Kdy proběhne příští mise Starlink? Situaci komplikuje nedostatek čipů i tenčící se zásoby kyslíku kvůli covidu

Tento víkend skončí dva měsíce dlouhá pauza, během které neproběhly žádné starty SpaceX. V prvním pololetí přitom firma provedla rekordních 20 misí a vypadalo to, že se do konce roku přiblíží k vysněné hranici 40 startů. Proč tedy tak dlouho žádný start neproběhl? Důvodů je hned několik a s některými se SpaceX potýká vůbec poprvé. Společnosti se dotkl celosvětový nedostatek čipů a nově začíná hrozit také nedostatek kapalného kyslíku, který je potřeba pro starty raket.

Falcon 9 během vývozu na rampu před aktuální misí CRS-23 (Foto: SpaceX)

Zatím poslední misí SpaceX byla Transporter-2, která proběhla na konci června. Poté nastalo téměř dva měsíce dlouhé období sucha, které se nyní chýlí ke konci, jelikož na 28. srpna je plánována zásobovací mise CRS-23 s lodí Dragon. Z dvacítky startů v první polovině roku tvořily většinu mise Starlink, kterých proběhlo celkem 13 (poslední v květnu). Tím byla dokončena první orbitální slupka této satelitní konstelace, což by mělo zajistit konstantní pokrytí signálem většiny povrchu Země. Následně se očekávala kratší pauza a už v červenci chtělo SpaceX zahájit budování polární části konstelace Starlink pomocí startů z Vandenbergovy základny v Kalifornii. Společnost kvůli tomu přestěhovala přistávací plošinu Of Course I Still Love You z Floridy a do Kalifornie také odeslala minimálně jeden první stupeň Falconu 9 pro tyto polární mise. V červenci se zdálo být vše připraveno, ale starty s družicemi Starlink přesto byly postupně odloženy na srpen a pak dokonce až na září.

Plošina OCISLY na palubě lodi Mighty Servant 1 během cesty Panamským průplavem při stěhování do Kalifornie (Foto: Fundación Ayudinga)

Důvod tohoto zdržení dlouho nebyl známý, ale situaci nyní vyjasnila prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell na konferenci Space Symposium. Podle ní je hlavním důvodem dlouhé pauzy to, že všechny nově vynášené družice Starlink už budou vybaveny laserovými pojítky pro vzájemnou komunikaci na orbitě, a firma čekala, až bude tento nový typ satelitů připraven. Z dřívějška víme, že lasery jsou velmi drahé a SpaceX už dlouho pracuje na jejich zlevnění. Není však jasné, jestli aktuální zdržení souvisí s problémy ve vývoji levnějších laserů nebo je hlavním důvodem celosvětový nedostatek čipů. Ten totiž Gwynne Shotwell na konferenci zmínila v kontextu nově vyvíjených terminálů, které slouží k připojení uživatelů k síti Starlink. Prezidentka SpaceX očekává, že firma se z hlediska nedostatku čipů pro terminály dostane z nejhoršího snad během října. Ale jak říkám, není jasné, jestli zdržení terminálů a družic představuje dva oddělené problémy, nebo obojí souvisí s nedostatkem čipů. Nicméně je jisté, že SpaceX teď dva měsíce nestartovalo, protože se zdržela výroba nové generace družic a firma zároveň aktuálně neměla žádné další zákazníky, jejichž náklad by byl připraven na vynesení na oběžnou dráhu.

První družice Starlink vybavené laserovými pojítky letěly na misi Transporter-1 (Zdroj: SpaceX / Tesla Oracle)

Gwynne Shotwell 25. srpna odhadovala, že příští mise Starlink proběhne přibližně za tři týdny, tedy někdy v polovině září. Neupřesnila však, jestli půjde o start z Kalifornie, nebo z Floridy. SpaceX totiž v posledních měsících podalo řadu žádostí u úřadu FCC ohledně svých plánovaných misí Starlink. Z nich vyplývá, že firma v dohledné době chystá polární starty jak z Kalifornie (inklinace 70°), tak z Floridy (inklinace 97,6°). V druhém jmenovaném státě ale navíc budou nadále probíhat také mise s inklinací 53,2°. Ty budou budovat novou slupku, která bude v podstatě totožná jako aktuálně dokončená slupka (inklinace 53°). Zkrátka, SpaceX chystá tři typy misí Starlink ze dvou různých kosmodromů, ale momentálně není jasné, který z nich má prioritu a odkud tedy bude startovat příští mise.

Start mise Starlink v1-28, zatím poslední vyhrazené mise Starlink (Foto: SpaceX)

Nedostatek čipů ale není jediným problémem, který může vést ke zdržením startů SpaceX. Gwynne Shotwell totiž na konferenci prozradila, že kosmický průmysl se nejspíš brzy dotkne nedostatek kapalného kyslíku. Tato látka v kombinaci s palivem pohání většinu tradičních raket, včetně Falconů, Starship nebo konkurenčního Atlasu V. Důvodem nedostatku kyslíku je pokračující pandemie covidu-19. Nakažení v nemocnicích totiž potřebují kyslík pro pomoc s dýcháním, a to vede k tomu, že dodavatelé této látky z pochopitelných důvodů prioritizují potřeby nemocnic. S nedostatky se potýkají také čističky vod, které využívají kyslík. Gwynne Shotwell očekává, že problémy s dodávkami kyslíku budou mít negativní dopad na letošní starty SpaceX. Elon Musk pak na Twitteru uvedl, že nedostatek kyslíku zatím SpaceX neovlivnil, ale připustil, že to výhledově představuje riziko.

Kyslíková nádrž u rampy LC-39A (Foto: Michael Baylor / NASA Spaceflight)

SpaceX tedy nejspíš může zapomenout na to, že letos splní vytyčený cíl provést 40 startů raket Falcon. Lze očekávat, že v případě nedostatku kyslíku bude SpaceX prioritizovat starty platících zákazníků na úkor vlastních misí Starlink, kterých tedy do konce roku možná proběhne méně, než bylo původně plánováno. Ale i tak se máme na co těšit! Už v polovině září by měla proběhnout turistická orbitální mise Inspiration4 a v říjnu má po více než dvou letech startovat další Falcon Heavy. Na listopad jsou pak v plánu například zajímavé vědecké mise IXPE a DART.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
56 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Petr

priritizovat starty.. je tam chyba.. jinak super článek díky!

PetrV

Jsem myslel, že kapalný kyslík a dusík budou vyrábět na starbase.

Invc

1) klíčové slovo je “budou”
2) F9 nestartují ze Starbase

Jirka

Stejne jako odnekud dovazeji kyslik na Starlink kosmodromy ted, stejne tak jej mohou budoucne dovazet ze Starbase…Spis je to o tom, zda celou Starbase produkci kysliku nespolkne SS a SH…

Samo

Voziť kyslík cez polovicu USA by bolo dosť drahé, pri prevoze by o nemalú časť prišli kvôli odparu…

3,14ranha

Kapalný kyslík se nevyplatí vozit na větší dálku než pár kilometrů. Pokud tedy mluvíme o dopředu plánované spotřebě a v průmyslovém měřítku (což oboje pro starty raket platí na 100%).

Covid krize aspoň ukázala limity dnešních technologií ve vztahu k reusable raketám. Vymyslet zásobování/výrobu pro tisíce až desítky tisíc tun kryogenních PHM (pro potřeby Starship) je velmi ambiciozní (a časově náročný) projekt sám o sobě.

Naposledy upraveno před 27 dny uživatelem 3,14ranha
Invc

Bych z toho zase takové drama nedělal.

Podíváme se někam za humna ne? Třinecké železárny – Linde 2015: za 1.6 miliardy Kč separátor s kapacitou 34 000 Nm3 za hodinu… tj. nějakých 50t/hod (1200 t / den).

Viktor

Kdy by mela vyroba kysliku ve Starbase zacit?

Ivo Janáček

Jednak potřebují zařízení a pak zdroj energie. jak vidím ty diesel agregáty, tak tam asi nemají elektrické vedení resp. asi nemá dostatečnou kapacitu. Takže to ještě bude zajímavé jak to budou řešit.

EvzenJ

Jako zdroj energie se nabizi solarni panely od Tesly – jenom nevim kolik fotbalovych hrist by jich muselo byt.

EvzenJ

Dokazal by nekdo spocitat, kolik je potreba energie na vyrobu 1kg kysliku – a potom by se nechal urcit pocet fotbalovych hrist se solary pro start jednoho Starshipu 1 tydne.

Meh

Prosim Vas, pouzivejte standardni jednotky.

Za predpokladu, ze:

  • 1 Fabie je 4100×2500 mm (delka x sirka)
  • 1 panel je 1000×1650 mm a da 300kWh / rok
  • 50kWh je potreba na rozklad 9kg dihydrogenmonoxidu na 1kg vodiku a 8kg kysliku

Takze:

  • 1 Fabie odpovida zhruba 6.2 FWE panelum, coz je cca 1850 kWh / rok.
  • 1 Fabie udela za rok zhruba 300 kg kysliku (8 * 300 * 6.2 / 50)

Pokud ta nadrz pojme 1200t kysliku, tak ji jedna Fabie naplni za 4000 let, obv.
Pokud to chcete naplnit treba za den, tak potrebujete 4000×365 krat vice Fabii.

Tj. nejakych 1.5 MegaFabii / den , coz je cca. 1000x velikost odstavne plochy pro nedodelane Fabie v MB.

Na nejake jednotky SI si to uz snad zvladnete prepocitat sam …

EvzenJ

Diky za predstavu, 10mil panelu na plose 4x4km – tudy asi cesta nevede.

J R

Step 1: Make your requirements less dumb

Opravdu chceš vyrábět kyslík elektrolýzou vody?

Zkus se zhluboka nadechnout, možná tě napadne lepší zdroj.

Meh

Tak uz nas nenapinejte a pochlubte se, co napadlo Vas. Pri te prilezitosti to muzete rovnou prepocitat.

Invc

Tak se zkus zhluboka nadechnout … to co dýcháš je z 21% chemicky nevázaný kyslík.

Kyslík se průmyslově vyrábí separací ze vzduchu…

Naposledy upraveno před 28 dny uživatelem Invc
Petr Šída

Cha, bingo. Jde o separaci chlazením pod bod varu, a mimo jiné to má i spoustu vedlejších produktů.

Meh

Coz vam bude na marsu platne jak mrtvemu zimnik, narozdil od rozkladu molekul H2O nebo CO2 elektrolyzou.

Invc

Posledně, co sem koukal na mapu, tak Starbase/Boca Chica byla stále v Texasu na planetě známé jako Země…

A pokud jde o elektrolyzu CO2 … mno jde to, ale zase je to drbani se pravou nohou za levym uchem, stejne jako vyroba kysliku elektrolyzou na Zemi. Pokud je tvym cilem metan a kyslik tak elektrolyza vody ti da H a O … a Sabatierova reakce ti da z CO2 primo metan a vodu (vymenou jen za teplo).

Naposledy upraveno před 28 dny uživatelem Invc
Petr Šída

Tak tak Sabatier, jinak v Bocachica už teď existuje plynová elektrána s výkonem 12 MW, jakmile zprovozní chladič, pojedou separaci ve velkém, vlastně čekají jenom na nádrže

akuhtr

mmnt…Sabatier a plynová elektrárna? To jako budou pálit zemní plyn obsahující metan aby vyrobily metan? 🙂

Invc

Ale ne…

Sabatier na Marsu (ten se sem vmotal protože Meh, když se dostal do úzkých, tak udělal “krok stranou” a vytáhl Mars a bryskně k němu vymyslel elektrolýzu CO2).

Na Zemi”normální” separátor kyslíku…

akuhtr

Ok, už jsem se lekl 🙂

Petr Šída

Přesně, sody za zkratku, Sabatier na Marsu a plynová elektrárna v Boca chica

Petr Šída

Sorry… Zatracené opravy

Invc

A pokud bys chtěl počítat, tak to vychází kolem

0,6 kWh / 1Nm3
tj. cca 16,4 kWh na tunu

už v kapalném stavu.

J R

Pro jakou technologii je tato hodnota? Já jsem našel pro kryogenní destilaci 1,1MWh/t s tím, že s využitím odpadního tepla se to dá zredukovat minimálně na polovinu, takže řekněme 500kWh/t.

Invc

Fix.. máš pravdu – špatný přepočet z Nm3 na t…

0,6 kWh / 1Nm3
tj. cca 420 kWh/t.

EvzenJ

420 kWh/t -> 504000kWh / 1200t O2
1 panel 300kh/rok -> 1680 panelu pro naplneni jednoho SS za rok
pokud bude startovat kazdy 4 den -> 151000 panelu (plocha 500x500m). Pokud budou startovat mene casteji (1xtydne, 1x14dnu) bude ta plocha a pocet panelu mensi.
Vypada to silene, ale uz dokazali silenejsi veci.

Naposledy upraveno před 27 dny uživatelem EvzenJ
Samo

Panely sú utópia, už majú plynové agregáty, panely jedine ako doplnok…

Invc

mno … vynechme utkvělou představu o solárech.. ale myslím, že tomu nerozumíš správně:

1) 1200 t je hmotnost metanu a kyslíku dohromady. Kyslíku je “jen” nějakých 940t. Mnohem lepší že? 😉

2) Jenže 940t je jen ve Starship. Aby to letělo, je třeba Super Heavy pod ní – a tam je dalších cca 3400 t metanu a kyslíku, z čehož kyslík bude kolem 2 660t.

Tož suma sumárum na jeden start 3 600t kyslíku 🙂

technomagg

Hele ona plocha 500×500 metrů není nic nereálného ale. Vemte si jak obrovské plochy mají střechy těch hangárů, obslužných provozů apod. – a počítat 300kWh na jeden panel za rok mi přijde málo v zeměpisné šířce v jaké je Starbase – to by odpovídalo našim podmínkám – tam mají toho sluníčka podstatně více. Neviděl bych jako nic nereálného že to ve výsledku na každé střešní ploše oplácají panely už jen proto aby dostaly spotřebu energie ze sítě na co nejmenší úroveň – ale nemyslím si že se budou snažit o úplnou nezávislost na rozvodné síti. To je totiž ekonomický nesmysl.

Petr Šída

Ale hlavně tam už mají dvanáctimegavatovou plynovou elektrárnu, teď, stojící….

PetrV

Energie je základ. Můžeš dát foto?

PetrV

Koukl jsem dolů

3,14ranha

Plochu panelů vám z hlavy nespočítám, ale z dřívějších diskuzí si pamatuji že pro rutinní lety (vyšší než týdenní frekvence letů) vychází trvalá spotřeba příslušné kyslíkové “rafinérie” na nízké stovky megawatt.

Pro rutinní provoz už nebude možné lepit to jak vlaštovky hnízdo (jako dosud). Proč? Protože bezpečnost a nevýhodná ekonomika provozu takového “blobu” malých rafinérií.

Podle všeho půjde o projekt na klíč za cca miliardu dolarů s dodací lhůtou v desítkách měsíců (výhodou pro trvalý provoz bude fakt nízká, bezkonkureční cena produktu – kryokyslíku).

technomagg

osobně si myslím že budou chtít jít cestou vlastního řešení hodně podobného tomu co budou plánovat na Marsu – už jen proto že z pohledu výzkum/vývoj je to elegantnější řešení to zkusit na zemi v aplikaci kterou budou využívat v praxi – budou moci odladit provoz, vychytat mouchy před tím než to naloží a použijí na marsu.

Invc

Na Marsu budeš potřebovat natankovat jednu SS (bez SH) … jednou za půl roku.

Na Zemi potřebuješ natankovat jeden celý systém (SS + SH) několikrát za den.. jen abys měl něco na tom Marsu, co bys mohl natankovat.

Je nesmysl pokoušet se to dělat tady “Marsovskou cestou”. Vyzkoušet ano … ale běžný provoz touhle cestou je nesmysl (a to nejen ekonomický).

PetrV

Hlavně lox,lon, metan se odparuji, takže rychle vyrobit a spotřebovat.

kuřecí stehno

lon? Liquid oxyd nitrogen?

PetrV

bez oxidu, překlep.

Adam Ř

Muskův kation – Elon bez e
😀

PetrV

Musi postavit elektrarnu na plyn . Plyn buď těžit, zkapalnený nebo potrubí.
Každá velká fabrika má svůj zdroj ee.

Samo

https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=52398.0;attach=2037124;image

https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=50660.0;attach=2037148;image

SpaceX doviezla a už aj zapojila v júni 5 týchto plynových beštiíí, dokopy majú 17,2 MWe a zatiaľ ich kŕmia cisternami s LNG. Ako vyššie spomínal Invc 420kWh/t LOX to robí pri produkcii 17,2 MW inštalovaného výkonu 2 889 600 kWh teda potenciálna kapacita na 6880t LOX za týždeň, dosť pre dva lety Starship Supeheavy pri nejakých 3000t LOX potrebného pre jeden let! Otázka je akú kapacitu má skvapalňovacia jednota v Starbase. Agregáty pekne vidieť na preletoch RGV aerial, len tam majú zlé číslo 12MW miesto 17.2 MW čo tam je.

https://youtu.be/zsfBHzYAxco?t=332

Naposledy upraveno před 27 dny uživatelem Samo
PetrV
Invc

Matně si vzpomínám na nějakou větrnou farmu… ale už nevím, kde to bylo a nechce se mi hledat.

Samo

Agregáty v Boca Chica nainštalované len nedávno pre rafinériu sú plynové a majú výkon 12MW cca. teda dosť a je to vyriešený problém aspoň zatiaľ. Tie mnou spomenuté aregáty pekne vidieť na leteckých fotkách. Viem SpaceX pre výrobu používa, používala dieslové agregáty.

Vendelin

Dotaz pro pana melechina. Kdyz jsem cetl clanek na technetu od pana vsetecky na stejne tema o den pozdeji byl jsem puvodne presvedcen ze jste ho psal vy. Vy nejak spolupracujete nebo se mi jen zda ze ten clanek je zjednoduseny a obslehnuty od vas. Pisu z tel. Pardon za gramatiku🙄

Invc

Petrovy články (a Jirkovy) odtud vycházejí na Technetu.

Ale zrovna tohle bych řekl, že má jen společný zdroj – tiskové zprávy o vystoupení Gwynne na 36 Space sympoziu – což bylo celkem mediálně pokryto, takže to prosáklo i do ČTK

Vendelin

Diky za vysvetleni. Alespon timto se tedy panu vseteckovi omlouvam

Vendelin

Ok. Ale kdyz pak ctu obcas paskvily a pod tim redakcne upraveno tak je mi lito vasi prace🙄. No nic nebudem se v tom uz hrabat. Kazdopadne dik za odpoved

Vendelin

Snad jsem nikoho neurazil . Je to jen muj pocit