Proč si SpaceX za nejnovější armádní start Falconu účtuje třikrát vyšší cenu než normálně?

V našem nedávném článku jste se mohli dočíst, že společnosti SpaceX a ULA získaly dlouhodobý kontrakt na vynášení satelitů pro americkou národní bezpečnost. Součástí oznámení bylo také udělení prvních tří konkrétních misí. ULA obdržela 337 milionů dolarů za dva starty, zatímco SpaceX obdrželo 316 milionů za jeden start. Řadu lidí zarazila nezvykle vysoká cenovka za misi SpaceX, která je 2–4x vyšší než normálně (zatím se neví, jestli jde o start Falconu 9 nebo Falconu Heavy). V článku jsem spekuloval, že to je možná kvůli tomu, že první kontrakt SpaceX zahrnuje také náklady na vylepšení infrastruktury rampy LC-39A kvůli vertikální integraci nákladu. Některé armádní mise totiž vyžadují, aby vynášená družice byla k raketě připojována ve svislé poloze. SpaceX však v současnosti vždy náklad připojuje v hangáru, když je raketa v horizontální poloze.

Nyní se objevily nepotvrzené informace, podle kterých zmíněných 316 milionů dolarů opravdu zahrnuje finance na stavbu a certifikaci mobilní servisní věže na rampě LC-39A, která umožní vertikální integraci a o které jsme podrobněji psali zde. Stejně tak prý částka zahrnuje další jednorázové náklady, které souvisí s modifikacemi a dalšími kroky potřebnými pro vyhovění rozličným požadavkům celkového pětiletého kontraktu. Mohlo by jít například o náklady související se zavedením rozměrnějšího aerodynamického krytu pro rakety Falcon, který bude nutný pro některé armádní mise. Šéf společnosti ULA Tory Bruno to víceméně potvrdil, když v rozhovoru pro Space News uvedl, že pravděpodobným vysvětlením vyšší ceny za první start SpaceX je zahrnutí nákladů na upgrady, jako je například větší aerodynamický kryt nebo výkonnější horní stupeň Falconu Heavy.

Vizualizace Falconu Heavy s prodlouženým krytem a novou obslužnou věží pro vertikální integraci nákladu. Vpravo pak Falcon Heavy před svým prvním startem. (Zdroje: SpaceX a Craig_VG)

Není jasné, jestli je výkonnější stupeň jen Brunova spekulace, nebo SpaceX opravdu plánuje nějaká vylepšení. Pokud vím, tak horní stupeň Falconu už teď má dostatečný výkon a zároveň je schopný mnohahodinového pobytu na oběžné dráze a opakovaných zážehů motoru. Například už koncem tohoto roku má Falcon Heavy vynést armádní družici přímo na geostacionární dráhu, což je obtížný úkol a opravdová zkouška schopností dané rakety. A pokud tedy Falcon takovou misi zvládne, nevím, zda existují jiné armádní mise, které by vyžadovaly ještě vyšší výkon a tím pádem nějaké další upgrady.

To však neznamená, že by SpaceX horní stupeň Falconu přeci jen průběžně nevylepšovalo. Například environmentální studie SpaceX vypracovaná kvůli zvýšenému počtu startů z Floridy a plánovaným úpravám rampy LC-39A, obsahuje zajímavou pasáž ohledně „nedávných úprav“ druhého stupně Falconu. Vylepšení byla spíše menší povahy a zahrnovala například úpravy trysky motoru Merlin, optimalizaci hmotnosti a vylepšení řízení motoru. Dokument byl vydán v červenci 2020, ale stejnou pasáž obsahuje i dřívější verze z února. Nejde tedy o úpravy, které by proběhly někdy v posledních měsících. Zaujala mě také zmínka o tom, že druhý stupeň Falconu má plně redundantní systém pro zažehávání motoru Merlin pomocí samozápalné směsi TEA-TEB (triethylhliník-triethylboran). To je dost důležitá vlastnost vzhledem k tomu, že na druhém stupni je jen jeden motor, takže selhání zápalného systému by automaticky znamenalo selhání celé mise. Oproti tomu na prvním stupni je Merlinů devět, takže i když jeden selže, ostatní motory můžou ztrátu části tahu vykompenzovat, což bylo demonstrováno v praxi při misích CRS-1 a Starlink v1-5.

Druhý stupeň Falconu 9 před připojením k prvnímu stupni (Foto: Emre Kelly)

Vraťme se ale k armádním kontraktům. Může se zdát, že SpaceX je nadržováno, protože kontrakt na první dvě mise ULA zřejmě neobsahuje finance na obdobné upgrady infrastruktury, ale není to tak. ULA také získala finance na tyto věci, akorát byly součástí samostatné dohody z roku 2018. Pentagon tehdy vyhradil stovky milionů dolarů pro společnosti ULA, Blue Origin a Northrop Grumman na vývoj jejich raket Vulcan Centaur, New Glenn a OmegA a další náklady související s účastí ve výběrovém řízení na onen dlouholetý armádní kontrakt, který nyní vyhrály SpaceX a ULA. SpaceX tehdy nedostalo žádný finanční příspěvek, zatímco ULA obdrží až 967 milionů dolarů.

Navíc nesmíme zapomínat, že ULA získala další miliardy dolarů na vývoj a infrastrukturu v průběhu 14 let od svého založení, kdy firma byla výhradním dodavatelem raket pro všechny americké armádní mise. Až donedávna společnost například získávala miliardu dolarů každý rok jen na udržování výrobní a provozní infrastruktury pro své rakety Atlas a Delta, aby byly kdykoli připraveny na kriticky důležité armádní starty. Oproti tomu SpaceX od armády, pokud vím, neobdrželo téměř žádné peníze na vývoj Falconů nebo stavbu či vylepšení související infrastruktury. Jedinou výjimkou, která mě napadá, je 20 milionů dolarů, které firma obdržela v roce 2017 na provedení designové studie ohledně potenciálního zavedení vertikální integrace nákladu pro rakety Falcon. Společnost dále získala ještě finanční podporu na vývoj motoru Raptor a také testování satelitní sítě Starlink pro armádní účely. Stavbu startovních ramp nebo provoz továrny však SpaceX muselo, pokud vím, financovat z vlastní kapsy nebo částečně z vývojových kontraktů od NASA.

Raketa Atlas V společnosti ULA (Foto: ULA)

Dalším zajímavým aspektem armádních kontraktů je, že jejich běžnou součástí je „fleet surveillance“. To znamená, že armáda si připlácí za možnost nahlédnout pod pokličku inženýrské práce ve firmách, které pro ni provádějí starty. Třeba když SpaceX před rokem získalo kontrakt na tři armádní mise, jeho součástí byl přístup armády k datům a analýzám raketových systémů firmy. To se ale týkalo jen aktivit souvisejících s přípravami daných armádních misí a u ostatních startů armáda k těmto datům přístup neměla. To se ale změnilo v květnu 2020, kdy došlo k navýšení původní ceny kontraktu o 8,9 milionů dolarů, čímž armáda získala přístup k podrobným technickým informacím také z civilních a komerčních misí SpaceX. Konkrétně jde například o přístup k „nástrojům, systémům, procesům nebo aktivitám na rampě“. Tyto informace pak mají armádě umožnit zvýšit spolehlivost a bezpečnost vlastních misí využívajících rakety dané firmy. Podobným způsobem to funguje také u ULA. Jak vidíte, armádní mise a související kontrakty jsou o dost komplikovanější než běžné komerční starty, a to je jeden z důvodů, proč mívají vyšší cenovku.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
27 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
BlackSheep

Pekný článok,
som prekvapený ako SpaceX armáde dovolí “dozorovať” aj civilným operáciám. Prístup k dátam a analýzam znamená v rozsahu čo presne? V prípade krajnej núdze si armádny sektor vyrobí kópiu SpaceX a použije ju v mene bezpečnosti a ochrany suverenity?
Vlastne všetky misie sú pod dohľadom US army. Ak teda má prístup k dátam zo všetkých aj civilných letov.
Rogozin mal svojho času, istým spôsobom pravdu, SpaceX je dotovaná štátnym sektorom nepriamo, cez zákazky a štúdie…

Jiří Hadač

Jako dalo by se mluvit o dotování, ale nemyslím si, že 8,9 milionů za nahlédnutí pod pokličku je něco, firmu udrží nad vodou.
Jinak s tebou souhlasím, pěkný článek, zvlášť ten rozhovor s Tory Brunem mi přišel pěkně výživný. I ta pasáž o tom, že pokud někdo nedokáže splnit požadavky armády, dostane to druhý dopravce a nebude se to počítat do poměru 60:40.
Když už si zmínil, co to znamená přístup k analýzám, napadlo mě kdysi něco podobného. Tehdy tuším říkala Gwynne nebo někdo, že Zuma odstartovala a vynesla náklad v pořádku a je ochotná to příslušným organizacím dokázat 🙂 tak jsem tenkrát dumal, jak to udělá, když byla mise supertajná. Kdosi mi tenkrát odpověděl, jednoduše, vezmeš reálné hodnoty, dáš k tomu původně navržený letový profil, odečteš od sebe a budeš zákazníkovi zobrazovat pouze rozdíl od průběhu. Vlastně uvidíš vše a neuvidíš nic. Je to sice velmi zjednodušeně řečené, ale není to špatné. Armádě toho každopádně budeš asi tajit méně.
Taky si myslím, že kupříklady ten letový profil starlink v1-5 a reálná data je něco, co by asi armádu docela zajímalo. To se jim opravdu může hodit. Uvidí, čeho byla raketa schopná a čeho už nikoliv, jakou měla rezervu paliva a výkonu.

Adam

Beru to jako pokračování minulé diskuze… 🙂
I kdyby dostali 100 mega nebo 1 mld, tak se pořád bavíme na druhé straně o 15 mld za 15 let – pro ty méně bystré, k tomu byly ještě stovky milionů $ za starty. No chlapci se budou muset začít pěkně otáčet.

K těm nesplnitelným požadavkům – proběhlo nějaké, poměrně dlouhé, řízení a moc mně není jasné co by se mohlo stát, když bylo/je jasné co kdo dokáže. Tak mě jaksi napadá scénář: v roce 2022 potřebujeme vynést XY, ale je nutná vertikální integrace – takže sorry, to vy ještě neumíte, takže jdeme za konkurentem.
Nějaké další nápady co se za tím může skrývat?

Jiří Hadač

Je otazka, kolik muze vyvoj noveho krytu a priprava integrace stat, a v jednom clanku nekdo spekuloval, ze to je cena za FH, takze tam zase tolik penez navic nezbyva.
Jeste sem zahledl i dalsi cast clanku, kde se psalo, ze Vulcanu budou stacit na certifikaci dva starty, protoze armade povoli pristup ke vsemu.
K tve otazce, da se pripocitat u uprava VAFB pro FH. Ale slozite hadat, kdyz nezname presne co armada chce a co spacex uz ma a co musi dodelat navic. 🙂

bohyn

Nejen druhy stupen ma redundantni system TEA-TEB, stejne tak je na tom prvni stupen viz schema F9. A to se tento system pouziva jen pro sekundarni cil – pristani. Pro start se pravdepodobne pouziva privod TEA-TEB z pozemni infrastruktury (jen tri motory jsou restartovatelne, 6 tedy musi startovat na externi zdroj, tak proc rovnou nestartovat takto vsechny). A motory na prvnim stupni sice selhat mohou, ale urcite ne vinou TEA-TEB. Kdyz se jeden motor pri startu nezazehne, tak raketa prerusi start a za letu uz smes neni potreba.

Jan

Realita je prostá. SpaceX je strategická firma, která pomáhá udržovat Spojené státy na pozici supervelmoci a nabízí Ozbrojeným silám Spojených států některé převratné technologie (snadný přístup do vesmíru, Starlink). Pentagon tak SpaceX dotuje… což z mého pohledu, je úplně v pohodě. Rusáci jsou sice z toho na prášky, ale dělají to taky, nemluvě o Číně.

Jiří Hadač

Tak se jmenoval jeden clanek na spacenews, parafrazuji, firma, ktera pred par lety zalovala Pentagon, je ted soucast establishmentu 🙂

Adam
Vladimír Todt

FH by upgradem na metanováý 2, stupeň a zmenšený Raptor získal 20 – 30 % nosnosti na vzdálenější oběžné dráhy (odhadovýpočty). Klidně nech ho pro FH zvětší bo je realivně opravdu slabý. Pak ale se vrátí zpět menší podíl rakety v penězích, když se zahodí větší 2. stupeň a k tomu nutná úprava infrastruktury.

peet365

Elon v poslednom čase hovorí o tom, že ich najväčšie obmedzenie, čo sa týka zdrojov je nedostatok talentovaných ľudí. Asi by bolo mrhanie zdrojmi venovať sa vývoju nového 2 stupňa pre Falcony. Ak by aj existovala nejaká armádna misia, ktorú by FH nevedel uskutočniť, pokojne to môže urobiť Vulcan. Tony Bruno podľa mňa však len odverklíkoval to, čo má naučené spred mnohých rokov, že bez silnejšieho druhého stupňa FH nedokáže uskutočniť niektoré misie. To však podľa mňa po úpravách 1 stupňa v posledných rokoch, už nie je pravda.
SpaceX by Falcon so silnejším druhým stupňom mohlo vyvinúť, ale má oveľa väčšie priority a obmedzené zdroje a Falcony sú pre nich dnes už len slepá ulička.

Prochazka

Falcon a Dragon je to jediné co SX žíví 🙂 Starship je slepá ulička:)

Ota

Jeje, tohle už jsem slyšel, to říkali o Falconech a znovupožitenosti… – tak to bude asi pravda 🙂

3,14ranha

Tory Bruno se možná opakuje, ale to jen proto, že tomu jako raketový inženýr rozumí a jen popisuje fyzikální a konstrukční zákony.

Na horním stupni už se ciolkovského rovnice projevuje naprosto drasticky. Zejména když se létá na energičtější dráhy. Zlepšení efektivity horního stupně v jednotkách procent může zvýšit užitečný náklad rakety o mnoho desítek procent.

Samozřejmě je otázka čeho chcete dosáhnout a za jakou cenu. Protože horní stupeň se zahazuje, tak SpaceX ho samozřejmě bude chtít mít co nejlevnější (jeden motor, kerolox). Pokud většina misí byla na LEO či GTO tak tam lze méně efektivní horní stupeň do jisté míry očůrat posílením prvního stupně.

PS: Falcon 9 bude slepá ulička až budou mít certifikovanou Starship pro lidi a pro armádní náklady a budou ji umět dotankovat na orbitě.

Jakub

Přemýšlím, co přesně znamená, že centaur je možná nejvyýkonější druhý stupeň. Minimálně pro USA to platí, možná i světově. Jde o to, že hmotnost stupně a jeho rozměry cca odpovídají druhému stupni Falconů. Ale je to tedy o polovinu vyšším ISP? Chápu to dobře, že ze stejného množství paliva dokáže motor Centauru získat větší deltav? A to dokonce o těch cca 50%? Jasně, bude to méně, ale i kdyby to bylo “jen” o 30%, je to pořád velký rozdíl.

bohyn

Presne tak, to podstatne je ISP. Dale je to celkem lehka konstrukce – balonova nadrz. “Tam nahore” se kazde usetrene kilo pocita.

MilAN

Kromě specifického impulsu to je i rekordní konstrukční číslo

peet365

zaujímavé je aj to, že armáda ukončí s neúspešnými uchádzačmi blue origin a Northrop grumann ten kontrakt kde spaceX neuspela.
https://spacenews.com/air-force-to-end-agreements-with-blue-origin-and-northrop-grumman-prepares-for-launch-contract-protests/
To bude asi koniec projektu OmegA od NG, takže do budúcna bude konkurencia pre SpaceX už len ULA a BO.

PetrV

Hlavně spacex pretahla z nasa i odjinud schopné lidi, kteří nezakrneli v urednickolobistickem systému.
Armáda platí muskovi třetinu za starlink, který s ní nápad ukradl oneweb z GB. Nejen číňané kradou nápady.
Uvidíme, jaká bude návratnost projektu. A snad nepřijde na Zemi silná sluneční bouře.
Hlavně armada bude pres spacex mít ve své moci vypnutí a spiclování internetu.
Mám dotaz. Bude internetové spojení starlink fungovat i na ISS, která je v pohybu? Co pak letadla?
Druzice budou nad i pod…

Jiří Hadač

Vis kolik dostal AC Clark za napad translace signalu pres druzici? Vubec nic. Vydelali na tom ti, co to uskutecnili. Ani pristavani falconu neni originalni myslenka SpaceX.
S tim signalem je to otazka, zda to pronikne pres steny modulu, podle me ne, ale tam maji kvalitni pripojeni pres druzice uz ted. Ano, diky retranslaci pres vyssi drahy se zpozdenim 🙂

Marek S

Souhlas, tak to v životě chodí. Jak se říká, “ukázaná platí”. Mletí ústy, kterého je EU plná a myslím tím i GB, nikdy ke skutečnému úspěchu nepovedou. Možná jak k pár dílčím kouskům, ale jako celek je to odsouzeno přirozeně k zániku.

Martin

Zametl bych prvně před vlastním prahem. Virtuální realita tvořená mlacením prázdné slámy, tj. mletím pantem bez schopnosti něco kloudného vytvořit. Je realita 95% české populace, kdežto vyspělé země EU jsou na tom mnohem lépe.
Ano GB padá dolů, přesto má zatím dost schopných lidí, ovšem jen do doby, než je koupí jiní. Třeba Singapur.

bohyn

Británie sice brexitem spadla na úroveň 4 let zpátky, ale teď, natruc euhohujerům, stoupá zpátky nahoru. Třeba Pařížská burza si vede hůře. Jak je to přísloví s tím kopáním jámy?

Martin

Chápu, že letošní léto přeje halucinogením látkám. Tak až dojde na kritické uvažování nebo až budete mít fakta ověřitelné z více zdrojů, dejte za rok vědět. Burza je o emocích a hledání hejla, raději sledujte zdroje jako ARM nebo vlastnictví klasického průmyslu. GB přebírají Indičtí a Čínští majitelé a mozky. Byl jste během posledních 20 let v Londýně a koukal se kolem sebe¿

Nebo jinak, v čem je produktivně lepší ČR a vaše firma oproti Frantíkům¿

bohyn

ARM? Ty ARMy? Ty procesory ARM co chce koupit americka firma nVidia? To prebira Cina nebo Indie?

Jo, Londyn je kulturne obohaceny (uz mraky let), ted uz to dorazilo i do zbytku evropy (krom francie, ta ma take tradici). Tohle ale neni mistni (tento web) tema.

v čem je produktivně lepší ČR a vaše firma oproti Frantíkům

Jak se sem dostala ČR? Ale tak aspoň k otázce, když přijedu do ciziny, tak nemluvim česky a nepředstírám, že anglicky neumim, dokud mi neteče do bot (real story s frantíkem – stazistou).

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem bohyn
3,14ranha

Zase tak moc to kálení do vlastního hnízda přehánět nemusíte. 😀
Když chcete lidi motivovat k nápravě, musíte jim ukázat i pozitivní příklady (abyste je tepáním jen neutloukl do skepse a pasivity)

Byly to právě evropské rakety Ariane které jako první komerční nosiče 20 let ovládaly trh s vynášením komerčních družic. Konkurence je dobrá věc, teď ten trh ovládá SpaceX. Zítra to může být kdokoli, třeba Blue Origin, nebo Skylon.

S evropou chtějí všichni spolupracovat na poli základního výzkumu, astronomie a vědy vůbec. Od jaderné fůze v ITERu, přes urychlovač v Cernu až po ESO dalekohledy v Chile. To je ta příznivější tvář toho, že evropa je více “socialistická” než USA (a to tvrdím jako pravičák a zarytý kritik bruselu).

bohyn

Armáda platí muskovi třetinu za starlink

1/3 čeho? Nákladů? To nee… Zatím si to chtěj jen vyzkoušet.

Nejen číňané kradou nápady

Třeba takový Xerox by o tom moh vydat knížky, že by zaplnilo jednu poličku v knihovně. Tohle se vždycky dělo a dít bude. Západní svět ctí patenty (někdy bohužel), takže inventor má možnost se chránit. Čína tohle nedodržuje, je tam tedy jistý rozdíl. OneWeb se nechránil.

Bude internetové spojení starlink fungovat i na ISS, která je v pohybu?

Pochybuji, Starlink je ~100 km nad, nebo ~100 km pod oběžnou drahou ISS a jeho antény míří dolu na Zemi. Pokrytí signálem by bylo hodně řídké (úzký kužel signálu) a spíše nepoužitelné. Družice na vyšších oběžných drahách nejspíš (můj názor) ani nebudou mít antény mířící na Zemi a bude sloužit jako retranslační stanice mezi družicemi na nižších drahách. Ony optické spoje.

Co pak letadla?

Ano, a je to jistě jedna z cílových skupin.

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem bohyn
petr

Pěkný článek. Je vidět, že armáda má dost peněz a muže si připlatit za vylepšení. Nasa je na tom podstatně hůře a tak musela čekat s potvrzením vlastních kontraktů až bylo jasné, že armáda větší kryt zaplatí. U nás se pořád dohadujeme, že armáda má nižší než dohodnutý rozpočet a že ho nevyužije. No využila by ho docela dobře pokud by s ním pracovala jako ta americká. Je to skvělá cesta jak podporovat domácí průmysl. Prostoru kam investovat je u nás dost a dost.