Let Starship SN10

SN10 je další v řadě prototypů kosmické lodi Starship, která má v budoucnu umožnit levné lety do vesmíru. Předchozí prototyp SN8 v prosinci 2020 provedl testovací let do výšky 12 km, který splnil většinu vytyčených cílů, ale přistání se nakonec nezdařilo. Následující prototyp SN9 vzlétl začátkem února do výšky 10 km, ale také se mu nepodařilo přistát. Další na řadě byl tedy prototyp SN10. V tomto článku najdete nejaktuálnější informace o testování, přípravách a samotném letu tohoto prototypu.

» Přeskočit na videa a aktuální informace «

Starship SN10 je nejnovější dokončený prototyp kosmické lodi Starship, který se od svého předchůdce nejspíš liší jen minimálně. Starship má 50 metrů na výšku, 9 metrů v průměru a suchou hmotnost 120 tun či více. Prototyp pohání tři motory Raptor spalující směs metanu a kyslíku. Starship je však jen druhý stupeň větší orbitální rakety, kterou bude tvořit navíc ještě 72 metrů vysoký nosič Super Heavy s až 28 Raptory.

Výroba nádrží prototypu Starship SN10 začala v září 2020 v montážním areálu v Boca Chica v jižním Texasu. V prosinci 2020 pak proběhla kompletace aerodynamické špičky a ta byla připojena k nádržím 2. ledna 2021. Ocasní řídicí plochy byly nainstalovány v polovině ledna a 29. ledna byl prototyp přepraven na nedalekou startovní rampu. V té době se zde nacházela také Starship SN9, jejíž start do výšky 10 km zdrželo vyřízení povolení úřadu FAA. Bylo to vůbec poprvé, kdy byly na rampě dva plnohodnotné prototypy Starship najednou.

Během února proběhlo pozemní testování SN10, které zahrnovalo tlakové zkoušky s dusíkem a dva statické zážehy motorů Raptor. Testovací let do výšky 10 km nakonec proběhl 4. 3. v 00:13 SEČ a moc se nelišil od letů prototypů SN8 a SN9. Hlavním rozdílem bylo, že před přistáním byly tentokrát zažehnuty všechny tři Raptory pro případ, že by některý z nich selhal. Tato sekvence zvyšuje šanci, že se podaří zažehnout alespoň dva motory a nebude se opakovat selhání Starship SN9, kde se jeden Raptor nepodařilo nastartovat. V případě Starship SN10 nakonec všechny Raptory naběhly v pořádku a po otočení lodi do svislé polohy se dva motory plánovaně vypnuly, takže závěrečná část přistání proběhla s jedním motorem.

Přistání bylo částečně úspěšné, neboť Starship po dosednutí zůstala ve vertikální poloze. Přistání ale bylo poněkud tvrdší, částečně protože některé z nohou se po vyklopení nezajistily. Loď tedy neměla dostatečnou schopnost utlumit náraz při dosednutí. Zřejmě došlo k poškození lodi a úniku metanu, což vedlo k výbuchu prototypu nedlouho po přistání. Shrnutí událostí najdete v tomto článku.

Videa a záznamy přenosů

SpaceX

Trevor Mahlmann

Austin Barnard

NASA Spaceflight

Cosmic Perspective

RGV

Everyday Astronaut

LabPadre

Kosmonautix.cz

Aktuální informace

Pozor, pokud se vám nezobrazují nové zprávy, zkuste manuálně aktualizovat stránku.

Mnohem více informací o Starship a Super Heavy najdete v našem velmi podrobném článku Vše o Starship.

Petr Melechin



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

159 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
PavelP

Nálože na zničení SN10 zřejmě nebyly aktivovány a nejspíš ani nevybouchly, trup se zdá být vcelku. Není to nebezpečné pustit tam lidi a hrabat se v tom bagrem?

PetrK

Tomu říkám rapidní znovupoužití. Nový start do 10 minut …

Invc

Berme to z té lepší stránky – FAA podstatně zrychlila, pokud stihla vydat povolení i na ten druhý start…

jirka

Hmm kazdej sice rika, to nic uz mame ready SN11 a skoro SN15, jede se dal, dalsi pokus, ale…kazda takova taskarice a pokus neco stoji, je tady samotne body rakety, k tomu 3 nove motory, k tomu palivo, k tomu poskozena infrastruktura, ktera se musi opravit – kolik to tak v sume by voko asi muze byt ? A to si vubec nemim predstavit SH testy, kde je motoru 28, nejspis asi trochu vic paliva, vetsi hmotnost atd. – proste tady takovy vybuch bude pro SX asi mnohem vetsi financni darda a bylo by zadouci aby to vubec nenastalo (ale si myslim ze taky tutove nastane), nechtel bych byt v kuzi Shotwell (ktere jinak nabozne fandim) co na to musi shanet prachy…

PetrC

Jediné, co zatím zpětně zužitkovali byl Śtarhopper. A to proto, že je z fakt tlustých plátů nerezové ocele a něco vydrží dlouhodobě – tedy na břehu moře. Zbytek prototypů sešrotovali, ručně nebo jinak. Tohle všechno jsou opravdu jen rapid prototypy, nyní již skoro v měřítku 1:1, určené na reálné simulace letových podmínek. Je to levnější než postavit 60m vysokou vibrační klimakomoru a v té něco testovat na výdrž.Navíc, SpaceX se na nich učí ty monstra vyrábět sériově. Zkouší postupy a metody svařování, kompletace, manipulace. Tohle je VELMI levný rapid prototyping. Seriová vyroba je teprve čeká. Počkejte, až začne ta pravá legrace – tankování na orbitě. Rakety přimrzlé k sobě zády, rakety nabourané zezadu, rakety rozbité na moři … těch trosek ještě bude, jéje, užijem si. A to vše v přímém přenosu, naživo a minimálně FullHD 🙂 Mazééééc 🙂

Václav Procházka

…”Tohle je VELMI levný rapid prototyping”…

Ne tohle není rapid prototyping, pletete si termíny. Tohle je jeden velký binec doplňovaný efektními výbuchy. V 21. století zkoušet postupy svařování nerezové oceli na kastroly? To jako myslíte vážně? Postupy svařování této oceli jsou známé a ověřené několik desetiletí:-))

Jiří

Chcete mít zde na našem oblíbeném webu více takových příspěvků? Pak neváhejte udělat Vencovi radost a odpovídejte mu na každou zprávu, opravujte ho, vyvracejte mu jeho tvrzení, pište mu fakta, hádejte se s ním nebo se s ním třeba vsázejte, to on má rád.

Meh

Ano 🙂

Meh

Kdyz uz, tak kastroly se lisujou. Umite si snad predstavit kastrol svareny vejpul ? Vzdyt by to poskrabalo linku a dost mozna i keramickou desku … a kdyz uz by to nekdo fakt echtovne osmirkoval, tak by to stejne vypadalo hnusne.

Václav Procházka

Ok pro Vás podrobněji. AISI 301 a nebo nověji u SS (snad) 304L jsou jedny z nejčastěji používaných nerezových ocelí v USA. Jak technologie obrábění, tak i svařování je již několik desetiletí podrobně vyzkoušena.

Svařovat v ochranné atmosféře cokoliv venku mimo halu a tvrdit, že tímto způsobem bude svar odolnější, může jenom “píp” a nebo Musk:-)

PS: A myslíte, že se uši ke kastrolům lepí? A nebo uši k pokličkám? 🙂

Meh

Ty ucha se prisroubujou sroubem, obv 3-\

Václav Procházka

Ty uši se dnes zpravidla bodově přivaří ….
např. https://www.odkulinare.cz/nerezovy-hrnec-silampos-18-cm-3-l

Meh

Tak pozor (!), existencni kvantifikator a obecny kvantifikator je rozdil. Ano, existuje hrnec kde muzou byt usi klidne pribite hrebikem. Existuje i hrnec bez usi. To nicmene neimplikuje, ze vsechny hrnce maji tuto vlastnost.

Nicmene velka vetsina hrncu s usima je ma prisroubovane, protoze to ucho je pak z termoplastu a ten ma mensi tepelnou vodivost.

Václav Procházka

Velká většina NEREZOVÝCH hrnců je má přivařené:-)

3,14ranha

Když si vzpomenu na všechny nerezové hrnce co doma máme (asi 10 kousků), tak všechny mají kovová ucha a přísahal bych že všechny je mají přibodované.

Asi je to dost o preferenci zákazníka a jakou má doma technologii sporáku. Třeba na plynovém sporáku (vím o čem mluvím) by plastová ucha nemusela být dvakrát bezpečná (termoplast vydrží hodně ale ne všechno).

Meh

Z tech 10ti kousky hrncu si muzete svarit model starship v meritku 1:50 🙂

Václav Procházka

Jo, ale dost nepřesný a předimenzovaný model… Potřeboval byste slabší stěnu u hrnce. Asi tak 0,1mm…. To jen tak pro představu….
U těch laciných to bývá 0,4mm, u solidnějšího skoro 1 mm…

PetrC

Jop, naskočím si. Postupy na velmi rychlé tlakově odolné svařování nerezové oceli v délce několika desítek metrů jsou v 21. století velmi dobré známé. Sem s těmi SOP 🙂

Václav Procházka

Myslíte, že se nerezové nádrže nevyrábějí? Co třeba potravinářství? Chemický průmysl atd…, zásobníky plynů, kapalin?

Tak třeba…. také z oceli AISI 304/304L
https://www.tiwsteelplatework.ca/success-stories/continents-largest-stainless-steel-tank/

Zkuste příště google, třeba: “stainless steel tank”

PetrV

Jirko, BN bude přistávat jako Falcon a možná do kleští. To je daleko jednodušší. SN dělá bellyflop.

Naposledy upraveno před 3 lety uživatelem PetrV
jirka

To je mi samozrejme znamo, kleste zatim jen jako nepotvrzena vize. I kdyby tomu tak ale realne bylo , tak jako jednodussi to vubec nevidim – naopak i tady muze nastat zadrhel a vybuch (drazsi pripadne o navic znicenou vez s klestema….)

Václav Procházka

Kde jste přišel na myšlenku, že je to jednodušší? S jakou přesností musíte přistávat, abyste mohl něco chytat do kleští, když to váží pár stovek tun? Je ta potřebná přesnost s navrhovanou konstrukcí dosažitelná?

Meh

Staci mit takovy jako trychtyrek, aby to tam sklouzlo i kdyz se to uplne netrefi. To kdyz on ten drakon se zapichne do ISS, tak to taky neni jak kdyz strkate klic do zamku, ale je to tam trochu zesikmene ten docking port, aby to tam pekne zajelo 🙂

Václav Procházka

Co se stane, když ze 3 metrů spadne mravenec? Co se stane, když z této výšky spadnete Vy? Co se stane, když z této výšky spadne lokomotiva? A co se stane, když to samé udělá tenkostěnná nerezová plechovka vážící sto tun? Co se stane, když kopnete do blatníku tatrovky a běžného osobního auta?

Je to o energii těles a rozměrech… Hmotnost roste s 3 mocninou rozměrů, tj. s touto mocninou roste i energie tělesa ta polohová a kinetická ještě navíc s druhou mocninou rychlosti….

To co funguje u mravence a nebo Sojuzu či CD, vůbec nemusí být řešitelné u hovada o hmotnosti stovky tun…

Meh

Udelate pevnejsi trychtyrek, co je za problem ?

Václav Procházka

Odpověď:
Neuděláte pevnější trychtýřek. Ta energie je už moc velká… Stejně jako neuděláte auto z pozemských materiálů, které by se při 150km/h a nárazu do betonu nezdeformovalo (i kdyby to byl Váš cíl). Neskočíte z 20m, abyste si nezlámal nohy, ale mravenec to zvládne v pohodě, i kdyby padal v prostředí bez atmosféry…

Kolemjdoucí

Mluvte v první osobě jednotného čísla. Že vás nenapadne způsob jak to vyřešit, neznamená, že řešení nenajde někdo jiný.

Skok bez použití padáku ze 7,6 km https://www.youtube.com/watch?v=GaANi96Z-Wg

Václav Procházka

Chcete chytat SS do sítě? Co tím videem chcete říct? Ve své technické a fyzikální neznalosti jen potvrzujete, co jsem psal výše. Člověk je proti SS jako mravenec. To, že lze člověka a nebo aerodynamický kryt F9 chytat do sítě, vůbec neznamená, že je technicky možné chytat tenkostěnnou plechovku o hmotnosti přes 100 tun. Problém je měřítko. Co je dobrým řešením pro mravence nemusí být dobrým řešením pro živočichy o několik řádů hmotnější (viz. exoskelet X kostra). U teorie podobnosti se pracuje nejen z lineárním měřítkem, ale i s nelineárním nárůstem dalších parametrů jako je hmotnost, průřezové či aerodynamické parametry …. To, že umíme udělat lano dlouhé třeba 10km, neznamená, že je ho možné udělat něco podobného dlouhého 36.000km a postavit kosmický výtah….

Kolemjdoucí

Neskočíte z 20m, abyste si nezlámal nohy

Skok bez použití padáku ze 7,6 km

Co tím videem chcete říct?

Že to jde. A vy se dlouze rozmluvíte o chytání SS do sítě 😀 To je ale blbost, že?

Stejně tak jde technicky řešit chytání SS ramenem na věži. Nic o tom nevíte, ale budete tvrdit, že to nejde kvůli problému, který je dávno vyřešený – tlumení dopadu.

Václav Procházka

Já se Vám snažím polopaticky vysvětlit, že to tak prostě být nemusí! Řešení v menších rozměrech nemusí být vůbec aplikovatelné pro rozměry větší, protože potenciální energie roste s 3 mocninou rozměru a kinetická dokonce s 3 mocninou rozměru krát druhá mocnina rychlosti… Všechny materiály mají prostě nějaké meze (pevnosti, pružnosti, teplotní použitelnosti aj.). K něm mezím se při zvětšování rozměru dostáváte strašně rychle.

Člověka do sítě chytíte, aerodynamický kryt také, ale 100 tun těžkou tenkostěnou plechovku tak, abyste ji nezničil, prostě už ne.

Chápete to konečně?

Kolemjdoucí

Tak si to znovu přečtěte, o chytání SS do sítě tu mluvíte jen vy. A nevím, jestli jste začal o SS mluvit omylem, ale původní téma vlákna bylo o SH. V mém předchozím příspěvku má být správně “chytání SH ramenem”.

Naposledy upraveno před 3 lety uživatelem Kolemjdoucí
Invc

Jak prosím roste potenciální energie se třetí mocninou rozměru? Jakého rozměru?

Jestli chceš tvrdit, že je to proto, že hmotnost roste se třetí mocninou nějakého rozměru…. tak bys měl dost doplnit další podmínky… protože to zdaleka neplatí vždy.

Hele ty seš od stavařiny (já jen teoretik navíc vyhozený z matyky tak nevím, jak to funguje v praxi): když dáš na sebe 2 cihly, tak najednou váží 8x tolik co jedna cihla?

Václav Procházka

Moc dobře víte jak jsem to myslel….
Ale pro ostatní, kdyby to někdo nevěděl, tak třeba krychlička: m=ro*V, V=a^3, Ep=m*g*h, Ev=m*v^2/2 …

Invc

Tak polopaticky – to co tvrdíš, platí pouze pro:

1) Plné homogenní krychle…
2) Rostoucí STEJNĚ ve 3 rozměrech (nikoliv v jednom) – (možná kdybys použil o trochu “obecnější” vzorec V=a*b*c tak by sis všiml)
3) A to ještě ty rozměry musí být pečlivě vybrané (musí růst v rozměrech rovnoběžných s hranami)

Chceš si to zkusit třeba na homogenní krychli, kde jeden z těch rostoucích rozměrů bude uhlopříčka? Nebo si to chceš zkusit na homogenní kouli (a které rozměry v tom případě porostou?) Na homogenním válci?

A teď se vrátíme k raketám, jakožto dutým objektům ano? Klidně si to zjednoduš na válec… a pak začni od toho, co považuješ, za “výchozí rozměr” ano?

(A to jsme jen u té “masy” … o tom, jaké to bude mít mechanické vlastnosti – do značné míry rozhoduje tvarování – což bys jako člověk od mostů mohl vědět…).

Naposledy upraveno před 3 lety uživatelem Invc
Invc

Je zvláštní, že tady tvrdíš, že “řešení v menších rozměrech nemusí být vůbec aplikovatelné pro rozměry větší” … a o kousek vedle se zase rozčiluješ, že vývoj dělají blbě, když staví ve velikosti 1:1 když měli (cituji): “napřed celý ten koncept vyzkoušet na modelu 1:100 (to co se dá), a pak to udělat v tom monstrózním měřítku 1:1

Václav Procházka

To co jste uvedl jako mou citaci si prosím znovu přečtěte. Důležité je, že “nemusí být”. Dnes lze použít teorii podobnosti a výpočet ve FEM pro model např. 1:100 -> vyrobíte model -> otestujete třeba v tunelu -> porovnáte s FEM modelem -> vyrobíte 1:1. Pochopitelně je třeba pro daný problém vhodně volit měřítka. Možná je 1:100 pro některé věci příliš málo, tak to uděláte 1:25 a nebo třeba 1:2. Lze očekávat, že bude úspora i pro větší model řádová… Na modelu můžete testovat i věci, které v měřítku 1:1 nemusíte být vůbec schopen provést.

Invc

A na co si teda vlastně pořád stěžuješ?

Že to netestovali napřed na modelech?

EM twitter 1.11.2020 “We’ve tested a sub-scale version in a wind tunnel with active aero closing the loop for stability, so it will probably work at scale, but reality tends to bite you on the ass”

Nebo jiný doklad, že s modely více než pracují …

hádej co to je
comment image

Nebo si zase stěžuješ, že modely nejsou vypovídající? Mno to oni evidentně vědí … tak to testují v reálu … ale to je taky evidentně špatně.

3,14ranha

Myslím že se v debatě poněkud míjíte. A pro tentokrát je v tom pan Procházka celkem nevinně.

On správně a pravdivě reagoval na inženýrského laika MEH trefnou připomínkou a přirovnáním že škálování rozměrů v přírodě i technice je o hodně složitější než si laici myslí a existují zde celkem tvrdé fyzikální limity.

Tahat do téhle debaty zmenšené modely je blbost. Model se používá pro úsporu časovou a finanční PRÁVĚ TEHDY když nějakou (většinou jednu izolovanou) vlastnost známe natolik dobře že pro její škálování máme vytvořené nějaké grafy nebo tabulky. A ty grafy nám pak pomohou měření na modelu vztáhnout na hotový (nezmenšený) výrobek.

Jiří

Vývoj SLS zatím >20 mld. dolarů. Tohle bude jistě o chlup levnější 🙂

Václav Procházka

Tak, jestli to bude levnější to zatím nikdo neví. A dost těžko lze odhadnout, kdy a jestli bude SS+SH v použitelném stavu. Taky je možná před SPX ještě 100 výbuchů a to nemusí být pro Muska ufinancovatelné….

Meh

Vzdyt uz jim to skoro pristalo, jde tam videt nejaky systematicky pokrok.

PetrK

Já bych to upřesnil. Ono jim to přistálo. Jen si to sedlo na zadek, protože to neudržely nohy …

Václav Procházka

A co když ty nohy nejde zesílit bez značných konstrukčních zásahů do celé SS? Úspěšné přistání z výšky, ve které běžně létají letadla je pouze začátek. Proto, aby tahle záležitost byla schopna dosáhnout proklamovaných cílů je mimo jiné třeba:

  • vyřešit tepelnou ochranu (tepelný štít atp.)
  • být schopen přistávat nejen na Zemi, ale i na dalších tělesech s rozdílnými podmínkami (bez atmosféry Měsíc, s velice řídkou atmosférou Mars
  • vyřešit systém podpory života pro oněch 100 lidí na palubě (nic takového dosud neexistuje)
  • vyvinout SH
  • vyřešit problém tankování na orbitě
  • vymyslet ochranu posádky u meziplanetárních letů (nic takového neexistuje a dosud není jasné, zda má šanci lidská posádka přežít několik měsíců trvající let např. k Marsu)
  • aby to celé mělo smysl, je potřeba vyřešit i přežití početné posádky na cizím kosmickém tělese
  • vyřešit spolehlivost všech systémů
  • a stovka dalších věcí, a některé dosud ani nelze odhadnout …

Problém je, že řešení všech navazujících záležitostí, může do původního konceptu hodit vidle ….

Meh

No tak to bude inkrementalne vyvijet a problemy resit. I negativni vysledek je vysledek ktery muze mit hodnotu v dalsim kole vyvoje.

Václav Procházka

Ano negativní výsledek v tomto případě může mít ohromnou hodnotu pro konkurenci:-) I když se podaří naučit SS bezpečně přistávat, tak to je možná 1/100 až 1/10 toho, co se ještě musí vyřešit. Také se může klidně stát, že se zjistí, že plánovaný tepelný štít této velikosti z destiček prostě nepřežije návrat atmosférou… A co potom? Víte proč se v letectví i jinde používá teorie podobnosti a pracuje se s modely a FEM analýzou?
Co napřed celý ten koncept vyzkoušet na modelu 1:100 (to co se dá), a pak to udělat v tom monstrózním měřítku 1:1?

Mirek

tak ale jestli se podaří doladit to přistání tak asi budou moct testovat rychleji, pokud jeden prototyp bude moct startovat vícekrát.

PetrV

Bez diskusí, obrovský pokrok a blahopřání SpaceX.
Bellyflop je velmi obtížný manévr.
Možná stačil provést jen rychlý venting metanu.
SN10 stála na místě 2 minuty? Kyslík není bouchací.
Tuší se, kolik paliva CH4 zůstalo v nádržích?

PetrC

Tak jelikož se napojují dole, řešení už mají hotové. Jmenuje se Octagrabber. Prostě dospod přijede pásovec s napojenou odolnou hadicí, napojí se na clamping držáky a koncovky paliva. Když to má fungovat ve vesmíru, na zemi bude taky.

PetrV

Díky, nevěděl jsem. Předpokládám kyslík pustí do vzduchu, třeba pod sukní jako chlazení. Ještě případný statický náboj SN, jak je řešeno svedení náboje po přistání?

Václav Procházka

No takže jsem se mýlil… SPX jsem podcenil. Musk drží laťku oproti konkurenci fakt vysoko. Hlavně pokud jde o množství výbuchů. Tímhle tempem rapid prototyping bude vývoj SS trvat ještě tak 100let… Když člověk sleduje vývoj kolem SS, musí si začíst klást otázku na nastavení procesů v SPX. A otázka, kdy vybouchne CD i s F9 dohromady včetně posádky, není úplně mimo …

Jiří

Mám nápad – nikdo už nebude reagovat na jediný Procházkův komentář po celý letošní rok. Jakákoli reakce je jen vodou na jeho mlýn a jediné řešení je naprostá ignorace. Kdo jde do toho se mnou?
Zavazuji se, že to splním, i když věřím, že nutkání budou veliká :-).

Václav Procházka

Jojo tak tohle už zavání opravdu tím, že jste svědek Muskův:-) Jedna věc je být fanouškem něčeho, třeba kosmonautiky, druhá být faninkou nějaké pop hvězdy a pak další level, je být fanatickým příslušníkem nějaké církve nebo sekty a už vůbec si neuvědomovat a nechtít vidět zjevné chyby a nedostatky ve vlastním náboženství…

Jakub

No a co dělají pokrok dělají… kdyby to 10x bouchlo stejně tak je to něco jinýho… bylo by lepší 10 let zavřít hangár a pak to slavnostně otevřít jako blue origin? A přitom i tam bude šance, že to bouchne…

Václav Procházka

Jo myslím, že v 21. století je určitě lepší na 10 let zavřít hangár a pak přijít s něčím co funguje. SPX to prostě bouchá příliš často. Chápejte tohle bylo normální v počátcích kosmonautiky. Znalosti jsou dneska už dost velké, aby bylo možné, pokud máte kapitál, know-how atd., postavit raketu na první dobrou. SPX je jedna společnost, pokud je u SS jeden výbuch za druhým a přitom jsou pořád na začátku (chybí systém podpory života, tepelný štít, řešení tankování na orbitě a 100 dalších věcí), tak ta firma prostě nemůže budit důvěru, když mají dopravovat posádky na ISS….

Meh

No a kdyz teda 10 let budete neco plodit v zavreny v hangaru, jak muzete vedet, ze vam to cele bude fungovat na prvni dobrou ? To budete provadet testovani taky v hangaru a testovaci lety budete provadet rovnou s celym hangarem?

Václav Procházka

Slyšel jste někdy o Saturnu V?

Ladislav

O Saturnu jsem slyšel a dokonce jsem jej i viděl.Jen jsem ho neviděl nikdy přistát!!

Václav Procházka

Fajn, ale alespoň bezpečně vystartoval:)

PetrK

Asi to svařovali někde pod širým nebem obyčejnou svářečkou …

Meh

Ano, podle prispevatelu viz nize ten SV taky nepostavili v garazi na prvni dobrou …

Václav Procházka

Tohle je faul v argumentaci. Testovali to po částech. Ty odladili a když postavili na startovací rampě celý Saturn V, bylo to prosto výbuchů. Navíc to bylo v době, kdy se ještě 10 let před zahájením programu Apollo třeba takové ocelové mosty stále nýtovaly než aby se svařovaly! Program Apollo začal r. 1961 a za 8 let byli lidé na Měsíci. Kromě rakety museli vyvinout kosmickou loď i přistávací modul. To vše v době, kdy se ještě hojně používalo logaritmické pravítko ….

PetrK

Takže se to počítá od … od chvíle, která se to hodí panu Snímsvůjkloboukovi … Tomu se říká argumentační faul.

Edited: SAKRA, nechal jsem se nachytat 🙁

Naposledy upraveno před 3 lety uživatelem PetrK
Václav Procházka

Hmmm..

Je to něco jako poměřovat Stephensonovu lokomotivu a Mallard https://en.wikipedia.org/wiki/LNER_Class_A4_4468_Mallard. Druhá jmenovaná by bez té první vznikla si o dost hůře:)

Dost trapné by bylo, kdyby po 100 letech ten Mallard měl výrazně horší parametry než Rocket a ještě k tomu náhodně explodoval. U Rocket bylo třeba vymyslet prakticky všechno od počátku… To byla revoluce….

Úspěch Aplolla byl fenomenální. Nutné množství invence bylo mnohonásobně vyšší, než jakýkoliv současný projekt…

Naposledy upraveno před 3 lety uživatelem Václav Procházka
PetrK

Tohle je taky argumentační faul. Odvádění pozornosti od dodaného důkazu, Když vás někdo přistihne, uhnete na jinou stranu. Pak přidáte tvrzení, které je univerzální pravda, nikdo to nezpochybňuje a vy to použijete jako důkaz, že máte pravdu, aniž by to jakkoliv souviselo.

Václav Procházka

Jaký dodaný důkaz? Já nikde nepsal, že nebyly při vývoji Apollo problémy. Ano kromě toho, že jim bouchnul při testech 3. stupeň, měli těch problémů trošku více, včetně úmrtí první posádky. Ale po pouhých 8 letech, když už postavili na rampu hotovou raketu s kosmickou lodí a přistávacím modulem, tak to celé zafungovalo naprosto fantasticky. A přitom oni měli nárok na nějaký ten výbuch s ohledem na to, že tohle celé nemohli od nikoho opisovat, byly to začátky kosmonautiky….
Ukazuje se, že dnes neexistuje firma, která by byla schopna vyrobit i pouhý jeden motor Saturnu V….

Kolemjdoucí

A tady se nabízí logická otázka, proč se Musk nevydal cestou, která byla u Apolla velmi úspěšná? Proč zkouší nově metody s nejistým výsledkem? Je za tím fascinace bouchajícími raketami nebo něco jiného?

Václav Procházka

Co je cílem celé PR akce nazývanou Starship ví možná jen Musk. Proklamované cíle to být mohou, ale nemusí. Opravdu si Musk myslí, že s touhle věcí dopraví 100 lidí na Mars a zpět a nebo je to jen vábnička pro hejly?

Proč Musk dělá to co dělá? No zkuste si ho obodovat např. pomocí dotazníku Roberta Harea:
https://domaci.ihned.cz/c1-58970770-ekonom-je-vas-sef-psychopat-otestujte-ho-v-kratkem-dotazniku

Musk dělá to co dělá, protože je prostě psychopat….

Třeba NASA už dlouho řeší přežití člověka na Marsu a není to žádná sranda. Vyvíjí se pro to nová vozítka, připravují se moderní skafandry. Řeší se habitaty, systémy podpory života atd…
https://www.youtube.com/watch?v=VtzR4iXY6vg
Jak asi tak může vypadat kosmická loď pro cestu na Mars:
https://www.youtube.com/watch?v=hObbL4DCesI
https://www.youtube.com/watch?v=hObbL4DCesI

Ondřej

Tady se vážně najdou lidi, kteří srovnávají program Apollo, který měl v podstatě neomezený rozpočet a infrastrukturu, se soukromým programem Starship, který má vyšší ambice, nižší rozpočet a nejistý výsledek?

Václav Procházka

Tady se najdou lidi, co si myslí, že program Apollo neměl nejistý výsledek, když jeho plánem bylo dopravit živou lidskou posádku na cizí kosmické těleso a zpět na Zemi pouhých 8 let od vstupu člověka do vesmíru? Prakticky vše se pro tento program muselo vyvinout od 0. Rozpočet programu se po přepočtu prakticky rovnal rozpočtu USA na zbrojení z r. 2019. Do projektu bylo zapojeno na 400tis lidí. Už z této informace je jasné, že to není jen o rozpočtu, ale ty lidské a výrobní zdroje musel být někdo schopen efektivně uřídit.

Pokud si něco o Apollu přečtete, musí Vám být záhy jasné, že SS rozhodně nemůže naplnit vyšší ambice, které Musk má. Mezi programem Apollo a hračkou SS je asi takový rozdíl jako mezi tryskáčem a dětskou vlaštovkou.

Petr

Řekl bych, že to že se nohy nezajistili bude mít vztah k tomu masivnímu upouštění kyslíku. Mohla tam vzniknout námraza nebo nějaké jiné tepelné poškození. Když letěli první verze tak to zacvaklo vždy bez problémů.

Jansa Jaroslav

Super let a přistání SN10. Příště by SN11 měla spotřebovat všechno palivo a pak se teprve vracet na plošinu.

PetrV

Myslíte přistát na volnoběh?…:-)

Vendelin

Mozna by stejne doslo na autodestrukci.netusim jak by to chteli bezpecne zajistit. Ja bych se k tomu rozhodne nepriblizil.🤔pokud teda nemate nejake info jak by to ve sx řešili.dik

Petr

počkali by dva dny to už by to bylo cca bezpečné. Metan snadno nevybuchne pokud není něčím zapálen za dva dny by ho tam moc nezůstalo a vše by bylo studené.

Jiří

Raketa je prošpikovaná senzory skrz naskrz. Vědí naprosto přesně kde je kolik paliva a jaký je tam tlak, dokonce mají i kamery uvnitř na vizuální potvrzení. Takže stačí jen počkat, až budou hodnoty tlaku, teploty, koncentrace plynů… plus mínus konstantní a pak je největší starost jen to, ať to někomu nespadne na hlavu.

Naposledy upraveno před 3 lety uživatelem Jiří
jirka

Huráááááááá, SN10 přistál (i když to rozhodně nebylo měkké přistání jak uvádí v komentáři Insprucker), sice s trochou hoření ale jinak v celku a proto jim protentokrát odpouštím, že se netrefili přímo na X do terče na landing pad…