Plošina OCISLY dorazila do Kalifornie po cestě Panamským průplavem, na Floridě ji nahradí ASOG
Nedávno jsme vás informovali o novinkách ve flotile SpaceX, včetně příprav na stěhování jedné z mořských plošin pro přistávání prvních stupňů raket SpaceX. Celou událost jsme samozřejmě sledovali a nyní přinášíme reportáž z této zajímavé cesty napříč Střední Amerikou. V minulém článku jsme skončili u nakládání plošiny poblíž Baham na specializované plavidlo Mighty Servant 1 a přesně zde také navážeme.
Historie Panamského průplavu
Plošinu Of Course I Still Love You (OCISLY) po naložení čekala náročná cesta přes světoznámý Panamský průplav. Myslím si, že neuškodí, když si o této vodní cestě povíme více. Rakety SpaceX jsou nesporným technologickým zázrakem 21. století a podobně i tento průplav představoval v době svého vzniku obrovský problém pro pozemní inženýrství a byl považován za stavitelský div světa na hranici tehdejších možností. Kanál prochází Panamskou šíjí a měl za úkol propojit Atlantský a Tichý oceán. Díky tomu zkracuje o mnoho tisíc kilometrů původní trasu kolem Hornova mysu nebo Magalhãesovou úžinou, která byla navíc do té doby jedinou leduprostou bránou z jednoho oceánu do druhého. Zájem o stavbu se datuje od 16. století, kdy šíji prozkoumali Španělé. Tato cesta měla totiž význam hlavně pro evropské lodě, kterým mohla ušetřit cestu do Tichého oceánu až o 11 000 kilometrů. Ovšem dlouhá léta šlo pouze o sen, se stavbou se začalo mnohem později. Poté, co roku 1869 uspěl francouzský inženýr Ferdinand de Lesseps v Suezu, kde se mu podařilo propojení Středozemního moře s Indickým oceánem, začal kopat v roce 1878 také kanál přes Panamskou šíji. Netušil, jak moc náročné to ovšem bude a kvůli obtížnému kopcovitému terénu se dostal do obtíží. Tvrdě pracující dělníky navíc decimovaly nemoci jako žlutá zimnice a malárie, a i díky tomu v roce 1888 stavitelská společnost zkrachovala.
Stavba zdymadel v Panamském průplavu v roce 1913
Nutnost kanálu ukázala plavba bitevní lodi Oregon za španělsko-americké války v roce 1898, která byla převelena ze San Franciska na Kubu a plavba kolem Hornova mysu jí zabrala několik týdnů. Ukázal se obrovský strategický význam této cesty pro USA a způsobil, že prezident Roosevelt v roce 1903 přesvědčil Kongres, aby stavbu náročného průplavu financoval, včetně nově navržených plavebních stupňů, které měly vyřešit převýšení. Stavbu zahájil v roce 1904 železniční inženýr John Findeley Wallace, ale teprve po roce 1908 se začalo skutečně budovat. Ani Wallace stavbu nedokončil a nahradil ho John Stevens, který mimo jiné zapracoval na zdravotních opatřeních, a tak pracovníci umírali méně. Nakonec do finiše stavbu dovedl podplukovník George Goethals v roce 1914. Všechny obtíže se povedlo překonat a v srpnu téhož roku byl průplav konečně zprovozněn.
Popis Panamského průplavu, včetně rozšířené cesty o nové plavební stupně na každé straně průplavu. Na obrázku v kroužku. (Zdroj: Thomas Römer)
Dnes má průplav délku 82 kilometrů, 150 až 305 metrů šířku a má soustavu šesti zdymadel, nejvyšší leží 26 metrů nad mořem a ústí do uměle vytvořeného Gatunského jezera, kde se lodě vyhýbají nebo třeba otáčejí. Kanál prošel další velkou úpravou v roce 2010. Byla vybudována nová sada plavebních komor na obou stranách kanálu, které od roku 2016 slouží k proplutí větších plavidel. Původní maximální přípustná šířka lodí byla 32,5 m a délka 289,56 m. Lodím splňujícím tyto rozměry se říká Panamax. Nově je však možné proplout s šířkou 51,25 m a délkou 366 m. Plavidlům širším než 32,5 m nebo o délce přesahující 289 metrů se říká Post Panamax (Super Panamax). Jde v podstatě o limity plavebních komor, kterými lodě proplouvají. Bez rozšíření kanálu by se plošina SpaceX na palubě Mighty Servant 1 přes kanál nedostala. Z těchto parametrů lze snadno vyčíst, že proplutí plošiny SpaceX skrz tento průplav není snadnou operací. Plavidlo Mighty Servant 1 má maximální šířku 50 metrů a při vplouvání do plavebních komor nemá na každé straně tolik místa. Takto široké lodě vyžadují delší délku proplutí a mohou plout z bezpečnostních důvodů pouze ve dne. Plavba je v úsecích regulována střídavě jedním směrem.
Průplav, SpaceX a ti další
SpaceX v minulosti využilo Panamský průplav už několikrát. Poprvé to bylo v roce 2015 při přepravě přistávací plošiny Just Read the Instructions (JRTI) do Kalifornie. Plavidlo tehdy bylo novým přírůstkem do flotily SpaceX a poprvé bylo nasazeno do akce při misi Jason-3 v lednu 2016. Fanoušci SpaceX jistě vědí, že plošina Just Read the Instructions se poté v roce 2019 přesunula na Floridu kvůli absenci startů z Vandenbergova kosmodromu. Došlo k odmontování postranních křídel a plošina mohla proplout původní nerozšířenou trasou. Splnila podmínky pro Panamax. Přesun za pomocí remorkérů trval tehdy 4 týdny.
Plošina JRTI s odmontovanými křídly na palubě během cesty Panamským průplavem v roce 2019 (Foto: @Oswaldo_S28)
SpaceX tuto vodní cestu využilo také dvakrát pro přesun lapače aerodynamických krytů Ms. Tree (tehdy se loď ještě jmenovala Mr. Steven), která nejdříve proplula průplavem v listopadu 2017. Poté sloužila v Kalifornii, kde trénovala chytání aerodynamických krytů Falconu 9 do velké sítě. Na začátku roku 2019 se pak Ms. Tree přestěhovala z Kalifornie na Floridu, jelikož starty SpaceX z kalifornské rampy, jak už ostatně víme, na dlouhou dobu ustaly.
Aaaaand the grand finale, a gif of Mr. Steven’s transit through the Panama Canal’s first western lock (Miraflores). Probably the last we’ll see of him until Port Canaveral, with an ETA around ~4 days from now 🙂#SpaceX pic.twitter.com/DIus6K5hK5
— Eric Ralph (@13ericralph31) February 7, 2019
Tento průplav ovšem hojně využívá například NASA. Prakticky se dá říci, že bez Panamského kanálu by program Apollo měl minimálně logistické problémy. Raketa Saturn V byla opravdu obří stroj a žádala doslova obří řešení. Druhý stupeň této rakety S-II vyráběla firma North American Aviation v Kalifornii, a jak víme, Mys Canaveral leží na opačném pobřeží. V suchém stavu vážil druhý stupeň přes 40 tun a měřil 24,8 metrů na délku a 10 metrů měl v průměru. V Kalifornii se však vyráběl i třetí stupeň Saturnu V označený jako S-IVB. Ten v suchém stavu vážil přes 15 tun a měřil 21,7 metrů na délku a 6,6 metrů měl v průměru. Oba tyto kusy byly až příliš velké na to, aby se daly převážet letadlem. NASA později využila služeb speciálně upraveného letounu Super Guppy, který dokázal přepravit třetí stupně S-IVB, ale druhé stupně byly i nadále přepravovány pomocí lodě USNS Point Barrow přes Panamský průplav. Loď tuto trasu pravidelně zdolávala od roku 1966 do roku 1973, kdy NASA naposledy vypustila Saturn V v rámci mise Skylab. NASA ovšem kanál využívá průběžně dodnes. Například v roce 2016 byla přepravena poslední letová externí palivová nádrž ET-94 z programu amerických raketoplánů na pontonu. Nádrž putovala do California Science Center v Los Angeles, kde se plánuje vytvoření exponátu raketoplánu Endeavour ve startovní pozici spolu s nádrží i pomocnými motory SRB.
Externí nádrž ET-94 na plošině společně remorkérem v Gatunské plavební komoře. (Foto: Arnulfo Franco / AP)
Panamskou cestu využívá krom agentury NASA například i společnost ULA, která vlastní speciální transportní plavidlo RocketShip pro převoz svých raket na Vandenbergovu základnu. Jeho původní název byl MV Delta Mariner a využívala jej pro své potřeby společnost Boeing v kosmickém sektoru. Loď je navržena pro příbřežní plavbu a podjezdy pod relativně nízkými mosty. Po založení společnosti ULA spojením Boeingu a Lockheed Martinu v roce 2006 firma loď převzala a využívá ji dodnes. Loď převáží části raket Delta, Atlas a nově bude využívaná i pro přepravu částí nové rakety Vulcan. Převáží ale i družice a jiný hardware.
Infografika o lodi RocketShip společnosti ULA, která také využívá Panamský průplav. (Zdroj: ULA)
Za zmínku stojí též připravovaný transport kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST), který přes Panamský průplav popluje do Francouzské Guyany, kde se nachází evropský kosmodrom v Kourou. Odtud teleskop započne svou cestu do vesmíru na špici rakety Ariane 5.
Stěhování plošiny OCISLY
Vraťme se ale do současnosti k transportu plošiny OCISLY. Tentokrát byla zvolena jiná varianta proplutí a plošinu na západní pobřeží převáží loď a není tedy vlečena. Díky tomu bylo možno nechat postranní křídla nainstalovaná. Ovšem sestava musela využít rozšířenou cestu přes nové plavební stupně (Post Panamax). Podrobněji jsme se začátku cesty a důvodech stěhování OCISLY věnovali v minulém článku, tak pokud jste jej ještě nečetli, začněte nejdříve tam. Důvodem stěhování je to, že starty SpaceX z Kalifornie se po dlouhém období nízké aktivity opět rozjíždějí, a firma na západním pobřeží od konce roku 2019 neměla žádnou plovoucí přistávací plošinu.
Plošina OCISLY během nakládání na loď Mighty Servant 1 u Baham (Zdroj: @SpaceXFleet)
Přesun OCISLY začal 10. června. Remorkér odvlekl plošinu z Port Canaveral k Bahamám, což zabralo pouhý den. Zde čekala velká ponorná nákladní loď Mighty Servant 1 (MS1), na kterou byla OCISLY naložena. Loď MS1 s OCISLY na palubě se pak 16. června vydala na několikatýdenní plavbu. K Panamskému průplavu dorazila už o 4 dny později, ale pak dalších 5 dnů čekala, až přijde na řadu. Této doby posádka MS1 využila k dotankování. Překonání Panamského průplavu nakonec proběhlo 25. června.
Jako první si Mighty Servant 1 musel poradit se sestavou tří nově vybudovaných plavebních stupňů Agua Clara. Proplutí jednoho z nich je vidět na tomto zrychleném videu. Lodě jsou během průplavu kanálem plně v rukou lodivodů a obsluhujícího personálu. Kapitáni a kormidelníci pouze kontrolují, zda vše probíhá, jak má.
A timelapse showing the process of Of Course I Still Love You and Mighty Servant 1 going through the Agua Clara Locks of the Panama Canal.https://t.co/kUIXwtHbmZ pic.twitter.com/PQMcsi3WT1
— Harry Stranger (@HarryStrangerPG) June 25, 2021
Ze záběrů je patrné, že Mighty Servant 1 je ovládán remorkérem na přídi a dalším na zádi. Z návštěvy komor Agua Clara máme k dispozici velké množství povedených záběrů a byla by škoda si některé z nich neukázat. Například na této velmi povedené fotografii je vidět celá sestava tří plavebních stupňů a v pozadí je patrný i jeden ze tří mostů, které přes kanál v jeho celé délce vedou. Konkrétně jde o Puente Atlántico. Na snímku je pak úplně vlevo vidět moderní trajekt třídy Panamax v původním koridoru.
Mighty Servant 1 spolu s plošinou OCISLY během cesty Panamským průplavem (Zdroj: Telemetro Reporta)
Díky již zmíněnému rozšíření průplavu z roku 2016 tentokrát nebylo nutné OCISLY odmontovat rozšiřující křídla, jelikož i s nimi je plošina užší než loď MS1, která se do nových, větších plavebních stupňů vejde celá. Loď se tímto dostala do Tichého oceánu, kde začala 10denní cesta do přístavu Long Beach v Kalifornii, kam loď MS1 dorazila 6. července. Celá cesta však nakonec nebyla o moc rychlejší než v případě přesunu sesterské plošiny JRTI, a to i přesto, že Mighty Servant 1 dokáže plout rychleji nez plošina vlečená remorkérem. Pokud však odečteme čekání u Baham a čekání ve frontě před průplavem, cesta celkově zabrala asi 3 týdny. To je o týden méně než v případě JRTI.
Znázornění celé cesty OCISLY z Floridy do Kalifornie (Zdroj: Gavin Cornwell)
SpaceX si v Long Beach nedávno pronajala molo, které bude využívat k dokování svých lodí a vykládce prvních stupňů raket Falcon 9. Nyní bude následovat několikadenní vyložení plošiny OCISLY na volné vodě poblíž přístavu a její příprava na první misi, která možná proběhne ještě během července.
Společnost bude OCISLY v přístavu dělat loď NRC Quest, která už na místě nějakou dobu kotví. Loď má ve SpaceX dlouhou historii a v průběhu let plnila několik různých funkcí. NRC Quest bývala doprovodnou lodí plošiny JRTI. Zajišťovala přepravu personálu, který prováděl přípravu autonomní plošiny pro přistání prvního stupně. Loď je navíc vybavena jeřábem, který umožňuje vyzdvižení nákladu z vodní hladiny. Z toho důvodu byla využívána také k vyzdvižení nákladních Dragonů z hladiny po jejich návratu z vesmíru a následně je přepravila do přístavu. Loď byla pro vylovení Dragonu naposledy využita během mise CRS-20. Od mise CRS-21 však Dragony přistávají v Atlantiku, takže pro tyto účely není NRC Quest potřeba. Loď je proto v poslední době využívána při záchraně aerodynamických krytů. Loď dokáže díky jeřábu a velké palubě vylovit obě poloviny krytu.
Nová přistávací plošina ASOG
Přesun OCISLY do Kalifornie znamená, že SpaceX nyní má na Floridě pouze jednu plovoucí přistávací plošinu (JRTI). Kadence startů teď ale zpomalila, takže to nepředstavuje problém. Navíc je tato situace pouze dočasná. Možná již brzy se totiž do Port Canaveral přesune zbrusu nová plošina A Shortfall of Gravitas (ASOG). O té jsme slýchali už od roku 2018, ale poprvé byla spatřena až letos v květnu, když ji někdo vyslídil v doku v Port Fourchon v Louisianě. Tehdy ještě neměla nainstalovaný pohon ani rozšiřující křídla, ale práce pokračovaly rychle a z posledních fotek se zdá, že by plošina mohla být připravená již brzy. Jedná se o plošinu Marmac 302, tedy podobný typ jako plošiny OCISLY a JRTI.
Do přístavu Port Fourchon se navíc nedávno přesunul také remorkér Finn Falgout, který SpaceX často využívá pro vlečení plošin OCISLY a JRTI. Je tedy dost pravděpodobné, že tento remorkér tam byl umístěn za účelem odvlečení plošiny ASOG na mys Canaveral po jejím dokončení. Těžko říct, jestli k převozu dojde za týden, nebo za měsíc, ale nejspíš nebudeme muset čekat příliš dlouho. Na říjen je totiž plánována mise USSF-44, při které budou boční stupně Falconu Heavy poprvé přistávat na dvou různých mořských plošinách (centrální stupeň nebude zachráněn). A jelikož na Floridě je momentálně aktivní pouze JRTI, plošina ASOG bude muset být připravena nejpozději před touto misí.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-53 - 19. 4. 2024
- Mise Starlink 6-52 - 17. 4. 2024
- Mise Starlink 6-51 - 14. 4. 2024
Podpořte projekt ElonX
Zeptám se chytřejších – znamená tento tweet https://twitter.com/elonmusk/status/1413598670331711493, že ASOG bude plout na místa přistání a zpět vlastním pohonem, nebo to je jen ukázka, že to plout umí, ale budou to i nadále vléct za remorkérem?
V dalším tweetu Elon potvrdil, že remorkér nebude potřeba: https://twitter.com/elonmusk/status/1413624409848434689?s=20
Díky moc, hledal jsem tu otázku i odpověď na tom twitteru, ale vlastně nechápu, proč to někdo používá, když je to tak šíleně nepřehledné :-). Hlavně tam každý vkládá tuny více/méně pitomých vtípků, takže obdivuji každého, kdo se tím dokáže prokousat. Ještě jednou díky za odpověď.
Pekne podrobny prehled. A jsem rad, ze si to rozepsal vic. Hezke Karle.
Děkuji Jirko. Moc si toho vážím.
A to Karel původně říkal, že k tomuhle není moc co psát a že článek snad ani nemá smysl. 😀
Ono to asi bude tak, jak ti vždycky říkám, chce to dostat ten správný nápad. Když dostaneš nápad, pak to jde už samo. 🙂 TO máš jako mě se nechtělo do těch fotek s oblékáním skafandru. Pak dostaneš nápad a najednou to jde.
Já radši mlčím. 😀
Diky za paradni clanek. Mam dotaz ohledne prepravni kapacity pruplavu v paname. Cim je kapacita limitovana? Respektive tam cekali 5 dnu kvuli velkemu mnozstvi lodi pred nimi. Nebo me pak napada limitace v mnozstvi vody, ktera odtece spolu s kazdou lodi? 🤔 Pokud by je nelimitovalo mnozstvi vody, tak by bylo mozne pruplav rozsirit. I kdyz zas nevim jaka je prunerna cekaci doba na odbaveni.
Panamsky pruplav uz ma nekolik vyrovnavacich komor u zdymadel na setreni vody. Myslim, ze jsem nekde cetl, ze na nekterem ze zdymadel uz aktivne cerpaji vodu nahoru, nebo o tom uvazuji. Ta reka, co napaji Gatun nema moc velky prutok.
Dobrý den, děkuji za zájem. Pokusím se odpovědět co nejstručněji. Plavba je limitovaná počtem proplutí za časový úsek. Každá vodní cesta dokáže v jednu chvíli pojmout pouze určité množství plavidel. Ostatní musí bohužel čekat. Každá loď dostává obslužný personál. Některé lodě jsou přes plavební stupně odbaveni za pomocí lokomotivy, jiné například za pomoci remorkérů.
Do plavebních komor se může v jednu chvíli vměstnat i více lodí, záleží na délce. Proto se plánování neustále mění. Pokud máte extrémní rozměry, jako právě třeba MS1, tak je proplutí náročnější a všeobecně menší lodě mají přednost. Čekání na proplutí je dobře patrné třeba na tomto snímku kde lodě čekají na jezeře. Čekání na odbavení muže být v ramci hodin i dnů.
V těchto dnech je navíc kvůli kovidu větší rušno. Provoz za 24 hodin je dobře vidět například zde: https://en.wikipedia.org/wiki/File:Miraflores_Locks_Panama_Canal_24h_time_lapse_-_small.webm
Tak a kapacita se počítá hlavně na tuny, takže společnosti se snaží stavět velké lodě s velkou tonáží. Rozšíření průplavu umožnilo proplutí větším lodím s větší kapacitou a tím logicky stoupá i kapacita.
Každá vodní stavba se snaží být samozřejmě i hospodárně, ekologicky a prakticky řešená ve všech aspektech. Hledají se tedy vždy vhodná řešení a kompromisy. Nově vybudované komory mají úsporné nádrže, ze kterých se bere voda na napouštění a naopak při vypouštění jsou opět naplněny. Samozřejmě dochází ke ztrátám a je třeba brát vodu i z jiných zdrojů. Úsporné nádrže jsou vidět na snímku ve střední časti. Jde o soustavu komor Agua Clara.
Díky moc za parádní popis. Myslím, že si málokdo z nás uvědomuje, jak je to celé OBROVSKÉ. Před necelými dvěma týdny jsme s rodinou jeli na Pálavě (nafukovací kánoe) skrz plavební komory Baťova kanálu. Občas jsme v komoře byli sami a občas se s námi “vezl” i nějaký ten hausbót. Vůči nim jsme si v tom bublání při napouštění komory (jeli jsme nahoru) připadali malí a zranitelní, komory nám připadaly obrovské. A tady by se každá z nich úplně v pohodě vešla na šířku :-). Ale dobré vědět, že až tam pojedeme na Pálavě, tak budeme mít přednost 😀
Pozor! Pokud jste v komoře s větším plavidlem, tak má přednost. 😃 Pokud je ovšem v komoře loď a Vy se k ní už nevejdete, ale loď co přijela po Vás ano, tak má přednost a vy si počkáte. Tak to bylo myšleno. 🙂
Díky moc, budu na to myslet, až pojedu Panamským průplavem 😀
Hrozně se mi líbí, jak tomu říkáš stručná odpověď. :-). Rád bych věděl, jak by vypadala obsáhlejší odpověd. Nechceš jako pokračování napsat článek o Suezském průplavu? 😀
😀 Tak stručné to je, jak to jen šlo. Obsáhlejší by byl popis třeba těch předností atd, 🙂 No až se plošiny vydají přes Suez, tak určitě zase něco napíšu. 😀
82 metrů? Tak to není moc. To bych s krumpáčem možná do konce života zvládl.
A rázem je tam “kilometrů”…
A rázem ten komentář postrádá smyslu. Na hlášení chyb je žluté tlačítko pod článkem.
Někdo to už správně nahlásil přes tlačítko. Z vašeho rádoby vtipného komentáře jsem původně ani nepochopil, na co narážíte.