Kolik stál vývoj Crew Dragonu ve srovnání s jinými kosmickými loděmi NASA

Crew Dragon před misí DM-2 (Foto: NASA)

První mise Crew Dragonu s lidskou posádkou se blíží a spolu s ní mnoho lidí napadá otázka, kolik vlastně tahle „sranda“ stála. Jedná se o společný projekt NASA a SpaceX, do kterého byly investovány miliardy dolarů amerických daňových poplatníků. Je tedy na místě podívat se, jaké byly celkové náklady a jak si výše investice NASA vede při srovnání s jinými vývojovými programy pilotované kosmonautiky. Čísla vás možná překvapí.

Program Commercial Crew byl zahájen v roce 2010 s cílem financovat soukromé firmy, které by pro NASA vyvinuly kosmické lodě pro dopravu astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Celý projekt byl ale navržen velmi odlišně, než co bylo do té doby běžné. Problematiku dobře popsal Eric Berger z Ars Technica:

U předchozích velkých projektů pilotované kosmonautiky to probíhalo tak, že inženýři NASA přesně zadali, co potřebují, vybrali dodavatele, který to vyrobí, a poté pečlivě sledovali a hlídali každý krok. Dodavateli byly proplaceny náklady a dostal štědrý příplatek navíc. Když pak měl produkt 5 let zpoždění a rozpočet byl dvojnásobný oproti původnímu plánu, dodatečné náklady musela zaplatit NASA. To firmy nemotivovalo ke včasnému dodání produktu, ale vláda nakonec přeci jen dostala, co chtěla.

Administrátor NASA Mike Griffin přišel s „komerčním“ přístupem, který se dost lišil. Místo hotového řešení, které by dodavatel realizoval, NASA jen definovala, jakou službu hledá. V případě programu komerčního nákladu NASA potřebovala pravidelnou dopravu několika tun zásob na oběžnou dráhu. Agentura ale soukromým firmám neřekla, jakým způsobem toho mají docílit. Místo toho je nechala navrhnout vlastní kosmické lodě, které by splňovaly kýžené požadavky. A hlavně NASA firmám za tyto služby zaplatila pouze fixní částku. Výměnou za to firmám zůstalo vlastnictví vyvinutých lodí.

První popsaný typ kontraktu se nazývá „cost-plus“ a běžně se používá u velkých projektů, u kterých je příliš mnoho rizik a neznámých nebo nemají komerčně využití, takže nelze očekávat, že je nějaká firma vyvine na vlastní náklady pro svoje účely. Příkladem takových projektů jsou třeba raketa SLS nebo vesmírný dalekohled Jamese Webba. Druhý typ kontraktu se nazývá „fixed-price“ a hodí se pro projekty, u kterých není potřeba vyvinout příliš pokročilé nové technologie nebo přijít s nějakým revolučním řešením. Fixní hodnota kontraktu navíc firmu motivuje, aby projekt dokončila co nejrychleji a nejlevněji, protože náklady plynoucí z odkladů a překročení rozpočtu jdou na vrub firmy, nikoli NASA. Projekty jsou pak pro NASA levnější, než kdyby agentura zvolila způsob „cost-plus“.

NASA využila kontrakty s fixními částkami například u programů COTS a CRS, z nichž vzešly rakety Falcon 9 a Antares spolu s nákladními loděmi Dragon a Cygnus. Ty od roku 2012 pravidelně zásobují ISS za výrazně nižší ceny, než kdyby NASA nadále používala raketoplány nebo si vyvinula vlastní loď. Programy se tedy velice osvědčily a NASA následně fixní kontrakty použila také pro dopravu posádek na ISS, tedy program Commercial Crew. Z několika uchazečů o tento kontrakt nakonec byly v roce 2014 vybrány společnosti SpaceX a Boeing, které vyvíjejí lodě Crew Dragon a CST-100 Starliner. Tyto dvě firmy si mezi sebou ve výsledku zatím rozdělily přibližně 7 miliard dolarů, což zahrnuje náklady na vývoj lodi i prvních pár ostrých misí s astronauty. Za zmínku stojí, že zatímco u „cost-plus“ kontraktů je dost běžné postupné nabobtnávání rozpočtu, který ve výsledku může několikanásobně přesáhnout prvotní odhady, v případě Commercial Crew došlo k překročení původního rozpočtu o méně než 5 %.

Lodě SpaceX Crew Dragon a Boeing CST-100 Starliner (Autor: Michael Stillwell)

SpaceX si během výběrového řízení řeklo o 2,4 miliardy, což bylo výrazně méně než Boeing, který získal 4,2 miliardy. SpaceX nejspíš podcenilo, jak náročný vývoj Crew Dragonu bude. Kdyby manažeři ze SpaceX měli stroj času, jistě by se rádi vrátili o pár let do minulosti a u NASA si řekli aspoň o miliardu víc. SpaceX ve výsledku dodalo Crew Dragon přibližně o rok dříve než Boeing svou loď, ale pořád jde o více než tříleté zpoždění oproti původnímu plánu, což se jistě projevilo na celkové výši nákladů obou firem. Elon Musk dokonce loni prohlásil, že SpaceX do vývoje Crew Dragonu investovalo stovky milionů dolarů z vlastní kapsy.

Každopádně pro NASA byl program Commercial Crew i přes zpoždění velmi výhodnou investicí což potvrzují i oficiální informace agentury. Pokud by totiž NASA před lety nevsadila na soukromé firmy, původním plánem bylo dopravovat astronauty na ISS pomocí rakety Ares I a lodi Orion. Jenže NASA v roce 2009 vypočítala, že vývoj by vyšel na 24 miliard dolarů, a jiná nezávislá studie odhadovala dokonce 34 miliard. Oproti tomu u Commercial Crew agentura zaplatila za vývoj jen asi 6 miliard se vším všudy a výsledkem jsou dva zcela nezávislé způsoby dopravy astronautů na ISS místo jednoho, který by navíc byl o 20–30 miliard dražší.

Koncept rakety Ares I s lodí Orion (Zdroj: NASA)

Commercial Crew si vede velmi dobře i ve srovnání s dřívějšími pilotovanými programy NASA. Organizace Planetary Society analyzovala historické náklady projektů Mercury, Gemini, Apollo, raketoplánu a Orionu a ve srovnání s nimi vycházejí soukromé lodě Boeingu a SpaceX výrazně lépe. Náklady NASA na vývoj Crew Dragonu vycházejí na 1,7 miliardy a v případě Starlineru na 2,8 miliardy, ale to je stále několikanásobně levnější než téměř všechny předchozí kosmické lodě (hodnoty nezahrnují vývoj nosných raket a dalšího hardwaru). Analýza Planetary Society došla k závěru, že po započítání inflace vyšel například vývoj Orionu na více než 23 miliard, vývoj lodi Apollo na téměř 31 miliard a vývoj orbiteru raketoplánu na 27 miliard.

Celkové náklady NASA na vývoj různých pilotovaných kosmických lodí (Zdroj: Planetary Society)

Autor článku Planetary Society se také pokusil spočítat náklady na přepravu jednoho astronauta pomocí různých lodí. Lodě SpaceX a Boeingu nepřekvapivě vycházejí cenově nejlépe. Hodnoty nezahrnují náklady na vývoj a autorovi vyšla cena kolem 65 milionů dolarů za sedadlo v Crew Dragonu a přibližně 95 milionů v případě Starlineru. Starší analýza odhadovala 44 milionů u SpaceX a 71 milionů u Boeingu. Oproti tomu sedadlo v ruském Sojuzu aktuálně stojí 90 milionů, u raketoplánu to bylo 170 milionů (zde hodně pomáhá, že byl sedmimístný) a jedno sedadlo v Orionu bude stát 291 milionů.

Náklady na vynesení jednoho astronauta na oběžnou dráhu různými kosmickými loděmi (Zdroj: Planetary Society)

A pokud se podíváme na celkové náklady na vývoj u jednotlivých programů NASA, dojdeme také k zajímavým číslům. Třeba Apollo vyšlo na 175 miliard dnešních dolarů, raketoplán na 50 miliard a Gemini na 12 miliard. Oproti tomu NASA investovala méně než 8 miliard dolarů do komerčních programů dopravy nákladu a astronauty na ISS. A výsledkem těchto kontraktů jsou rakety Antares a Falcon 9, zásobovací lodě Dragon, Cygnus a Dream Chaser, a pilotované lodě Starliner a Crew Dragon. A některé z nich najdou uplatnění i mimo potřeby NASA.

Celkové náklady na vývoj různých programů NASA (Zdroj: Planetary Society)

Autor analýzy samozřejmě dodává, že jednotlivé programy nelze přímo srovnávat, protože se technicky liší a mají různé účely. Například lodě Apollo přistávaly na Měsíci a Orion je určen pro cesty do hlubokého vesmíru, zatímco Crew Dragon a Starliner jsou relativně jednoduché lodě pro cesty na nízkou oběžnou dráhu a zpět. I tak je ale rozdíl v nákladech obrovský. Při pohledu na tato čísla proto asi nelze pochybovat, že pro NASA byly komerční kontrakty dobrou investicí. A není tedy divu, že agentura zvolila stejný přístup u některých výběrových řízení pro svůj lunární program Artemis. Soukromé firmy soutěží o fixní kontrakty na dopravu nákladu na měsíční povrch, vývoj lunárních přistávacích modulů nebo třeba zásobování orbitální stanice Gateway. A nejspíš vás nepřekvapí, že SpaceX se se svými raketami a loděmi účastní všech těchto programů.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
58 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře