Raketa Super Heavy provedla testovací zážeh 31 motorů Raptor a překonala tak legendární Saturn V
SpaceX ve čtvrtek poprvé provedlo testovací zážeh téměř všech motorů Raptor na raketě Super Heavy B7. Jednalo se o možná poslední velký test před první orbitální misí Starship, která je předběžně plánována na březen. Jak testovací zážeh B7 probíhal a co SpaceX čeká teď?
První orbitální start kosmické lodi Starship s raketou Super Heavy byl v posledních letech mnohokrát odložen, ale nyní se zdá, že se čekání opravdu chýlí ke konci. Jedním z posledních kroků, které SpaceX potřebovalo před orbitální misí provést, totiž byl statický zážeh všech motorů na nosiči Super Heavy B7. A právě ten si firma aktuálně odškrtla ze svého seznamu zbývajících úkolů. Raketa B7 má celkem 33 motorů Raptor, ale v minulosti SpaceX provedlo statický zážeh jen s maximálně 14 motory. Tento částečný test proběhl úspěšně už loni v listopadu a následně byl prototyp B7 odvezen zpět do výrobního areálu ve Starbase, kde byly na raketě provedeny finální práce v rámci přípravy na zbývající testování a orbitální start. Především bylo vyměněno pár Raptorů a také bylo dokončeno ochranné okrytování, které má chránit jednotlivé motory od žáru a dalších vlivů a také zabránit poškození okolních Raptorů v případě selhání jednoho z nich.
Kompletní sestava Starship S24 a Super Heavy B7 v lednu 2023 (Foto: SpaceX)
Prototyp B7 pak byl snad již naposledy převezen na orbitální rampu 8. ledna 2023 a následující den k němu byla připojena loď Starship S24 kvůli kombinovaným tankovacím zkouškám, které proběhly v druhé polovině ledna. Během tohoto testování byly nádrže nosiče i lodi vůbec poprvé zcela naplněny pohonnými látkami. Poté došlo k rozpojení prototypů a odvozu Starship S24 pryč z rampy kvůli dokončení tepelného štítu a dalším finálním úpravám před chystaným startem. Super Heavy B7 byla mezitím připravována na napjatě očekávaný statický zážeh všech motorů.
33 motorů Raptor druhé generace na prototypu Super Heavy B7 (Foto: SpaceX)
Test všech 33 motorů na Super Heavy B7 nakonec proběhl ve čtvrtek 9. února a byl z velké části úspěšný. Zážeh trval podle plánu jen pár sekund a raketa i orbitální rampa se po něm zdály být v dobrém stavu. Loňský zážeh 14 motorů způsobil poškození rampy, a tak SpaceX následně provedlo určitá vylepšení, která prověřil aktuální test. Dva Raptory však při zkoušce nespolupracovaly, a tak bylo nakonec úspěšně zažehnuto „jen“ 31 motorů. Elon Musk následně upřesnil, že jeden motor byl záměrně vypnut ještě před zážehem a jeden se vypnul sám během testu. I přes tento menší nedostatek však šlo o světový rekord, neboť byla překonána sovětská raketa N1, která disponovala celkem 30 motory. Elon Muska navíc uvedl, že i kdyby Starship odstartovala s dvěma nefunkčními motory, byla by schopná dosáhnout oběžné dráhy. Nutno však dodat, že při reálném pokusu o start by raketa vůbec nevzlétla, protože kdyby počítač při zážehu detekoval problém s kterýmkoli z motorů, start by byl přerušen.
Views from drone of Booster 7's static fire test pic.twitter.com/KN4sk1nohf
— SpaceX (@SpaceX) February 9, 2023
Trochu komplikovanější je pak situace ohledně celkového tahu, kterého Super Heavy B7 dosáhla během čtvrtečního testovacího zážehu. Raketa je vybavena 33 motory Raptor druhé generace, z nichž každý dokáže vyvinout maximální tah 230 tun. I v případě 31 motorů by tak šlo o světový rekord v kategorii nejsilnějšího raketového zážehu v historii. SpaceX však později upřesnilo, že při testu byly motory přiškrceny na přibližně 50% výkon, takže celkový tah byl kolem 3600 tun. To je mírně vyšší hodnota, než které dosahovala legendární lunární raketa Saturn V z programu Apollo. Je to však o trochu méně než zvládne současný král, americká raketa SLS s celkovým tahem přibližně 3900 tun. SpaceX tedy tuto raketu oficiálně pokoří až při ostrém startu, kdy motory pojedou na 90 % maxima s celkovým tahem kolem 6830 tun.
Start rakety SLS v listopadu 2022 na testovací misi Artemis I. SLS je nejsilnější raketou, která kdy dosáhla oběžné dráhy. (Foto: NASA)
I když statický zážeh B7 nebyl 100% úspěšný a motory nejely na plný výkon (pravděpodobně kvůli snížení náporu na infrastrukturu rampy a také motory samotné), SpaceX se zdá být spokojené s výsledkem testu. Zatím totiž nic nenasvědčuje tomu, že by firma plánovala statický zážeh B7 zopakovat, a tak je možné, že v následujících týdnech dojde k opětovnému spojení Super Heavy B7 s Starship S24 a poté už bude vše směřovat rovnou k pokusu o orbitální start. Ten je stále předběžně plánován na březen, ale samozřejmě ještě může dojít k nějakým odkladům. Ty nejdůležitější a potenciálně nejriskantnější předstartovní zkoušky už však má SpaceX za sebou, takže by snad neměly přijít žádná velká překvapení vedoucí k velkým zdržením. Jedinou potenciální výjimku představuje situace ohledně vodního systému pro orbitální rampu, jehož komponenty byly nedávno dovezeny do Starbase z Floridy. Není totiž úplně jasné, zda SpaceX hodlá systém nainstalovat ještě před první orbitální misí, nebo jde o upgrade, který je v plánu implementovat až mezi prvním a druhým startem. Instalace tohoto systému pro ochranu rampy a rakety při startu není triviální záležitost, takže by to mohlo potenciálně představovat zdržení v řádu týdnů. Ale jelikož zástupci SpaceX otevřeně zmiňují březnový termín první testovací mise, zřejmě není vodní systém nezbytnou podmínku pro start.
Statický zážeh 31 Raptorů na Super Heavy B7 v únoru 2023 (Foto: SpaceX)
Co se týče lodi Starship S24, která bude tvořit druhý stupeň rakety během první orbitální mise, její testovací zážehy byly dokončeny už loni v prosinci. Hlavní zbývající položkou, kterou je potřeba odškrtnout před startem, tak je dokončení tepelného štítu. Ten totiž měl několik míst, kde bylo potřeba opravit či doplnit keramické tepelné destičky. Zároveň bylo potřeba odmontovat manipulační oka na špičce, která pracovníci používali pro připojení jeřábu. Oka už byla v posledních týdnech odinstalována a nyní probíhá vyplňování vzniklých prázdných míst destičkami. Celkově však jde o drobnosti a loď lze obecně považovat za připravenou na start.
Starship S24 během finálních příprav na orbitální start na konci ledna 2023 (Foto: @TheRocketFuture)
Úplně poslední potenciální překážkou pak je získání úředního povolení pro provádění orbitálních misí ze Starbase. SpaceX na něm spolupracuje s Federálním leteckým úřadem už řadu měsíců a prezidentka firmy Gwynne Shotwell na aktuální konferenci uvedla, že očekává získání povolení zhruba ve stejnou dobu, kdy bude raketa samotná připravená na svůj první start. Zdá se tedy, že SpaceX neočekává v tomto ohledu nějaké problémy, které by vedly k velkým zdržením.
K plánovanému průběhu prvního orbitální startu Starship se nikdo ze SpaceX dlouho nevyjádřil, takže není jasné, jestli stále platí dřívější informace. Podle nich není v plánu pokus o záchranu lodi ani nosiče, které tak skončí v oceánu. Super Heavy by provedla simulované přistání do vody pár desítek kilometrů od Starbase, zatímco loď by dosáhla orbitální rychlosti, avšak neprovedla by zakulacení orbity, takže obletí Zemi jen z asi tří čtvrtin a poté samovolně klesne zpět do atmosféry. Pokud loď přežije žhavý návrat z orbity (což je na první pokus dost nepravděpodobné), skončí v oceánu u havajských ostrovů.
Neoficiální infografika popisující první orbitální test Starship (Autor: Tony Bela)
Až Starship konečně odstartuje, stane se největší a nejvýkonnější raketou v historii lidstva. Půjde však pouze o první krůček a SpaceX následně hodlá rychle navyšovat kadenci startů. Firma má ve výrobě hned několik nových prototypů pro další letošní starty. Starship S25, S26 a Super Heavy B9 už procházejí vlastním tlakovým či zážehovým testováním a výroba prototypu Super Heavy B10 by měla být brzy dokončena. Prezidentka Gwynne Shotwell, která od loňského listopadu dohlíží na aktivity kolem vývoje a testování Starship, aktuálně uvedla, že cílem firmy je co nejdříve provádět 100 startů Starship ročně. Přeje si, aby se to povedlo už příští rok, ale připouští, že realisticky to bude možné nejdříve v roce 2025. Nejdříve budou probíhat testovací lety, poté interní mise s družicemi Starlink a později také nákladní mise pro komerční zákazníky.
Starship S25 během tlakové zkoušky s kapalným dusíkem (Zdroj: NASA Spaceflight)
Gwynne Shotwell dále uvedla, že před první misí Starship s lidmi pravděpodobně proběhne alespoň 100 misí bez posádky, ale zároveň doufá, že to bude spíše několik stovek startů. První testovací mise s lidmi by měla proběhnout v rámci programu Polaris, na kterém spolupracuje SpaceX s podnikatelem Jaredem Isaacmanem. Dále jsou v plány turistické oblety Starship kolem Měsíce, kterých se má zúčastnit mimo jiné také Čech Yemi A.D. nebo historicky první kosmický turista Dennis Tito.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-54 - 23. 4. 2024
- Mise Starlink 6-53 - 19. 4. 2024
- Mise Starlink 6-52 - 17. 4. 2024
Moc pěkný video
CSI Starbase:
𝗪𝗵𝗮𝘁 𝗛𝗮𝘀 𝗦𝗽𝗮𝗰𝗲𝗫 𝗟𝗲𝗮𝗿𝗻𝗲𝗱 𝗙𝗿𝗼𝗺 𝗜𝘁’𝘀 𝗠𝗼𝘀𝘁 𝗦𝗶𝗴𝗻𝗶𝗳𝗶𝗰𝗮𝗻𝘁 𝗙𝗮𝗶𝗹𝘂𝗿𝗲𝘀 𝗗𝘂𝗿𝗶𝗻𝗴 𝗦𝘁𝗮𝗿𝘀𝗵𝗶𝗽 𝗗𝗲𝘃𝗲𝗹𝗼𝗽𝗺𝗲𝗻𝘁?
https://www.youtube.com/watch?v=5Mm2gyNj3IE
Asi to všetci dávno viete, ale pre mňa toto bola novina:
Prečo je Starship špicatejší, mojú pravdu, mierne je agresívnejší 🙂
Fakt!!
Zajímavé 3h video- týdenní souhrn RGV Aerial. Starbase je ve výstavbě a ještě dlouho bude.
https://www.youtube.com/live/tBm9AN7Nd40?feature=share
Mám dotaz pro odborníky. Tony Bela na intografice v článku píše pod bodem 11 délku mise 90 min 20 s, přistání cca 60 mil/ 100 km sz od Kauai. Do jaké výšky dle Vás Starship vyletí?
Dle mne cca 550 km. Ale je to tip a těžká úloha.
http://www.wikina.cz/a/Ob%C4%9B%C5%BEn%C3%A1_doba_dru%C5%BEice
Podle dřívějších informací měla být maximální výška 115 km, ale bůh ví, jestli to ještě platí.
Foto B7 zespodu z videa.
Dobrý den.
Pánové měl bych takový dotaz: (Omlouvám se jestli tady už takový byl)
Co se stane B-7 a S-24 po případném bezpečném dosednutí do oceánu. Budou ponechány svému osudu nebo snad odtaženy?
Budou to prázdné nádrže takže by měly nějakou dobu plavat. Tedy pokud v nich při přistání nevznikne nějaka ta “dírka”.
Budou dle mne dopraveny na Starbase B7 a S24 na Havaj.
I kdydy se potopily, vyloví je. Hloubka moře bude malá.
Falcony 9 také všechny vyzvedávají.
Myslím, že se potopí samy a pokud ne, tak budou potopeny „násilím“. Konkrétně u Havaje na to bude dohlížet armáda, takže ty se jistě postarají o případné potopení. Ale zrovna Starship asi stejně nepřežije v jednom kuse, takže to bude jedno. Super Heavy by přežít mohla, tak uvidíme, co přesně s ní pak udělají.
Ano ano, čím víc motorů, tím více Adidas:-)
Saturn V určitě překonán nebyl… Saturnu vždy fungovaly všechny motory. SH má 33 motorů, protože potřebuje 33 motorů…
3 nepravdivá tvrzení ze 3. Nezklamals 😀
https://en.wikipedia.org/wiki/N1_(rocket) ne ze bych tim chtel naznacovat neco o tom, kde nekteri berou sve nazory a inspiraci 😏
Nezklamal jsi…
Ale zurive me narknout ze lzi se nepovedlo 🥳
Tak Starship rozhodně v zažehnutí motorů Raptor Saturn 5 překonala, neboť Saturn 5 neměl ani jeden Raptor.
Tak jako určitě… 🙂
Jenže:
No logicky hlavni duvod, proc motory pri testu bezely jen na 50% je, ze kdyby bezely na plno, tak se nosic zvedne z rampy. Kor kdyz booster nebyl zatizeny hornim stupnem.
Pomer tahu k hmotnosti musi byt pri testu pod 1.
Pokud se nepletu, tak plne natankovany booster vazi tak okolo 3600t, takze i na tech 50% vykonu to je prave okolo 1.
Pustit je na tech 90%, tak je pomer tahu okolo 2 a to je hodne svizny start. Za 5s zazehu by se booster nachazel 150m nad rampou.
Neřekl bych, že je na vypouštěcím stole při statickém zážehu jen tak na volno :-).
Ano. Ale pochybuji, ze nejake svorky udrzi prebytecny tah treba 3000t.
taky by bylo zbytečné je takto namáhat
Dobrá připomínka, akorát ten výpočet je složitější, protože, jak už napsal Jiří, jsou tam ještě silné svorky, které drží raketu, a tak výrazně zvyšují maximální přípustný tah při testu. Akorát nikdo bohužel nevíme, jakou nosnost ty držáky mají.
Nejake svorky tam budou, ale neverim, ze udrzi radove tisice tun prebytecneho tahu.
Asi ani nebudou konstruovane pro vektor pusobeni sily nahoru.
Při vektoru tahu nahoru má být odpor roven téměř 0. Pro nosnost SHS jakykoli odpor navíc škodí. Dle videí svorek bych si tipl, že se jedná o vyvážená mechanická vahadla.
Proč by na to nemohly být konstruované, když je to jeden z jejich hlavních účelů?
Opakuji. Pro nosnost SHS jakykoli odpor navíc škodí.
Možná proto.
Jaký odpor navíc? Při startu svorky záměrně drží raketu po zážehu, dokud počítač nevydá pokyn ke startu, čímž se svorky uvolní. Takže to, kolik svorky dokážou unést, nemá žádný vliv na nosnost rakety. Vliv má maximálně to, jak dlouho počítač čeká, než dá svorky uvolnit, protože do té doby se v podstatě plýtvá palivem.
Nebo vás asi nechápu.
Proč myslíte, že je to jeden z hlavních účelů?
Já si naopak myslím, že k tomu konstruovány nejsou, protože to v reálném provozu není třeba. A oni rádi optimalizují na dřeň.
Takto masivně postavené svorky, které by udržely 3000t tahu nahoru by se užili právě tak maximálně při statickém zážehu na vysoký výkon, což ovšem není třeba, protože raptory umožňují širokou regulaci tahu (na rozdíl od spousty jiných motorů).
Ono záleží na tom, jak probíhá start.
Já si nemyslím, že by se čekalo, až naběhnou motory do vysokých procent tahu a až naroste poměr tahu výrazně nad 1, zatímco raketu drží na rampě nějaké svorky, které pak raketu uvolní a ona vyletí, tedy že by byl nosič “držen na rampě svorkami” i při vysokém tahu motorů.
Spíše si myslím, že svorky se uvolní těsně přes zápalem, nebo krátce po něm a nosič začne stoupat v okamžiku dosažení poměru tahu nad 1.
Podle mě jsou tam prostě svorky z důvodu zajištění nosiče na rampě před startem. Nic víc.
Když se podíváte na detailní záběry ze startu saturnu, nebo space shuttle atd., tak tam taky nejsou vidět žádné mechanismy, které by nosič držely na rampě. Prostě jak nabíhají motory do tahu, začíná se nosič pomaličku zvedat. Není důvod držet raketu “zabržděnou” zamknutou k rampě a čekat na maximální tah a pak ji “odbrzdit”. To by bylo plýtvání palivem a zbytečný mechanismus navíc.
Vsetky rakety su mechanicky pripevnene na rampu. Jednak kvoli vetru, transportu, … atd. Pri starte sa raketa uvolnuje az po nabehu motorov na urcitu uroven, pocitac overi, ze vsetky motory bezia na nominalny tah a nasledne sa uvolnuje raketa.
Pri raketach, ktore maju motory na kvapalne aj tuhe latky sa najprv spustaju tie na kvapalne palivo az nasledne po ich nabehu sa zapaluju tie na tuhe palivo a raketa sa uvolnuje.
Upevnenie moze byt mechanicke, alebo pomocou pyroskrutiek, resp. pyromatic (takto bol upevneny napriklad spominany raketoplan).
https://www.youtube.com/watch?v=iNmbRjS8-y4
Díky. Já pro to předtím nějaký důkaz hledal a nenašel.
Přesto si myslím, že to není to samé, tedy že to není ještě důkaz, že by rampa první stupeň st udržela při plném tahu motorů.
Saturn V měl tah 3400 tun. Startovní hmotnost byla 2900 tun. Síla jakou musela rampa udržet na zemi byla tedy maximálně 500t, tedy 5MN.
V případě plně natankovaného boosteru super heavy bez zatížení horním stupněm a při 90% tahu motorů by šlo o přebytek tahu cca 3100-3200t, což je více jak 6x více než v případě toho Saturnu V.
Stále si tedy myslím, že tam nemají svorky dimenzované na udržení tak velkého přebytečného tahu a že to byl hlavní důvod, proč při statickém testu motorů neběží motory naplno.
Už proto, že v reálném provozu při startu nikdy tak ohromný přebytek tahu nenastane (kvůli zatížení natankovaným prvním stupněm s nákladem) a také proto, že raptory umožnují poměrně široký rozsah tahu, lze je hodně přiškrtit a provést statický zážeh na nižší výkon a tudíž k tak ohromnému přebytku tahu docházet vůbec nemusí.
V odkazu na web nasa od uživatele J R máte uvedeno, že jeden držák Saturnu V uměl ve vertikálním směru zadržet přes 725 t. Držáky jsou tam 4, takže dokázaly zadržet téměř celý tah rakety, nikoliv jen rozdíl 500 t mezi hmotností rakety a tahem.
Musíte si uvědomit, že se vše dimenzuje tak, aby to bylo stavěné na násobky vypočtené prahové hodnoty. Jde o tzv. koeficient bezpečnosti.Ten může být podle aplikace i několikanásobek. Jako třeba telectví, výtahy atd.
To že u Saturnu V byl přebytečný tah 500t a držáky by podle testu udržely prahově statickou zátěž 3000t ještě neznamená, že by stejné 4 držáky mohli držet i booster super heavy.
NASA tam z nějakého důvodu počítala s koeficientem bezpečnosti 6 a jistě to mělo svůj důvod.
Navíc je něco úplně jiného statická zátěž a něco jiného je dynamická zátěž. Celá ta soustava mohla na rampě přejít do nějakého kmitavého pohybu a hned máte dynamickou zátěž, kde se to zase počítá jinak.
Když budete doma potřebovat šroubama přichytit něco co váží 100kg na strop, tak taky nebudete šrouby dimenzovat na 100kg, ale spíš aspoň třeba na 200kg.
A když to co budete chtít přidělat na strop bude houpačka s nosností 100kg, tak je to dynamická zátěž a nikoliv statická, protože při houpání tam je přetížení v úvrati a tím pádem 100kg váhy působí v některých momentech například tah 200kg. Pak si řeknete, že se na tom houpou lidi a tudíž požadujete větší koeficient bezpečnosti a taky třeba nadimenzujete šrouby na 600kg, ikdyž je houpačka na 100kg.
Kristepane, podstatná informace je ta, že NASA taky používala držáky, které byly schopné udržet násobek toho přebytečného tahu, tak nevím, proč nedokážete přijmout, že SpaceX implementovalo úplně to samé. Akorát místo 4 držáků jich tam mají 20 nebo kolik, takže stačí, aby každý udržel pár set tun a je to. A samozřejmě tam jsou navíc rezervy kvůli tomu bezpečnostnímu koeficientu, ale ty nikdo z nás nezná.
A to jsem říkal hned na začátku téhle debaty, která byla tím pádem celá zbytečná, protože vy si pořád jedete to svoje jen na základě nějakého svého pomýleného pocitu…
Pane redaktore pokud vás irituje na mě reagovat, tak to prosím nečiňte. Nikdo vás do toho nenutí. Ostatně aktuálně reagujete na příspěvek, který nebyl reakcí na vás.
Pokud diskutovat chcete, tak se prosím zdrže některých obratů, protože je znát, že už startujete.
Já od začátku říkám jen to, že si nemyslím, že by spaceX mělo zádržný systém dimenzovaný na přebytek tahu přes 3000t, protože takový přebytek tahu v reálném provozu nikdy nenastane a ani při tom statickém zážehu to není třeba.
Nemám pro to aktuálně jediný důkaz. Jediná moje argumentace je, že takové řešení je nadbytečné, což je zjevné. Při reálném startu takový nadbytek tahu nikdy nebude a při statickém zážehu se mu lze vyhnout regulací tahu, což taky SpaceX udělalo.
Pokud vím, tak Elon razí přístup, že se vše optimalizuje na dřeň a u všeho mnohokrát zvažují, zda by se nešlo obejít úplně bez toho.
Opakuji, že tady není spor o to, zda tam nějaký zádržný systém je. Sám sem tady dával link na stránku, kde je animace toho systému.
Vás toto moje tvrzení irituje, ale sám jste nepřinesl žádný důkaz, že to tak není. Je to domněnka proti domněnce a dokud někdo z nás nenajde někde napsané, jak to tedy je, tak to tak i zůstane.
Srovnávat to s hold-down systémem Saturnu V je zcestné, protože tam šlo o systém, který byl dimenzovaný na stav, který nastával při každém startu. Proto nadbytečný nebyl a dával smysl.
Ano, asi už budu muset přestat reagovat, protože když se vám tu pět různých lidí snaží vysvětlit, že žijete v omylu, a vy přesto neustále opáčíte “no ale já si myslím, že ne”, tak to evidentně stejně nemá valný význam, a proto má frustrovaná reakce.
Já původně reagoval hlavně na to vaše “myslím, že svorky se uvolní těsně přes zápalem”, což rozhodně není pravda, a tak jsem na to upozornil. Pak už se to stočilo k debatě o tom, jestli svorky unesou 500 tun nebo 3000 tun, což jsem hned na začátku psal, že nikdo z nás nemůže přesně vědět.
Celý váš argument visí na tom, že SpaceX při startu může nechat motory po zážehu běžet na poloviční výkon a tím zabránit předčasnému vzletu rakety i bez držáků. Ale já si zas myslím, že aby ta kontrola motorů měla nějaký smysl, je potřeba je otestovat na (téměř) plný výkon, protože to je stav, který je potřeba pro start a hlavně při tom jsou motory nejvíc namáhány a tím pádem je největší šance, že se při tom odhalí případný defekt. Přijde mi to jako samozřejmost a pokud to připustíte, tak začne být evidentní, že držáky v případě Starship potřebují být schopné udržet tisíce tun.
Já tedy nejsem nějak extra studovaný, ale řekl bych, že pokud mám na houpačce váhu 100kg, tedy tíhu 1000N, tak vzhledem k tomu, že ostatní síly na houpačce než tíha působí právě proti tíze a výsledná síla je vektorovým součtem tíhy a této síly, tak mi vyplývá, že výsledná síla působící na uchycení je vždy menší než tíha. Tedy max 1000N – 100Kg. Ale třeba se pletu.
Samozřejmě, pokud je uchycení více než jedním bodem, tak mi dynamická zátěž může jeden bod přetěžovat a druhému odlehčovat. Tedy každý bod by mohl být dimenzován právě na maximální tíhu (u zmíněné houpačky) tedy 1000N – 100kg. A to s bohatou rezervou. Rozmístění a počet úchytů s tou bohatou rezervou také cvičit.
Samozřejmě, při dynamickém namáhání nepůsobí síla jen jedním směrem, ale to se spíš než dimenzováním na větší “nosnost” řeší vhodnou konstrukcí .
Ale to jsem odběhl od držáků rakety …
No určitě jsem napsal blbě to o tom “přetížení v úvrati”.
Chtěl jsem obecně uvést rozdíl mezi statiským a dynamickým zatížením.
AD ta houpačka. Jde o to, že když si 100kg paní sedne do houpačky, tak už v ten okamžik nepůsobí na úchyt 1000N, ale více, protože paní si do houpačky sedá nějakou rychlostí a ta se přičte ke gravitačnímu zrychlení, tj. sedá si rychlostí 2m/s, tedy působí 120kg. Děti na houpačku leckdy vysloveně naskakují atd.
Dál tam imho působí ještě odstředivá síla a ta rozhodně nepůsobí proti tíze, ale naopak ve stejném směru.
AD 2) Ano. Přiznal jsem jsou mýlku v reakci na “Mr G”, ačkoliv už v původním příspěvku jsem to myslím neformulovat tak, že jsem si tím jistý. Požil jsem výrazy jako “spíše si myslím” atd.
Nicméně na bodě 1 se shodujeme. I tak je to ale jen domněnka a to nezapírám. Zatím to tu nikdo nerozlouskl žádným důkazem.
Jinak nějaká animace se zobrazením zádržného systému je zde:
Uživatel Ryan Hansen Space na Twitteru: „Here’s an extended look at how the #Starbase #Starship orbital launch mount support arms, Raptor Boost quick disconnects, and hold-down clamps work when interfacing with a #SuperHeavy booster. This design is the perfect balance of design considerations and risk mitigation. https://t.co/bQVnojwzJj“ / Twitter
A opravdu mě ten mechanismus připadá primárně oprimalizovaný na udržení váhy celé sestavy, než pro udržení tak velkého přebytečného tahu, který by pusobil opačným směrem. Ale je to názor laika a nechám to na každém.
Jinak v jednom článku, který se věnuje právě startovací rampě píší, že tento HW váží 370t.
Tj. pokud to tak je, tak boster běžící na plno by takových ramp odnesl 8 naráz, pokud by šlo o volně stojící konstrukci, což samozřejmě není.
Ne, opravdu se mýlíte. 🙂 Rakety Falcon, Saturn, Ariane 5 a asi i drtivá většina ostatních zůstávají i po zážehu při startu připevněny/uchyceny k vypouštěcímu stolu na rampě a teprve po kontrole správného fungování motorů jsou uvolněny a raketa začne stoupat.
A nejde o to, že by se čekalo na dosažení poměru tahu nad 1. Třeba Starship bude mít chvilku po zážehu poměr kolem 1,5, takže bez uchycení by plně natankovaná začala po zážehu motorů hned stoupat, což nechcete v situaci, kdy některé motory nenaběhnou správně.
Lze odvodit, že držáky ve Starbase mají nosnost minimálně 3000 tun, protože musejí udržet plně natankovanou Starship s hmotností kolem 5000 tun a tahem téměř 8000 tun.
Tak tak, pokud by nebylo tak pozdě, našel bych jedno hezké hodně staré video, jak raketa spadla zpátky na rampu chvilku poté, co se zvedla. Něco podobného by se mohlo stát, pokud by tam ty úchyty nebyly a motory by nenaběhly jak mají. Možná to někdo najde a dá to sem.
Ano. Právě že lze dohledat řadu videí z neúspěšných startů nosičů, kde se nosič odlepuje od rampy nestandardně pomalu, zjevně s nedostatečným tahem motorů a někdy i se zjevně nefunkčními některými motory, nebo s některými motory zjevně spalujícími směs nestandardně.
Tj. pokud by premisa, že nosič je na rampě držen zámky, které se odjistí až při úspěšném náběhu všech motorů na plný tah byla pravdivá ve všech případech, tak by něco takového nemělo být možné. Přesto je to na řadě videí vidět.
Existence takových videí zjevně neguje tvrzení, že je nosič puštěn až při potvrzení plného tahu. Tedy minimálně v některých případech se to tak nedělá.
Jde například o nosiče Antares, Proton, Atlas. Tam například lze dohledat videa havárií, kde se nosič zvedná z rampy velmi líně, načež kvůli nedostatečnému tahu havaruje.
Vtipné je například video ze startu nosiče Astra. Raketa je podle videa uvolněna z rampy zřejmě pyrotechnicky, ale v okamžiku tak nízkého tahu, že zůstane stát doslova nad rampou, chvíli tam balancuje a díky stabilizaci se nepřevalí a po chvíli kdy zřejmě naroste tah začne stoupat.
Pokud by byla v tomto případě pravda, že k uvolnění svorek dojde až po nástupu plného tahu, tak by něco takového nebylo vůbec možné.
Viz. video zde.
(25) Why This Rocket Went Sideways Off The Launch Pad – YouTube
Vaše paličatost už začíná být unavující… Videa ze selhání Antaresu nebo Astry nijak nevylučují skutečnost, že rakety byly po zážehu drženy na stolu a po pár sekundách uvolněny. V obou těchto případech došlo k selhání jednoho motoru krátce poté, co prošel úvodní kontrolou a byly uvolněny držáky. Prostě jen smůla. Viz zpráva NASA o nehodě Antaresu:
Vsak pristi mesic bude do sbirky pridano video ze selhani SS …
Proč si myslíte, že SHS selže? Je to přání a nebo víte něco, co neví NASA? A nebo je to jen vaše póza?
Jé, tak už i Meh věří, že SS poletí už příští měsíc. To je velký pokrok v tvém věčném pesimismu 🙂
Porozumeni psanemu textu asi nebude Vase silna stranka, ze ? Ze to ani nevzletne je taky selhani, dokonce opakujici se selhani, viz https://www.elonx.cz/prvni-orbitalni-test-starship/#comment-46625 .
Nebojte se, jsem realista a umim cist mezi radky, proto uz radeji zadna ocekavani nemam …
Nemohu si pomoct, ale pokud někdo nerozumí psanému textu, tak to jste nejspíše vy. Pokud by mělo dojít na selhání SS, pak by musela SH pracovat správně a to se vylučuje s tím, jak píšete, že to ani nevzlétne. Takže jak jste to vlastně myslel???
Rád bych se do té vaší diskuze taky zapojil…
Plný tah samotného B7 je 7590tf, svorky zvládnou 7440t.
Předpokládám, ýe se jedná o dostatečně zřejmé vysvětlení proč jeli na 50%.
Asi by bylo docela fajn uvest nejaky seriozni zdroj tech vcelku konkretnich udaju a tim zvysit jejich “duveryhodnost/uveritelnost” pro ostatni diskutujici, kteri o tom zde vydatne polemizuji. Jinak ja osobne nepokladam info, ze svorky dle Vaseho infa udrzi jen 98% plneho tahu B7 jako zrejme vysvetleni proc test byl proveden jen na 50% tahu. Pokud jsou Vase informace korektni (nerozporuji), pak to jen znamena, ze nemohli testovat motory na vice nez max. na tech 98% tahu (teoreticky, v praxi si kloudny clovek vzdy necha nejakou rezervu). Dle meho osobniho nazoru je duvodem proc motory testovali jen na 50% tahu cely set okolnosti, ktere zna plne jen SpaceX a jednou z nich zrejme muze byt prave i ta maximalni zadrzna sila svorek. Z meho lidskeho pohledu to byl proste prvni takto velky test motoru a tak tomu zatim zrejme proste nedali maximalni mozny “knedlik” ale otestovali to “na poprve” jen napul plynu tak jak jim to moznosti HW dovolili. Osobne bych cekal, ze udelaji jeste jeden testovaci zazeh se vsemi motory pred finalnim orbitalnim startem s o neco vetsim “plynem”. Tak uvidime´ jak rekl slepy… 😉
Tak když se podíváte znova na to video, tak se dozvíte, že prakticky ihned po startu odešel jeden motor. Je to i vidět. Jinými slovy dokazujete, že nemáte pravdu.
Po malých krůčcích k velkému dílu.
Ať se daří.
Dlouho jsem tu bohužel nebyl a o strašně moc věcí jsem přišel. Spacex fandím a bez informací z Elonx bych věděl jen zlomek informací. Díky všem z Elonx. Ať se daří a těším se na další informace. Díky.