Osobnosti SpaceX #8: Kenneth Bowersox, bezpečnost astronautů a zajištění misí

Kenneth Bowersox (Foto: NASA)

Jedním ze zaměstnanců SpaceX byl dva roky i Kenneth Bowersox. Možná vám jeho jméno nic neříká, ale už v době nástupu do firmy měl za sebou bohaté životní zkušenosti. Jedná se totiž o bývalého astronauta NASA, který se celkem pětkrát podíval i do vesmíru. Ve SpaceX pak pracoval na Crew Dragonu, bezpečnosti posádek a zajištění misí. Jeho přístup byl však v rozporu s představami Elona Muska a jejich konflikty nakonec nedopadly dobře. V dnešním dílu profilů osobností SpaceX se tedy zaměříme právě na životní osudy Kennetha Bowersoxe, který v současnosti už pracuje v NASA.

Kenneth Dwane „Sox“ Bowersox se narodil 14. listopadu 1956 ve městě Portsmouth v americkém státě Virginia. Jako dítě žil 7 let v Kalifornii, ale za svůj domov považuje městečko Bedford v Indianě. Zde Kenneth vystudoval v roce 1974 Bedford High School. Poté odešel studovat na Námořní akademii v Annapolis, kterou v roce 1978 zakončil bakalářským titulem v oboru leteckého inženýrství. Magisterský titul získal o rok později na Kolumbijské univerzitě.

Spolu s akademickým vzděláním se rozvíjela i jeho vojenská kariéra. V roce 1978 byl jmenován do hodnosti důstojníka US Navy a o rok později nastoupil do pilotnímu výcviku. V roce 1981 se stal námořním letcem a tři roky sloužil na letadlové lodi USS Enterprise (CVN-65).

V roce 1985 se zúčastnil kursu na škole pro testovací piloty. Své nově získané znalosti pak rozvíjel v Naval Air Weapon Center v China Lake. Ovšem obloha, kterou ve svých strojích brázdil, mu už začala pomalu připadat malá. Chtěl se dostat výš a tam vedla cesta jediná. Do skupiny astronautů NASA se dostal v rámci 12. výběru v roce 1987 jako budoucí pilot raketoplánu.

Krátce po tom, co byl vybrán, nastoupil do jednoročního výcvikového kursu pilota raketoplánu, který ukončil v srpnu 1988. Na svůj první start do vesmíru si však musel několik let počkat. Ostatně nebyl sám, všichni astronauti z jeho výběru absolvovali svůj první kosmický let až mezi lety 1990–92.

Poprvé se do vesmíru podíval při STS-50 na palubě raketoplánu Columbia, na přelomu června a července roku 1992. Během 13 dní prováděla posádka v laboratoři Spacelab experimenty v řadě oborů, studovali například efekt povrchového napětí, růst krystalů, spalování aj. Jednalo se také o nejdelší let raketoplánu do té doby.

Na první start tedy Bowersox čekal 5 let, avšak nominace na další let přišla prakticky vzápětí. V prosinci 1992 byl jmenován jako pilot do posádky STS-61 na palubě raketoplánu Endeavour. To byla první servisní mise Hubblova vesmírného dalekohledu.

Úkoly této servisní mise nebyly jednoduché, mělo dojít k instalaci širokoúhlé planetární kamery WFC-2 a korekční optiky COSTAR. Výměna těchto dvou elementů měla napravit chybu při výrobě hlavního zrcadla. Dalším úkolem této mise byla i výměna solárních panelů, jejich řídící elektroniky a čtyř gyroskopů. Dále byl upgradován palubní počítač. Mise se uskutečnila v prosinci 1993 a skončila naprostým úspěchem. Ostatně, posuďte sami, slavné srovnání spirální galaxie M-100 před a po opravě.

Spirální galaxie M-100. Snímek vlevo pořízen pár dní před příletem mise STS-61, snímek vpravo pořízený po opravě dalekohledu. (Foto: NASA)

Další nominace do posádky se dočkal v listopadu 1994, při misi STS-73 měl ve svých 38 letech letět poprvé jako velitel raketoplánu, tentokrát v raketoplánu Columbia. Mise startovala 20. října 1995 a trvala 15 dní. Astronauté v laboratoři Spacelab pokračovali v práci na experimentech z mise STS-50.

Čtvrtá cesta Kennetha Bowersoxe do vesmíru se odehrála při misi STS-82 v únoru roku 1997 a trvala necelých 10 dní. Kenneth byl vybrán jako velitel raketoplánu Discovery a jeho posádka se věnovala opravám a údržbě Hubblova teleskopu.

Tak jak od svého prvního letu Kenneth létal poměrně pravidelně, tak se i teď rychle dočkal další nominace. Už na podzim téhož roku bylo oznámeno, že se stane velitelem další mise, měl ovšem velet záložní posádce. Tentokrát však nikoliv raketoplánu, ale první dlouhodobé expedici na Mezinárodní vesmírné stanici. Toto místo ovšem málokdy zaručuje letovou příležitost a bohužel pro Bowersoxe se toto nepsané pravidlo naplnilo.

Poté už však byl jmenován do posádky hlavní jako velitel 6. dlouhodobé expedice. Jako jeho spolupracovníci byli vybráni Nikolaj Budarin a Donald Pettit. 24. listopadu 2002 odstartovali všichni tři na palubě raketoplánu Endeavour (STS-113). Při své poslední kosmické misi se konečně Kenneth Bowersox dostal i k vycházce v kosmu. Dne 15. ledna 2003 se s kolegou Donaldem Pettitem necelých sedm hodin věnovali dokončovacím pracem na nosníku P1.

Členové 6. dlouhodobé expedice k ISS (Foto: NASA)

Den poté startoval z Floridy raketoplán Columbia v rámci mise STS-107. Při jeho startu se z centrální palivové nádrže uvolnila izolační pěna a poškodila levé křídlo raketoplánu. Když se potom 1. února Columbia vracela, došlo k jejímu rozpadu a uzemnění všech raketoplánů na více než dva dlouhé roky. Toto uzemnění se týkalo i raketoplánu Atlantis, který se chystal v březnu letět k ISS a v ramci mise STS-114 měl provést výměnu posádek na ISS. Tento let se samozřejmě nikdy neuskutečnil.

Zkáza Columbie se dotkla všech tří obyvatel ISS. Kenneth Bowersox například předtím dvakrát letěl do vesmíru Columbií, a v případě Donalda Pettita byla ztráta ještě hlubší, jelikož při zkáze Columbie přišel o kolegy, kteří byli vybraní do oddílu astronautů společně s ním. S Williamem C. McCoolem, pilotem Columbie, dokonce hráli na dálku šachovou partii. Tato hra nebyla nikdy dokončená.

Havárie Columbie ovlivnila i ISS. Šestá dlouhodobá expedice s Bowersoxem musela na ISS neplánovaně zůstat místo do března až do května a místo v raketoplánu se posádka vrátila v ruském Sojuzu TMA-1. Návrat se však neobešel bez problémů.

Kenneth Bowersox při práci na nosníku ISS během EVA (Foto: NASA)

Kenneth Bowersox po návratu z ISS (Zdroj: BBC)

Sojuz s trojčlennou posádkou se 3. května 2003 odpojil od modulu Pirs, vzdálil se od ISS a ve správný okamžik zapálil své brzdící motory. Jenže došlo k selhání palubního počítače, který přepnul na balistický režim sestupu a posádka zažívala při sestupu přetížení 8 g místo relativně mírných 4 g při nominálním sestupu. Přistáli severně od Aralského jezera, v oblasti vzdálené 450 kilometrů od původně plánovaného místa přistání. Z počátku s nimi záchranáři nemohli navázat kontakt, protože jedna anténa při sestupu odpadla a další dvě se nevyklopily. Přesto se nakonec záchranářům povedlo Sojuz ve stepi najít prostřednictvím nouzového vysílače.

Kenneth Bowersox na ISS prožil 161 dní a ukončil svou aktivní astronautickou kariéru s celkem 211 dny strávenými v kosmu.

V březnu roku 2004 byl Kenneth Bowersox v rámci Johnsonova vesmírného střediska jmenován ředitelem letových operací, který je v hierarchii NASA odpovědný za obsazování sedadel na palubách amerických kosmických lodí. Zde se poprvé blíže seznámil se společností SpaceX. Ta se v té době spolu s dalšími firmami ucházela o kontrakt COTS, v jehož rámci by ve spolupráci s NASA byly vyvinuty nové soukromé lodě pro zásobování ISS.

V této funkci byl až do prosince 2006, kdy opustil současně jak řady NASA, tak i US Navy. I poté se však nepřestal podílet na americkém vesmírném programu jako člen kontrolních komisí. Současně působil i jako nezávislý konzultant v oblasti letectví. Ale už po roce či dvou cítil, že nechce jen pozorovat lidi při práci na zajímavých programech, ale že se sám chce aktivně zapojit a spolupodílet na nich.

Přibližně v té době jeden jeho kamarád, bývalý astronaut Scott Horowitz, navštívil SpaceX, kde mimo jiné přišla řeč i na to, že by potřebovali člověka na zajištění misí. A Horowitz jim řekl, že bývalý astronaut Ken Bowersox by rád v jejich firmě pracoval a že se na toto místo hodí. Slovo dalo slovo a po několika setkáních a pohovorech nastoupil v červnu 2009 do firmy SpaceX jako její viceprezident v nově vytvořeném oddělení Bezpečnosti astronautů a zajištění misí. Zajímavostí je, že o práci ve SpaceX se ucházel už o dva roky dříve, avšak tehdy mu Elon Musk řekl, že je ještě brzy a firma zatím nepotřebuje člověka pro problematiku letů s lidskou posádkou.

Kenneth Bowersox je pro SpaceX velice důležitý. Pracujeme totiž na přípravě pilotovaných misí na palubě naší lodi Dragon. Jeho zkušenosti astronauta i pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici budou neocenitelné při utváření budoucnosti komerčních kosmických letů s posádkou. – Elon Musk o přijetí Kennetha Bowersoxe

Necelý měsíc po svém přijetí měl již možnost spolupodílet se na posledním startu rakety Falcon 1 při misi RazakSAT a poté se mohl naplno vrhnout do práce dovést úspěšně k prvnímu startu nepoměrně větší raketu Falcon 9. Zajištění misí je poměrně komplexní obor, který mimo jiné zahrnuje systémové inženýrství, řízení rizik a kvality pro dosažení úspěchu při procesu návrhu, vývoje, testování, nasazení a provozu raket. Cíl je oproti tomu poměrně jednoduchý – 100% úspěšná mise a spokojený zákazník.

5. června 2010 byl Kenneth Bowersox uveden do Síně slávy astronautů Spojených států.

Při samotné práci ve SpaceX se Kenneth však časem dostával víc a víc do sporů s Elonem a také začal mít pocit, že se jeho názorům nepřikládá potřebná váha. Ashlee Vance ve své biografii Elona Muska uvádí jako příklad jeden incident, kdy se na testovací stanoviště dostala součástka, která měla zásadní chybu a na stanoviště se neměla nikdy dostat, neboť měla být zachycena už při výrobě. Bowersox chtěl nechat prošetřit celý výrobní proces a odhalit, jak k chybě došlo, proč byla přehlédnuta a základní příčinu nechat odstranit. Jenže Elon měl pocit, že už zná příčinu a Bowersoxovy inženýrské znalosti údajně označil za nedostatečné. Podle knihy pak byl Bowersox propuštěn, k čemuž došlo na konci roku 2011. Sám Bowersox však celou situaci nijak veřejně nekomentoval.

Po Kennethově odchodu byly jeho pracovní povinnosti rozděleny mezi řadu lidí, přičemž pozice viceprezidenta zajištění misí byla převedena na bedra Hanse Koenigsmanna. Další část povinností připadla Garrettu Reismanovi, což je další bývalý astronaut, který po svém nástupu do SpaceX pracoval přímo pod Bowersoxem. Po jeho odchodu se Reisman stal ředitelem programu pro lidské posádky. Reisman už ve SpaceX slouží jen jako poradce, ale nedávno Bowersoxe označil za svého mentora a dodal, že pro něj má obrovský respekt.

Kenneth Bowersox, dočasný přidružený administrátor NASA pro pilotované lety (Foto: NASA/Bill Ingalls)

V roce 2012 už byl plně rozjetý program NASA Commercial Crew Development, který měl do budoucna zajistit dopravu amerických astronautů k mezinárodní vesmírné stanici. Jednou z firem, která v tomto roce zůstávala stále ještě ve hře, byla Alliant Techsystems (ATK) se svou tehdy vyvíjenou raketou Liberty. Kenneth Bowersox do této firmy v létě 2012 nastoupil jako poradce. Měl dohlížet na výcvik posádek a zajistit certifikaci rakety Liberty pro lety s lidskou posádkou. Tento slibně rozvíjející se projekt však už v srpnu 2012 ukončila NASA a v soutěži o to, kdo bude vynášet astronauty k ISS, zůstali jen tři uchazeči: Boeing s lodí CST-100, Sierra Nevada Corporation s miniraketoplánem Dream Chaser a SpaceX s lodí Crew Dragon.

Od listopadu 2013 se stal Kenneth členem poradního výboru NASA a předsedou komise pro pilotované lety. Současně také pracoval jako nezávislý technický konzultant a poskytoval poradenství v oblasti návrhu kosmických lodí.

Bowersox následně působil v NASA jako zastupující přidružený administrátor (Deputy Associate Administrator) pro pilotované lety. Když potom administrátor NASA Jim Bridenstine v červenci 2019 odvolal Billa Gerstenmaiera po 14 letech z pozice přidruženého administrátora pro pilotované lety, působil Kenneth Bowersox následující 3 měsíce jako jeho dočasná náhrada. I když projevil zájem ve funkci zůstat natrvalo, 16. října 2019 byl jmenován nový přidružený administátor NASA pro pilotované lety Douglas Loverro a Kenneth Bowersox se tak vrátil zpět do pozice jeho zástupce.

Až za několik měsíců vynese loď Crew Dragon astronauty Douga Hurleyho a Boba Behnkena k ISS, Kenneth Bowersox si bude moci říct, že tuto loď pomohl dostat do vesmíru. A to jak díky své bývalé pozici ve SpaceX, tak prostřednictvím své aktuální funkce v NASA.

Tip: Pokud chcete Kennetha Bowersoxe poznat ještě blíže, podívejte se na pár let starý rozhovor, ve kterém mluví o svých začátcích, práci ve SpaceX a dalších tématech. (1. část, 2. část, 3. část)

Předchozí díly seriálu Osobnosti SpaceX:

Jiří Hadač

Kdysi dávno chemik, nyní redaktor popularizačního webu ElonX, kterému už v dětství učarovala kosmonautika a to natolik, že o ní začal pravidelně informovat. Jeho nejoblíbenější mise SpaceX je NROL-76.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

2
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
John jehlu kraj
Host
John jehlu kraj

Hezký, Jirko. Fakt se zlepšujete. Pěkně napsaný, obsahově souborný, naivita tatam.

Zdeněk
Host
Zdeněk

Každý článek nám přináší nové informace a já říkám díky za ně. Jen tak dál.