SpaceX získalo další nové mise, Falcony dopraví do vesmíru vědecké náklady i první soukromé astronauty

Článků o SpaceX není nikdy dost a proto jsme vám připravili krátké představení misí, které SpaceX nově získalo. Půjde o poměrně všeobecný přehled, který by měl představit pro naše čtenáře náklad, jeho účel a přibližný termín startu. Řeč bude o sondách, které zamíří k Měsíci a možná i Europě a armádních i komerčních startech. Dozvíte se také složení posádky první turistické mise Crew Dragonu.

Prvním kontraktem, který v našem přehledu zmíníme, bude start k Měsíci. Již několik let se totiž americká agentura NASA připravuje na trvalý návrat člověka na Lunu. A od roku 2019 si najímá různé společnosti, aby pro ni tímto směrem dopravovaly vědecký náklad. Jednou z těchto firem je i Intuitive Machines (IM). Ta již v květnu roku 2019 získala od NASA první kontrakt – za 77 milionů dolarů měla firma postavit a dopravit k Měsíci lander Nova-C. Společnost samotná však žádné nosné rakety nevyvíjí, musela si proto zamluvit start na některé komerční raketě. V říjnu 2019 proto oznámila, že poletí na raketě Falcon 9 a start se uskuteční v říjnu roku 2021. IM však neusnula na vavřínech a podařilo se jí v říjnu 2020 získat další kontrakt NASA. Za 47 milionu dolarů má dopravit na povrch Měsíce pomocí svého landeru Nova-C přístroj PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment) o hmotnosti 40 kg. Toto zařízení se pokusí získat vodu zpod povrchu Měsíce.

Pro vyslání tohoto zařízení si firma IM vybrala stejnou nosnou raketu, tedy Falcon 9. Ani v jednom případě se však s největší pravděpodobností nebude jednat o vyhrazené starty, měsíční landery Nova-C poletí jako spolupasažéři s prozatím neznámými geostacionárními družicemi. V případě mise IM-1 máme tuto okolnost již potvrzenou a v případě mise IM-2 to lze snadno dovodit z ceny, za kterou si NASA tuto službu u IM objednala. Za 47 milionů dolarů si sice asi lunární lunární lander vyrobíte, ale za zbytek peněz nosnou raketu kalibru Falcon 9 už určitě neseženete. Zatímco mise IM-1 zamíří do Vallis Schröteri, které se nachází mezi Oceánem bouří a Mořem dešťů, mise IM-2 zamíří směrem k jižnímu pólu. Na závěr této pasáže o měsíčních misích bych rád připomněl, že i další firma Astrobotics získala již v červnu loňského roku kontrakt na doručení roveru VIPER na měsíční povrch. O nosiči, který jej tímto směrem dopraví, však stále nebylo rozhodnuto. Stále tedy není vyloučena možnost, že SpaceX v druhé polovině roku 2023 čeká další měsíční start.

Dalším nově získaným kontraktem pro SpaceX je pak vynesení soukromě financované vědecké družice MethaneSAT. Tento 350 kg vážící satelit postaví firma Blue Canyon Technologies a bude vybaven přístroji firmy Ball Aerospace. Cena celého projektu včetně vynášky je 88 milionů dolarů. Družice má být dopravena na oběžnou dráhu v říjnu roku 2022. Ani v jejím případě nepůjde o vyhrazený start, do vesmíru se dostane v rámci programu firmy SpaceX na vynášení malých nákladů (Small Satellite Rideshare). Patrně nejzajímavější okolností tohoto startu, kterou je nutno rozhodně zmínit, je však organizace, která stojí za vývojem této družice. Je to Environmental Defense Fund (EDF), která bude tuto družici financovat ze 100milionového grantu získaného od Bezos Earth Fund. Ano, tento grant financuje Jeff Bezos, který tvrdí že jde jen o malou část závazku, který chce věnovat na studium globálních klimatických změn. Celkově hodlá v rámci těchto aktivit utratit přibližně 10 miliard dolarů.

Umělecká představa družice MethaneSAT na oběžné dráze (Zdroj: Environmental Defense Fund)

Následující kontrakt není v žádném případě nový, mluvilo se o něm už před několika lety. Ale začněme popořádku. V roce 2015 si britská firma Inmarsat za 600 milionů dolarů objednala u firmy Airbus Defense and Space stavbu dvou družic 6. generace s označením Inmarsat-6 F1 a F2 nebo též Inmarsat 6A a 6B. Už dříve si však tato firma zakoupila u SpaceX start své družice na Falconu Heavy. Ten se však v roce 2016 neuskutečnil, Inmarsat si ponechal opci na start, ale družici nakonec vynesla raketa Ariane 5. V březnu 2019 se pak CEO firmy Inmarsat, Rupert Pearce, vyjadřoval ve smyslu, že by Falcon Heavy mohl být ideálním nosičem pro družici Inmarsat 6B. Podotýkám, že sesterská družice 6A poletí na japonské raketě H-IIA. Dne 4. ledna 2021 pak firma potvrdila, že družice 6A a 6B budou vyneseny v letech 2021 a 2022, přičemž druhou jmenovanou vynese SpaceX. Znamená to, že nám do seznamu startů přibyl nový let Falconu Heavy? Stále to nebylo potvrzeno, ale snad se nedopustím velké spekulace prohlášením, že tomu vše nasvědčuje.

Start Falconu 9 s družicí Inmarsat 5 F-4 v roce 2017 (Foto: SpaceX)

Dva starty si u SpaceX poslední prosincový den roku 2020 objednalo také ministerstvo obrany Spojených států. Celkově půjde o vynesení až 28 družic systému včasného varování a za tuto službu si firma přijde přibližně na 150 milionů dolarů. Starty se uskuteční z kalifornské Vandenbergovy základny, první z nich přijde na řadu v září 2022 a celá zakázka má být dokončena do 31. března 2023. Celkově má být vyneseno dvacet družic určených pro sběr informací a zbývajících 8 je určeno pro detekci a sledování balistických a hypersonických raket. Je tedy dost dobře možné, že si v tomto případě SpaceX vynese i 8 družic, které si u něj ministerstvo obrany za 143 milionů dolarů v říjnu 2020 objednalo. O tom jsme už psali ve starším článku. Družice budou vyneseny na kruhovou dráhu ve výšce 950 km s přibližně polárním sklonem.

Koncept satelitního systému včasného varování (Zdroj: L3Harris)

Tolik tedy k definitivně oznámeným novým misím a dále se pojďme podívat na jednu potenciální zakázku kalifornské firmy SpaceX. Tou první z nich je již několik let přetřásaná možnost startu sondy NASA Europa Clipper k měsíci Europa planety Jupiter. Potenciálním nosičem, který může SpaceX agentuře nabídnout, je její nejsilnější raketa Falcon Heavy. Ale nejprve krátká rekapitulace. Sonda Europa Clipper měla zákonem stanovený nosič SLS. Výhodou této rakety je jednoznačný fakt, že je schopna tohoto průzkumníka k největší planetě naší soustavy vyslat přímo, bez gravitačních manévrů u jiných těles. Sonda by se tak ke svému cíli dostala přibližně za 3 roky. Pokud by NASA použila Falcon Heavy, čas příletu by se kvůli jednomu gravitačnímu manévru u Země prodloužil zhruba na dvojnásobek, ale zato by se ušetřilo přibližně 1,5 miliardy dolarů. Posledním možným kandidátem je pak raketa Delta IV Heavy, která by však musela použít více manévrů a cesta by se tak protáhla téměř na sedm let. Bílý dům i další činitelé již v minulosti žádali kongres, aby zrušil podmínku použití SLS pro Europa Clipper. Raketa je totiž neustále odkládána a prioritní pro ni budou pilotované mise Artemis. Na sondu NASA by tak byl nosič SLS k dispozici nejdříve v roce 2025, i když má být hotová už dříve.

Sonda Europa Clipper (Zdroj: NASA)

V srpnu 2020 se však objevil problém kompatibility hardwaru sondy a nosiče související s namáháním v krutu. V rozpočtu NASA pro rok 2021 se nakonec objevila pasáž, která stanoví, že NASA má za úkol vyhodnotit možné problémy a vhodnost použití nosiče SLS. Pokud by se však zjistilo, že tato raketa je technicky nevhodná nebo nebude k dispozici včas, může NASA vyhlásit zcela novou soutěž na vynesení této sondy. Agentura už dokonce nezávazně vyzvala komerční raketové firmy k poskytnutí informací ohledně potenciálního vynesení sondy Europa Clipper v říjnu 2024. Dá se tedy říct, že vše leží v rukou NASA. A pro nás fanoušky to může znamenat možný start této sondy na raketě Falcon Heavy.

Sonda Europa Clipper mířící k Jupiteru, v pozadí horní stupeň rakety SLS (Zdroj: NASA Spaceflight)

Nyní se vrátíme k jedné již dříve oznámené misi, jelikož se u ní nedávno vyjasnila dost podstatná informace. Když jsme loni vydali článek o tom, jak si firmy ULA a SpaceX v budoucích letech rozdělí armádní kontrakty v poměru 3:2, objevila se přitom informace, že obě firmy rovnou získaly kontrakty pro první mise. ULA získala mise USSF-51 a USSF-106 za 336 milionů dolarů a SpaceX přibyl do seznamu startů zářez jediný, a to USSF-67 s poněkud neobvyklou cenovkou 316 milionů dolarů. Částka to byla značně nadstandardní, jelikož SpaceX si v minulosti účtovalo za armádní mise zhruba 80– 160 milionů. Proto jsme o několik dní později vydali další článek, který rozebíral možné přičiny takto vysoké ceny. Šéfredaktor našeho serveru v něm spekuloval, že pravděpodobným důvodem je, že cena za start zahrnuje jednorázové náklady na úpravy rampy kvůli vertikální integraci nákladu a možná také vývoj většího aerodynamického krytu. Tyto dvě věci firma potřebuje, aby mohla vynášet všechny typy armádních nákladů.

Falcon Heavy s prodlouženým krytem a novou obslužnou věží pro vertikální integraci nákladu. Vpravo pak Falcon Heavy před svým prvním startem. (Zdroje: SpaceX a Craig_VG)

V listopadu 2020 pak na serveru Space News vyšel rozhovor s prezidentkou SpaceX Gwynne Shotwell. Ta ujistila čtenáře, že firemní ceny startů opravdu natolik nestouply. Potvrdila také odhady šéfa firmy ULA Toryho Bruna, který předpokládal, že vysoká cena za start mise USSF-67 v sobě zahrnuje i výdaje potřebné k výstavby infrastruktury pro vertikální integraci nákladů. Dle Gwynne však nezahrnuje výdaje všechny, jen jejich podstatnou část. Zbylé výdaje SpaceX prý zahrne do dalších možných nabídek o vynášku družic pro americkou armádu.

Proč však SpaceX k tomuto kroku přikročilo? Příčiny jsou dvě a poměrně snadno vysvětlitelné. Armáda chtěla, aby firma byla schopna tyto služby poskytnout co nejdříve. Další příčina pak je ta, že v roce 2018 získaly ULA, Northrop Grumman a Blue Origin armádní vývojové kontrakty v celkové hodnotě 2,2 miliardy dolarů. A SpaceX při tomto rozdělování peněz nezískalo nic. Tento rozsudek sice firma soudní cestou napadla, ale výsledek se již nezměnil. Soudce jej definitivně zamítl. Jenže právě tento kontrakt měl kromě příspěvku na vývoj nových nosných raket zahrnovat i financování potřebné pozemní infrastruktury. Měl zkrátka firmám umožnit být konkurenceschopnější při ucházení se o kontrakty u americké armády. SpaceX se tak rozhodlo, že nezískání armádních dotací vynahradí vyšší startovní cenou. A dle výsledku je znát, že jim tato taktika vychází.

Nosné rakety SpaceX a ULA pro armádní starty. Vlevo Falcon Heavy, vpravo Vulcan. (Foto: SpaceX/ULA)

Poslední část našeho článku se bude věnovat pilotovaným turistickým misím. Hovořit budeme o první turistické misi SpaceX k ISS v lodi Crew Dragon, kterou organizuje firma Axiom Space pod názvem Ax-1. Mise byla oznámena už dříve, ale panovala kolem ní řada nejasností. Podle dřívějších informací se mise měla uskutečnit už v říjnu tohoto roku a šuškalo se, že posádku budou tvořit hollywodský herec Tom Cruise a režisér Doug Liman, kteří by ve vesmíru natočili celovečerní film. Nakonec ale došlo ke změně a podle webu Ars Technica byla tato filmová mise odložena o 1–2 roky.

Už dříve se vědělo, že misi Ax-1 bude velet bývalý astronaut NASA Michael López-Alegría a dalším potvrzeným cestujícím byl vysloužilý izraelský pilot Eytan Stibbe. Nyní jsme se dočkali oznámení kompletní čtyřčlenné posádky a části její zálohy. Zmíněný Eytan Stibbe bude specialista mise a pilotem bude americký podnikatel v oboru nemovitostí a technologií Larry Connor. Tomu bude v době startu 72 let, takže se stane druhým nejstarším astronautem v historii. Prvním je John Glenn, který letěl v raketoplánu, když mu bylo 77 let. Posledním členem posádky Ax-1 a druhým specialistou mise pak bude Kanaďan Mark Pathy, investor a filantrop. Velitelem záložní posádky Ax-1 se stala bývalá astronautka NASA Peggy Whitson a jako záložní pilot byl oznámen americký podnikatel John Shoffner. Podrobnější představení všech členů posádky si necháme na některý z budoucích článků.

Posádka komerční pilotované mise Ax-1 (Zdroj: Axiom Space)

Letenka v Crew Dragonu a několikadenní pobyt na ISS vyjde účastníky mise Ax-1 na 55 milionů dolarů. Startovat se má nejdříve v lednu 2022 v již použitém Crew Dragonu Resilience. Ten poprvé letěl na misi Crew-1 se čtyřmi astronauty a momentálně je připojen k ISS, odkud se vrátí na Zemi někdy během jara. Společnost Axiom Space plánuje podobné turistické mise provádět několikrát ročně.

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
19 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Kamil

Ax-1: takže cena bude 3 x 55 mega? Kdo to platí? Podle jejich plánů nejsou obvyklí komerční kosmonauti.

Jiří Hadač

No, jak čtu zahraniční servery, tak patrně ano. Ale je pravda, že tomu nerozumím. Netuším, proč by neměl Alegria za svůj let platit, anebo, abych to řekl lépe, aby se náklady na jeho start nepřevedly na zbývající tři. Ale je možné, že Axiom platil buď za kabinu, anebo maj nějakou slevu na první komerční start, protože to bude reklama i pro SpaceX.

Ivo Janáček

Já předpokládám, že Alegria tam je právě za Axiom jakožto někdo, kdo má praktické zkušenosti tedy něco jako pilot a stevard v jednom. Samozřejmě lehce přeháním, ale myslím si, že vždy (nebo možná prozatím) bude létat někdo, kdo bude mít profesionální výcvik pro každý případ.

Jiří Hadač

Samozřejmě, že je tam jako někdo, kdo je profesionálně trénovaný, ale z pohledu SpaceX a NASA je to civil. Takže být Elonem,skasíruju ho. :).

Ivo Janáček

Ale tady nekasíruje Elon, ale Axiom a ten zaplatil SpaceX za let ve smyslu tohle je nějaká částka x za let a za každého paxe navíc nějaká menší částka na výdaje za výcvik s tím, že u Alegria ta částka asi bude vyšší a nebo naopak bude nulová, protože i SpaceX bude rádo, když na palubě bude profík. Nemyslím si, že by Axiom platil jednotlivá sedadla, to by se pak ta mise jmenovala jinak a sedadla by prodávala přímo SpaceX.

Petr Melechin

SpaceX si účtuje jen za Falcon a Dragon. Pak už je na Axiomu, kolik tam posadí lidí a jak ty náklady rozpočítá pasažérům. Každopádně taky myslím, že Alegriovi tu letenku v podstatě zaplatí zbytek posádky. A někdo jako Alegria (zkušený astronaut) bude na každé misi.

PetrK

No v tom je i ubytovací lístek na ISS, ne ? 🙂 Každopádně by bylo zajímavé vědět, kolik je “letenka” a kolik “hotel”. Každopádně, 41,25 MUSD za křeslo je výrazně méně, než platí NASA …

Jiří Hadač

$35,000 per night per passenger. That figure includes $11,250 per passenger per day for life support and use of the station’s toilet and $22,500 per day for food, air, use of exercise equipment and other crew supplies. Tady to máš rozepsané. A letí na osm dní.

Ivo Janáček

Super, kde jsi vzal ty čísla? Já jsem někde viděl podstatně nižší a říkal jsem si, že to je nesmysl. Takto to dává smysl a asi i odpovídá realitě nákladů, které tam budou.

Petr Melechin
Ivo Janáček

Aha, tak to jsem asi přehlédl nebo spíše zapomněl. Já jsem někde jinde četl částky tak o řád nižší a to mi právě přišlo jako nesmysl. Tady tyhle částky mi přijdou jako velice solidní nabídka.

PetrK

Díky. Jenom mně šlo spíš o to, jestli je v těch 55M (resp. 41,25M) i ubytování, nebo je to zvlášť. I když nějakých 0,3M jsou z pohledu té částky drobné …
Jinak mě vrtá hlavou: Pokud by byl objednavatelem Axiom, bylo by logické, že by SpaceX dostalo zaplaceno za všechna sedadla, tedy 4. Pokud platí za tři, ukazovalo by to spíš na to, že “steward” je režie SpaceX. Nebo to spíš vypadá, že Axiom pronajal celý let a ne za sedadlo a účtuje si prostě pouze u účastníku zájezdu letenku včetně služeb delegáta. To by dávalo logiku a NASA bude zelená závistí 🙂
Takže je to tak, že nevíme, kolik si účtuje SX, ale známe cenu za “zálet” cestovní kanceláře Axiom ?

Ivo Janáček

Já si myslím, že jedna částka je pro SpaceX za dopravu a druhá částka bude NASA za pobyt.

Pokud jde o SpaceX, tak si myslím a už jsem to tady napsal, že Axiom si koupil tzv. celý let stejně jako si třeba cestovka koupí celé letadlo a kolik pak poletí lidí je jedno. Aha, teď to čtu co píšete dále a to je přesně to, co si myslím i já.

Pokud jde o NASA, tak si myslím, že nelze srovnávat, protože jednak u NASA budou hrát roli termíny a jednak pak ten CD je u stanice třeba půl roku a to taky není zadarmo. Cena SpaceX asi bude někde kolem 100M a ten rozdíl budou náklady a zisk Axiom.

Adam Ř

Je docela normální, že komerční lety bývají levnější než ty pro stát

PetrK

To ano. Jenže tohle je dost specifické tím, že je to s lidmi, že je to k ISS a že případná anomálie zasáhne i plány NASA v dopravě lidí na ISS. Většina toho u normálních komerčních misí odpadá … U normálních komerčních misí je většinou odůvodnitelné tím, že je třeba udělat spoustu věcí navíc. Tady spoustu věcí nevidím.
Neříkám, že by to mělo být stejně drahé, existuje nabídka a poptávka. Jen si říkám, jestli je ten rozdíl odůvodnitelný i jinak, než že každá smlouva je jiná …

Kamil

Díky pánové. A teď ještě k mé druhé otázce, kdo jsou ti budoucí kosmonauti? Na stránkách Axiomu mají profily, kde píšou s jakými univerzitami a vědeckými pracovišti spolupracují a co budou na ISS dělat. To nejsou turisti, ti tam letí s programem a s vizí.

Asi stále platí, že NASA na ISS pouhé turisty nechce, že chce někoho, kdo tam bude dělat něco užitečného, i když peníze na letenku nebudou ze státní kasy. Ví se něco, kdo skutečně financuje tuhle výpravu? Pánové ze své kapsy nebo nějaké jiné instituce?

PetrK

Gastarbeiter 😀