Na první ostrou misi Crew Dragonu je vše připraveno. Čtveřice astronautů stráví 6 měsíců na ISS

Společnost SpaceX před šesti měsíci vstoupila do historie, když jako první soukromá firma dopravila lidskou posádku na oběžnou dráhu. Květnová mise DM-2 představovala finální testovací misi vývojového programu kosmické lodi Crew Dragon, během které dva astronauté pobývali dva měsíce na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), a nyní nastal čas pokročit do další fáze. Crew Dragon totiž aktuálně získal certifikaci NASA a už v pondělí by měl startovat znovu, avšak tentokrát už půjde o první plnohodnotnou misi s čtyřčlennou posádkou, která na ISS stráví standardní půlrok. Dnes se dozvíte, jak probíhaly předstartovní přípravy, co můžeme od mise Crew-1 očekávat, a co SpaceX chystá po ní.

Předstartovní přípravy

Crew-1 je první z mnoha ostrých misí, v rámci kterých bude SpaceX pro NASA dopravovat astronauty na ISS. Než ale mohly tyto pravidelné mise oficiálně začít, musela loď Crew Dragon získat certifikaci NASA pro přepravu lidské posádky. Certifikace je vyvrcholením mnoha let vývoje a testování, v rámci kterého SpaceX provedlo přes 700 zkoušek motorů SuperDraco, přes 500 testů dokovacího mechanismu a více než 8 milionů hodin testování softwaru se skutečným hardwarem. Zároveň společnost Elona Muska provedla dva velké testy únikového systému Crew Dragonu, téměř 100 zkoušek padáků a také dvě testovací mise DM-1 a DM-2, během kterých Crew Dragon doletěl k ISS nejprve bez posádky a poté s dvěma astronauty. SpaceX také provedlo přes 40 startů rakety Falcon 9 Block 5, které byly všechny úspěšné.

Falcon 9 s Crew Dragonem na rampě LC-39A před misí Crew-1 (Foto: SpaceX)

Certifikace byla oficiálně podepsána 10. listopadu 2020, kdy bylo dokončeno vyhodnocení připravenosti všech týmů na misi Crew-1 (Flight Readiness Review neboli FRR). Crew Dragon se tak stal historicky první soukromou kosmickou lodí, která byla certifikována pro lety s lidskou posádkou. NASA naposledy udělila podobnou certifikaci raketoplánu v roce 1982.

Během FRR se také uzavřely některé nedořešené věci a byly schváleny změny, které byly na Crew Dragonu provedeny na základě poznatků z letošní testovací mise DM-2. Šlo například o menší úpravy tepelného štítu nebo systému měření letové hladiny, o čemž jsme podrobněji psali v tomto článku. Stejně tak bylo potřeba dořešit situaci s motory Merlin, které se chovaly nestandardně kvůli zaschlému krycímu laku v generátoru plynu, což vedlo k odkladům několika misí včetně Crew-1. Na Falconu 9 pro tuto misi nakonec inspekce odhalila dva motory s tímto problémem. Jeden z nich byl kompletně vyměněn za jiný kus a u druhého byla jen vyměněna postižená součástka.

Crew Dragon Resilience před startem mise Crew-1 (Foto: SpaceX)

Na tiskové konferenci po FRR také zazněla nová informace o tom, že Falcon 9 pro misi Crew-1 obsahuje „nový typ“ tlakových nádob a lopatkových kol v turbínách motorů Merlin. Zástupci NASA ale vysvětlili, že ve skutečnosti se jedná o docela staré změny, které už mnohokrát letěly na jiných misích. Tentokrát ale poprvé poletí na misi s lidmi. Zástupci NASA k tomu řekli jen to, že dané součástky jsou nyní robustnější, ale starší informace nám napoví více. Nejspíš totiž jde o úpravy heliových tlakových nádob, které byly provedeny po nehodě Amos-6 a poprvé letěly na misi DM-1 v březnu 2019. V případě turbín pravděpodobně jde o vylepšení, která mají zabraňovat vzniku mikroprasklin na lopatkách, o kterých jsme poprvé psali už v roce 2017. Správnou funkčnost vyměněných Merlinů a všech ostatních systémů pak prověřil finální statický zážeh Falconu 9, který proběhl 11. listopadu a bylo při něm na 7 sekund zažehnuto všech 9 motorů na prvním stupni.

O dva dny později následovala porada ohledně připravenosti všech týmů na start (Launch Readiness Review). Při ní bylo potvrzeno, že data ze statického zážehu neodhalila žádný problém a z technického hlediska je tedy vše připraveno na start. Bohužel tropická bouře Eta zdržela vyplutí přistávací plošiny Just Read the Instructions z přístavu, a tak bylo během porady rozhodnuto o odkladu startu o jeden den, aby se plošina stihla dostat na místo přistání prvního stupně v Atlantském oceánu. Je to další příklad toho, že záchrana prvního stupně je dnes již nedílnou součástí každé mise a nejde jen o jakýsi experimentální pokus s nízkou prioritou, jako to bývalo dříve. V tomto případě navíc NASA chce tento konkrétní stupeň s číslem B1061 získat zpátky, protože má být použít znovu na misi Crew-2. Pokud se jej ale při aktuální misi z nějakého důvodu přeci jen nepodaří zachránit, na misi Crew-2 místo něj poletí stupeň B1063 z mise Sentinel-6A.

Falcon 9 s Crew Dragonem během vývozu na rampu LC-39A před misí Crew-1 (Foto: NASA)

Přípravy astronautů

Kromě rakety a lodi se na misi Crew-1 připravovala také posádka, kterou tvoří astronauté NASA Mike Hopkins, Victor Glover a Shannon Walker a také japonský astronaut Sóiči Noguči. Hopkins je velitel, Glover pilot a Walker s Nogučim jsou specialisté mise. Převážně jde o zkušené veterány, kteří už na ISS několikrát byli, jedinou výjimkou je Victor Glover, pro kterého to bude první let do vesmíru. Podrobnosti o jednotlivých členech posádky najdete v tomto článku.

Posádka mise Crew-1 před Crew Dragonem Resilience na konci září 2020 (Foto: SpaceX)

Astronauté na tuto misi trénovali přibližně 2 roky, přičemž výcvik týkající se přímo Crew Dragonu začal v červnu 2019. Posádka trénovala nejen v Johnsonově kosmickém středisku v Houstonu a v centrále SpaceX v Kalifornii, ale také v Rusku, Japonsku a Německu. Standardní výcvik skončil teprve před týdnem, kdy astronauté absolvovali poslední zkoušku v simulátoru. Ve čtvrtek 12. listopadu pak proběhla ještě kompletní generálka všech předstartovních aktivit. Při ní astronauté a všechny týmy simulovali celý start od oblečení skafandrů přes převoz na rampu v elektromobilech Tesla Model X a nástup do Crew Dragonu až po finální odpočet. Vše probíhalo jako při ostrém startu jen s tím rozdílem, že nebyla natankována raketa a po dokončení odpočtu se nikam neletělo.

Start

Start je momentálně plánován na pondělí 16. listopadu v 01:27 SEČ. Pokud se ale v pondělí z jakéhokoliv důvodu neodstartuje, další příležitost bude až o 3 dny později, konkrétně ve čtvrtek 19. listopadu krátce po půlnoci našeho času. Meteorologové momentálně očekávají pouze 50% šanci příznivých podmínek pro start v pondělí, takže odklad kvůli počasí rozhodně není vyloučený. Každopádně ať už se nakonec poletí kdykoli, bude to vůbec poprvé, kdy Crew Dragon ponese čtyři astronauty. Ti svou loď nazvali Resilience („Odolnost“), přičemž toto jméno jí zůstane i poté, co bude použita znovu na jiných misích. Astronauté budou v lodi sedět v jedné řadě sedadel, přičemž pouze velitel a pilot budou mít možnost zasáhnout do řízení lodi. Specialisté Noguči a Walker budou sedět na krajích, odkud pořádně nedosáhnou na ovládací displeje.

Grafický profil mise Crew-1 (Autor: Pavel Vantuch)

První stupeň Falconu 9 se odpojí 2 minuty a 40 sekund po startu a o pár minut později přistane na mořské plošině Just Read the Instructions vyčkávající v Atlantiku ve vzdálenosti 536 km od místa startu. Druhý stupeň s Crew Dragonem mezitím bude pokračovat na nízkou oběžnou dráhu, kde se loď oddělí přibližně 12 minut po startu. Následovat bude přelet Dragonu k Mezinárodní vesmírné stanici, který měl původně trvat jen asi 8 hodin, ale odklad startu o den znamená, že přelet nyní bude trvat přes 27 hodin. Na druhou stranu díky delšímu přeletu bude mít posádka čas se před dokováním vyspat.

Pobyt na ISS

Přílet k ISS je v případě pondělního startu plánován na úterý 17. listopadu kolem 5:00 SEČ. Dokování by mělo proběhnout zcela automaticky. Po otevření poklopu bude následovat uvítací ceremoniál a aktuální tříčlenná posádka ISS tvořená dvěma ruskými kosmonauty a astronautkou NASA se rozroste na sedm členů. Posádka Crew-1 se tak stane součástí 64. expedice a na ISS stráví přibližně 6 měsíců, během kterých budou její členové provádět vědecké experimenty, pomáhat s údržbou stanice a na příští rok jsou plánovány také výstupy do volného prostoru.

Posádka 64. expedice. Zleva: Kate Rubins, Victor Glover, Sóiči Noguči, Sergej Ryžikov, Michael Hopkins, Shannon Walker a Sergej Kuď-Sverčkov (Zdroj: NASA)

Bude to vůbec poprvé, kdy na ISS bude pobývat sedmičlenná dlouhodobá posádka. Doposud byl maximální počet 6 členů a více lidí bylo na stanici jen dočasně například během střídání posádek. Dodatečný stálý člen umožní NASA provádět výrazně více vědeckých aktivit a experimentů, ale má to také jednu kuriózní nevýhodu. Na ISS je totiž momentálně jen šest míst na spaní a sedmé bude přidáno až později. Velitel Crew-1 Mike Hopkins proto bude muset do té doby spát v Crew Dragonu. Pokud se ale ukáže, že to je až moc nepohodlné, záložní plán je, že se Hopkins dočasně „utáboří“ v některém z modulů na ISS.

Jak už jsem psal v dřívějším článku, Crew Dragon Resilience zadokuje u stejného portu jako mise DM-1 a DM-2 (Node 2 Forward, kde je dokovací adaptér IDA-2). Tato loď je ale jako první vybavena softwarem, který umožňuje dokování i k druhému portu (Node 2 Zenith s adaptérem IDA-3). To se bude hodit v případě, že během mise Crew-1 přiletí k ISS loď Starliner společnosti Boeing v rámci své nepilotované testovací mise, která je plánována na 1. čtvrtletí 2021. Starliner totiž zatím bude schopen zadokovat jen k portu, kde tou dobou bude Crew Dragon Resilience, a tak bude muset být před příletem Starlineru „přeparkován“. Tento proces by teoreticky mohl být proveden dálkově, ale z bezpečnostních důvodů bude muset posádka během tohoto manévru být uvnitř lodi ve skafandrech. Jinak by se totiž mohlo stát, že v případě nějakého problému posádka Crew-1 přijde o možnost dostat se zpět na Zemi a uvízne na ISS.

Pozice dokovacích portů na modulu Node 2 na ISS (Zdroj: NASA)

Ptáte se, proč Crew Dragon Resilience rovnou nezadokuje u IDA-3, aby se pak kvůli Starlineru nemusel přesouvat? Důvodem je to, že v prosinci k ISS přiletí také nákladní Dragon v rámci mise CRS-21, který potřebuje zadokovat k IDA-3, aby staniční robotické rameno dosáhlo na náklad umístěný v trunku. Crew Dragon Resilience tedy může předokovat k IDA-3 nejdříve po odletu lodi z CRS-21 začátkem příštího roku.

Návrat a budoucí mise

Posádka Crew-1 na ISS stráví přibližně 6 měsíců, takže návrat se předběžně očekává někdy během jara 2021. Zároveň ale dojde k částečnému překryvu s následující misí Crew-2, takže zhruba týden budou na ISS posádky dvou Crew Dragonů najednou. Zajímavostí je, že pokud budeme počítat i zásobovací mise, SpaceX na příštích 15 měsíců plánuje celkem 7 misí s Dragonem jen pro NASA (navíc jsou v plánu lety s turisty).

Start mise Crew-2 je předběžně plánován na 30. března 2021, ale reálně nejspíš proběhne až o něco později. Na této misi opět poletí čtyři astronauté (Shane Kimbrough, Thomas Pesquet, Megan McArthur a Akihiko Hošide) kteří na ISS stráví 6 měsíců. Zároveň půjde o první misi SpaceX s lidskou posádkou, na které poletí již použitá kosmická loď (Crew Dragon Endeavour z mise DM-2) a také již použitý první stupeň Falconu 9 (stupeň B1061 z mise Crew-1).

Posádka mise Crew-2. Zleva: Thomas Pesquet, Megan McArthur, Shane Kimbrough, Akihido Hošide. (Foto: NASA)

Na podzim 2021 je pak plánována mise Crew-3. Ta by mohla být zajímavá mimo jiné tím, že členem posádky možná poprvé bude ruský kosmonaut. NASA a Roskomos totiž momentálně jednají o výměnách míst mezi ruskými a americkými kosmickými loděmi. To by znamenalo, že na každém Sojuzu by vždy letěl jeden astronaut NASA/JAXA/ESA a na každé komerční lodi Crew Dragon a Starliner by vždy letěl jeden ruský kosmonaut. Umožňuje to totiž efektivnější střídání posádek na ISS. Podle zástupce NASA by tato výměna mohla poprvé nastat přibližně na konci roku 2021. Z toho vyplývá, že by to mohlo vycházet právě na misi Crew-3. Dohoda mezi NASA a Roskosmem však zatím nebyla finalizována, takže zatím jde jen o předběžné spekulace.

Zdroje: Konference po FRR, předstartovní konference, AMA na Redditu




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
35 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Aufreedom

Opět hezké počtení. Ja si myslím, že do deseti let začne lítat tolik lidí, že už se to začne stávat normální. První hotel 🙂 už snad bude v provozu, na marsu počinající kolonizace a na měsici základna. Už aby vyřešili umělou gravitaci a z několikahodinového ceremoniálu zbylo “ docking iniciated” … 1 minutu pozďeji “ docking complete”.

Prochazka

Jako vtip dobré:-)
Co si asi tak mysleli lidé v 60. letech? R. 1957 první družice, r. 1961 první člověk ve vesmíru, r. 1969 první člověk na Měsíci…. Vývoj není lineární, občas jsou v něm desetiletí “stagnace”.
Umělou gravitaci nikdo nevyřeší, nám známá fyzika to prostě neumožňuje, pokud nemyslíte “gravitaci” pomocí odstředivé síly… Ovšem to nebylo dosud ze spousty důvodů praktikováno na žádné stanici ve vesmíru. Mars v následujících desetiletích ani staletích lidstvo opravdu nekolonizuje a vesmírná turistika bude pořád jen pro nejbohatší lidi, neboť i když by se zlevnily letenky 100x, řekněme z 80mil. USD na 0,8mil. USD, pořád na to nebudete Vy ani >99,9999% populace mít. Takže zpátky do kina a koukat na sci-fi…

Jiří Hadač

Asi nejdůležitější důvod, proč to na stanicích nepraktikujeme je ten, že stanice jsou budovány pro výzkum mikrogravitace. Ano, lze namítnout, že se chystal modul CAM, který byl zrušen, ale tam by se nejednalo o rotaci celé stanice, ale pouze jednoho zařízení v rámci modulu CAM.

Michal Václavík

Výzkum na ISS není jenom o mikrogravitaci, ale o komplexních podmínkách kosmického letu. Pro mnoho experimentů by bylo naopak velice příhodné mít další sadu kontrolních vzorků. Na Zemi máme klasické pozemské podmínky, na ISS máme podmínky kosmického letu, tím že dominantní silou na Zemi je gravitace, tak je příhodné mít kontrolní vzorky i na ISS v podmínkách kosmického letu, ale např. v podmínkách simulujících tíhové zrychlení na povrchu Země. I dnes se na ISS používají v mnoha vědeckých přístrojích malé centrifugy. Velká, jako byl plánovaný CAM, ale narazily na konstrukční problémy a pevnost stykovacích uzlů stanice.

Prochazka

No skutečnost je taková, že žádná kosmická loď či stanice, dosud “generování” přitažlivosti odstředivou silou nevyzkoušely. Problémů tam může být povícero. Jak zajistit stykování s roztočenou stanicí? Pokaždé ji zastavit? Pokud bude např. střední část nerotující, musí tam být nějaká velkorozměrová ložiska a těsnění, což snižuje bezpečnost. A jak si člověk poradí s rozdílnou silou u hlavy a u nohou? Jaké jsou limity? Nebude to horší než beztíže? Nemusí to být tak triviální, jak to na první pohled vypadá…
Nějaké úvahy na tohle téma byly myslím už někdy v 60. letech (sídliště podle O’Neila?) a naráželo se tam na pevnostní limity nejen stykovacích uzlů, ale při konstrukcích předpokládaných rozměrů nevyhověly ani stěny “rozumných” tlouštěk…

Prochazka

Úžasné, že v tom máte tak jasno:) Tak šup k počítači a zkuste to rovnou namalovat a spočítat. Pak si to můžete dát patentovat a máte spoustu zlaťáků na zakoupení letenky u SPX…

bohyn

V ose rotace muzes mit dokovaci port, nebo bod pro zachyceni. Priletajici lod roztocis stejnou rychlosti jako stanici.
Osobne si myslim, ze i kdyby se turistika do vesmiru zazrakem rozbehla, tak o umelou gravitaci tam moc velky zajem nebude. To je prece jeden z duvodu proc tam letet.

bohyn

Ano, je dulezite vyvazeni, da se resit treba precerpavacima nadrzema. Nejake nepresnosti zvladne treba soucasny dokovaci adapter IDA, na tom by se dalo stavet a udelat port, co se prispusobi a lehkou nevyvazenost bude tolerovat.

Prochazka

Tak jo, zkusme trochu středoškolské matematiky:
Fo=m*v^2/r=m*g, počítejme, že chceme mít 1G na palubě tj. g=9,81m/s^2
v=sqrt(g*r), mějme stanici ve tvaru toroidu poloměru r=10m, pak
v~10m/s, což je ω=100/s=100/2/pi*60=955rpm (ot/min)

Takže myslíte vážně, že přilétávající loď roztočíte rychlostí skoro 1000rpm a začnete dokovat?

Základem umělé gravitace vytvářené rotací bude nepochybně absence okének, jinak by se uvnitř všichni poblili:))

atlas

Skontrolujte si tu matiku. Ani nemusim pocitat aby som vedel ze 15 otacok za sekundu s polomerom 10m robi ovela viac ako 1G.

Jiří

Spletl se jen o dva řády 🙂

Prochazka

Takže tvrdíte, že pro vyvození 1G na poloměru 10m postačuje 10rpm (ot/min) tj. 10/60=0,166rps?

Jiří

Co třeba použít někdy mozek? Když už je tam správně obvodová rychlost 10 m/s při obvodu 63 metrů, tak jak tě vůbec může nenapadnout, že ten tvůj výsledek 16 ot/s je naprostý nesmysl?

Prochazka

Jojo trochu mi v tom po půlnoci u toho koňáčku zafalírovalo to násobení:))
ω=v/r=1/s=9,5rpm…
Je to fakt, o dva řády :))

PetrK

edited: deleted – nechal jsem se unést vlastní škodolibostí 🙁

Naposledy upraveno před 10 měsíci uživatelem PetrK
bohyn

Ani nehodlam ty tvoje vzorezky kontrolovat, nebo prepocitavat. Umela gravitace na prumeru 10 m je picovina, na to potrebujes daleko vetsi prumer. Rekneme nasobne vetsi, aby se ti nezacla tocit hlava hned jak se z lehu postavis, nebo kdyz uz stojis, tak aby tvoje hlava nemela o 1/2 g mene nez tvoje nohy. Tim se dostaneme na rozumne otacky i pro pristavajici lod. Ten rozumnej polomer asi nebude nic extra levnyho, cca +50 m, aby ses tam cejtil pohodlne. Jinak tak ta umela gravitace nedava smysl. A za me osobne je to celkove nesmysl, viz muj predchozi pripevek.

Prochazka

Tak je fajn, že jsme si ujasnili, že nemumíte zkontrolovat ani středoškolský vzoreček:)
Jak může někdo tvrdit, že umělá gravitace na poloměru 10m je “píčovina”? Na základě čeho toto silné tvrzení? A proč by mělo vadit, že bude mít hlava o 1/2 g méně? Máte odkaz na nějakou relevantní vědeckou studii?

Michal Andrej

Ano vadí to, dôvodom je Coriolisova sila. Robí problémy pri pohybe človeka v takom prostredí, keď hlava má iné g ako spodok tela. Pri vstávaní zo sedu neudržíš rovnováhu a padáš v smere rotácie stanice atď. Asi by sa na to dalo zvyknúť a časom sa prispôsobiť, ale lepšie je udržať otáčky do 2 rpm. A to znamená polomer rotujúcej stanice cca 200 m.
https://qr.ae/pNUl8r

Prochazka

Díky za hodnotný odkaz. Bohužel jsou tam jenom úvahy bez odkazů na nějakou studii. Bylo by zajímavé zjistit, zda proběhl v minulosti nějaký výzkum v tomto směru. Otázka biologických limitů a komfortu je zřejmě nezodpovězená. Může být rozdíl v rychlosti rotace mezi hlavou a nohama 1% a nebo člověk zvládne i 10%? Má smysl snížená gravitace na 1/7G a nebo je to už tak málo, že z dlouhodobého hlediska to pro člověka moc nepřináší? Jaká bude max. rychlost rotace, aby se většině lidí nedělalo při pohledu z okýnka špatně? Takže kolik let výzkumu na oběžné dráze je v této chvíli před lidstvem, než se podaří zhodnotit, zda to celé má smysl? A zase na druhou stranu, můžou lidé zůstat ve vesmíru třeba 10 let ve stavu beztíže a nebo se to už fatálně projeví na jejich zdraví? A pokud jde o to cestování na Mars atp., je člověk vůbec schopen se přizpůsobit a přežít při snížené gravitaci na dobu řekněme 40 let, tj. je možné vůbec uvažovat o nějaké “kolonizaci” v průběhu následujících staletí?

Prochazka

Díky …
A jak jsem tak koukal, tak ono to už prakticky prvně zkoušeli “naši dědové” r. 1966, kdy se Gemini s Agenou spojené lanem dostaly na 0,0005 G (zdroje se liší).
https://kosmonautix.cz/2018/03/gemini-kosmonauticka-maturita-16-dil/

Jiří

Můžu tě poprosit o seznam mostů, na kterých ses jakkoli podílel? Po tomto příspěvku to považuji za životně důležité.
Teď budou mít tvoje komentáře o raketových motorech, teorii relativity nebo všem dalším velkou váhu, když ses dokázal ztrapnit už i ve středoškolské matematice.
Napsal bych toho víc, ale šéfík už by mě tu zablokoval, tak jen, že si stále myslím to, co bylo v tom smazaném příspěvku 🙂

Prochazka

Třeba Nový Trojský most, tak přes něj radši nejezdi. Pak asi stovka dalších, ale to by sis asi musel už pořídit vrtulník a na to nemáš:))
Dlouho jsem si nepřipadal jak v mateřské školce, kdy měly některé děti úžasnou škodolibou radost, když někdo udělal chybu:)

Jiří

Jé, tak z toho máš tu škodolibou radost při každém neúspěchu SpaceX. Tím se všechno vyjasňuje, většina psychických problémů pochází z dětství, tak se tedy omlouvám, za své psychické poruchy opravdu nemůžeš.

Jiří

Procházka ale neudělal chybu, ten chyby přeci nedělá a když se přihodí něco, co už opravdu nejde nijak okecat, tak ani poté se nedočkáme žádného uznání chyby, ale může za to přeci koňak 🙂

Invc

To nebyla chyba… to byl bezpečnostní faktor.

😉

Prochazka

Máte recht, nerotující střední část je to naprostý nesmyl. Napište to prosím pánům do NASA, proč se těmi nesmysly vůbec zabývali:

https://phys.org/news/2011-02-nasa-nautilus-x-reusable-deep-spacecraft.html
https://www.youtube.com/watch?v=hObbL4DCesI

diwalt

Hlavní problém je, že dosud vše bylo prostě strašně malé na to, aby “umělá” gravitace byla zajištěna pomocí rotace. Pokud SH/SS skutečně zlevní cesty do kosmu tak, jak to slibuje, pak se určitě dočkáme mnohem větších vesmírných stanic a zcela určitě dojde i na rotaci. Pak už na okrajích bude možné dosáhnout nějaké rozumné “gravitace” (a imho by postačovalo 0,5 G), v centru by pak i nadále mohl být prostor pro výzkum prostředí mikrogravitace.

Prochazka

Sliby ohledně významného zlevnění letů do vesmíru tu byly v minulosti již několikrát. Zatím to ovšem nikdy nevyšlo a např. u raketoplánu došlo naopak k dramatickému nárůstu nákladů. Pokud jde o SH/SS je zdravý skepticismus na místě. Současné stádium bych nenazýval prototypem, maximálně technologickým demonstrátorem. Plány SPX jsou až příliš ambiciózní a příliš s nádechem sci-fi (stovky raket atp…).

PetrK

S druhým odstavcem se dá souhlasit.
Se třetím … Když si vycucáte čísla z prstu, tak na nich, prosím, nestavte tvrzení.
Bronson prodává pro balistický vesmírný let letenky za 250k USD. Rusové prodávali letenky s pobytem na ISS před deseti lety za 20M USD. Poslední turista zaplatil 35M USD. Důvodem proč už více než 10 let turisti nelítají jsou především chybějící volná místa v Sojuzech nebo na ISS (násobný rozdíl).
0,0001 % populace je 800k lidí. Podle Global Wealth Report 2019 je ve světě 47M USD milionářů (skoro tři řády rozdíl).
EM odhaduje u zalétané Starship cenu za vynešení 1 kg na oběžnou dráhu 10USD => 1.000USD za člověka. S cenou za letenku se vaše tvrzení liší skoro o tři řády.
Ani já si nemyslím, že do roku 2030 bude na oběžné dráze hotel, který bude dostupný pro každého, pokud vůbec nějaký. Pokud se podaří zprovoznit Starship alespoň v přibližných parametrech, jako je slibováno, tak si dokážu lehce po roku 2030 představit vesmírný výlet kolem 0,5M Kč. Pro mne už to nejspíš nebude …

Prochazka

Tak a teď nohama na zem ano?

  • Bronson sice prodává letenky, ale ještě nikdo neletěl. Kupci letenek jsou v pozici investorů. Prozatím není jisté, zda vůbec někdy někdo poletí. Létat se mělo původně snad již před 10 lety a zase došlo k odkladům. Vypadá to, že celý jejich koncept může být chybný.

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/chcete-do-vesmiru-tady-je-bransonuv-jizdni-rad-a-cenik/r~i:article:735022/
https://vikend.ihned.cz/c1-66786040-branson-odlozil-lety-do-vesmiru-na-pristi-rok-90minutovy-vylet-s-virgin-galactic-vyjde-na-5-milionu

  • Za co prodávali Rusové letenky před 10 lety, je zcela irelevantní, stejně tak, kolik stál chleba před 100 lety. Kolik zaplatil poslední turista za sedadlo v Sojuzu je také jedno, důležité je, za kolik si ho můžete koupit nyní. NASA stály poslední sedadla 80-90mil. USD. Slyšel jste někdy o nabídce a poptávce v rámci “volného trhu”? Pokud by byla dostatečná poptávka, tak věřte tomu, že není pro Roskosmos nechat vyrobit o pár Sojuzů více. Ale prostě ta poptávka není.
  • Je jedno kolik je na světě USD milionářů. Otázka je, kolik z nich, chce prodělat několika týdenní (či několikaměsíční) náročný výcvik, riskovat život a pak pobývat několik dní v maličké kabince kdesi na orbitě Země. S ohledem na předchozí bod, jich zjevně až tolik nebude.
  • Co EM u Starshipu odhaduje, je jenom jeho problém. Starship do vesmíru dosud neletěla a není jisté, zda nakonec vůbec poletí, celý koncept může být chybný. Stačí se kouknout do minulosti, jaké byly odhady na zlevnění letů do vesmíru u raketoplánu.
  • Pokud jde o představy, tak já si umím po roce 2030 představit i divočejší věci než je letenka do vesmíru za 0,5M Kč. Ovšem pravděpodobnost realizace takovýchto představ považuji za limitně se blížící nule… Bohužel.
PetrK
  • Bronsona jsem dal jako ilustraci
  • Zjevně máte problém s tím, co je relevantní a co ne. Irelevantní je právě cena, kterou platila NASA. Roskosmosu tím zaplatila start a Roskosmos si zvýšil marži prodejem volného sedadla (nohoru i dolů). A zároveň to bylo podmíněno i volným slotem na ISS. Což tak nějak od té doby moc nevycházelo.
  • Vy jste uváděl, kolik lidí v populaci si to může dovolit. Já jsem vám jen vaše tvrzení zasadil do reality na základě informace, kolik je USD milionářů, kteří podmínku “moci si dovolit” splňují. To, že následně podmínku upravíte a snažíte se tvrdit, že je to moje špatná úvaha, je váš problém. Ne můj.
  • Já nikde netvrdím, že EM dodrží 10USD/kg. Jen toho předvedl velmi mnoho v oboru kosmických technologií, takže je výrazně důvěryhodnější osoba. Rozhodně se bude plést o méně řádů, než vy.
  • Pletete si představy (vidiny) a představy (predikce). U vás je bohužel přání otcem myšlenky, podřizujete tomu nejen své argumenty, ale i vnímání psaného textu a nechuť uznat, že nemáte pravdu.
Naposledy upraveno před 10 měsíci uživatelem PetrK
Jiří Lacina

Máte pravdu. Vývoj není lineární – nýbrž probíhá v cyklech. Zkrátka a dobře těch posledních 50 let stagnace byl dle mne jakýsi nádech (ve skutečnosti růst ekonomiky umožnil aby to co dělaly státy jako celek mohly dělat soukromé firmy) v rámci kterého došlo k fázovému přechodu. To co v 60 tých letech bylo na hranici tehdejší techniky se díky vývoji (mnoho nových materiálů, o mnoho řádů výkonnější počítače atd.atd.) stalo snad né snadné ale určitě mnohem méně náročné na realizaci. Proto mi přijde poněkud troufalé tvrzení že Mars nebudeme kolonizovat ani za celá staletí. Já osobně jsem přesvědčen že Starship i s posádkou přistane na Měsíci do konce roku 2026. Věřím tomu ve značně veliké míře a proto mohu odpovědně prohlásit že pokud se tomu tak nestane pošlu panu Melechinovi 10 000 Kč. Rovněž jsem přesvědčen že Starship i s posádkou přistane do konce roku 2030 na Marsu (penalizace za mou špatnou předpověď odvedená ve prospěch pana Melechina je v tomto případě dvojnásobná. Kolonizace Marsu bude dle mne realizována v tomto století takže na jeho konci tam bude samostatná kolonie s více jak milionem obyvatel(pokud se tomu tak nestane….. no nedomnívám se že bych mohl dodržet závazek nějaké osobní penalizace v tomto směru)

Kamil

Zdá se, že by se hodil ještě jeden port. Šla by ještě někam umístit IDA-4?

jirka

Koukal jsem na 4hodinovy youtube maraton o startu – poprve jsem si vsimnul nejakeho vojenskeho obrneneho auticka v kolone za Teslama (je mi divne ze az za, nikoliv pred), pak musim pochvalit ingress techniky – vsichni stejny habit i rousky, ale to zavirani Dragon dveri stejny problem jako predtim u predchoziho pulCrew letu…

Petr

Tady bylo asi zadání jasné – zavírání a otvírání nemusí být snadné, ale musí to 100% těsnit a držet během letu (nahoru, dolů i během pobytu u stanice). Pokud by např. “horní” průlez měl nějakou malinkou netěsnost, tak během relativně krátkého přeletu by to nemuselo způsobit žádné potíže a po zadokování se stejně otevře úplně. Nicméně stejná malá netěsnost u těch vstupních dveří by znamenala dlouhodobý únik staniční atmosféry a to by následně dost limitovalo provoz ISS (Hopkins bude v Dragonu spát, takže poklop na vstupu bude trvale otevřený).
Pravda ale je, že zase takový “proces” by to zavírání být asi nemuselo.