SpaceX získalo v posledních pár týdnech spoustu nových zakázek pro Falcon 9 i Falcon Heavy

K nepravidelným seriálům, které na našem serveru vychází, patří i představování zakázek, které kalifornská společnost SpaceX čas od času přidá na svůj seznam plánovaných startů. Poslední takovýto přehled jsme našim čtenářům nabídli koncem července. Dnes se podíváme na další nové mise, ke kterým patří vynesení telekomunikačních satelitů, zmíněny budou i družice pro dálkový průzkum Země, jedna družice bude meteorologická a jako zlatý hřeb přijdou na řadu starty, které zamíří k Měsíci.

Türksat 6A

Jako první tu máme zakázku nejnovější, o které jsme se doslechli 17. září. Tento den oznámilo turecké ministerstvo dopravy a infrastruktury, že si společnost Türksat pro vynesení své družice Türksat 6A vybrala raketu Falcon 9. Start by se měl uskutečnit v prvním čtvrtletí 2023 z floridského pobřeží. Pro SpaceX nepůjde samozřejmě o první tureckou družici, kterou vynese na oběžnou dráhu. Už koncem roku 2017 si u ní turecká firma objednala vynesení družic Türksat 5A a 5B. První z nich se na oběžné dráze nachází od ledna 2021 a druhý satelit bude vynesen koncem letošního roku.

Napohled se tedy jedná jen o další obyčejnou dopravu družice na oběžnou dráhu. Pravda je však jiná. Zatímco družice 5A a 5B byly postaveny ve spolupráci s firmou Airbus Defense and Space na platformě Eurostar E3000EOR, družice 6A bude postavena kompletně v domácích podmínkách. Podle tureckého ministra dopravy se tímto krokem Turecko dostane do seznamu pouhých deseti zemí, které jsou schopny postavit vlastní telekomunikační satelit. Družice bude mít hmotnost 4,25 tuny a svým signálem by měla ze 42° východní délky pokrývat Evropu, Střední východ a západní část Asie.

Start mise Türksat 5A (Foto: SpaceX)

Thuraya 4-NGS

Druhá telekomunikační družice, která by se měla vydat na oběžnou dráhu díky firmě SpaceX, se jmenuje Thuraya 4-NGS a bude vynesena v druhé polovině roku 2023. O této informaci jsme se dozvěděli rovněž počátkem září letošního roku. Vlastníkem družice je firma Yahsat, která pochází ze Spojených arabských emirátů a na geostacionární dráze (GEO) provozuje tři družice Yahsat a dvě družice Thuraya. Družice Yahsat zajišťují již více než 10 let hlasové, obrazové a internetové služby pro oblasti severní Afriky a Středního východu. Družice Thuraya 2 a 3 jsou pak specificky určeny pro zajištění hlasových a datových služeb pro mobilní telefony. Obě jsou v provozu již dlouho a v případě družice Thuraya 2 lze jednoznačně říct, že už několik let překračuje svou plánovanou životnost. Obě tyto stárnoucí družice by měly být podle firemních plánů v roce 2024 nahrazeny právě družicí Thuraya 4-NGS. Společnost mimochodem očekává, že by družice měla každý rok přinášet tržby 47 milionů dolarů. Družici postaví firma Airbus Defense and Space na své platformě Eurostar-Neo.

Umělecká představa družice Thuraya 4-NGS na geostacionární dráze (Zdroj: Airbus)

GOES-U

Tímto startem bychom měli tedy vyřízeny telekomunikační družice a na řadu přichází družice vědecké. Tou první je družice GOES-U a zákazníky SpaceX jsou v tomto případě americká NASA a Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA), které společně již od poloviny 70. let 20. století provozují na GEO řadu družic GOES (Geostacionary Operational Environmental Satellite). Již od první družice GOES-1 je jejich úkolem předpovídání počasí, sledovat bouře či blesky a pomáhat při meteorologickém výzkumu. Celkově bylo v minulosti vypuštěno celkem 18 družic řady GOES, z nichž jedna selhala při startu a další dvě mise se chystají.

Vybavení družic GOES současné generace (Zdroj: NASA)

Družice GOES-U bude vynesena na oběžnou dráhu pomocí rakety Falcon Heavy a SpaceX za tuto službu získá 152,5 milionů dolarů. S tímto startem se pojí hned několik zajímavostí. Tím první je fakt, že výběrového řízení se původně účastnila i firma United Launch Alliance, která ale posléze z konkursu odstoupila. Dle sdělení mluvčí ULA byl důvodem odstoupení fakt, že firma nemá k dispozici žádnou další raketu Atlas V. Od dubna 2021 totiž už v žádném výběrovém řízení nenabízí zákazníkům raketu Atlas V. Důvodem je, že firma v budoucnu chystá přechod na nově vyvíjený nosič Vulcan. Daleko zajímavější je pak srovnání cen za vynášku posledních několika družic řady GOES. Družice GOES-16 (R) a 17 (S) byly vyneseny raketou Atlas V za celkovou částku 446 milionů dolarů. Osmnáctou družici GOES, tedy GOES-T vynese příští rok rovněž Atlas V za 165,7 milionů dolarů. Prostým porovnáním cen tak lze hravě zjistit, že zavedení Falconu Heavy ušetřilo NASA několik desítek milionů dolarů.

Start Falconu Heavy při misi Arabsat 6A (Foto: SpaceX)

IM-3

Cílem startů SpaceX není vždy jen oběžná dráha planety Země, v posledních dvou letech žádají zákazníci stále častěji i starty k Měsíci. Ve většině případů jde o mise, kdy zákazník lunárním směrem dopravuje zakázky pro NASA, ale stávají se i případy, kdy zájem o Měsíc projeví soukromé firmy. Mezi příklady, které stojí za zmínku, patří mise Beresheet z roku 2019 či HAKUTO-R, která nás čeká v druhé polovině příštího roku. K těmto soukromým firmám se přidala i společnost Intuitive Machines (IM). Ta si u SpaceX objednala start na raketě Falcon 9, ke kterému by mělo dojít v roce 2024. Pro firmu IM přitom nejde o první start k Měsíci, v posledních dvou letech si u SpaceX zajistila vynesení misí IM-1 a IM-2. Tyto dva starty budou, na rozdíl od toho nejnovějšího, hrazeny z rozpočtu NASA v rámci programu CLPS. Misi IM-3 si firma zaplatí sama. Jde o poněkud neobvyklý postup, protože nejprve firma oznámila, že získala místo na raketě a teprve poté potenciálním zákazníkům nabídla možnost dopravy 130 kg nákladu na povrch Měsíce pomocí svého landeru Nova-C. Při té příležitosti také IM oznámilo, že v jejich případě nepůjde o vyhrazený start. Společně s nákladem IM se budou moci dopravit na dráhu k Měsíci i náklady jiných firem až do celkové hmotnosti 1000 kg.

Umělecká představa landeru Nova-C firmy Intuitive Machines mířícího k Měsíci. (Zdroj: Intuitive Machines)

GEO Pathfinder

V polovině září přispěla do rozsáhlého seznamu startů SpaceX také firma Spaceflight svou misí GEO Pathfinder. Jde o společnost, která se již řadu let zabývá zajišťováním startů na oběžnou dráhu pro různé zákazníky. Nashromáždí vždy řadu družic, které se pak vydají na stejnou oběžnou dráhu. Jednou je pro tento účel využita raketa Sojuz, jindy zákazníci startují z Indie či Nového Zélandu a již několikrát byly využity služby SpaceX. Snad máte ještě všichni v paměti misi SSO-A z prosince roku 2018, při které bylo vyneseno 64 družic.

Kosmický tahač Sherpa-ES (Zdroj: Spaceflight)

Zářijové prohlášení společnosti Spaceflight ovšem zajistilo SpaceX velmi zajímavý náklad. Na oběžnou dráhu by se totiž měl vydat kosmický tahač Sherpa-ES, jehož cílem je geostacionární dráha (GEO) okolo naší planety Země. Cesta, jakou se na ni tento satelit dostane, bude ovšem poněkud neobvyklá. Tahač Sherpa-ES zamíří nejprve na cestu k Měsíci, který následně obletí a teprve poté začne provádět manévry, které orbitální tahač a jeho náklad umístí na GEO. Tahač Sherpa sem doveze několik nákladů firmy GeoJump, mezi jinými i zařízení, které by mělo vyzkoušet tankování na oběžné dráze. Pokud se vám uvedená cesta zdá neobvykle krkolomná, možná máte pravdu, ale dá se říct, že tento přístup má i výrazná pozitiva. Tím prvním je fakt, že tímto způsobem bude geostacionární dráhy dosaženo už během 15 dnů a také bude potřeba o 25 % méně paliva, než když by musela družice postupně navyšovat výšku z klasické přechodové dráhy (GTO).

Profil mise GEO Pathfinder (Zdroj: Spaceflight)

Proč však firma Spaceflight volí tento velmi netradiční způsob? Inu je to prosté, v prosinci roku 2022 se má vydat k Měsíci mise IM-2, o které se všeobecně předpokládalo, že bude mít spolucestujícího. Když jsme vám tuto misi v lednu letošního roku představovali, spolucestující byl zatím neznámý. Původně se předpokládalo, že půjde o telekomunikační satelit pro GEO, opak je však pravdou. Hlavním nákladem bude výše zmíněná mise IM-2, proto trajektorie letu Falconu 9 bude po startu směřovat k Měsíci. Společnost Spaceflight tak pouze využije přebytku výkonu rakety a sníží cenu za start.

EnMAP

Měsíc srpen se ukázal být pro SpaceX velmi přínosným. V druhé polovině měsíce totiž Německé středisko pro aeronautiku a kosmonautiku (DLR) oznámilo, že přesunulo start své družice EnMAP (Environmental Mapping and Analysis Program) z indické rakety PSLV na raketu Falcon 9. Jde o malou, necelou tunu vážící družici, určenou k dálkovému průzkumu Země. Cílem její práce je podrobné studium vodních toků, vegetace, využití země a povrchové geologie. Falcon 9 by měl dopravit sondu z východního pobřeží USA na dráhu ve výšce 653 km se sklonem přibližně 98°. Ke startu by mělo dojít v roce 2022 a díky nízké hmotnosti družice se očekává, že nepůjde o vyhrazený start, ale spíše se družice připojí k nějaké další misi na podobnou dráhu. Nelze také vyloučit, že by mohla být součástí jedné ze sdílených misí Transporter, při kterých SpaceX třikrát ročně dopravuje na oběžnou dráhu náklady pro řadu menších zákazníků najednou.

Umělecká představa družice EnMAP na oběžné dráze (Zdroj: DLR)

CSG-2

Poslední nově získanou misí, kterou v dnešním přehledu zmíníme, je družice CSG-2 (COSMO-SkyMed 2nd Gen.). Jedná se o satelit Italské vesmírné agentury (ASI), který je financován italským ministerstvem obrany a ministerstvem pro výzkum a jeho úkolem je dálkový průzkum Země. Hlavním přístrojem, který bude pro tyto účely využíván, je radar se syntetickou aperturou. Družice by se měla po svém startu stát součástí konstelace COSMO-SkyMed, která se v současnosti skládá ze čtyř družic COSMO a družice CSG-1. Ke startu by mělo dojít již letos v listopadu z východního pobřeží. Družice bude stejně jako ostatní její kolegyně pracovat na polární oběžné dráze ve výšce 619 km. Zatím není jasné, zda půjde o vyhrazený start, nebo se Italská kosmická agentura podělí o cenu startu s nějakým prozatím neznámým spolucestujícím. Jisté je jedno, družice o hmotnosti 1,5–3 tuny jsou častěji vynášeny jednotlivě. Stačí zde zmínit mise SAOCOM či Paz. Družice CSG-2 bude mít hmotnost 2,2 tuny.

Umělecká představa družice CSG-2 na oběžné dráze (Zdroj: Thales Alenia Space)

Osobně musím říct, že ze sedmi dnes představených nových misí mě nejvíc zaujaly dvě. Tou první je mise GEO Pathfinder, a to zejména netradičním profilem letu. Situace totiž připomíná okolnosti, za kterých v letech 1997–1998 probíhala záchrana družice AsiaSat-3, též HGS-1 či Pas-22. Tehdy byla špatně vynesená družice zachráněna unikátním gravitačním manévrem u Měsíce. Tentokrát však družice bude na tuto dráhu vynesena úmyslně a nám nezbývá než začít spekulovat, zda mise GEO Pathfinder překoná rekord družice Pas-22 v dosažené vzdálenosti od zemského povrchu.

Druhá zajímavá mise je pak rozhodně GOES-U. Nikoliv snad svým nákladem, ale okolnostmi, za kterých se SpaceX stalo jediným soutěžícím v konkursu NASA na její vypuštění. Ukončení provozu raket Atlas V a zavedení nosiče Vulcan s sebou totiž přináší možnost, že v tuto přechodovou dobu bude SpaceX monopolním dodavatelem nosných raket v USA. Samozřejmě závisí i na postoji zadavatelů jako NASA a americké kosmické síly, zda do výběrových řízení na vynesení svých extrémně cenných nákladů povolí účast prozatím neodzkoušeného nosiče. Jedno je jisté, monopolní postavení jedné firmy s sebou nepřináší nikdy nic dobrého. A přestože se můžeme na firmu United Launch Alliance dívat jakkoliv skrz prsty, její efekt jako konkurenta SpaceX má i pozitivní efekty.

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
5 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
PetrV

Děkuji, hezký souhrn. Když se k tomu připočtou pilotované lety, zásobování ISS a další, tak se divím, že letí čas od času i starlink.
Starship je potřeba.

Naposledy upraveno před 2 měsíci uživatelem PetrV
Jiří Lacina

Ano , líbí se velice. Je to důležitý a skvěle napsaný souhrn – děkuji.

Jiří Lacina

Krásně se to rozjíždí (mrknul jsem se na plánované lety) , na rok 2022 má SpaceX 38 objednaných placených misí! A to je udávaný počet bez startů Starlinku.