Oficiální dokumenty odhalují plány SpaceX pro testování prototypů Starship v Texasu

Nově zveřejněné oficiální dokumenty Federální letecké správy obsahují plány SpaceX na testování lodi Starship v texaské Boca Chica. Testování má mít tři fáze, při kterých bude SpaceX létat do stále větších výšek. První fáze už je hotová díky úspěšnému testování Starhopperu. Dokumenty obsahují také nákresy plánovaného rozvržení jednotlivých zařízení SpaceX a informace o červencovém požáru způsobeném startem Starhopperu.

Nejdříve trochu historického kontextu. Než SpaceX v roce 2014 mohlo začít stavět startovní rampu u Boca Chica Village v jižním Texasu, muselo provést podrobnou studii ekologických a dalších dopadů tohoto projektu. V té době byl plán takový, že rampa bude využívána pro starty raket Falcon 9 a Falcon Heavy. Avšak v následujících letech došlo ke změně a SpaceX se rozhodlo rampu a okolní areál upravit pro potřeby velmi odlišné rakety Starship.

Tip: Více informací o historii této rampy najdete v podrobném článku Minulost, současnost a budoucnost nové rampy SpaceX v jižním Texasu.

Umělecké vyobrazení rampy v Boca Chica Village z doby, kdy odtud měly startovat Falcony (Zdroj: SpaceX)

Změna účelu rampy znamenala, že ekologická studie z roku 2014 už moc neodpovídala realitě. Navíc SpaceX v Boca Chica hodlalo provádět testovací suborbitální lety, což je něco, s čím se v původní studii nepočítalo vůbec. To se ukázalo jako problematické při udílení povolení Federální letecké správy (FAA) pro testovací lety Starhopperu. Avšak než aby SpaceX zdlouhavě provádělo novou podrobnou studii, úředníkům stačilo přezkoumání nových plánů a prokázání, že změny koncepce areálu a procesu testování prototypů Starship nebudou mít o nic horší dopady na okolní prostředí než původně zamýšlené starty raket Falcon. Ukázalo se, že dopady testování Starship opravdu budou menší, a tak úřad FAA v květnu povolil testovací lety Starhopperu do maximální výšky 25 metrů. Takový let proběhl koncem července, což vedlo k získání konkrétnějších dat a informací o průběhu testovacích letů, ale také rizik. První let Starhopperu totiž vedl k požáru okolního porostu, a tak před udělením povolení pro 150metrový let Starhopperu bylo potřeba provést dodatečnou analýzu potenciálních rizik. Vše nakonec bylo vyřešeno a úřad 21. srpna udělil povolení pro provedení posledního testovacího letu, k čemuž došlo o pár dní později.

Starhopper na rampě v jižním Texasu (Foto: @SpacePadreIsle / Twitter)

K těmto dvěma povolením se vážou oficiální dokumenty, které byly aktuálně zveřejněny na webu FAA. A jelikož obsahují zajímavé informace a novinky o plánech SpaceX v Boca Chica, rozebereme si je podrobněji. Je však nutno upozornit, že SpaceX během vývoje mění plány velice rychle a už teď jsou některé informace neplatné či nepřesné. Neberte tedy jednotlivé údaje jako pevně dané a spíš je považujte za hrubý plán a nástin záměru SpaceX. Informace v dokumentech se navíc týkají jen suborbitálních testů do nízkých výšek a povolení se nevztahuje na orbitální testy s nosičem Super Heavy.

SpaceX odhaduje, že testovací program prototypů lodi Starship bude trvat 2–3 roky, přičemž bude rozdělen do tří fází. První fáze už byla dokončena a zahrnovala tankovací zkoušky Starhopperu a krátké statické zážehy, při kterých byl stroj připoután k zemi. Tyto testy proběhly už letos v dubnu. SpaceX se momentálně nachází ve druhé fázi, která má zahrnovat krátké skoky do výšky 150 metrů (ten už proběhl) a později až do 3 kilometrů. Během třetí fáze pak má dojít ke zkušebním letům až do výšky 100 km, při kterých se „Starship ve velké výšce otočí, vstoupí zpět do atmosféry a přistane“.

Dokument však vznikl už před několika měsíci a uvádí, že třetí fáze v té době ještě nebyla finalizována a bude upravena podle potřeby na základě průběhu prvních dvou fází. Je tedy možné, že lety do 3 km nakonec budou přeskočeny a místo toho se rovnou přejde na lety do vyšších výšek. Ostatně Elon Musk nedávno tvrdil, že už v říjnu by mohlo dojít k letu prototypu Starship do výšky 20 km. V dokumentu je však uvedeno, že pro třetí fázi testování bude potřeba nové povolení. Na jeho získání tedy nejspíš SpaceX v současnosti pracuje.

Předběžný plán jednotlivých fází suborbitálního testovacího programu Starship (Zdroj: FAA)

Dokument také uvádí množství a účel rozličných technických plynů a dalších látek, které SpaceX plánuje využívat během druhé fáze testování prototypů Starship (strany 6 a 9) . Popisy různých nádrží však moc neodpovídají realitě, která je k vidění na rampě, takže bych údaje o objemech bral s rezervou, protože nejspíš došlo ke změnám. Kapalný kyslík a metan slouží jako pohonné látky, přičemž k jejich podchlazování je využíván kapalný dusík. V plánu jsou také nádrže na helium, které má být využito pro pneumatické systémy Starship. Na rampě jsou také nádrže s vodou určené pro kropicí/hasicí systém. Plánky také zmiňují podzemní vodní nádrž, avšak v textu je upřesněno, že ta nakonec vybudována nebyla.

Plánek startovní rampy pro první fázi testování (Zdroj: FAA)

Pro druhou fázi testování pak má být rampa rozšířena o přistávací plošinu a příjezdovou cestu. Dále má být přesunut kropicí systém a nádrže s metanem a kyslíkem, ale v době sepsání dokumentu ještě nebylo finalizováno kam přesně. Nicméně minimálně přistávací plošina je už hotová delší dobu a není moc jasné, jak moc původní plán odpovídá realitě a ke kolika změnám v posledních měsících došlo. V současnosti by totiž měly probíhat spíše přípravy na třetí fázi testování, avšak stavební práce se prolínají, takže není jasné, co už je hotové a co naopak je potřeba ještě postavit, než budou moci začít zkušební starty Starship. Dokument jen uvádí, že k dokončení povrchových úprav a betonování má dojít v druhé polovině roku 2019.

Zatím jsme se věnovali startovní rampě, avšak dokument obsahuje informace také o nedaleké montážní ploše. Tam byl vyroben Starhopper a nyní tam probíhá montáž prvního prototypu Starship. Dokument uvádí, že nízká budova s rozměry 61 x 30 x 4,8 metrů, která byla postavena letos na jaře, je určena pro „výrobu a montáž komponentů Starship“. Další budovou je pevný stan, který byl postaven koncem loňského roku – podle dokumentu je dočasný a bude stát maximálně dva roky. Stan je využíván pro skladování svářecího vybavení a výrobu kontrukcí pro startovní rampu.

Dokument také obsahuje informace o větrolamech, které mají tvar V a jejichž účelem je ochrana vyráběných raket před silnými větry. Stavba jednoho větrolamu už probíhá delší dobu a SpaceX plánuje postavit celkem dva. Porovnání plánku s aktuálními leteckými snímky ale ukazuje, že jsou nakonec natočeny jiným směrem. Na plánku je mimochodem znázorněna také výroba nosiče Super Heavy, avšak jak jsem už psal výše, aktuální dokumenty se zabývají jen testováním prototypů lodi Starship, nikoliv orbitálními starty se Super Heavy. Ty budou vyžadovat nové povolení.

Porovnání plánku montážní plochy s leteckým snímkem ze září 2019 (Foto: FAA / LabPadre)

Zajímavá je také analýza hluku, který bude vznikat při startu prototypu Starship vybaveného třemi motory Raptor. Tabulka v dokumentu ukazuje, že Starship bude v takové konfiguraci méně hlučná než Falcon 9 nebo Falcon Heavy.

Analýza hluku v různých vzdálenostech během startů raket Falcon 9, Falcon Heavy a prototypu Starship se třemi motory (Zdroj: FAA)

Co se týče červencového požáru porostu následkem prvního letu Starhopperu, dokument uvádí, že se jednalo o „neočekávaný incident“. Požár však nepředstavoval riziko pro veřejnost, jelikož k němu došlo v předem vyhrazené bezpečnostní oblasti. Na základě tohoto incidentu SpaceX zavedlo nová opatření s cílem snížit riziko vzniku dalších požárů.

Dokument také obsahoval zajímavé podrobnosti o tom, co SpaceX dělá se zbytkovým metanem o objemu až 3 tun, který se nachází v lodi po provedení testu. Pokud je loď po testu připojena k tankovacímu systému, metan může být odčerpán zpět do nedalekých externích nádrží nebo spálen pomocí fléry. Pokud však test zahrnuje zážeh motoru, loď se při něm odpojí od pozemní techniky a z bezpečnostních důvodů ji nelze opět připojit, dokud obsahuje zbytkový metan. V takovém případě je tedy metan vypuštěn do atmosféry. To samozřejmě není ideální, protože metan je 21krát horší skleníkový plyn než oxid uhličitý, a tak SpaceX prý pracuje na způsobu, jak umožnit bezpečné odčerpání zbytkového paliva bez nutnosti jej vypouštět do ovzduší.

Posledním zajímavým poznatkem z dokumentů FAA je informace o testech prováděných v noci. SpaceX totiž v původní analýze uvádělo, že neplánuje provádět statické zážehy nebo testovací lety v noci. Avšak SpaceX se k nim ve třech případech uchýlilo kvůli zdržením během příprav na tyto testy a snaze zabránit opětovnému uzavření nedaleké pláže v následující den. Aby se to v budoucnu už nestávalo (nebo alespoň méně často), SpaceX nyní bude provádět přípravy na test už den předem, přičemž nejdřívější čas pro provedení zkoušky bude druhý den ve 14:00 místního času (u nás 21:00).

Zdroj: Oficiální dokumenty úřadu FAA

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který jinak pracuje v oboru lokalizace her a ElonX věnuje až nezdravě velkou část svého volného času. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

134
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
isaac
Host
isaac

Kde vlastne budú montované prvé uplne plné verzie Starship? Myslím si že montovať raketu vertikálne a ešťe k tomu vonku nie je až tak dobrý nápad a bolo by logické vytvoriť im naozajstnú továreň alebo opraviť súčasnú na falcon 9 a falcon heavy.

Invc
Host
Invc

Asi tam, kde tyhle.Možná si na to postaví nějakou halu, ale …kdo ví.

Upravit továrnu na F9… je trochu problém, protože je na druhém konci USv Californii. A zatímco F9 se dá přesunout po silnici, tak u Starship je to vyloučeno.

Původně plánovali stavět v přístavu v LA a pak přesun lodí… ale z toho sešlo i v souvislosti s opuštením kompozitní konstrukce

Rosetau
Host
Rosetau

Vše se bude montovat venku. Žadná velká tovarna nebude to stoji moc penez.

Zdeněk
Host
Zdeněk

Super článek. Je zajímavé číst si o plánech Spx. Díky za něj a těším se na další.

Ricardo
Host
Ricardo

Když se podíváme na tu testovací rampu, tak je to velmi chytré low-cost řešení:
– plastové toitoiky
– obytné přivěsy pro pracovníky, které jsou přemístitelné jinam, ale hlavně se dají půjčit.
– betonová plocha 30x30m
– ochranný val z obyčejné hlíny
– pár nezbytných nádrží
– žádné asfaltové cesty, obecně není tam nic zbytečného
– pracovní stroje, beztak půjčené

Je tu někdo kdo vidí zásadní důvod proč by takové testovací odpaliště nemohlo být v ČR ve vojenském prostoru? Máme tři, Hradiště, Vyškov, Libavá, kde v okruhu 30km není živáčka narozdíl od Boca Chica kde musí uzavírat pláže pro lidi.

skeblon
Host
skeblon

No jo, ale kdyz to vystrelite napriklad z Libave a ve vysce 50 km to bouchne, kde vsude skonci trosky? Jaka plocha bude zasazena?
Je vubec nekde ve svete kosmodrom dal od pobrezi? Ano – Rusko – ale to je trosku vetsi plocha nez nase Libava.

Ricardo
Host
Ricardo

1) Exploze rakety jsou vyjímečné. Se podívejte na SpaceX kolik jim bouchlo raket. Naprosté minimum. Vyzkoušená raketa je spolehlivá. Zvláště pokud má vozit lidi. To bysme mohli rovnou zakázat letadla co nám denně létají nad hlavama.

2) Co se týče vývoje, tak Falcon 9 jim bouchnul jen 2x a to jednou na zemi a jednou krátce po startu. Obě havárie by byly v ČR bez následků. Co se týče Falconu1, ten bouchnul jednou po 33s letu (to je výška cca 1800m, takže taky v pohodě), podruhé jim bouchnul kvůli oscilacím na druhém stupni až v orbitální výšce 289km (taky v pohodě) a třetí selhání byl náraz prvního stupně do druhého (to je ve výšce kolem cca 70km, takže taky v pohodě).

3) Pokud uvažujeme nejhorší možnou variantu, tak selhání rakety v 50km nad zemí kdy ještě nezačíná pitch program (stáčet se pro nabrání orbitální rychlosti), tak by trosky dopadly více méně po balistické křivce dolů, pravděpodobně v okruhu cca 30km – tedy zcela ve vojenském prostoru bez ztráty kytičky. Ono ta raketa je hliníkový papírák, v podstatě létající obří nádrž na palivo, které při exlozi shoří. Nejhorší možné trosky jsou spalovací komory motorů, ty jsou těžké že po explozi nenaberou velkou rychlost a atmosférou padnou rychle dolů, takže budou blízko místa vzletu.

Všimněte si že já hledám způsoby jak daný problém řešit – konstruktivní přístup.
Vy píšete důvody proč to nejde – destruktivní přístup.

Technomagg
Host
Technomagg

hlavní argument proti ČR – nostnost na oběžnou dráhu – proč se asi staví odpalovací rampy co nejblíže rovníku ? ten rozdíl nosnosti mezi naší zeměpisnou polohou a téměř rovníkovým pásmem je opravdu obrovský.

Petr Šída
Host
Petr Šída

A hlavně bych chtěl vidět to papírování kolem, a hlavně, US citlivé technologie, zkrátka je to taková fata morgána

Jiří Hadač
Přispěvatel

Souhlasím s tebou, ale vycházel bych z toho, že jsme součástí ESA, tedy Kourou je i náš kosmodrom. Takže když už dělat podobné věci, tak tam.

Ricardo
Host
Ricardo

Nesouhlasím, základní testy je lepší dělat co nejblíž vývojovému centru. Musk taky netahá Starhopper někam na Kwajalein. Oproti Falconu1 se už poučil. Naučit raketu létat a přistávat je nejlepší dělat jako se Starship, co nejblíž.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Ano netahá a víš proč netahá? Už nemusí. Tenkrát v podstatě měl na výběr ze dvou možností, čekat neznámo jak dlouho, než odstartuje Titan IV, což při jeho netrpělivosti nepřicházelo do úvahy, anebo využít možnosti startovat odjinud. Takže fakt slovo poučení není to nejvhodnější.

Ricardo
Host
Ricardo

A my v ČR taky čekáme na start Titanu IV?
Výmluvy jak stará blažková a slovíčkaření.
Uveďte reálný praktický důvod proč by nemohl probíhat vývoj českého Starhopperu ve vojenském prostoru ČR.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

My v ČR čekáme až nám to Ricardo ukáže jak se to má dělat. Bohužel zatím pořád jenom tlachá a nic nedělá, takže z toho asi zase nic nebude.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Já se ve svém komentáři nebavil o raketě v Česku, já reagoval svým komentářem na tvůj příspěvek na téma F1 a Kwajalein. Ty si zmiňoval příklad startu z Kwajaleinu a protože jsem nedávno o tom něco psal, tak to mám docela slušně nastudované. Jen bych nerad vytahoval v diskuzi zajímavý bod ještě nepublikovaného článku. 🙂
Odpusť si proto slova jako blažková, slovíčkaření a výmluvy. Já ti nic takového také nepodsouvám. Děkuji.

Ricardo
Host
Ricardo

Jenže ty slovíčkaříš. Vytrhneš z kontextu slovo “poučil” a začneš vypisovat důvody pro start Falconu. Byť je to zajímavé info, nic to nemění na tom, že ten kontext je REALIZOVATELNOST ČESKÉ SPACEX. A to si nalejme čistého vína, v tomto nám tvůj post vůbec v ničem nepomohl. Naopak úplně odvádí od tématu.

No a neremcáte tady jako staré blažkové? Jeden člověk tady uvádí výpočty proč by to šlo zrealizovat v ČR. Proti němu 100 lidí argumetuje kolikrát nesmyslně proč by to nešlo. Pokud tohle není remcání staré blažkové tak už nevím jak to slušně nazvat. Za nenávistnou kritiku projektu, který by přinesl pozitiva pro ČR, nikdy nebudu nikoho chválit. A ty jako redaktor by ses taky nad sebou měl zamyslet.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Podívej, zkusím to ještě jednou a naposledy, a jednoduše. Ty si zmínil nevhodný příklad, který měl jiné pozadí, než se zdálo tobě, já tě na to upozornil. Pokud si měl pocit, že ten komentář debatu nikam neposune, neměl si s ním začínat ty. Díky. A ten zbytek komentáře sis mohl opravdu odpustit. Popřemýšlej, kdy jsem tě v této debatě nevhodně oslovil. Ty už si pod mými komentáři těch zmínek měl poměrně dost. Zabrzdi, jak jsem už nedávno psal v jiné debatě, zabrzdi a zkus si je opravdu odpustit. Nazýváním lidí takovýmito slovy není ta nejlepší cesta, jak někoho přesvědčit o čemkoliv.

Ricardo
Host
Ricardo

Toto vlákno se zabývá startem z ČR. Jiří Hadač sem začal tahat Kouhou a čekání na Titan IV. To je úplně mimo téma, tak by ses měl omluvit a snažit se o nápravu. Zejména jako redaktor bys měl jít příkladem.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

České SpaceX potřebuje českého Muska, pokud ho nemáte, tak je to jen sci-fi a jako takové je odmítám. Pokud se nějaký český vizionář najde, který chce proslavit ČR, má k tomu mnoho jiných možností, než na podmínky ČR nepříliš vhodná raketová technika.
Přitom se české firmy již na kosmonautice podílí v rámci ESA.
S tím skoro vakuem ve výšce 50 km se mýlíte, jednak nezáleží na tlaku, ale na hustotě prostředí a podle mých výpočtů, to Vaše „skoro vakuum“ by brzdilo tu Vámi natočenou raketu (o 90°) silou 2 MN.
Rovněž ty Vaše svislé lety zanedbávají enormní gravitační ztráty, které mohou být 20-50% (viz 1° rakety Saturn V). Z toho důvodu je naprostým fyzikálním nesmyslem kolmý let meziplanetárních raket. Start meziplanetárních sond z parkovací dráhy, neznamená žádné další ztráty, naopak jejich snížení z důvodu výše uvedených. Mimo to má velké výhody v přesné navigaci těchto meziplanetárních sond.

Invc
Host
Invc

Bacha na past s tou gravitační ztrátou u Saturnu… celková gravitační ztráta nebyla nijak extra mimo.

Ono těch 50% u prvního stupně sice vypadá šíleně, ale…je to jen iluze.

Nejvyšší gravit. ztráty jsou na začátku letu a klesají. Mno a saturn V byl jednak třístupňová raketa,jednak se podívej, jak měl dělené stupeň a jednak na jaké dráhy směřoval.

(kdybych udělal extrémně krátký první stupeň a odhodil bych ho velmi brzy, tak by mohl mít gravitacpní ztrátu 75% a pořád by to byla jen “taková raritka” ale přitom výkon celku by byl skvělý)

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Souhlas. Je to jen příklad, že si je nutno dát pozor na gravitační ztráty – však jsem uvedl rozpětí 20-50%, což jsou údaje, které se vyskytují v literatuře. V literatuře jsem našel i několik vzorců pro jejich výpočet s poznámkou na opatrnost při jejich použití. Zkoušel jsem si to odvodit, ale pak jsem od toho odstoupil, analyticky je to asi nemožné, asi dosažitelný je interaktivní výpočet, k čemuž jsem však nepřistoupil. Většinou počítám s koeficientem 1,15.

Ricardo
Host
Ricardo

1) Tlak 0.001 bar se normálně nazývá vakuum. Jedna tisícina atmosférického tlaku je opravdu velmi málo. Docela by mne zajímalo podle jakého fyzikálního zákona jste dospěl k vyšší hustotě za nižšího tlaku.

2) Ten výpočet aerodynamického odporu by mne také zajímal. Zcela jistě počítáte s tím, že takto by pokračoval jen 2.stupeň, který je mnohem menší. Takže ty vaše 2MN jsou ve skutečnosti jen zlomek a to ještě s další výškou to bude dál klesat. Také kdybyste si spočítal že ani tato setrvačnost ten druhý stupeň nevynese na orbitu, tak byste věděl že stejně v praxi ten úhel nebude 90°, ale někde kolem 60° a postupně bude růst.

3) To nemáte pravdu. Kruhová orbita je energetické plýtvání. Se podívejte na deltaV diagram pro let na Mars.
LEO -> GTO 2.6km/s. Kdežto přes GEO je to o minimálně o 1.3km/s horší. Né-li více. Je to obrácený postup návratu Apolla z Měsíce. Ti taky nebrzdili motory, ale o atmosféru Země. Jestli víte tak tam u Apolla 13 byly obavy že netrefí správně tím ručním zážehem bez počítače tu eliptickou dráhu (a nepřibrzdí o atmosféru), a zase je to vystřelí po elipse do vesmíru. A pro energeticky efektivní opuštění gravitačního pole země potřebujete to samé akorát obráceně – tedy co nejšišatější eliptiku. Investovat energii do kruhové dráhy je plýtvání. Ten kolmý let to jsem se fakt blbě vyjádřil, to přiznávám.

https://en.wikipedia.org/wiki/Delta-v#/media/File:Delta-Vs_for_inner_Solar_System.svg

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

ad 1) Tyto údaje byly převzaty z tabulky z literatury: Robert A. Braeunig: Rocket & Space Technology.
ad 2) Je to vzorec uvedený v citované literatuře a ve video přednášce: Jaroslava Kousala: Žhavé konce kosmických letů. Takže ty rakety brzdí – vakuum, které není vakuum. Těch 90°jste tam prve uvedl Vy, pak jste to postupně upravil až na 60°. To chcete najednou udělat s raketou “zatáčku” 60°? Zapomínáte na setrvačnost!
ad3) Ta Vaše připomínka znamená, že to nebeskou mechaniku nechápete. Ano, celkové delta v na vynesení satelitu na GEO je vyšší než delta v potřebné na odlet na meziplanetární dráhu. Tento zdánlivý paradox je jednoduše vysvětlitelný – na vynesení rakety z parkovací dráhy na GTO s parametrem cca 200×40000 km stačí 2,8 km/s, ale pak musíte vynést i perigeum na výšku 40 000 km – k tomu je zapotřebí 0,9 km/s (nepočítám se změnou roviny dráhy, to by byl zapotřebí další delta v) celkem tedy 3,7 km/s. Na vynesení sondy na dráhu k Marsu stačí 3,5 km/s. Dodávám, že tyto údaje se shodují s údaji z výše citované literatury i webu “Atomové rakety”.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

ad 1) Co uvádíte je naprostý nesmysl. Podle mých výpočtů dle vzorců uvedených v citovaném učebnici “Robert A. Braeunig: Rocket & Space Technology”je síla odporu atmosféry ve výšce 50 km cca 2 MN, což je tah jednoho motoru Raptor, což znamená, že není zanedbatelná. Jiný příklad z téže učebnice, cituji – už ve výšce 120-160 km je díky atmosférickému odporu životnost satelitů několik dní.
ad 2) Takže tah té otočené rakety mění tvar dráhy takže, lidově řečeno, “zatáčí”.
ad 3) Další absolutní nesmysl. Nikde neuvádím žádnou vysokou parkovací dráhu, špatně jste si přečetl můj argument – cituji “… na vynesení rakety z parkovací dráhy na GTO s parametrem cca 200×40000 km…”. Těch 200 km je samozřejmě perigeum GTO dráhy a tedy výška kruhové parkovací dráhy. Navíc ta má připomínka se týkala Vašeho nesmyslného tvrzení, že odlet za parkovací dráhy je energeticky náročnější, než přímý let. Asi jsou téměř všechny meziplanetární sondy odesílány na přelet k planetě z parkovací dráhy, aby to bylo energeticky náročnější?! Pokud vím, tak tak Apollo letělo zpět k Zemi zase z parkovací dráhy u Měsíce.
Tím končím svou účast na diskuzi s Vámi, poněvadž to nemá smysl, vše překrucujete, jak se Vám to hodí.

Ricardo
Host
Ricardo

ad 1) 120-160km se otevírá aerodynamický kryt nákladu Falconu, takže vzhledem k subtilnosti satelu, např jeho solární panely by nějaký větší aerodynamický odpor nepřežily, se dá říci je téměř nulový. To že tam nějaký mikro odpor vzduchu je, nepopírám. ISS ve výšce 400km také musí pravidelně zapínat motory aby vyrovnala aerodynamické ztráty. Jenže je rozdíl odpor vzduchu v jednotkách N, což vykompenzují i ty slabé manévrovací motory satelitu, a je rozdíl když tvrdíte že to jsou 2 MegaN, což je milionkrát víc.

Nevím proč ignorujete ten graf aerodynamického tlaku FH co jsem uvedl. Asi se vám příliš nehodí do krámu reálná data. Je vidět že MaxQ = 23kPa v 15km a pak prudce klesá, kdy prakticky nad 40km je minimálně 200x menší, což by bylo kolem 100 Pa. A pokud F9 má boční plochu cca 70×3.66m, pak aerodynamická síla odpovídá F = p*S = 100 Pa * 256 m2 = 25.6 kN. To je o dva řády úplně někde jinde a to uvažuji plochu včetně 1. stupně, který se v této výšce odděluje. Ve skutečnosti plocha 2. stupně bude cca 1/3 celkové plochy, tedy jsme na 8,5kN ….což ukazuje že ty vaše 2 MN jsou nesmysl.

ad 2) Jsem rád že vám konečně došlo jak se zatáčí ve stavu beztíže. Bravo. Ale ještě vám pořád nedošlo, že jediné přetížení které při tomto manévru na raketu působí jsou od tahu jejích motorů a nic jiného. Ještě pořád tvrdíte že se rozpadne odstředivou silou? 😀

ad 3) Vy ne jste to netvrdil, to se omlouvám. Ten nesmysl tvrdil Invc, že k Marsu se dá doletět jen na vysokou kruhovou orbitu, jinak to prý nejde. Jsem rád že se na tomhle shodnem a Invc se musí trochu dovzdělat. Ostatně učíme se celý život.

Invc
Host
Invc

Ad 3) Tak to by ses asi ještě měl naučit číst.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Bohužel se musím svému předchozímu rozhodnutí zpronevěřit, poněvadž ve své odpovědi zase fabulujete.
ad 1) Vámi uvedené výpočty aerodynamické síly jsou zcela nevhodně použity. Vy jste vypočetl jen statický tlak na plochu. Jenže aerodynamická je ze své podstaty i názvu dynamická síla, která bere jako základ rychlost objektu. Především musíte spočítat záporné (brzdící) zrychlení od aerodynamického odporu, které je úměrné ploše objektu, hustotě atmosféry a kvadrátu jeho rychlosti a nepřímo úměrné hmotnosti objektu. Z něho pak můžete vypočíst celkovou brzdnou sílu a z podílu této síly a plochy objektu dynamický tlak. Mi vyšel tento tlak 33 kPa, oproti Vámi odečtených 23 kPa. Takže výsledek je řádově správný, odchylka je zřejmě způsobena tím, že neznám přesně koeficienty odporu a hmotnost rakety v okamžiku dosažení výšky 15 km. Z toho důvodu je řádově přesná i vypočtená brzdná síla ve výšce 50 km. Samozřejmě počítám s plochou průmětu celé rakety, poněvadž ve výšce 50 km letí ještě celá raketa. A proč je takový rozdíl mezi výsledky v 15 km a 50 km? Tím, že plocha rakety při horizontálním letu je cca 25 větší a rychlost rakety v kvadrátu 20 větší, takže celkově větší 500x, hustota je 88 x menší, taktéž je menší hmotnost rakety.
ad 2) Já se v tomto bodě vůbec nezmínil o rozpadnutí rakety vlivem odstředivé síly, psal jsem jen o setrvačnosti, což je naprosto něco jiného. Je nutné si neplést diskuzní příspěvky, na které odpovídáte.
Jinak Vám doporučuji si přečíst článek na Wikipedii o odstředivé síle, která Vám vysvětlí co je setrvačná odstředivá síla.
ad 3) Text Vámi uvedený k tomuto bodu se mne netýká.

Invc
Host
Invc

Původně sem tě chtěl už jen tiše ignorovat, ale když tak hezky prosíš:

Ad 3) Heleď – nepřekrucuj. Přestává to být zábavné. Nikde sem nenapsal, že ta výsledná orbita kolem Marsu po balistickém záchytu je kruhová (není, je vysoce eliptická, vysoce energetická, a poměrně nestabilní). Kde sis vycucal, že je kruhová – to je mi záhadou. To, že to z ní je sakra daleko dolů – to je stále pravda. Samozřejmě se dá použít jiný transfer (např. Hohmann TO), který by ti umožnil dostat se na jinou dráhu, včetně přímého sestupu … ale byl si to právě ty, kdo prosazoval ten meziplanetární tahač (který si vytáhnul z Interstellaru) a jako argument pro úsporu energie chtěl čistě gravitační záchyt – tak sem ti vysvětloval, že to sice jde, ale má to zase jiné problémy (tohle + podstatně delší dobu transferu)… A právě naopak sem v celé té debatě furt dokola vysvětloval, že meziplanetární tahač nemá se současnýma motorama smysl (a tím i mezipřistání na oběžné dráze Marsu).

Navíc teda měl bys být trochu konzistentní:

1) Tady kolem tvrdíš, že klidně můžeš letět stranou napřed – nad 50 km protože je tam tlak 0,001 bar, což prohlašuješ za vakuum bez aerodynamických účinků … a tady bys najednou chtěl brzdit na Marsu o atmosféru, kde je tlak atmosféry 0,006 bar ovšem na povrchu … ve výšce 40 km je tlak atmosféry 0,0000001 bar… tož asi bys měl trochu sladit noty.

2) V “tamté” debatě ses mě snažil přesvědčit o neskutečných výhodách meziplanetárního tahače oproti přímému přistání… a teď … pokud tomu správně rozumím, chceš ten tahač poslat přímo dolů na Mars ? Nebo už už si dal tahač k ledu?

Ricardo
Host
Ricardo

ad 1) Ty tady normálně lžeš. Já jsem uvedl výpočet aerodynamické síly dle MaxQ ve výšce 50km to bude nějakých 8.5kN. Jančura tvrdil že by to byly 2MN a došlo by k destrukci rakety. To jsem vyvrátil výpočtem. Ono také když dochází k oddělení bočních stupňu FH, což se děje v 60km, tak ty boostery se okamžitě otáčejí o 90° pro zpětný zážeh a taky se nerozpadnou. Takže to je asi tak všechno k Jančurovým hausnumerům a ke lžím Invc.

Ad 3) Cituji Invc “Kolik energie ti ubere gravitační zachycení Marsem… a to je ten problém. Prakticky žádnou – tvoje setrvačná rychlost, se téměř nezmění – jen se trochu změní směr letu. “

Nebo další blbost: “… problém je, že skončíš na velmi vysoké orbitě (a zcela reálně ti hrozí, že z ní vypadneš)”

Stejně jako gravitační prak dodá sondě energii a zvýší její rychlost (odebere energii planetě), tak i gravitační zachycení naopak energii ubere a sníží rychlost sondy (a planetě energii zvýší ikdyž je to pro ni prd). Tedy logicky nějaké vypadávání z gravitačního pole Marsu je z pohledu energie čistý nesmysl. Na to mi stačí selský rozum.

Hlavně ať si Invc položí otázku jak asi se na povrch Marsu dostaly všechny ty vozítka jako Curiosity atd. Asi se NASA zapoměla zeptat Invc, že to je vlastně nemožné se tam dostat, že určitě vypadnou orbity, že gravitační zachycení energii neubere, že o atmosféru nezabrzdí. Panebože za co mne trestáš?

Nejhorší že je Invc arogantní a tváří se jako expert NASA, přitom z něj nevypadne žádný výpočet.
Já jsem obyčejnej průmyslovák a se klidně přiznám že před měsícem jsem netušil do to je deltaV. Ačkoli jsem naprostý laik, tak dokážu nahrubo spočítat, že z ČR prostě můžeme startovat rakety jedna báseň. Experti jako Invc jenom rádobysofistikovaně plácají, ale žádný výpočet z nich nikdy nevypadne. Proč asi, protože nic spočítat neumí. A když Jančura sem nějaký výsledek svého výpočtu dá, tak je to totální hausnumero.

Ricardo
Host
Ricardo

DeltaV pro dosažení nízké orbity LEO je cca dV_LEO = 9.3 km/s. Pojďme tedy počítat:

– Pro ČR uvažujme zeměpisnou šířku 49 st. Tedy deltaV udělené v ČR bude: dV = V_narovníku * cos(49st) = 1667km/h * 0.656 = 0.30 km/s, což je 3.3% z celkové dV_LEO.

– Pro Caneveral odkud startuje SpaceX je 29st severní šířky. Tedy dV = 0.41 km/s, což je 4.4% z celkové dV_LEO.

To je 1.1% rozdíl celkového dV, to bude stát nějakou nosnost rakety, ale určitě to není nic nepřekonatelného. Budete muset vymyslet lepší výmluvu proč češi nemají vlastní kosmodrom a vlastní rakety. Nejspíš to bude tím, že máme jen hromadu výmluv proč něco nejde. Měli bysme se přestat vymlouvat a založit vlastní CzeXA – Czech eXploration Agency.

Na začátku kosmického věku jsme tu měli komanče a byli jsme vazalové, to nepřipadalo v úvahu. Ale nyní se již 30 let nemáme na co vymlouvat.

Petr Šída
Host
Petr Šída

Zapomínáte na jednu drobnost, a sice to, že Vám geografická pozice určuje sklon orbity a jeho změna je jedna z energeticky nejnáročnějších manévrů, takže nejde jenom o to, co Vám nadělí rotace …

Ricardo
Host
Ricardo

ČR je náročnější o 1.1 procentního bodu než mys Caneveral. Já jsem své výpočty provedl a vyvrátil jsem mýtus.

Když tvrdíte že je energeticky nejnáročnější změna sklonu, tak proveďte výpočet prosím. To tady taky tvrdili že hlavním důvodem je pro ČR zeměpisná šířka, což se ukázalo že je naprosto zanedbatelné procento. Aby z té vaší NEJNÁROČNĚJŠÍ změny sklonu nevypadlo opět nějaké malé naprosto akceptovatelné procento.

Petr Šída
Host
Petr Šída

Změnu sklonu a její náročnost si snad dovedete najít, nebo ne, když už tady všechny školitel že znalosti fyziky;-)

Jiří Hadač
Přispěvatel

Tady si tu změnu spočítej sám.

Ricardo
Host
Ricardo

Padl další mýtus.
V orbitální výšce 400km je to 0.1 km/s na jeden stupeň.
A větší výškou se energie zmenšuje 😉

Jiří Hadač
Přispěvatel

Ano, zmenšuje, když zmeníš výšku z 200 na 500 km, tak se delta v sníží o tři metry. Takže startuj z našich zeměpisných šířek a sniž sklon na nula.

Ricardo
Host
Ricardo

Když sklon 0st tak kvůli GEO:
Caneveral 29° – energie pro změnu = 1.5 km/s
ČR – energie pro změnu = 2.5 km/s
energie pro dosažení orbity = cca 10 km/s
energie pro zvýšení LEO (400km) na GEO (35786km) = 3.6 km/s

Celkově:
– Caneveral = 1.5 + 10 + 3.6 = 15.1 km/s (100%)
– ČR = 2.5 + 10 + 3.6 = 16.1 km/s (106.6%) … tedy pouhých 6.6% energie navíc. Tedy je to zcela prakticky možné.

Další mýtus padl.
Nějaká další výmluva proč to nejde?

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Hele já se divím, že tě to ještě baví ztrácet tady s námi čas, možná bys měl jít někam jinam, kde tě budou brát vážně. Tady máš jaksi smůlu, protože zdejší čtenáři většinou dané problematice rozumí a tudíž tvé příspěvky je jen a pouze rozesmějí. Pokud nejsi schopen pochopit, že 6.6% rozdílu je více než nosnost celé rakety, pak asi nemá smysl se tady o něčem vůbec bavit a to vůbec neřeším ty nesmysly o tom to dělat u nás.

Ricardo
Host
Ricardo

+6% DeltaV se NEROVNÁ zvýšení váhy na startu o 6%.

Satelity se dokáží urychlit na GEO samy. Takový satelit se chová jako 3. stupeň rakety. Tedy z LEO na GEO satelit potřebuje vyvinout 3.6 km/s. Plus ta změna sklonu:
– Caneveral: celkově = 3.6 + 1.5 = 5.1 km/s
– ČR : celkově = 3.6 + 2.5 = 6.1 km/s

Takže při startu z ČR bude muset mít satelit o 19.6% paliva navíc.
Například Intelsat12 váží plný 4.2tuny a bez paliva 1.7 tuny, tedy palivo je 2.5 tuny. Pro start z ČR by musel mít o těch 20% víc, tedy 0.5 tuny navíc. Plus nádrže dejme tomu 100kg.

Takže reálně satelit pro GEO při startu z ČR by vážil o 0.6 tuny navíc oproti startu z Caneveralu. 0.6 tuny navíc je pro Falcon9 s jeho nosností 22 t na LEO úplně vpohodě. Pro Starship se 100 t nosnosti to je zcela zanedbatelné,

Opět další mýtus padl. Řekl bych že už vám haterům začínají docházet argumenty 😀

Invc
Host
Invc

1) +6% deltaV se skutečně nerovná zvýšení množství paliva o 6% … ve skutečnosti je to mnohem více (energie roste s kvadrátem rychlosti).

2) I pro ten satelit platí Ciolkovskijho rovnice… takže navýšení hmotnosti paliva neroste lineárně s potřebným množstvím energie, ale strměji.

3)počítáš s hodinkama a holinkama – respektive vůbec netušíš, co ty tvoje výchozí hodnoty znamenají – takže ti z toho vycházejí nesmysly. Například:

3a) hmotnosti satelitu – geostacionární satelity se vysazují na GTO dráze, která má daleko větší energii, než je běžná LEO. Typicky na dráze GTO -1800 – ze které je potřeba delta V 1800 m/s k přechodu na GEO, a to palivo, které si nesou stačí jen o málo více, než právě na těch 1.8 km/s potřebné deltaV (v tom je vynulování inklinace a úprava dráhy zvýšení + zakulacení). F9 obvykle vysazuje na GTO v rozmezí 1500-2200 – obvykle sklon 27 stupňů (třeba Intelsat 35e šel na dráhu 42 748 x 303 inklinace 25,8 – což je GTO -1719).

4b) údaj o nosnosti F9 – 22tun platí pro FT bez návratu a inklinaci 28,5 stupně (canaveral). Pro GTO 27 stupňů (GTO 1800) je nosnost s přistáním na lodi jen 5500 kg, nebo 3500 kg v případě návratu na pevninu….

Invc
Host
Invc

Ale ovšem .. třeba tahle výmluva:
1) Energie jako funkce rychlosti je funkcí kvadratickou nikoliv lineární (tolik k tomu “tedy pouhých 6.6% energie navíc” ..
2) A … pana Ciolkovsij by k tomu určitě řekl nějakou chytrou věc týkající se nárůstu hmotnosti paliva. Respektive v tomto případě poklesu podílu nákladu…

Ricardo
Host
Ricardo

To byla konečně dobrá připomínka. To beru. Takže když to opravíme, tak +20% deltaV znamená +44% energie navíc, tedy hmotnost paliva. To máme navíc 1.3 t paliva včetně nádrží. Takže ten satelit by nevážil 4.2t ale 5.5 t. A to ještě neberu v úvahu fakt, že nějaké palivo mu musí zůstat pro uržování pozici na orbitě, takže pro let na GEO určitě nespotřebuje veškeré palivo a tedy by ta penalta vycházela menší. Ale čert to vem, berme nejhorší možný příklad.

To je ale pořád realizovatelné 😀
Kluci tak se snažte víc. Invc se slušně snažil, má ode mne palec nahoru 😀

Invc
Host
Invc

A toho ciolkovského konečně vezmeš na vědomí nebo ne?

Ricardo
Host
Ricardo

Tak neremcej a spočítej to. Buď to neumíš nebo jsi si vědom toho, že by to vyšlo realizovatelně i tak, co? Ono F9 má nosnost 22 tun, takže i kdyby to byly plácnu 2 tuny navíc, je to fuk. A to se ti nehodí do krámu 😀

Čolek nečolek, hrubé výpočty ukazují, že z ČR je možné startovat raketu Falcon9 se satelity pro GEO. A větší Starship by měl takovou rezervu v nosnosti, že prakticky nemá omezení.

Včil mudrujte 😀

Honza
Host
Honza

Netreba mudrovat, cele se to tu toci o tvem naprosto nesmyslnem napadu startovat rakety ze stredu prelidnene Evropy. Kdyz nejsi schopny pochopit o jakou hloupost se jedna, tato diskuze postrada jakykoliv smysl..

Invc
Host
Invc

Tak jestli chceš, tak ti to klidně spočítám – možná budeš věřit na čísla. (Ale většinou to tu nepočítám, protože ty výpočty jsou složitější – a naprostá většina lidí je stejně skutečně nepochopí ani základní principy … natož podrobný výpočet – bez urážky).

Mno pokud chceš ten výpočet … tak vezměme ten tvůj Intelsat 12 (nebudu dohledávat, jestli máš data správně) …
Plný 4 200 kg (tvůj údaj)
Prázdný 1 700 kg (tvůj údaj). Ať nežeru budu “prázdný” brát 2 000 kg (tj, aby mu zbylo 300 kg paliva na udržování a manévrování na GEO).
Budu předpokládat, že byl vysazen na GTO – 1800 (vysazovací dráhu si neuvedl – takže beru standard)
Takže těch 2200 kg paliva spotřeboval na získání dV 1800 m/s – aby se vyhrabal z GTO na GEO. To dává výtokovou rychlost spalin cca 2 100 m/s (raketová rovnice akorát ze standardního postavení ji musíš trochu přeházet – protože známe dV, ale neznáme palivo a vlastnosti motoru – takže si je tímhle spočítáme)

Mno a teď když máme spočítáno Ve … tak to můžeme zase trochu otočit a a spočítat výchozí hmotnost pro dV ne 1800, ale 2800 … při stejné výtokové rychlosti spalin a stejné konečné hmotnosti 2 000 kg (1700 + 300 rezerva paliva). Tož a z toho ti vychází počáteční hmotnost cca 7 580 Kg (to jest 5 580 kg paliva na dV 2800 m/s).

Tolik k tomu raketová rovnice … (Kvůli tomuhle sem ani na ten MatFyz chodit nemusel na tohle stačí střední).

Jinými slovy dV je sice větší “jen” o 64% … ale paliva je potřeba 2,5x tolik.

7 580 Kg je 2x více než je nosnost F9 s návratem prvního stupně na pevninu (cca 3500 kg), a minimálně o 1 tunu více, než je nosnost F9 FT s návratem prvního stupně na loď (cca 6 500 kg).

(Nosnost 22 tun je na LEO v expendable verzi, na GTO v expendable verzi je 8 300 kg).

3) Ale ani bych to nemusel počítat. I kdyby start F9 vyšel (nebo Starship kde to vyjde určitě) – tak by si ho stejně nikdo nekoupil – a zvláště ne za cenu zvýšení neseného množství paliva. Jednoduše každý soudný operátor by si raději koupil start z Floridy, protože by mu zbylo více paliva na provoz – a tedy by mu satelit “déle vydržel” vydělávat… náklady na přesun satelitu jsou drobné.

4) Ale loučím se … tohle nikam nevede.

Ricardo
Host
Ricardo

Takže česká Starship startující z ČR by v pohodě mohla vynášet satelity na GEO a všichni co tvrdili že to z ČR nejde tak plácali nesmysly. Takže technicky to je realizovatelné. A to ještě bereme ten nejhorší možný případ. Pro ostatní dráhy kdy není třeba tak zásadně měnit sklon to bude ještě výhodnější.

Co se týče ekonomiky, tak si uvědomte že cena práce je 3x nižší kvůli třetinovým platům v ČR, takže reálně bychom mohli mít zhruba poloviční ceny za vynesený KG. Cena za palivo je marginální. Cena za meteriál na stavbu jedné Starship je také marginální, protože vzhledem k 100% znovupoužitelnosti stačí 3 kusy a můžu startovat každý týden i s jednou v pohotovostní rezervě.

Tak co kluci, ještě najdete nějakou výmluvu nebo už konečně uznáte že ČR může vstoupit na trh vynášení satelitů s vlastním kosmodromem a s vlastní raketou? Ale uznávám že jste se snažili seč vám nedostatek vize a nenávist stačila 😀

Nebyla by nyní na místě omluva a slova uznání pro mou osobu, že jsem měl celou dobu pravdu?

Ricardo
Host
Ricardo

Mimochodem pokud by někdo chtěl argumentovat zvýšenou cenou za palivo, tak výpočty jsou následující:
– cena LOX 3.6 Kč/kg …. SH 2095t + SS 860t
– cena LNG 24 Kč/kg ….. SH 810t + SS 240t
– cena celkem 35.9 mil
– cena za kg nosnosti 359 Kč/kg … cca 16 USD/kg
– cena Falcon Heavy … 1700 USD/kg
– cena paliva tvoří cca 1% z celkové ceny…. naprosto marginální věc.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

To Vaše tvrzení, že v ČR můžeme postavit rakety ve velikosti SH/SS a vybudovat pro ně kosmodrom je jen Váš názor, pravdou by se stalo, až by ty rakety z ČR skutečně létaly. Zkuste získat investory s desítkou mld. US dolarů, povolení EIA, stavební povolení, povolení od leteckého dozoru (v ČR a EU) a jiné další potřebná povolení. Pak získejte odborníky – u nás jich moc není, výchova zdlouhavá, tak ze zahraničí, nejlépe od Muska, ale budete je muset dobře zaplatit. Získejte potencionální zákazníky. Začínáte od nuly – tak jak Musk od F1 k F9, FH a nakonec SH/SS. Kde za tu dobu SpaceX, BO, Čína a jiní? Na Měsíci nebo už na Marsu? Sněte dál, je to hezké, ale jsou to jen sny.

Ricardo
Host
Ricardo

1) Pane Jančura, vy si pletete si statický tlak s dynamickým a vsadím se že ani nevíte co to je totální tlak. Měl byste si to dostudovat. Ten tlak co se měří na špici rakety (těch 23kPa MaxQ) je dynamický tlak. Statický tlak je ta tisícina baru (100 Pa).

2) Žádné 2 MN aero odporu v 50km tam být nemůžou. Jak vysvětlíte že boostery FH po oddělení se otáčí okamžitě o 90° (tedy stejně naplocho) a provádí back burn aby obrátili směr letu zpět? Jak vysvětlíte že takto naplocho setrvačností vyletí z těch 60km až do 130km? Kdyby tam skutečně byl aerodynamický odpor 2MN tak by nikdy tak vysoko nedoletěly. Uvědomujete si, že ty lehoučké prázdné velké boostery by síla 2 MN, což je ekvivalent plného tahu 3 motorů Merlin 1D, tedy by je to zastavilo za pár sekund? To jen tak pro lidi se selským rozumem když se podívají na graf trajektorie boosterů FH a zjistí že Jančurovi výpočty jsou naprostá blbost.

Jinak v psychologii existuje tzv. projekce. Typicky paranoidní lidé si myslí že ostatní jsou také paranoidní, neschopní lidé si zase projektují svou neschopnost do ostatních a obviňují je z neschopnosti, přizdisráči zase ostatní přesvědčují že nic nemá cenu, že už je pozdě, všichni nás předběhli, nemáme peníze, povolení bysme nedostali, jo taky nejsou lidi, výchova zdlouhavá…. taky bacha na pářící se tuleně jak tady jeden expert psal 😀 …. nedejbože abychom tou raketou zlomili byť jen jediné stéblo trávy, a milion jiných výmluv které si přizdisráči a hateři dokážou vymyslet. Vsadím že tady nikdo z vás nemá vlastní firmu ani nikdy nepodnikal.

To že byste se mi omluvili že jsem měl celou dobu pravdu, to jsem ani nečekal. Tady nikdo není chlap aby přiznal chybu. Remcat že to nejde jako stará blažková budete dál, ostatně je to váš charakter a ten už se nemění.

Kluci, ale nepřipadáte si alespoň trochu trapně, že vás tady zesměšnil jeden člověk co umí používat selský rozum? 😀

Premek
Host
Premek

Petře, zvaž jestli Ricarda neusmernit, nelíbí se mi, že tady ponižuje pana Jančuru, ktereho si vážím. Díky…

Ricardo
Host
Ricardo

Pane Melechin, takže když se tu arogantně vysmívá 100 lidí mě, tak je to pro vás OK? Kdybyste tu chtěl mít přátelské prostředí tak tomu nebudete jen nečinně přihlížet a něco proti tomu uděláte. Vy si myslíte že mi dělá radost když tady do mne tolik lidí reje?

Když svými výpočty dokážu že se mýlili a pořaduji od nich omluvu, tak je to špatně? Odkdy je špatné požadovat omluvu? Odkdy se tady trestá za pravdu?

Kdyby vám opravdu záleželo na přátelském prostředí, tak byste jako moderátor měl ocenit kohokoliv kdo má pravdu a vůli něco změnit k lepšímu (přístup Elona Muska). A naopak trochu přibrzdit ty arogantní sofistikované hatery. A že jich tady je.

Já si třeba pana Jančury vážím i když jeho výpočty někdy jsou úplné blbosti. Vážil bych si ho víc kdyby jako chlap přiznal že ty jeho vypočtené 2MN aero odporu v 50km jsou prostě blbost. Ale on to zbaběle neudělal a ponižuje sám sebe svým špatným výpočtem a trvání na něm. A to je jeho problém.

Když jsem já tvrdil tu hloupost s kolmým startem, tak jsem to přiznal a omluvil se. Opakuji, OMLUVIL JSEM SE. To tady snad nikdo nedělá, všichni se tváří jak mistři světa. Možná by si ze mne mohli vzít mnozí příklad.


Spíš než napomenutí bych zasloužil uznání za zvládnutí tolika nenávistných výpadů proti mé osobě.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Jiným vyčítáte aroganci a Vy děláte totéž. Proto bych neměl na Vaše příspěvky reagovat, ale přesto:
ad 1) Vzorec pro výpočet záporného zrychlení vlivem aerodynamického odporu je široce publikován a stačí do něj dosadit potřebné údaje, pokud to neuděláte, tak nemůžete tvrdit co je reálné nebo nereálné. Jak jsem napsal, tak mi vyšla pro výšku 15 km podle tohoto vzorce podobná hodnota dynamického tlaku(33 kPa) jak vy uvádíte (23 kPa) a je tedy předpoklad, že vzorec bude platit i pro případ výšky 50 km a horizontální polohu. Samozřejmě ten údaj 2MN platí jen pro výšku 50 km a danou rychlost, pro vyšší výšky se snižuje, neboť se snižuje hustota atmosféry a rychlost rakety.
ad 2) Když se oddělují urychlovací stupně od rakety tak jejich horní části dostanou vyšší impulz než spodní, aby se stupně bezpečně oddělily od centrálního stupně – viz tzv. Koroljovova hvězda. Jakou polohu pak mají při dalším letu, nejsem schopen definovat, poněvadž to závisí na počátečním rotačním impulzu, tvaru tělesa, tvaru dráhy apod. Samozřejmě ještě letí po nějakou dobu setrvačností, než ztratí původní energii “gravitačním tahem” a působením aerodynamického odporu.
Pokud mají být zpětně použity, tak je musí manévrovací motorky srovnat, aby je navedli na návratovou dráhu. Hlavně se však urychlovací stupně většinou oddělují při větších výškách a jiné strmosti dráhy.
Mimo jiné, celá tato diskuze byla vyvolána Vaším tvrzením, že výšce 50 km je vakuum, místo toho, že by jste přiznal chybu, tak jste celou diskuzi převedl na téma 2MN, i když jste vlastně ve Vašich příspěvcích i svými výpočty vlastně doložil, že tam to vakuum není.
Sprosťárny v druhé části Vašeho příspěvku svědčí o Vašem charakteru, víc k tomu není zapotřebí dodávat.

Ricardo
Host
Ricardo

Celá diskuse byla vyvolána mým tvrzením, že v 50km je možné raketu otočit naplocho o 90°, protože tam je prakticky vakuum a prakticky nulový odpor. A to jsem dokázal výpočtem kdy tam bude řádově 29kN a vy tady tvrdíte dál ten nesmysl s těmi 2MN, což je řádově 100x víc. Někde jste se sekl v desetinné čárce evidentně.

2MN jsou hloupost, to je ekvivalent tahu 3 motorů Merlin 1D. To by ty prázdné boostery Falconu Heavy po separaci zastavilo za pár sekund (v 60km nebude 100 menší odpor než v 50km). A neletěli by do výšky 130km.

Sprosté není požadovat uznání vaší chyby ve výpočtu.
Sprosté je vaše trvání na chybném výpočtu a obviňovat druhé ze sprosťáren.
Buď chlap a uznej chybu ve výpočtu.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

S lidmi, kteří se pasují na nositele absolutní pravdy nemá smysl diskutovat.

akuhtr
Host
akuhtr

Už jste našel soukromníka který je vizionář i má dost peněz?

Petr Šída
Host
Petr Šída

Diskutovat…raketa se začíná stáčet podstatně dříve, záleží na profilu, ale je to mezi 5 až 10 km

50 km je strašně pozdě

Ricardo
Host
Ricardo

Raketa se začne stáčet dle zadaného profilu, klidně i v těch 50km když budeme chtít. Pokud to bude třeba pro bezpečnost tak proč ne. Záleží pak na výpočtech kolik to bude stát navíc paliva a na ekonomice provozu zdali se to vyplatí. Tvrdit bez výpočtů že něco nejde a že raketa se MUSÍ stáčet v 5km je hloupost.

ret
Host
ret

vynasanie nakladu do vesmiru tvori nejake 3% z vesmirneho biznisu
ekonomicky daleko zaujimavejsie by bolo vyvijat satelity a poskytovat sluzby ako vyvijat rakety

Ricardo
Host
Ricardo

Obojí je výnosné a jedno na druhé navazuje. Pokud by ČR měla vlastní kosmodrom i nosiče, pak by logicky docházelo v ČR ke koncentraci vývoje satelitů. Děje se tak samovolně i v automobilovém průmyslu.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Ano a ostatní státy by nám to tolerovaly že? Vůbec by jim nevadilo,že je ohrožujeme. Vůbec by nikfo neřešil, že by to mohlo spadnout třeba na jadernou elektrárnu, protože náš Ricardo to ví líp než všichni ostatní.

Ricardo
Host
Ricardo

To jako že ta ultra lehká hliníková skořápka by poškodila reaktor, který je chráněn masivním betonovým krytem? Přístě zkuste tu pohádku o popelce 🙂

A jaká bude další vymluva?
Vy jste ruský agent který se bojí že by jim konkurovala ČR? 😀

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Ano ta ultra lehká skořápka se stovkami tun paliva. Ale chápu, že člověk, který není technicky zaměřený to asi nikdy nedokáže pochopit. Asi ani netuší, že se přes jaderné elektrárny nesmí lítat s letadly, které jsou mnohem spolehlivější. Možná bys měl vážně raději jít jinam a věnovat se psychologii.

Ricardo
Host
Ricardo

Už jste slyšel o tom, že všechny rakety mají autodestrukční zařízení? Všechno palivo při explozi shoří ve vzduchu a dolů spadnou jen hliníkové plechy.

Ještě se nám tu přiznáte z nějaké jiné neznalosti?
Klidně se tu ztrapňujte před celým národem dál, mně je to fuk 🙂

Jen nechápu proč máte potřebu radit jiným a tvářit se jako raketový expert, když evidentně nemáte ani základní znalosti. Která vysoká škola pustila takového nedouka do oběhu proboha? 😀

Petr Šída
Host
Petr Šída

To právě nemůže, pokud chcete dosáhnout nízké oběžné dráhy, tak nemůžete točit takhle pozdě

Může za to překvapivě Vase oblíbená fyzika

Schválně, jestli génius vašeho formátu přijde na to, proč tomu tak je

Malá nápověda, hraje v tom roli rychlost a přetížení;-)

Invc
Host
Invc

Z pohledu fyziky – ta to vyloženě nevylučuje. Jednoduše si “trochu vylepšíš” gravitační ztráty – poletíš rovnou nahoru – jen tak rychle, abys tu následnou zatáčku zvládnul.a ten modifikovaný zatáčecí profil začneš o těch cca 50 km výše… Na cílovou oběžnou dráhu se dostaneš…

Dokonce můžeš vyletět nahoru s nulovou stranovou rychlostí, cílovou výšku dráhy o kus přeletět a stranovou rychlost získávat až při “pádu” zpět – tedy dostávat se na potřebnou dráhu “shora” namísto “vocpodu”. Problém je, že takovéhle hokusy pokusy zvětšují gravitační ztráty – v té “nejpitomější” době – kdy je raketa nejtěžší.

Samozřejmě výměnou za tohle je MNOHEM nižší nosnost … a některé věci co jsem psal výše s našimi chemickými motory (palivy) pravděpodobně nejsou ani možné … protože jednoduše se neunese ani samo potřebné palivo (díky pane Ciolkovskij), nebo budeš muset tu raketu rozsekat na ještě více kusů.

Ricardo
Host
Ricardo

Takže vy tvrdíte že když začnu Pitch program ve výšce 50km, že přeletím výškově orbitu?
Ve výšce 50km má raketa FH rychlost 6700km/h v čase 2m:20s.

Ricardo
Host
Ricardo

Kinetickou setrvačností by pokračovala až do výšky 226 km, takže by k žádnému přeletění orbity nedocházelo.
t = v / g = 6700 km/h / 9.81 = 189 s
s = g * t^2 / 2 = 176.5 km

Takže další mýtus padl.

Petr Šída
Host
Petr Šída

Když Vy zdá se nechápete naprosté základy geometrie letu na oběžnou dráhu, vy přeci nechcete skončit ve výšce 226 km s nulovou rychlostí, že?

Vy chcete, aby v nejvyšším bodě dráhy byla Vaše rychlost rovna orbitální. Ten výpočet výše ukazuje jediné, naprosté nepochopení toho, o čem mluvíte.

Představa, že vyletíte nad atmosféru, vypnete motory a v nejvyšším bodě to otočíte do tečného směru a začnete zrychlovat je úsměvná, dřív, než byste získal potřebnou tečnou rychlost, tak byste spadl na zem

abyste se na orbitu vyhrabal, musíte:

a) nechat běžet motory stupňů kontinuálně, jedině tak dosáhnete minimálních gravitačních ztrát
b) letět po parabolické křivce (protože startujete kolmo, ale potřebujete získat tečnou rychlost) takové, aby bylo příčné zrychlení v každém bodě dráhy v únosných mezích

aby to bylo ještě lepší, tak nemůžete počítat v normálním karteziánském prostoru, protože letíte kolem koule …

možná by bylo lepší si potřebnou fyziku a matematiku nejdřív nastudovat, a pak ji hlavně pochopit, jinak to bude stále úsměvná diskuse o ničem

Ricardo
Host
Ricardo

Ve výšce 50km se raketa otočí o 90° a začne zrychlovat horizontálně aniž by vypínala motory. Díky vakuu je možné tento manévr uskutečnit za pár sekund.

A zatímco setrvačností raketa poletí stále nahoru ještě 189 s, tak s horizontálním zrychlením 3.5g za těch 189s raketa nabere horizontální rychlost 6.5 km/s. Aby dosáhla orbity např. ISS ve 400 km a rychlosti 7.9km/s, tak by nemohla zrychlovat jen horizontálně, ale musela by ještě mírně mířit vzhůru.

Nikdo nikdy nemluvil o vypínání motorů a letu čistě po balistické křivce. Nevím kde jste to vzal, ale buďte té lásky a nepodsouvejte mi tyhle svoje nesmysly.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Aha a jak vyřešíš to, že ji to otočení v 50km roztrhá na kusy???

Ricardo
Host
Ricardo

Zachvíli se roztrhnu smíchem já sám nad vaší zoufalou snahou 😀
Ve výšce 50km je tlak 0.001 bar, tedy naprosto zanedbatelný.

Kotlopou
Host
Kotlopou

Tady nejde o tlak vzduchu, ale o odstředivou sílu (pokud jsem to tedy správně pochopil). Pokud 50m raketou rychle otočíte o 90°, roztrhne se vám prostě kvůli setrvačnosti.

Ricardo
Host
Ricardo

Právěže to myslím jinak. Raketa se otočí jen kolem své osy, ale dál poletí setrvačností naplocho kolmo vzhůru. Jsme prakticky ve vakuu. Ale tím jak bude naplocho, tak motory budou dál raketu urychlovat v horizontálním letu.

Navíc dle výpočtů by i tak musela mířit šikmo vzhůru. Takže obrat by nebyl tak krkolomný.

V reálu by se mohlo začít klopit už třeba ve 30km což nebylo tak daleko od té ideální dráhy.

A pokud se budeme bavit o meziplanetárním letu, tak tam je energeticky nejvýhodnější letět kolmo vzhůru pro druhou kosmickou. Zastávka na orbitě je jen ztráta energie.

Petr Šída
Host
Petr Šída

Pánové, nejde o to, že by nešlo zatočit, čím rychleji ale letíte, tím větší poloměr ta zatáčka bude mít, abyste se vůbec vešli do limitů konstrukce rakety, a rychlost roste s dobou hoření motorů, tedy dosaženou výškou

takže vyletět 100 km vysoko a pak zatočit na úroveň LEO opravdu nejde

už v té 50 km výšce leze boční (příčné) přetížení přes 1 g (při rychlosti 5000 km/hod, poloměru otáčení 150 km), a na to není žádná raketa stavěná

fyzika

Ricardo
Host
Ricardo

Ve vakuu nejsou aerodynamické přetížení jako v letadle.
Raketa se může ve vakuu během pár vteřin otočit o 90° a využít tah motorů čistě pro horizontální zrychlení.

Jinak raketa dosahuje přetížení až 3.5g.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Jo tak ono v 50km je už vakuum jo???

Ricardo
Host
Ricardo

Pro aerodynamické účinky je to skoro vákuum (ve výšce 50km je tlak 0.001 bar) – tedy jedna tisícina, což naprosto OK co se týče aerodynamických sil na trup.
Pro informaci do 30km je 99% hmotnosti celé atmosféry.

Ještě nevíte něco dalšího?
Rád vás dovzdělám když jste to nestihl ve škole 😀

Kotlopou
Host
Kotlopou

Ale na raketu působí jen gravitace a tah motorů. Gravitace raketu nenamáhá a tah motorů 1g unést musí, když při startu má několikanásobek.

Invc
Host
Invc

Fyzika…

Pokud bereme pohyb ve vakuu (tedy žádné atmosférické síly)

Abys pocítil setrvačnost … tak potřebuješ nějakou jinou sílu, která by tam působila – aby se vůči ní mohla setrvačnost “vymezit”. Jinak přetížení nemá jak “vzniknout. A jediné dvě síly, které ve vakuu působí jsou gravitace a tvoje vlastní motory. Gravitace je dost nic moc síla a pro věc postavenou na zemi ji není problém překonat… a působení od motorů ? Dyk celý raketový cirkus je postavený na působení motorů – a motory působí jen v ose, na kterou je ta raketa uzpůsobena…

Takže pro konstrukci rakety to otočení za letu není žádný problém. Pošťouchnutí do strany – taky není problém. Při vypnutých motorech se můžeš točit prakticky (s malými omezeními) jak chceš … a nic se ti nestane (poletíš v původním směru, jen jinak orientován). Kdyby tomu bylo jinak, tak by třeba lidi na ISS byli jen červená malba na zdi (protože kdyby se otočili – tak … no nic – nehledě na to, že by se otočit nedokázali, nebo by se nedokázali přesunout o metr stranou kolmo ke směru pohybu, ale ejhle – oni žijí, točí se a dělají úkroky).

Přetížení tedy rozhodně problém není… paradoxně, není problém jeho přebytek, ale spíše to, že nemáš způsob, jak toho “přetížení” dosáhnout. Zjednodušeně – musel bys vzít motor nebo jinou vnější sílu – aby ti poskytla potřebné “přetížení”…

Vynechám teď gravitaci úplně (řekněme, že jsem na oběžné dráze) Kdybys ve vakuu udělal to, že letíš směrem v ose X řekněme, a pak vypnul motor a změnil orientaci do osy Z – a opět pustil motory na plné koule… tak bys cítil přetížení jen ve směru osy Z (přímo odzadu od motorů) – ale žádné přetížení v ose X (stranou). (V gravitačním poli by to bylo v principu stejné, jen by to nebylo tak názorné).

(pozn.jinak samozřejmě 50km není vakuum… a nápad nejprve nastoupat a pak teprve zrychlovat stranou má zásadní problém zvaný gravitační ztráta a zas ten zatracený Ciolkovskij a jeho rovnice)

Ricardo
Host
Ricardo

Když se podíváme na data Falconu Heavy, tak žádný 300km dlouhý “střelecký” prostor nepotřebujeme. To tady tvrdí nějakej strýc co ještě střílel v rusku kaťuše.

– výšku 30km dosáhne za 105s, vzdálenost na zemi je 25km (koridor pro letadla)
– výšku 50km dosáhne za 135s, vzdálenost na zemi je 50km
– výšku 65km v čase 145s (vypínají boostery BECO a dochází k oddělení), asi 70km na zemi. To by bylo z vojenského prostoru Hradiště někam ke Kladnu.
– výška 100km (hranice vesmíru) za 200s od startu, vzdálenost na zemi je 190km – to už peláší 2.stupeň a to by trosky dopadly na druhé straně planety pokud by neshořely v atm.

Takže výsledek zní, že by stačilo uzavřít prostor pro letadla cca v délce 25km od Kosmodromu Jan Hus (po našem prvním astronautovi, který bohužel uhořel na startu). Když tomu přidám bezpečnou zonu cca 20 km na každou stranu, tak mám 40×65 km. naprosto minimální omezení.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Napadá mě, že by se ti do té uzavírky ještě promítlo startovní okno, pokud by tedy nebylo okamžité.

Ricardo
Host
Ricardo

Takové malé území to letadlo obletí za 2 minuty. Stačí když piloti budou vědět že tato událost může nastat a řízení letového provozu během 2-3 minut vyklidí celý prostor od letadel. Navíc máme Gripeny, ty je kdyžtak doprovodí.

Konec konců proč vyčleňovat rakety z řízení letového provozu?
Vzlétající a přistávající rakety budou v blízké budoucnosti jen další létající stroj na radaru.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

To neřeš, Ricardo bude vždycky startovat jen jedním směrem, co na tom, že mu už nezbude žádné palivo na to, aby nesl nějaký náklad, protože poletí nejdříve nahoru a pak teprve do strany, to jsou jen detaily. Já už jsem to asi pochopil jak to myslí, bude to chtít pořádné dotace od EU aspoň pár miliard € a ta raketa prostě poletí. Sice to bude vcelku na nic, ale bude to úspěch.

Invc
Host
Invc

Čína… ale ty taky nikdo nepočítá. Tam si i docela stěžují, že jim to semtam spadne někam do talíře … Dlouhý pochod 3B…

Ricardo
Host
Ricardo

Další výmluva. V ČR zahyne ročně 350 lidí při dopravních nehodách. A zakázali jsme snad dopravu? Nezakázali. Stejně tak v Číně ani v USA nepřestanou létat s raketama kvůli vyjímečně nešťastné události. Nejsou to hysterky jak tady staré blažkové z ČR. Když spadli dva Boingy a bylo 500 mrtvých, tak zakázali lety všech letadel? Ne. Létá se dál, jen uzemnili ten daný typ letounu dokud nedojde k vyšetření a odstranění příčiny těch havárií. Stejně pragmaticky se dá přistupovat i k letům raket.

Ales
Host
Ales

Nejvetsi problem vidim v tom ze i kdyby jsi v cr postavil raketu ktera by byla spolehliva, mel by jsi vsechna povoleni a vse zarizene. Tak hlavni problem bude v tom ze nemas co vozit. Sx ma vyhodu ze je v te same zemi kde je i nasa ktera hlavne ze zacatku slusne zivila sx. V eu je malo zakazek, pochybuju ze esa preda svojich par zakazek nejakymu soukromnikovi. Leda brat z globalniho trhu. Ale nevim nevim. Dle meho nazoru jsou soukrome raketove spolecnosti v ramci eu nesmysl. Alespon v soucasne dobe.

Premek
Host
Premek

Máš pravdu, ale jinak bychom mohli založit soukromou raketovou firmu ne? Pojďme do toho! Češi jsou šikovní, alespoň se to říká. Tak co můžete nabídnout? :))) Myslím to napůl vážně 👍

Ales
Host
Ales

Tak zkusenosti mam jen teoreticke. Ale myslim si ze v cr existujou lepsi moznosti investice nez rakety.

Ricardo
Host
Ricardo

Však o Muskovi taky tvrdili že je blázen a že se mu to nevyplatí.
Pár let uběhlo a ejhle, on je to výdělečný byznis a Musk je multi miliardář.
Vsadím se že v ČR není ekvivalent investice do Tesly(přes akcie) nebo do Spacex (soukromě).
Kdyby byl, tak nehltáme novinky z Muskovi dílny.

Ales
Host
Ales

Ricardo, tady nejde o to ze tvrdili ze je blazen ale tady jde spise o to ze se to v cr nevyplati. Ano vzit kapital a investovat jinde, ale to pak nebude firma v cesku.

Ricardo
Host
Ricardo

Já se bavím o kosmodromu na území ČR a vývoji českých raket.

Uveďte praktický důvod proč by nemohl probíhat vývoj českého Starhopperu a poté pouze kolmé starty a přistání české Starship ve vojenském prostoru ČR. Tohle je dejme tomu 95% vývojových prací a je to plně uskutečnitelné v ČR.

Testy tepelného štítu a přistání na plošině na moři také není problém. Když si umí pronajmout loď Musk, tak to pro ČR taky nebude problém.

Nějaké další výmluvy proč by ČR měla sedět na prdeli a nedělat nic?

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Tak už konečně přestaň blbě kecat, vem kapitál a začni něco dělat!

Ricardo
Host
Ricardo

Když může existovat soukromá raketová společnost v USA tak může existovat i v EU. Globální trh na vynášení satelitů je obrovský a navíc v budoucnu poroste v násobcích. Navíc je jenom otázka času kdy vznikne kolonie na Marsu a to bude ještě 100x větší byznis než satelity kolem Země.

Mimochodem v číně vzniklo několik soukromých(!) startupů které vyvíjejí znovupoužitelné rakety. V ČR máme 0. Číňani, kteří před 100 lety pěstovali jen rýži, a my jsme před 100 lety byli jedna z nevyspělejších zemí na světě, měli jsme několik leteckých fabrik (což byl v té době ekvivalent kosmického průmyslu). Nejde o to, že dnes naprosto zaostáváme. Jde o to co s tím uděláme abychom to do budoucna změnili.

Viak
Host
Viak

Zdravím. Češi sice často mívají sklony ke skeptickým a negativním názorům, ale u tohoto tématu je potřeba využít také zkušeností ostatních a realistických úvah.
Nikdo a nejspíše ani nic Vám nebrání v založení raketového StartUPu na našem území. Ostatně v Evropě již takové společnosti vznikly (např. PLD Space – Španělsko).
Pronajmout nebo postavit halu a sehnat kvalifikované lidi na sestrojení a vývoj raketové techniky také nebude na našem území nic nepřekonatelného a půjde to relativně snadno.
Vytvoření pozemního/podzemního testovacího stanoviště na vývoj a zkoušky motorů již bude vyžadovat značné finance a mnoho papírování, ale jistě to také není nic nereálného (viz vojenské prostory).
Pokud budete provádět skoky a krátké lety do výšky několik desítek metrů bude to také vyžadovat značné úsilí ale stále nic neřešitelného.
Problém nastane pokud budete chtít začít létat do výšek stovek metrů potažmo jednotek kilometrů. Obyvatelé z nejbližšího okolí nebude snadné přesvědčit o tom, že je to pro ně ta ideální věc v sousedství, stejně tak jako dostat povolení od leteckých úřadů.
Prakticky ale neřešitelný problém je postavení a provozování kosmodromu/rampy velikosti SLC-40 na Floridě (pro F9). Soustředit se na jeden úzký střelecký koridor na našem území je ekonomicky nemyslitelné a především v dnešní době řešení rizik prakticky čehokoliv, Vám nikdo nepovolí let rakety nad obydleným územím natož toto povolení dostat i od okolních států a to by bylo každopádně potřebné při uvážení širších rozsahů střeleckých prostorů. I v Americe kde jsou lety raket běžné žádná raketa nelétá přes pevninu (pouze návratové kabiny či pouzdra vesmírných lodí). Pokud nebudete armádní subjekt, těžko obhájíte vystavování obyvatelstva takovému riziku zvláště v našich končinách. Nakonec vše může být také o penězích. Takovýto projekt se v začátcích neobejde bez investic v řádu desítek miliónů které by nejspíš velmi brzy vyrostli na miliardy korun.

Ricardo
Host
Ricardo

Musk vložil do Spacex 100 mil USD což je 2.2 mld Kč. Jen pro představu teď budeme kupovat úplně zbytečné bojové vrtulníky za 14 miliard. Za to bysme mohli založit českou raketovou fabriku 6x. Navíc máme 3x nižší mzdy než v USA, takže by to bylo asi tak 12x.

Takže o penězích to není. Je to o vizi. A ta v ČR prostě na vládní úrovni není. To že naše vláda vidí pouze do vzdálenosti jedné koblihy, je smutný fakt který nepřekvapí. Ovšem nečekal bych, že čeští fanoušci Elona Muska také nemají žádnou vizi a jsou vlastně proti tomu aby nějaký Musk v ČR mohl vzniknout. A to i přesto, že evidentně je to schůdná a finančně rentabilní cesta a jednalo by se o pouhou duplikaci konání Muska.

Já se přiznám. Píšu práci z psychologie, téma nebudu prozrazovat, ale některé příspěvky statisticky vyhodnocuji a poslouží vědeckým účelům. Takže se tím nenechte ovlivnit.

ret
Host
ret

co tak ist prikladom a zalozit vlastnu firmu?

Ricardo
Host
Ricardo

Představ si že Musk má v práci kopr, tak vleze na net a chce si přečíst co o něm píší v evropě. Vleze do diskuze na Elonx.cz a přes google translátor si tady začne psát s lidma. A tady místní experti by ho poslali doprdele že je naprostej nýmand. A ten rozdíl mne na tom baví 😀

ret
Host
ret

takze zase len vyhovorky, ale zalozit firmu nejdes 🙂

Kotlopou
Host
Kotlopou

Tohle sem moc nepatří, ale co to může být za téma, při kterém si nepokazíte všechna data svou účastí? To je přece poměrně základní vědecký princip, sbírat data neovlivněná výzkumníkem.

Ricardo
Host
Ricardo

Sbírám data, jak vzorek reaguje na optimistické odpovědi a jak na pesimistické odpovědi. Když tu žádné pozitivní odpovědi nejsou tak je sám vytvořím. Z vědeckého pohledu jen replikuji pozitivní činy Elona Muska, jen přeneseně na území ČR. Na jiných webech aplikuji negativní posty, opět replikace negativních činů jiného významného člověka, opět přeneseně v ČR. A udělám porovnání a korelaci atd.

Invc
Host
Invc

A jak hodláš hodnotit “optimistickou” odpověď, která je ovšem v rozporu s fyzikou?

Něco jako “Ježíš prý chodil po vodě, tak Pražský maraton se napříště poběží po hladině Vltavy. Nebudeme muset uzavírat silnice, trasa bude mnohem širší, závodníci budou chlazeni od noh, a bude na to mnohem lepší výhled – nehledě na nááádherné fotky s karlovým mostem”.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

To by mě zajímalo na co jsou data o tom, že když někdo plácá totální nesmysly, tak se mu to ostatní snaží marně vysvětlit.

Ricardo
Host
Ricardo

Co týče statistiky, tak aby dávala správné výsledky, je třeba data očistit od extrémních výkyvů. Říká se tomu sigma omezení na gaussově křivce. Typicky extrémní příspěvky od velmi hloupých jedinců je třeba vyloučit. Takže například Ivo může být v úplně klidu 😀

akuhtr
Host
akuhtr

Ten kdo tu plácá nesmysly jsi ty. Opomíjíš rozdíly v politice, rozdíli v distribuci bohatství, způsob zjískání bohatství. Sakra, jedinej rozumnej způsob jak tu založit takovou společnost je aby genius a fanoušek kosmonautiky vyhrál ve sportce.
Nejblíž k evropskému Muskovy co se kosmonautiky týče má Richard Branson z toho pohledu že se snaží postavit vlastní nosiče, ale Virgin Orbit jaksi sídlí v Californii, ne v evropě.

Kotlopou
Host
Kotlopou

Teď si dovolím menší drzost a seřvání. Už jsem potkal dost špatných výzkumů a několik málo dobrých. Ale snažit se cokoliv zjistit na základě vzorku neznámého rozložení (na internetu nikdo neví, že jste pes), jak reaguje na jednotlivé komentáře (nic nejde porovnat, protože je mnohonásobně víc matoucích vlivů než sledovaných), které vytváří osoba zainteresovaná v tématu (neobjektivita ve všem dalším měřitelném), kde předchozí komentáře ovlivňují komentáře následující (už tu vznikla nikam nevedoucí hádka, takže na konci je víc urážek apod. než na začátku prostě kvůli únavě), s činy různých lidí přenesené kulturně do zcela jiného prostředí… Váš komentář níže naznačuje ovlivňování vzorku na základě osobních antipatií (tedy pokud to nebyl vtip, což už tady nedokážu posoudit, ale bylo by to zase na seřvání jiného typu).

To mě napadlo jen teď z fleku. Nejde tu vůbec o to, jestli máte pravdu ve věci českého raketového průmyslu. Pouze o to, že takový vzorek bych vyhodil z okna a nikdy se k němu nevracel.

Ricardo
Host
Ricardo

Přece se nebojíte těch výsledků toho průzkumu?
To jako ten záchvat výmluv proč něco nejde aniž k tomu mám potřebné informace (přitom na jiném kontinentu to samé už dělá jiný člověk) to vše mám ignorovat? To bych musel vyloučit 90% dat. Zůstala by mi hrstka dat od příspěvků Invc a Jančury. A ty taky v podstatě všechny negativní.

Ostatně i osobní útoky a nevraživost pozorovaných osob také jdou statisticky vyhodnotit.
Pro mou práci jsou všechny data přínosné. Ostatně statistika se používá v psychologii dost často. Třeba Rorschachův test je statistické vyhodnocení reakcí lidí na divné obrazce. Přesto dává překvapivě dobré výsledky v rozpoznání duševních poruch. Nepodceňoval bych podvědomou reakci lidí, která je umocněná anonymitou na internetu. Tyto reakce jsou mnohem autentičtější než když v reálu je člověk svázán normami chování.

Kotlopou
Host
Kotlopou

Neznám podrobnosti vaší práce. Vaše odpověď ignorovala většinu mých námitek, nemá tedy moc smysl pokračovat. Hodně štěstí.

akuhtr
Host
akuhtr

SLS už stálo kolik? 14 miliard dolarů? Pokud by ti šlo o vizi na vládní úrovni, musíš to srovnávat s tím kolik peněz se lije v USA do vládních kosmických programů, nikoliv do soukromích které jsou o dost efektivnější.
Musk založil SpaceX v relativně kapitalistickém USA. V Socialistické EU potřebuješ kvůli regulacím peněz víc, takže to číslo vynásob aspoň 2x možná ještě víc… a to pouze pokud půjdeš privátní cestou, pokud státní tak 10x a víc…

Já jsem pro to aby v Evropě vznikl další Musk, ale na to potřebuješ novou generaci miliardářů pocházející z úspěšného startupů. Kolik jich má Evropa? Staré peníze do tohohle nepůjdou, tak jestli chceš Evropského Muska jdi volit pravicové strany co deregulují ČR a EU aby se tu mladá progresivní krev měla šanci dostat k dost penězům.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Napsal jsi to hezky, problém je v tom, že v eurosojuzu se ty prachy těm lidem rovnou zabaví a přerozdělí se formou dotací na hovadiny, takže pak nejsou lidi jako je Musk, protože už dopředu o peníze přišli.

Ricardo
Host
Ricardo

Tady Ivo se nám vydá do USA a bude soupeřit s Muskem. Vzhledem k tomu, že všemu rozumí 3x víc než Musk, tak se nemáme čeho bát. Leč se obávám že ani takový mistr světa ve výmluvách proč něco nejde by tam nejspíš neuspěl. …. leda by se přidal k Hillary demokratům, to pak jo 😀

Petr Šída
Host
Petr Šída

Nezlobte se na mě, ale ohýbáte realitu

Libavá – 25 x 15 km
Hradiště – 20 x 13 km
Vyškov – 20 x 9 km

Tak nějak nevidím kruh o průměru 60 km bez jediného živáčka, jak tvrdíte

ZA druhé, střelecké koridory pro let rakety nejsou velké 30 km, ale jde o prostory mnohonásobně větší, cca 20 x 300 km

ideálně by měly být bez lidí (nejsme v Číně, že), nejde jenom o možnost havárie, ale i odhazování prvních stupňů (ani spacex se bez něj dnes úplně neobejde) ale v neposlední řadě i o vlastní let rakety, takový koridor se uzavírá například i pro letadla (a argumentace tím, že to bude plně znovupoužitelné je blbost, k tomu je od nuly velmi dlouhá cesta – viz spacex)

v hustě zalidněné střední Evropě, kde by střelecký koridor zasahoval až na území sousedního státu, a ovlivňoval by statisíce lidí a letecký provoz nad polovinou střední Evropy, no nezlobte se na mě, je to nereálné

pokud se zde nějaký raketový startup objeví, tak jistě nebude startovat z Evropy

až bude starship létat jako mezikontinentální dopravní systém, i pak nebude střední Evropa ideální místo pro přistání, mimo jiné kvůli hluku

Ricardo
Host
Ricardo

1) Třeba Hradiště by bylo naprosto vpohodě. Průměr 13km by mohl stačit na většinu explozí pro vertikální lety.

2) A střelecký prostor z Hradiště ke Slovenským hranicím je cca 418km. Takže naprostá pohoda a mezinárodní incident nehrozí. A to že střelecký prostor by vedl přes Prahu je jenom takový malý bonus 🙂

3) A kde by měl podle vás mezikontinentální Starship přistávat? Máme se nechat předběhnout Německem stejně jako s tou Gigafactory 4? Budeme zase sedět na prdeli a čekat až nás předběhne někdo kdo má na to koule?

M1ck
Host
M1ck

Prvním bodem jste vybral asi jedinou možnou variantu na našem území, všechny ostatní by s největší pravděpodobností museli jít přes sousední země.
Měl bych pár dotazů:
a) Přijde vám ekonomicky výhodné kvůli jednomu startu rakety uzavřít letecký prostor nad velkou částí země včetně dvou až tří největších letišť?
b) “A to že střelecký prostor by vedl přes Prahu je jenom takový malý bonus” Takže trosky padající do ulic jakéhokoliv města/vesnice případně na silnice vám v případě nehody nepřipadají jako problém?
c) Je orbita dosažená takovým startem k něčemu užitečná nebo by se musela jak zmiňuje Petr Šída energeticky náročnými manévry zásadně měnit, což by znovu podtrhávalo ekonomiku celého nápadu.
d) Kde by přisávali vaše první stupně? Vzhledem k tomu že SpaceX mívá přistávací plošinu vzdálenou cca 600km od pobřeží mi to vychází na Budapešť (a máme z toho druhý malý bonus)

Ricardo
Host
Ricardo

ad A) Raketa je ve výšce 20km za 1 minutu a 30 sekund. Jednou měsíčně když se zavře vzdušný prostor na 2 hodiny, tak se z toho taky ty letecké společnosti nepodělají (stejně jako když se uzavře vzdušný prostor v USA). My obyvatelé ČR nejsme otroci leteckých společností. Když veřejnost bude mít zájem chtít mít vlastní kosmodrom, tak to prostě bude mít prioritu nad ostatními věcmi. Tak to prostě chodí.

ad B) Vám to asi nedošlo, ale to byl vtip. Rakety jsou spolehlivé, většina explozí se stane na odpališti. Jak jsem psal, kdyby SpaceX startovala u nás v ČR, tak všechny jejich exploze raket, bylo jich jen 5, by byli bez ztráty kytičky.

ad C) Zase tak energeticky náročné to není. Asi 0.1km/s na jeden stupeň. Navíc z území ČR se dá startovat se klonem +/- 15st, směr České Budějovice Šumperk nebo Rumburk Břeclav.

ad D) Jestli jste si nevšiml, tak první stupně dokáží přistávat v místě vzletu. Plošina na moři se používá výhradně pro šetření paliva(zvýšení nosnosti) a pro centrální stupeň Falconu Heavy, který doletí podstatně dál než boční boostery. Pokud bychom měli více kolmou trajektorii (energeticky náročnou), tak nejen že bychom tím zkrátili střelecký prostor, ale navíc bychom potřebovali méně paliva pro první stupeň pro návrat.

Jinak všichni tady remcáte jak stará blažková. Arabáši mají pohádky 1000 a jedné noci. Češi mají 1000 a jednu výmluv jak si furt stěžovat že něco nejde. Jsem zvědav s kolika výmluvama ještě přijdete.

akuhtr
Host
akuhtr

Ale ano, za ty 2 hodinky by se letecké společnosti podělaly. Ekonomické škody by mohly jít za pár startů s raketou jít do miliard korun. Obzvlášť v červenci, 2300 přeletů letadel denně.
Ono zavřít letecký prostor na okraji USA, kde to ovlivní maximálně mezikontinentální dopravu, jenž nepůjde většinou touto oblastí je něco jinýho než ochromit vnitrokontinentální leteckou dopravu protože někdo si chce startovat s raketou… zrovna uprostřed evropy. Nebo aspoň mám takovej divnej pocit.

Ricardo
Host
Ricardo

Vy chcete tvrdit že ČR vydělává miliardy Kč za 1h použití leteckého prostoru? Nebuďte směšný. Kdybych počítal 1 miliardu za hodinu…. tak rok má 8760 hodin, takže to je 5x víc než je státní rozpočet (cca 1.8 bil). To je asi dost nereálné, co myslíte? 🙂

A další výmluva?
Co ten hluk raketových motorů kvůli kterým byste pořádně neslyšeli zvuk svého oblíbeného seriálu Ulice díl 38456? 😀

Tommy
Host
Tommy

Ricardo, takže do toho jdete, ne?! Vykašlete se na ty škarohlídy. Úspěch zaručen, těch pár prkotin se vyřeší za pochodu, zakázky se jen pohrnou a všichni Vás budou nosit na ramenou.

petr
Host
petr

miliardy jistě ne ale do miliard jistě půjdou ztráty leteckých společností, když se pár hodin nepoletí

akuhtr
Host
akuhtr

Strawman…
1) Nenapsal jsem za hodinu, ale za pár startů čímž jsem myslel 2 a více. Psal jste o startovacím okně 2 hodiny – na start, vezměte si jak často se nestartuje kvůli závadě, či počasí. Z 2 hodin máte kvůli odkladům hned hodiny 4 během dvou dnů.
2) Škody != o kolik příjde rozpočet, Škody != Ztráta zisku. Poškodíte tím celí řetězec firem v daném průmyslu. Poškodil letecké společnosti po celé evropě které by tam mohly vletět (protože by prostě ČR museli obletět a to stojí palivo, čas pilotů,…), nikoliv jen v ČR. Narušil by jste rozvrhy letů nevím na jak dlouho, samotné uzavření leteckého prostoru by bylo efektivně na déle než jen 2 hodiny startovacího okna, protože letadla by nesměla startovat ani přilétat tak aby byly v dané oblasti při startu.
Ano, mohl jsem výši škod přestřelit, ale nemyslím si že by to bylo významě méně než miliarda.

A další výmluva?
Co ten hluk raketových motorů kvůli kterým byste pořádně neslyšeli zvuk svého oblíbeného seriálu Ulice díl 38456? 😀

Strawman.

Patrik
Host
Patrik

Docela by mě zajímalo téma tvé práce

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Tak tím bodem C jsi to vážně zazdil a dokázal, že nemáš tušení o co vlastně jde. 😀

M1ck
Host
M1ck

ad a) V USA se kvůli startů neuzavírají letiště a už vůbec ne jedny z největších letišť v zemi. V našem případě by se jednalo o podstatnou část vzdušného prostoru celé nad celou zemí. Nikde netvrdím, že jsme otroci leteckých společností, nevím jak jste na to přišel. Tvrdím pouze to, že pokud byste chtěl něco takového dokázat, musíte lidi přesvědčit, že je to pro ně má výhody nebo jiný užitek. Nic takového jsem od vás zatím nečetl, jen narážky jak všichni remcají, to asi není dobrý začátek.

ad b) Rakety jsou spolehlivéo tom se nebudu hádat. I přes to letos bylo 64 startů z toho 3 neúspěšné (když nepočítám 3 neúspěchy ISRO), loni to bylo 114 a 3 neúspěchy. Přiznám se, že vaše srovnání s leteckou dopravou tady pokulhává, nevím jak by na tom byly aerolinky s podovnou úspěšností letů. Ale co mi zde přijde daleko důležitější je příklad z loňského roku. Konkrétně Soyuz MS-10, který díky závadě ukončil svůj let cca 2 minuty po startu, kabina s posádkou pak přistála ve vzálenosti přibložně 500km od kosmodromu (to je ta zmíěná Budapešť). Předpokládám, že kabina díky svým vlastnostem dolétla nejdál, zbytek rakety skončil někde mezi.

ad c) Upřímně nemám nejmenší tušení, jak je nebo není energeticky náročné změnit sklon oběžné dráhy. Proto by bylo lepší, když se k tomu vyjádří někdo s alespoň elementární znalostí. Jinak ten rozsah ve kterém se dá startovat je s prominutím nesmysl, na jižní hranici země je to něco přes 200 km na severní cíp 150 km, vážně vám to přijde dost, jak pro přistání nebo zahození prvního stupně, tak například pro aerodynamický kryt?

ad d) Jistěžě všiml, také jsem si všiml, že tomu předcházel vcelku dlouhý vývoj a hodně neúspěšných pokusů, které nebyly komplikované přistáváním v oblastech osídlených civilním obyvatelstvem. Stejně tak jsem si všim statistik zde na webu, ze kterých vyplývá, že z celkových 52 startů se o přistání na pevnině pokusilo 19. To je o něco málo více než třetina, která měla lehký náklad nebo letěla na energeticky nenáročnou dráhu, co ten zbytek?
Ještě doplňující info, na LZ-4 nesmí SpaceX několik měsíců v roce přistávat kvůli pářícím se tuleňům. Tolik asi k vaší představě ke startům a přistávání raket v hustě obydleném středu Evropy.

Sečteno podtrženo, chápu snahu přistupovat k věcem jako Elon Musk a nevidět v ničem problém. Rozíl je však v tom, že on je dle vyjádření jeho spolupracovníků zvyklý věci rozebírat až do nejmenších detailů, aby se dozvěděl, zda je jím zvolené řešení realizovatelné nebo ne. Určitě svých úspěchů nedosáhl ignorování faktů, které se mu nehodí a nerespektováním zákonů a pravidel.

Ricardo
Host
Ricardo

Takže výtězem nesmyslných výmluv se stává……… Mick a jeho páření s tuleni 😀 😀 😀

Kdyby Mick a jemu podobní neztráceli čas pářením s tuleni, tak bychom ten kosmodrom Jana Husa už dávno měli.

Josef
Host
Josef

Já bych vystřeloval rakety na Moravě a odhazoval stupně nad Slovenskem :).

Jaro Pudelka
Host
Jaro Pudelka

Tak určite. Ale nesmela by ani jedna padnúť.

Ricardo
Host
Ricardo

– To bysme ani nemuseli zachraňovat 1. stupeň, v Tatrách se to ztratí a maximálně by to trefilo nějakého medvěda.
– Taky mám návrh na název prvního českého kosmodromu: jmenoval by se Jan Hus (podle prvního českého astronauta, který bohužel uhořel na rampě).

Josef
Host
Josef

Navíc vystřelování raket z Česka východním směrem mají už Slováci dávno v hymně. “Nad Tatrou sa blýska…”. Tím myslí český Starship.

Ricardo
Host
Ricardo

“… hromy divo bijů…” to je jasné přistávání prvního stupně, české Super Heavy. Nebo taky havárie 😀
Každopádně vizionářské dílo od našich bratrů. To Česká hymna je dost nudná, teče voda, šumí bory. Ale zase ten hlavní motiv “Kde domov můj” je jasný odkaz na stesk po domově na České kolonii na Marsu. Je jasné že Češi jsou národ předurčený pro kolonizaci vesmíru.

qmox
Host
qmox

Ak budu tiez zo zeleza viem si predstavit ze by sa aj niektory potesili. Odnaska do najblizsieho vykupu by bola zdarma. 🙂

Ricardo
Host
Ricardo

Hliník má výkupní cenu 5x vyšší než železo.
Nerez 8x vyšší. Po tom by skočili i jistí spoluobčané v ČR 🙂

Takže odklízení trosek máme také vyřešeno.