Let Starship SN10
SN10 je další v řadě prototypů kosmické lodi Starship, která má v budoucnu umožnit levné lety do vesmíru. Předchozí prototyp SN8 v prosinci 2020 provedl testovací let do výšky 12 km, který splnil většinu vytyčených cílů, ale přistání se nakonec nezdařilo. Následující prototyp SN9 vzlétl začátkem února do výšky 10 km, ale také se mu nepodařilo přistát. Další na řadě byl tedy prototyp SN10. V tomto článku najdete nejaktuálnější informace o testování, přípravách a samotném letu tohoto prototypu.
» Přeskočit na videa a aktuální informace «
Starship SN10 je nejnovější dokončený prototyp kosmické lodi Starship, který se od svého předchůdce nejspíš liší jen minimálně. Starship má 50 metrů na výšku, 9 metrů v průměru a suchou hmotnost 120 tun či více. Prototyp pohání tři motory Raptor spalující směs metanu a kyslíku. Starship je však jen druhý stupeň větší orbitální rakety, kterou bude tvořit navíc ještě 72 metrů vysoký nosič Super Heavy s až 28 Raptory.
Výroba nádrží prototypu Starship SN10 začala v září 2020 v montážním areálu v Boca Chica v jižním Texasu. V prosinci 2020 pak proběhla kompletace aerodynamické špičky a ta byla připojena k nádržím 2. ledna 2021. Ocasní řídicí plochy byly nainstalovány v polovině ledna a 29. ledna byl prototyp přepraven na nedalekou startovní rampu. V té době se zde nacházela také Starship SN9, jejíž start do výšky 10 km zdrželo vyřízení povolení úřadu FAA. Bylo to vůbec poprvé, kdy byly na rampě dva plnohodnotné prototypy Starship najednou.
Během února proběhlo pozemní testování SN10, které zahrnovalo tlakové zkoušky s dusíkem a dva statické zážehy motorů Raptor. Testovací let do výšky 10 km nakonec proběhl 4. 3. v 00:13 SEČ a moc se nelišil od letů prototypů SN8 a SN9. Hlavním rozdílem bylo, že před přistáním byly tentokrát zažehnuty všechny tři Raptory pro případ, že by některý z nich selhal. Tato sekvence zvyšuje šanci, že se podaří zažehnout alespoň dva motory a nebude se opakovat selhání Starship SN9, kde se jeden Raptor nepodařilo nastartovat. V případě Starship SN10 nakonec všechny Raptory naběhly v pořádku a po otočení lodi do svislé polohy se dva motory plánovaně vypnuly, takže závěrečná část přistání proběhla s jedním motorem.
Přistání bylo částečně úspěšné, neboť Starship po dosednutí zůstala ve vertikální poloze. Přistání ale bylo poněkud tvrdší, částečně protože některé z nohou se po vyklopení nezajistily. Loď tedy neměla dostatečnou schopnost utlumit náraz při dosednutí. Zřejmě došlo k poškození lodi a úniku metanu, což vedlo k výbuchu prototypu nedlouho po přistání. Shrnutí událostí najdete v tomto článku.
-
- Instalace aerodynamické špičky na prototyp Starship SN10 (Foto: BocaChicaGal / NASA Spaceflight)
-
- Letecký snímek dokončené Starship SN10 v montážní hale (Foto: RGV Aerial Photography)
-
- Prototyp Starship SN10 během přepravy na rampu (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
-
- Detail vzorku destiček tepelného štítu na Starship SN10 (Foto: Jack Beyer / NASA Spaceflight)
-
- Detail aerodynamické špičky Starship SN10 (Foto: BocaChicaGal / NASA Spaceflight)
-
- Starship SN10 na rampě (Foto: RGV Aerial Photography)
-
- Starship SN10 před startem (Foto: SpaceX)
-
- Let Starship SN10 (Foto: Jack Beyer)
Videa a záznamy přenosů
SpaceX
Trevor Mahlmann
Austin Barnard
NASA Spaceflight
Cosmic Perspective
RGV
Everyday Astronaut
LabPadre
Kosmonautix.cz
Aktuální informace
Pozor, pokud se vám nezobrazují nové zprávy, zkuste manuálně aktualizovat stránku.
Mnohem více informací o Starship a Super Heavy najdete v našem velmi podrobném článku Vše o Starship.
Podpořte projekt ElonX
Podle dvou nejmenovanýh zdrojů seznámených s vyšetřování FAA je za odkladem povolení startu SN9 stále probíhající vyšetřování letu SN8. Vyšetřování je vedené ze dvou důvodů – zaprvé kvůli tomu, že SN8 “nepřistál, ale havaroval”. A za druhé došlo k porušení parametrů povolené licence letu SN8. K jakému porušení došlo se ovšem FAA odmítla veřejně vyjádřit.
Byrokrati jsou stejní na celém světě:)
Zdroj: TheVerge.com
Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby to porušení bylo, že Starship místo povolených 40,000 stop vyletěla do 40,100 stop.
Případně mohl být problém v horizontálním směru. Kdo ví?
Podle mne SN8 vyšetřují jako nehodu běžného letu a nikoliv jako případ vývoje ve stylu rapid prototyping kde se očekával na 80% výbuch. To je jako kdyby mi nějaký úředník kecal do vývoje SW kvůli tomu že mi to furt padá na Memory segmentation fault…. prostě krávovina na n-tou.
U závodních aut při vývoji ocelových ochranných klecí u rally aut je někdy rychlejší ten rám za jeden den svařit a zničit při zjišťování kolik to snese, než se zdržovat s náročnými výpočty FEM. Prostě někdy jsou rychlejší a finančně efektivnější destruktivní testy a to FAA nedokáže pochopit.
.
.
Škoda že Elon nemá koule na to dát povel ke startu i proti vůli FAA. Mě by zajímalo co by se stalo, protože vzdušný prostor byl uzavřen, takže bezpečnost byla zajištěna a o to jde především. Stejně by mu nic neudělali protože by Elon pohrozil že se přesune do Číny a byl by klid. V USA může jezdit na silnici kdejaký pickup se zvednutým podvozkem o 1m a pohoda, v některých státech ani není povinná technická prohlídka vozidla nebo povinné ručení. A nikoho to moc netankuje.
.
.
USA je obecně velmi rozmanitá země. Na jednu stranu tam makají lidi na živnosťák 7 dní v týdnu 12h denně třeba 3 měsíce v kuse…. na druhou stranu tam mají někde tak silné odbory, že ti zakazují utáhnou šroubek přestože máš ten šroubovák v ruce a musíš přes tři šéfiky povolat specialistu na mechanickou údržbu, protože jsem elektrikář. Takže místo akce na 10 sekund čekáš 3 hodiny na banální věc. Takový komunismus neměli ani za Stalina v Rusku kde bouchali T34. Se nedivím Elonovy že setkání se soudruhy z FAA mu leze na nervy….
Ricardo, T34 bylo postaven na množství kusů. Prostě to sekali jako baťa cvičky.
Jinak díky za vhled do amerického systému. Na jedné je tam systém ford (baťa) a na druhé komunismus. Boeing patří do které škatulky?
Bejvávalo. Ford už není to co za jeho zakladatele Henryho Forda kdy se makalo neuvěřitelně na inovacích a na papírování nebo bezpečnost se vůbec nehrálo. Doporučuji shlédnout na youtube dokumentární seriál Men Who Built America (Valderbilt, JP Morgan, Rockefeler, Ford, Carnegie) a třeba v ocelárnách zemřelo při nehodách každý rok 1% zaměstnanců! Což se pohybujeme ve stovkách smrťáků ročně. Dnes máme hodnoty cca 1000x nižší, kolem 100 mrtvých pro celou ČR a ne pro jednu firmu.
.
.
Dnešní Ford a obecně automobilky na druhou stranu tak zdegenerovali, že odbory v Detroitu si vymohli takovou ochranu zaměstnanců, že tomu k dokonalosti chybělo jen zrušení peněz a zpěv internacionály. A je to z důvodu svobody kdy ti stát potažmo federace USA nekecá co si máš dát do smlouvy. Dáš si tam komunistické výhody tak je tam budeš mít. Mimochodem zrušení a přesunutí továrny stojí miliardy a přesto se jim vyplatilo v Detroitu vše nechat zkrachovat a přesunout se do jinýh států nebo Mexika. Ale to asi každý ví že Detroit na tom není zrovna nejlíp po tom exodu v 2008. Ostatně to zmiňoval i Musk když si chtěla Tesla otevřít v Detroitu obyč pobočku – doložit dva roky audit účetnictví atd. atd. Prostě mind set mají nastaven na krytí vlastní prdele. S tímhle přísupem by Musk zůstal v JAR jako řadový zaměstnanec a maxiálně by mohl psát sci-fi.
.
.
Jinak T34 a celkově hromadná výroba v SSSR vycházela z nakoupených licencí od firem z USA. A není to jen technologie hromadné výroby, ale zejména tzv. časovaná živostnost kdy se úmyslně komponenty vyrábí tak špatně, aby nepřesahovali životnost výrobku jako celku. Což znamená, že výrobek je lehčí, jednodušší, ale hlavně levnější a rychlejší na výrobu. Nejsou to kurvítka jak se laická veřejnost mylně domnívá, nýbrž poměrně důležitý vynález průmyslu USA, který přejal/koupil SSSR a třeba Němci za války to vůbec nezvládli a vůbec jim to nedošlo. T34 byla výrobně a časově cca 12x levnější než Tigr/Panter a přesto byla pohyblivější, s 85mm dělem dokázala zničit prakticky jakýkoliv tank a v některých ohledech dokonce daleko vyspělejší (třeba motor T34 byl diesel s přímým vstřikováním, spalovací komorou ve dně pístu (jako moderní motory VW TDI) a 4-mi ventily na válec – jak rusáky nemusím tak jako technik musím uznat že to byla naprosto neuvěřitelná technika která předběhla dobu o nějakých 60 let). Třeba u motorů F1 a obecně závodních motorů se dělá v podstatě to samé – ideálně se motor rozpadne po projetí cílové čáry a to nejlépe všechny komponenty naráz. Jen to není kvůli ceně ale kvůli max výkonu. Ale principielně je to to samé.
.
.
Boeing je velký korporát se všemi jeho byrokratickými neduhy. Ostatně ten 737-MAX dokládá že ta firma je zazmrdovaná až běda. Než se Artemis dostane na měsíc, tak Musk už bude mít základnu na Marsu. Je docela reálné že Musk pošle jednu Starship na měsíc už letos. Staré verze se šrotují, tak klidně jednu může postrádat a stát 1000 let na Měsíci jako nerezová verze Brněnského orloje. Takový fakáč Boeingu a Bezosovi 😀
Moc se mi líbí, že má někdo takové povědomí o T34, respektive o jeho motoru, ale jak mohu brát vážně někoho, kdo se neumí vyjadřovat a páchá veřejně hrubky ve svém písemném projevu. Ještě si také vygugluj, kde se píše měkké a tvrdé i a přednáška bude dokonalá.
Dej si dřepů, tady nejsi na kurzu Guta Jarkovského.
Ricardo, díky že systém ford-bata má následovníky v Muskovi.
Starlink i když je skoroarmádní, baterky do aut, tesla, tunely pod LV atd..
Bata nebyl rukavička, ford sponzoroval hitlera. Tak snad Elona neutrápí.
Bezos jen mektá a má hezké powerpointy. ULA oprašuje zaplacenou historii.
No Bezos toho nasliboval asi tak o 3 řády méně než Musk:-) New Shepard funguje, dá se, že při startech a přistáních nemají žádné problémy. Přístání rakety vypadá velmi kultivovaně. No a letos má mít první let New Glenn, tak se nechme překvapit, zda to vyjde.
Málo sledujete, co vše Bezos slíbil. New Glenn měl už létat, už měli pomalu osazovat svou vlastní satelitní konstelaci, a na NS už měli létat lidé.
Nesplnilo se nic.
New Glenn nepoletí dříve než Q4/2022, spíše 2023.
Úžasné nové motory BE-4 zatím neexistují v letové verzi.
Musk sice také střílí nápady a termíny všude kolem, ale vše staví na průběžných iteracích, takže se k cíli blíží – pomalu, ale stále.
Pořád je to o tom, že Bezos toho slíbil o několik řádů méně než Musk. A pozor, pokud jde o SS, nikdo neví, jestli se blíží tento projekt k cíli a nebo jde o další slepou uličku jako bylo DC-X https://mek.kosmo.cz/nosice/usa/dc/index.htm.
Mno vzpomínám si matně, že tu taky někdo něco slíbil… něco o klobouku?
Jeff Who slíbil méně a i to málo mu dělá problém v dohledné době dovést k realizaci. Musk slibuje hodně, ale svoje plány realizuje, ať už s Teslou nebo SpaceX. Mimochodem díky jejich rychlému vývoji se už několika slepých uliček vyvarovali a zkusili to jinak, to teprve ostatní čeká. Příkladem budiž kompozitní kontrukce, která byla byla daleko nákladnější a ještě k tomu méně odolná. Mus vyniká tím, že jakmile zjistí že něco nemá cenu dál vyvíjet, tak nemá problém myšlenku opustit a hned pracovat na novém řešení.
Ano… a ostatní následují – stačí se podívat na Rocketlab.
Kompozity?
Reuse? – sním čepici..
Velká raketa? – sním čepici…
Mno a je z toho snad nejlepší představení rakety, které sem kdy viděl… kdo ste neviděli představení Neutronu, vřele doporučuji.
(spoiler: obsahuje návod pro Jeho Procházkovitost).
😀 on se do ní fakt pustí! Jó to je jiný charakter.
“Kalifornská společnost Rocket Lab se přihlásila s videem, které představuje své budoucí rakety Neutron”
citace: https://www.svethardware.cz/rocket-lab-neutron-znovu-pouzitelna-raketa-pro-megakonstelace/54405
To, že někdo o něčem uvažuje a nebo vytvoří nějaké PR video, ještě nic moc neznamená. Pořád není jasné bilance cost-benefit….
Taky je třeba uvažovat me too efekt….
Kompozitní konstrukce není obecně slepou uličkou vývoje, ale slepou uličkou pro SPX. Výrobu pomocí kompozitů je potřeba pořádně projektově a technologicky připravit. A to je pro SPX velký problém, pokud jde o SS. To, že by byla kompozitní konstrukce méně odolná a dražší, víte jenom od Muska. Nevěřte všemu co ten pán povídá…
To, že to s kompozity jde i u raket ukazuje např.:
https://kosmonautix.cz/2017/01/raketa-ktera-je-skutecne-na-baterky/
Víš, že ten Elektron, který linkuješ tady – je od Rocket labu … toho samého, co tam představuje ten Neutron (chápu, že se ti to video nelíbí)?
Firma, která staví rakety z kompozit … je hodlá u své větší rakety TAKY opustit. Čím to asi může být… asi to taky nejsou schopni “projektově a technologicky” připravit, že?
Rocket lab má zatím pouze jednu raketu. Velkou nezačala ještě ani vyvíjet, zatím jenom něco oznámila. Pokud jde o kompozity neznáme dodavatelský řetězec Rocket labu, takže prostě a jednoduše, pro případnou větší raketu, může být jejich nasazení i nad jejich technologické možnosti…
Není reálné, že Musk pošle SS na Měsíc, ale máte pravdu, že je možné, že ji pošle někam na měsíc. Třeba někomu do garáže:-)) Pro vyslání SS kamkoliv potřebuje mít ten její první stupeň… A na to bude potřebovat dle všeho také nějakých pár desítek výbuchů:-)
Musk na Marsu nebude mít základnu nikdy, neboť nedisponuje žádnou raketou, další technikou, zdroji a know-how, které by umožňovaly takovou základnu vybudovat.
Je škoda, že se SPX raději nevěnuje rozvoji CD a F9…
Vašku, dobré ráno…
Ukázkové mylšenkové pochody jako z pera old space. Zabývat se sice úspěšným ale zastaralým programem, který nás neposouvá dopředu, ale zajistí firmě skoro garantovaný odbyt za minimální vynaložení nákladů na vývoj a inovace. S CD a F9 (heavy) by si maximálně obletěl měsíc, ale tím by to asi končilo. Starship oproti tomu přistane na jakékoliv těleso ve sluneční soustavě a ještě dopraví hromadu materiálu.
Raketa, technika, i know-how se postupně vyvíjejí a faktem je že SpaceX to jde rychleji než komukoliv jinému. S radostí budu číst vaše posouvající se výtky kvůli omezenému rozhledu nebo schopnostem uvažování. Nejdřív byl nesmysl přistávat, teď už přistávat umí, ale SH určitě nepostaví. Až s ní poletí tak s ní určitě nepřistane. Až s ní přistane tak nebude reálné dotankovat Starship na oběžné dráze. Až pjde dotankovat tak se mu určitě nepodaří doletět na Měsíc nebo Mars. No a tímhle tempem bude za pár let přistávat i na Marsu 🙂
Jak se říká, kdo nic nedělá nic neskazí. Už jsem alergický poslouchat názory jak něco nejde, není to možné, je to moc složité, nikdy se to tak nedělalo atd. Místo toho se nechám inspirovat lidmi typu Musk, který si problém rozloží pořádně na základní principy a od těch uvažuje zpátky nahoru k logickým řešením.
….Starship oproti tomu přistane na jakékoliv těleso ve sluneční soustavě a ještě dopraví hromadu materiálu.
Ne zatím nepřistane bezpečně ani na Zemi na zemi. To, že někam dopraví hromadu materiálu je zatím jen mlhavá vize. Pokud bude dosažení každého milníku spojeno s dosavadním množstvím výbuchů, bude dokončení SS trvat desítky let a SPX to asi ani nemá šanci ufinancovat….
….SpaceX to jde rychleji než komukoliv jinému…
Zatím jediné co jim jde rychleji jsou u SS výbuchy “prototypů” a pokud jde o F9, tak tam jsou napřed oproti jiným s přistáváním 1. stupně. Ovšem nikdo SPX do účetnictví nevidí, takže opravdu nevíme zda se to opravdu ekonomicky vyplatí.
Přistávat uměla už DC-X před 25 lety…. Jde o zhodnocení cost-benefit…
Problém je, že opravdu některé věci prostě nejsou v určité době možné. Třeba kosmický výtah, že? A to, že na to máte alergii, je jen Váš problém. Dosud se neví, zda je vůbec možné poslat člověka na Mars, aby cestu ve zdraví přežil. Dokud to nezkusíme s pár lidmi, je naprostý nesmysl plánovat kosmickou loď pro 100 lidí. Víte, že ani pro 7 lidí na ISS není systém podpory života bezporuchový? Pokud byste se o problematiku trochu zajímal, bylo by Vám jasné, že touhle záležitostí se již pár desetiletí zabývá spousta chytrých hlav a SS rozhodně neodpovídá žádnému dosud navrhnutému konceptu pro cestu v rámci sluneční soustavy. Prozatím nejvíc odpovídá konceptu rakety Neználka či zcela opuštěným konceptům 50. let….
Musk si problém rozhodně nerozkládá na dílčí úkoly, z jeho výstupů je zjevné, že je to chaotik až psychopat…
Doporučuji, abyste si vzal tužku a papír a zkusil si napsat kolik problémů asi tak, je třeba vyřešit pro cestu člověka na Mars a pak to konfrontoval s tím, kde SS v současné době je….
Tam kde je nyní SPX se SS byl i McDonnell Douglas v r. 1996, kdy se došlo k závěru, že jde o slepou uličku vývoje ….
Myslím že tyhle demagogické výlevy zde nikdo nepotřebuje. SpaceX je úžasná firma, ale pan Procházka jako skeptik/pesimista (ideální povahové rozpoložení třeba pro bezpečáka, nebo projektanta staveb) má pravdu v tom že se bavíme o vývoji který bude trvat ne 3 roky, ani 10 let, ale třeba 100 let a to jen v případě že se Starship neukáže jako slepá ulička…. jako se tomu stalo už asi u 10 převratných raketových technologií v minulosti.
Kromě Země, Marsu a MOŽNÁ Měsíce se Starship příštích 50 let nepodívá na jiné těleso sluneční soustavy, protože bez (opakovaného) dotankování paliva jste s jejím konceptem namydlený. Ciolkovského rovnice je v kosmonautice naprostý základ. Znovupoužitelnost bude mít v kosmonautice omezené využití i za těch 100 let (to není otázka inženýrská, ale otázka fyzikálních zákonů).
PS: pokud vás vyvede z míry jeden skeptik Procházka… tak doufám že jste se nikdy nepodílel (a nikdy nebudete) na vývoji automobilu, letadla, nebo obytných či dopravních staveb. Nerad bych dopadl jako ti nebožtíci při pádu Janovského mostu v Itálii nebo oběti dvou leteckých katastrof Boeing 737 MAX. Stačil by jeden skeptik na rozhodující pozici a tyto tragédie by se nestaly.
V kosmonautice nemusíme chodit daleko k havárii Challangeru – jak při debatě inženýři dodavatele boosterů nesouhlasili se startem a byli vysmáni jako “kazišuci” a zbabělci.
Pokud jde o FEM, jste dost mimo. Rám u auta z trubek se v moderním parametrickém CADu nakliká za hodinu a pružně plastický výpočet s dynamikou nárazu projedete na slušném stroji taky do hodiny …. Samozřejmě, že to nemůže dělat Bořek z garáže, ale někdo kdo se v tom vyzná… Pak se to nakliká a pošle na 3D trubkový laser ve stp modelu napálit a pak svaří… S velice velkou jistotou, když to následně otestujete, splní to parametry výpočtu. To je rapid prototyping… Metoda pokus / omyl / výbuch a další kolečko není v 21. století rapid prototyping, ale debilita … 🙂
Stejně by mu nic neudělali protože by Elon pohrozil že se přesune do Číny a byl by klid.
To asi vážně ne:) Myslíte, že Číňany nějaký Musk zajímá, když už chystají vlastní orbitální stanici a přistávají na odvrácené straně Měsíce? A myslíte, že ty prachy co dostal od armády a NASA by mu někdo nechal? A takový přesun strategické firmy nebyl by v USA považován tak trochu za vlastizradu? 🙂
…. v některých státech ani není povinná technická prohlídka vozidla nebo povinné ručení …
A víte co se stane, když s takovým autem způsobíte nějakou škodu a nemáte pojištění?
Špatné vlákno?
A co vyšetří FAA? Podívají se 100 na video a ví, že byl start, malý požár v mororové sekci, ok plachtění, belyflop, špatná funkce jednoho motoru se zeleným plamenem a nevysunutí nohou, patrně způsobený tím malým požárem.
Byl bych s těmi soudy opatrnější – jsou to sice “jen” úředníci a už jsem (bohužel) také měl tu čest s touto sortou lidí, ale to obecně neznamená, že jsou zbyteční nebo že by se (dle slov Muska) měli klidit z cesty. Jejich práce je dohlédnout na to, aby starty raket a jejich testy nepředstavovaly zbytečné nebezpečí pro obyvatele Země (nejen lidské). Chtějí tedy předem vědět, co se bude testovat, co se může pokazit, kde se budou pohybovat, jak rychle a kterým směrem a potřebují znát, jaká opatření provozovatel udělá/udělal, aby pokud možno nedošlo k ohrožení zejména obyvatel okolí. Pokud např. při startu SN8 dostalo FAA informaci, že se poletí do výšky 12 km a pak se letělo třeba do výšky 12.500 metrů, tak logicky chtějí vědět, proč se to stalo, pokud to SpaceX vědělo předem, tak proč jim to neřekli a také logicky chtějí, aby u SN9 buď dostali správné informace, nebo soupis opatření, která tomu do budoucna zabrání. To mi přijde jako logický a smysluplný požadavek, jinak nemohou přijmout (spolu)zodpovědnost za bezpečnost okolí. Jako fanoušek kosmonautiky jsem sice mrzutý, že už týden čekám, ale chyba taky může být na straně SpaceX, která třeba komunikaci s FAA nevěnovala tolik pozornosti, kolik bylo potřeba. Do toho nevidím (a myslím, že nikdo z nás tady na ElonX), takže bych nesoudil ani FAA, ani nikoho jiného.
Promiň, ve svém životě jsem zažil totální debily, co nic neuměli, krom vyplňování formuláře a pak lidi, kteří naopak tě dokáží pochopit, jsou vnímaví a navíc obohatit.
Dokázal bych být pekelně byrokratický úředník, jen to žádání úplatků mi nejde. Mám rád, když věci postupují. Asi má práce.
Ani pomalu v 50ti letech nejsem zamrzlý.
Komouši zamrzli a usa v některých oblastech evidentně taé.
Krom toho má Elon problémy s těžbou plynu v texasu pro palivo.
On si udělá kosmodrom a přípravu na moři, jen to bude těžší.
A soudruhům ukáže kalousku jsi jednička..:-)
Tady jde o leteckou bezpečnost. Pokud nahlásili, že poletí do 12 km a letěli o 100 m víš, je to prostě problém. FAA musí zjistit proč to neměli pod kontrolou a požadovat nápravná opatření, aby se to neopakovalo. Prostě už nejsme v průkopnických dobách. Ani Vám by se nelíbilo, pokud by Vám kus SS spadnul na barák a pozabíjel půlku rodiny ne? Prostě i když je to zkouška, tak ta zkouška musí být kontrolovaná….
Musí se Elon s testy omezovat na USA kvůli ITARu? Přemýšlím, zda by kdyžtak mohl táhnout jinam, kde mu nebudou házet pod nohy klacky.
Kdo mu tam prosím pěkně hází klacky pod nohy?
Překvapuje mě, jak blízko je technické zázemí k SN10. Při pohledu shora to je o to více zřetelné.
Detonační účinek tlakové vlny metanu je malý. U starship i při výbuchu při startu dojde k ohnivé kouli a za minutu není co hasit. VVTL plynovod je jiné kafe. Hoří klidně hodinu. Pomalý únik způsobuje jet fire. Počítá se s rupturou trubky 10 % a trvá dlouho odhoření.
Věřím, že to mají dobře spočítané. Ale i tak, coby laika, mne to překvapilo.
Škoda, že nemají dvě přistávací plochy, mohli by to odpálit najednou, aby neztráceli čas.
Vtip – samozřejmě.
Tak odpálit to najednou mohou klidně i bez přistávací plochy, že ano? 🙂
Vypadá to jakoby raptory neměly potřebný tah ale není nic ztraceno karavana táhne dál, od toho testy jsou i když to jsou nákladné ztráty.
Taky se mi to tak zdá.Teoreticky by asi měl stačit jeden motor na přistání jestili píšou 2MN tah. Snad to do třetice vyjde.
1) Je třeba počítat s tím, že potřebuji určitý “stranový” impulz … a to co ti v tomto směru dokáže dát 1 raptor nemusí stačit.
2) Nezapomínej, že na vyhnulování rychlosti padajícího tělesa potřebuješ působit silou větší, než je potřeba na “holou hmotnost”… (zvlášť, pokud chceš zastavit rychle).
No je to možné, že pokud Starship brzdí třeba jen 500m nad zemí nemusí stačit jeden motor.. Ale jinak když jsem to zkoušel simulovat podařilo se mi jen asi jedno z deseti přistání pokud je třeba jen 5 vteřin na otočení tak je složité raketu otočit do správné polohy.
Je pravda, že pro cca 120t těleso ve volném pádu je to v tak malé výšce velmi riskantní manévr. Zejména proto, protože malá výška neumožňuje žádnou korekci a naopak vyžaduje 100% funkčnost harware – to může být u vícepoužitelného komplexního stroje, jakým je SS, problém. Uvidíme jak dopadne SN10. Je možné, že když se nezdaří přistání ani třetího prototypu, dojde k nějaké větší úpravě přistávacího manévru.
Ten už mají v plánu pro SN10. Starship zapálí všechny 3 motory pro případ, že by jeden měl problém a pak jeden vypnou.
Myslím si, že to nepomůže, ale rád se nechám překvapit. Zálohování motoru je sice dobrý tah, ale ta malá výška stejně neumožní případnou korekci. Chápu, že se zejména jedná o množství paliva potřebného k přistávacímu manévru a tím i celkové nosnosti SS, ale pořád mě to přijde jako malá výška. Třeba, ale i ta bude u SS10 upravena… Berte to jako názor. Stejně tak jako ty přistávací nožky. To je velké provizorium.
SS má nožičky jako měl tyranosaurus ručičky. 😀
SN 20, nožky lepší?
https://www.youtube.com/watch?v=s5ulyRa2mGU
1) Zajímalo by mě, co je to za simulaci.
2) A ještě více by mě zajímal původ té variability … (asi 1 z 10)
1)Je to počítačová simulace 2) Simuloval jsem přistání jen jedním motorem ale čtu teď že je potřeba alespoň 2.
Ad 1) uf to se mi ulevilo, já se skoro bál, že jde o simulaci s maňásky… ehm nechtěl bys být trochu konkrétnější?
Ad 2) Já narážel na to, že simulace by měla v zásadě za stejných podmínek dávat stejné výsledky… proto jsem se zajímal o to, co je to za “simulaci” a především mě zajímalo, co do ní vnáší tu variabilitu výsledku…
1)více na http://mirheb.borec.cz/raketa 2)a jinak jsem asi chybně zkoušel simulovat přistání jedním motorem, proto jen 10 procent.
A tak jsem trochu i podcenil ten odpor. Počítal jsem odpor válce koef. 0,5 ale ve skutečnosti je asi 0,9 a proto ta přistávací rychlost je 80 m/s a ne 100.
Asi nebudu jediný koho to napadlo a předpokládám, že to napadlo i je. Asi každý kdo se koukal na tu otočku těsně nad zemí si musel říkat, že by toho nevlezl s předpokladem, že malé zaškobrtnutí i jednoho motoru na pár sekund znamená jistou smrt. O tom, že by ten manévr mohl projít nějakou certifikací pro lety s posádkou se asi nedá už vůbec mluvit. Když jsem o tom minule uvažoval tak jsem si říkal, že to má asi jiný důvod a že to vyřeší později. Ted když se nad tím zamyslím tak je blbost vůbec ten manévr takto na krev zkoušet. Startovat všechny tři motory je vlastně jediný možný postup na omezení rizika ztráty lodi ať tam bude posádka nebo se vracet samotná loď. A ten manévr má jediný cenu zkoušet a ladit. Zajímavé je spíš to jestli se jim podaří vyřešit problém s motory. Vypadá to že přepojení na přistávací nádrže stále není dobré a ničí jeden motor za druhým.
Já tak nějak předpokládám, že lidská posádka SS použije osvědčený sovětský model, a vyskočí s padáky několik km nad zemí. Na Marsu bohužel budou potřebovat osobní jetpacky 🙂
Co byIMHO trochu přispělo ke spolehlivosti by bylo mít vše zdvojené, tj. startovat aspoň 4 motory, mít zdvojené přistávací nádrže i potrubí. Ale to by se musel startovat a asi i vektorovat aspoň jeden vakuový raptor.
On je asi docela problém, že raptor je oproti merlinu řádově složitější a tedy (zatím) méně spolehlivý. A inženýři ve SpaceX se asi nechali ukolébat spolehlivostí opakovaných žážehů u merlinů při přistávání Falconů. Tam se vlastně rutinně provádějí 4 zážehy během jedné mise (start, boostback, entry, landing).
Anebo také ne. Možná, že zkoušejí skutečnou proveditelnost toho manévru. To, že to zatím nevyšlo nebude asi tak velká tragédie.SS jim při startu drží pohromadě. Občas sice z motorové sekce něco odpadne, případně nějaký z Raptorů začoudí, ale dostane se to nahoru, udrží to směr, položí se to na břicho aniž by to předvedlo válení sudů a velmi dobře to plachtí. To samo je poloviční výhra. Na pováženou by byla skutečnost, že by došlo k opakovanému selhání z jednoho toho samého důvodu. K tomu zatím nedošlo a lze s jistotou tvrdit, že každé dosavadní selhání vedlo k nápravě a vyloučení opakování. Stačí si vzpomenout jak je trápila integrita nádrží. Dnes se zdá, že problém je vyřešený a to umožnilo pokusit se zeslabit obvodový plášť na 3mm.
Možná to vyjde a ten jejich přistávací velehup se stane standardem. Také je ovšem možné, že výsledkem bude jiná filozofie přistávacího manévru. To se myslím uvidí již po SN10. Rozhodující asi bude jestli s sebou opět plácne, nebo přistane.
Tak si myslím, že nejlépe by bylo provést otočku už ve výšce 2km nad zemí.
To bys mohl… dokonce zřejmě i bez použití motorů, jen čistě aerodynamicky.
Jenže:
1) Bys zřejmě přišel o aerodynamické řízení (s ohledem na umístění a možnosti pohybu těch klapek) … asi by to bylo celkem stabilní s ohledem na rozložení hmotnosti a celkový tvar, jen by to asi nebylo moc řiditelné …
2) ale hlavně bys přišel o velkou část aerodynamického odporu – což by mělo za následek zvýšení rychlosti… dost výrazně. Nabereš rychlost navíc – se kterou se pak musí motory vypořádat. A motory znamenají palivo… a Ciolkovski a gravitační ztráty …a tak… Palivo, které nemáš … a nechceš mít.
Chceš příklad? Člověk padající po břiše – padá maximálně cca 200 km/h, stačí, aby se otočil hlavou dolů a “zastaví se” někde mezi 250-300 km/h… a stačí pár drobných aerodynamických úprav a koukáš se na 400+ km/h a s trochou snahy se dokáže dostat až někam k 500 km/h (lidi v tomhle soutěží 😉 a doporučuji číst podmínky pojistky, než půjdeš skočit z letadla)
Ale při pádu z 2 km se rychlost zvýší maximálně tak o 50 m/s, což není až tak moc. Je jasné že při nizším belly flop je to výhodnější ohledně spotřeby paliva, ale myslel jsem to proto, že by bylo na otočení dost času.
Tak si vycucejme nějaká čísla z prstu …
Řekněme, že vážíš 100tun a padáš 100 m/s. Kinetická energie, se kterou se musíš vypořádat, je 500 MJ…
A teď si k tomu přidejme “maximálně tak o 50 m/s” navíc….takže to máme 100 tun a 150 m/s… a kinetická energie se kterou se musíš vypořádat je? … tramtadadá: 1 125 MJ…
A nezíská raketa určitý stranový impuls při té otočče? Tj. jakože se pak nebude pohybovat uplně kolmo k zemi.
Záleží, co máš na mysli.
Pokud to uděláš čistě aerodynamicky / pomalu bez použití hlavních motorů – tak moc ne… není moc jak (respektive nic co by stálo za řeč a v průběhu dalšího pádu se samo nesrovnalo).
Pokud to uděláš prudce na motorech (jak to dělají) pak ano (viz JR). On ten motor (y) působí daleko více v ose než do otáčení – takže zvláště na počátku toho otáčení to celé kopne poměrně slušně kupředu.
Jj.. samozřejmě si aerodynamikou pomáhají (sklopení ocasu a vystavení předku by mělo mít slušný potenciál urychlit ten zadek dolů oproti předku s tedy otočení)… je to konec konců už v prvních animacích.
Ale tam je každá vteřina mezi placatým pádem a motorickým bržděním na stojato pekelně drahá… (respektive jakékoliv zrychlení oproti terminální rychlosti na placato).
Plocha v aerodynamickém odporu je sice v lineární závislosti, takže ji nárůst rychlosti (která tam je kvadraticky) celkem brzo vyrovná… Ale ono to “v^2” v pohybové energii (kterou pak musí vynulovat motory) fakt hodně bolí. Jednak samo o sobě, jednak to znamená delší brzdění a tedy ještě více gravitační ztráty…
40 let jsem stál u prkna nebo seděl v konstrukci před monitorem. Sem tam se mi do cesty připletla i nějaká mobilní “banda” na vodu. Obvykle montovaná na podvozek. Nikdy jsem si nedovolil ji spáchat bez vnitřních přepážek. Ono to v ní jinak nevypočitatelně šplouchá, mění těžiště, pění a vznikají náramné dynamické rázy. Třeba jsem jen nedával pozor, ale zdá se mi, že takových přepážek v těch ohromných nádržích mnoho není. To musí mít svoje následky.
Myslím, že to je přesně důvod, proč mají ty malé přistávací nádrže. Při letu nahoru se vyprazdňují hlavní nádrže a raketa letí po křivce, která je prosta prudkých změn směru, za to nepostrádá poměrně velké přetížení, takže palivo způsobně “leží” na dně nádrže a nikam to nešplouchá. Takto se jede prakticky až do úplného vyprázdnění nádrží, zbytek se případně vypustí. Celé to překlápění na břicho a pád dolů probíhá s prázdnými hlavními nádržemi a zcela plnými přistávacími (nebo alespoň téměř, v praxi asi bude část paliva spotřebována na deorbitační zážeh). Pak se zažehnou motory kousek před přistáním a celá raketa udělá asi jediný relativně prudký pohyb, kdy může něco “šplouchat”. Asi i proto (kromě minimalizace plochy k objemu) jsou nádrže kulovitého tvaru, nedojde tak při překlopení k tvorbě velkých rázů a vln.
Nemyslím, souhlasím spíš s Pavlem. Ten šejkr je opravdu rychlý pohyb.
Ty nádrže zase tak malé nejsou.
Dynamika tekutin je velmi složitá věc, navíc mohou vznikat bublinky O2 a CH4, což v tom dělá ještě větší binec.
Jak je řešena přeprava LNG na lodích? Případně jsou vagony na LNG? V cisternách na LNG to musí mít také řešené…
I hasiči vědí, když jedou s cisternou, že do zatáčky to je dobrodružství.
Proto ty převrácené cisterny na silnicích. Viz:
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/prevracena-cisterna-u-barrandovskeho-mostu-blokovala-dopravu-pres-20-hodin.A090715_073219_praha_cen
Video s analýzou letu SN9
Simulace ukazuje, že při klesání “na břiše” sníží rychlost ze ~122 m/s (~440 km/h) ve výšce 8,5 km na ~85 m/s (~305 km/h) těsně před zažehnutím motorů na přistání ve výšce ~600 m.
Díky za odkaz.
Ten bellyflop v 305 km/hod je velké dobrodružství.
Americké vesmírné velení doporučuje investice do vesmírné infrastruktury. SMC uvedlo, že konsorcium podepíše dohody se společnostmi o „urychlení vývoje transformačních prototypů vesmírného přístupu, mobility a logistiky“. Možná se zde nabízí šance využívat Starship od SpaceX..
Je to tak, otázka je, co jim to přinese. Určitě pro ně je pomoc starlink. Být on-line na většině obyvatelných míst Země je obrovská výhoda.
Pak samozřejmě sledování pomocí satelitů.
Pak samozřejmě mise SpaceX Transporter a další nové technologie. Vše to funguje podle mne pod DARPA.
Mikhail Kokorich, bývalý CEO Momentus.space by mohl vyprávět.
Pak samozřejmě doprava Tritia, helia 3, rhodia, palladia z Měsíce. Tajné sponzorování CLPS.
To je ten základ.
Pochybuji, že by do vesmíru tahali nějaký šrot po vzoru reaganových hvězdných válek…SDI
Hraní na vojáčky je přežitek.
Pro zajímavost přidávám povedenou fanouškovskou vizualizaci prototypu Starship SN20:
https://www.youtube.com/watch?v=s5ulyRa2mGU
Zaujaly mne ty nohy, nejsou vysouvací, ale vyklápěcí. Měly by fungovat.
Netušíte, kdy je nasadí poprvé? Na SN 15?
S těmi nohami přistávala SN5. Možná byly trochu jiné než teď, ale principiálně jsou stejné.
Už se těším,snad se to podaří.
Ať si klidně Venca nadělá do kalhot, ale Starship (nejen) na Měsíc poletí!
Gratulace do SpaceX a omluva sousedům za mé hlasité projevy po půlnoci :).
Jiří, co je hlavní má i šanci přistát, i když teď to bylo s ohňostrojem….:-)
Teď už to umí zvládnout, zbývá okamžitě po přistání vyplnit motorový prostor dusíkem.
Zvládnout to zatím ještě neumí. Motory nemají správný tah a nohy nejsou OK. Minimálně jedna iterace s SN11 ještě chybí. A potřebují se podívat na stav SS po přistání. Natlakovat a udělat minimálně staticfire. Protože zatím opravdu neví, jak vypadá konstrukce celé SS po přistání. Ty tlaky a přenosy energií tam musí být enormní. Za 2 týdny snad uvidíme 🙂