SpaceX letos získalo celkem 38 zakázek pro své rakety, dvě nejnovější se týkají španělských a izraelských družic
Blíží se nám konec roku, a tak si letos už možná naposledy představíme nově získané zakázky, které si SpaceX připsalo na seznam startů. Nejprve se podíváme na dva starty, které kalifornská firma provede pro španělskou vládu a pak už se přesuneme na pobřeží Středozemního moře a představíme si zakázku, kterou SpaceX uskuteční na konci letošního roku pod vlajkou státu Izrael. Než se však definitivně rozloučíme, ohlédneme se za všemi novými zakázkami, které SpaceX získalo v letošním roce.
První z nových zakázek nás zavede na Pyrenejský poloostrov, kde sídlí španělská vládní satelitní společnost Hisdesat. Ta vznikla v roce 2001 a od roku 2005 zajišťuje vládním agenturám různých zemí možnost zabezpečené komunikace. Společnost Hisdesat v současnosti provozuje celkem tři družice, prvními dvěma jsou stárnoucí družice Xtar-EUR a SpainSAT na geostacionární dráze. Ty svým signálem pokrývají oblast od americké pevniny až po jihovýchodní Asii. Poslední provozovanou družicí je pak moderní radarový satelit Paz, který v únoru roku 2018 vynesla raketa Falcon 9. Z hlediska firmy Hisdesat jsou však problémem právě první dvě zmíněné družice, které byly vypuštěné v letech 2005–2006. Obě už totiž překročily původně plánovanou životnost 15 let.
Umělecká představa družic SpainSAT NG na oběžné dráze (Zdroj: Hisdesat)
Proto se firma Hisdesat rozhodla už v roce 2019 zajistit si jejich náhradu a u konsorcia firem Airbus Defense and Space a Thales Alenia Space si objednala stavbu dvou nových družic SpainSAT NG 1 a 2. Obě společnosti si stavbu rozdělily následujícím způsobem – satelitní platformu Eurostar Neo a vybavení, které bude pracovat v pásmu X, zajistí firma Airbus, konkrétně pak její španělská pobočka. Vybavení družice v pásmech UHF a Ka pak dodá společnost Thales Alenia Space. Při objednávce družic v roce 2019 se hovořilo o tom, že by se měly dostat na oběžnou dráhu před koncem roku 2023. Když však firma Hisdesat počátkem letošního listopadu podepsala se společností SpaceX dohodu o vynesení obou družic, termín startu se již posunul, protože k vypuštění první družice dojde v roce 2024 a družice SpainSAT NG 2 se na oběžnou dráhu dostane o rok později. První bude pracovat na 29° východní délky a druhá na 30° délky západní. Patrně vás ale nepřekvapí, že ohledně cen startů nebyly zveřejněny žádné detaily.
Momentálně píšeme počátek prosince a na seznamu chystaných startů figuruje deset misí, které by se mohly uskutečnit do konce letošního roku. Šest z těchto misí je pro platící zákazníky a zbylé čtyři jsou interní vynášky družic Starlink. Některé z těchto misí určitě sklouznou do příštího roku, avšak mise pro platící zákazníky mají vyšší prioritu, takže odklad je pravděpodobnější pro mise Starlink.
Umělecká představa družice Optsat-3000, ze které vychází družice EROS C3 (Zdroj: Israel Aerospace Industries)
Nejnovějším přírustkem na seznamu prosincových startů SpaceX je mise s družicí EROS C3, jejíž vynesení si objednala společnost ImageSat International (ISI). Na první pohled se jedná o soukromou firmu, ale pokud se jen letmo podíváme na vlastnickou strukturu, zjistíme, že jde o společný podnik několika firem, jednou z nichž je pak Israel Aerospace Industries. Tato firma je velkým izralelským výrobcem letecké a kosmické techniky (často i vojenské) a je stoprocentně vlastněna izraelskou vládou. Společnost ISI již v minulosti provozovala na heliosynchronní dráze družice EROS-A a B, ale prvně jmenovaná shořela v atmosféře v roce 2016 a druhá již výrazně překročila původně plánovanou životnost 10 let.
Umělecká představa družice EROS-C (Zdroj: Israel Aerospace Industries)
V současnosti firma také plánuje konstelaci šesti vysoce výkonných vojenských družic určených k pozorování naší Země pod názvem EROS NG (nová generace) a právě družice EROS C3 by se měla stát její součástí. Bude mít hmotnost přibližně 400 kg a svá pozorování bude provádět z výšky 510 km. Z ní by družice měla zvládnout snímat pás o šířce 12,5 km s rozlišením 38 cm, pokud by snímky byly panchromatické. A pokud by mělo snímání probíhat multispektrálně, sníží se na 76 cm. Start Falconu 9 s touto družicí by se měl uskutečnit 29. prosince z Kalifornie a zlatým hřebem by mělo být i přistání na pevninské plošině LZ-4. Pokud jde o cenu, kterou zákazník zaplatí, opět jsme se nedočkali žádných podrobností.
Stupeň B1071.3 během přistání na LZ-4 při misi SARah-1 (Foto: SpaceX)
Než se však pro dnešek definitivně rozloučíme, pokusil jsem se pro vás závěrem připravit malé ohlédnutí za všemi zakázkami, které SpaceX v letošním roce získalo. Proč jsem se k takovému kroku odhodlal? Když jsem pro vás totiž tento článek připravoval, říkal jsem si, že těch shrnutí, která tyto nové kontrakty popisují, bylo přeci jen už letos hodně. Nicméně, když jsem si dal tu práci a spočítal je, vyšlo mi neuvěřitelné číslo dvanáct. Právě tolikrát jsme vás již letos informovali o nových startech. Pokud bychom si navíc jednotlivé články prošli, tak zjistíme, že SpaceX jen letos získalo celkem 38 nových zakázek pro své raketové nosiče! V tomto počtu jsou zahrnuty i mise, u kterých zatím neznáme spolucestujícího, ale nejsou zde započítány žádné náklady pro sdílené mise Transporter.
Oficiální představa výstupu do volného prostoru při misi Polaris Dawn (Zdroj: SpaceX)
Které z nich však vyzdvihnout? Mezi ty nejvýznamější zakázky se rozhodně řadí pilotované lety. Celkem osm startů lodí Crew Dragon si objednala americká NASA, dvě další pak organizuje ve spolupráci se SpaceX miliardář Jared Isaacman, který k tomu přidal i jeden start lodi Starship. Tyto tři mise jsou součástí programu Polaris. Tímto výčtem však nekončí starty lodí Dragon 2, protože NASA si objednala dalších šest nákladních misí pro zásobování ISS. SpaceX navíc vynese pro NASA na oběžnou dráhu například i teleskop Nancy Grace Roman. Řada kontraktů také spadla SpaceX do klína v důsledku ruské invaze na Ukrajinu či díky zpoždění při vývoji evropské rakety Ariane 6. Kvůli válce na Ukrajině získalo SpaceX například vynášku družic OneWeb, které jsou nutné k dokončení internetové konstelace konkurenční společnosti, a zpoždění při vývoji Ariane 6 přesunulo na Falcon 9 řadu zakázek firmy Eutelsat či některé vědecké družice evropské kosmické agentury ESA.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
- Mise WorldView Legion 1 - 11. 4. 2024
- Mise USSF-62 - 8. 4. 2024
- Novinky o Starlinku: Přibývají zákazníci v Austrálii, SpaceX experimentuje s levnějším tarifem a je terčem zlodějů - 6. 4. 2024
Nevím kam jinam to napsat, ale předpokládám že zde pisatelé článku už vědí že na misi ve Starship okolo Měsíce byl vybrán Čech (i když ne zrovna typický Čech xD xD), když to bylo skoro v každých zprávách včera večer
Předpokládám že se už připravuje nějaký článek, bylo by fajn mít nějaké další info a zahrnutí, případně jestli se objevují další informace o této misi.
Divím se že taková novinka na sebe zde na ElonX nechá čekat tak dlouho
Tak skutečně bude mít ČR aspoň jednoho astronauta (ten z ESA je jen záložník) ale i to se počítá, vesmírných misí bude přibývat a určitě se ESA bude podílet na misích i ve Starship
Musíte nás sledovat pozorněji. Informovali jsme o tom hned po oznámení na stránce Vývoj Starship a pak také na našem Facebooku a Twitteru. Podrobnější článek zrovna píšu.
Neplánuje SpaceX rozšířit své portfolio o výrobu družic? V tuto chvíli by mi to přišlo naprosto logické. Kolik asi tak vyrobí Airbus Defense vesmírných komunikačních družic? Jednu ročně s brutálně drahou výrobou na míru? Myslím, že by to SpaceX zvládla za desetinu ceny (resp. za půlku s tučným ziskem pro sebe) a desetinu času, když má zkušenosti s výrobou více než tisícovky družic ročně. Nějaká modulární platforma, kde družici, pohon, energii ze solárů, antikolizní systém a spoustu dalšího už mají vyřešené a že se tam někam zacvakne trochu jiná anténa nebo třeba kamera, už je podle mě to nejmenší.
SpaceX už s tím experimentuje – vyrábí pár družic pro SDA: https://www.elonx.cz/spacex-spolupracuje-s-armadou-na-vyrobe-druzic-tajnych-startech-i-zkoumani-vojenskeho-potencialu-starlinku/
Možná v budoucnu uvidíme v tomto směru od SpaceX víc.
U Austinu v Texasu se psalo, že vznikne starlink Megafactory. Ale nevím detaily vývoje. Starshield samozřejmě tomu nahrává.
Starlink 2 je ta modulární platforma.
Přimlouvám se za sérii stovek menších kosmických dalekohledů s průměrem cca 50 či 70 cm na platformě Starlink 2. To by byla revoluce v astronomii srovnatelná s Hubblem nebo Webem
Děkuji Jirko za předvánoční shrnutí.
Nikdo jiný asi nemá přepravní kapacitu za rozumnou cenu.
A bude to tak několik let.
Ze SpaceX se stala strategická firma světového významu.
Nemas zac, jsem moc rad, ze se libi. Osobne uz s dalsimi kontrakty letos moc nepocitam 🙂 a kdyz by byly, tak je sfouknem v lednu. :-).