Starship SN6 úspěšně absolvovala tlakové zkoušky, ve výrobě jsou dva plnohodnotné prototypy pro delší lety
Od letu prototypu Starship SN5 do výšky 150 metrů uběhly jen dva týdny a následující prototyp SN6 už stihl absolvovat kryogenní tlakové zkoušky a dostal vlastní motor Raptor. Již brzy by tedy měl následovat statický zážeh a snad také další krátký let. Zároveň už jsou ve výrobě také prototypy Starship SN8 a SN9, které provedou lety do větších výšek.
Prototyp Starship SN5 provedl 5. srpna svůj první let do výšky 150 metrů a následně přistál na nedalekou betonovou plošinu. Okolí rampy pak z bezpečnostních důvodů zůstalo zavřené více než den a následně dorazil jeřáb, který přesunul SN5 na špalky, aby mohly být odmontovány nohy. Některé z nich totiž dostaly pořádně zabrat kvůli tomu, že prototyp přistál v mírném náklonu.
-
- Starship SN5 po prvním letu do výšky 150 metrů (Foto: @cnunezimages / Twitter)
-
- Starship SN5 po prvním letu do výšky 150 metrů (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
-
- Starship SN5 po prvním letu do výšky 150 metrů (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
-
- Starship SN5 po prvním letu do výšky 150 metrů (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
Starship SN5 pak byla přesunuta na kolový transportér, který ji 11. srpna odvezl do nedalekého montážního areálu. Podle Elona Muska SN5 možná poletí znovu, ale je potřeba provést pár oprav a nainstalovat nové nohy. Ve stejný den, kdy byl převezen prototyp SN5, byla rovnou přepravena na rampu nová Starship SN6, která byla dokončena už před mnoha týdny. Jedná se víceméně o dvojče SN5.
Prototypy Starship SN5 (vlevo) a SN6 v montážním areálu 11. srpna 2020 (Zdroj: Elon Musk)
Už 16. srpna, tedy pouhých 11 dnů po letu Starship SN5, absolvoval prototyp SN6 úspěšnou tlakovou zkoušku s kryogenním dusíkem. Nevíme, jakého tlaku bylo dosaženo, ale evidentně to bylo ku spokojenosti SpaceX. Hned 18. srpna byl totiž na rampu dovezen Raptor SN29 (čili 29. vyrobený kus) a rovnou byl nainstalován na Starship SN6. Z následně ohlášených uzavírek pak vyplynulo, že SpaceX plánuje provést statický zážeh SN6 možná už v pondělí 24. srpna. A pokud vše půjde dobře, nedlouho poté by mohl následovat krátký let podobný tomu, který provedl prototyp SN5. Elon Musk uvedl, že než SpaceX přejde k pokročilejším letům do větších výšek, chce pořádně vyladit proces provádění krátkých letů. Otázkou je, zda 150 metrů bude nadále představovat pomyslný strop, nebo SpaceX zkusí také nějaký let do trochu větší výšky (např. 500 metrů).
Souběžně s prováděním několika dalších krátkých letů prototypů SN6 a SN5 probíhají také přípravy dalších prototypů Starship. Elon Musk potvrdil, že zkušební nádrž SN7.1 (omylem ji označil SN7) bude opět testovat konstrukci z oceli 304L a bude natlakována až do zničení stejně jako její předchůdce SN7. Prototyp SN8 pak má jako první dostat tři Raptory, špičku a aerodynamické řídicí plochy. V Boca Chica ale už byly spatřeny také díly pro prototyp SN9. Lze předpokládat, že půjde v podstatě o dvojče SN8 a jakousi zálohu pro případ, že SN8 nepřežije svůj první let.
Tip: Podívejte se na podrobnosti o jednotlivých prototypech Starship v našem přehledu.
-
- Díl pro zkušební nádrž SN7.1 (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
-
- Schéma dílů potenciálně určených pro Starship SN8 (Autor: @brendan2908 / Twitter)
-
- Díl pro prototyp Starship SN9 (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
-
- Díl pro prototyp Starship SN9 (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
Fanoušek na Twitteru sdílel animaci níže, která znázorňuje předpokládaný průběh testovacího letu Starship SN8 se třemi motory Raptor do výšky 20 kilometrů. Elon Musk animaci pochválil, ale měl k ní dvě připomínky. Přistávací nohy prý budou větší (o tom Musk mluvil už dříve) a motorová sekce nebude tak prázdná. Druhou nepřesností je pak to, že otočení Starship do svislé polohy před přistáním bude ve skutečnosti docíleno primárně pomocí hlavních motorů Raptoru, nikoli malými korekčními tryskami.
With more and more hardware showing up at the construction site, #SN8's 20km hop and belly flop are feeling a little more real, despite how unreal it'll look.@elonmusk @Erdayastronaut @NASASpaceflight @FelixSchlang pic.twitter.com/dLTBL2m7bX
— Corey (@C_Bass3d) August 17, 2020
SpaceX také během letů prototypů Starship průběžně testuje tepelnou ochranu tvořenou keramickými destičkami. SpaceX podle Elona Muska momentálně nezkouší různé verze destiček, pouze různé způsoby jejich uchycení. Je totiž potřeba, aby vydržely smršťování oceli vlivem kryogenních teplot, rozpínání nádrží po natlakování a také ohýbání trupu. Například některé zkušební destičky na Starship SN5 během letu odpadly nebo praskly, takže SpaceX se jistě opět něco přiučilo. V Boca Chica byl také aktuálně spatřen díl pro neznámý prototyp Starship, který má dosud největší počet destiček tepelného štítu, které jsou navíc uspořádány do stylového X, jako je to v logu společnosti SpaceX.
-
- Prasklé a odpadlé destičky tepelného štítu po přistání prototypu Starship SN5 (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
-
- Destičky tepelné ochrany na prototypu Starship (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
Elon Musk také prozradil, že nosná raketa Super Heavy bude nakonec o 2 metry vyšší, než se původně plánovalo, protože bude mít pevné přistávací nohy, nikoli vyklápěcí. Kompletní sestava Starship (50 metrů) a Super Heavy (72 metrů) tedy bude mít těžko představitelných 122 metrů na výšku. To je o 11,4 metrů více, než měl legendární Saturn V, který dopravil astronauty na Měsíc v rámci programu Apollo.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 10-9 - 25. 7. 2024
- Mise Starlink 9-4 - 20. 7. 2024
- Daily Hopper: Nehoda Falconu 9 a problémy Starlineru - 19. 7. 2024
Počkat, já myslel, že starship má mít tepelný štít regenerativně chlazený kapalným metanem. Bude to až u další “generace” nebo metan bude chladit ty destičky? To pnutí oceli bude docela problém, s tím by s kompozitem problém neměli, ale museli by mít PICAX tepelný štít. Stále více mi to připomíná upgrade raketoplánu, tak snad bude stejně úspěšný.
To chlazení kapalným metanem už delší dobu neplatí. To byl prvotní Muskův nápad, ale nakonec od toho upustil.
Áha, to jsem nějak nepostřehl, děkuji za info. Mě to od začátku přišlo uhozený jenom z pohledu rostoucího tlaku v nádrži a fakt, že na přistání už metanu je jen minimum. Takže teď si hrají s vylepšenými destičkami z dragonů, jsem zvědavý, jak se to nakonec vyvine.
Dragon má ablativní tepelný štít z PICA-X, tohle jsou neablativní keramické destičky, takže něco úplně jiného.
sme si isti ze su keramicke? hovorilo sa o kovovych, tie uz su von z hry?
O kovovych podle mne hovorili ti, kterym se to tak podle obrazku ze zkousek zdalo. Rozzhavena keramika sviti totiz uplne stejne jako rozzhaveny kov nebo cokoliv jineho. Zalezi na teplote, ne na materialu. Tepelna ochrana z kovu je preci nesmysl.
To mozna bylo v dobe, kdy bylo ve hre regenerativni chlazeni. Zas takova blbost mi to neprijde, ty potrebujes ochranit nosnou vrstvu. Ta co slouzi jako stit se rozpalit muze, jen se nesmi roztect a tomu melo pomoct regenerativni chlazeni.
ale samozrejme, ze to nesmysl neni – staci, kdyz ten kov vydrzi tepelne namahani a kdyz prijate teplo neprenese dale do konstrukce, kterou pred teplem chrani
Kov je velmi dobrý vodič tepla. Zároveň je velmi těžký. Jak chcete dobrému vodiči tepla zabránit, aby tím vedením neohřál chráněnou konstrukci? A záření,co pohltí z jedné strany zase vesele vyzáří z té druhé. Teplota návětrné a závětrné plochy bude u kovu přibližně stejná. Navíc pro potřeby kosmonautiky potřebuji materiály lehké. Sotva mě můžete dát příklad z praxe – tepelné izolace kovem. Protože je to nesmysl.
“Sotva mě můžete dát příklad z praxe – tepelné izolace kovem. Protože je to nesmysl.”
staci nahlednout pod bezny automobil…
Jestli myslite plech na katalyzatoru, neni to plech co izoluje, ale vzduchova mezera. Priroda nam dala vodice a nevodice. Tak je taky tak pouzivame.
vyborne, konecne jsi prisel na to, jak je mozne udelat tepelnou izolaci z kovu
Protipožární dveře.
Ale to není tepelná izolace. To je bariéra proti plamenům a uhlíkům (plech do jisté míry brání i přístupu kyslíku ke konstrukci dveří).
Proto mají tyto typy požárních dveří třídu odolnosti měřenou v minutách ochrany, protože po určité době nakonec stejně prohoří.
Tepelně vodivý plech je fakt hodně blbá tepelná izolace.
PS: ještě zdůrazním účinek plechu při rozvádění (homogenizaci?) tepla od relativně malého bodového zdroje (právě proto že plech je vodič).
Takže když ke dveřím spadne jedno hořící poleno, tak to poleno shoří dřív než předá dveřím krytým plechem dost tepla aby došlo k plošnému zahřátí celých dveří na nebezpečnou teplotu.
PPS: a samozřejmě plech má i během požáru řádově lepší “tvarovou stálost” (a tedy třeba i těsnost proti kouři) než kus dřeva.
Protipožární dveře vám mají poskytnout pár vteřin, maximálně minut na únik do bezpečí, nikoli bezpečné útočiště kterému se požár “vyhne”.
Nemá…Vlivem teploty u něj může docházet k daleko větším deformacím a výrazně mění mechanické vlastnosti vlivem extrémních teplot. Z hlediska požáru jsou daleko bezpečnější budovy z masivních trámů než z dřevěných nosníků. Dřevo odhořívá na povrchu a jádro si zachovává prakticky stejné mechanické vlastnosti.
Ale o to přece jde. Ty nepotřebuješ tepelnou izolaci na věky věků, tam bys byl v háji i s tou keramikou. Potřebuješ, aby to vydřelo jen průchod atmosférou, tedy několik minut.
Destičky jsou spojené s pláštěm bodově, a ten spojovací materiál nemusí být nutně ocel, ale i kdyby, tak tam k tak velkému přenosu docházet nebude.
Ta kovova dlazdice se pri vstupu do atmosfery okamzite rozsviti jako zarovka. Aby se neroztekla, vyzari tuto energii z povrchu pryc tepelnymi fotony, z par cm od plaste rakety. Nepomuze, ze tam je mezera. Prenos tepla zarenim tu hraje velikou roli, na to nezapominejte.
Tak ale pořád ti z to vyjde méně než 1/2 tepelné zatížení na nosnou konstrukci. Ta dlaždice svítí na obě strany a na tu náběžnou víc. Konstukce si pak to teplo rozvede do míň exponovaných míst a tam se té teploty zbaví. To klidně může stačit.
Obavam se, ze by to takto nestacilo. Mozna v kombinaci s chlazenim plaste, coz byl taknejak puvodni plan.
tepelna ochrana z kovu samozrejme nie je nezmysel, pocitalo sa s nou pre X-33 (nevraviac o kabinach Mercury apod)
https://www.nasa.gov/centers/langley/news/releases/1999/Feb99/99-008.html
Tie dlazdice pre Starship su ale keramicke, uz som si to vyguglil 🙂
Pokud se u technologie tepelneho stitu vyskytuje kov, NENI v uloze izolantu, nybrz jako podpurna ci kryci struktura, zkratka plni mechanicke ukoly. Pri normalnich teplotach se take s vyhodou pouziva vysoka odrazivost kovu. Vezmeme -li napr. zachranarskou ALU folii, je to senvic plastiku pro tepelnou izolaci a kovove folie, ktera odrazi termalni fotony. Jedna se o sendwic, stejne jako ve vasem odkazu. A to se nepocita.
mozna by sis mel neco o tepelne ochrane X-33 precist
Neco jako: ” The thermal protection system combines aircraft and space-plane design, using easy-to-maintain metallic panels placed over insulating material.” me staci, diky.
Kdyz uz jsme u tech tipu na doplneni vzdelani. Doporucuji vam neco ke konceptu slusneho chovani a mluvy. Vykani nebylo, pokud vim, v Ceskych zemich zruseno. Pokud patrite k tem, ktery si mysli, ze je tykat kazdemu na potkani je cool, tak ano, take ve svem okoli nektere znam. Opozdeneho Honzu a pani po mozkove mrtvici. Ale tem to clovek promine.
Jak jsem si četl tu maximální výšku, tak si říkám, pořád že Sea Dragon netrhnou 🙂
A zeptám se, co myslíte, dostane SpaceX povolení na orbitální starty z Boca Chica, dokud tam budou bydlet lidi? Anebo si nachystají rampu na Floridě?
Sea dragon se nepočítá … je to podvodník 🙂
Nevidím důvod, proč by neměli dostat. A popravdě viděl bych spíše problém pro přistání než pro start. Už teď si tam hrají s poměrně velkým množstvím metanu a kyslíku velmi blízko zapnutému raketovému motoru … takže při startu tam o moc větší riziko nebude. Spíš bych se bál přistání – od západu je tam celkem zalidněno.
Není možné, že by testovali jak ocel tak keramické dlaždice na falconech pri kazdem letu. Preci jenom by tím získali obrovské zkušenosti v materiálech.
To by jim bylo úúúplně k ničemu.
1) Falcon je ze zcela jiného materiálu (slitina hliníku a lithia)… ocel tam na povrchu fakt nemá místo (a není ji tam jak dostat – bez toho, že by tu raketu zcela přestavěli).
2) F9 má zcela jinou konstrukci (stěna F9 není zároveň stěnou nádrže – stěna u F9 tvoří trup a nádrže jsou “zvlášť” nádoby vevnitř – narozdíl od SS, kde je stěna rakety zároveň stěnou nádrže) – takže tam není ani ten vliv studeného paliva zevnitř.
3) F9 není nikde vystaven podmínkám, které by to mohly skutečně otestovat, co do teplot (rychlosti se zdaleka neblíží těm při návratu z oběžné dráhy – však F9 žádný tepelný štít nepoužívá – má jen nátěr).
4) Tedy bys tak možná otestoval vliv vibrací a zvuku od motorů… které jsou však u F9 mnohem slabší, než to peklo u SS… (a možná trochu vliv proudění vzduchu – který ale bude stejně zlomek toho, co to má přežít při reentry).
5) Destičky (materiál) – párkrát testovali na Dragonu – Petr Ti tu určitě ochotně linkne pár obrázků, kde je pár kousku tepelného štítu Dragonu nahrazeno materiálem určeným pro SS 😉
Sice by tím možná získali obrovské zkušenosti – ale v úplně jiných směrech než potřebují.
Posledni 2 plášťová raketa byla Von Braunova V2. Od te doby se toto reseni v zasade nepouziva. Ani pro F9.
Fuj, máš pravdu, nevím na co sem myslel – jdu se nachvíli zahrabat.
I mistr tesař se někdy utne, stává se to nám všem. Reakce s nadhledem, a to se počítá.
Dokážete někdo odhadnout, co bude následovat po letech prototypů SN8 a SN9 do 20 km? Nějaký suborbitální let do cca 100 km s SN 10 a SN 11? Nebo už rovnou pokus o orbitální let?
Tipl bych, že po pár letech do 20 km už přejdou rovnou na orbitální starty.
To už by ale museli mít Superheavy, ne? Anebo by Starship vlastními silami zvládl “orbitálně-suborbitální” let, že by akorát obkroužil Zemi po dráze s perigeem 0 v místě startu?
Orbitální starty budou jen se Super Heavy.
20 km let bude opravdovou zkouskou pro SS. Ocekavam na teto mete hlavni vyvoj a s tim souvisejici spektakularni destrukce mnoha “prototypu”. Na orbitu pujdou, az to bude trochu spolehlive. Tipuju kolem SN 20. Orbitalni let znamena celou sestavu, na to si jeste nejaky patek pockame.
Ne že by na tom záleželo, co si kdo z nás myslí, ale opravdu nemyslím, že by to trvalo tak dlouho a zničilo se přitom nějakých 12 prototypů. SpaceX má tu překvapivě dobrou vlastnost, že jí dost věcí vychází hned napoprvé – počínaje Falconem 9, přes FH, všechny typy Dragonů a nakonec i první 150 metrové hupnutí SN5.
Argumenty o dosavadních úspěších Spacex jsou na dvorku v Boca Chica irelevantní. Tam se hraje podle jiných pravidel. Při hře pokus – omyl toho rozflákáte opravdu hodně. Tímto způsobem Spacex v minulosti nepostupovalo. A minulost odhaluje zásadní věc: pokud je cíl rozumně dosažitelný, dost často se povede na první dobrou. Větší cíle však znamenají také desítky neúspěšných pokusů, viz přistání boosteru. Některé cíle podle mého nepůjde uspokojivě dosáhnout vůbec, např. chytání krytů. To je závislé z větší části na počasí.
I kdyby mělo Spacex v minulosti absolutně perfektní záznam, není to do budoucna záruka, že bude úspěšná. Naopak dle mého bychom v historii našli spoustu firem, které dopadly podle stejného scénáře: povzbuzeni svými úspěchy z počátku, pustily se do ambiciózního risku, který nevyšel. Nechci malovat na zeď, spíš prostě argument typu: podívejte co dokázali, dokážou to zas – neuznávám.
Ale postupovali. Ve SpaceX je veškerý vývoj takto prováděn už od Falconu1.
Ten F1 vam s primhourenymi obema ocima uznam. F9/heavy ani napad.
Tady nejde o konkrétní projekty jako F9 nebo heavy. Tady jde o to jak SpaceX testuje a vyvíjí nove technologie a ten se od založení SpaceX nezměnil.
https://www.elonx.cz/historky-ze-spacex-rychle-rozhodovani-a-experimentovani-ve-spacex/
https://www.elonx.cz/historky-ze-spacex-rychle-prototypovani-pri-vyvoji-pica-x/
https://www.elonx.cz/historky-ze-spacex-proc-je-vyvoj-ve-spacex-o-tolik-levnejsi-nez-v-nasa/
Pokud teda SpaceX používá tyto metody a jsou schopni ušetřit tolik prostředku tak věřím, že se jim celý počin povede. Pokud by Starship a SH stavěla NASA tak mám obavu, že by celý projekt stál nehorázný peníze a vývoj by pokračoval hlemýždím tempem z duvodu ruzných nařízení a byrokracie. Nechci nijak znevažovat uspěchy NASA ale musíme si přiznat, že tyto uspěchy byly v jiné době v době kdy zuřila studená válka a NASA měla neomezený kapitál.
Myslim, ze tady uz jsme na velmi subjektivni pude. Z meho pohledu vyvoj motoru je ve Spacex je na spickove urovni a odbornici jako je Tom Mueller produkuji technicke zazraky. Na druhou stranu strukturalni inzenyring na teto urovni z daleka neni. Na F9 to stacilo, SS je natolik ambiciozni projekt, ze kolikrat vubec nevedi, jak na to. Musi si to odzkouset na dvorku. To je neco, co tu ptedtim nebylo. Verte, ze kazde postupy se casem vyvijeji, aby co nejlepe vyhoveli novym projektum. Neda se proto rict, ze Spacex je ta sama firma, co pred lety.
Je to stále ta samá firma co před lety. Protože Elon Musk si na zdravé a flexibilní firemní kultuře dost zakládá. Gwinne Shotwell prohlásila, že je to sice těžké s tím jak se SpaceX rozrustá ale dělají všechno možné aby si zachovali dravost a svěžest startupu aby se z nich nestala těžkopádná korporace.
Ta tepelná ochrana bude asi největší problém.
Také si myslim. Odhaduji změny obvodu v centimetrech, spíše v decimetrech… To by se dalo vypočítat…
Roztahování, smrštování, vibrace a ruzné druhy namáhání a na tom všem na pevno přidělané křehké dlaždice. Jsem zvědav jak se s tím kluci poperou. Na raketoplánech se to lepilo a taky s tím měli velké problémy.
Dilatace oceli je 1 mm na 1m a 100°C.
Takže -200°C od kryogeního paliva po +700°C je to nějakých delta 900°C.
Obvod trupu je nějakých 28 m takže x9 = cca 250 mm dilatace.
Jestli ta destička má cca 50 cm pak se jich ma vleze 56 kusů, takže 250mm / 56 ks = 4,5mm dilatace spáre mezi destičkami. Je to docela dost. Ale zase teplem se roztáhnou a utěsní spáru, takže to při sestupu nebude vadit.
Ono to asi nebude tak jednoduché.
Dost možná budou aerodynamické tlaky mít větší vliv na “deformování” trubky než dilatace jako taková …
pokial by sa 9m obvod ohrial o 100stupnov celsia, tak by obvod narastol o 48mm, to zasa nieje az tak vela ked si zoberies ze by dlazdic bolo po obvode 100(cca 30cm na priemer), to znamena ze sa roztiahnu od seba o 0.48mm (+100celsia). Mozno budu mat nejaky presah cez seba, nebudu to len dlazdice vedla seba. Uvidime, pride mi to ako obrovsky challenge, ktory ale mozno bude vyrieseny jednym genialnym napadom.
9m je průměr a ne obvod.
Taky budou muset počítat se smrštěním během kryogenické fáze.
ano, myslel som priemer 🙂
Jak je vidět, i ve Spacex jsou na tom s úvahami o tepelném štítu na začátku. Uchycení dlaždic je zatím velmi naivní. Skoro to vypadá, jako by si chtěli vyzkoušet, že ano, opravdu dilatace ty dlaždice roztrhá. Osobně bych zkusil nahradit pevné štefty pružnými plíšky, které budou bez použití šroubů držet destičku a zároveň umožní izolovat různé pohyby trupu od destiček. Taky se nebudou tolik přenášet vibrace.
Na pathfinderech Starship jde zatím primárně o ty nádrže. Vše ostatní je z velké části provizorní: nohy, přilepené copv a i ten tepelný štít. Než projekt dorazí alespoň do fáze prototypu, tyhle věci se ještě úplně předělají. Včetně těch destiček.
Naivni? Nebo jenom testuji pristup udelat to co nejlevneji a kouknout se, jestli to nahodou nevydrzi a pak postupne zeslozitovat uchyceni. Podle me by byl nejlepsi 1 sroub na desticku, ale to ma take svoje nevyhody.
Jako vývoj v 21. století: zkusme to jestli to náhodou nevydrží? Na tomto místě lze citovat Jirotku:
A strýček opravdu na leccos přišel. Tak například zjistil při
pokusu, který měl velmi vzrušující průběh, že lít vodu do kyseliny je blbost, a vůbec mu nevadilo, že tento poznatek, korektněji vyjádřený, mohl získat z učebnice chemie pro nižší třídy škol středních, aniž by si byl při tom popálil prsty a zánovní vestu.
Více zde: https://nepovinna-cetba.webnode.cz/news/zdenek-jirotka-saturnin/
Jojo, to je přesně ono!
Nechápu, jak mohli někteří lidé tak zmagořit, že za ideál vývoje považují plánování od stolu. Na obrazovce počítače to přece vypadá tak jasně, že? Jenže veškerý počítačový vývoj je ve skutečnosti jen modelování, a stačí pak jediná strukturní materiálová porucha nebo cokoliv jiného nepředvídaného, a všechno jde do háje.
Ve SpaceX předpokládám vědí, že lít vodu do kyseliny je blbost, stejně jako vědí v různých automobilkách a dalších firmách, že co se neodzkouší při provozu (na polygonu s překážkami, při odjetí potřebných milionů kilometrů apod.), zda to pravdu vydrží, je s odpuštěním na hovno, i kdyby to jinak na počítači vypadalo sebelépe.
Úplně nevím jestli Vás chápu. Dnes jdou velmi dobře běžné věci od stolu naplánovat. Na spoustu věcí máme ověřené výpočetní, konstrukční i technologické postupy a netřeba objevovat Ameriku. SW výpočetní nástroje jsou na nejlepší úrovni a jsou všeobecně dostupné. Metalurgii máme na takové úrovni, že poruchy u kvalitních polotovarů (plechy, tyče aj.) prakticky nenajdete. Před jejich použitím můžete navíc použít nedestruktivní defektoskopii (ultrazvuk, rentgen…)
Už naši pradědci stavěli odvážné mosty a nebylo to metodou pokus / omyl a parní lokomotivy po nich jezdily 140km/h a nové vlaky po nich jezdí do dneška.
Raketových motorů a raket už lidstvo vyvinulo veliké množství a také to již není neprobádaná cesta. Navíc SPX má v nějaké míře přístup k know-how NASA. Je otázka do jaké míry ten přístup je, zda jim NASA jen otevřela archiv a nebo zřejmě kvůli ohromnému množství dat a bordelu (např. omylem smazané originální záběry 1. přistání na Měsíci) i nějakou podpory z řad zaměstnanců NASA….
Vývoj Starship bohužel ukazuje, že u tohoto projektu, který pod patronátem NASA neprobíhá, si s tou kyselinou tak jisti nejsou. Co prototyp, to výbuch…
Zajímavé, že nikdo jiný v USA, NASA, Rusku, Číně, Evropě… si prostě nesedl s ke stolu a nenaplánoval to na první dobrou dříve než SpaceX. Že by to nebylo tak snadné, jak tvrdí ukecánek Procházka, co nesnědl svůj klobouk ač to slíbil po úspěšném vynesení astronautů na ISS?
A k tomu pojídání klobouku si můžete třeba číst o nevybuchlých prototypech Starship zde: https://www.elonx.cz/prototypy-starship-a-super-heavy/
Vaše starost o vývojové metody SpaceX je dojemná.