výšce nad obzorem viditelné pouhým okem. To jsou tvrdá fakta (a změnit to může jen velmi podstatná změna konstrukce-materiálů)

To že vám to vypočítává jasnost poslední várky tak slabě je proto, že z vašeho pohledu v v daný den prolétala nizoučkou (pár stupňů) nad horizontem. Normální družice za takových okolností vůbec vidět nejsou (mag slabší než 8) ale kdybyste byl v přírodě s volným horizontem tak byste novou várku starlinku viděl. O tolik hodně jsou jasnější proti běžným družicím. Zcela polopatě – řada pozorovatelů si všimla že Starlinky byly stejně jasné jako třeba hvězdy velkého vozu !

Bohu žel, mnoho měst je zamořeno světelným smogem. Což je plýtvání surovinami, ohrožení životního prostředí a rizikový faktor rakoviny a psychických chorob u lidí. Vtip je v tom, že pokud se nepodaří řádově ztmavit Starlink tak ten nikoli snad světelný, ale každopádně vizuální smog bude za pár let globální a nevyhnete se mu v Tatrách, na Havaji, v Chilských horách, v severní Koreji ani uprostřed Amazonie.

PS: když říkáte ztmavit o 3-4 mag, je vám doufám jasné že se jedná o ztmavení 15-40 násobné ? (magnituda je logaritmická jednotka – jeden stupeň je 2,5 násobek předešlého).

PPS: finální dráhy mají být dvě: 5XX km a 3XX km. Vždyť to máte nahoře v článku ! Na jednu stranu je dobré že budou svítit kratší část noci (jak kde a jak kdy), ale na nižší dráze budou po určenou dobu o to jasnější (primitivně řečeno – světlo ubývá se čtvercem vzdálenosti).

Samo

Nič tu neprezentujem ako vedecké fakty, nabádate ma na heavens above tak tým odpovedám, lebo Heavens Above niekoľko rokov používam. Rovnako viem že magnitúda je logaritmická škála no ak sa jasnosť družíc mení tak výrazne bežne (irídia napríklad) nevidím dôvod prečo by malo byť stmavenie neprekonateľný problém. Oficiálne vedecké merania sú o inom a na iných miestach kde to nerozhadzuje svetelný smog, bavíme sa o bežnom smrteľníkovi ktorému má Starlink zruijnovať život lebo neuvidí hviezdy. Nebývam v paneláku ale na dome kde je v noci celkom dosť temno narozdiel od okolia. “Nečakane” aj ja som videl vláčiky ale nieje to tak často, od prvého letu v máji minulý rok pár pozorovaní a až teraz keď bolo okolo tho také halo pri L5 satelitoch. Ta podstatná zmena sa chystá spomínanou slnečnou clonou a zmenou náklonu FV ktoré sa do významnej miery na odrazoch podieľajú ak ste nepostrehli posledné informácie pred pár dní dozadu. Už vidím ako by Musk a SpaceX trepala na Astro2020 bs**t profesionálom… Už som x krát spomenul že viem aké sú dráhy Starlinkov tie nízke ale nezačnú hore lietať skôr ako 2024 čo je slušne veľa času na riešenie problému ak by nezabrali ani aktuálne nasadzované opatrenia. Ja si veľmi dobre uvedomujem aké sú jasné a aké majú následky len čo chcem povedať je moc skoro lámať palicu a blázniť kvôli tomu ľudí dookola keď sa to očividne rieši. Robiť hurhaj a riadiť sa citmi je logika anti atóm aktivistov a podobnej ekoteroristickej hávede (sám som za ochranu prírody ale treba sa riadiť rozumom) a ich stupidnej ideológie ktorá v reálnom svete nefunguje. Ja akceptujem fakty, starlink je jasný ale neviem o tom žeby sa to nerišilo. Vy neakceptujete to že pre bežného smrteľníka to nieje dnes problém (to som chcel ukázať) a fakt že sa pracuje na náprve, keď nevyjde prvý pokus bude ma to mrzieť, keď nie druhý budem nahnevaný. No nejdem tnúť strom predtým než začne naďalej rásť zle a niekoho začne vážne ohrozovať, zatiaľ začal rásť nakrivo no stále sa môže vyrovnať. Darksat je experiment pre pochopenie nie pokus o nápravu.

alien5

Jo to pri desitkach hodin expozic pri magnitude 5-6 udela na jedne fotce asi 8000 čar s tim si uz software neporadi, nez neco placnu tak si zistim jak vypada zkoumani vemiru.

AlbertSpeer

Co to je to koli?

cyril

4408 satelitů ve výšce 540–570 km (tyto družice jsou vynášeny už dnes)
7518 satelitů ve výšce kolem 320 km (tato část konstelace bude vybudována až v pozdější fázi)

kolik z techto sateitu bude viditelne lidskym okem? da se to nyni rici?
dekuji za odpoved

alien5

Vsechny ve vysce 320 maji ted magnitudu kolem 4-5 lidske oko vidi do 6 dalekohled profesionalni az do 30 VLT teleskopy např. Takze profesionalove uvidi teleskopy vsechny co vypusti pokud budou osvetleny coz budou neustale v tech vyskach.

cyril

v jake vysce jsou tedy satelity tet , ze jsou tolik vyditelne?

ve vysce 550km lidskym okem videt nebudou?
jak dlouho jim trva vystoupat do planovany vysky 550? a v jake vysce jsou ty co byli videt nedavno na obloze?20.dubna tusim?

… chapu spravne ze tedy na obloze bude v pozdejsi fazi 7518 satelitu lidskym okem?

dekuji

Samo

6 je vďaka svetelnému smogu len vlhký sen… Svetelný smog je omnoho väčší problém a nikto tu kvôli menu neplače pri kúpe každej lampy… comment image
https://skyandtelescope.org/astronomy-resources/light-pollution-and-astronomy-the-bortle-dark-sky-scale/7
Väčšina civilizovaného sveat je trieda 5-9 reálne.

3,14ranha

Přestaňte dělat že nerozumíte. Světelný smog z měst lidstvo dřív nebo později musí vyřešit (jinak světelný smog vyřeší nás jako biologický druh). Ale dá se před ním pořád ještě utéct do lesa, na kopec, na hory, na havaj (tak kde jsou vybudovány profesionální observatoře).

Starlinky při přeletu nad stanovištěm (v nadhlavníku), za podmínky osvícení sluncem, jsou mnohem jasnější než 6 mag. Většinou okolo 2-3 mag. A to už je srovnatelné s hvězdami Velkého vozu. (hvězd jasnějších než 2mag je na obou polokoulích viditelných jenom 48 !).

To že je ve městě světelný smog přece nijak neřeší že starlinků bude po vybudování sítě na obloze viditelných víc než přírodních hvězd (o podobném jasu) a navíc se budou hýbat (pohyblivé předměty mozek vnímá silněji než statické). Když uprostřed města uvidíte jen 20 nejjasnějších hvězd tak stejně ještě uvidíte dalších 20-50 starlinků. Když na venkově uvidíte několik set hvězd, tak vás bude rušit dalších několik set hýbajících se starlinků.

Už teď prvních pár várek starlinků desetkrát zhoršilo problém s přelety družic u profesionálního průzkumu vesmíru (z několika tisíc běžných družic jich asi jen 20 kusů je jasnějších než Starlink)

Samo

Svetelný smog nevyhubí ľudstvo, to je prehnané, ale je to vážny problém a tak skoro sa ani len z časti nevyrieši. Ako som spomínal bavím sa o bežných ľuďoch a na kopec do lesa som sa snažil újsť len tie sú už tak vyrúbané že je to úloha takmer nemožná. No plánujem tento rok navštíviť najtemnejšie miesto v Slovenskej republike do parku tmavej oblohy poloniny ak pominie táto vírusová pliaga. 10 krát zhoršilo, no zatiaľ tie prelety niesú tak časté aby sa im nedalo vyhnúť. Teraz lietajú vláčiky čo je problém tak 20 minút za noc kým bude v akždom monente na oblohe 20 družíc verím že sa to vyrieši a udvíme možno maximálne 1-2 družice na celej oblohe okolo mag 5. Ak to bude horši bude ma to štvať ale ak sa to podarí nebude ma štvať že som sa štval zbyročne. 😀

alien5

Je to katastrofa, znemozni profesionalnimastronomum pozorovani okolniho vesmiru a nebudem chraneni pred nebezpecnymy planetkamy.

Cahir

A nebude snažší a nakonec i levnejší vynést dalekohledy na oběžnou dráhu? Fascinuje mě, jak se tu “bouří” pár chytrých a relativně dobře placených lidí nad tím, že jim udělá problém celosvětová síť, která připojí k internetu zbylé 2/3 lidstva – dosud bez přístupu k informacím. Opravdu tu nikdo nechápe ty neskutečné možnosti, které tenhle krok nabízí? Nějaká průmyslová revoluce 4.0 je proti tomuhle NIC.

3,14ranha

1. nebude to snažší ani levnější. Vůbec nemáte představu o čem mluvíte. Vesmír (vědecky) zkoumají tisíce dalekohledů od těch nejlepších až po amatérské. Nahradit je kosmickými – v tomto století – je zhola nemožné. Radioastronomie je na tom pak ještě 100x hůř protože potřebuje mnohem rozměrnější aparatury.

2. řeči o připojení 2/3 lidstvo jsou to co jsou… PR kecy. Starlink není první internetová síť. A jako první komunikační prostředek každý potřebuje hlavně telefon (pevný, GSM, satfon) a to starlink neřeší. Podceňujete také rozvoj pozemních sítí (stejnou chybu udělali manažeři prvního Iridia).

Než bude síť starlinku kompletní tak budou mít v mobilu internet možná i obyvatelé severokorejských gulagů. A slovo internet v mobilu možná dvakrát podtrhnout – obyvatelé třetího světa často vůbec nemají stolní počítač. Oni mají většinou vyspělejší mobily (a mobilní služby jako třeba bankovnictví) než je zvykem u nás v evropě – oni chtějí a potřebují mít vše nacpané v chytrém mobilu. Takže pokud chcete šířit internet – propagujte 5G sítě.

Za těch pár let nebudou mít přístup k internetu jen lidé u kterých to bude vědomá volba, nebo lidé úplně bez moderních přístrojů.

cyril

Cena sluzby Starlink neni nikde garantovana. proc myslite ze bude levny? Zaroven zminujete operatora , takze finalni cena bude take zaviset i na nem…. Zatim sem nenasel duvod, proc by tento internet mel byt levny. Verim ze muze byt levny nebo levnejsi, ale take nemusi. je to tedy spekulace. nebo mne prosim opravte.

cyril

Bohuzel je pro mne tezke verit prohlaseni spolecnosti, ktera vedome porusuje nekolik deklaraci UNESCO.

gendibal

Tak já osobně mám výhrady k tomu zasvinění oblohy tisícovkami satelitů, ale nějaké obskurní deklarace UNESCO mne ponechávají zcela lhostejnými. O deklarace jakých blbostí se vlastně jedná, abych si mohl udělat představu?

Ivo Janáček

Ta BTS přes Starlink asi není dobrý nápad, protože zase tak dalko to nebývá a dá se to napojit přímo, problém je ten, že se to prostě nevyplatí tak ani tak viz bohatá země typu USA a statisíce km čtverečních bez signálu.

Invc

Sice se ta BTS dá napojit přímo … ale to vyžaduje, abys ji měl – KAM napojit.

Můžeš k ní tahat optiku / metaliku, ale to se ti v některých místech nevyplatí ani u nás – a napojuje se to rádiovými směrovými pojítky (trochu lepší wifi ve vyhrazeném pásmu). Směrová pojítka, ale mají taky omezený dosah… a vyžadují téměř přímou viditelnost… takže terén, horizont… a tak…10-15km je v praxi maximum, na které dosáhneš. A tak musíš budovat na vhodných místech retranslační stanice… a ty mají zase další potřeby jako třeba zásobování energií … a ta není všude, tak soláry, baterie, generátor … který musíš jednou za čas zajet natankovat a tak.

Starlink ti umožní to, že BTSka v odlehlém obydleném místě – bude skutečně jen BTSka … a ne dalších třeba 10 retranslačních stanic, nebo 100km kabelu pustinou či bůhvíjakým terénem. Prostě operátor postaví sloup s BTS uprostřed vesnice, nahoru plácne disk Starlinku (starlinku zaplatí za vyhrazení nějaké kapacity) a má plnohodnotně pokrytou vesnici plus 2 kilometry okolo … bez toho, že by musel stavět celou tu napojovací infrastrukturu… (a samozřejmě pokud pro tebe bude výhodnější napojit napřímo, tak to uděláš … ale pokud ti to nepřináší ani technickou ani peněžní výhodu oproti starlinku – tak proč to dělat?).

3,14ranha

Vy a já žijeme v evropě kde si můžeme vybírat ze služeb které se překrývají. Ale kvůli telefonování v africe si nebudete pořizovat hned širokopásmový internet od SpaceX (s drahou anténou a energeticky žravým terminálem). To byste zapřahal vůz před koně.

První věc kterou použijete v divočině na krátkou vzdálenost bude klasická kapesní vysílačka (walkie talkie). Dneska mají dosah mnoho kilometrů a jsou levnější než mobily. Na velkou vzdálenost potřebujete satfon (kapesní – jako třeba Iridium). Starlink totiž do kapsy nesbalíte (starlink lze umístit do budov, nebo dostatečně velkých dopravních prostředků s dostatkem elektrické energie).

Pokud už chcete pokrýt vesnici a její okolí tak už stejně budujete (lokální) pozemní síť. Je v té vesnici elektřina ? Jaké přístroje tam měli do této doby a jaké procento populace ? Nebo budete vše budovat na zelené louce ? Lidem zadarmo rozdáte smarphony a naučíte je ovládat ? Takhle to přece nefunguje. I v té největší divočině veškerá modernizace vždy začíná ve městech (kde je naděje, že při hustotě obyvatel bude v dosahu vysílače prvních pár technonadšenců) a pak se postupně šíří na venkov. Obávám se že američtí inženýři ve svých prohlášeních ne dostatečně chápou realitu života v třetím světě.

PS: pozemní sítě nepotřebují nutně kabely (i hloupá Wi-Fi dokáže se směrovými anténami přemostit stovky kilometrů). Ale ani kabel není problém teoretický – filosofický. Telegrafní dráty vedly skoro do každé díry světa už v 19. století ! Stejně staré jsou i podmořské kabely.
Strašně podceňujete pozemní sítě a radiovou komunikaci (přenosné vysílačky jsou tady od druhé světové války). A hodně přeceňujete konkurenceschopnost Starlinku.

Optické kabely jsou halířová položka a paradoxně nejvíc problémů s kopáním a věšením kabelů je ve městech (kde máte tisíce pozemků a riziko poškození jiných inženýrských sítí při práci a kde potřebujete spoustu razítek). Typicky u nás je teď na vesnicích běžný internet většinou rychlejší (=modernější) než ve městech.

cyril

doufam, ze to bude tak jak rikaji fanousci elona muska. Pokud se, ale elon musk plete, tak kdo ty satelity potom sunda z obezne drahy? … elon musk? delat takovyhl projekt stylem pokus omyl je trochu nezodpovedne k nam vsem. chapu plne elona muska, ten vstupuje do obchodu , ktery muze prinest velky zisk. a podle cisel , prognoz atd je tady dost prihodny pomer zisku a risku. ale ze federal communications commission vydava licence pokus omyl ?a ze UNESCO ani jine organizace nemaji zadne namitky je taky zvlastni.

Silhan.J

1. Je to sice přísně střežené tajemstvím, ale já ti ho prozradím. Spx na těch satelitech použili super hi-tech pokročilý vynález kterému říkají motory. A i když to tobě může připadat jako sci-fi tak tyto motory můžou navést satelit do atmosféry.
2. UNESCO spadá pod OSN. A na to co si myslí OSN sere bílý tesák. Vlády i organizace se stanovisky OSN ohání když se jim to hodí a ignorují je když jsou na obtíž.

Invc

Ad 2: Když jsme u toho prozrazování tajemství… tak takzvané mezinárodní “právo” stojí na prastarém známém principu, který začíná slovy “silnější pes…” sice je tento princip pohřben pod hromadou slov, organizací a papíru, ale pořád tam je a dokud lidi budou lidmi, tak se nezmění.

Což mi připomíná intro k jedné hře “In the modern world great leaders resolve their problems with WORDS…. Words like … SCUD launcher, carpet bombing, tomahawk missile…”

okk

Možná vás to překvapí, ale elektřina je ve většině afrických vesnic. Zapomeňte ale na infrastrukturu evropského typu – elektrická vedení do těch vesnic nevedou. Spotřebu pokrývají gensety (třebas i v kombinaci se solárem, nebo jen solár). Pokud tam náhodou nějaké vedení vede, tak často nedodává elektřinu po celý den (takže i ve městech stejně mají doma nějaký ten malý genset či solár). Vybavenost mobily (smartfony) je překvapivě vysoká, ale pokrytí mimoměstských oblastí je tristní, takže musíte vylézt na blízký kopec, či popojet někam dál, kde ten signál je. Pokud bude služba Starlinku nabídnutá v Africe za rozumnou cenu (jak terminál, tak cena za službu), tak Muskovi utrhají ruce.

Ondra

Vsechno fajn, bohuzel mam spis pocit ze toto nebude tak prinosne, jak se rekne v obecne vete – Internet vsem…ale proc? Co to lidstvu prinese? Co to tem lidem prinese?
Jsem v tomto skeptik ze nic moc, jen to roztoci novy trh penez a konzumu zabavy, takze ve vysledku ti lide budou utracet za neco za co do ted neutraceli, a budou mit penez jeste min. Zaměstnanost ve sluzbach v 3.svete kvuli tomu nevzroste.

Kdyz jsem projizdel chudymi zememi v Asii, vsichni (!) maji smartfony, s limity jako 4GB denne za asi 300Kc na mesic ve ..4G sitich A co delaji? Praveze nic, videa, hry, jen konzumuji zabavu, sedi na tom cely den a nick uzitku ani vydelku nedelaji.

Tudiz dle me internet vsude pro vsechny neprinese nic moc a to ze bude v nejake skole to moc nezmeni – vzdelani je pochopitelne cesta jak tyto zeme posunout dal. Tohle je spis cesta jako kdyz alkohol zaplavil puvodni obyvatele Ameriky..zabava co vedla k jejich zkaze a vydelal na tom nekdo jiny..

Strasne rad bych se pletl ale nevim nevim 🙁

Rosetau

Víte o tom, že firmy než něco uskuteční tak si většinou udělají pruzkum trhu? Levný a všudepřítomný internet je velký stroj na peníze. To nemluvím o americké armádě která bude jenom slintat aby měla tuto službu k dispozici.

Ivo Janáček

Doporučuji, až to bude možné, zakoupit letenku do USA a pak zjistíte, že tam ten mobilní internet jaksi není ani dneska, takže to je ten důvod proč do toho jde SpaceX, primárně pokrýt USA signálem, který půjde chytnout na mobilním přijímači, který půjde umístit na auto. Jen toto mu zaplatí celý Starlink, vše ostatní bude čistý zisk.

3,14ranha

Pokud tam není dodnes, tak to je spíš důkaz toho, že tam není příliš mnoho koupěschopných zákazníků. A pod pojmem mobilní si většina vyspělého světa představuje něco jiného než systém napevno zamontovaný do auta po způsobu klasického autotelefonu druhé poloviny minulého století. Opravdu si to nechá do auta namontovat miliony američanů ? Tipnul bych že ani u majitelů vozu Tesla to nebude samozřejmost (pokud to bude volitelná placená služba).

Jak to tak vypadá, ani u investorů slibem nezarmoutíš 😀

Ivo Janáček

Možná to nevíte, ale ceny mobilních služeb jsou plošné, tedy není vcelku možné uprostřed LA mít jinou cenu než na cestě pustinou a to je ten problém. Většina Američanů je pevně spjata se svým autem a právě v tom autě by ocenili internet, který bohužel často není a nejde jen o cesty, ale často městečka se stovkami až tisíci obyvatel, kde nemáte šanci na žádné mobilní síti.

cyril

FCC nabizi tusim 20 miliard usd tomu kdo zpristupni internet do odlehlych oblasti v USA. coz ma Starlink v planu. zatim ale o tuto dotaci od FCC neusiluje, coz se muze zmenit. odhadovana cena Starlink byla cca 10 miliard usd?. rocni odhadovany zisk 30 miliard usd. udaje z forbes

Samo

Pred planétkami nás pozemné teleskopy len ťažko ochránia, nie je pozorovateľná celá obloha… Dodens sa pozorujú zo zeme najmä tie jasné a tie menšie objavili vesmírne teleskopy.

3,14ranha

Vůbec nemáte pravdu.

Jasnost závisí také na vzdálenosti mezi námi a pozorovaným tělesem. Spousta nebezpečných těles má podobnou dráhu jako Země, různě se s námi míjí (a tedy jsou dost jasné i pro lépe vybavené amatéry). Jiná tělesa (komety) přilétají z větší dálky a často se stane že jsou objeveny až na poměrně malou vzdálenost “amatérskými” astronomy (uvozovky protože dnes amatéři mohou mít výbavu nad kterou by profíci slintali ještě před 30ti lety).

Vesmír nestačí prozkoumat jednou a dost. Nová tělesa přilétají, jiná se mohou srážet a měnit tak dráhu atd. Pozorování asteroidů a komet je nekonečný seriál.

Existují různé přehledové teleskopy a naprostá většina je jich pozemních. Největší z nich a NEJOČEKÁVANĚJŠÍ je v současnosti budovaný LSST (Vera C. Rubin observatory) který má 8 metrů velké primární zrcadlo. Už teď se ví že hotový Starlink zhorší výkon tohoto teleskopu o desítky procent…

Zdeněk

3,14 159 265 … prosím už dost. Zprvu to bylo zábavné, ale s vyšším počtem příspěvků se zdá že asi trpíte nějako formou odsedantně kompulzivní poruchy. Vtíravé myšlenky, nutkavé činy… Logika věci je snad naprosto jasná i vám a je poněkud omezené ji nepřijmout. Prostě množství satelitů se exponenciálně zvýší a nikdo s tím nic neudělá. A to vše s Muskem i bez Muska. Nezbytná expanze do vesmíru to s sebou prostě přináší. Pokud se vám to nelíbí, potom, jak jsem již jednou napsal, se věnujte třeba fosilním červům, nebo debatujte o tom, jak se s astrokukátky posunete mimo planetu. Cokoliv jiného je mlácením prázdné slámy. A bludy, oheň a železo si můžete schovat na křížovou výpravu do Jeruzaléma. Můžete vyrazit koňmo, protože se zdá, že i parní lokomotiva je na vás příliš velký pokrok.

cyril

jinymi slovy… odpadku bude pribivat… vsude bude bordel tak proc hazet smeti do popelnic. stejne tu planetu jednou celou zaprasime. oceany uz tak sou plne plastu tak proc ne vic. to je proste ten pokrok a nikdo s tim nic neudela! a hlavne nikdo z vas nevidi ty uzasne vydobytky moderni spolecnosti jako ten internet a to vzdelani. hlavne to vzdelani a technika… kuli tomu sme tak dal …vyspeli, civilizovani, chytrejsi a uvedomelejsi …

Jiří

Není to náhodou přesně naopak, že díky SpaceX alespoň budeme mít nějakou šanci s nebezpečnými planetkami něco udělat? 🙂

Kolemjdoucí

“Při této misi by měly být poprvé vyneseny družice vybavené sluneční clonou snižující jejich viditelnost na obloze.”

Stížnosti astronomů nám kazí pohodlné sledování satelitů…

cyril

vase pozorovani by tedy melo vice narusit instalovani onich slunecnich clon ne?

Kolemjdoucí

Samozřejmě, že sluneční clony, ty jsou důsledkem stížností. Stížnosti samy o sobě výhled neruší.

hanh

Prosím, o opravu spojení slov “již použitý první stupeň B1059.3“. Tímto tvrzením říkáte, že už byl stupeň letěn 3x, co ž je chyba.
 
Bute to třetí použití zubního kartáčku nebo použítí kartáčku, který byl 3x použit.
 
“Již dvakrát použitý první stupeň B1059 je správně. 3x použit ještě nebyl.
“Již dvakrát použitý první stupeň B1059.3” je správně, ale trošku nepřesné, ta (3).

MilAN

Jaké je číslo satelitů ze série 7, který měl být opatřen clonou ?