Starhopper už dostal první Raptor a proběhly zkoušky nádrží

SpaceX rozhodně nepolevuje v nasazeném tempu, s kterým vyrábí a testuje experimentální prototyp kosmické lodi Starship v jižním Texasu poblíž Boca Chica Village. Teprve týden po přesunu nedokončené rakety z montážní plochy na nedalekou rampu už firma stihla ozkoušet nádrže a začala s instalací prvního motoru Raptor. Dost možná tedy nebudeme muset čekat moc dlouho na dříve avizovaný statický zážeh.

Prototyp přezdívaný Starhopper byl přesunut na rampu v jižním Texasu 8. března. Tam v podstatě okamžitě začaly přípravy na statický zážeh, při kterém bude stroj zatím ještě ukotven k zemi. Starhopper byl na rampě zajištěn pomocí zelených popruhů a zároveň proběhla příprava pozemní techniky pro tankování pohonných hmot.

Už 11. března pak místní „špehové“ zaznamenali první zkoušku nádrží. Ty budou normálně plněny kyslíkem a metanem, ale tentokrát byly napouštěny jen inertním dusíkem. To na otestování těsnosti při potřebných tlacích stačí a zároveň je to bezpečnější, protože odpadá riziko nečekaného vznícení. To vysvětluje, proč zkoušku bylo možné natočit z takové blízkosti. Při reálném tankování by totiž okolní oblast byla uzavřena pro případ nehody. Další zkouška tankování pak proběhla 14. března, soudě podle obláčků kondenzace kolem Starhopperu.

Druhá zaznamenaná tankovací zkouška (Foto: bocachicagal / fórum NASA Spaceflight)

Starhopper budou ve finále pohánět tři motory Raptor, které umožní až několikaminutové lety do výšky 5 kilometrů, ale tyto motory jsou zatím dost nedostatkovým zbožím (víme o existence dvou, přičemž ten první byl poškozen při testování). Zatím to tedy vypadá, že úvodní testování Starhopperu bude probíhat jen s jedním motorem. A ten už dokonce 11. března dorazil na rampu, jak pár dnů předtím avizoval Elon Musk, načež potvrdil, že jde o motor se sériovým číslem 2. Ten má obsahovat pár vylepšení na základě testů prvního exempláře v McGregoru. Není však jasné, jestli tento druhý motor dorazil na rampu přímo z továrny v Hawthorne, nebo předtím ještě absolvoval nějaké zkoušky v McGregoru. Nicméně už 4 dny po příjezdu byl Raptor přesunut ke Starhopperu a začala jeho instalace k raketě.

Raptor je velice komplikované zařízení, čehož je důkazem spletenec potrubí a čerpadel nad hlavní spalovací komorou, nicméně je potřeba podotknout, že se stále jedná o testovací exemplář. Motor je proto osázen spoustou senzorů, které přidávají na vizuální komplexnosti celého zařízení. Po odstranění této dodatečné instrumentace bude Raptor působit o něco jednodušeji a kompaktněji. Pro ilustraci si můžete porovnat testovací exemplář Merlinu 1D s verzí bez dodatečných senzorů určenou pro ostrý let:

Vzhledem k rychlosti přípravných prací by na sebe statický zážeh Starhopperu nemusel nechat dlouho čekat. Při něm bude motor pravděpodobně zažehnut jen na pár sekund, přičemž Starhopper se maximálně jen trochu vznese. Zajímavé je, že Starhopper bude startovat jen z obyčejné betonové plochy a chybí jakákoli šachta pro odvod spalin. Podobně fungoval také experimentální Grasshopper, s kterým SpaceX před 5 lety testovalo přistávání prvních stupňů Falconu 9. Ten však byl vybaven jen jedním relativně slabým motorem Merlin. Everyday Astronaut tedy na Twitteru vyjádřil obavy, že beton či nohy Starhopperu by mohly být poničeny po zažehnutí silného Raptoru. Na to Elon Musk odpověděl: „Jo, mohl by se rozbít.“ Zde není úplně jasné, jestli mluví o potenciálním poškození betonu, Starhopperu nebo Raptoru během testovacích letů, ale doufám, že tím myslel jen popraskání betonu.

AKTUALIZACE: První statický zážeh/extrémně malý skok by mohl proběhnout už za pár dnů.

Většinu pozornosti sice nyní poutá spodní polovina Starhopperu, která obsahuje nádrže, motory a další důležité „vnitřnosti“, ale nesmíme zapomínat také na horní polovinu. Ta bude dutá a plní v podstatě jen funkci krytu nákladového prostoru a aerodynamické špičky. První verze byla vyrobena už v lednu, ale následně byla zničena, když ji kvůli nedostatečnému ukotvení převrátil silný vítr. SpaceX se následně soustředilo na práce na důležitější spodní polovině Starhopperu, ale na začátku března začala výroba nové horní poloviny, která nahradí tu, co zničil vítr.

Zajímavé však je, že na původní montážní ploše vznikají dvě podobné válcovité sekce, které ale jsou možná až moc vysoké, aby dohromady tvořily novou horní plovinu. Zároveň byly spatřeny zakulacené díly, které by mohly tvořit novou špičku. Pokud budou všechny vyráběné části opravdu dohromady tvořit jen jednu horní polovinu pro současný Starhopper, znamenalo by to, že Starhopper bude o dost vyšší než verze z ledna. Ta byla o zhruba 15 metrů nižší než plánovaná výška lodi Starship, takže je možné, že SpaceX využilo nutnosti vyrobit novou horní plovinu k tomu, aby vytvořilo vyšší Starhopper s proporcemi, které více odpovídají zamýšlené finální verzi lodi. Za zmínku stojí také to, že válcovité sekce jsou nejspíš vyráběny ze silnějších ocelových plechů, takže nepůsobí tak zmuchlaným dojmem jako první verze.

Mezi fanoušky se však spekuluje o dalších možnostech – například, že druhá válcovitá sekce by mohla sloužit jen jako záložní kus, nebo že bude určena pro orbitální prototyp lodi Starship, který má podle Muska být připraven už v červnu. Někteří si dokonce myslí, že jde o první sekci určenou pro nosič Super Heavy, který má stejný 9metrový průměr jako Starhopper a jeho výroba má podle Muska začít už během jara. Osobně mi to ale přijde jako nejméně pravděpodobná možnost. Co myslíte vy?

Dění na rampě a montážní ploše v jižním Texasu neustále sledujeme a o tom nejdůležitějším informujeme v průběžně aktualizovaném článku Přípravy prototypu Starship. Pokud vás tedy problematika zajímá, rozhodně článek jednou za čas navštivte, ať jste stále v obraze.


Líbí se vám takovéto články? Chodíte na ElonX rádi a chtěli byste, aby web zůstal bez reklam a redakce mohla nadále vydávat kvalitní obsah? Vyjádřete svou podporu a spokojenost pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už web podpořili. Děkujeme za přízeň!

Petr Melechin
Latest posts by Petr Melechin (see all)



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

40 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Hubert

Tak ta poslední série fotek, jak svařují tu špičku mě rozsekala. Inu i tak se dá postavit raketa co poletí do vesmíru (i když jenom jako prototyp) 😀

peter

https://twitter.com/elonmusk/status/1107378575924035584

zeby po par mesiacoch dalsia radikalna zmena koncepcie? uz to nebude pekna nerezova do zrkadla vylestena raketa s unikatnym chladenim?
no co, bola ta do zrkladloveho lesku vylestena SS znovu len jedna z mnohych koncepcii?

no chlapci rychlo treba nastartovat photoshopy a prikreslit tam dlazdice 🙂 samozrejme tie uz zrkadlovy lesk mat nebudu

peter

tepelny stit z ocele? to nemyslis vazne, tepelny stit musi byt lahky a s malou tepelnou vodivostou, ocel alebo kovove zliatiny su pravy opak
bud keremika, alebo picax, takze o radikalnu zmenu koncepcie ide a podla muska sa bude to transpiracne chladenie pridavat az dodatocne tam kde uvidia eroziu dlazdic, co by naznacovalo, ze prve lety a navrat budu bez aktivneho chladenia

nie neukazuje to, ze na tom pracuju, ukazuje to len to, ze nemaju ani len predstavu ako chcu zvladnut navrat z orbity a idu stylom pokus omyl, ziadna systematicka praca. elona nieco napadlo, mesiace presviedcal ludi vo firme aby opustili kompozity a presli na vylestenu nerez s transpiracnym chladenim bez akehokolvek pasivneho(ablativneho) stitu a po par mesiacoch zrazu to bude mat klasicky tepelny stit a to transpiracne bude len doplnok na najkritickejsie casti a aj to sa tam dorobi az dodatocne

ale ako som cakal, vsetky prechadzajuce tvrdenia muska sa oznacia len za koncepty a pod. 🙂

ked to takto pojde dalej tak z toho nakoniec vylezie len dalsi raketoplan, len nebude startovat na boku, ale na spicke rakety 🙂 a s povodnym konceptom bfr a nedajboze its nebude mat uz skoro nic spolocne

musk chcel vyrobit revolucnu vesmirnu lod a nakoniec asi vyrobi len trochu vylepseny raketoplan, ale zozne uspech lebo predsa povodne ciele boli vysoke a ako sa hovori nikto ti nemoze dat tolko ako musk slubit 🙂

tebe inak pride normalne, ze na konci roka ohlasi SS z vylestenej nereze bez klasickeho tepelneho stitu s tym, ze prototyp sa uz stavia a o 2 mesiaca povie, ze predsa len bude mat klasicky tepelny stit?

Jan Jančura

Já si také myslím, že to po nějakou dobu skončí u klasického tepelného štítu, což už jsem napsal, když začal Musk mluvit o transpiračním chlazení. Ono provést tak revoluční změnu za několik měsíců, na tak obrovském tělese jako je Starship, je proti přírodě. Samozřejmě tím nechci kritizovat nárok na změnu koncepce, jen si myslím, že při svých prohlášeních by měl být opatrnější.

Ivo Janáček

Tak ono NASA na tom pracovala u STS roky a pak se po prvním startu taky zjistilo, že je vše jinak. SpaceX se poučila a raději uděláte testy v praxi a podle nich pak bude postupovat dále. Podle mě je to správná cesta a taky rychlejší a asi paradoxně i levnější.

Pokud jde o tvrzení, že tepelný štít musí být lehký, tak to v případě, že je rovněž nosný nemusí platit, protože se klidně může stát, že kombinace nosná část + lehký štít bude těžší, než nosný tepelný štít.

Jan Jančura

To jen takové ničím nedoložené klišé. Hlavně v tom, že dnes může SpaceX používat výsledky předchozího výzkumu a vývoje (hlavně STS), jsou daleko důkladnější poznatky o chování těles při rychlém průletu atmosférou, je výkonnější výpočetní technika, dokonalejší výpočetní algoritmy, metody simulace a modelování. SpaceX by byla hloupá, což není, kdyby je nepoužívala. Samozřejmě však stojí před problémem, že takové obrovské těleso, jako je Starship není reálné testovat v aerodynamických tunelech a tak přistoupila k reálným zkouškám. Zřejmě nemá čas to zkoušet s letovými modely v menším měřítku, tak zkouší štěstí se zkouškami ve skutečné velikosti. Zda a za jakou cenu získá potřebné poznatky, neumím říci a myslím si, že to asi ani neví SpaceX. Prostě riskuje, jestli to ve výsledku, bude levnější, dnes nikdo neřekne.
V každém případě se tepelný štít s transpiračním chlazením skládá s vnějšího děrovaného pláště, který je proto nenosný a vnitřního nosného pláště, takže se principiálně neliší od klasického tepelného štítu. Do hmotnosti tepelného štítu s transpiračním chlazením musíte také připočíst hmotnost chladící kapaliny. Takže co bude ve výsledku “lehčí” nelze dnes rozhodnout.

Ivo Janáček

To není klišé, můžete testovat jak chcete, ale v praxi se většinou vždy najdou odchylky. Ad STS, naplácali dlaždice i tam, kde nakonec být nemusely a později ani nebyly.

K tomu dalšímu, já jen píšu, že nelze předem říct jak to bude, ale jinak nesouhlasím s tím, že vnější děrovaný plášť musí být nenosný. Naopak vzhledem k pravděpodobnému provedení jako voština bude nosný celek, tedy jak vnitřní, tak vnější část resp. se budou doplňovat.

Jan Jančura

Právě poznatky STS jsou největším vkladem pro řešení tepelného štítu Starshipu, Zejména teplotní rozložení po ploše v průběhu průletu atmosférou apod. Bez toho by řešené tepelného štítu Starshiou trvalo mnohem déle. A 100% provádějí různé simulace a modelové zkoušky, z nichž jedno jsme viděli na tom videu. Samozřejmě pak musí provést zkoušky ve skutečném měřítku, poněvadž Straship je jiné těleso – nemá křídla, “návětrnou plochu” má asi přibližně stejnou, ale hmotnost více než 2x větší. Navíc by měl tepelný štít vyhovovat i pro přistání na Marsu, což bude ještě větší problém, poněvadž máme daleko méně poznatků.
Účinnost transpiračního chlazení je vyšší při vyšším počtu co nejmenších dírek na jednotku plochy pláště, který by měl být skrze co nejlepšího přestupu tepla co nejtenčí, proto nelze počítat s jeho nosností.

Petr Šída

Ty dírky jsou si submilimetrové, není důvod, proč by měl být vnější plášť nenosný, to je jenom další z vašich konstrukcí

Jan Jančura

Průměr dírek sám o sobě nic neříká, důležitý je rozdíl mezi roztečí dírek a jejich průměrem. Aby ten děrovaný vnější plášť vyhověl podmínkám transpiračního chlazení, musí být tento rozdíl co nejmenší. A o poměr mezi tím rozdílem a průměrem dírek se pak snižuje nosnost na tlak či tah a vnitřní přetlak oproti celistvému materiálu. Poněvadž z principu věci musí být ten děrovaný materiál co nejtenčí, není zde důležitá pevnost této tenkostěnné skořepiny, ale její stabilita a ta bude minimální. Poněvadž jsem ve svém profesním životě, coby výpočtáře – statika, několik skořepin počítal, tak dobře vím, o čem píšu. Názorným příkladem chování tenkostěnné skořepiny je folie na Hopperu (samozřejmě je to nutno brát jen jako extrém).

peter

lepsie mat tepelny stit aj tam kde netreba ako ho nedat niekde kde bude treba

peter

na co konkretne narazas pri STS, ze sa v praxi ukazalo inak? on ten raketoplan fungoval tak ako mal, problemy boli v jeho udrzbe a to moze postihnut uplne rovnako aj muska

a musk robi testy v praxi? a ake? zatial zmenil uz 2x vyrazne celu koncepciu bez toho aby nieco v praxi vyskusal, takze co testuje?
povodne mala byt raketa z kompozitu + tepelny stit, realizacie sa to nedockalo
potom mala byt raketa ako vylesteny robertko z nereze, tu sa sice zacal stavat akysi prototyp, ale skor ako sa postavil tak doslo k zmene a uz to zrazu ma mat klasicky tepelny stit a to prevratne transpiracne chladenie bude udajne dorobene az neskor 🙂

tepelny stit musi byt lahky a hlavne musi byt tepelne nevodivy

no a ten tepelny stit co testuje musk a zverejnil to video s horakmi rozhodne nebude tvorit nosnu cast SS, kedze sa to ma skladat z malych hexagonalnych dlazdic

Ivo Janáček

Nastuduj si historii tepelné ochrany STS, zjistíš, že dali ochrnu i tam, kde nakonec nebyla potřeba a posléze z těchto míst dlaždice trvale odstranili.

Musk jde na to tak, že bude lítat a zkoušet postupně větší a větší tepelné zatížení a vždy po letu zjistí ze senzorů jak to vypadalo ve skutečnosti a podle toho bude postupovat dále.

Já jsem nepsal o tom, co dělá SpaceX, já jsem psal o tom jaké jsou možnosti.

peter

a to bol akoze problem, ze bola aj tam kde nemusela byt?
jedine co to sposobilo bolo, ze bola nizsia nosnost, co je vzdy lepsie ako nedat ju niekde kde byt mala aby si usetril na hmotnosti

hej bude skusat vacsie a vacsie zatazenie, len raz moze pri skuskach prist neocakavane a sa mu to rozpadne

Ivo Janáček

Ano to byl problém, protože zbytečně zvedala hmotnost a navíc se musela opakovaně opravovat. Proto byla nahrazena jiným materiálem, který postačoval.

Je lepší, když se rozpadne při zkouškách než v reálu (Columbia).

peter

navysenie hmotnosti na zaciatku predsa nieje problem, neskor sa to ako sam hovoris odstranilo a zvysila sa nosnost

to co sa stalo columbii nema nic spolocne s tym ako raketoplan testovali, kedze sa to nestalo pri prvych letoch ale uz po 2 desatrociach pouzivania
alebo snad myslis, ze spacex spravi stovku letov kym vyhlasi SS za sposobilu na let s posadkou? 🙂

Ivo Janáček

Problém je to, že to stálo balík peněz a pak se to muselo vyhodit a ztratilo se na tom spousty času, to lepení trvalo dlouhé měsíce.

Problém, který nastal u Columbie ve skutečnosti existoval již dříve a vědělo se o něm, jen se to nebralo vážně. Pokud by otestovali co to může udělat, tak by to nemuselo dojít tak daleko. Jenže ono se netestovalo, ale počítalo se na PC.

peter

hej a spacex testuje kazdu moznu abnormalitu, vsak :):):):):)

tuto si uplne vedla, ten raketoplan bol daleko viac otestovany ako kedy bude SS a to niesom rozhodne fanusikom tych raketoplanov(ich prevedenia) lebo mali priliz vela nedostatkov, ale vytykat im, zeby boli malo otestovane?

a teraz nechapem co kritizujes na tom, ze dali dlazdice aj tam kde byt nemuseli? to akoze mali dat dlazdice len na najkritickejsie miesta a potom po prvom navrate z orbity dokladat na dalsie miesta? toto je akoze podla teba spravne riesenie? 🙂
no mne ovela lepsie riesenie pripada dat radsej viac dlazdic a potom ich pripadne odobrat ak sa ukaze, ze naa niektorych miestach byt nemusia
rozhodne je to bezpecnejsie varianta ako ta co navrhujes ty, ze robit X pokusov a postupne zvysovat rychlost zostupu a podla toho davat tepelnu izolaciu

tie dlazdice navyse rozhodne neboli dovodom, ze by sa to nejak extra predrazilo. urcite to stalo menej ako keby sa im pri navrate do atmosfery rozpadol

s tou columbiou to posrali to je jasne, lebo sa to vedelo uz skor, ze ta pena odpadava, rovnako ako sa vedelo o problemoch s tesneniami v SRB, ale myslis, ze u komercnych firiem sa viac dba na bezpecnost a testuju fakt kazdu evetualitu?
kolko sa teraz nadava na nasa, ze sikanuje muska pri crew dragone a ze nebyt tej sikany tak uz davno je CD hotovy a vynasa astronautov 🙂

Ivo Janáček

Ach jo, tobě fakt musí všechno každý vysvětlovat dopodrobna? Pokud by NASA otestovala pevnost RCC panelu pořádně, tak by nedošlo na Columbii, protože by věděli co se může stát. SpaceX díky tomu, že rakety nezahazuje (tedy kromě druhého stupně), tak má možnost sledovat jak jsou které díly zatíženy a podle toho je upravit aniž by došlo k nehodě, je to vlastně takové testování praxí.

Ad dlaždice, nastuduj si vývoj a výrobu a kolik jim to zabralo času a nakonec se zjistilo, že velká část z toho byla zbytečná. Lepší řešení je postupně zvyšovat rychlost a zjistit reálné tepelné zatížení a podle toho pak nastavit tepelnou ochranu. Teorie jsou krásné, ale praxe často funguje jinak.

peter

to je kravina, ze by to nebolo poriadne otestovane

ze postupne zvysovat rychlost 🙂 to vazne mali robit desiatky pokusnych startov zbytocne len preto aby postupne zvysovali rychlost navratu? 🙂
oni to radsej predimenzovali a na prvy krat uspesne s tym raketoplanom pristali
pri tvojom style by potrebovali X letov len na to aby sa konecne dostali na orbitu, takto to mali na prvy krat

zabudas na to, ze raketoplan nemal autonommne riadenie takze vzdy tam museli byt piloti a tak je takmer vylucene robit vyvoj tak ako ty navrhujes

Ivo Janáček

Chceš tady snad tvrdit, že NASA otestovala náraz pěny do náběžné hrany před tím, než spadla Columbia?

Nejde o žádné desítky testů, bude jich stačit jen pár.

Já osobně si myslím, že jsi tady špatně, protože sdílíš názory NASA a tak by ses měl orientovat na stránky nasa.gov, tam najdeš to, co tě zajímá a je podle tvých názorů. Zde to jsou stránky o SpaceX a ta jde zcela jinou cestou, kterou ty neschvaluješ.

Která cesta je správně se dozvíme za pár let podle toho jak dopadne pomyslný souboj mezi SLS a zbytkem světa (nejde jen o SpaceX).

Jan Jančura

Co zde píšete je naprostý nesmysl. To si myslíte, že SpaceX testuje své rakety na všechny možné eventuality? Tak proč to chcete pro NASA. To by měla NASA zkoušet raketoplán pro pád pěny o hmotnosti 0,5 kg, 1 kg, 2 kg atd., na místo 1m, 2 m, 3 m od vrcholu raketoplánu? Pak by mělo SpaceX předem testovat např. F9 na nosnost 500 kg, 1 t, 2 t atd. před uvedením do běžného provozu?
Proč tvrdíte, že výhoda SpaceX je v tom, že nic nezkouší, rovnou to postaví (což je samozřejmě nesmysl) a když to udělá NASA v případě raketoplán bez řádných testů (což je také nesmysl) tak je to špatně?

Ivo Janáček

Ach jo, buď to píšu špatně a nebo neumíte číst. Takže fakta:

1. NASA věděla, že pěna odpadává a přesto neprovedla testy a spoléhala se na program, který vypočítal, že je to v pohodě. Následky známe.

2. Já nikde netvrdím, že SpaceX nic nezkouší, kde jste na to přišel??? Já tvrdím pravý opak, SpaceX jde cestou postupných kroků a testů přičemž velkou část testů navíc dělá za provozu díky celkové koncepci.

Jan Jančura

Já si myslím, že ve SpaceX jsou stejně chytří lidé jako v NASA , takže vědí, že nejefektivnější je navrhnout tepelnou ochranu rovnou tak, aby zkušební objekt zkoušku přežil. Nebudou zbytečně riskovat dosti značné náklady na stavbu dalšího zkušebního objektu. Pak teprve delší zkoušky a provoz ukáží, kde je možné, něco uspořit nebo zlepšit.
Navíc chování prostředí při průletu tělesa atmosférou není lineárně závislé na jeho rychlosti, názorným případem je rychlost zvuku, kde se najednou vše změní. Obdobné je to i při vyšších rychlostech, kdy dochází k fázovým změnám chování plynů v rázové vlně. Takže když se tepelná ochrana osvědčí při jedné rychlosti, vůbec se nemusí osvědčit u rychlosti o 10% větší, a objekt zhavaruje. Obdobné je to s chováním materiálů při vysokých teplotách. Proto zkoušet objekt při postupně se zvětšující rychlosti nemá žádný praktický význam, akorát neproduktivně mrhám prostředky. Po provedených simulacích a modelových zkouškách je nejschůdnější navrhnout dle nejlepšího vědomí objekt, který přežije návrat z orbitální rychlosti a pak si to prakticky odzkoušet.

Ivo Janáček

Já si myslím, že ve SpaceX jsou navíc ti lidé mnohem pružnější. Takže raději postaví prototyp na kterém vše otestují v praxi, najdou hranice a pak postaví teprve další stroj. NASA vše mnohokrát prodebatuje, otestuje a za deset let nic nepostaví a nelítá, protože jde jinou cestou.

Invc

“tepelny stit musi byt lahky a s malou tepelnou vodivostou” – není úplně správná úvaha… nebo možná lépe – není úplně přesná úvaha.

1) Je tepelný štít a tepelný štít – především je třeba nadefinovat podmínky, které od něj čekáš tepelně. Venkovní prostředí je sice stejné, ale je něco zcela jiného, jestli na druhé straně tepelného štítu potřebuješ 350K nebo ti bude stačit 900K…

2) Hmotnost samotného štítu – je sice věc, na kterou musíš brát ohled, jenže to není izolovaná otázka. Například pokud je ten štít schopen převzít část jiných funkcí a/nebo umožnit lehčí konstrukci jinde – pak může být výhodnější použít štít, který je sám o sobě těžší, ale umožní odlehčení jinde.

3) “Malá tepelná vodivost” – ocel není nijak skvělý vodič tepla – vem si kováře s prutem v ruce / nebo podkovou v kovových kleštích… Navíc – ta otázka není jednoduchá – ty charakteristiky při přijímání, předávání, vyzařování tepla, časový průběh, tepelný průběh – popravdě tady nedokáže nikdo moc zhodnotit … když sem se o tom nedávno bavil s kamarádem konstruktérem (automotive) – tak na jednoduchou otázku “jestli by to mohlo fungovat” mi odpověděl asi 20 otázkami na požadované parametry – s tím, že teprve pak si odpověď rozmyslí….

peter

ocel, ze nieje dobry vodic tepla? samozrejme, zalezi s cim porovnavas, ak porovname s materialom co sa pouziva ako tepelny stit napr. na doterajsich vesmirnych lodiach tak ocel je super vodicom tepla
on ten kovac tu podpovu drzi na celkom dlhych kliestach 🙂

a tepelny stit na SS bude musiet zabezpecit celkom malu teplotu na druhej strane, kdeze podla toho co tvrdil musk tak nadrz bude vlastne tvorit vonkajsiu cast SS a napriek tomu, ze nerez znesie celkom slusne teploty tak v nadrzi to asi nebude robit dobre ak sa tam bude tekuty metan a tekuty kyslik zohrievat na niekolko stoviek stupnov
aj ked mne osobne to pripada zvlastne, ze by nadrz mala tvorit vonkajsiu cast SS a nebola by medzi tym ziadna izolacna vrstva medzi nadrzou a plastom SS

Jan Jančura

O tom, k jakému účelu bude sloužit ta nově sestavovaná část se přou všichni na internetu. Já jen dodávám svou domněnku, že ty kuželové části nemusí být vrchlíkem rakety, ale částí vrchlíku nádrže. Nejpravděpodobněji to může být prototyp SuperHeavy, který bude testován s menším počtem motorů. Je mi záhadou, ale kdy, kde a jak bude testován. Hádám, že pokud to bude prototyp SuperHeavy, tak ta montáž bude trvat nějakou delší dobu, než přijdou motory, takže budou mít čas vybudovat něco přijatelnějšího pro jeho start.

Jan Jančura

K tomu orbitálnímu prototypu co začíná stavět v Texasu mám otázku – čím a kde jej dostane Musk na orbitu?

Zdeněk

Článek super. A ať chystají ve Spacex co chtějí, tak jim držím palce ať jim to vyjde.

Jan Jančura

Je to čistě o věštění z pověstné křišťálové koule. Já si myslím, že to bude jen horní část toho Hopperu a je docela možné, že to bude později sloužit pouze k propagačním účelům. Na SuperHeavy to nevypadá, ten by asi skutečně nestartoval s vícero motory z rovné betonové plochy a nevím proč by jej zkoušeli jen 3 motory a ještě s vrchlíkem. A na orbitální prototyp to taky nevypadá, ten by měl být vybaven transpiračním chlazením a to tomu co lze vidět na montážní skruži neodpovídá.

Honza

Take myslim ze to je “jen” horni cast hopperu. Kdyby to bylo cokoliv orbitalniho, pak by to byl vazne gol, protoze stavet orbitalni raketu kdesi na poli, to se opravdu nevidi kazdy den 🙂

Martin B

Tak je to venku. Jedná se o orbitální Starship 🙂 SpaceX přeskočí horní část u Hopperu, která tam byla hlavně z propagačních důvodů.

Honza

Koukam na to a nevericne kroutim hlavou. Jak jsem psal, stavet orbitalni raketu (i kdyz jen proto) “za barakem na poli” to je teda vazne neco 😀 Ale jinak samozrejme drzim vsechny palce a tesim na prvni let! 🙂

Hrímfaxi

Hozená rukavice pro Přemka Podlahu 😀

yamato

zda sa ze podozrenie o propagacnych uceloch bude u niektorych ludi pritomne aj pocas prveho zostupu na mars :)))

Petr Šída

Však jo, to by byla nejlepší propagace (:))