Falcon Heavy má jen dvě potvrzené mise, najde SpaceX pro obří raketu nějaké využití?

Start prvního Falconu Heavy (Foto: Brady Kenniston)

Demonstrační mise Falconu Heavy úspěšně proběhla 6. února 2018 a zaujala i laickou veřejnost. Spoustu lidí tedy zajímá, kdy se nejsilnější raketa současnosti vydá na další misi. Elon Musk sice v únoru tvrdil, že další Falcon Heavy by mohl být připraven za 3–6 měsíců, ale jak je u něj obvyklé, jednalo se o přehnaně optimistický odhad. Falcon Heavy má navíc potvrzené jen dvě mise a jeho další využití je nejasné. Potřebuje vůbec SpaceX tuhle obří raketu?

Příští mise Falconu Heavy se jmenuje Space Test Program 2 (STP-2) a nakonec se jí dočkáme nejdříve v říjnu 19. listopadu 2018. Raketa bude na rozdíl od demonstrační mise už ve vylepšené variantě Block 5 (spekuluje se o černých čepičkách bočních stupňů), přičemž místo Muskovy Tesly tentokrát vynese 25 družic na 3 různé orbity pro americké letectvo. Mezi nimi bude například Prox-1 obsahující družici LightSail 2, která bude testovat solární plachtu. SpaceX je mimochodem u této mise zodpovědné za návrh a výrobu adaptérů a vypouštěčů pro všechny tyto družice. Letectvo za misi zaplatí 160 milionů dolarů.

Falcon Heavy během STP-2 nejdříve vynese 12 satelitů na prvotní nízkou oběžnou dráhu, následně provede cirkularizaci orbity a vypustí šest satelitů COSMIC-2 a pět dalších, menších družic včetně Prox-1. Horní stupeň bude poté znovu zažehnut a dosáhne středně vysoké eliptické orbity, kde vypustí družici DSX. A na závěr v rámci požadavku pro certifikaci Falconu Heavy pro USAF stupeň poletí setrvačností minimálně 3 hodiny, načež provede další krátký zážeh.

Termín další mise Falconu Heavy byl nově upřesněn na přelom 2018/2019 a půjde o relativně běžný start s komunikačním satelitem Arabsat 6A pro Saudskou Arábii. Vzhledem k tomu, že od mise STP-2 bude tento start dělit jen pár měsíců, se dá předpokládat, že Arabsat vynesou již použité stupně z mise STP-2. (Pokud tedy centrální stupeň nepotká stejně nešťastný osud jako při demonstrační misi.)

Tyto dva starty jsou však zatím jediné potvrzené. Na kterých dalších misích tedy Falcon Heavy vlastně ještě poletí? Falcon Heavy si v minulosti objednalo hned několik firem – například Inmarsat, Viasat a Intelsat. Kvůli neustálým odkladům této rakety však byly původně plánované náklady vyneseny buď na Falconu 9 (viz níže) nebo na konkurenčních raketách (např. Viasat-2 nakonec letěl na evropské Ariane 5).

Tyto firmy stále mají u SpaceX rezervaci na Falcon Heavy, ale zatím není jasné, jestli ji využijí. Heavy je zvažován pro misi Viasat-3, a i když je mise uvedena na oficiálním harmonogramu SpaceX, společnost Viasat se aktuálně vyjádřila ve smyslu, že ještě není definitivně rozhodnuto, jestli nakonec nějaký její satelit poletí na Falconu Heavy.

Jaká je tedy budoucnost Falconu Heavy? To opravdu poletí už jen dvakrát? Je tato raketa vůbec potřeba? Osobně bych to neviděl tak bledě. Ostatně Elon Musk v únoru pronesl následující:

Plánujeme několik letů Falconu Heavy ročně. Zhruba 12 letů během 3 let.

Šéf SpaceX Elon Musk před prvním Falconem Heavy v únoru 2018 (Foto: The New York Times)

Vylepšení Falconu 9 sice vedly k současné situaci, kdy některé náklady původně určené pro Falcon Heavy mohou být vyneseny na běžném Falconu 9, ale mnohdy je to za cenu nemožnosti záchrany prvního stupně nebo ne úplně optimální dosažené orbity. Zahazování prvních stupňů je pro SpaceX výhledově nepřípustné, obzvlášť teď po nástupu Blocku 5, který má být mnohonásobně použitelný. Block 5 je tedy vlastně taková tiskárna na peníze, kterou SpaceX určitě nebude chtít jen tak zahodit do oceánu, pokud bude existovat jiná možnost. A tou druhou možností je právě Falcon Heavy. Jeho výroba je sice dražší, ale jelikož i u velmi hmotných nákladů bude možné zachránit všechny tři spodní stupně, které pak firma může znovu použít, pro SpaceX to z dlouhodobého hlediska představuje značné úspory a vyšší zisk.

Odhaduji, že Falcon 9 Block 5 by měl být schopen vynést zhruba 5,5tunový náklad na standardní přechodovou dráhu k dráze geostacionární (GTO-1800, neboli takovou orbitu, u které satelit potřebuje sám zajistit dalších 1800 m/s delta-v, aby dosáhl geostacionární dráhy). Jednalo by se však nejspíš o dost náročné přistání – bez provedení zpětného zážehu a zároveň s 3motorovým přistávacím zážehem. Takové přistání je sice proveditelné, ale ve srovnání třeba s přistáním na ASDS při misích Iridium provádějících zpětný zážeh, je o dost riskantnější a zároveň povede k o něco většímu opotřebování prvního stupně. Myslím tedy, že je v zájmu SpaceX takové mise co nejvíce omezit. Mise, u kterých by Falcon 9 nebyl schopen přistání vůbec nebo u kterých by bylo přistání náročné, by tedy mohl obsloužit Falcon Heavy.

Jen za poslední rok a půl SpaceX provedlo hned několik misí, u kterých z důvodu příliš těžkého nákladu nebylo možné provést přistání prvního stupně Falconu 9 (čím nižší hodnota GTO, tím lepší orbita pro zákazníka):

  • EchoStar 23 (zhruba 5500 kg, Block 3, výsledná orbita GTO-1711)
  • Inmarsat 5 F-4 (6086 kg, první stupeň Block 3, horní stupeň Block 4, výsledná orbita GTO-1569)
  • Intelsat 35e (dosud rekordních 6761 kg, první stupeň Block 3, horní stupeň Block 4, výsledná orbita GTO-1719)
  • Hispasat 30W-6 (6092 kg, Block 4, výsledná orbita jen GTO-2116, neboť bylo původně plánováno přistání prvního stupně)

Start mise Inmarsat 5 F-4 bez přistávacího vybavení (Foto: SpaceX)

Příkladem podobné budoucí mise je GiSAT-1 mířící na GTO s 6tunovým nákladem. Ten má být vynesen Falconem 9 během roku 2019, ale nedivil bych se, kdyby do té doby došlo k přesunu na Falcon Heavy. Takovýchto misí bude pravděpodobně více, ale špatně se dohledává hmotnost plánovaných satelitů.

Použití Falconu Heavy u misí, které teoreticky zvládne i Falcon 9, má ale i další výhodu. Heavy může díky vyšší nosnosti a větším palivovým rezervám provádět méně náročná přistání i při dosažení náročnější supersynchronní cílové orbity. V takovém případě satelit nepotřebuje použít tolik vlastního paliva na dopravu na geostacionární orbitu, což zákazníkům šetří spoustu peněz. Družice totiž dorazí do cíle rychleji, takže může být uvedena do provozu a začít vydělávat o dost dříve. Zároveň má družice větší palivovou rezervu, což prodlužuje její maximální životnost, neboť může udržovat svou požadovanou pozici třeba o několik let déle.

Falcon Heavy by také měl být schopný vynést náklad přímo na geostacionární orbitu, což Falcon 9 nedokáže. To se bude hodit především pro armádní zakázky. Falcon Heavy je navíc nutný pro turistické oblety Crew Dragonu kolem Měsíce. Mysleli jsme, že od tohoto nápadu bylo upuštěno, ale nedávno se objevily náznaky, že se možná přeci jen dočkáme. Mluví se také o tom, že by Falcon Heavy mohl být využit pro vynesení některých částí plánované vesmírné stanice Lunar Orbital Platform-Gateway (původně Deep Space Gateway).

Zkrátka a dobře, i když má Falcon Heavy v současnosti veřejně přiřazeny pouhé dvě mise, rozhodně to není tak, že by vůbec neexistovaly příležitosti pro jeho smysluplné využití. Tipuji, že až bude mít Falcon Heavy za sebou první misi s reálným nákladem, dozvíme se od SpaceX nějaké novinky o dalších plánech pro tuto obří raketu.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
32 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
žížalí nehet

sumárum – nahradit náročnější mise f9 fh a máme to

Jiří Hadač

Kdyby to bylo tak jednoduché, ale není. Uvedu základní a jednoduchý důvod. Let na FH je za 90M$ a let na F9 je za 62$. A do zveřejnění jiného a novějšího oficiálního ceníku na stránkách SpaceX je platné toto. Abych byl byl přesný, SpaceX tam uvádí, že F9 nabízí do 5,5tuny na GTO, do 8tun nabízí FH. Což samozřejmě neříká vůbec nic o tom, že může být podepsaná řada kontraktů, které to mají už nějak nastavené a jakákoliv změna bude muset být po vzájemně dohodě.
Přesadit náročnější mise na FH je v zájmu SpaceX. V zájmu zákazníků je zůstat na F9, který je levnější.

Martin B

Pravděpodobně SpaceX nebude expendable verzi F9 do budoucna vůbec nabízet nebo nastaví cenu na takovou hodnotu, aby FH-R vyšel levněji.

Ivo

Někde teď padlo, že F9 šel dolů na tuším 50 nebo 55 mega. Je otázka kolik budou chtít za FH s návratem všech tří stupňů na pevninu. Myslím si, že by to mohlo být docela blízko. Vycházím z toho, že výrobní cena prvního stupně Block-5 bude kolem 10 mega. To by dalo 2 mega + palivo navíc za jeden start navíc oproti F9 a úsporu v podobě rychlejší obrátky (bez nutnosti přistání na moři), nižšího zatížení stupňů. Navíc další pozitivum je mnohem větší redundance v případě poruchy motoru. U F9 je to tak, že se zachrání mise, ale stupeň nepřistane, u FH by to na přistání nemělo vliv.

Jiří Hadač

Souhlas s vámi oběma, já jen tvrdím, že dokud nezmění cenovky na svých stránkách, tak si můžem pronajmout let za tuto cenu a ne za jinou.
Ivo: vím že to padlo, vím, že se tam budou muset upravovat ceny atd. Ale oficiálně se cena se zatím nezměnila.

Ivo

Pozor, jejich web je velmi neaktuální, takže toto bych vůbec neřešil.

Palo

Nerozumiem kde je problem. Proste zakaznik zaplati za F9 pricom by sa stupen nezachranil, jednoducho spacex pouzije FH a zahrania sa vsetky stupne. Pre zakaznika cena bez zmeny a pre spacex je to lacnejsie.
Ak bude chcet zakaznik vyniest nieco tazsie, zaplati si za vynesenie tazsieho, tj FH.

Jiří Hadač

Pokud to zákazník odsouhlasí, tak co by ne. Přeci jen, FH v blocku 5 je neodzkoušený, zatím.

Ivo

To je jistě pravda, ale jinak to je přesně princip, který jsem zde již někde jinde dříve uváděl. Zákazník bude platiti za hmotnost/objem na konkrétní dráhu a podle mě bude SpaceX mít smlouvy nastavené tak, že bude jedno na čem a jak to poletí. Dneska si toto mohou již dovolit, protože mají za sebou 50+ misí a již mají v branži nějaké jméno.

Tomas Klapka

zas ten 28M$ rozdil muze stat za nekolik dalsich let zivotnosti satelitu navic… 🙂

Ivo

Já si hlavně myslím, že pokud dobře přistane ta STP-2, tak jim ten FH bude docela dost zabírat místo v hale, takže jej budou nabízet k okamžitému startu. Jinými slovy, bude tam čekat na zakázku a to zase může změnit pohled na věc.

peter

ak vsetko tazsie ako 5t by chceli tlacit na FH, tak by riskovali, ze si to da zakaznik vyniest inde
proton-m na GTO-1800 vynesie cez 7t a cenovo je porovnatelny s F9

Jiří Hadač

Rozhodně je Falcon 9 cenově i výkonem srovnatelný s Protonem-M, tady naprostý souhlas, i s tím varováním, které zmiňuješ. Tady palec nahoru rozhodně.
Přesto zkusím říct jeden argument proti. Když jsem psal některé profily, tak tam na mě vyskočila informace, že ta a ta družice měla zákaz být vynesena raketami Dlouhý pochod z důvodu omezení vývozu technologií, nepamatuju si která. Je možné, že v rámci toho samého může mít Proton a vůbec celá ruská kosmonautika podobné omezení. Plus jsou tu sankce EU atd, narovinu přesné podrobnosti sankcí neznám, ale možná tam bude něco podobného.
Dodatek navíc, taky jsem kdysi argumentoval u mise Inmarsat 5 F4, když zmiňoval šéf Inmarsatu, že tím získala SpaceX věrného zákazníka, že věrného, když si nechali vynést u SpaceX jednu družici a nic v manifestu dalšího nemají. Odpověď byla, že nemají, ale mohli nabídnout velmi zajímavé služby plus přístup a rychlé jednání a tím mohli zaujmout. Čili, ani toto se nedá úplně podceňovat.
A asi jsou opatrnější u SpaceX v používání kladiv 😀

peter

tie sankcie ak vobec nejake platia vo vztahu k ruskemu vesmirnemu programu sa budu vztahovat len na velmi obmedzeny pocet satelitov
ono sankcionovat rusky vesmirny program je dost zvlastne vzhladom na to, ze EU a USA su este stale odkazane na ruske sojuzy a aj v dalsich oblastiach prebieha spolupraca a dovolovat spolupracu vladnych agentur a zakazovat vynasanie sukromnych satelitov je minimalne velmi vtipne ak nie rovno pokrytecke

ale ano mas pravdu, ze tie pokazene vztahy zapad-rusku rusom ubrali europskych a americkych zakaznikov ale rozdiel v cene medzi F9 a FH bude par desiatok milionov a to uz pre firmy je padny argument aby rozmyslali aj nad ruskymi raketami

Ivo

Proton může být blízko,ale má svá ale. Jednak Rusko a jednak spolehlivost. No a pomalu mám pocit, že SpaceX bude schopna nabízet expresní starty a jak víme, čas jsou peníze.

peter

ano rusko, ale ked nema problem ESA s vynasanim exomarsu na ruskej rakete, preco by s tym mali mat problem sukromnici?
ano spolahlivost, posledna nehoda protonu bola v 2015 a ked im ESA doveruje pri exomarse preco by im nemali doverovat sukromnici s podstatne lacnejsimi satelitmi

Jiří Hadač

K té ESA a Protonu. Zmiňoval to teď před pár dny Dušan ve své přednášce o SpaceX, kde přednašel v sedě, mimochodem, hodně dobrá a skvělá. ESA má ve smlouvě, že bude mít svého pracovníka u montáže rakety, který to bude vše kontrolovat. Navíc, Rusko/Roskosmos/Chruničev si prý hodně dává záležet na raketách pro zahraniční zájemce, plus tady mu jde i o prestiž, a o budoucnost.

samo

Ono je problém aj s ruským prístupom a službami “zákazníckym servisom” tuším niekde padlo že ak je aj SpaceX drahšia ako Rus stále je pre zákazníka lepšia SpaceX kedže sú flexibilnejší a vedia poskytnúť viac. Podobné je to aj s ULA a armádou to padlo relatívne nedávno že SpaceX ponúka komplexné služby čo sa týka “payload processing” pri ULA si musí veľa vecí zabezpečiť armáda sama.

Jirka Hadac

Vubec s tvou informaci nechci spekulovat, vim o tom malo. To rikam dopredu. Jen se mi zda neuveritelne, ze spolecnost ULA, ktera mela dlouhe roky monopol na vynaseni armadnich satelitu, by poskytovala tak malo sluzeb. Ikdyz, byt vyhradni partner, to te nenuti inovovat ani nic zlepsovat. Ja zase cetl, ze aby se SpaceX dostala k zakazkam, tak dala dohodu ULA s armadou k soudu, detaily si ale nepamatuju.

vencour

Odpověď by měla být např. tady … https://arstechnica.com/science/2017/08/how-americas-two-greatest-rocket-companies-battled-from-the-beginning/3/

V lednu 2014 dostala ULA zakázku na 36 startů, SpaceX nemělo možnost se zapojit do nabídky (nemělo Falcon ještě certifikovaný). V dubnu se to dostalo do debaty před Senát. Podle Muska se od spojení Lockheedu a Boeingu (vzniku ULA) ceny zdvojnásobily. Dva týdny po onom slyšení podalo SpaceX žalobu na Ministerstvo obrany pro dohodu s ULA. Později SpaceX a vojenské letectvo sjednalo smír a SpaceX dostalo certifikaci a 1.května 2017 vypustilo první náklad pro národní bezpečnost.

Jirka Hadac

Ja si to na mobilu pri psani odpovedi nemohl precist, po odeslani zpravy sem si to taky nasel:-) jojo, coby, jsou to lukrativni zakazky, byli by hloupi je nechtit:-). Diky chlape.

peter

a vies dat aj nejake priklady toho problematickeho ruskeho servisu a sluzieb?
a co take navyse poskytuje spacex? dodnes nevie napr. dopravit satelit priamo na GSO, to su tie sluzby naviac?

yamato

ruske rakety vseobecne su trochu zapeklita otazka. Su cenovo porovnatelne s F9, ale nie vdaka tomu ze by bola ich prevadzka porovnatelne efektivna a inovativna, ale jednoducho vdaka ekonomickym a kurzovym rozdielom. Takze dobuducna zostanu alternativou iba vtedy, ak sa rusko ekonomicky nepozviecha, rusom nezacnu rast mzdy, nespevnie rubel atd. Cena F9 zavisi iba od efektivity SpaceX, s cim sa zrejme zakaznikom ovela lahsie kalkuluje.

peter

ale zakaznikovi je jedno preco mu ponukaju raketu za taku cenu aku ponukaju 🙂

zabudas na to, ze ked im ekonomika bude slapat tak zas budu mat peniaze na vyvoj novych rakiet, ktore mozu byt ekonomickejsie na vyrobu a tym padom sa zas udrzat konkurencie schopny
ked bude ekonomika rast, bude moct stat sam objednavat viac startov(nove satelity, novy vesmirny vyskum,…) a cim viac tych rakiet budu vyrabat tym bude klesat jednotkova cena

proste nazor, ze su alternativou len kym je ich ekonomika slaba je pritiahnuty za vlasy a to som napisal velmi slusne

Ivo

Já si myslím, že to dává smysl a navíc si myslím, že by se pak z těchto misí možná mohly všechny tři stupně vracet na pevninu a to by ještě více snížilo náklady. Ve variantě Block-5 by to v praxi znamenalo skutečně jen naložit, převézt do hangáru, složit a mohlo by se znova na rampu. Myslím si, že to by mohlo hrát dost podstatnou roli.

yamato

nezabudajme na medziplanetarne vedecke misie, kde by sa uplatnila brutalna nosnost expendable verzie vs. stale relativne nizka cena. To by umoznilo preplanovat taketo misie z kategorie “flagship” do kategorie “scout” – male, lacne a rychle. FH skratka dostane taketo sondy k cielu rychlo a lacno, nie je potrebne to planovat ako 20-rocny vyskumny program.

zdenek

Perfektní článek, jako vždy.

Jiří Hadač

Mě se na něm líbí několik věcí.
1) nebojíš se jít klidně proti SpaceX, když to má zaručit objektivitu (vyřazení ViaSatu)
2) nebojíš se jít víc do hloubky, viz to rozebírání supersynchronní dráhy, jen ať si pěkně počtou čtenáři a vzdělávají se.
3) nebojíš se napsat, že náklad je nudný, ikdyž bych řekl, že náklady pro GTO jsou SpaceX dost slušným výdělkem.. Dušan je podobný, když komusi vysvětloval, že start běžného mapovacího satelitu vysílat nebudou, že těch startuje každou chvíli dost a dost 😀 A navíc je to pravda, Arabsat nebude zajímat kromě té společnosti vůbec nikoho, všici budou čučet na přistávání boosterů 😀

Mario

Chcel by som sa spýtať. V nadpise článku je uvedené, že sú zatiaľ len dve potvrdené misie s FH, ale na stránke Spacex sú vo future misions štyri. Ako to mám chápať?

Jiří Hadač

Potvrzené jsou STP-2 a Arabsat 6a. Zbývající dvě ViaSat a Inmarsat Petr vysvětluje v článku, kousek nad obrázkem Elona s FH. Mimochodem, článek na SFN říká totéž. Že si obě společnosti přesunuly satelity na jinou raketu a zůstala jim jen ta rezervace. .