Tesla zveřejnila zprávu o svém dopadu na životní prostředí

Tesla byla založená v roce 2003 s cílem zpopularizovat elektromobilitu a urychlit přechod lidstva na obnovitelné zdroje. Minulý týden pak automobilka zveřejnila svůj historicky první Impact Report, tedy zprávu, která vyčísluje a hodnotí vliv automobilky na životní prostředí. Z téměř padesátistránkového dokumentu vyplývá například to, že Tesla od roku 2008, kdy uvedla svůj první vůz Tesla Roadster, prodala přes 550 tisíc vozů, jenž dohromady najely přes 16 miliard kilometrů. To dle automobilky odpovídá 4 miliardám ušetřených kilogramů CO2. Tesla k tomuto číslu došla spočítáním vypuštěného CO2 u automobilů se spotřebou přibližně 10 litrů na 100 km, počítalo se tedy s většími a těžšími vozy.

Dům se solární střechou, baterií Powerwall a elektromobilem (Foto: Tesla)

Americká automobilka také provozuje vlastní síť dobíjecích stanic Tesla Supercharger, která momentálně nabízí přes 12 tisíc přípojek na 1 441 místech. Zajímavá je statistika z USA, kde má dle Tesly 99 % obyvatel této země nejbližší Supercharger ve vzdálenosti menší než 240 km. Od roku 2012, kdy Tesla postavila první nabíjecí stanici, poskytly Superchargery vozům Tesly přes 595 GWh energie, čímž se ušetřilo přibližně 283,5 milionů litrů paliva (opět při spotřebě 10 l/100 km). Kromě automobilů se Tesla soustředí také na úložiště energie a solární panely. Celkový instalovaný výkon panelů od divize Tesla Energy do února 2019 činil 3,5 GW, díky čemuž produkty Tesly vyrobily 13,25 TWh energie. Již instalované solární panely by dle tvrzení Tesly měly vydržet přes 35 let a za tu dobu vyrobit celkově 86,5 TWh čisté energie.

Zajímavé je pak porovnání energie, kterou spotřebují vozy Tesly a kterou naopak generují solární panely této automobilky. Ty totiž dohromady po celém světě poskytly již zmíněných 13,25 TWh, přičemž energie potřebná pro provoz všech vozů Tesly prozatím dosáhla pouhých 5,26 TWh.

Srovnání spotřebované energie vozy Tesla a vygenerované energie solárními panely Tesla/SolarCity (Zdroj: Tesla)

Tesla Energy nestojí pouze za solárními panely, ale má na starost též výrobu úložišť energie Powerwall a Powerpack. Ty spolu se solárními panely umožňují zásobovat velké množství obyvatel plně obnovitelnou energií bez obav z výpadku proudu. Tesla jako příklad uvádí ostrov Ta‘ū, jenž má rozlohu přibližně 44 kilometrů čtverečních a žije na něm kolem 900 lidí. Do roku 2016 zde byla elektřina brána z dieselových generátorů, což bylo jednak ekonomicky nevýhodné a jednak škodlivé pro životní prostředí. Tesla tak na ostrově vytvořila malou elektrizační soustavu sestávající z více než 5 300 solárních panelů a 60 úložišť Powerpack. Solární panely umožňují napájet celý ostrov z obnovitelné energie, bateriová úložiště jsou pak schopná dodávat proud po dobu tří dní bez slunce. Systém skládající se z Powerpacků je k nalezení též v Jižní Austrálii, jedná se o největší úložiště energie na světě, má kapacitu 129 MWh a Tesla ho postavila za méně než 100 dní ve spolupráci se společností Neoen. V případě výpadku elektřiny pak tento systém dokáže zásobovat elektřinou až 30 tisíc domácností po dobu jedné hodiny.

Automobilka též zveřejnila statistiky, ve kterých uvádí svou produkci oxidu uhličitého. Ve grafu, který můžete vidět níže, automobilka rozděluje emise na přímé (které jsou produkovány zdroji, jenž může Tesla ovládat a ovlivnit) a nepřímé (které vznikají v důsledku aktivit Tesly, ale firma je nemůže ovlivnit – zde nejspíš půjde převážně o dodávky elektřiny).

Celkové emise vyprodukované společností Tesla (Zdroj: Tesla)

Řeč přišla též na továrny automobilky, z nichž můžeme vypíchnout tu evropskou, jež se nachází v nizozemském městě Tilburg. Zde probíhá montáž vozů Model S a Model X určených pro evropský trh, zákazníci si zde také svůj nový elektromobil mohou vyzvednout. Továrna je každopádně zajímavá mimo jiné tím, že má na střeše 10 500 solárních panelů, které generují až 3,4 MW. Díky tomu může být továrna po většinu roku napájena z obnovitelného zdroje energie. Něco podobného plánuje Tesla udělat i u americké továrny Gigafactory 1. Ta by měla být plně napájena z obnovitelných zdrojů ke konci tohoto roku.

Předmětem diskusí ohledně elektromobilů často bývá odpad generovaný při výrobě baterií a následná recyklace těchto akumulátorů. V oblasti odpadu vzniklého při výrobě Tesla v Gigafactory 1 vyrobila vlastní zařízení na rafinaci rozpouštědla. To bývá využíváno k natírání elektrod uvnitř baterie. Rafinerie Tesly je v provozu od konce roku 2017 a dokáže vyčistit až 95 % použitého rozpouštědla. Vzhledem k tomu, že je tato operace energeticky náročná, automobilka vyvinula vlastní tepelné čerpadlo, které využívá odpadní teplo produkované při ostatních výrobních procesech v továrně k potřebám rafinace. Díky tomu tak klesla energetická náročnost rafinace až o 85 %.

V oblasti recyklace starých baterií Tesla momentálně využívá třetích stran, jelikož vzhledem k jejich dlouhé životnosti se baterie začínají Tesle pomalu vracet teprve teď. Podle posledních zpráv ale v Gigafactory 1 pracuje na vlastním systému recyklace. Ten by měl co nejvíce maximalizovat zisk klíčových prvků, jako jsou lithium a kobalt.

Zdroj: Tesla Impact Report (PDF)

Michal Lenc



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

22 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
peter

nevie niekto kedy budu zverejnene hospodarske vysledky za Q1?

Petr Melechin

Zítra. Je to v tabulce v pravém sloupci.

peter

dik

Petr Melechin

Díky, čas jsem doplnil.

daevid

Len pre predstavu o akú kvapku v mori sa jedná ak, divízia Tesla energy od začiatku svojej existencie až do roku 2019 nainštalovala 3.5GW solárnych panelov, tak celosvetovo sa nainštalovalo 109GW a z toho samotná Čína na svojom uzavrenom trhu 44GW, a to len za rok 2018!

Míra

Zdravím všechny.
Objevil jsem kanál na youtube Teslacek.
Vede ho velmi inteligentní chlapík a mimochodem majitel Tesly modelu S. Zatím jsem viděl asi 80% všech videí a dozvěděl jsem se spousty nových informací. Ten člověk nedělá jen recenze aut, ale zároveň velmi srozumitelné prezentace. Moc se mi např. líbila informace o snižovaní množství podílu kobaltu v bateriích Tesel v průběhu doby… (Z 11kg na 4.5kg cca na celý podvozek)
Nyní jsem dokoukal mini serial o strategii Tesly a prvcích v obchodním modelu, které má EM stejné jako Michael Dell a Steve Jobs. Ve třetím videu je vše shrnuto a vysvětleno na Teslu.. Kdo nemá čas – pusťte si jen 3 video (ale nepochopíte celý obraz).
Hezký den všem!
https://www.youtube.com/watch?v=QKkBpqCeN1Y
https://www.youtube.com/watch?v=XTVCNvNFdLY
https://www.youtube.com/watch?v=8NKmnby-0_M

pavilek9258

Velký dík za odkazy – zatím jsem o tomto pánovi neslyšel.
(už jsem si zařídil Odběr)

Míra

Bezva ! 🙂

tonotime

Fandím zavádzaniu elektromobility, ako aj nástupu hybridných aut, tak aj zavádzaniu autopilotov do riadenia aut, Powerpackom, solárnym panelom, stavaniu metier v mestách, razeniu tunelov, nastupu hyperloopov. To všetko znižuje závislosť Západu na rope. Nejde zďaleka len o životné prostredie. Kvôli tej rope sa viedlo už nespočet krvavých vojen, povstaní, prevratov. Petrodoláre korumpovali a stále korumpujú mnohé vlády. Ak klesnú riadne zisky z ropy, tak si budú musieť dobojovať tí islamisti výklad o pravosť viery s oštepmi a lukmi. Ak im začnú klesať príjmy z ropy, budú musieť skôr či neskôr začať viacej pracovať, zrovnoprávniť aj práva žien. Možno sa už viac pozrú sa na svojích náboženskych vodcov, šejkov a podobne. Aj v tom Rusku museli začať výrazne škrtať armádne výdavky pre prekvapivy pokles svetových cien ropy.
Putin priznal, že veľká orientácia Ruska na zisky z ropy bola jeho veľká chyba. Ešte by sa mali na západe viacej pozrieť na vývoj malých jadrových elektrárni, Kilopowery. Napríklad link: https://venergetike.sk/zaujimavosti-jadrova-energia-vo-vesmire/
Ak také kilopwery môžu fungovať vo vesmíre tak prečo nie aj na Zemi? Veď aj lietadlové lode, ponorky poháňajú malé jadrové motory a havárii tam bolo v poslednej dobe minimum. Stačilo by také malé jadrové reaktory umiestniť hlboko pod zem a v prípade podteby proste zaliať betonom.

peter

male jadrove reaktory nedokazu konkurovat cenovo a o bezpecnosti(nie samotneho reaktora) sa snad ani bavit nemusime. nikto nedovoli aby sa reaktory len tak predavali na amazone a aby si ich mohol kupit kde kto

Roman

Budoucnost patři malym modularnim reaktorum. Jsou velmi vykone, vystavba je mnohem rychlejši a levnějši než velke jaderne bloky. https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/male-modularni-reaktory-u-nas-ve-svete/

peter

omyl
ked budu musiet splnat take bezpecnostne podmienky ako dnes stavane velke reaktory tak ich cena raketovo porastie
dnes najviac cenu pri vystavbe reaktorov predrazuju stale sa sprisnujuce poziadavky na bezpecnost vsetkeho druhu a kazdym rokom sa tie poziadavky sprisnuju a niekedy az nad hranicu zdraveho rozumu

Yokotashi

U maleho jaderneho reaktoru neni problem s uchlazenim po odstaveni (to, co roztavilo jadro reaktoru ve Fukusime) a v pripade vhodne kontrukce ani s pasivnim omezenim vykonu (tedy bez jakehokoli rizeni). To u rychlych reaktoru nastane samo (poklesne ucinny prurez zachytu neutronu diky dopplerovu jevu) a u moderovanych toho lze dosahnout tepelnou roztaznosti dilu, ve kterych drzi palivove tyce.

Existuji jen 3 duvody, proc nemame raktory vsude a vsechny 3 jsou netechnicke:
– byrokracie
– strach lidi z jadra
– existence terrorismu (jeden velky reaktor se hlida lepe, nez 1000 malych)

Lukáš Košík

Všichni si myslí, že když se těmto bateriím říká Lithium-iontové, že jsou tedy vyrobené hlavně z lithia. Ale to ve skutečnosti není vůbec pravda. Tesla baterie (podobně jako u konkurence) obsahují jen velmi málo lithia. Anoda je tvořena v podstatě z uhlíku (CSPG). Cena pravděpodobně 1 dolar za kilo. A katoda je až z 85 % z niklu, pak 10 % hliníku, 3 % kobaltu a pouze 2 % lithia. Takže v celkové hmotnosti baterie je lithium zastoupeno pouze cca 1 %.
Co se týče celkové ceny baterie, nemá cena samotného lithia prakticky žádný vliv. Za 1. skoro žádné tam není a za 2. je totiž docela levné a dostupné. V baterii se lithium nachází ve formě uhličitanu lithného Li2CO3, který stojí 12 dolarů za kilo a ve formě hydroxidu lithného LiOH (v elektrolitu) a ten stojí 16 dolarů. Lithium tedy není drahé. Ale ve skutečnosti není ani vzácné. Je tedy ironií, že všude čteme, jak je lithium nové zlato, jak je vzácné a jak by na něm mohla Česká republika zbohatnout. Ne mohla ani náhodou. Snad jedině, kdyby zásobovala veškerou světovou produkci. Nebo taky čteme, že jeho nedostatek je jeden z hlavních důvodů malého počtu elektrických vozů. Ne není. To jen výrobci nejsou schopni tak rychle uspokojit hlad po bateriích. Nebyli by toho schopní, ani kdyby baterie vyráběli 100% z vody, kterou čerpají zdarma a v neomezeném množství z řeky. O to více působí komicky velkohubá prohlášení VW, že si zajistil dodávky lithia za desítky miliard dolarů na dalších 30 let. Asi jako by stavební firma Skanska s velkou slávou psala, že si u vodáren na 30 let dopředu zajistila vodu, kterou leje do betonu a jen díky tomu má úspěch na trhu s nemovitostmi zaručen. 😀
https://youtu.be/2nhQw7iGukE?t=3348 “It’s comic but in a kind of sadly ironic way of how can people be so freaking stupid.” Tento citát si snad nechám vytesat na hrob. 😀
Pak tu máme slavný kobalt – ten stojí 38 dolarů za kilo. S jeho vlivem na cenu baterie je to tedy podobné, jako s lithiem. Celkem ho je v baterii cca 1,5 %. Nicméně kobalt je opravdu vzácný a také toxický. Proto Tesla hodlá do cca 10 let se ho úplně zbavit.
Hliník 2 dolary za kilo – celkově 5 %. Ani drahý, ani vzácný.
Nikl – prvek, o kterém nikdo ani neví, že je v bateriích obsažen, má ve skutečnosti hlavní, až zdrcující vliv na cenu baterií. Protože ve formě, jaké se používá v bateriích, stojí 100 dolarů za kilo.
Takže si to shrňme. Battery pack v Tesla Model 3 váží cca 500 kg. Předpokládejme, že na aktivní materiál z toho může připadat cca 300 kg. Cena jednotlivých surovin tedy bude:
Hliník – 3 dolary
Lithium – 43 dolarů
Kobalt – 172 dolarů
Uhlík – 200 dolarů
Nikl – 13 635 dolarů! Ano čtete dobře, nikl je 317x dražší než lithium a 79x dražší, než kobalt. Takže až vám příště někdo bude vyprávět o lithiu a kobaltu, tak už budete vědět, kam ho máte poslat. 😉

Roman

Cena Lithia v roce 2005 se pohybovala kolem 2000 dolaru za tunu. V roce 2018 už to bylo přes 9000 dolaru za tunu. Kobaltu se sice tolik v baterii nepouživa ale jeho světove zasoby jsou omezene a nedokažou uspokojit poptavku. Největši naleziště jsou v Kongu kde neni stabilni politicka situace, dochazi k devastaci životniho prostředi a je využivano dětskych otroku.

Lukáš Košík

Ani jedno nemusí Teslu trápit. Cena lithia z celkové ceny celé baterie je méně, než 0,6 %. Cena kobaltu se na celkové ceně baterie podílí jen 1,3 % a těží se (celkem ekologicky) v politicky stabilní Kanadě. A navíc během následujících let ho v bateriích přestane používat úplně. 🙂

Marek Mančal

Na to, že cca každých pět let je nové složení nejefektivnějších baterií, dá se předpokládat, že za pár let si nikdo na Lithium nevzpomene. Pět let asi přeháním, nic méně vědci na celém světě se usilovně snaží něco vymyslet a nějaké laboratorní pokusy se daří.
Tedy je hezké, že ceny lithia rostou, ale je to nafouklá bublina (viz Lukáš), neinvestoval bych do něj ani korunu.
A VW přesně ukazuje smýšlení konvenčních automobilek, čemu se Musk směje. Chlubit se, že po dvaceti letech spolehlivé existence technologie do ní konečně investuji a že hodlám to dalších třicet let zákazníkům nutit…

Lukáš Košík

Cena lithia ve skutečnosti dlouhodobě klesá. Rostla do začátku roku 2018 a od té doby jen klesá. Resp. v posledních měsících stagnuje. https://www.metalbulletin.com/lithium-prices-update
S kobaltem je to podobné. Sice zažil velký vzestup na začátku roku 2018, ale pak se zase rychle vrátil na ceny v roce 2016.
http://www.infomine.com/investment/metal-prices/cobalt/5-year/
Automobilový průmysl, který tomu rozumí přeci jen trochu více, než Bloomberg a WSJ, už zjevně pochopil, že suroviny pro EVčka ve skutečnosti neznamenají žádný (reálný) problém. Nicméně mainstream media to zjevně ještě nepochopila, a tak nás zásobují jedním katastrofickým scénářem za druhým. No a nakonec na tuhle hru asi přistoupil i ten VW, který interně ví, že suroviny nejsou problém, ale proč to veřejnosti vyvracet, když se může chvástat, že on (jako jediný) tento “obrovský” problém vyřešil a má tedy náskok před konkurencí. 😀
Ono totiž není problém sehnat (levně) písek a cement na beton. Problém je sehnat velké množství zedníků a postavit hodně domů v krátkém čase a ještě to udělat levně, aby se to všechno vyplatilo.

Roman Wiesner

Díky za vyčerpávající informace ke složení baterií 😉 Dříve jsem se o to nějak hlouběji nezajímal, takže tohle mi doplnilo obzory.

Lukáš Košík

Díky, to se cení. 🙂

Vlado

Super! Len tak ďalej Tesla!
Bolo by inak dobré v članku na záver spočítať celkový prínos Tesly – teda ušetrené CO2 vs. vyprodukované.