Osobnosti SpaceX #5: Lars Blackmore – ten, kdo naučil Falcon 9 přistávat

Lars Blackmore v centrále SpaceX (Zdroj: UC Berkeley)

Jednou z méně známých, ale o to důležitějších osobností firmy SpaceX, je Dr. James „Lars“ Blackmore, původem Brit. Je to právě on, kdo se velkou měrou podílel na konceptu motorického přistávání prvního stupně Falconu 9 a můžete ho znát z oslavných videí SpaceX. Ale začněme od začátku. Malý James vyrůstal na Britských ostrovech s myšlenkou, že by chtěl jednoho dne pracovat v řídícím středisku NASA. A snad můžeme dopředu prozradit, že se mu tento jeho dětský sen v životě v podstatě vyplnil.

Po maturitě na střední škole dostal v roce 1998 cenu Duke of Edinburgh Silver Award a v letech 1998–1999 absolvoval placenou stáž u společnosti British Aerospace. Součástí této stáže byla jak praxe v obchodním domě, tak i teoretická výuka a účast na projektu. V roce 1999 pak nastoupil na Cambridgskou univerzitu v Anglii, na které v roce 2002 získal bakalářský titul v oboru inženýrství a to s vyznamenáním (first class with honor). O rok později, v roce 2003, si na inženýrské fakultě vzdělání rozšířil a získal magisterský titul v oboru elektrického inženýrství, samozřejmě s vyznamenáním a celkově byl hodnocený jako druhý v ročníku.

Po zisku magisterského titulu se Lars rozhodl ihned pokračovat postgraduálním studiem a nastoupil na něj na jedné z nejprestižnějších amerických škol, na slavné MIT, kterou v roce 2007 ukončil ziskem titulu PhD. Během prvního roku studia pobíral také Kennedyho stipendium určené pro britské studenty na Harvardu či MIT.  Po tom, co jste si přečetli o jeho vynikajících úspěších v Cambridgi, vás určitě nepřekvapí, že měl vynikající výsledky (GPA 5.0), kterých obvykle dosáhne méně než 10 % studentů v ročníku.

Během stáží a prace na řadě projektů, kdy se zabýval vším možným přes letectví, automobily a raketovou techniku, se dá říct, že začal postupně svoje zájmy a aktivity postupně obracet směrem nahoru, k vesmíru. Po ukončení studia na MIT nastoupil ještě v tomtéž roce do slavné Jet Propulsion Laboratory (JPL), která je od roku 1958 součástí NASA. Následující 3 roky zde pracoval jako člen Guidance and Control Analysis Group (skupina pro řízení a navádění). Věnoval se zde řadě zajímavých témat: přesnému přistání na Marsu, kometárním misím a také „řízení při nejistotě“. Pracoval v té době také na analýzách a návrhu navigace a řízení pro sondu SMAP, určenou pro dálkový průzkum Země.  Ta nakonec odstartovala v roce 2015 a jejím hlavním úkolem je měření vlhkosti půdy. Nám obyčejným pozemšťanům by mohla přinést zlepšení předpovědí počasí a také bude pomocníkem při mimořádných projevech počasí (sesuvy půdy aj.)

Stážisté JPL v létě 2005, Lars Blackmore je v horní řadě druhý zprava (Foto: JPL)

V roce 2010 povýšil a stal se vrchním technologem. Je spoluautorem algoritmu G-FOLD, který umožňuje přesné přistání na Marsu. Tento algoritmus umožňuje přistání s přesností na 100 metrů, což představuje výrazné zlepšní oproti tomu předchozímu, kde přesnost přistání byla přibližně 10 kilometrů. Také dokončil dříve započatou práci na sondě SMAP a spoluvyvinul pro ni navigační a řídící algoritmy.

Lars Blackmore v roce 2011 (Foto: Sevenoaks School)

V době práce v JPL se zdál být Lars spokojený, pracoval totiž na projektech, které ho velmi naplňovaly. Přesto se rozhodl v roce 2011 změnit zaměstnavatele. „Doslechl jsem se totiž, že Elon sní o znovupoužitelných raketách. A protože jsem pracoval na přesném přistání na Marsu, řekl jsem si, že pro to budu ten správný člověk,“ řekl k tomuto svému rozhodnutí zpětně. Jeho příchod do firmy se odehrál přibližně v době, kdy se SpaceX rozhodlo opustit koncept přistávání prvních stupňů na padácích a chtělo začít pracovat na konceptu vertikálního motorického přistávání. Jestli nástup Larse do SpaceX způsobil změnu celé přistávací filozofie, či zda vstoupil do SpaceX až po tomto rozhodnutí, mi není známo, přesto můžeme rozhodně prohlásit, že Dr. Lars Blackmore ovlivnil celý následující vývoj raket Falcon 9. Nastoupil totiž do SpaceX na pozici vedoucího inženýra navádění, navigace a řízení.

Náplní jeho práce práce byla zodpovědnost za vstup Falconu 9 zpět do atmosféry, průchod atmosférou a přistávání.  Postupně připravoval kroky, které změnily raketu Falcon 9 ze stroje na jedno použití v opakovaně použitelnou raketu. Dosáhl také prvního přesného přistání prvního stupně Falconu 9 na hladinu oceánu. A protože takové kroky nebyly podnikány jen v rámci návratů prvních stupňů po úspěšných misích, byl zároveň i vedoucím týmu, který byl zodpovědný za navádění, navigaci a řízení experimentálních raket Grasshopper a F9R-Dev1. Dle vlastních slov byl i ten, kdo měl při těchto testech na starost vyslání pokynu k autodestrukci těchto experimentálních strojů. On byl tedy ten člověk, který osobně zničil F9R-Dev1, když se mu v srpnu 2014 při testovacím letu zablokoval senzor.

V roce 2015 potom v rámci SpaceX povýšil na pozici hlavního inženýra raketového přistání. Ještě tentýž rok, v prosinci 2015, došlo k prvnímu měkkému přistání prvního stupně na pevnině v rámci mise Orbcomm-2. Další obrovský úspěch slavil o necelých 5 měsíců později při misi CRS-8, kdy došlo k prvnímu úspěšnému přistání na mořské plošině.

Lars Blackmore po přistání stupně při misi Orbcomm-2

Co se týká pracovních úkolů Lars Blackmora do budoucna, můžeme myslím celkem s úspěchem předpokládat, že se bude velmi aktivně účastnit nadcházejících testů lodi Starhopper, stejně jako se dá odtušit, že ani přistávání strojů Super Heavy a Starship se neobejde bez jeho výrazného příspěvku.

Možná jste si při čtení článku položili otázku, zda Lars Blackmore neplánuje návrat do NASA, koneckonců, byl to přeci jeho dětský sen zde pracovat. Na tuto otázku vám může odpovědět Lars sám: „Program Apollo byl plný mladých lidí, kterým nikdo neříkal, co všechno by mohli dokázat. Něco takového jsem našel ve SpaceX.“

Během svých studií i v rámci své práce v NASA i u SpaceX byl také autorem řady článků, jejichž výpis by ovšem zabral příliš mnoho místa, proto jen přikládám odkaz.

I seznam vyznamenání a ocenění, která prozatím Lars Blackmore v životě získal, by byl poněkud dlouhý. Přikládám tedy jedno velmi hezké – časopisem MIT Technology Review byl v roce 2015 uveden mezi 35 největšími inovátory pod 35 let – seznam ostatních ocenění najdete zde.

Je do budoucna někdo, o kom byste si chtěli v našich profilech osobností SpaceX přečíst příště?

Předchozí díly seriálu Osobnosti SpaceX:

Jiří Hadač

Kdysi dávno chemik, nyní redaktor popularizačního webu ElonX, kterému už v dětství učarovala kosmonautika a to natolik, že o ní začal pravidelně informovat. Jeho nejoblíbenější mise SpaceX je NROL-76.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

17
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
Karel Zvoník
Host
Karel Zvoník

Man in the shadow. SpaceX má štěstí také na lidi. Bez nich by to Elon nedal. Jedno mají společné a to je vize a chuť udělat pro ni cokoli. Díky Jirko, inspirativní čtení.

yamato
Host
yamato

nemyslim ze SpaceX ma na takych ludi stastie. Skor ich dokaze objavit a najat. Je zname ze na pohovoroch sa pytaju co konkretne ste uspesne vyriesili, a nie na to kde a ako dlho ste robili.

Marek Mančal
Host
Marek Mančal

Ahoj, neřekl bych, že je to štěstí. Prostě lidé, kteří chtějí něco dokázat a mají na to, Muskovi firmy přitahují. Je až neuvěřitelné, jak dnes společnosti dokážou udupat schopný lidi. Zkuste přijít v nějaké velké firmě (nejlépe v nadnárodní vlastněný investory) s inovací.

peter
Host
peter

neboj, ak sa raz nahodou tesla, alebo spacex dostanu velkostou na uroven ich konkurentov tak aj tam ta byrokracia pride, lebo taku firmu ako napr. boeing je nemozne riadit stylom ako musk riadi spacex a to si treba uvedomit

Samuel
Host
Samuel

Už teraz je SpaceX tak riadená len aktuálne to riešia tak že vytvárajú akési vlastné slupinky akoby staupov ktoré vedia pracovať tak ako kedysi v začiatkoch.

Marek Mančal
Host
Marek Mančal

Nebojím, každá firma je smrtelná a každá se dostane do důchodového věku, kdy zapálenost vyhasíná. Je jen otázkou jak dlouhý, ten životní cyklus je. Ze své zkušenosti ze stovkami společností jsem vysledoval, že odchod do “důchodu” nastává v okamžiku ztráty majitele (ne zakladatele, ale majitele), jakmile se ztratí identita majitelů a tedy přímá silná vazba, firma je v agónii, čest vyjímám. Ta agónie může trvat třeba sto let a může po tu dobu i slušně vydělávat, jde spíše o ztrátu inovační schopnosti, snahy ap.
Třeba Škoda, super prosperující podnik, ale kde jsou inovace v technice? Mnohamiliardový podnik vymyslí umístění škrabky na sníh a odnímatelnou svítilnu v kufru. To jsou super pomocníčci, ale fakt je to vše co se dá v tak obrovském podniku udělat?
Musk není dokonalý, jeho firmy také ne, ale kdyby všechny společnosti fungovali jako jeho, Řešili bychom nyní let k jiné hvězdě a ne k sousedovi.

Zdeněk
Host
Zdeněk

Tak tohle bylo napsáno moc hezky.

František
Host
František

Kdyby všichni uvažovali takto – jako že některé věci jsou neměnné – možná bychom ještě lezli po stromech nebo v lepším případě by byl nejrozšířenějším dopravním prostředkem kůň. Vždycky se věci dají dělat jinak a líp.

peter
Host
peter

ale toto nemenne je, kazda velka firma casom prejde do stylu klasickej korporacie plnej byrokracie

Kosmoman
Host
Kosmoman

Super članok……..Wernher von Braun učil rakety lietat a Lars Blackmore ich učí pristávat…….asi bratranci by boli :-))))

Michal
Host
Michal

Vice clanku o lidech ve SpaceX prosim! 🙂

Karel Zvoník
Host
Karel Zvoník

Přidávám se. Více takových článků. 🙂

Pavelll
Host
Pavelll

Taky se pripojuji k podekovani za zajimavy clanek! 🙂 Jinak, JPL neni urcite zadna zkostnatela korporace, ale spis jeden ze drahokamu kosmickeho prumyslu USA, nabizejici sikovnym lidem extremne zajimavou praci. Ale Space X byla pro Blackmore zjevne jeste lakavejsi … a dobre to dopadlo 🙂

Radim
Host
Radim

Tohle je člověk, kterému hrozně závidím – ale v tom dobrém. Sám se vypracoval, člověk na svém místě. Kéž by bylo více takových.