Starship SN6 je připravena na svůj krátký let, začíná také výroba první 72metrové rakety Super Heavy

SpaceX se připravuje na další krátký let prototypu Starship, ale souběžně s tím se rozbíhá výroba první nosné rakety Super Heavy. Ta bude mít podle Elona Muska upravenou konstrukci a poprvé by mohla vzletět už během října. Dále se chystá tlakové testování zkušební nádrže SN7.1 a samozřejmě pokračuje výroba plnohodnotných prototypů SN8 a SN9, které by už měly létat do výšky několika kilometrů.

Prototypy Starship

Jak už jsme informovali v nedávném článku, prototyp Starship SN6 byl 11. srpna přepraven na rampu kvůli zahájení standardní série zkoušek. Už 16. srpna proběhl úspěšný tlakový test s kryogenním dusíkem a o dva dny později byl na prototyp nainstalován jeden motor Raptor se sériovým číslem SN29. Statický zážeh úspěšně proběhl 23. srpna a už 30. srpna se SpaceX pokusilo provést krátký skok prototypu. Pokus však byl z neznámého důvodu na poslední chvíli přerušen. Spekuluje se, že důvodem byl silný vítr, ale potvrzeno to nebylo.

Nový termín letu Starship SN6 byl stanoven na čtvrtek 3. září. Předpokládá se, že půjde o další let do výšky 150 metrů stejně jako v případě předchozího prototypu SN5, ale potvrzeno je vlastně jen to, že půjde o „krátký skok“. Takže třeba nás SpaceX něčím překvapí. Prototyp Starship SN6 je v podstatě klon SN5 a je vyroben ještě z oceli typu 301. Jeho účelem je provádět krátké skoky s jedním motorem, aby SpaceX mohlo vyladit celý proces startu a přistání. Starship SN5 už za sebou jeden let do 150 metrů má a nejspíš poletí znovu, protože pracovníci na tomto prototypu aktuálně vyměnili jednu z tlakových nádob umístěných na trupu. Jsem zvědavý, kolik letů SN5 a SN6 nakonec absolvují.

SpaceX ale mezitím vyrábí hned několik dalších prototypů souběžně. První na řadě nejspíš bude zmenšená zkušební nádrž SN7.1, která má otestovat odolnost nové konstrukce z oceli 304L stejně jako její předchůdce SN7. Na rozdíl od něj ale má nová nádrž také kompletní motorovou sekci, takže je o něco pokročilejší. Nádrž bude plněna kryogenním dusíkem až do okamžiku, kdy dojde ke zničení konstrukce následkem neustále se zvyšujícího tlaku. Test je momentálně plánován na neděli 6. září a nejspíš bude proveden na nově vybudovaném stanovišti s vlastním stolcem. Pracovníci SpaceX jej postavili na rampě v Boca Chica nedaleko od vypouštěcího stolu, na kterém momentálně stojí Starship SN6. Na novém stanovišti byla na konci srpna nainstalována trojice hydraulických pístů, které jsou využívány během tlakových zkoušek pro simulování náporu vyvíjeného zažehnutými motory Raptor.

Zároveň SpaceX už delší dobu vyrábí plnohodnotné prototypy Starship SN8 a SN9, které už jsou tvořeny ocelí 304L a mají provádět delší lety do výšky několika kilometrů. Kvůli tomu mají být vybaveny třemi motory Raptor, aerodynamickou špičkou a řídicími plochami pro manévrování v atmosféře. Spodní polovina prototypu SN8, kterou tvoří hlavní nádrže a motorová sekce, už byla z velké části zkompletována. Lze očekávat, že po dokončení bude tato část odvezena na rampu, kde proběhnou tlakové zkoušky a statický zážeh (potenciálně se třemi Raptory). Teprve poté nejspíš dostane špičku a řídicí plochy, které už ale jsou nějakou dobu připravené. Do montážního areálu navíc byly aktuálně dovezeny aerokryty, které by měly zajišťovat plynulý přechod mezi vyčnívajícími řídicími plochami a trupem.

Po kompletaci by Starship SN8 mohla absolvovat delší testovací lety, nejdříve možná do výšky 3 km a později do 20 km. Přesný plán testování ale zatím není znám. Starship SN9 je oproti SN8 o několik týdnů pozadu, takže z tohoto exempláře zatím bylo vyfoceno jen pár samostatných dílů. Jedním z účelů SN9 by ale mohlo být důkladnější otestování tepelného štítu, jelikož spatřené komponenty mají dosud nejvyšší počet úchytů pro instalaci keramických destiček.

Starship SN9 během výroby (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)

Cílem letů SN8 a SN9 bude natrénovat manévrování pomocí řídicích ploch a také provedení náročného přistání. Během něj se loď musí přetočit z vodorovné polohy do svislé pomocí motorů Raptor restartovaných za letu. Mohlo by to vypadat nějak takhle:

Super Heavy

SpaceX ale kromě prototypů kosmické lodi Starship začíná vyrábět také první exemplář rakety Super Heavy, která umožní vynášení lodi na oběžnou dráhu. Firma kvůli tomu v Boca Chica už několik měsíců usilovně pracuje na stavbě 81 metrů vysoké montážní haly a také buduje nový orbitální vypouštěcí stůl, který už dokáže přečkat zážeh několika desítek motorů Raptor najednou. SpaceX ale nečeká na dokončení této infrastruktury, protože výroba prvního prototypu rakety Super Heavy má podle Elona Muska začít už tento týden.

Elon Musk také oznámil, že každoroční prezentace s novinkami o Starship by letos mohla proběhnout v říjnu. Překvapil dodatkem, že tou dobou by už mohl být hotový testovací skok prvního prototypu Super Heavy. Je to možné stihnout? Teoreticky ano! Montážní hala sice ještě není hotová, ale ta bude potřeba až pro finální kompletaci všech dílů rakety, jejichž výroba tedy může probíhat, zatímco se hala dostaví. Další věcí je, že pro první krátký skok Super Heavy budou podle Muska potřeba jen dva motory Raptor. Ty má SpaceX k dispozice už teď, takže nehrozí, že testovací let zdrží čekání na motory. Nová startovní rampa pro Super Heavy také ještě není hotová, ale myslím, že pro krátký let s jen dvěma motory ani není potřeba. Zatím nejspíš postačí vypouštěcí stůl, který využívají prototypy Starship.

Jak by mohl vypadat první let Super Heavy, ukazuje tato neoficiální animace:

Nosič Super Heavy je však stále ve vývoji, a tak se v průběhu let několikrát změnily jeho parametry a celková podoba. Původně měl mít 70 metrů na výšku (s průměrem 9 metrů stejně jako Starship) a měl být vybaven šesticí přistávacích nohou. Nedávno jsme informovali o tom, že Super Heavy nakonec bude o 2 metry vyšší, protože bude mít fixní přistávací nohy (nebudou tedy vyklápěcí jako u lodi Starship). Elon Musk navíc nyní upřesnil, že nohy nakonec budou jen čtyři a budou mít širší rozestup, aby ve vakuu nedocházelo ke kontaktu se spalinami z motorů.

Počet motorů na Super Heavy se postupem času také několikrát změnil a v jeden čas měla být raketa osazena až 37 Raptory. Elon Musk ale aktuálně prozradil, že raketa by v zájmu zjednodušení nakonec mohla mít jen 28 motorů. Dvacítka motorů bude tvořit vnější prstenec a osm jich bude ve středu. Krajní motory budou fixní, takže nebudou schopné náklonem měnit směr tahu a místo toho budou k řízení rakety přispívat dynamickou regulací tahu. Zato ale bude mít těchto dvacet zjednodušených motorů vyšší tah, který by podle Muska mohl dosáhnout až 300 tun. To by prý z této varianty Raptoru dělalo motor s rekordním poměrem tahu vůči hmotnosti. Musk o této zjednodušené verzi Raptoru mluvil už dříve, ale tehdy uváděl, že by měla mít tah 250 tun. Oproti tomu osm motorů ve středu bude schopno náklonu, ale každý z nich bude mít tah „jen“ asi 210 tun. To však stále představuje zvýšení oproti původního plánu, podle kterého měl mít atmosférický Raptor tah 200 tun. Vývoj tohoto metanového motoru tedy evidentně pokračuje lépe, než se očekávalo. Není zatím jasné, jak přesně budou motory na Super Heavy rozmístěny, ale nabízí se několik možností:

První let Super Heavy v říjnu je ambiciózní, ale Elon Musk ještě relativně nedávno doufal v orbitální start kompletní sestavy Super Heavy + Starship do konce tohoto roku. Nyní ale sám Musk uznal, že to je nerealistické, jelikož nově počítá s první misí na oběžnou dráhu až během příštího roku. Šéf SpaceX se také aktuálně podělil o několik novinek ohledně vývoje motoru Raptor, ale o tom až někdy příště.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
129 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
plegen

Všechno je to pěkné, ale až SpaceX dokončí své poslání, měla by se zabývat warp pohonem, jinak se ke hvězdám nedostaneme. Jen doufám, že E.Musk by to mohl zvládnout do konce života, alespoň položit základy. A také doufám, že se nestrhá, jako otec J.Archera ze scifi seriálu Star Trek. Enterprise.

plegen

Když dáváte mínus, pane, alespoň řeknete proč. To je slušnost.

yamato

strhane vyzera uz teraz, ale ako zjavny workoholik to dufajme zvladne az na ten mars

warpom sa udajne zaoberaju v NASA eagleworks, a vraj uz aj nieco namerali na testovacej aparature. Bohuzial na urovni sumu, takze mozno nenamerali nic :))) eagleworks ma bohuzial taky rozpocet, ze robia vela veci svojpomocne stylom “co dum dal” 🙁

plegen

Tak jsem slušný, ale omlouvám se neprávem. Teorii warp pohonu vytvořil mexický fyzik Miguel Alcubierre v roce 1994. Všichni vědci v oboru oponovali, že je k tomu potřeba obrovské množství energie. Pak se ale přišlo na to, že ta energie nemusí být obrovská, ale snesitelně konečná. Je to dáno tím, že pohon se pohybuje v bublině, která nenarušuje časoprostor a tím, že je třeba správného tvaru. Prostě se pohybuje mimo časoprostor, což není nadsvětelná rychlost ani FTL. Rychlost rakety, lodi, je nula, pohybuje se v časoprostoru. Ale přesto dokáže cestovat v naši Galaxii a třeba i mnohem dál. NASA to myslí vážně, dělá experimenty. Ale protože je to v podstatě pomalá, asi to nevyřeší. Mohl by to vyřešit E. Musk a SpaceX.

Prochazka

Máte pravdu, všechny dosud neřešitelné problémy spojené s cestováním vesmírem nepochybně vyřeší Elon:-)

petr

To je nereálné. Elon nedělá základní výzkum, ale dovede velice dobře vzít odzkoušené technologie zkombinovat je a zlevnit. Warp je pořád teorie a bude potřebovat spoustu peněz a nejspíš i času než se dočkáme nějakého funkčního alespoň laboratorního kousku. Nic pro soukromou společnost.

plegen

Vím, že to je nereálné. Ale když se do toho nikdo nepustí, nebude to reálné nikdy. Nějaký malý výzkum už dělá NASA. SpaceX, až dosáhne svých cílů v horizontu 6-10 let, s trochou štěstí už zřejmě bude jiná, finančně mnohem silnější společnost. Možná nebude mít problém sestavit tým vědců k provádění základního výzkumu, možná dokáže oslovit i NASA a jiné subjekty, aby se na něm podílely. Ani E.Musk o cestování k jiným solárním systémům a k jejím planetám nemluví otevřeně, ale odpovědi skrývá v současných odpovědích, nejspíš má strach, že by skoro nikdo nepochopil, že pomalu nastává čas. Zemi pořád ohrožují meteority, planetky a jiná tělesa, nově už i GO, sopky nebo nukleární válka. Ani Apophis nemusí být úplně neškodný. Není vyloučené, že lidstvo aby nezaniklo, se v budoucnu bude muset přesunout na jiné planety, Mars je blízko, ale tento účel nemůže zcela splnit, úplně se to může podařit až s pohonem, který bude schopen dopravit velké množství lidí ke vzdáleným solárním systémům, ideálně k takovým, kde se vyskytují planety typu M.

petr

Nezpochybňuji, že má cenu to zkoumat. Jen to, že si to vyžaduje úplně odlišný způsob práce a fungování než má SX. Množství peněz na tom nic nezmění. To se spíš budou věnovat stavbě orbitálních elektráren nebo něčemu podobnému u čeho se lze chytit známého a má komerční potenciál. Jak už bylo řečeno základní výzkum je práce někoho jiného a vyžaduje jiný přístup

plegen

Ovšem, ale SpaceX, E.Musk vizionář, mhou změnit názor i směr vývoje. Mohou samozřejmě změnit i způsob uvažování, úplně odlišný způsob práce a fungování, Založí třeba novou společnost WarpX, bavíme se v horizontu roku cca 2030. Na jeho ostatní firmy to nemusí mít žádný vliv. Možná by to bylo na E.M. moc, ale kdo jiný by to mohl dokázat, když ne on?
 
Mimochodem fúzní reaktor se už vyvíjí dobrých 30 let, zatím bylo dosaženo jen dílčích výsledků. S warp pohonem to bude složitější. Tak proč čekat?

Prochazka

Pokud jde o fúzi, jste dost mimo. Fúze se “řeší” už asi 75 let. První návrh tokamaku je z 50. let. I fyzici z jiných oborů hovoří o konstantě 50 let. Když se fyziků zabývajících se fúzí zeptáte, kdy to bude, tak vám vždy odpoví, že už za 50 let:-)

Nějakou smysluplnou fúzní reakci se dosud nepodařilo udržet. ..

plegen
Prochazka

Z odkazu, který jste uvedl je zřejmé, že této problematice nerozumíte ani jako poučený lajk.
1) kolik je opravdu ve středu Slunce nevíme
2) vůbec jim tam neprobíhala fúze, pouze zahřáli plasma o hustotě nižší než běžné laboratorní vakuum

plegen

OK, odkazům nerozumím, jakýpak chcete odkaz, pane Prochazka? 🙂

plegen
Prochazka

Tak super, teď si to přečtěte, dále si nastudujte třeba také něco o stelarátorech, hoďte okem na základy fyziky plasmatu a přečtěte si něco o původních termínech ITERu.

Zpráva Tokamak Energy, kterou uvádíte, je takovou návnadou na investory, prostě jen PR. Použili velice řídké plasma, takže dosažení na první pohled fantastické teploty, nebylo nic zas tak komplikovaného. Problém je v tom, že když chcete udržet fúzi, tak úplně řídké plasma asi nechcete. A je tam spousta dalších věcí, které se dosud nepovedlo nikomu vyřešit a fúze zůstává nadále pouze takových Svatým Grálem energetiky. Nikdo neví zda teorie je správná a zda se to aspoň v ITERu podaří konečně rozjet. A i když se to podaří, pak se teprve bude stavět funkční fúzní reaktor. Takže, když to půjde dobře, možná se toho ještě v důchodu dožijeme…

Abychom se vrátili k SPX. Pokud bychom Falcona s Dragonem přirovnali k současným štěpným reaktorům, tak zprovoznění Starship se Super Heavy a cesta na Mars může být přirovnána k funkčnímu fúznímu reaktoru. Možná je mezi tím opravdu takový rozdíl. PR je stejné. Demonstrátor, model je vydáván za prototyp. Zatím se řeší jen hloupé nádrže a tam můžeme vidět, co “prototyp” to výbuch. Ve skutečnosti je to však tak ohromné sousto s takovým množstvím detailů k vyřešení, že je to práce asi na déle než jednu generaci techniků…
Konstanta pro hotový fúzní reaktor je 50 let, jaká bude Elonova konstanta pro let na Mars?

akuhtr

prototyp je slovo se širším významem než myslíte. Dovzdělejte se, než začnete někoho napadat že ho používá špatně a “Demonstrátor, model je vydáván za prototyp

Prochazka

Nějaký ten prototyp jsem již řešil. A co Vy?
Prototyp může být např. letový, technologický…
Jak má vypadat Starship? Jakým prototypem je nádrž s jedním motorem, která poskočí pár metrů, když se bavíme o “meziplanetární” kosmické lodi? Označovat tuhle věc jako prototyp je bohužel zase jen PR.

Rosetau

Nesnědený klobouk lze taky označit za PR.

akuhtr

Už jednou jsem vám to vysvětlovat. Ignoroval jste. Nemám potřebu to rozepisovat podruhé abych házel hrách na natvrdlou zeď.

vencour

Mně přijde nejpodstatnější to, aby vzniklo povědomí “tahu někam dál”, nemusí to být přímo ke hvězdám.
Něco, co inspirovalo jako Apollo v Americe za Kennedyho.

Aby se lidi nervali mezi sebou a neřešili kraviny, počet pohlaví, historické křivdy, aby víc koukali k nějaké naději a hmatatelné budoucnosti mimo Zemi. Tak, aby platilo, že ve Vesmíru je dost místa pro všechny.

plegen

Hm, s tím souhlasím, a to jsem také deklaroval.

Prochazka

Kdyby lidé byli takový jako píšete, byly bychom pravděpodobně nějaké stádo tupých býložravců, přežvykujících dosud trávu někde v Africe:-) Celý to dobývání vesmíru bylo a stále je do značné míry o souboji lidí a skupin mezi sebou… Celá tržní ekonomika je více o souboji než o spolupráci…

vencour

Teprve ve “Fyzice superhrdinů” od Jamese Kakaliose jsem našel následující …

Pomáhejte ostatním a pak se každý z vás může stát Supermanem

a v originále to má znít takto …

Do good to others and every man can be a Superman

Mělo se jednat o Supermanovo epitaf.
Možná spolu lidi soupeří. Teď ještě s kým a proti komu nebo čemu a v jakém časovém horizontu se to mění.

Majo

Treba zit trocha v realite.Najblizsia buducnost je Mars.Kolonie na Marse a Mesiaci.to je asi max sucasnej techniky.Automaty,sondy teleskopy na vyskum vzdialenejsieho vesmiru urcitu budu pokracovat.Ale pre nas ludia tak maximalne na Marse.A aj to vdaka Muskovi,ktory sa o to snazi ako sukromnik,lebo NASA uz davno nema taky rozpocet a ani nebude mat.Co sa tyka vacsich vzdialenosti,samozrejme treba jadrove pohony-na ktorych sa pracuje ale pomaly…su drahe a nebezpecne,mozme byt radi aspon za starship….A aj jadrove pohony su tak po slnecnej sustave-ku hviezdam je to tiez pomale na ludsky zivot a neefektivne…budu ale neskor…ku hviezdam?to uz nieje otazka homo sapiens ale umelej inteligencie,uplne ine technologie,vsetko..zakrivovanie casopriestoru a tak…inak su hviezdy stale daleko….evolucia,ludia samozrejme nebudu navzdy…..takze ludia s pomocou Muska max po Mars,dalej po slnecnej sustave,alebo rychlejsie,vacsi komfort,vacsie naklady treba jadrove pohony a to nebude hned….Starship bude dlhsie dominovat,kym sa zase nieco nove odskusa….ale ku vasej myslienky,ze ku hviezdam,to uz nebude otazka homo sapiens…

plegen

Ano, to je horizont 2022 – 24, max. 26. Pak je třeba se zamyslet, co dál. Dál není nic menšího, než letět ke hvězdám a k jejich planétám, možná i k obyvatlným. Njdřív k těm bližším, pak ke vzálenějším. V čem je to neobvyklé? Opozdí se to o 5,10,20 nebo sto let? O sto let nejspíš věda bude vypat jako magie, nikdo nepozná, že iluze je skutečnost. Minimálně věřím tomu, že Elon Musk to nezanedbá.

MilAN

V horizontu 2024-26 bude možná letuschopná raketa, ale k tomu bude minimálně 10 daších, podstatnějších problémů, sovisejících se zabezpečením podmínek pro život během cest , problémy s palivem, energií,základnou , činností a pobytem na Marsu …… Neslyšel jsem, že by na řešení těchto problémů E.M. pracoval.A to jde zatím jen o Mars.

Naposledy upraveno před 9 měsíci uživatelem MilAN
plegen

A proč by nešlo současně pracovat na stávajících problémech a zároveň na budoucích v nějakém reálném poměru?

petr

jedna věc je tam doletět a druhý tam něco začít životaschopně budovat. A vzhledem k tamním podmínkám bude trvat hodně dlouho vyřešit všechny problémy.
No a pak musíte vyřešit stavbu velkých konstrukcí ve vesmíru včetně těžby a výroby materiálů. Nevyhnutelně tedy zvládnout těžbu asteroidů. Dalším po Marsu je tedy pás vnitřních planetek. Zajímavá je také Venuše která může být nakonec pro osídlení i zajímavější než Mars. Neboli naše sluneční soustava má pro nás výzvy na generace.
Stavět nějaký hvězdolet, který ” další generace dokáže dohnat svou raketou v první čtvrtině cesty” je jen vyhazování peněz a potenciálu vědců. Země není tak bohatá aby takové hvězdolety stavěla k tomu budeme potřebovat zvládnout zdroje mimo naší planetu ve sluneční soustavě než se posuneme dál.

Invc

To osídlení Venuše by mě zajímalo… povídej.

PetrK

JJ. To spíš měsíce u Jupiteru nebo Saturnu …

petr

Myslím, že spekulovat o tom nemá smysl, k tomu je příliš málo informací. Existují nějaké teorie, ale uvedl jsem to spíš jako příklad a jistě ne jediný toho co si zaslouží další zkoumání v naší sluneční soustavě. Ještě toho spoustu nevíme. Mars prostě není nevyhnutelně jediný zajímavý cíl v naší sluneční soustavě po jehož dosažení bychom se měli automaticky vydat mimo.

Invc

K čemu je málo informací? Že Venuše je pravé peklo, je informací více než dost.

Existují nějaké teorie… jako třeba držet se trvale 50km nad povrchem?

Jediný cíl Mars jistě není, ale pekelnější místo než Venuše, abys po sluneční soustavě pohledal … To i na Merkuru máš větší šanci (s ohledem na vázánou rotaci se Sluncem se můžeš držet ve stínu…

Prochazka

U Venuše se již dříve opravdu uvažovalo držet se v horních vrstvách atmosféry. Myslím, že o tom již před desetiletími psal něco i Pacner ve svých knížkách…

akuhtr

divné, čekal jsem spíš od vás něco jako “kolonizace venuše patří do startreku a ne do reality:-)”

Prochazka

Jinak ano, máte pravdu. V současné době jakákoliv kolonizace jiné planety patří do startreku. Nemáme vyřešené technologie ani pro krátkodobý pobyt malé posádky na jakékoliv cizí planetě, tedy kolonizace je zatím naprostá sci-fi…

akuhtr

Takže zastavme veškerý výzkum a vývoj. Protože nic nepatří do oblasti výzkumu a vývoje, protože vše čeho nejsme schopni, patří jen do fikce = startrek.

Rosetau

Ke hvězdám? Já tomu nevěřim. Svět a lidé mají tolik problému. Každý z vás to každý den vidí co se děje a nic dobrého to není. Války, ekologické katastrofy. Národy jsou tak rozdílné, že se nikdy nesemknou a nebudou nikdy spolupracovat. Dopadne to tak, že lidé zničí nejdříve tuto krásnou planetu a pak sebe.

Michal Andrej

Lide neleteli k Mesici proto ze se narody semkly ale proto ze souperily. Kdyz se narody semknou neni z toho nic dobreho, maximalne nejaka Kominterna nebo Sovetsky svaz.
Za vedecky a technicky pokrok vdecime soupereni a valkam. Lide potrebuji byt ohrozeni aby se snazili a neceho dosahli.

Rosetau

Já nemluvím o měsíci ale o hvězdách. A to je trochu jiná liga jak z ekonomického tak technologického hlediska. Mezihvězdné vzdálenosti jsou tak ohromné, že si o tom lidé mužou nechat zdát.

Samuel

Tieto pesimistické reči nemám rád, planéta zažila horšie veci ako ľudské katastrofy na to aby sme ju zničili. Rovnako aktuálne žijeme v najväčšom svetovom mieri za celé storočia bez veľkých konfliktov a na ostatných problémich sa nič nezmení ak sa vydáme do vesmíru, práve osídlenie vesmíru môže priniesť celosvetovú spoluprácu a riešenia pozemských problémov. Žijeme v dobe globálnej siete a sme prepojený viac než kedykoľvek predtým, prečo aspoň nedúfať v posun? Celosvetovo všetky národy čelíme jednej pandémii, to sa v histórii ľudstva nikdy ešte nestalo, myslím že to pekne ilustruje ako je ľudstvo globápne prepojené.

Prochazka

Nesouhlasím s Vámi v tom, že bychom čelili nějaké pandemii. Čelíme PR o neexistující pandemii a to z důvodu globalizace. Reálně je více než jasné, že roční oběti na chřipku daleko převyšovali a převyšují obětu Covidu, přesto mám vyplašenu značnou část světové populace a likvidujeme si globálně ekonomiky bez racionálních důvodů… Tj. globalizace nemusí být jen k dobrému, hysterie by se dříve třeba zastavila na hranicích, dnes se šíří neomezeně.

akuhtr

Když se podíváš, co Musk dělá, v principu to není základní výzkum, ale aplikační (a řekl bych že to se týká i Neuralinku, tam základní výzkum byly ty první implantáty před lety na univerzitách). Základní výzkum pro warp zatím ještě pořád chybí, pokud vím, takže aplikační být ještě nemůže. Možná když bude dost peněz ze Starlinku, pak by mohl začít i se základním.

Prochazka

Warp pohon patří do startreku a ne do reality:-)

Tomáš Kratochvíl

Asi tak. Stejne jako pohon z kvantovych fluktuaci vakua nebo studena fuze a antigravitace. Naucil bych se nejdriv plavat ve Slunecni soustave, to nam zabere par stoleti.

akuhtr
Prochazka

Ano poslal jste odkaz na wiki to je fajn. Také jste mohl poslat odkazy na články, kterých bylo pár i v našich médiích někdy kolem roku 2012, kde se oslavně psalo, jak se i NASA pustila do warp pohonu.
Celý problém vychází ze současné fyziky. Řada teorií vč. OTR je schopno dát výsledky, které nemají oporu v naší fyzikální realitě. Zjednodušeně, již při řešení kvadratické rovnice můžete dostat výsledek v oblasti komplexních čísel. Při řešení běžných úloh z reálného světa tento výsledek neberete v úvahu nemá obraz v reálném světě. To, že nám v rámci teorie nebo jejího matematického modelu při troše kreativity počtáře něco vychází, vůbec neznamená, že to má reálný podklad. Je dobré, že se na to snad někdo v NASA podíval, ale po 8 letech to nevypadá na nějaký převratný objev…

akuhtr

Takže fyzikální hypotézy jsou “startrek”? Smysl odkazu byl ten, že v reálném světě, existují reální vědci, co se zabívají něčím nazvaným warp. Tedy vaše zjednodušení “Warp pohon patří do startreku a ne do reality:-)” je hloupé. Očividně patří i do oblasti fyzikálních hypotéz, kde byly všechny teorie, které se dostaly k tomu být uznány jako teorie.

Tomáš Kratochvíl

Ackoliv bylo perpetum mobile serioznimi vedci odmitnuto nescetnekrat, stejne se najdou zastupy vedatoru a vynalezcu, kteri se tim i presto budou zabyvat.
My dnes ani nemame teorii kvantove gravitace a uz se konstruuje warp drive, ktery nemusi byt ani teoreticky mozny. Proto je ten pohon doma ve sci-fi a ne v realite. Jo a v klasickem pohonu jsme taky na zacatku. Chemicke motory jsou realita dneska. Po nuklearnim pohonu se zatim nesmele pokukuje a fuze je za dost vysokym pohorim. Svatym gralem je antihmota, tak ji zatim alespon zkuste vyrobit. Zkonstuovat na to nejakou trysku nebude nakonec problem.
Chapu, ze lide radi sni. Teorie relativity vsak pravi: ke hvezdam se nepoleti, basta fidli. Koukejte dobre vyuzivat to, co mate a chovejte se ke sve planete jak si zaslouzi. Jinou nedostanete.

akuhtr

V okamžiku kdy je to reálně zkoumaná hypotéza v oblasti základního výzkumu, je doma nejen ve sci-fi, ale i v alespoň teoretické fyzice.

Naposledy upraveno před 9 měsíci uživatelem akuhtr
Prochazka

Současná teoretická fyzika je sci-fi:-) Je otázka, zda je věda ještě něco, co se zkoumá 50 let (strunové teorie) a co není schopno navrhnout jakýkoliv reálný experiment, který by to potvrdil a nebo vyvrátil.
Teoretická fyzika se zabývá teorií všeho, ale na druhou stranu není schopna odpovědět ani na základní fyzikální otázky, které máme tady kolem nás. Co třeba pevné látky, jejich tvrdost, magnetismus, proudění kapalin při hypersonických rychlostech, atd….

akuhtr

Takže máme podle vás celou teoretickou fyziku dehonestovat označením “patří do startreku a ne do reality“? Ano, pak by váš nesmyslný výkřik o o warpu dával smysl.

yamato

trochu mi unika vyznam SN7.1, ked z rovnakej ocele uz sa kompletuje SN8 a SN9. Ked sa pri skuske s SN7.1 zisti nejaky zasadnejsi problem s touto ocelou, tak s SN8 a 9 urobia co?

kopapaka

Tak má to být test do destrukce, takže zjistí limity.
Třeba si už víc věří…

Ales

Urcite a hlavne je to nebude zdrzovat pokud bouchne sn7.1 pri dostatecnem tlaku tak tam muzou hned posadit sn8. Pak maji zalohu sn9. Muj tip je ze sn8 zase zkousi neco co tu nebylo – vyssi skok a kdyz se nepovede z duvodu spatneho rizeni pocitacem (nebo neco jineho). Tam maji hned sn9. A jak rekl Elon – jde o to odladit technologi vyroby. Takze i kdyz by sn9 mela zkoncit ve srotu urcite jim to pomuze prave v tom

Naposledy upraveno před 9 měsíci uživatelem Ales
bohyn

SN8 už je sestavená. SX podala žádost o uzavírku leteckého provozu do výšky 8 km (FL260). Lze tedy očekávat skok někam od 5-7 km, zřejmě s SN8.

bohyn

pravda, koukam na NOTAM a je to tak. Tak to měli na LabPadre chybu

petr

EM říkal, že upravuji konstrukci. Tedy jiný tvar vrchlíků. SH také vytvoří násobně větší tlak na puk než SS. Myslím že proto ted testují i s motorovou sekcí. Nepůjde jen o maximální tlak, ale o maximální tlak pod obrovským zatížením, který SH musí ustát.

VaclavC

Na pokusné skoky možná nádrže tlakují méně. Pro finální verzi navíc musí mít rezervu, tedy vydržet výrazně větší tlak než provozní. Takže to odzkouší na SN7.1 ale pro SN8 a SN9 jim může stačit míň.

Robert

Ako to je s povoleniami na spominane male aj 20km testovacie skoky? Zachytil som ze tie aktualne platne boli podane uz velmi davno a taktiez sa na povolenie dlho cakalo. Predpokladam ze SpaceX toto riesi, ale pustili von aj ine informacie? o dalsich povoleniach?

Ten_z_Bíliny

SpaceX už odkoupilo všechny domy v Boca Chica?

Adam Ř

Co vim, tak nr

bohyn

Co vim, tak jich asi 7 zbyva. Jeden z nich vlastni BocaChicaGal – holcina co toci videa pro NASASpaceFlight. Te se pryc chtit nebude 😀

Tom

Spodek mi dost připomíná Koroljovovu N1. Tak držím palce, ať tak nedopadne. Moc rád bych viděl tohohle drobečka v ostré akci.

VaclavC

Na FH už mají odzkoušených 27 souběžně bězících motorů, tohle není o tolik víc.

Při vývoji N1 jednak neměli ještě k dispozici počítače s FEM a hlavně kompletní první stupeň zkoušeli až za letu (a netestovali ani všechny motory před startem). Kdyby k tomu tenkrát měli dost prostředků a infrastrukturu (a mohli třeba dělat statické zážehy komplet 1. stupně) tak by to také zvládli a N1 by fungovala. Ostatně u posledního, 4., letu už se to skoro povedlo i tak.

Takže nějaké RUD asi budou, ale myslím, že to zvládnou.

Naposledy upraveno před 9 měsíci uživatelem VaclavC
PetrV

Díky super shrnutí.
Tuší se, v jaké výšce, case se má odpoutat SS od SH?

Pavel

Takže jestli to chápu dobře počítají pouze s jedním přistávacím zážehem a vstupní nebude? To mi připadá jako naprosto šílené aerodynamické namáhání (zejména trysek motorů a vršku) oproti přibrždění v horních vrstvách atmosféry jako to dělá F9.

Tomáš Kratochvíl

V aerodynamice na velikosti zalezi. Treba u tak velke rakety jako je SS nebo NG neni potreba. My to kazdopadne nerozlouskneme.

gendibal

Díky za článek, veškeré dění kolem SS/SH začíná být napínavé jako detektivka. Vidím ale jeden problém – pokud nestihnou orbitální let letos (což tedy už zjevně nestihnou) a budou ho odkládat na příští rok, jak si poradí s nákladními lety dvou lodí v roce 2022 na Mars? Startovací okno je sice od teď za nějakých 24 měsíců, ale i tak. Pravda je, že to nemusí lámat přes koleno, prostě můžou naložit dva Starshipy nějakými levnými zásobami a poslat k Marsu. Když doletí a přistanou, dobře, konzervy a jiné podobné věci se hodí a nezkazí se. A když to nevyjde a havarují, no tak co. Ale případný negativní výsledek v roce 2022 už plán na 2+2 lodi v roce 2024 těžce poznamená.

Josef

Taky si myslím, že většinu energie teď věnuje SpaceX na lety Starship k Měsíci i na jeho povrch. Ideální trénink pro cesty na Mars v roce 2024.

Jan Tichavský

Šance na let k Marsu v roce 2022 tady je, i když je to ten optimistcký plán “když všechno půjde hladce”. Největší výzva je nyní postavit továrnu na Starshipy, tedy vyrábět je v opakovatelné kvalitě rychle za sebou a levně. Jakmile se to povede, tak už bude dost hardwaru na zkoušení, mohou to posílat na oběžnou dráhu třeba dvakrát týdně, tj. 100 krát ročně. Pak se ten iterativní vývoj dost zrychlí. Ostatně první let Falconu Heavy poslal Elonův Roadster zhruba někam k oběžné dráze Marsu. Minimálně podobně bych viděl využití toho okna v roce 2022. Nemusí to tam doletět a přistát plně funkční, ale jako test dlouhodobé životnosti a ovládání lodi na velkou vzdálenost postačí pár demonstračních Starshipů.

Jedno je ale pravda, s Elonovým radikálním přístupem si nemůžeme být jisti ani co bude za dva roky, jistota je jen ta, že se plány ještě dost změní 🙂

gendibal

Nevím, posílat k Marsu nákladní Starship bez nákladu a bez pokusu o přistání mi přijde úplně nesmyslné. Když nezkusí přistát, tak proč tam poletí? Vždyť o tu loď stejně přijdou, a nejde o to tam doletět, to je triviální, podstatné je přistát. Právě to přistání je nejnáročnější část celého letu a někdy se to zkusit musí, tak proč tu loď nerozmlátit o povrch? Aspoň se tím získají zkušenosti. A letět bez nákladu mi přijde taky jako vyhazování peněz. Loď unese 100 tun, když to bude laciný náklad, tak těch 100 tun může při ceně 10 USD za kg představovat pořizovací výdaj řekněme milion dolarů. To jsou právě ty konzervy, a dále třeba konstrukční desky a levné nářadí jako kleště, šroubováky apod. Když se to zničí, tak ten milion je pakatel, ale kdyby se stal zázrak a přistání vyšlo, tak v dalším okně už se to nemusí vozit a naloží se sofistikovanější (a patřičně dražší) věci.

atlas

Myslim ze ten plan sa jednoducho posunie na rok 2024 aj to bude velky uspech ked im tam pristane hoc aj prazdna SS.
A ak sa nemylim tak pre let na mars potrebuju vediet dotankovat na orbite.
Muskova konstanta pri SS bude stupat. To uz nie je “len” lod na orbitu. Toto ma byt jedna z najvacsich lodi, schopna doletiet a pristat na marse, vratit sa a pristat na Zemi, schopna dotankovania na orbite, vozit ludi na mesiac, najlacnejsia raketa atd..
V projekt samotny a ze to musk nakoniec dotiahne verim, ale terminy ktore si dal pre tak narocnu vec su proste mimo reality a ked dosiahne mars aj v 2030 a vsetky ciele s SS v 2040(hlavne pristatie a navrat ludi) aj tak to bude obrovsky pokrok.
Samozrejme budem velmi rad ked prekvapi a moje odhady budu uplne mimo. Chcem uz aby ludia pristali na marse:)

Majo

Tiez si myslim,ze ludia budu na Marse tak okolo roku 2030,tie datumy co dal boli len hrube predpoklady…Ale aj tak ked to stihne do konca tohto desatrocia,klobuk dole.Uz teraz vela dokazal a ma techn. co ini nemaju a su oproti nemu pozadu.Drzim palce!Mozme byt radi,ze mame co sledovat a ze sa narodil taky clovek ako on…

bohyn

To tankování bych jako tak velký problém neviděl. Přiblížit se k jinému tělesu umí už prvního Dragonu. Automaticky se spojit také zvládli. Know-how na spojení mají. A tlakové spojení pro tankování, se dá z velké části testovat i na Zemi. V ostatních bodech je čeká ještě spousta pokusů. Hlavně v tom, dostat SS na orbitu a zpátky.

Tomáš Kratochvíl

Problem to nebude. Jen se to jeste nikdy v takovem meritku nedelalo. CD ma 5t, SS 200t+. Postupy z CD mohou byt nepouzitelne. Takove detaily jsou na ceste na Mars na kazdem kroku… Ten prvni bude, aby se to na ceste na orbitu vubec nerozpadlo. Tak jako tak se bude jednat o nejzabavnejsi pocin v raketovem prumyslu za dlouhou dobu.

Prochazka

Tak co je potřeba ještě udělat

  • doladit motory
  • doladit tepelný štít
  • postavit skutečný prototyp rakety a ten vyzkoušet
  • dostat to celé do vesmíru tj. najednou 5tis tun, což je o něco více než měl SaturnV se svými 3,5tis. tunami
  • vyřešit tankování na orbitě
  • a když se to zázrakem celé povede, tak vymyslet, k čemu to celé vlastně bude a kdo to bude platit…
Ivo Janáček

Máte to blbě, pokud tam máte tepelný štít, tak potom je zásadní problém to dostat dolů a ne nahoru.

Invc

Jseš si jistý, že sis na ten checklist dal všechno? Nějak tam nevidím položku “sníst klobouk”…

Petr Groh

Václave Procházko, přátelská rada:

klobouk nastříhat nadrobno a řádně omastit.
👍

Tomáš Kratochvíl

Jeste bych doplnil: na tepelnem stitu neni co doladovat, ten je na uplnem pocatku vyvoje. Vystavet a zabehnout tovarnu na vyrobu seriovych kusu, to nebude za par mesicu. Ano, to tankovani, vyzkouset pristavani a kdyz se to vse povede, provest tak stovku bezchybnych kargo misi a mezitim delat na podpore zivota, velkem okne a radiacni ochrane. Mimo jine vznikne varianta tanker a Mesicni specialka. Az kdyz tohle vsechno pujde dobre, proleti se prvni odvazlivci. To vidim realne tak 2035 – 2040.

Ivo Janáček

Velkém okně? Vidím správně? Proč? To je asi to poslední, co je potřeba.

bohyn

To bude potreba drive, nez bude pilotovany let na Mars. Pro turisty. SX ho dava na vetsinu vizualizaci. Na homepage SS je 4 z 5 s oknem, pata je nakladni s JWST.

Tomáš Kratochvíl

Neni to nahodou “nastupce” Webba – teleskop NOIR?

bohyn

Jedeni z možných next-gen teleskopů jsou LUVOIR. LUVOIR-A je HDST a LUVOIR-B je ATLAST. Oboje jsou projekty v hodně rané fázi vývoje. NOIR nevím co je, a ani strejda Google mi moc neporadil.

Tomáš Kratochvíl

Tak vidíte, že i s nepřesným návodem jste to trefil. Jak Teleskopy, tak Starship jsou v raných fázích vývoje…Webb se vejde do 5m krytu a poveze ho Ariane5, doufejme příští rok.

Tomáš Kratochvíl

Funkce oken neni jen fyzikalni, v tomto pripade ma zasadni vyznam pro lidskou psychiku. P. S. Zeptejte se na to astronautu z programu Mercury nebo idealne Elona Muska.

Jiří Hadač

To souhlasím, ale kupříkladu takový Asimov ve své biografii psal, že byl klaustrofil a agorafob. Pořád dumal, proč se mu líbilo v jednom obchodě, kde měli v nabídce kanceláře, inu, protože tam nebyly okna. Takže všichni nejsou stejní.

Jiří Lacina

Podceňujete netrpělivost geniálních lidí. Nejpozději v roce 2026 poletí Muskovi lodě v automatické verzi k Marsu! Dva roky poté první lidé.

Prochazka

Tak jako určitě:)

Pavel

Taky to vidím podobně těch detailů jsou mraky. Už jen 4mesicni cesta v nulové gravitaci je potíž. Mohli by vykoumat jak třeba 3 starship propojit až budou na cestě v jednu loď která bude rotovat. ( 2 na krajích a jedna jako stred otáčení, v ní by byla nějaká propojovací konstrukce nebo tak a dvě starship pro posádku

Prochazka

Problém je namáhání a asi i řízení celé konstrukce. Tuším, že dle konceptů ze 60. let v orbitálních stanicích dle O’Neila vycházelo, že maximum současných materiálů pro 1G je průměr 12m. Máme tenkostěnnou nádobu namáhanou vnitřním přetlakem a zároveň odstředivou silou.. Problém je u malých průměrů rozdílné G u hlavy a nohou, ale nevím jestli na to existují relevantní výzkumy.

Richard Dědič

Když Starship můžete na Zemi, kde je 1 g, pověsit na jeřáb, tak můžete v kosmu svázat dvě lanem a roztočit je tak, aby vzniklo taktéž 1 g. Není důvod, proč by to konstrukce neměla vydržet. A můžete použít i stejné úchyty. Elementární, milý Watsone 🙂

Naposledy upraveno před 9 měsíci uživatelem Richard Dědič
Prochazka

Protože tam navíc máte kolem 0bar, tj. konstrukce je namáhána trochu více, nejméně asi tak 2x:-)
Tak jako určitě je to tak triviální jak píšete. A čím to roztočíte? A jak tomu celému budete následně korigovat dráhu? A kde to 1g budete mít? Na horní palubě a nebo na spodní? A co udělá ten rozdíl mezi hlavou a nohama v té tíži u posádky?

Invc

Zcela běžně tam mají v nádrži 7+ bar a najednou by je měl 1bar rozdílu strukturálně roztrhat na konfety?

Tomáš Kratochvíl

Jj, taky jsem propagatorem alespon vyzkouset rotaci 2 SS pro generovani umele gravitace. Nechapu, proc se snazit o 1g, tretina uplne postaci, navic si zvyknete na gravitaci Marsu jiz pri ceste tam. Technologie pro takovy koncept je znama, neni co vymyslet. Pripad presne pro SpaceX: trocha HW a chytry SW. Pro budouci cesty je to reseni. Samozrejme se mohou vyskytnout kompikace, ty je ale mozne prekonat.
Vice by se mi vsak libil koncept z The Expanse: akcelerovat pul cesty tam, pak flip a decelerovat zbytek cesty. S atomovym pohonem je to realne, ovsem dosazene zrychleni bude male. Mozna by vsak stacilo na to, aby cestujici meli alespon pocit kde je nahore a kde dole. To uz se samozrejme bavime o planetoletu postavenemu na Mesici, ci orbite Zeme. Pokud se kdy do toho nekdo pusti, bude to pro eru po Starship, respektive ona by ten material byla schopna na tu orbitu vytahat, nakonec do hotoveho planetoletu dovezt lidi.
Nemyslim, ze by byl spech na osidleni Marsu, na to je casu do budoucna dost. Spis bych zapracoval na planetarni Ochrane Zeme. Bylo by ted nanejvys sokujici byt vyhlazeni meteoritem, ktery bychom mohli eliminovat, pokud bychom se na to zamerili.

Jiří Lacina

Nechci nikoho chytat za slovo – jediným účelem této poznámky je to aby vyplynul v plné míře rozdíl oproti nosiči SaturnV. SaturnV neměl hmotnost 3,5tis.tun nýbrž 2900tun s lodí Apollo 2950tun.

Prochazka

Díky za opravu. Jde o to, že se SPX pustila do něčeho co tu opravdu ještě nebylo a na rozdíl od programu Apollo a nebo raketoplánu, které pracovali de facto s neomezeným rozpočtem (byla politická vůle), tak vlastí zdroje SPX jsou na takovéto sousto směšně malé. Je otázka na co se může podařit ulovit investory. Pořád nechápu smysl téhle akce. Na místě SPX bych považoval za značný úspěch Falcon 9 a je to věc, která není pořád dokonalá a do které by snad mělo smysl dále investovat. Ono dnes i postavit “normální” raketu co má 6tis. tun je hoooodně náročný úkol, natož vyřešit spoustu dalších “drobností”, kterých je kolem SS nespočet. Nechápu, že se rovnou pustili do modelů v měřítku 1:1, když nemají ověřen základní koncept. To co se dosud předvedlo není myslím možné považovat za prototyp, ale je to vážně někde na úrovni přehnaně velkého modelu.
Bude vůbec možné SS při sestupu atmosférou uřídit? Neshoří ta křidýlka? Budou mít dostatečnou účinnost, aby loď při sestupu stabilizovala a ta se neotočila na záda? Atd…

Jiří Lacina

Ano, máte pravdu. Mě osobně přišlo realističtější nejprve postavit třikrát menší Starship. Ta by se mohla zpočátku vynášet na FH (odpadla by potřeba stavět první stupeň). Ve druhé fázi by se postavil první stupeň odpovídající nosnosti. Ve třetí fázi by se postavila dnes stavěná Starship a vynášely by jí tři spojené první stupně vyvinuté v rámci druhé fáze (po vzoru FH). Ve čtvrté fázi by se pak vyvinul první stupeň SuperHeavy. Mělo by to výhodu postupu krok za krokem, kdy máme v každé fázi funkční nosič.Nicméně je zde obrovská nevýhoda -potřeba vyvíjet slabší verzi Raptoru (a také menší Starship,menšího prvního stupně,verze spojení těchto menších stupňů a také staveb těmto odpovídajících ramp)
Musk chce udělat vše naráz a pokud se to povede bude mít finální verzi mnohem dříve a mnohem levněji. Tím se právě liší od nás-třeba i nadaných jedinců!

Invc

A otázkou je … k čemu stavět třetinovou?

1) Naprostá většina těch problémů – které potřebují řešit, je dána právě tou velikostí… takže k čemu stavět zmenšeninu, která nemá tyto problémy, a naopak, když řešení ze zmenšeniny naopak nescalují?

2) Dívat se na raketu a myslet si, že můžeš jen tak prohazovat stupně – je poměrně problematické – ony ty druhé stupně jsou tak nějak s prvními stupni sladěny i co do hmotností / rychlostí v době rozdělení / zrychlení / a průběhu zrychlení – tak aby to dohromady “vyšlo” do toho malého rozmezí, co ti raketová rovnice dovolí, aby ses dohrabal na oběžnou dráhu.

3) Krom toho zapomínáš na takové drobné detaily… třeba ty 3 spojené první stupně … namísto jednoho velkého … ehm. uvědomuješ si, že třeba 3 válce třetinového průměru mají oproti jednomu válci plného průměru (dohromady) více než 3x menší objem? Abys dostal stejný objem, jaké potřebuje SS, a chtěl bys použít 3 stupně – tak bys je místo 1 s devítimetrovým průměrem, musel mít 3 každý s průměrem zhruba 5,5 metru… to sis pomoh (k většímu množství potřebného materiálu na konstrukci a k vyšší hmotnosti). Nahradit to prodloužením jednotlivých stupňů příliš nemůžeš – nevešly by se ti tam raptory.

A tak by se dalo pokračovat…

Naposledy upraveno před 9 měsíci uživatelem Invc
Jiří Lacina

To vše je samozřejmě jasné (nechtěl jsem se o tom tak obšírně rozepisovat).Jak jsem říkal výhodou oproti těmto problémům navíc by bylo to, že v každé z těchto fází je k dispozici funkční nosič který si může na svůj vývoj vydělat(a teprve pak realizovat z těchto vracejících se investic další fázi) Pan Procházka psal o značně velké investici které je zapotřebí a mnou výše zmíněný postup by v žádné z těchto fází nevyžadoval tak velkou jednorázovou investici.
Nicméně jak jsem v závěru uvedl Muskův postup je efektivnější (ať již z časového tak i finančního hlediska) ale je spojen s větším rizikem že se to nemusí podařit.A z mého závěru rovněž vyplynulo to, že jsem přesvědčen o tom,že se to Muskovi podaří!

Invc

Výhoda v tom co píšeš není žádná – jen samé nevýhody. Máš totiž díry v logice / realitě. Počítej se mnou co vlastně navrhuješ:

1) Fáze FH a zmenšená SS: … taková zmenšená SS by musela mít celkovou hmotnost i s palivem a nákladem do cca 150 tun, aby ji FH dokázal někam donést…. jenže plnotučná SS má mít zhruba 10x tolik…(takže pokud bys chtěl třetinovou SS – tak s takovou by FH ani nepohnul (Třetinová SS by vážila cca 500 tun, což je zhruba 3x tolik, než celý druhý stupeň FH, který nahrazuje. BTW 550 tun váží celý F9 při startu).

2) Fáze 2 – vyvinutí nosiče odpovídající nosnosti:
– pro SS, kterou by předtím unesl FH, nový nosič nepotřebuješ – páč ho unese FH.
– Pokud si myslel pro třetinovou SS – tak bys musel vyvinout nový nosič pro tu třetinovou SS – podstatně větší, než FH a ta třetinová by bez nového boosteru nikam neletěla ani dříve. Takže v tomto bodě de facto vyvíjíš nový booster i druhý stupeň zároveň… akorát na třetinové velikosti. Zcela zbytečně.

3) Plnotučná SS + 3 boostery: Ani 3 boostery dimenzované na třetinovou SS nedokážou zvednout plnohodnotnou SS… takže …. máš plnotučnou SS, a potřebuješ stejně nový booster (SH). Jinak nová SS stejně nikam nepoletí. ..

Takže ten tvůj návrh je jen zbytečná komplikace cestou – a nemá ani tu výhodu, kterou tvrdíš – celou dobu systém, který si na sebe vydělá.

A nemá ani tu výhodu rozložení investice – protože v zásadě vyvíjíš jeden celý systém navíc uprostřed, který stejně nikam nepoletí, dokud není celý.

Naposledy upraveno před 9 měsíci uživatelem Invc
Prochazka

Všichni v letectví i v kosmonautice pracují a pracovali s nějakými modely, kde ověřovali úvodní předpoklady. Kolem vývoje se motali spousty daleko chytřejších lidí než jste Vy, já a nebo jeho svatost Elon.

Nejsou žádné informace o tom, že by SS měla takové testování úspěšně za sebou. Na základě základních znalostí aerodynamiky se lze domnívat, že aerodynamické plochy na SS nemusí postačovat pro stabilní sestup “na břiše” atmosférou. Na rozdíl o tvarů návratových kapslí nemá zřejmě její tvar (válec) s malými stabilizačními plochami autostabilizační schopnosti.

Takže klidně se může stát, že až (jestli) odladí tu cestu do vesmíru, začnou řešit, jak to bezpečně dostat zpět a ono to bez zásadních změn nepůjde…

Invc

A nějaká návaznost na téma debaty, kterým je “postavit nejdříve plnohodnotný systém (schopný si na sebe vydělat) akorát třetinové velikosti” je kde?

kopapaka

Vážně si myslíte, že onen válec nikde netestovali? O testech FH taky nebyly téměř žádné podrobnosti a pak si kamsi zavěsili model pro aerodynamické zkoušky- jenže to už bylo dávno hotovo.
Ona relativní otevřenost SpaceX svádí k dojmu, že vidíme všechno, ale není tomu tak. O skafandru taky unikla jen cedulka na dveřích 🙂

Jiří Lacina

V určité fázi návrhů měla mít Starship hmotnost 1050 tun. Samozřejmě že starship je druhý stupeň takže tři Falcony 9 spojené u FH k sobě vynesou hmotnost tří druhých stupňů z F9 plus něco navíc díky o něco málo vyšší efektivitě (díky delší činnosti centrálního stupně z ušetřeného paliva) což dává zhruba 350 tun a to je třetina z 1050 tun.
Druhá fáze má logiku – protože už se nemusí čerpat dva druhy paliva(kerosin a metan) ale pouze jeden,nemusejí se vyrábět dva různé druhy motorů( Merlin a Raptor) atd.atd.Zároveň je druhá fáze přípravou na fázi třetí kdy po vzoru FH spojíme tři funkční mnoha starty konstrukčně prověřené nosiče.
Argumentu proti fázi tři nerozumím. Nevím proč by tři první stupně s třetinovou nosností neměly dát ve spojení trojnásobnou nosnost. U FH tomu tak je(je o něco menší než u třech F9 protože máme jen jeden druhý stupeň).
Výhoda rozložení investic spočívá v tom ,že se v žádné fázi nevyvíjí komplet celý nosič – nýbrž vždy jen první či naopak druhý stupeň a ta část z předchozí fáze která je využita v té následující je technicky prověřena mnoha starty z té předchozí fáze.

Prochazka

ad 1) vůbec nemáte pravdu
Raketoplán byl menší a kolik měl problémů:)

ad 2) Existuje teorie podobnosti. V těchto měřítkách, pokud něco odladíte na modelu, je velmi velká šance, že to bude fungovat i na výsledném produktu. Je mnohem jednoduší porovnávat FEM model se skutečným modelem a provádět testy v aerodynamickém tunelu. SS nemá vyřešen ani návrat atmosférou, lze se domnívat, že současné křidýlka nemusí nutně zajišťovat dostatečnou stabilitu při sestupu.. Než postavíte něco v měřítku 1:1, tak máte vyzkoušených 20 modelů 1:20.

Řada původně nadějných projektů v letectví i kosmonautice skončila už ve fázi modelu třeba 1:3.

akuhtr

Apollo bych k tomu finančně nepřirovnával. Ten projekt měl několik zásadních nevýhod. Dělal to stát a stát je špatný hospodář. Ten de facto neomezený rozpočet to zhoršoval. Být to soukromí projekt, byl by levnější. Dále Apollo bylo celkem průkopník, při němž se muselo být řešeno více dosud neřešených problém, alespoň bych řekl. No a nakonec, je rok 2020, jen moje GPU má 9.754 TFLOPS s 32bit float, kolik výpočetního výkonu si za to co SpaceX považuje za “pakatel” můžou dnes koupit se neodvažuji odhadnout ale co mohla mít tehdy NASA k dispozici by vedle toho přišlo k smíchu.

Prochazka

Nedávno před tím USA postavilo jaderné bomby. Celý projekt Manhattan stál neuvěřitelné peníze, žádná firma by si to nemohla dovolit. Apollo to samé. Dílčích úkoly samozřejmě řešily jednotlivé soukromé firmy.
Výpočetní výkon může být někdy problém. Dříve psali programy ti, kdo tomu vážně rozuměli, kód musel být krátký a efektivní. Dnes se s tím nikdo nemaže, takže tu máme ty chyby s přetečením, když se nškdo snaží float nacpat do integer a nebo problém s přepočtem s palců na SI…

akuhtr

stál neuvěřitelné peníze” když to dělal stát. Neříkám že by to soukromá firma dělala, nebo že by na to měla, ale zvládla by to levněji, pokud by se o to pokusila a dělat za své.

Váš nic neříkající výkřik o neefektivitě kódu má být jako o čem? Ano, kvalitativně šel trochu dolů, protože výkon roste tak moc že pro většinu programátorů už zabývání se detaily jako cache line a jejich využití pro optimalizace už je jen ztráta času. Kompilátory se hodně zlepšili, dnes zvládnou optimalizace (včetně LTO a PGO) na kterou by jsme se bez nich stěží dostaly, množství kódu se zvýšilo o několik řádů, což není špatně, ale naopak dobře, protože simulace zvládnou simulovat mnohem více jevů, masivně se začali využívat standardní knihovny, používané po celém světě, kde se spousta chyb odladí. Stejně tak se hodně rozrostli postupy pro testování kódu.

Přepočet palců na SI není přetečení ale chyba konverze, případně domluvy na tom co API druhý strany očekává. Tedy chyba v lidské komunikaci což nemá nic společného s kvalitou programátora.

Problém dnes je spíš ze synchronizací vláken/procesů, což je problém který tehdy pokud vím neexistoval a dnešní programátoři si s ním poradí mnohem lépe než tehdejší, prostě proto, že jsme na ně lépe připraveni, protože to je velký kámen úrazu, se kterým nám statická analýza kódu nepomůže, na rozdíl od například implicitní konverze float to int, na kterou upozorní.

Jiří

Jé, Procházka je dokonce i lepší programátor než experti ve SpaceX. Tak šup šup, zaleť jim do USA poradit s datovými typy a jednotkami, jinak jim ty Falcony i s posádkou nepřestanou vybuchovat.
Cesta to rozhodně nebude zbytečná, protože jim k tomu můžeš říct, jak špatně vyvíjí motory, že celá SS je k ničemu, ve volnu jim můžeš pomoct něco svařit, no a poté, co jim povíš, jak je to celé nesmysl a jak to nemůže fungovat, si můžeš dát k večeři s Elonem svůj klobouk.

Prochazka

Nechápu smysl Vašeho příspěvku. O svých programátorských schopnostech jsem nic neuváděl.
Narážel jsem na události z kosmonautiky z nedávné doby, kdy v jednom případě došlo k chybné konverzi datových typů a ve druhém k chybné konverzi / nekonverzi hodnot z jedné měrné soustavy do druhé. Tato záležitost se ovšem netýkala SPX, tak proč bych měl do SPX jezdit a radit jim?

Jaro Pudelka

Radím Vám, dajte si konečne z toho klobúka aspoň kúsok.

Jiří

No vidíte, konečně se shodneme, vy nechápete smysl mého příspěvku a já toho vašeho.
Prostě všechno bylo dřív lepší, lidé své práci vážně rozuměli a dnes jsou všude jen samí diletanti, chyba kam se podíváš a co je nejhorší, nedělají to, co zrovna považujete za nejlepší.
A jelikož pravděpodobně narážíte na chybu Mars Climate Orbiter, jejíž software byl vyvinutý asi před čtvrtstoletím, tak vlastně všechno dobré skončilo někdy v 80. letech a od té doby civilizace (až na Procházku) jen hloupne. No nechtěl bych být ve vaší kůži osamělého a zřejmě historicky posledního génia.

Naposledy upraveno před 9 měsíci uživatelem Jiří
Prochazka

O svých schopnostech ani dovednostech jsem nic nepsal, ale děkuji, že mě považujete za génia. Mohu Vás uklidnit nejsem takový a sám a poslední, pár nás ještě zbývá:-)

Problém je v tom, že to z čeho těží naše civilizace dnes, má ve valném množství případů počátky někde kolem poloviny minulého století. Žádná revoluce se nekoná, pouze se evoluje to, na co přišli “naši” pradědové a dědové. To je bohužel snadno dokazatelný fakt.

Jiří Lacina

Ano máte naprostou pravdu – a nebyl by problém uvést tisíc plus jeden důkaz.

atlas

To je len jeden z problemov, tych problemov je xy o ktorych vedia, a vyskoci dalsich xyz pocas vyvoja.
A tankovanie par ton paliva je rozdiel oproti natankovaniu 1000 ton na orbite. To tiez nebude len tak.
Ale vravim, verim ze to nakoniec daju, len to potrva dlhsie ako musk planuje.

vencour

A co nějaké souvislosti … kdy před startem s posádkou směr Mars by se mělo začít s přípravou, tréninkem, výběrem a tak? Včetně nějakého zdravotního průzkumu a testů?

Nezabere tohle víc než nějaké 2 roky a opravdu o tom ještě není slyšet?

(Neprobíralo se to už někde?)

Adam Ř

Mam problem s vetou: Jsem zvědavý, kolikrát letů SN5 a SN6 nakonec absolvují.
Jinak ale super clanek, dekuju

Jakub

Dobrý den, bude mít Spacex něco jako VAB, nebo kde bude docházet k samotnému sestavení Super Heavy a Starship dohromady?

Jakub

Děkuju