Na první ostrou misi Crew Dragonu je vše připraveno. Čtveřice astronautů stráví 6 měsíců na ISS

Společnost SpaceX před šesti měsíci vstoupila do historie, když jako první soukromá firma dopravila lidskou posádku na oběžnou dráhu. Květnová mise DM-2 představovala finální testovací misi vývojového programu kosmické lodi Crew Dragon, během které dva astronauté pobývali dva měsíce na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), a nyní nastal čas pokročit do další fáze. Crew Dragon totiž aktuálně získal certifikaci NASA a už v pondělí by měl startovat znovu, avšak tentokrát už půjde o první plnohodnotnou misi s čtyřčlennou posádkou, která na ISS stráví standardní půlrok. Dnes se dozvíte, jak probíhaly předstartovní přípravy, co můžeme od mise Crew-1 očekávat, a co SpaceX chystá po ní.

Předstartovní přípravy

Crew-1 je první z mnoha ostrých misí, v rámci kterých bude SpaceX pro NASA dopravovat astronauty na ISS. Než ale mohly tyto pravidelné mise oficiálně začít, musela loď Crew Dragon získat certifikaci NASA pro přepravu lidské posádky. Certifikace je vyvrcholením mnoha let vývoje a testování, v rámci kterého SpaceX provedlo přes 700 zkoušek motorů SuperDraco, přes 500 testů dokovacího mechanismu a více než 8 milionů hodin testování softwaru se skutečným hardwarem. Zároveň společnost Elona Muska provedla dva velké testy únikového systému Crew Dragonu, téměř 100 zkoušek padáků a také dvě testovací mise DM-1 a DM-2, během kterých Crew Dragon doletěl k ISS nejprve bez posádky a poté s dvěma astronauty. SpaceX také provedlo přes 40 startů rakety Falcon 9 Block 5, které byly všechny úspěšné.

Falcon 9 s Crew Dragonem na rampě LC-39A před misí Crew-1 (Foto: SpaceX)

Certifikace byla oficiálně podepsána 10. listopadu 2020, kdy bylo dokončeno vyhodnocení připravenosti všech týmů na misi Crew-1 (Flight Readiness Review neboli FRR). Crew Dragon se tak stal historicky první soukromou kosmickou lodí, která byla certifikována pro lety s lidskou posádkou. NASA naposledy udělila podobnou certifikaci raketoplánu v roce 1982.

Během FRR se také uzavřely některé nedořešené věci a byly schváleny změny, které byly na Crew Dragonu provedeny na základě poznatků z letošní testovací mise DM-2. Šlo například o menší úpravy tepelného štítu nebo systému měření letové hladiny, o čemž jsme podrobněji psali v tomto článku. Stejně tak bylo potřeba dořešit situaci s motory Merlin, které se chovaly nestandardně kvůli zaschlému krycímu laku v generátoru plynu, což vedlo k odkladům několika misí včetně Crew-1. Na Falconu 9 pro tuto misi nakonec inspekce odhalila dva motory s tímto problémem. Jeden z nich byl kompletně vyměněn za jiný kus a u druhého byla jen vyměněna postižená součástka.

Crew Dragon Resilience před startem mise Crew-1 (Foto: SpaceX)

Na tiskové konferenci po FRR také zazněla nová informace o tom, že Falcon 9 pro misi Crew-1 obsahuje „nový typ“ tlakových nádob a lopatkových kol v turbínách motorů Merlin. Zástupci NASA ale vysvětlili, že ve skutečnosti se jedná o docela staré změny, které už mnohokrát letěly na jiných misích. Tentokrát ale poprvé poletí na misi s lidmi. Zástupci NASA k tomu řekli jen to, že dané součástky jsou nyní robustnější, ale starší informace nám napoví více. Nejspíš totiž jde o úpravy heliových tlakových nádob, které byly provedeny po nehodě Amos-6 a poprvé letěly na misi DM-1 v březnu 2019. V případě turbín pravděpodobně jde o vylepšení, která mají zabraňovat vzniku mikroprasklin na lopatkách, o kterých jsme poprvé psali už v roce 2017. Správnou funkčnost vyměněných Merlinů a všech ostatních systémů pak prověřil finální statický zážeh Falconu 9, který proběhl 11. listopadu a bylo při něm na 7 sekund zažehnuto všech 9 motorů na prvním stupni.

O dva dny později následovala porada ohledně připravenosti všech týmů na start (Launch Readiness Review). Při ní bylo potvrzeno, že data ze statického zážehu neodhalila žádný problém a z technického hlediska je tedy vše připraveno na start. Bohužel tropická bouře Eta zdržela vyplutí přistávací plošiny Just Read the Instructions z přístavu, a tak bylo během porady rozhodnuto o odkladu startu o jeden den, aby se plošina stihla dostat na místo přistání prvního stupně v Atlantském oceánu. Je to další příklad toho, že záchrana prvního stupně je dnes již nedílnou součástí každé mise a nejde jen o jakýsi experimentální pokus s nízkou prioritou, jako to bývalo dříve. V tomto případě navíc NASA chce tento konkrétní stupeň s číslem B1061 získat zpátky, protože má být použít znovu na misi Crew-2. Pokud se jej ale při aktuální misi z nějakého důvodu přeci jen nepodaří zachránit, na misi Crew-2 místo něj poletí stupeň B1063 z mise Sentinel-6A.

Falcon 9 s Crew Dragonem během vývozu na rampu LC-39A před misí Crew-1 (Foto: NASA)

Přípravy astronautů

Kromě rakety a lodi se na misi Crew-1 připravovala také posádka, kterou tvoří astronauté NASA Mike Hopkins, Victor Glover a Shannon Walker a také japonský astronaut Sóiči Noguči. Hopkins je velitel, Glover pilot a Walker s Nogučim jsou specialisté mise. Převážně jde o zkušené veterány, kteří už na ISS několikrát byli, jedinou výjimkou je Victor Glover, pro kterého to bude první let do vesmíru. Podrobnosti o jednotlivých členech posádky najdete v tomto článku.

Posádka mise Crew-1 před Crew Dragonem Resilience na konci září 2020 (Foto: SpaceX)

Astronauté na tuto misi trénovali přibližně 2 roky, přičemž výcvik týkající se přímo Crew Dragonu začal v červnu 2019. Posádka trénovala nejen v Johnsonově kosmickém středisku v Houstonu a v centrále SpaceX v Kalifornii, ale také v Rusku, Japonsku a Německu. Standardní výcvik skončil teprve před týdnem, kdy astronauté absolvovali poslední zkoušku v simulátoru. Ve čtvrtek 12. listopadu pak proběhla ještě kompletní generálka všech předstartovních aktivit. Při ní astronauté a všechny týmy simulovali celý start od oblečení skafandrů přes převoz na rampu v elektromobilech Tesla Model X a nástup do Crew Dragonu až po finální odpočet. Vše probíhalo jako při ostrém startu jen s tím rozdílem, že nebyla natankována raketa a po dokončení odpočtu se nikam neletělo.

Start

Start je momentálně plánován na pondělí 16. listopadu v 01:27 SEČ. Pokud se ale v pondělí z jakéhokoliv důvodu neodstartuje, další příležitost bude až o 3 dny později, konkrétně ve čtvrtek 19. listopadu krátce po půlnoci našeho času. Meteorologové momentálně očekávají pouze 50% šanci příznivých podmínek pro start v pondělí, takže odklad kvůli počasí rozhodně není vyloučený. Každopádně ať už se nakonec poletí kdykoli, bude to vůbec poprvé, kdy Crew Dragon ponese čtyři astronauty. Ti svou loď nazvali Resilience („Odolnost“), přičemž toto jméno jí zůstane i poté, co bude použita znovu na jiných misích. Astronauté budou v lodi sedět v jedné řadě sedadel, přičemž pouze velitel a pilot budou mít možnost zasáhnout do řízení lodi. Specialisté Noguči a Walker budou sedět na krajích, odkud pořádně nedosáhnou na ovládací displeje.

Grafický profil mise Crew-1 (Autor: Pavel Vantuch)

První stupeň Falconu 9 se odpojí 2 minuty a 40 sekund po startu a o pár minut později přistane na mořské plošině Just Read the Instructions vyčkávající v Atlantiku ve vzdálenosti 536 km od místa startu. Druhý stupeň s Crew Dragonem mezitím bude pokračovat na nízkou oběžnou dráhu, kde se loď oddělí přibližně 12 minut po startu. Následovat bude přelet Dragonu k Mezinárodní vesmírné stanici, který měl původně trvat jen asi 8 hodin, ale odklad startu o den znamená, že přelet nyní bude trvat přes 27 hodin. Na druhou stranu díky delšímu přeletu bude mít posádka čas se před dokováním vyspat.

Pobyt na ISS

Přílet k ISS je v případě pondělního startu plánován na úterý 17. listopadu kolem 5:00 SEČ. Dokování by mělo proběhnout zcela automaticky. Po otevření poklopu bude následovat uvítací ceremoniál a aktuální tříčlenná posádka ISS tvořená dvěma ruskými kosmonauty a astronautkou NASA se rozroste na sedm členů. Posádka Crew-1 se tak stane součástí 64. expedice a na ISS stráví přibližně 6 měsíců, během kterých budou její členové provádět vědecké experimenty, pomáhat s údržbou stanice a na příští rok jsou plánovány také výstupy do volného prostoru.

Posádka 64. expedice. Zleva: Kate Rubins, Victor Glover, Sóiči Noguči, Sergej Ryžikov, Michael Hopkins, Shannon Walker a Sergej Kuď-Sverčkov (Zdroj: NASA)

Bude to vůbec poprvé, kdy na ISS bude pobývat sedmičlenná dlouhodobá posádka. Doposud byl maximální počet 6 členů a více lidí bylo na stanici jen dočasně například během střídání posádek. Dodatečný stálý člen umožní NASA provádět výrazně více vědeckých aktivit a experimentů, ale má to také jednu kuriózní nevýhodu. Na ISS je totiž momentálně jen šest míst na spaní a sedmé bude přidáno až později. Velitel Crew-1 Mike Hopkins proto bude muset do té doby spát v Crew Dragonu. Pokud se ale ukáže, že to je až moc nepohodlné, záložní plán je, že se Hopkins dočasně „utáboří“ v některém z modulů na ISS.

Jak už jsem psal v dřívějším článku, Crew Dragon Resilience zadokuje u stejného portu jako mise DM-1 a DM-2 (Node 2 Forward, kde je dokovací adaptér IDA-2). Tato loď je ale jako první vybavena softwarem, který umožňuje dokování i k druhému portu (Node 2 Zenith s adaptérem IDA-3). To se bude hodit v případě, že během mise Crew-1 přiletí k ISS loď Starliner společnosti Boeing v rámci své nepilotované testovací mise, která je plánována na 1. čtvrtletí 2021. Starliner totiž zatím bude schopen zadokovat jen k portu, kde tou dobou bude Crew Dragon Resilience, a tak bude muset být před příletem Starlineru „přeparkován“. Tento proces by teoreticky mohl být proveden dálkově, ale z bezpečnostních důvodů bude muset posádka během tohoto manévru být uvnitř lodi ve skafandrech. Jinak by se totiž mohlo stát, že v případě nějakého problému posádka Crew-1 přijde o možnost dostat se zpět na Zemi a uvízne na ISS.

Pozice dokovacích portů na modulu Node 2 na ISS (Zdroj: NASA)

Ptáte se, proč Crew Dragon Resilience rovnou nezadokuje u IDA-3, aby se pak kvůli Starlineru nemusel přesouvat? Důvodem je to, že v prosinci k ISS přiletí také nákladní Dragon v rámci mise CRS-21, který potřebuje zadokovat k IDA-3, aby staniční robotické rameno dosáhlo na náklad umístěný v trunku. Crew Dragon Resilience tedy může předokovat k IDA-3 nejdříve po odletu lodi z CRS-21 začátkem příštího roku.

Návrat a budoucí mise

Posádka Crew-1 na ISS stráví přibližně 6 měsíců, takže návrat se předběžně očekává někdy během jara 2021. Zároveň ale dojde k částečnému překryvu s následující misí Crew-2, takže zhruba týden budou na ISS posádky dvou Crew Dragonů najednou. Zajímavostí je, že pokud budeme počítat i zásobovací mise, SpaceX na příštích 15 měsíců plánuje celkem 7 misí s Dragonem jen pro NASA (navíc jsou v plánu lety s turisty).

Start mise Crew-2 je předběžně plánován na 30. března 2021, ale reálně nejspíš proběhne až o něco později. Na této misi opět poletí čtyři astronauté (Shane Kimbrough, Thomas Pesquet, Megan McArthur a Akihiko Hošide) kteří na ISS stráví 6 měsíců. Zároveň půjde o první misi SpaceX s lidskou posádkou, na které poletí již použitá kosmická loď (Crew Dragon Endeavour z mise DM-2) a také již použitý první stupeň Falconu 9 (stupeň B1061 z mise Crew-1).

Posádka mise Crew-2. Zleva: Thomas Pesquet, Megan McArthur, Shane Kimbrough, Akihido Hošide. (Foto: NASA)

Na podzim 2021 je pak plánována mise Crew-3. Ta by mohla být zajímavá mimo jiné tím, že členem posádky možná poprvé bude ruský kosmonaut. NASA a Roskomos totiž momentálně jednají o výměnách míst mezi ruskými a americkými kosmickými loděmi. To by znamenalo, že na každém Sojuzu by vždy letěl jeden astronaut NASA/JAXA/ESA a na každé komerční lodi Crew Dragon a Starliner by vždy letěl jeden ruský kosmonaut. Umožňuje to totiž efektivnější střídání posádek na ISS. Podle zástupce NASA by tato výměna mohla poprvé nastat přibližně na konci roku 2021, Z toho vyplývá, že by to mohlo vycházet právě na misi Crew-3. Dohoda mezi NASA a Roskosmem však zatím nebyla finalizována, takže zatím jde jen o předběžné spekulace.

Zdroje: Konference po FRR, předstartovní konference, AMA na Redditu




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
42 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře