Osobnosti SpaceX #5: Lars Blackmore – ten, kdo naučil Falcon 9 přistávat

Lars Blackmore v centrále SpaceX (Zdroj: UC Berkeley)

Jednou z méně známých, ale o to důležitějších osobností firmy SpaceX, je Dr. James „Lars“ Blackmore, původem Brit. Je to právě on, kdo se velkou měrou podílel na konceptu motorického přistávání prvního stupně Falconu 9 a můžete ho znát z oslavných videí SpaceX. Ale začněme od začátku. Malý James vyrůstal na Britských ostrovech s myšlenkou, že by chtěl jednoho dne pracovat v řídícím středisku NASA. A snad můžeme dopředu prozradit, že se mu tento jeho dětský sen v životě v podstatě vyplnil.

Po maturitě na střední škole dostal v roce 1998 cenu Duke of Edinburgh Silver Award a v letech 1998–1999 absolvoval placenou stáž u společnosti British Aerospace. Součástí této stáže byla jak praxe v obchodním domě, tak i teoretická výuka a účast na projektu. V roce 1999 pak nastoupil na Cambridgskou univerzitu v Anglii, na které v roce 2002 získal bakalářský titul v oboru inženýrství a to s vyznamenáním (first class with honor). O rok později, v roce 2003, si na inženýrské fakultě vzdělání rozšířil a získal magisterský titul v oboru elektrického inženýrství, samozřejmě s vyznamenáním a celkově byl hodnocený jako druhý v ročníku.

Po zisku magisterského titulu se Lars rozhodl ihned pokračovat postgraduálním studiem a nastoupil na něj na jedné z nejprestižnějších amerických škol, na slavné MIT, kterou v roce 2007 ukončil ziskem titulu PhD. Během prvního roku studia pobíral také Kennedyho stipendium určené pro britské studenty na Harvardu či MIT.  Po tom, co jste si přečetli o jeho vynikajících úspěších v Cambridgi, vás určitě nepřekvapí, že měl vynikající výsledky (GPA 5.0), kterých obvykle dosáhne méně než 10 % studentů v ročníku.

Během stáží a prace na řadě projektů, kdy se zabýval vším možným přes letectví, automobily a raketovou techniku, se dá říct, že začal postupně svoje zájmy a aktivity postupně obracet směrem nahoru, k vesmíru. Po ukončení studia na MIT nastoupil ještě v tomtéž roce do slavné Jet Propulsion Laboratory (JPL), která je od roku 1958 součástí NASA. Následující 3 roky zde pracoval jako člen Guidance and Control Analysis Group (skupina pro řízení a navádění). Věnoval se zde řadě zajímavých témat: přesnému přistání na Marsu, kometárním misím a také „řízení při nejistotě“. Pracoval v té době také na analýzách a návrhu navigace a řízení pro sondu SMAP, určenou pro dálkový průzkum Země.  Ta nakonec odstartovala v roce 2015 a jejím hlavním úkolem je měření vlhkosti půdy. Nám obyčejným pozemšťanům by mohla přinést zlepšení předpovědí počasí a také bude pomocníkem při mimořádných projevech počasí (sesuvy půdy aj.)

Stážisté JPL v létě 2005, Lars Blackmore je v horní řadě druhý zprava (Foto: JPL)

V roce 2010 povýšil a stal se vrchním technologem. Je spoluautorem algoritmu G-FOLD, který umožňuje přesné přistání na Marsu. Tento algoritmus umožňuje přistání s přesností na 100 metrů, což představuje výrazné zlepšní oproti tomu předchozímu, kde přesnost přistání byla přibližně 10 kilometrů. Také dokončil dříve započatou práci na sondě SMAP a spoluvyvinul pro ni navigační a řídící algoritmy.

Lars Blackmore v roce 2011 (Foto: Sevenoaks School)

V době práce v JPL se zdál být Lars spokojený, pracoval totiž na projektech, které ho velmi naplňovaly. Přesto se rozhodl v roce 2011 změnit zaměstnavatele. „Doslechl jsem se totiž, že Elon sní o znovupoužitelných raketách. A protože jsem pracoval na přesném přistání na Marsu, řekl jsem si, že pro to budu ten správný člověk,“ řekl k tomuto svému rozhodnutí zpětně. Jeho příchod do firmy se odehrál přibližně v době, kdy se SpaceX rozhodlo opustit koncept přistávání prvních stupňů na padácích a chtělo začít pracovat na konceptu vertikálního motorického přistávání. Jestli nástup Larse do SpaceX způsobil změnu celé přistávací filozofie, či zda vstoupil do SpaceX až po tomto rozhodnutí, mi není známo, přesto můžeme rozhodně prohlásit, že Dr. Lars Blackmore ovlivnil celý následující vývoj raket Falcon 9. Nastoupil totiž do SpaceX na pozici vedoucího inženýra navádění, navigace a řízení.

Náplní jeho práce práce byla zodpovědnost za vstup Falconu 9 zpět do atmosféry, průchod atmosférou a přistávání.  Postupně připravoval kroky, které změnily raketu Falcon 9 ze stroje na jedno použití v opakovaně použitelnou raketu. Dosáhl také prvního přesného přistání prvního stupně Falconu 9 na hladinu oceánu. A protože takové kroky nebyly podnikány jen v rámci návratů prvních stupňů po úspěšných misích, byl zároveň i vedoucím týmu, který byl zodpovědný za navádění, navigaci a řízení experimentálních raket Grasshopper a F9R-Dev1. Dle vlastních slov byl i ten, kdo měl při těchto testech na starost vyslání pokynu k autodestrukci těchto experimentálních strojů. On byl tedy ten člověk, který osobně zničil F9R-Dev1, když se mu v srpnu 2014 při testovacím letu zablokoval senzor.

V roce 2015 potom v rámci SpaceX povýšil na pozici hlavního inženýra raketového přistání. Ještě tentýž rok, v prosinci 2015, došlo k prvnímu měkkému přistání prvního stupně na pevnině v rámci mise Orbcomm-2. Další obrovský úspěch slavil o necelých 5 měsíců později při misi CRS-8, kdy došlo k prvnímu úspěšnému přistání na mořské plošině.

Lars Blackmore po přistání stupně při misi Orbcomm-2

Co se týká pracovních úkolů Lars Blackmora do budoucna, můžeme myslím celkem s úspěchem předpokládat, že se bude velmi aktivně účastnit nadcházejících testů lodi Starhopper, stejně jako se dá odtušit, že ani přistávání strojů Super Heavy a Starship se neobejde bez jeho výrazného příspěvku.

Možná jste si při čtení článku položili otázku, zda Lars Blackmore neplánuje návrat do NASA, koneckonců, byl to přeci jeho dětský sen zde pracovat. Na tuto otázku vám může odpovědět Lars sám: „Program Apollo byl plný mladých lidí, kterým nikdo neříkal, co všechno by mohli dokázat. Něco takového jsem našel ve SpaceX.“

Během svých studií i v rámci své práce v NASA i u SpaceX byl také autorem řady článků, jejichž výpis by ovšem zabral příliš mnoho místa, proto jen přikládám odkaz.

I seznam vyznamenání a ocenění, která prozatím Lars Blackmore v životě získal, by byl poněkud dlouhý. Přikládám tedy jedno velmi hezké – časopisem MIT Technology Review byl v roce 2015 uveden mezi 35 největšími inovátory pod 35 let – seznam ostatních ocenění najdete zde.

Je do budoucna někdo, o kom byste si chtěli v našich profilech osobností SpaceX přečíst příště?

Předchozí díly seriálu Osobnosti SpaceX:

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
17 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře