Orbitální start Starship opět odložen! Co všechno ještě zbývá vyřešit před letem největší rakety v historii?
Elon Musk nám slibuje orbitální start Starship už několik let, a i když se tento test nezadržitelně blíží, pořád se ho nedaří dostat do cíle. Nyní došlo k dalšímu odkladu v souvislosti s úředním povolením, tak si zkusíme posvítit na všechno, co je potřeba dokončit a vyřídit, než bude moct největší raketa v historii lidstva konečně odstartovat na oběžnou dráhu.
Starship S20 a Super Heavy B4 po spojení Mechazillou v únoru 2022 (Foto: SpaceX)
Aby SpaceX mohlo odstartovat na oběžnou dráhu, potřebuje v první řadě hotovou a otestovanou raketu. A tu momentálně nemá. Prototypy Starship S20 a Super Heavy B4 totiž sice mají všechny potřebné motory a už prošly skoro kompletním testovacím programem, ale jsou už zastaralé. A jelikož orbitální misi zatím stále nelze provést kvůli nepřipravenosti dalších aspektů, jako je rampa či úřední povolení (viz dále), SpaceX se před časem rozhodlo, že na oběžnou dráhu nakonec poletí jiné, novější prototypy. O které prototypy přesně půjde, ale zatím stále není úplně jisté. Ve výrobě jich je několik najednou, ale momentálně jsou nejpravděpodobnějšími kandidáty Starship S24 v kombinaci s nosičem Super Heavy B7 nebo B8.
1. Super Heavy
Prototyp Super Heavy B7 už od začátku dubna prochází testováním, které zahrnovalo několik tlakových a kryogenních zkoušek. Část testování proběhla na orbitálním vypouštěcím stole a následně byl poprvé použit také nový podstavec pro strukturální testování. Ten je vybaven řadou hydraulických pístů, které při tlakových zkouškách simulují tah mnoha Raptorů na konstrukci rakety.
Super Heavy B7 během kryozkoušky na podstavci pro strukturální testování (Zdroj: NASA Spaceflight)
Všechny testy prototypu B7 se zdály být úspěšné, ale zpětně se ukázalo, že při poslední zkoušce v polovině dubna došlo k poškození rakety. SpaceX se k situaci oficiálně nevyjádřilo, ale na Internet unikla fotka z útrob B7, která ukazuje poškozený „downcomer“, což je velká trubka pro přívod metanu z hlavní nádrže k motorům skrz kyslíkovou nádrž. Podle nepotvrzených informací však nešlo o selhání kvůli konstrukční nebo výrobní vadě, nýbrž chybný proces provádění testu na rampě. Něco podobného před pár lety způsobilo zhroucení prototypu Starship SN3 během kryotestování. Super Heavy B7 proto byl 18. dubna převezen z orbitální rampy zpět do nedalekého výrobního areálu.
Poškozená trubka na Super Heavy B7 po jednom z kryogenních testů (Zdroj: neznámý)
SpaceX se nakonec rozhodlo prototyp B7 opravit a ten byl už 6. května opět převezen na rampu kvůli dalšímu testování, které by mohlo začít v následujících dnech. Raketa však stále nemá motory ani roštová kormidla, takže lze očekávat jen další tlakové či tankovací zkoušky, které nejspíš budou mít za úkol především ověřit, že opravy poškozených součástek byly úspěšné. Následně bude prototyp buď vyřazen, nebo postoupí do další fáze testování. Ta by už nejspíš zahrnovala instalaci motorů Raptor a poté sérii testovacích zážehů na orbitální rampě. V případě, že bude prototyp B7 vyřazen nebo neprojde testováním úspěšně, k první orbitální misi by byl nejspíš přiřazen jeho víceméně totožný bratříček B8, jehož výroba by měla být brzy dokončena.
Opravená Super Heavy B7 během přesunu na orbitální vypouštěcí stůl. Prototyp zatím nemá nainstalované Raptory. (Foto: RGV Aerial Photography)
Prototypy B7 a B8 se od svých předchůdců liší v několika ohledech. Hlavním rozdílem je, že jsou kompatibilní pouze s novou generací motorů (Raptor 2), kterých pojmou až 33 kusů. Oproti tomu předchozí prototyp B4 byl navržen pro 29 Raptorů starší generace. Dalšími změnami jsou nový typ kyslíkové přistávací nádrže a jinak umístěné vnější tlakové nádoby. Kryty těchto nádob navíc poslouží jako aerodynamické plochy při návratu.
Super Heavy B7 během převozu do montážní haly po kryogenním testování v dubnu 2022 (Foto: BocaChicaGal)
2. Starship
Výroba prototypu Starship S24 se už také chýlí ke konci a brzy by mělo dojít ke spojení sekce s hlavními nádržemi k aerodynamické špičce s nákladovým prostorem. Prototyp S24 představuje dosud nejpokročilejší exemplář této kosmické lodi, který opět obsahuje několik novinek a vylepšení. Tato verze Starship je stejně jako v případě nových prototypů Super Heavy kompatibilní pouze s Raptorem 2. Zároveň je jinak řešené připojení lodi k nosiči, takže tyto nové exempláře nelze spojit s prototypy starších generací. Není tedy možné připojit S20 k B7 nebo S24 k B4.
Starship S24 je také jako první vybavena vylepšenou špičkou, která je vyrobena z menšího počtu dílů. Spodní část špičky je navíc poprvé vybavena otvorem pro vypouštění družic Starlink, ale není jasné, jestli bude hned při první misi vynesen nějaký náklad. Další změnou oproti dřívějším prototypům by mělo být přemístění metanové přistávací nádrže do špičky lodi, kde doposud byla jen kyslíková přistávací nádrž. Tyto malé nádrže obsahují pohonné látky vyhrazené pro přistávací manévr.
Porovnání nového typu aerodynamické špičky Starship (vpravo) se starším typem (Zdroj: NASA Spaceflight)
Novinkou je také absence klasických dusíkových manévrovacích trysek, které byly nahrazeny systémem využívajícím odpouštěný plyn z hlavních nádrží. Stejným způsobem je řešeno manévrování na Super Heavy například při otočení rakety po odpojení Starship. Změnil se také proces výroby lodi a některé konstrukční prvky, což podrobněji rozebírá toto video od NASA Spaceflight.
Konstrukční rozdíly u Starship S24 (vpravo) a předchozí generace prototypů (Zdroj: NASA Spaceflight)
Po dokončení výroby Starship S24 by mělo následovat testování na rampě. Suborbitální rampa A, ze které startovaly například prototypy Starship SN8 a SN10, je momentálně připravována na samostatné testování S24. Na vypouštěcí stůl už byly nainstalovány hydraulické písty, které budou během tlakových zkoušek simulovat tah šesti Raptorů na konstrukci lodi. Pokud S24 úspěšně absolvuje tuto první fázi testování, lze očekávat, že bude následovat instalace motorů (Starship bude vybavena třemi atmosférickými Raptory s možností naklánění a třemi vakuovými, které jsou fixní). S motory by pak zřejmě byla provedena série statických zážehů, které prověří, že loď je kompletně připravena na start.
Suborbitální rampa A s hydraulickými písty pro testování Starship S24 (Foto: Kevin Randolph)
3. Motory Raptor
Motor Raptor 2 disponuje tahem 230 tun, což je výrazně více než předchozí generace Raptoru, která měla tah 185 tun. Zároveň má být Raptor 2 jednodušší a levnější. Pro jediný orbitální start Starship je ale potřeba celkem 39 motorů. Elon Musk proto v minulosti upozorňoval na to, že dostatečná rychlost výroby těchto komplexních motorů bude klíčová pro testovací program Starship. Zpočátku totiž nebude možné motory během testovacích misí zachraňovat pro opakované použití, a tak je potřeba vyrábět nové motory dostatečně rychle a levně, aby to neomezovalo následující mise.
Srovnání Raptoru první generace (vlevo) s novým Raptorem 2. (Zdroj: SpaceX)
SpaceX se proto už řadu měsíců soustředí na optimalizaci výroby Raptoru 2 kvůli snížení nákladů a navýšení výrobní kapacity. Firma kvůli tomu postavila zcela novou továrnu v texaském McGregoru. Nevím však, jestli se zde už motory začaly vyrábět, nebo ještě ne. V McGregoru zároveň probíhá testování všech vyrobených motorů. Vzhledem k rostoucí výrobní kadenci to znamená, že zde dochází ke spoustě testovacích zážehů každý den. Dění v McGregoru můžete nově sledovat živě díky webkamerám NASA Spaceflight.
Raptor 2 se sériovým číslem 10 během testování v McGregoru (Foto: Gary Blair pro NASA Spaceflight)
Má tedy SpaceX dostatek Raptorů nové generace pro první orbitální start? Na tuto otázku nemáme jednoznačnou odpověď, ale Elon Musk se nedávno podělil o fotku asi 17 motorů Raptor 2, které se v té době nacházely ve Starbase. A některé z nich mají sériová čísla vyšší než 50. Zatím jsme však neviděli žádné vakuové Raptory nové generace. SpaceX ale evidentně má dostatek motorů aspoň pro úvodní pozemní testy orbitálních prototypů nosiče a lodi. Nesmíme totiž zapomínat, že Raptor 2 dosud nikdy nebyl testován přímo na Starship nebo Super Heavy. Lze tedy očekávat, že první statické zážehy prototypů budou provedeny nejdříve se sníženým počtem Raptorů. Každopádně výroba Raptorů zřejmě pokračuje docela dobře, takže bych osobně očekával, že nedostatek motorů nebude tím, co bude bránit provedení prvního orbitálního startu.
Raptory druhé generace ve Starbase (Zdroj: Elon Musk)
4. Orbitální rampa
I kdyby byly oba orbitální prototypy už dnes hotové a otestované a byly vybaveny všemi potřebnými Raptory, stále by nebylo možné provést orbitální start, protože rampa ještě není zcela dokončena a prověřena. V posledních měsících bylo dosaženo několika důležitých milníků, jako třeba provádění tlakových zkoušek přímo na orbitální rampě nebo připojení Starship pomocí Mechazilly.
Starship S20 a Super Heavy B4 po spojení Mechazillou v únoru 2022 (Foto: @StarbasePhotos)
SpaceX ale na orbitální rampě a přidružené infrastruktuře stále pracuje a ještě chybí provést několik klíčových testů. Například jsme doposud neviděli plnohodnotné tankování prototypů pohonnými látkami nebo statický zážeh Super Heavy provedený na orbitálním stole. Firma se ale blíží do cíle. Nedávno například proběhl test vodního systému na vypouštěcím stole, tankovací rameno pro Starship bylo vyměněno a podle Elona Muska je orbitální rampa v podstatě hotová.
5. Úřední povolení pro orbitální misi
Finální překážkou je získání úředního povolení pro orbitální starty Starship ze Starbase. Federální letecká správa (FAA) ve spolupráci s dalšími úřady a organizacemi momentálně posuzuje, zda orbitální testy Starship představují výrazně větší ekologický dopad než původně plánované starty raket Falcon, nebo nikoli. Pokud FAA dojde k závěru, že dopady jsou nižší nebo zhruba srovnatelné, znamenalo by to, že by mělo být relativně snadné následně udělit povolení pro provádění až pěti orbitálních startů Starship ze Starbase ročně. Pokud se ale ukáže, že dopady jsou výrazně vyšší, bylo by nutné vypracovat a následně posoudit zcela novou environmentální studii, což by mohlo zabrat i několik let. V takovém případě by první orbitální start Starship nejspíš proběhl z Floridy, kde SpaceX už povolení má a buduje tu novou orbitální rampu pro Starship.
Neoficiální představa orbitálního startu Starship a Super Heavy z rampy LC-39A (Autor: @ErcXspace)
Úřad FAA chtěl rozhodnutí vydat už na konci minulého roku, ale následně byl termín několikrát odložen až na konec května. Proces se ale zřejmě opravdu chýlí ke konci, protože z pěti dílčích úkonů už jsou nyní čtyři hotové a zbývá jen celkové rozhodnutí FAA. Nicméně vydání pozitivního rozhodnutí neznamená automatické udělení povolení pro orbitální starty. O něm bude rozhodnuto v rámci samostatného procesu, který pravděpodobně zabere dalších pár týdnů nebo i měsíců.
Jak jsem ale vysvětlil výše, orbitální prototypy ani rampa stejně ještě nejsou připraveny na provedení orbitální mise. Testování všeho potřebného zabere ještě pár měsíců, což potvrzují i aktuální prohlášení Elona Muska a Gwynne Shotwell, dvou nejvyšších osob ve SpaceX. Musk očekává, že orbitální start Starship proběhne „za pár měsíců“ a Gwynne Shotwell uvedla jako cíl červen nebo červenec. Osobně mi to přijde trochu moc optimistické, ale pokud SpaceX v dohledné době získá úřední povolení, tak se mi konec léta jeví jako docela realistický termín. Co myslíte vy?
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-53 - 19. 4. 2024
- Mise Starlink 6-52 - 17. 4. 2024
- Mise Starlink 6-51 - 14. 4. 2024
Nedal by se udělat článek o postupu vystavby na Robertsroad rampě 39a?
https://twitter.com/GregScott_photo/status/1527784388620173312?t=1UXiZfkBBtMl5EaqWVxsQg&s=19
https://twitter.com/MrBest2040/status/1527785877824491520?t=yvHBtxXSewC0T_l2wGrRBg&s=19
Treba postup povolení čov. Zelené mozky prudí i na Floridě.
https://eu.floridatoday.com/story/news/local/environment/lagoon/2022/04/26/elon-musks-spacex-plans-industrial-wastewater-plant-nasas-kennedy-space-center/7438305001/
https://prodenv.dep.state.fl.us/DepNexus/public/electronic-documents/FL0A00032/facility!search
Jako že spalování kerosenu je OK, ale výrazně čistší spalování metanu je problém?
Roky se neodvážili pípnout a najednou se na SpaceX sesypou jak vosy kvůli odpadním vodám.
Na čí popud asi?
Prezident Indonésie s EM na Starbase. Stále chtějí kosmodrom v Indonésii? Kdysi takové zprávy probleskovaly.
https://twitter.com/jokowi/status/1525649617890648064?t=8xCVBWreOA6zbQHgQs5uHg&s=19
Velmi zajímavý rozhovor s EM. 25:00 má S24 vrata?
https://youtu.be/3Ux6B3bvO0w
Budu rád za odborný překlad.
Ano, na překladu se pracuje.
https://wccftech.com/spacexs-latest-engine-test-ends-up-in-flames-and-huge-smoke-cloud/
Dnesni vybuch Raptoru v McGregoru
Kryotest B7 patrně i s jedním motorem raptor proveden, nádrže byly téměř plné.
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=56074.0;attach=2101467;image https://twitter.com/TheFavoritist/status/1523877106937212930
S24 má špičku. Bude to prototyp Cargoship?
“Podle nepotvrzených informací však nešlo o selhání kvůli konstrukční nebo výrobní vadě, nýbrž chybný proces provádění testu na rampě.”
Chybný proces = natlakovanie alebo naplnenie kyslikovej hlavnej nadrze, pricom zaroven zabudli natlakovat alebo naplnit metanovu nadrz vratane downcomeru? Nasledne sa okolnym tlakom poskodil prazdny downcomer?
Vase teorie?
Selhalo čidlo tlaku a nebo pojistný ventil při napouštění. A nebo systém řízení napouštění.
Koukni, jak dnes v noci pšoukaly ventily. Toto je přesně naprogramované SKŘ nebo SŘTP.
https://youtu.be/Jcs0lMva0Bg
Zkouška byla nad ranem našeho času, tzn. téměř na konci videa.
Možná. Nebo nějaká trochu více zakrytá varianta toho samého (například, sice natlakovali downcomer / nebo měli spočítáno, že stávající tlak stačí, ale zapomněli dostatečně zohlednit pokles vnitřního tlaku v důsledku ochlazení)
Případně repete dřívější záležitosti v souvislosti s tím, že dusík má trochu jiné vlastnosti než to, co do té nádrže patří…
Dávali dusík místo metanu? Nebo to byl přímo metan? Netušíš?
Přijde to je mě nebo i někomu jinému? že FAA to zdržuje schválně aby mohla nejdříve odstartovat SLS??
Nechci zde vytvářet konspirace o tom jestli ty podněty k ekologii jsou podávány k FAA “najatými” lidmi třeba od NASA, o tom se bavit raději nebudu.
Ale uvažte, s know-how jaké má SpaceX je nesmysl říkat že rampa nebo dokonce raketa není(nebyla) připravena, startovat měla už raketa xx která je teď ve šrotu.
A co se týká rampy a všech příprav okolo, myslím si že vzhledem k počtu lidí co pracují ve Starbase a tomu jak rychle vše vyrostlo, tady začínám vidět úmyslné zpomalení a přesunutí personalu na jiné práce, třeba stavbu nového hangáru, pochopitelně, když Starship bude startovat nejdřív za půl roku, je tedy zbytečné honit lidí a práci na odpalovací rampě viz to co se tam (ne-)děje od začátku roku.
Kdyby raketa měla startovat řekněme tento měsíc, tak SpaceX tam nasadí hromadu pracovníků a vše dokončí v řádu dnů/týdnů, ale tady opravdu vidím “hlavně žádný spěch”
Rampa nebyla donedávna plně dokončena. Moc se soustředíte na raketu, málo na rampu.
Stále mi chybí na Starbase zkapalňování kyslíku a dusíku s elektrárnou.
Vozit stovky cisteren není výhra.
Ano vždyť to píšu…….
že na té rampě pracovalo/pracuje jen pár lidí…..
A co se týká množství paliva na ten 1 start, těch xxx cisteren mohou dovézt, další start bude až bůh ví kdy….
Zásobníky a chlazení už mají funkční, vzhledem ktomu že kryogení testy provádějí naplněním cele nádrže dusíkem, tak tam mohou postupně palivo navozit cisternou.
A i kdyby ta kryo-farma nebyla hotová a mělo se startovat “za par dní” tak na to mohou nasadit vic lidí, tak jako v počátku stavby
…opet viz jak jsem napsal dříve.
Navozit mohou cisterny, pokud mají určenou trasu. Ta ale může vadit lidem. Ono cca 500 cisteren na 1 let je hodně. Navic dovezt materiál, motory. Na té silnici vedoucí z bocachica musí být mazec.
Dlouhodobě neudrzitelné. Proto bude vyroba kysliku, dusíku na místě ze vzduchu.
Funkční rampa je ale základ.
Tu nejde o udrzatelnost ale o cenne data z prveho startu, nasledne koli ktorym sa posunu dalej. SpaceX nikdy nemalo vse tiptop a vzdy prebiehal vyvoj a vystavba za behu.
Ale bez plně funkční rampy se zásobováním metaloxem nic nevzlétne.
Což se teď rok dělo.
Jak jsem napsal, za poslední rok se ty práce na rampě tak strašně zpomalují, že rampa už mohla být hotová na konci minulého roku, ale není kam spěchat když stejně není povolení od úřadu
Navozit těch 500 cisteren za to určitě stojí. Na ten 1 start….
Až ta první raketa odstartuje a náhodou (doufám že ne) se přijde na nějaký problém a bude se muset zahodit celý výzkum a všechny do teď rozestavěné prototypy poslat do šrotu, to by byl průser.
Teď nevím z hlavy to číslování raket, ale kdyby na orbitu letěl už booster/SH 1 v kombinaci s SS20, určitě by vývoj v současnosti vypadal jinak protože by byla dostupná data z orbitálního letu
….a pak si klidně další 2 roky pracujte na stavbě kryo-farmy bez jediného startů
xD xD
Osobně sázím na to že SS nepřežije ani návrat do atmosféry kvůli tepelné ochraně, protože plazma se propálí až k nádržím v místech někde skrze pohyblivé spoje řídících ploch, hodně destiček odpadne už při startu ale když vidím princip fungování a řízení letu, tak by to znamenalo zahodit doslova vše a začít od začátku.
Můžeme jen doufat že tato myšlenka se NEnaplní.
🙁
Politiku SpaceX prostě nechápu,
mě jako dělníka pracujícího ve Starbase by demotivovalo i to že pracuji na raketě která je následně sešrotována a pak pracují na další raketě, i ta je sešrotována,
stejně tak i další a další
…. nechápu, pokud výzkumníci a inženýři přijdou s nějakým vylepšením, mají si vzít nějaký kus letového HW že šrotište a vyzkoušet si nové postupy na něm
Stavím 2 rakety současně, přijdu s vylepšením které aplikují až na 3 kus
Začnu ho tedy stavět a model 1 pošlu do šrotu a mezi tím přijdu s dalším vylepšením a začnu tedy stavět model 4, protože model 4 má už 2 vylepšení je zbytečné pracovat na č.2 a tedy půjde do šrotu
V průběhu stavby 4 modelu přijdu na další inovaci a je tedy zbytečné stavět už zastaralý model 3 a začnu stavet č.5
V tom okamžiku je dostatek dostupných nových motorů které od počátku nebyly konstruovány pro starší typ raket a tedy model 4 a 5 mohu zahodit…….
Ztráta času na výrobě XXX prstenců a XXX milionů dolarů za nákup nerez ocele ktera jde stejně do šrotu.
Je super že výzkum probíhá a na raketě jsou různé vylepšení od prvního modelu,
ale nač stavět obrovskou raketu složenou z XYZ prstenců které stejně většinou nemají žádné další využití ani nenesou žádné další součástky pro řízení letu, je to v podstatě jen velká uzavřena trubka a to nejdůležitější je na spodku na vrchu kde se SS a SH spojují
Být tedy vývojový inženýr ve SpaceX tak stavím pouze tyto části někde v tom obyčejném stanu co tam mají, nemusím pracovat na plošinách 100m vysoko ani využívat těžké, vysoké a drahé jeřáby
a tyto vývojové části průběžně modifikují a aplikují nové technologie s tím jak moje nadřízení budou dodávat.
A až když budu vědět že firma má povolení pro starty, tak bych využil nabyté dovednosti ze skládání komponentů a všech těch inovací na těchto polotovarech a postavil bych z toho hotovou raketu.
Ve Starbase se teď staví kolik kusů SH ??
Mimo ten “kompletní” kus ještě asi 2 -3 další??
A už teď víme že všechny tyto kusy půjdou do šrotu, protože po prvním startu až se analyzují data se bude muset model rakety určitě znovu předělávat a bylo by zbytečné startovat se zastaralým kusem….
A … zamyslel ses třeba nad tím:
Úplně ta nejmenší položka je ocel a s ostatními názory je to obdobně.
Všimnul sis jak dříve byly prstence nerezu bachraté a jak hoši získávají další a další praxi s každou Starship a povrch je hezky hladkej. Jinak podceňuješ schopnosti a odhodlání těch lidí.
Zesílili stěnu? Vylepšili technologický postup svařování nebo jiný materiál?
Velmi inspirativní článek, co umožní v budoucnu SHS, ale i starlink ve výzkumu a kolonizaci vesmíru.
Je to až šokující. Bude trvat 20 let, než SHS docení a využijí naše děti.
https://caseyhandmer.wordpress.com/2021/11/17/science-upside-for-starship/
Nelze jinak, než vyseknout pochvalu autorovi článku za opavdu podrobnou situaci po B4 + S20. Samozřejmě, tak jako všichni ostatní bych rád viděl start co nejdřív, protože od posledního startu SN15 už uběhl celý rok. Za ten celý rok bez startů, ale proběhlo obrovské množství testů, které posunuly vývoj až k B7-9 + S24-26, jak je popisováno v článku. Bohužel cesta ke startu ze Starbase vede přes kladné vyjádření FAA k enviromentální studii, takže nám nezbývá než držet palce!!!
Prosím vysvětlí mi někdo jako neznalému, proč první stupeň Falconu 9 přístává na moři a booster Starship bude přistávat na pevnině? Nebylo by ve všech ohledech výhodnější, kdyby ty první stupně také přistály na pevnině? Díky 🙂
Jiná trajektorie 1 stupně? U starship se bude dle mne odpojovat 1 stupeň níže a při vzletu nad atmosféru..
Pracují s délkou boosteru a shipu.
Falcon 9 jde po optimální trajektorii?
https://www.elonx.cz/falcony-budou-startovat-kazdych-5-dnu-uvidime-rekordne-rychle-pouziti-stupne-a-mozna-i-dve-mise-ve-stejny-den/#comment-42346
Návrat stupně na pevninu vyžaduje dost paliva a výrazně snižuje celkovou nosnost, takže v případě Falconu je možné přistání na pevnině provést jen u některých misí (když se nese lehký náklad a/nebo se letí na nízkou orbitu). Přistání na moři nesnižuje nosnost tolik, protože vyžaduje méně paliva, ale zase má nevýhodu v tom, že je náročnější z logistického hlediska (je potřeba námořní flotila a plavby sem a tam prodlužují minimální dobu mezi dvěma starty téhož stupně).
To samé platí u Starship/Super Heavy. Ale ta má velmi vysokou nosnost, která je vysoká i po započtení ztrát kvůli přistání Super Heavy zpět na startovní rampě. Pro SpaceX je tedy lepší v podstatě vždy přistávat zpět na rampě, jelikož pak je možné téměř okamžitě odstartovat znovu, což je přínosnější než přistávat na moři jen kvůli maximalizaci už tak dostatečně vysoké nosnosti, když daní za to je zdlouhavější a dražší příprava stupně na další start.
To je este tazko povedat ako to bude, skor by som povedal ze casom budu pouzivat vsetky moznosti, morske plosiny, prelety medzi zakladnami, pristatia na startovacej plosine.
Uz teraz vieme ze chystaju 5 startovacich/zachytavacich ramp, dve z toho plavajuce, dve na floride, jedna v texase.
A uz co bude najvyhodnejsie budu rozhodovat podla typu misie.
To není moc tazko povedat:
1) To říkají sami.
2) Když se skutečně zamyslíš nad potřebnou logistikou, tak zjistíš, že přistávání downrange – je nereálné. Ne že by to nešlo, ale logistika potřebná pro návrat (respektive zapojení do dalšího provozu) celou tu myšlenku celkem spolehlivě zabije.
Nedá se úplně vyloučit nějaký opravdu opravdu ooopravdu hodně speciální případ, ale to už by spíš hodili tu SH do rybníka rovnou).
Děkuji všem za odpověď 🙂
Pri spacex som opatrny so slovami co je nerealne.
Aby to nerobili nakoniec rutinne, ako teraz pristavaju:)
Umiestnit jednu plosinu medzi Boca a Floridu a druhu do atlantiku. Nasledny start z boca na plosinu, z plosiny nasledne na Floridu, z Floridy na dalsiu plošinu v atlantiku (plati pre boostery). Z atlantiku by musel byt hop alebo prevoz plosinou . Vzdialenost by mohla vyhovovat, inklinacia k rovniku snad tiez. Doprava paliva na plosinu – povedzme pekny velky tanker ktorych je nedostatok 🙂. Moznosti tu moze byt viac, vratane tych spomenutych logisticky narocnejsich, zalezi co je pre nich vhodne a akou cestou sa vydaju. Podla mna uvazuju o vsetkych moznostiach jak je u nich zvykom, ta usetrena zvysena nosnost sa moze urcite hodit pri dotankovacich misiach.
Ono to na papíře vypadá jednoduše, a pak udeří realita:
“Nasledny start z boca na plosinu, z plosiny následně na Floridu”
“z atlantiku by musel být hop alebo prevoz plosinou”
A pro tankovací mise už to nedává smysl vůbec … ty musí být rychlé a maximálně levné. Pokud po 3 startech do toho budeš muset vložit 4 “zbytečný start” nebo týden dlouhý přesun lodí … a celé to oslavíš tím, že 2 start a 4 návrat bude zahrnovat složitou a drahou dopravu paliva na plošinu, tak to spolehlivě zabiješ. To už bude levnější startovat 4x s návratem, než tady tenhle kolotoč.
Třebas na to využijí ty mořské ropné plošiny co předělávají na rampy..