Dokáže raketa Vulcan Centaur společnosti ULA konkurovat Falconu 9?

V nedávném článku jsme v rámci srovnání dvou nových amerických pilotovaných lodí Crew Dragon a Starliner porovnávali i jejich nosné rakety. Dozajista jste se však doslechli, že firma United Launch Alliance má v plánu svou nosnou raketu Atlas V do budoucna nahradit zcela novým nosičem Vulcan. Dnešní článek tedy porovná tento plánovaný nosič s Falconem 9, který již přes deset let používá firma SpaceX.

Neoficiální vizualizace rakety Vulcan mířící na oběžnou dráhu (Autor: Mack Crawford / NASA SpaceFlight)

Historie rakety Vulcan

Americká firma United Launch Alliance, která je společným podnikem firem Boeing a Lockheed Martin, vznikla v roce 2006. Jejím cílem tehdy bylo sjednocení výrobních a vývojových center a tím snížit provozní náklady. Z praktického hlediska tím však firma na dlouhé desetiletí v podstatě získala monopol na vynášení všech amerických vládních družic. Bylo jedno, jestli jde o armádní, špionážní či vědecké zakázky, ULA v podstatě ovládla trh. Nenápadně jí však začala vznikat konkurence – nosič Falcon 9 se představil v červnu 2010, když poprvé vzlétl. Několik prvních let SpaceX jen plnilo svůj kontrakt pro NASA, ale bylo jasné, že se s touto rolí nespokojí. Podobným směrem se ale také ubíraly úvahy vládních agentur. V říjnu roku 2011 se totiž Národní průzkumný úřad (NRO), NASA a americké letectvo dohodly, že chtějí dát do budoucna možnost vynášet své náklady i novým slibným společnostem. V prosinci 2012 pak SpaceX získalo první dva kontrakty od ministerstva obrany, kterými narušilo monopol ULA. Šlo o mise DSCOVR a STP-2. Poslední hřebíček do rakve ULA byl zaražen v květnu 2015, když byla raketa Falcon 9 certifikovaná pro vynášení armádních zakázek, načež jich SpaceX začalo značnou část vyhrávat. Bylo tak jasné, že chce-li ULA do budoucna obstát proti konkurenci, bude muset přijít s něčím novým.

Srovnání počtu startů raket Atlas V a Falcon 9 v průběhu let (Zdroj: Tim Fernholz)

Koncem roku 2013 také vypukl konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem, a USA se postavily na ukrajinskou stranu. Postupně tak došlo k vyhlášení sankcí ze strany Spojených států vůči Rusku. Tím se pro firmu ULA, která výrazně spolupracuje s vládními agenturami, objevil další problém – motory RD-180 na její raketě Atlas V jsou vyráběny v Rusku. V roce 2014 byla v americkém kongresu zahájena debata o zákazu použití motorů RD-180, které jsou vyráběny v Rusku. Debata pak byla zakončena v v roce 2016, když byl odsouhlasen zákon, který říká, že od 31. prosince 2022 nesmí Amerika vypouštět své špionážní a vojenské družice na raketách Atlas V s ruskými motory.

ULA se však již dříve rozhodla zahájit radikální změny. Tou první byla změna ve vedení, když se v srpnu 2014 do jejího čela dostal Tory Bruno, dlouholetý vedoucí představitel firmy Lockheed Martin. Souběžně s tímto jmenováním byly zahájeny práce na vývoji nového, pokročilejšího nosiče, který by navázal na tehdy používané rakety ULA řad Atlas a Delta. Zároveň měl tento nosič být schopný konkurovat nosné raketě SpaceX. V září 2014 se společnost rozhodla investovat nespecifikovanou sumu do vývoje nového motoru firmy Blue Origin, kterým je BE-4. Počátek vývoje rakety je pak možno umístit do roku 2015, když šéf firmy Tory Bruno oznámil jméno nového nosiče – Vulcan (zvažovány byly také názvy Eagle, Freedom, Zeus a GalaxyOne).

Zleva: Tory Bruno z ULA a Jeff Bezos z Blue Originu na tiskové konferenci s modelem motoru BE-4 (Zdroj: Ars Technica)

Protože raketa Vulcan má pokračovat ve firemní tradici, bude se stejně jako u jejích předchůdců či konkurence jednat o dvoustupňový nosič o průměru 5,4 metrů a výšce 66 metrů. Pro srovnání, Falcon 9 má průměr 3,6 a výšku 70 metrů. Zatímco nosič firmy SpaceX používá v obou stupních stejnou palivovou směs (kerosen a kapalný kyslík), Vulcan bude v prvním stupni spalovat směs metanu a kyslíku a v druhém stupni pak vodík a kyslík.

Raketa Vulcan rozložená na jednotlivé části (Zdroj: ULA)

Motory

SpaceX používá u Falconu 9 motor Merlin 1D+ s otevřeným cyklem. To znamená, že část paliva vchází v optimálním poměru do plynového generátoru, kde roztáčí turbínu, která následně pohání turbočerpadla. Spaliny z turbíny jsou poté vyfouknuty ven. Výhodou tohoto systému je jednoduchost, nevýhodou je, že se tímto způsobem zbavujeme části paliva, která se tak nepodílí na generování tahu. Motor BE-4 však funguje poněkud jinak, protože pracuje s uzavřeným cyklem. To znamená, že pohonné látky nejdříve vstupují do tzv. preburneru (v případě motoru BE-4 se jedná o záměrně neoptimální poměr s nadbytkem kyslíku). Plyn, který projde turbínou, se pak nevypouští ven, ale zamíří do hlavní spalovací komory, kde se rovněž podílí na vytváření tahu. Nevýhodou je však vyšší komplikovanost systému a rychlejší opotřebení turbíny. Pozitivem je naopak to, že ani kapka paliva nepřijde nazmar a motory s uzavřeným cyklem mají ve srovnání s těmi s otevřeným cyklem vyšší specifický impuls. Pro zjednodušení si řekněme, že čím vyšší specifický impuls, tím účinněji je palivo v motoru používáno.

Raketa Vulcan bude mít na svém prvním stupni 2 motory BE-4, každý s tahem 2,446 MN a odhadovaným specifickým impulsem 311 s na hladině moře a 339 s ve vakuu. Raketa tak bude mít v základní konfiguraci tah přibližně 4,9 MN. Tah jednoho motoru Merlin 1D+ je nižší (854 kN), ale protože těchto motorů je na prvním stupni celkem devět, raketa má při startu tah 7,686 MN. Oproti motorům BE-4 mají však Merliny i nižší specifický impuls – 282 s na hladině moře a 311 s ve vakuu.

Přesuňme se nyní k hornímu stupni. Pokud rozdíly ve specifických impulsech na prvním stupni nebyly ještě tak výrazné, zde už nastává ten obří rozdíl mezi oběma nosiči. Raketa Vulcan bude používat horní stupeň Centaur V o průměru 5,4 metrů, a proto se raketa označuje také „Vulcan Centaur“, aby se odlišila od budoucích variant s pokročilejším horním stupněm ACES (o tom až dále). Centaur se v různých variantách používá už přes 50 let a díky své konstrukci a typu paliva se pořád jedná o jeden z nejlepších horních stupňů na Zemi. Tato nejnovější verze horního stupně je vybavena dvěma motory RL-10, každý z nich má tah 106 kN a specifický impuls 453,8 s. Horní stupeň SpaceX používá jeden motor Merlin 1D-Vac o tahu 934 kN se specifickým impulsem 348 s. Rychleji tedy dosáhne oběžné dráhy, ale díky nižší efektivnosti není schopen poskytnout nákladu takovou změnu rychlosti jako Centaur.

Raketa Vulcan bude používat i pomocné urychlovací motory na tuhé látky (SRB) GEM-63XL. Tyto motory budou připojovány k raketě výhradně v párech a maximálně jich bude možno k raketě připojit 6. Každý z těchto SRB pak přidá startující raketě dodatečný tah přibližně 2 MN. Cena jednoho se odhaduje přibližně na 6,6 milionů dolarů. Každý pár zvýší nosnost rakety vždy o několik tun.

Nosnost a cena

Falcon 9 v nejnovější variantě Block 5:

  • Výška: 70 m
  • Průměr: 3,66 m
  • Počet motorů: 9x Merlin 1D+, 1x Merlin 1D-Vac
  • Max. nosnost na LEO: 22,8 t
  • Max. nosnost na GTO: 8,3 t

Vulcan Centaur:

  • Výška: 61,6m se standartním aerodynamickým krytem, 67,4m s prodlouženým
  • Průměr: 5,4m
  • Počet motorů: 2x BE-4, 2x RL-10, 0-6 GEM-63XL, vždy v páru
  • Max. nosnost na LEO: 10,6 – 27,2 t
  • Max. nosnost na GTO: 2,9 – 14,4 t

Máme-li porovnat výkony obou raket, nemáme před sebou snadnou úlohu. Na pomoc si vezmeme tuto starší tabulku, která nám nabídne výkony rakety Vulcan ve variantě se 2 a 6 pomocnými motory SRB. Nejnovější údaje firmy ULA uvádí u jednotlivých variant nosnost o několik set kilogramů vyšší, ale pro naše účely je tato tabulka dostatečná. Raketa Falcon 9 firmy SpaceX překonává svou nosností 22,8 t na LEO a 8,3 t na GTO raketu Vulcan až do okamžiku, když k ní budou připojeny 4 SRB. V tento okamžik pak už přebírá štafetu nosič firmy ULA.

Výkony rakety Vulcan v různých verzích a jejich srovnání se současnými nosiči firmy ULA (Zdroj: Ars Technica)

Můžete namítnout, že raketa firmy SpaceX bude vždy levnější než Vulcan. Není to tak docela pravda, ale nejdříve se podívejme na prosté srovnání cen. Základní verze rakety Vulcan bude stát přibližně 100 milionů dolarů a s množstvím připojených SRB se cena zvyšuje. Tato cena je tedy dvojnásobná oproti Falconu 9, která se udává jako 50 milionů dolarů, pokud zákazníkovi nevadí již použitý první stupeň. A pokud v případě Falconu 9 nevezmeme do úvahy maximální nosnost na GTO, ale pouze maximální nosnost, po které je raketa schopna přistát (5,5 tuny), zjistíme, že nosnost 13,6 tun u Vulcanu s 6 SRB je více než dvojnásobná oproti Falconu 9.

Nosnost jednotlivých variant rakety Vulcan Centaur (Zdroj: Wikipedia)

Díky velkému aerodynamickému krytu tak nebude problém pro firmu ULA posadit na raketu více družic najednou a zákazníci se podělí o cenu vynášky. Tyto sdílené mise by si však pravdědpobně nevystačily se základní verzí Vulcanu a byly potřeba dodatečné SRB, takže cena by vzrostla na přibližně 130 milionů dolarů. Tyto „dvojmise“ sice mají své nevýhody především z hlediska organizace a logistiky, ale například u evropské Ariane 5 se docela osvědčily. Na druhou stranu, ceny Vulcanu jsou zatím stále jen cílem a dokud raketa nezačne létat, reálnou cenu se nedozvíme. Dosažení ceny 100 milionů dolarů je navíc podle Toryho Bruna podmíněno tím, že Vulcan bude startovat alespoň 10krát ročně. A to není v současném konkurenčním prostředí dominovaném SpaceX lehký úkol. Teprve čas tedy ukáže, kolik si ULA nakonec bude doopravdy účtovat za starty Vulcanu.

Co se týče nosnosti Vulcanu, bude dobré zmínit ještě další dva detaily. Kromě varianty rakety Vulcan s 6 motory SRB se plánuje ještě verze Vulcan Centaur Heavy. Tato varianta bude zahrnovat prodloužený horní stupeň Centaur, který tak pojme více paliva, a pro jeho pohon budou použity upravené motory RL-10 s prodlouženou tryskou. Cena této varianty Vulcanu se odhaduje na 200 milionů dolarů. Popsané úpravy sice nezvýší výkon rakety při letu na nízkou oběžnou dráhu, ale o 700 kg se zvýší nosnost rakety při startech, kdy bude potřeba doručit náklad přímo na geostacionární dráhu. Tím ULA dosáhne důležitého cíle.

Vizualizace startu rakety Vulcan společnosti ULA (Zdroj: ULA)

SpaceX i ULA se totiž přihlasily do soutěže amerických vesmírných sil o možnost vynášení vojenských nákladů. Aby se této soutěže mohla některá firma účastnit, musí být schopna vynést požadované množství nákladu na konkrétní orbitální dráhy (viz tabulku níže). Pokud si nyní porovnáte tabulku výkonů rakety Vulcan s těmito požadavky, je s největší pravděpodobností možno říci, že nově vyvíjený nosič firmy ULA tyto požadavky splňuje. Na rozdíl od SpaceX však k tomu potřebuje jen jednu raketu (i když v několika variantách). Aby SpaceX mohlo dostát stejným armádním požadavkům, muselo do soutěže kromě rakety Falcon 9 nabídnout i svůj silnější nosič Falcon Heavy.

Falcon Heavy má maximální nosnost 63,8 t na LEO a 26,7 t na GTO (v plně znovupoužitelném režimu pak 30 t na LEO a 8 t na GTO). Falcon Heavy tedy má vždy vyšší nosnost na LEO než Vulcan a ve variantě, kdy zahodí všechny tři stupně, porazí raketu Vulcan i v nosnosti na GTO. Pokud bychom však chtěli všechny tři stupně FH použít znovu, okamžitě nám nosnost na GTO klesne pod hodnotu, která se udává pro raketu Vulcan se 4 SRB. Ano, výkonnější horní stupeň, který používá firma ULA, začne v tomto okamžiku přinášet své ovoce.

Referenční orbity, které používá americké letectvo pro své mise. Náklady kategorie C vyžadují zvětšený aerodynamický kryt. (Zdroj: Reddit)

Aerodynamický kryt

Další zajímavou kapitolou, kterou nabídne srovnání obou raketových nosičů, je velikost aerodynamického krytu. V tomto směru lze jednoznačně říct, že vyhrává raketa Vulcan. ULA plánuje používat dva různě velké kryty – ten menší má rozměry 5,4 m a výšku 15,5 m, ten větší pak bude mít výšku 21,3 m. Již menší nabízený kryt překonává ten, který používá SpaceX, ten větší pak jednoznačně nabídne obří prostor a vyhoví požadavkům amerických vesmírných sil. Oproti tomu SpaceX kvůli tomu bude muset vyvinout prodloužený aerodynamický kryt a možnost vertikální integrace nákladu.

Srovnání velikosti aerodynamických krytů různých raket (Zdroj: ULA)

Znovupoužitelnost

Také je důležité připomenout, že SpaceX opakovaně používá první stupně svých raket. Je díky tomu schopno poskytnout zákazníkům slevu při získávání kontraktů. Bude tedy fér se na tomto místě zmínit i o tom, že podobné plány má s Vulcanem i firma ULA. Už v roce 2015 představil Tory Bruno koncept SMART, který by umožnil opakované použití motorů BE-4. Po vyhoření prvního stupně Vulcanu by došlo k odpojení motorové sekce, ta by pod sebou rozložila nafukovací tepelný štít, přestála průlet atmosférou, vypustila padák a v nízké výšce by posléze došlo k jejímu zachycení pomocí helikoptéry. Znovupoužitím motorové sekce firma plánuje ušetřit 65 % ceny prvního stupně.

Dalším z možných vylepšení, které v roce 2015 ULA pro svůj nosič představila, byl i vylepšený horní stupeň nazývaný ACES (Advanced Cryogenic Evolved Stage). Ten by byl kupříkladu schopný fungovat ve vesmíru nikoliv hodiny, ale i týdny a měl by obsahovat ještě řadu dalších vylepšení. Zda se tyto plány dočkají své realizace a kdy, to nám ukáže jen čas. Se znovupoužitelnou motorovou sekcí ani stupněm ACES se však nepočítá pro prvotní verzi Vulcanu, která má mít premiéru v roce 2021.

Horní stupeň ACES (Zdroj: ULA)

Pokud se podíváme na firmu SpaceX, je možno říci, že ta celé roky o vylepšeních své rakety Falcon 9 nejen mluvila, ale rovnou je prováděla. Od svého prvního startu prošla tato raketa hned třemi výraznými úpravami, které z tohoto původně středního raketového nosiče udělalo nosič těžký, který je navíc schopen na oběžnou dráhu dopravit i astronauty. Od posledního vylepšení, které znamenalo přechod na verzi Block 5, se však SpaceX rozhodlo zaměřit na vývoj orbitálního systému nové generace zvaného Starship a dalších větších úprav Falconu se v podstatě vzdalo. Tato lety prověřená a úspěšná raketa má totiž být ve všech ohledech překonána právě systémem Starship.

Přistání prvního stupně Falconu 9 během mise DM-2 (Foto: SpaceX)

Pokud bychom měli provést finální srovnání, lze říci, že jako autor jsem byl poměrně výrazně překvapen, jak kvalitní nosič vyvíjí firma United Launch Alliance. Dá se jednoznačně říci, že Vulcan zastíní vlajkový nosič SpaceX svým výkonem, avšak pokulhává z hlediska ceny a znovupoužitelnosti. V těchto kategoriích má Falcon 9 obrovský náskok, který bude ULA jen těžko dotahovat. Pokud navíc do srovnání zahrneme i Falcon Heavy, který je vlastně také jen jakousi výkonnější variantou Falconu 9, tato nejsilnější raketa současnosti trumfne i chystaný Vulcan Centaur Heavy, a to za výrazně nižší cenu.

Na závěr článku bych rád dal slovo šéfovi firmy ULA, Torymu Brunovi, který v březnu roku 2018 u příležitosti prvního startu rakety Falcon Heavy řekl následující:

Jsem velký fanda konkurenčního boje a obor dopravovy nákladu do vesmíru je díky tomu vzrušující. Nikdy totiž nevíte, co se stane. Pracuji v raketovém průmyslu už 35 let a nikdy jsem si nemyslel, že uvidím auto letící do vesmíru jen tak pro zábavu. Vlastně ještě pořád nevím, co si o tom mám myslet, ale ano, tohle je úžasná doba.

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
83 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Ralf

Nedokáže.

Ivo Janáček

Nějak mi nesedí ten začátek s tou první tabulkou. V textu vidím rok 2010, v tabulce rok 2009.

Jinak uznávám, že to srovnání vskutku není lehké. Raketa to asi bude vcelku solidní, ale zaráží mě cena za ty dva motory na prvním stupni. Znamená to, že Bezos ULA řádně natahuje pokud mají tvořit 65% ceny prvního stupně, což by mohlo být tak 30 – 40% celkové ceny. A nebo byla myšlena cena výrobní, pak by to mohlo dávat smysl a ten rozdíl dělá extra vysoká marže.

bohyn

On je ten graf o rok posunutej, i u Atlasu viz. pocet startu podle wiki 2016: 8; 2017: 6; 2018: 5; 2019: 2.

Naposledy upraveno před 11 měsíci uživatelem bohyn
Petr Melechin

Díky za upozornění, už upraveno.

Random

velmi zjednodušeně: motory jsou ta nejsložitější a nejdražší součástka, zbytek je kovová trubka 🙂
vem si že třeba RL-10 co mají na horním stupni stojí cca 20-30M$/kus

Jiří Hadač

Tady bych nezapominal, Ivo, ze motor BE-4 je navrzen jako znovupouzitelny, takze jeho cena se ma zaplatit pri opakovanych vyuzitich. Tim, ze to ULA bude ze zacatku hrnout na expendable, tak je to castecne pochopitelne.

Jan Jančura

Díky za zajímavý a objektivní článek

Rhorin

2021? To přijde na trh velice blízko Starship (tedy podle rychlosti tvorby iterací to nevypadá na moc dlouhou dobu). Oproti Falconu v některých aplikacích konkurenčně uspěje, ale jakou šanci má při vynášení těžkého nákladu oproti plně znovupoužitelné Starship?

Silhan.J

Sice se nemůžu SHS dočkat, ale zase bych ten projekt nepřeceňoval. Zatím se perou s kvalitou výroby tenkostěnné tlakové nádoby. Pak ji musí dostat bezpečně na orbitu a zase dolů. A potom se to musí naučit dělat levně a spolehlivě. A to nějakou dobu potrvá. Zatímco první rakety Vulcan jsou už ve výrobě.

Petr

Ve výrobě je něco, co nikdo neotestoval. Možná to taky okamžitě bouchne. Nový motor, nové raketa. Bude to také možná fenomenální průšvih. Fandím i ULA, Blur Origin i SpaceX. SpaceX se neojí testovat a neúspěchu. Jen tak se dostala tam, kde je nyní Falcon 9.

Silhan.J

Součástky Vulcanu jsou pochopitelně otestované. Nepiš tu nesmysly. Spx a ULA mají prostě jiný přístup. ULA jenom nejde cestou neničení obřích plechovek na louce. To si spíš vsadím na selhání SHS při prvním orbitálním letu než na Vulcan.

Robert

Tak tak, Vulcan neni v podstate nijak revolucny, je to takovy Atlas 6. Vulcan ma podobnu kostrukciu aj vyrobne postupy, len ovela viac optimalizovane s inak nastavenymi parametrami ako AtlasV, to je nieco uplne ine ako StarShip.

Jiří Lacina

Jistě nesmysly.Boeing má všechny součástky od letadel dokonale vyzkoušeny- proto jsou ta letadla stoprocentně spolehlivá. A ULA měla u Starlineru taky vše dokonale odzkoušeno – proto již vynáší astronauty na ISS

3,14ranha

Jenže ULA není Boeing a Atlas (od příštího roku pak Vulcan) není Starliner.

ULA si zakládá na 100% úspěšnosti startů a na špičkové dostupnosti jejich raket (tj. že start se nebude odkládat z důvodů na straně nosiče). Stejně tak si zakládá na přesnosti navedení na orbitu (u některých družic s pouze iontovým pohonem to může představovat několikaměsíční úsporu času).

To že toho nejsou plné noviny ještě neznamená že ULA nedělá upgrady svých raket, případně že netestuje nové technologie pro nový nosič. Věděl jste například že před třemi roky plynule sjednotili avioniku pro Atlasy i Delty ? Proč byste měl, vždyť nic nebouchlo že ?

yamato

napriek tomu sa obcas odlozi start kvoli nosicu a obcas nie je vysledna draha uplne dobra. Vyplati sa kvoli tomuto zadusit inovacie na cele dekady a uctovat zakaznikovi polmiliardu za start? Trh ukazal ze nie.

3,14ranha

Nerozumím co tím myslíte. Konkurence je dobrá věc, právě proto nechápu tady to kolektivní pohřbívání Vulcanu dřív než poprvé poletí. To tady chcete mít monopol SpaceX ?

Raketa Atlas V startovala poprvé v roce 2002, Raketa Vulcan odstartuje příští léto tj. 2021 (když se nic nepokazí). A je docela dobře možné že to bude první raketa která bude mít jako palivo kapalný metan, pokud ji nepředběhne Blue Origin.
Kromě toho lidé zapomínají na vylepšený horní stupeň Centaur, přičemž už ten původní Centaur byl možná nejlepší horní stupeň na světě.

Mě to přijde jako slušná inovace přiměřená potřebě amortizovat výrobní zařízení a zaškolit výrobní tým.

yamato

nejde tu ani tak o ULA alebo Vulcan, ale o filozofiu ktorou sa riadia. Zavedeni vyrobcovia velmi dlhu dobu tvrdili, ze rakety su jednorazove, pretoze musia byt, a ze meritkom ich uspesnosti je spolahlivost. Vo vysledku potom rakety z roku 2010 su na nerozoznanie od rakiet z roku 1960, technologicky aj cenovo. 50 rokov, pre porovnanie, to je rozdiel medzi Flyerom bratov Wrightovcov a F-86 Sabre.

A zrazu pride firma na zelenej luke, ktora inovuje co sa da, a v priebehu par rokov postavi pristavajuci booster a raketu lietajucu za zlomok beznej ceny, pricom spolahlivost je porovnatelna s ostatnymi vyrobcami, obcas dokonca vyssia. T.j. to co tvrdili zavedeni vyrobcovia, vratane ULA, jednoznacne nie je pravda, a ani to co vydavaju za inovacie, nie su inovacie, iba prebalovanie stareho tovaru. Dovolim si tvrdit, ze Vulcan nie je inovacia, vylepseny centaur je stale centaur, a dve naozaj inovativne veci na celom koncepte (zachrana motorov a stupen ACES) su odsunute kamsi do nejasneho buducna, az to vyzera ze ULA dufa ze to nebude musiet robit.

bohyn

meritkom ich uspesnosti je spolahlivost

Tak se podívejte třeba na Proton-M, což je raketa parametrama podobná Falconu9 a s podobnou cenou. Spolehlivost Protonu 90%, Falcon9 98%. Po příchodu Falconu ztratil Proton zakázky.

Yamato

Proton s 90% uspesnostou bol menej spolahlivy nosic aj pred prichodom F9, v porovnani so zapadnymi nosicmi (napr. Ariane). Napriek tomu mal zakazky a znacnu cast trhu. Takze cim bodoval? Cenou. Prisiel F9 s rovnakou cenou, ale lepsou spolahlivostou, a trhovy podiel je fuc. Jednoducho, napriek vsetkym traktatom o spolahlivosti a nedolezitosti ceny, trh ukazal ze aj tu je cena rozhodujuca. Konieckoncov autormi tych traktatov boli predrazeni dodavatelia ☺

3,14ranha

Měl byste si o Vulcanu něco přečíst a občas mrknout na tvítr Toryho Bruna (což je člověk kterého by ULA měla platit zlatem a po smrti mu postavit sochu). Teď je na kosmonautixu článek o kompozitních dílech (kryty, adaptéry nákladu…) kdy dnes asi nejlepší firma v oboru přenesla svoji výrobu (resp. část) právě do ULA (pro potřeby nosiče Vulcan).

Stejně tak “vulcanovský” Centaur V (oproti Centauru III na Atlasech) je právě už v podstatě prototyp ACESu. Bude mít autogenní tlakování, bude mít RCS poháněné O2+H2, tedy odparem z hlavních nádrží a při několikanásobné velikosti bude mít stěny tlusté jeden milimetr.

Už původní Centaur III byl téměř dokonalý (mnoho odborníků tvrdí že šlo o nejpokročilejší stupeň na světě). A jim se podařilo podstatně zlepšit všechny parametry ? Klobouk dolů !

ACES v pravém slova smyslu použije hardware Centauru V (nádrž, potrubí, motory atd.) a přidá už jen izolaci a navěsí pár dalších součástek pro mnohaměsíční trvanlivost paliva a možnost přečerpávání paliva na orbitě (což zatím prakticky nemá využití, takže tyhle věci budou řešit jako upgrade až to bude potřebovat nějaká mise.

Jan Jančura

Právě vyšel zajímavý článek o Vulcanu na Aldebaranu

Ivo Janáček

“ULA si zakládá na 100% úspěšnosti startů a na špičkové dostupnosti jejich raket (tj. že start se nebude odkládat z důvodů na straně nosiče).”

Se jim to aktuálně nějak nedaří ale…

3,14ranha

Marsovský rover je trochu speciální případ, klidně ať mě někdo opraví ale z důvodů radioaktivního materiálu na palubě, a potřeby sterilizovat náklad má tato mise asi trochu posunutou laťku bezpečnosti (kromě toho že mise na Mars je speciální už jenom tím cílem). Tak se radši všechno kontroluje desetkrát.

Podstatné je když se s rezervou stihne startovací okno.

Ivo Janáček

Ano jistě, ale problém je na straně rakety a ne nákladu, takže to jde plně za ULA a času na přípravu měli více než dost.

Jiří Lacina

V tomto případě nejde o to kdo komu fandí ( a já nezakrývám že ULA zazlívám její manýry z doby kdy měla v USA monopol a byla brzdou pokroku).Má reakce byla vedena proti autoritativnímu okřiknutí pana Petra ( ze strany pana Silhana.J) který si dovolil takovou nehoráznost ,že připustil tu možnost,že Vulcan by mohl mít neúspěšný start. Jistě chápu a připouštím vaše argumenty.Jako rozumní lidé se ale jistě shodneme na tom, že existuje jistá byť i třeba mizivá pravděpodobnost selhání jakéhokoliv raketového nosiče.A pokud se jedná o první start nosiče nového dá se předpokládat, že je taková pravděpodobnost několikanásobně vyšší než v případě nosiče prověřeného desítkami startů. V tom případě ale nebylo nesmyslné uvedení možnosti selhání Vulcánu ze strany pana Petra nýbrž naopak zcela nesmyslené a nehorázné bylo jeho okřiknutí ze strany Pana Silhana.J.
To co zde nyní napíši bude bezpochyby zavánět paranoiou. To jak někteří přispěvatelé nekriticky až dogmaticky obhajují ULA ve mě vyvolává dojem, jako by to byly manažeři za společností navázaných na firmu Boeing a měli za povinnost navštěvovat takovéto diskuse a hájit dobré jméno této firmy.

yamato

rad by som porovnal uspesnost SpX metody s nejakym inym vyrobcom, ale ocelove raketove nadrze tejto velkosti jaksi nikto iny neskusa vyrabat

trochu mi to pripomina supersonicky retrozazeh. Najskor vsetci “vedeli” ze je to tak tazke az sa to neoplati. Potom to SpX zvladla, za cenu porozbijania zopar boostrov. Zrazu uz by to vlastne zvladli vsetci, keby chceli. Potom to zacnu niektori skusat (myslim ze ESA ma nejaky program) a zistia ze ono je to vlastne dost tazke…

Samuel

Tak ultra tenkostenná plechovka nieje bežná tenkostenná nádoba a faktom je že už to vyladili do štádia keď sa to dá slušne použiť. Nemyslím že práve to je problém pre ktorý zlyhá prvá kompletná SHSS, šanca na zlyhanie tam je podľa mňa v štruktúre motorovej sekcie, tá bude veľmi neoverená ak nenechajú vybuchnúť prvých 5 SH. Nádrže, keď budú vo výrobe, už budú vychádzať zo SS len s možno hrubším či obdobným materiálom. Začala stavba novej SN z 304L, rovnako už budujú novú vysokú halu, veril by som že už niekde pripravujú komplexné časti pre prvú SH. Ak do konca tohto roku postavia “full-stack” tak do konca 2021 to bude dosť možno už použiteľný, aj keď sub-optimálny, systém. Pred rokom sme o tomto čase len snívali o halách a výrobe 1 prototypovej starship za 1-2 mesiace. 1.5 roku môže znamenať všeličo.

vencour

Není to trochu málo, Antone Petroviči?

Opravdu stačí nechat vybuchnout pět plechovek a pak se může slavit?

(tj. ona ta míra zjednodušování a bagatelizace občas vede až do extrému …)

A ano, držím palce.

Samuel

Niesom jasnovidec a reálne neviem
či to bude 1, 5 alebo 55. SpX je schopná v riešení zlyhávajúcich vecí a to bola podstata toho “ak nenechajú vybuchnúť prvých 5 SH” neviem prečo máte potrebu to vytrhávať, nemá to žiadnu hodnotu okrem zistnia že máte iný názor, čo je v poriadku samozrejme a nikomu to neberiem.

bohyn

2021 by měl přijít i New Glenn, jestli BO dodrží harmonogram.

Jiří Hadač

Jak pises, podle planu by mel, toho jsme tu taky srovnavali, konkretne s Falconem Heavy. A uprimne sem na nej hodne zvedavy a fandim mu, ikdyz si jeden muj kolega mysli opak 😀 ze, kolego.

Karel Zvoník

Kolega si myslí, že by si měl dát Bezosovy šanci. 😉😃

bohyn

přesně tak, on ten termín nakonec jednou vyjde i Muskovi, což je notrický odkládač 😀

Naposledy upraveno před 11 měsíci uživatelem bohyn
bohyn

Tak BO je tajemný jak hrad v Karpatech, klidně můžou s NG za měsíc vyrolovat s hotovou raketou. S Bezosovou konstantou moc zkušeností nemáme, oproti Muskově. Stejně tak není žádná záruka, že příští roku bude k dispozici Vulcan či OmegA nebo Ariane 6.

Marek

Jakkoli chápu, že článek nemá nejmenší ambici řešit mezinárdní politiku, tak věta: “vypukl konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem, a USA se postavily na ukrajinskou stranu” je v nejlepším případě zavádějící. Zkusme nazývat věci pravými jmény, Rusko Ukrajinu napadlo.

Silhan.J

Rusové jen rádi jezdí na dovolenou v stejnokrojích. To že omylem jezdí i na území Ukrajiny je způsobeno špatnou výukou zeměpisu na základních školách. Řeči o napadení jsou jen propaganda vrahů z Wall Streetu. 😉

Petr

Stejně tak byly na dovolené v 1968, že?

Silhan.J

Rusové prostě mají pro pořádání zájezdů slabost. V roce 1939 dokonce zvládli zájezd do Polska a o měsíc později hned jeli hned na lyžovačku do Finska, kde se jim tak líbilo že se tam ještě jednou vrátily.

Radek

USA se postavily na Ukrajinskou stranu. Stejně jako v jedné době USA se postavily na sovětskou stranu+další spojence. Takové jsou hrubé pravdy v nepolitické informovanosti. Vy sem taháte politiku. CHcete napsat jak bys te to řek vy, politicky neutrálně:)

Radek

Emo mozky ůtočí, bez argumentu tipické.

Silhan.J

Máš to trochu obráceně. To Sověti přiběhly s brekem za Spojenci poté co se jejich manželství s Němci rozpadlo chvíli po líbánkách v Polsku. A Spojenci zatím co bojovali v Evropě, Atlantiku, Africe a Pacifiku museli ještě Sovětům posílat obrovské množství materiálu a techniky, aby Hitler v rozvodovém řízení nezískal všechno od Stalingradu po Dálný východ.

vencour

Ani tohle nebylo tak jednostranné. IBM prodávala svojí techniku pro vyhlazovací tábory. Henry Ford byl velký fanoušek nacismu. Atd.
A USA rádi prodávali komukoliv, kdo platil (skoro). Na válce se přece dobře vydělává.

Silhan.J

Ano je to jednostranné. Nemůžeš přece porovnávat chování pár podnikatelů, kteří šli před vstupem do války proti politice své vlády, a to co udělali Němci se Sověty.

vencour

Když ono je to těžké srovnávat.

Na vládu si voliči, Kongres a tak, může došlápnout.
Těch “firmiček” bylo víc a normální člověk s nima nic nezmůže. Takže i fungování “demokracie” ve ztížené době je poněkud … ztížené.

Pardon, o tomhle se toho moc neví, stejně tak předpokládám, že obecně se ani neví o tématu, kterým toto vlákno začlo.

Člověk pak jen může říct “je mi těch lidí líto, vpravo i vlevo, jsou jen kanonenfutr”.

Huny

Ježiš, není to jedno? Hlavní je že článek jako takový je redakčně na úrovni, dá se pěkně číst a podává info o kosmonautice.

vencour

Jasně, že je to v kontextu jedno. Snažil jsem se to zamést tak, aby informace zazněly a nebylo proč diskutovat dál. Omlouvám se za zaplevelení vlákna.

yamato

a preto sa vymysleli sankcie, ktore brania zapadnym firmam zasobovat diktatorov, a ktore tak velmi vadia zvycajne zrovna tym diskuterom, co radi pripominaju americke firmy obchodujuce s hitlerom 🙂

Jiří Hadač

Mas pravdu, nemel sem vubec v umyslu resit mezinarodni konflikty, chtel sem jen nekonfliktne dostat do clanku informaci, ze amerika se rozhodla vyhlasit sankce vuci Rusku a v dusledku toho zakazat atlas V s motorem RD-180. Neni to clanek o historii ULA, ale pasaz o pozadi vzniku rakety Vulcan

PetrK

Za to ti budiž dík 🙂

M_M

Tak držím palce, ať je Vulcan konkurenceschopný a vrátí ULA do hry. Samozřejmě nepřestávám fandit SpaceX ať dominuje trhu a vydělá si tak na nádherný koncept SH/S.
Díky moc za článek, jen tak dál. O Blue Origin je málo slyšet. Jak jsou daleko s Glennem?

Petr

Jeff jde bohužel na ruku politikům, kteří chtějí příležitost mít kde odklonit prostředky “domů”. Jeff bohužel není fanda a vizionář jako Elon. Jeff má na prvním místě $. Nikdy by nešel do stejného rizika jako šel kdy Elon.
Možná je to dobře možná špatně. Je dobré mít rozjeté obě možné cesty, i když se jedna zdá teď ukrutně pomalá a neinovativní. Jeff jede na jistotu. Je dobré mít jako lidstvo i tuhle zálohu. Se SpaceX se může stát cokoliv. Celé to stojí na pár lidech.

To beru jako strašný risk lidstva věřit jen v jednu možnou cestu. Takže je dobré mít i ULA a Blue Origin.

vencour

Je hezké, že se stále odehrává “kapitalistická soutěž”, v tom dobrém smyslu. Je dobře, že více než jeden se “dotkne cílové pásky” ve fungování a letech za hranice atmosféry Země.
Mohla by na tom profitovat celá lidská civilizace, pokud přijde nějaké zjednodušení, zlevnění apod.

Ttim

Článek je velmi podrobný a konkrétní, palec nahoru. Dle mého ale pokulhává jeho základní premisa: srovnávat a porovnávat vulcan s falconem. Přeci nemůžu srovnávat paramety nosiče, který je už 10 let v plném nasazení (ok, v různých vývojových verzích) s nosičem, který snad možná poprvé odstartuje během 1 až 2 let. Podle mě nemůžeme porovnávat rakety podle toho, že jsou “podobné”. Musí se srovnávat to, co je v daný čas a za danou cenu k dispozici. A v tomto ohledu je určitě mnohem relevantnější srovnání vulcan x shs, i když koncepčně jsou úplně jiné. Takže – je mi líto, i přes obrovskou snahu ULA, nemůže vulcan objektivně vyjít líp, než falcon (cena, už ozkoušený nosič s téměř 100 starty), a nemůže vyjít líp, než shs (cena, nosnost, univerzálnost). A to ani nemluvím o druhé věci, která mě v tom konceptu přímo mlátí do očí – v okamžiku, kdy tady spacex už pět let piluje k dokonalosti motorické přistání 1st., vymýšlet záchranu jen motorů, nafukovací tepelný štít a zachytávání vrtulníkem – to mi přijde jako řešení ne několik kroků zpátky, ale několik generací zpátky (a to i když beru v potaz asi největší výhodu = na záchranu nepotřebuju vyšetřit palivo). Omlouvám se, můj názor.

Maniak

Srovnávat můžeme kde co a také to činíme. Srovnáváním si ujasňujeme souvislosti. Takže jsem rád za tenhle článek. Přináší podrobné srovnání stávající F9 a budoucí rakety Vulcan. To samé dělají inženýři a obchodníci v ULA, aby dokázali odhadnout úspěšnost nosiče. Takže a mě cajk.

vencour

Je srovnávat a “srovnávat”.

Pokud věřím, že něco jako SHS bude, tak to můžu brát s nadhledem a říkat si “no a co, Vulcan, je tady, konečně našli naše stopy” a těšit se na další článek se srovnáním Vulcanu a nástupce Falconu.

I tohle je v principu zábava, nějaké takové hecování. Je k věci.

Jiří Hadač

Nazor neni spatny, proc ne. Vubec se za nej nezlobim. Jen proste za 3-4 roky bude starliner letat na Vulcanu, takze mi prislo dobre se podivat, co nas ceka a bral sem to jako pokracovani srovnani Atlasu V vs Falcon 9.
Co se tyka znovupouzitelnosti, tady je zase nutno brat do uvahy, ze velka znovupouzitelnost zase znamena mene prace pro zamestnance, v jednom clanku toto tema rozebiral zajimave Karel Zvonik, tusim na kosmonautixu. Cili, vse ma sve pro a proti. A zrovinka Boeing planoval uz v sedesatych letech zachranovat Saturn V, ale nechtelo se to. Takze napady mel vzdy.

3,14ranha

Jak píše pan Hadač, Falcon a Vulcan budou přímí konkurenti v řadě zakázek – od armádních po pilotované a zásobovací lodě na ISS. A když se nic nepokazí tak Vulcanu zbývá do prvního startu ne víc než rok. Už se vyrábí přímo letové kusy.

Ať člověk fandí SpaceX sebevíc, tak hádat kdy Starship dosáhne certifikace pro lidskou posádku, kdy se podaří vyvinout a vyzkoušet nikoli jen nákladní, ale i obyvatelný horní stupeň (s podporou života atd.). A od kdy bude Starship dostatečně spolehlivá pro armádní a bezpečnostní složky USA… ne vážně nemám křišťálovou kouli. Optimisticky to může být jakýkoli časový údaj v rozmezí 2-10 let.

Vendelin

O tezke naklady zase takova rvacka neni(viz pocet startu fh) takze 10 startu rocne je trochu utopie.A zachrana motorove sekce s pouzitim nafukovaciho stitu a pomoci padaku taktez.Celkove dokud to neuvidim letet tak jsem trochu skeptik. To same ovsem plati i pro sx. Kazdopadne drzim palce

Jan Tichavský

Pokud bude nastavena nízká cena, tak bude rvačka o FH i Starship. FH měl testovací let před dvěma lety, vypadalo to že o něj moc zájem nebude a teď už má sjednáno nějakých 10 startů a spekuluje se o dalším využití NASA. Ono trochu trvá než se navrhne a odsouhlasí nová mise, která by větší hmotnost za nižší cenu využila. O využití pochyb nemám. Build it and they will come.

Silhan.J

Pokud bude mít SHS takové parametry jak Muska slibuje tak nebude důvod udržovat ve službě FH

Vendelin

Malem bych zapomel podekovat za super clanek a objektivni srovnani😃

petr

Pěkný článek. Ovšem pokud se díváte na na Vulcan v různých konfiguracích jen jako varianty tak objektivně Falcon Heavy je také jen varianta F9 a bylo by objektivní ho tedy rovnou zahrnout do porovnání. Pak dojdeme také k tomu, že je to varianta funkční a odzkoušená zatímco těžké varianty Vulcanu jsou v nedohlednu. Vulcan bude zatím k dispozici jen v základní verzi i bez záchrany motorů.(osobně si myslím,že se o to nakonec ani nepokusí jelikož než se k tomu dostanou tak je převálcuje konkurence NG a SS).
Celé to nevychází hlavně ekonomicky. Kolik specifických nákladů, které nemůže v nějaké variantě vynést levněji F9 nebo FH ročně je? Deset jich nebude ani zdaleka. Takže je to určitě zajímavá raketa, která pokud opravdu poletí vykryje nějaký malí prostor na trhu, ale zároveň je to raketa která se nikdy nezaplatí jelikož jí velice pravděpodobně brzo převálcuje konkurence i v tomto malém prostoru, který nyní může obsadit.