Proč si SpaceX za nejnovější armádní start Falconu účtuje třikrát vyšší cenu než normálně?

V našem nedávném článku jste se mohli dočíst, že společnosti SpaceX a ULA získaly dlouhodobý kontrakt na vynášení satelitů pro americkou národní bezpečnost. Součástí oznámení bylo také udělení prvních tří konkrétních misí. ULA obdržela 337 milionů dolarů za dva starty, zatímco SpaceX obdrželo 316 milionů za jeden start. Řadu lidí zarazila nezvykle vysoká cenovka za misi SpaceX, která je 2–4x vyšší než normálně (zatím se neví, jestli jde o start Falconu 9 nebo Falconu Heavy). V článku jsem spekuloval, že to je možná kvůli tomu, že první kontrakt SpaceX zahrnuje také náklady na vylepšení infrastruktury rampy LC-39A kvůli vertikální integraci nákladu. Některé armádní mise totiž vyžadují, aby vynášená družice byla k raketě připojována ve svislé poloze. SpaceX však v současnosti vždy náklad připojuje v hangáru, když je raketa v horizontální poloze.

Nyní se objevily nepotvrzené informace, podle kterých zmíněných 316 milionů dolarů opravdu zahrnuje finance na stavbu a certifikaci mobilní servisní věže na rampě LC-39A, která umožní vertikální integraci a o které jsme podrobněji psali zde. Stejně tak prý částka zahrnuje další jednorázové náklady, které souvisí s modifikacemi a dalšími kroky potřebnými pro vyhovění rozličným požadavkům celkového pětiletého kontraktu. Mohlo by jít například o náklady související se zavedením rozměrnějšího aerodynamického krytu pro rakety Falcon, který bude nutný pro některé armádní mise. Šéf společnosti ULA Tory Bruno to víceméně potvrdil, když v rozhovoru pro Space News uvedl, že pravděpodobným vysvětlením vyšší ceny za první start SpaceX je zahrnutí nákladů na upgrady, jako je například větší aerodynamický kryt nebo výkonnější horní stupeň Falconu Heavy.

Vizualizace Falconu Heavy s prodlouženým krytem a novou obslužnou věží pro vertikální integraci nákladu. Vpravo pak Falcon Heavy před svým prvním startem. (Zdroje: SpaceX a Craig_VG)

Není jasné, jestli je výkonnější stupeň jen Brunova spekulace, nebo SpaceX opravdu plánuje nějaká vylepšení. Pokud vím, tak horní stupeň Falconu už teď má dostatečný výkon a zároveň je schopný mnohahodinového pobytu na oběžné dráze a opakovaných zážehů motoru. Například už koncem tohoto roku má Falcon Heavy vynést armádní družici přímo na geostacionární dráhu, což je obtížný úkol a opravdová zkouška schopností dané rakety. A pokud tedy Falcon takovou misi zvládne, nevím, zda existují jiné armádní mise, které by vyžadovaly ještě vyšší výkon a tím pádem nějaké další upgrady.

To však neznamená, že by SpaceX horní stupeň Falconu přeci jen průběžně nevylepšovalo. Například environmentální studie SpaceX vypracovaná kvůli zvýšenému počtu startů z Floridy a plánovaným úpravám rampy LC-39A, obsahuje zajímavou pasáž ohledně „nedávných úprav“ druhého stupně Falconu. Vylepšení byla spíše menší povahy a zahrnovala například úpravy trysky motoru Merlin, optimalizaci hmotnosti a vylepšení řízení motoru. Dokument byl vydán v červenci 2020, ale stejnou pasáž obsahuje i dřívější verze z února. Nejde tedy o úpravy, které by proběhly někdy v posledních měsících. Zaujala mě také zmínka o tom, že druhý stupeň Falconu má plně redundantní systém pro zažehávání motoru Merlin pomocí samozápalné směsi TEA-TEB (triethylhliník-triethylboran). To je dost důležitá vlastnost vzhledem k tomu, že na druhém stupni je jen jeden motor, takže selhání zápalného systému by automaticky znamenalo selhání celé mise. Oproti tomu na prvním stupni je Merlinů devět, takže i když jeden selže, ostatní motory můžou ztrátu části tahu vykompenzovat, což bylo demonstrováno v praxi při misích CRS-1 a Starlink v1-5.

Druhý stupeň Falconu 9 před připojením k prvnímu stupni (Foto: Emre Kelly)

Vraťme se ale k armádním kontraktům. Může se zdát, že SpaceX je nadržováno, protože kontrakt na první dvě mise ULA zřejmě neobsahuje finance na obdobné upgrady infrastruktury, ale není to tak. ULA také získala finance na tyto věci, akorát byly součástí samostatné dohody z roku 2018. Pentagon tehdy vyhradil stovky milionů dolarů pro společnosti ULA, Blue Origin a Northrop Grumman na vývoj jejich raket Vulcan Centaur, New Glenn a OmegA a další náklady související s účastí ve výběrovém řízení na onen dlouholetý armádní kontrakt, který nyní vyhrály SpaceX a ULA. SpaceX tehdy nedostalo žádný finanční příspěvek, zatímco ULA obdrží až 967 milionů dolarů.

Navíc nesmíme zapomínat, že ULA získala další miliardy dolarů na vývoj a infrastrukturu v průběhu 14 let od svého založení, kdy firma byla výhradním dodavatelem raket pro všechny americké armádní mise. Až donedávna společnost například získávala miliardu dolarů každý rok jen na udržování výrobní a provozní infrastruktury pro své rakety Atlas a Delta, aby byly kdykoli připraveny na kriticky důležité armádní starty. Oproti tomu SpaceX od armády, pokud vím, neobdrželo téměř žádné peníze na vývoj Falconů nebo stavbu či vylepšení související infrastruktury. Jedinou výjimkou, která mě napadá, je 20 milionů dolarů, které firma obdržela v roce 2017 na provedení designové studie ohledně potenciálního zavedení vertikální integrace nákladu pro rakety Falcon. Společnost dále získala ještě finanční podporu na vývoj motoru Raptor a také testování satelitní sítě Starlink pro armádní účely. Stavbu startovních ramp nebo provoz továrny však SpaceX muselo, pokud vím, financovat z vlastní kapsy nebo částečně z vývojových kontraktů od NASA.

Raketa Atlas V společnosti ULA (Foto: ULA)

Dalším zajímavým aspektem armádních kontraktů je, že jejich běžnou součástí je „fleet surveillance“. To znamená, že armáda si připlácí za možnost nahlédnout pod pokličku inženýrské práce ve firmách, které pro ni provádějí starty. Třeba když SpaceX před rokem získalo kontrakt na tři armádní mise, jeho součástí byl přístup armády k datům a analýzám raketových systémů firmy. To se ale týkalo jen aktivit souvisejících s přípravami daných armádních misí a u ostatních startů armáda k těmto datům přístup neměla. To se ale změnilo v květnu 2020, kdy došlo k navýšení původní ceny kontraktu o 8,9 milionů dolarů, čímž armáda získala přístup k podrobným technickým informacím také z civilních a komerčních misí SpaceX. Konkrétně jde například o přístup k „nástrojům, systémům, procesům nebo aktivitám na rampě“. Tyto informace pak mají armádě umožnit zvýšit spolehlivost a bezpečnost vlastních misí využívajících rakety dané firmy. Podobným způsobem to funguje také u ULA. Jak vidíte, armádní mise a související kontrakty jsou o dost komplikovanější než běžné komerční starty, a to je jeden z důvodů, proč mívají vyšší cenovku.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
27 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře