Elonovinky #85: Nová verze Starship z nerezové oceli
Elonovinky jsou pravidelným videopořadem, na kterém spolupracují weby ElonX a Živě/VTM. Každý týden informuje o podnikateli Elonu Muskovi a jeho mnoha projektech – především o SpaceX a Tesle, ale také o The Boring Company, Neuralinku, OpenAI nebo hyperloopu.
Elon Musk minulý víkend veřejně představil novou verzi raketového systému Starship, který se dříve nazýval BFR. Největší a nejsilnější raketa v historii má jiný počet motorů, odlišné stabilizační plochy a především je vyráběna z oceli místo uhlíkových kompozitů. První prototyp je právě teď dokončován v Texasu a již za pár týdnů by se měl vydat na zkušební let. Co všechno o nové podobě Starship víme?
Tip: Mnohem podrobnější informace o raketě Starship najdete v našem souhrnném článku.
(V případě problémů s přehráváním videa zkuste navštívit původní článek na VTM)
Předchozí epizody Elonovinek:
- #84: SpaceX chystá únikový test Crew Dragonu
- #83: Tesla testuje prototypy Modelu S na okruhu
- #82: Tesla pronajímá solární střešní panely
- #81: Poslední let Starhopperu
- #80: Novinky o čínské Gigafactory 3 a evropské Gigafactory 4
- #79: Změny v námořní flotilě SpaceX
- #78: Pokračují přípravy na lety Crew Dragonu s astronauty
- #77: Neuralink představil pokročilý mozkový implantát
- #76: Starhopper poprvé vzlétl a nebylo to naposledy
- #75: Vývoj hyperloopu pokračuje
- #74: Tesla překvapila rekordními čtvrtletními prodeji
- #73: Třetí mise Falconu Heavy byla téměř bezchybná
- #72: Vylepšení servisů a plán Tesly na příští roky
- #71: Crew Dragon bude již brzy vozit komerční astronauty na ISS
- #70: Aktuální pokroky organizace OpenAI
Petr Melechin
Podpořte projekt ElonX
Latest posts by Petr Melechin (see all)
- Let Crew Dragonu s astronauty může kromě selhání Merlinu zdržet také zničení makety během testu padáků - 27. 3. 2020
- Elonovinky #108: Motor na Falconu 9 selhal za letu, ale misi to nepřekazilo - 26. 3. 2020
- Původní Tesla Model S z roku 2012 je ve srovnání se současnou verzí úplně jiné auto - 24. 3. 2020
Pekné zhrnutie, tak dúfajme, že tie teoretické termíny letov nebudú veľmi prehnané. F9 a FH dláždia cestu Starship, len to riadenie v atmosf. a konečné naklápanie pri pristáti bude asi novinkou.
Paradoxně je to naopak ! Společného budou ty rakety mít akorát část přistávacího manévru (a možná ještě zkušenosti s větším počtem motorů-trysek na prvním stupni). Jinak jde kompletně o zcela jiné stroje !
Palivo, cyklus motoru, materiál rakety, velikost a tah (nepodceňovat – u raket “kvantita” zásadně mění i “kvalitu”), záchrana 2. stupně, respektive lodi (ala raketoplán) bude zcela nové a odlišné od Falconů.
Nechci zlehčovat úspěchy SpaceX (držím jim palce), ale mít úspěch s “benzinovou fábií” ještě nic neříká o složitosti výroby kamionového tahače s naftovým motorem. A to ještě ten tahač chcete naučit tankovat plnou nádrž za jízdy pomocí jiného tahače.
Aj ja im držím palce, ale najväčší problém vidím v tomto koncepte v pristávaní na Mesiaci alebo Marse. Bez vybudovanej pristávacej plošiny pristáť vertikálne s takým kolosom na neznámom povrch vidím ako takmer nemožné. Ako chcú eliminovať prípadné prevrátenie rakety, keď pristanú na nespevnený povrch?
Musk akorát řekl, že přechod ze tří nohou na šest pomůže právě při přistávání na nerovném povrchu.
Skutočne nechcem byť skeptik. Berte môj príspevok, že len nahlas rozmýšľam a zaujímal by ma názor tejto komunity na pristátie na Mesiaci či Marse. Snáď im to výjde, ale ten nerovný povrch nemôže byť príliš nerovný aby sa tak vysoká raketa neprevrátila. Dôležitá je aj pevnosť povrchu. Pri tej tonáži s ktorou by mala pristávať (aj keď gravitácia Mesiac je len šestinová oproti Zemi) sa kľudne môže zaboriť do geologicky neprebádaného povrchu. Tá raketa je šialený obor 🙂 Osobne by som tam radšej dal postaviť pristávaciu plošinu (ale ako ?) ako riskovať, že mi tam Starship ostane na bruchu aj s astronautmi.
Vzhledem k tomu, že budou moci pomocí SS dostat k Měsíci 100 tun nákladu, který nemusí cestovat dlouhé týdny/měsíce v kosmickém prostoru na vlastní pohon, tak mám dojem, že problém výběru správného místa poro přistání nebude až tak složitý. Prostě tam nejdříve dopraví spoustu automatů a sond a propátrají lokality. Když se jich několik pokazí, nevadí. Cesty jsou/budou tak levné, že to nebude problém.
Podle mne máš pravdu v tom ze by to neměl být problém! Vždyť právě kvůli tomu spolupracují s NASA!a když to nevědí oni, tak už nikdo