Mise Starlink v1-23

<< Informace Články Aktuálně Fotky Videa >>

Základní informace

  • Datum startu: 7. 4. 2021 18:34:18 SELČ
  • Startovní okno: Okamžité (Co je to startovní okno)
  • Stav: Mise byla úspěšná
  • Statický zážeh: Nebyl proveden (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: Další várka družic pro satelitní konstelaci Starlink (obvykle 60 kusů)
  • Hmotnost nákladu: Každý satelit Starlinku má hmotnost 260 kg
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (již použitý první stupeň B1058.7)
  • Cíl: Nízká oběžná dráha Země
  • Startovní rampa: SLC-40 (Cape Canaveral Space Force Station, Florida)
  • Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na mořské plošině OCISLY
  • Press kit ke stažení zde

Podrobnosti a zajímavosti

  • Další mise s družicemi pro konstelaci Starlink, která nabízí rychlé internetové připojení, časem s téměř globálním pokrytím.
  • Každá družice má hmotnost 260 kg a obsahuje čtyři fázové antény a dvě parabolické. Konstrukce satelitů je navržena tak, aby všechny komponenty při deorbitaci kompletně shořely. Pohon družic zajišťuje elektrický Hallův motor využívající krypton místo běžnějšího xenonu. Družice dále obsahují speciální sluneční clony, které mají výrazně snižovat jasnost družic na obloze.
  • Na této misi letěl již použitý stupeň Falconu 9 s číslem B1058.7. V době startu šlo o druhé nejrychlejší znovupoužití stupně v historii SpaceX.
  • Přistání prvního stupně Falconu 9 proběhlo na plovoucí plošině Of Course I Still Love You, která se nacházela v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 633 km od startovní rampy.
  • Aerodynamické kryty byly již použité. Jedna polovina předtím letěla na misi Amos-17 a dvou misích Starlink, zatímco druhá polovina měla za sebou jednu misi Starlink.
  • SpaceX se při této misi pokusilo o záchranu aerodynamických krytů, ale proběhlo pouze přistání krytu do oceánu a jejich následné vylovení. Loď Shelia Bordelon byla umístěna v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 667 km od startovní rampy. Do přístavu však přivezla pouze jednu polovinu krytu.
  • V rámci první fáze budování sítě Starlink má být umístěno 1584 satelitů na orbitu ve výšce 550 km se sklonem 53°. Celkově bude výslednou konstelaci tvořit 11 943 satelitů. Polovinu z nich musí SpaceX vynést do roku 2024 a zbytek do listopadu 2027, jinak bude moci provozovat pouze ty, které se do té doby podařilo do vesmíru vynést.
  • Před touto misí bylo vyneseno celkem 1323 družic Starlink verze v1.0. Již vynesené satelity Starlink a jejich pozice na oběžné dráze si můžete zobrazit na webu stuffin.space. Celkové pokrytí zemského povrchu najdete zde.
  • Vývoj data startu: březen 2021 → 7. dubna 2021

Související články

Aktuální informace

Fotky

Videa

Živé přenosy

Záznam oficiálního přenosu SpaceX:

Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
14 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Mr. G

Stupen B1063 je pravdepodobne nahrada za stupen B1059, ktory stratili pri misii Starlink 19.

Ak bude k dispozicii stupen B1049.9, mohlo by SX stihnut pred misiou Crew 2 este jeden starlink (24) z rampy SLC-40. Otazne je, ci to ale B1049.9 stihne, posledne 3 starty tohoto stupna mali casovy rozostup ca 100 dni ???

Jakub Stašek

Já mám právě pocit, že po Starlink 23 nebudou docela dlouho k dispozici stupně. B1049.8 letěl 4.3. a z přístavu ho odvezli 12.3., takže si tipuju že ho třeba ani do konce dubna nestihnou připravit.

Mr. G

Ano, s B1049 je to teoria 🙂
SpaceX ma rekord jednoho stupna Start – Start 28 dni, takze mozne to je.
Ale myslim si to iste + 9. start stupna si vyziada viac kontrol a pravdepodobne to pred Crew-2 nestihnu.

Jiří

u B1060 už předvedli znovupoužití za 27 dnů, stačí to zopakovat a bude připraven k letu ~20. dubna, v tu dobu budou podle mě připraveny už i B1051 a B1058, takže B1049 vůbec nebude potřeba. Starlink v1-23 poletí někdy v prvním dubnovém týdnu, takže to “nebudou docela dlouho k dispozici” bude trvat tak 2 týdny, max. 3.

Tom

Otázka zní proč si prostě 1-2 stupně nevyrobí na starlink mise?

Mr G

No moze to byt aj kapacitny problem.
SX startuje poslednych par mesiacov 3x mesacne. To znamena vyrobit kazdy mesiac 3 druhe stupne.
Napr. v roku 2020 Falcon9 startoval 26x, ale vyrobili len 4 nove stupne, ktore leteli.
SX pravdepodobne sustredi vyrobu na 2-he stupne a prve stupne vyraba len ked je treba, ci uz pre zakaznika, ktory chce novy stupen, alebo ako nahradu za zniceny.
Vyroba noveho stupna pre Starlinky bude pravdepodobne posledna moznost – financne dovody.

Vojta

Šel by nedostatek stupňů vyřešit konfigurací bočních FH z roku 2018?

Mr G

Nie som si uz uplne isty, ale niekde som myslim zachitil informaciu, ze tie dva bocne stupne (z 2018) su planovane ako zaloha pre druhy tohtorocny start FH, ak by sa nepodarilo pristatie bocneho stupna pri prvom starte.

Jiří Hadač

Mě to přijde nepravděpodobné. Mám pocit, že stupně v bloku 3 a 5 nejsou plně kompatibilní. Nejdřív jsme si mysleli, že kompatibilní jsou, ale pak se ukázalo, že tomu tak není. Spíš bych řekl, že použijí ty z STP-2. Tam už šlo o blok 5.

Mr. G

Mate pravdu, ja som tiez myslel stupne z misii Arabsat a STP-2 (blok 5). Zle som ale napisal rok 🙁
Malo tam byt 2019, pomylil ma ten rok v povodnej otazke

Naposledy upraveno před 10 dny uživatelem Mr. G
PetrC

Mě by osobně moc zajímalo, jestli stále dělají nějaké úpravy na F9. Nejen na prvním stupni a krytech, kde mají dost informací o průběhu letu a stavu po něm. Ale i na druhém stupni. Jak moc se sami snaží o vylepšení parametrů a/nebo bezpečnosti letu. A jak moc se vůbec mohou snažit, vzhledem k certifikacím pro NASA.

Jiří Hadač

Pokud si pamatuju, bylo řečeno, že nic zásadního se už dělat nebude, tedy takové úpravy, které by znamenaly přechod např. na blok 6. Ale nevylučují se drobná dílčí vylepšení. Tuším že lepší izolace potrubí a ochrana proti zamrzání paliva u druhého stupně je jednou z nich. Smyslem úpravy je umožnit doručování nákladu přímo na geostacionární dráhu atd.