Kdy proběhne příští mise Starlink? Situaci komplikuje nedostatek čipů i tenčící se zásoby kyslíku kvůli covidu

Tento víkend skončí dva měsíce dlouhá pauza, během které neproběhly žádné starty SpaceX. V prvním pololetí přitom firma provedla rekordních 20 misí a vypadalo to, že se do konce roku přiblíží k vysněné hranici 40 startů. Proč tedy tak dlouho žádný start neproběhl? Důvodů je hned několik a s některými se SpaceX potýká vůbec poprvé. Společnosti se dotkl celosvětový nedostatek čipů a nově začíná hrozit také nedostatek kapalného kyslíku, který je potřeba pro starty raket.

Falcon 9 během vývozu na rampu před aktuální misí CRS-23 (Foto: SpaceX)

Zatím poslední misí SpaceX byla Transporter-2, která proběhla na konci června. Poté nastalo téměř dva měsíce dlouhé období sucha, které se nyní chýlí ke konci, jelikož na 28. srpna je plánována zásobovací mise CRS-23 s lodí Dragon. Z dvacítky startů v první polovině roku tvořily většinu mise Starlink, kterých proběhlo celkem 13 (poslední v květnu). Tím byla dokončena první orbitální slupka této satelitní konstelace, což by mělo zajistit konstantní pokrytí signálem většiny povrchu Země. Následně se očekávala kratší pauza a už v červenci chtělo SpaceX zahájit budování polární části konstelace Starlink pomocí startů z Vandenbergovy základny v Kalifornii. Společnost kvůli tomu přestěhovala přistávací plošinu Of Course I Still Love You z Floridy a do Kalifornie také odeslala minimálně jeden první stupeň Falconu 9 pro tyto polární mise. V červenci se zdálo být vše připraveno, ale starty s družicemi Starlink přesto byly postupně odloženy na srpen a pak dokonce až na září.

Plošina OCISLY na palubě lodi Mighty Servant 1 během cesty Panamským průplavem při stěhování do Kalifornie (Foto: Fundación Ayudinga)

Důvod tohoto zdržení dlouho nebyl známý, ale situaci nyní vyjasnila prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell na konferenci Space Symposium. Podle ní je hlavním důvodem dlouhé pauzy to, že všechny nově vynášené družice Starlink už budou vybaveny laserovými pojítky pro vzájemnou komunikaci na orbitě, a firma čekala, až bude tento nový typ satelitů připraven. Z dřívějška víme, že lasery jsou velmi drahé a SpaceX už dlouho pracuje na jejich zlevnění. Není však jasné, jestli aktuální zdržení souvisí s problémy ve vývoji levnějších laserů nebo je hlavním důvodem celosvětový nedostatek čipů. Ten totiž Gwynne Shotwell na konferenci zmínila v kontextu nově vyvíjených terminálů, které slouží k připojení uživatelů k síti Starlink. Prezidentka SpaceX očekává, že firma se z hlediska nedostatku čipů pro terminály dostane z nejhoršího snad během října. Ale jak říkám, není jasné, jestli zdržení terminálů a družic představuje dva oddělené problémy, nebo obojí souvisí s nedostatkem čipů. Nicméně je jisté, že SpaceX teď dva měsíce nestartovalo, protože se zdržela výroba nové generace družic a firma zároveň aktuálně neměla žádné další zákazníky, jejichž náklad by byl připraven na vynesení na oběžnou dráhu.

První družice Starlink vybavené laserovými pojítky letěly na misi Transporter-1 (Zdroj: SpaceX / Tesla Oracle)

Gwynne Shotwell 25. srpna odhadovala, že příští mise Starlink proběhne přibližně za tři týdny, tedy někdy v polovině září. Neupřesnila však, jestli půjde o start z Kalifornie, nebo z Floridy. SpaceX totiž v posledních měsících podalo řadu žádostí u úřadu FCC ohledně svých plánovaných misí Starlink. Z nich vyplývá, že firma v dohledné době chystá polární starty jak z Kalifornie (inklinace 70°), tak z Floridy (inklinace 97,6°). V druhém jmenovaném státě ale navíc budou nadále probíhat také mise s inklinací 53,2°. Ty budou budovat novou slupku, která bude v podstatě totožná jako aktuálně dokončená slupka (inklinace 53°). Zkrátka, SpaceX chystá tři typy misí Starlink ze dvou různých kosmodromů, ale momentálně není jasné, který z nich má prioritu a odkud tedy bude startovat příští mise.

Start mise Starlink v1-28, zatím poslední vyhrazené mise Starlink (Foto: SpaceX)

Nedostatek čipů ale není jediným problémem, který může vést ke zdržením startů SpaceX. Gwynne Shotwell totiž na konferenci prozradila, že kosmický průmysl se nejspíš brzy dotkne nedostatek kapalného kyslíku. Tato látka v kombinaci s palivem pohání většinu tradičních raket, včetně Falconů, Starship nebo konkurenčního Atlasu V. Důvodem nedostatku kyslíku je pokračující pandemie covidu-19. Nakažení v nemocnicích totiž potřebují kyslík pro pomoc s dýcháním, a to vede k tomu, že dodavatelé této látky z pochopitelných důvodů prioritizují potřeby nemocnic. S nedostatky se potýkají také čističky vod, které využívají kyslík. Gwynne Shotwell očekává, že problémy s dodávkami kyslíku budou mít negativní dopad na letošní starty SpaceX. Elon Musk pak na Twitteru uvedl, že nedostatek kyslíku zatím SpaceX neovlivnil, ale připustil, že to výhledově představuje riziko.

Kyslíková nádrž u rampy LC-39A (Foto: Michael Baylor / NASA Spaceflight)

SpaceX tedy nejspíš může zapomenout na to, že letos splní vytyčený cíl provést 40 startů raket Falcon. Lze očekávat, že v případě nedostatku kyslíku bude SpaceX prioritizovat starty platících zákazníků na úkor vlastních misí Starlink, kterých tedy do konce roku možná proběhne méně, než bylo původně plánováno. Ale i tak se máme na co těšit! Už v polovině září by měla proběhnout turistická orbitální mise Inspiration4 a v říjnu má po více než dvou letech startovat další Falcon Heavy. Na listopad jsou pak v plánu například zajímavé vědecké mise IXPE a DART.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
54 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře