O kolik je SpaceX levnější oproti konkurenci? Rozdíl je propastný
Na webu Ars Technica vyšel zajímavý článek s podrobnější analýzou cen, které si za starty pro americké letectvo účtuje společnost ULA, která je společným podnikem firem Boeing a Lockheed Martin. To, že je ULA dražší než SpaceX, není nic nového, ale dosud se nevědělo, o kolik přesně. Ukazuje se, že rozdíl je dost možná propastný.
Raketa Delta IV společnosti ULA (Foto: NASA)
V článku je vysvětleno, že až do teď bylo těžké přesně určit, kolik vlastně letectvo platí soukromým firmám za jednotlivé starty. Ceny byly zkresleny tím, že ULA dostává kromě peněz za starty také fixní roční částku, která je kompenzací za to, že ULA bývala jediným subjektem schopným zajišťovat zakázky pro letectvo (jinými slovy měla monopol), a kdyby ULA zbankrotovalo, letectvo by přišlo o možnost vynášet satelity důležité pro národní bezpečnost, a tak potřebovalo záruku, že se ULA nesloží. Tato fixní částka se pohybuje kolem miliardy dolarů ročně a má pokrývat zvýšené náklady, které ULA vznikají tím, že musí udržovat v provozu dvě různé rakety (Atlas V a Delta IV), s tím související výrobní linky a startovní rampy a také musí zaručit, že když letectvo bude chtít vynést nějakou družici, ULA musí být schopna relativně rychle vyhovět.
Od nového roku však musí být rozpočet letectva transparentnější, což požaduje jiný způsob uvádění jednotlivých položek a zahrnutí “skrytých” nákladů jako je třeba právě tato pravidelná roční platba. To má za následek snazší porovnání reálných cen mezi jednotlivými poskytovateli těchto služeb, mezi které se od roku 2015 řadí také SpaceX, které získalo potřebnou certifikace a už nějaký čas se uchází o kontrakty letectva, na které měla ULA doposud monopol.
Raketa Atlas V společnosti ULA (Foto: ULA)
A jak je to tedy s těmi cenami? No, ULA z toho nevychází zrovna dobře. Eric Berger, autor článku na Ars Technica, analyzoval předpokládaný rozpočet letectva na rok 2020, kde jsou zkombinovány ceny za start a zároveň i roční fixní platba. Podle rozpočtu prý letectvo předpokládá, že maximální cena, kterou by muselo zaplatit ZA JEDEN START, kdyby všechny starty daný rok zajišťovala ULA, dosahuje 422 milionů dolarů.
Zde je potřeba upozornit, že interpretace těchto cifer může být nepřesná a ve skutečnosti budou částky nižší. Někteří například argumentují tím, že tato částka možná představuje maximální možné číslo v případě startu rakety Delta IV Heavy, která je opravdu velice drahá, ale na druhou stranu je potřeba jen zřídkakdy. Podle interpretace Erica Bergera částka představuje spíše jakýsi průměr, který se počítá z cen startů na různých raketách v rozličných konfiguracích, které daný rok letectvo plánuje použít. ULA nabízí Atlas V i Deltu IV v několika variantách, které se liší nosností, velikostí aerodynamického krytu a samozřejmě cenou. Výsledná jednotková cena v rozpočtu je pak vysoká také kvůli tomu, že je do ní započítán onen roční miliardový poplatek.
Raketoplán Boeing X-37B, který SpaceX letos v srpnu vynese pro letectvo (Foto: Boeing)
SpaceX se oproti ULA pohybuje v úplně jiných cenových hladinách. Letectvo se o tom mohlo přesvědčit během posledních dvou let, kdy se společnost Elona Muska začala poprvé ucházet o jejich kontrakty a minimálně tři už získala. Dva z nich se vztahují na vynesení družic GPS III a SpaceX si za každý účtovalo méně než 100 milionů dolarů, přičemž tato cena je finální a zahrnuje všechny související náklady a příplatky. Vzniká tím tedy zhruba 300milionový rozdíl mezi cenou SpaceX a ULA, který Elon na Twitteru komentoval následovně:
Rozdíl ceny 300 milionů dolarů mezi SpaceX a Boeingem/Lockheedem je vyšší než průměrná hodnota družice, takže když letíte se SpaceX, družici máte v podstatě zdarma.
Ovšem, 400 milionů možná není reálná částka, kterou letectvo ULA nakonec zaplatí, ale i kdyby byla výsledná cena i o polovinu nižší, což vzhledem k miliardové “dotaci”, která se prostě musí projevit, jelikož těch startů letectvo za rok zase tolik nemá, znamená, že SpaceX by pořád bylo dvakrát levnější. Na druhou stranu srovnání to také není úplně férové, neboť ULA je schopná vynést jakýkoli náklad, zatímco SpaceX je zatím certifikovaná jen pro určité typy misí. Souvisí to s tím, že SpaceX zatím není technicky připravena na vertikální integraci nákladu, dále také tím, že Falcon Heavy ještě nebyl certifikován a pokud se nepletu, tak SpaceX není schopno satelit umístit na všechny typy orbit, které letectvo požaduje. Zajištění všech těchto schopností a požadavků je mimochodem částečným odůvodněním té roční platby, kterou letectvo platí ULA. Otázkou je, jak rychle SpaceX v těchto ohledech konkurenci dožene, aniž by podobnou finanční podporu potřebovalo.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 10-9 - 25. 7. 2024
- Mise Starlink 9-4 - 20. 7. 2024
- Daily Hopper: Nehoda Falconu 9 a problémy Starlineru - 19. 7. 2024
Fandím SpaceX, ale zase by som nechcel aby všetká konkurencia bola odrovnaná. Skôr by sa mi páčilo keby SpaceX mali rovnako kreatívneho konkurenta. Monopol nie je nikdz dobrý !!!
pb 🙁
Já bych to viděl tak, zatímco se teď bude trápit SpaceX s ITS, tak se bude tuším Blue Origin snažit o New Glenn, což sice není přímý konkurent, ale je to něco, co se má opravdu snažit o znovupoužitelnost. A přiznejme si to, Jeff Bezos má dost penízků, ikdyž Elon říka Jeff who? 😀
Blue origin přinese dozajista hodně kvalitní konkurenci. Výhledově snad i Rocket Lab
Mám dotaz kolik letů ULA za rok realizuje.
Dík za kvalitní články.
V letech 2015 a 2016 to bylo pokaždé 12 startů.
No já spíš tak přemýšlel, které mise už vlastně získala SpaceX od oficiálních informací, když pomineme COTS tak jsou to opravdu 2x GPS a jednou X-37B. Buď jich tak málo vypisují, nebo to SpaceX zkouší jen tam, kde je jistá vítězstvím, anebo, všechny získané kontrakty ještě nebyly zveřejněny z důvodu národní bezpečnosti. Naváždu jednou větou na březnový článek. Ony by ty rakety Falcon 9 asi byly už spolehlivější, kdyby měli ukončený vývoj. Deltam a Atlasům je hej, tam už nikdo nic nemění a jen zlepšují statistiky, zatímco Falcon se pořád dodělává. Těším se, až pro NASA začne vynášet i sondy.
Luxusni clanek! Diky
Hmm je tedy mozne, ze tim, ze zkouseli delsi zivotaschopnost druheho stupne na orbite, se blizi k milniku zvanem “jakakoli” orbita?
Ano, mohlo by to s tím souviset.