Budoucí zásobovací mise CRS nakonec nebudou využívat Crew Dragony a budou létat bez únikových motorů

Jessica Jensen během tiskové konference před misí CRS‑14 (Foto: NASA)

Na misi CRS-18 poletí vůbec poprvé již dvakrát použitý Dragon. To znamená, že pro tuto konkrétní zásobovací loď to bude již třetí cesta k Mezinárodní vesmírné stanici. Osm hodin před plánovaným startem proběhla tisková konference, na které SpaceX zastupovala Jessica Jensen, ředitelka misí Dragonu. Ta tedy pochopitelně odpovídala na otázky ohledně znovupoužitelnosti Dragonu a osvětlila proces přípravy lodi na další start. Přišla ale také řeč na druhou fázi programu CRS, během které už SpaceX bude používat modernější loď Dragon 2.

Co se týče přípravy současných Dragonů na další mise, Jessica Jensen vysvětlila, že loď má komponenty kvalifikované pro tři použití. Jako příklad uvedla tlakovou nádobu, která během mise projde deseti tlakovacími cykly. To znamená, že aby bylo Dragon možné třikrát použít, nádoba musí být schopná přečkat minimálně 30 cyklů. Je ale samozřejmě potřeba bezpečnostní rezerva, a tak SpaceX kvalifikuje komponenty pro 4násobek očekávaného využívání. Muselo se tedy předem ověřit, že nádoba zvládne 120 cyklů. Každý komponent pak má vlastní plán repasování, který může zahrnovat třeba jen inspekci, repasi nebo třeba výměnu po dvou misích. Tento proces probíhá zčásti v texaském McGregoru a zčásti v kalifornském Hawthorne. Finální zpracování před startem pak probíhá na Floridě, odkud Dragony startují.

Po CRS-18 už ale budou následovat jen dvě mise tohoto typu a ve třetím čtvrtletí příštího roku zahájí mise CRS-21 druhou fázi programu CRS, při které SpaceX bude využívat modernější kosmickou loď Dragon 2. Jessica Jensen vysvětlila, že SpaceX se během první fáze CRS hodně naučilo a tyto poznatky pak využilo u nového Dragonu 2. Jako příklad uvedla, že Dragon 2 se díky jinak řešenému těsnění o dost lépe vypořádává s ponořením do vody během přistání. Další výhodou je, že loď byla od začátku navrhována tak, aby se u ní dalo snadno dostat do míst, která je potřeba zkontrolovat nebo repasovat mezi starty. Zároveň tyto modernější Dragony nebudou mezi misemi cestovat po celých Spojených státech, jelikož budou na rozdíl od těch současných přistávat v Atlantiku a celý proces repasování a předstartovních příprav bude probíhat na Floridě. To prý ušetří spoustu času, a tak bude možné tyto Dragony použít znovu výrazně rychleji, než jak je tomu u současných Dragonů, u kterých tento proces zabere zhruba 600 dnů.

Dragon v přístavu po návratu z mise CRS-17 (Foto: Pauline Acalin)

Jessica Jensen dále potvrdila, že všechny zbylé mise první fáze CRS poletí s Dragonem, pro který to bude už třetí mise. Tento typ Dragonu pak půjde do důchodu (premiéru měl v roce 2010) a nahradí jej modernější Dragon 2. Ten známe zatím jen ve variantě Crew Dragon, který je navržen pro přepravu astronautů a první demonstrační misi absolvoval letos v březnu. Už dlouho se mělo za to, že SpaceX plánuje použité Crew Dragony využívat pro přepravu nákladu na ISS v druhé fázi CRS. Dokonce i oficiální dokumenty NASA uváděly, že nákladní verze Crew Dragonu bude jen mírně odlišná. Nejspíš ale došlo ke změně tohoto plánu a nakonec to bude jinak.

Jessica Jensen na konferenci vysvětlila, že verze Dragonu 2 pro lidi a pro náklad sice budou hodně podobné, ale nebude docházet k jejich překonfigurování z jedné verze na druhou. Jinými slovy, jakmile bude nějaký Dragon 2 vyroben, už navždy bude určen buď pouze pro mise s posádkou (v případě Crew Dragonu), nebo pouze pro nákladní mise (v případě nákladního Dragonu 2). Výrobní proces těchto dvou variant se totiž od určité fáze výroby začne rozcházet – nákladní verze například vůbec nebude mít únikové motory SuperDraco a takových rozdílů bude vícero.

Dragon při testu únikového systému v květnu 2015 (Zdroj: SpaceX)

Vzhledem k výše zmíněnému bude zajímavé sledovat, co se bude dít s Crew Dragony. NASA zatím trvá na tom, aby všechny mise s jejími astronauty využívaly zbrusu nové lodě. Co tedy bude SpaceX dělat s těmito Crew Dragony po jejich návratu z vesmíru? Napadá mě, že tento požadavek na nové Dragony se nebude vztahovat na chystané mise s komerčními astronauty, o kterých jsme nedávno psali a které by podle aktuálního harmonogramu ISS mohly začít už v říjnu 2020. Pokud ale tohle nebude možné, SpaceX by asi mohlo tyto lodě po čase předělat na nákladní variantu a využít je tímto způsobem znovu.

SpaceX prý zatím neví, kolik Dragonů nové generace bude potřebovat vyrobit, protože ještě nebylo finalizováno, kolik misí si NASA objedná. Jessica Jensen ale prozradila, že nákladní Dragony 2 budou už od začátku kvalifikovány pro pět misí. Pokud by si tedy NASA nakonec objednala opět 20 zásobovacích misí, SpaceX pro jejich vyřízení teoreticky stačí vyrobit třeba jen 4–6 lodí. Oproti tomu v případě první fáze CRS pro to bylo potřeba 11 Dragonů.

Nástupní rameno během zkoušek Crew Dragonu na rampě LC-39A (Foto: SpaceX)

Během konference také padla dobrá otázka ohledně toho, zda nákladní verze Dragonu 2 bude schopná startovat pouze z rampy LC-39A. Jessica Jensen odpověděla, že to bude vždy plán A, ale v případě potřeby je možné startovat také z nedaleké SLC-40. Rampa LC-39A však disponuje věží s nástupním ramenem, které se prý velice hodí při nakládání časově citlivého nákladu (například živých organismů nebo věcí, které se můžou po nějaké době zkazit).

Petr Melechin



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

10 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Jansa Jaroslav

Tak a je po ftákách. NASA nepustil své lidi do Dragonu ačkoli je bezpečný, tak ani do CD ba počítám ani do BFR.

pepas87

Můžete mi poslat odkaz na článek ze kterého čerpáte tyto informace? Já ve článku nahoře čtu úplně jiné informace..

RiMr

…proč by NASA “pouštěla lidi” do nákladního Dragonu? Nebo spíš, slovy klasika, “co to k ďasu melete”? 🙂

vonSchmeks

Repasovanie súčasných Dragonov zaberie 600 dní? To sú bez mála dva roky. Trochu moc nie?

chello

Pěkně vyřešili to uložení padáků u CD, že už to neni schované na trupu lodi pod nějakou folií ale má to vlastní uložení s deklem 🙂

Mr. G

Ulozenie padakov pre CD aj Dragon je prakticky identicke. Na spodnej casti, tesne nad tepelnym stitom lode pod poklopom.
Dragon ma ine ukotvenie padakov, a to v 3 miestach. Tie 3 drazky, ktore su vidiet po pristati s potrhanou fóliou su miesta ulozenia lan, nie padakov.
CD ma padaky ulozene pod nástupnými dverami. Ukotvenie padakov je len na jednom mieste nad dverami. Lana od padakov vedu okolo dvier. Uz nie su krytovane fóliou, ale nejakym pevnym krytom, ktory sa odhodi.
Ked si porovnate Dragona a CrewDragona pred a po pristati je to tam krasne vidiet.

Tomáš

tie sperdraco v nákladných mi pripadali tak či tak zbitočné

Jiří Hadač

Tak to je otázka, pokud by byly, byl by v bezpečí i Dragon při startu. Na druhou stranu, je to dobře pro SpaceX, určitě tím klesne váha dragonu a ty vynechané motory a palivo můžou dělat rozdíl mezi RTLS a přistáním na ASDS.

Mr. G

Zaujimave informacie.

NASA asi nebude robit rozdiel v tom, ci sa jedna o posadku pre dlhodobu misiu, alebo “komercnu navstevu”. Ak sa nemylim, tak aj pri komercnej posadke k ISS ma s nimi letiet astronaut NASA. Pravdepodobne sa zopakuje postup ako pri Dragonoch. Zo zaciatku kazda misia nova lod, ked sa preukaze bezpecnost, zacnu aj CD lietat opakovane.

Pri Dragone 2 asi SX pojdu cestou istoty a prve 2-3 zasobovacie misie budu mat vzdy novu lod, az potom sa zacnu pouzivat opakovane.