Starhopper příští týden poletí naposledy, nahradí jej pokročilejší prototypy Starship
Na veřejnost prosákla informace, že plánovaný 200metrový skok Starhopperu bude posledním letem této experimentální rakety. Elon Musk se zároveň podělil o několik upřesňujících informací ohledně vývoje lodi Starship.
Starhopper je experimentální stroj, jenž SpaceX slouží jako demonstrátor některých technologií, které firma vyvíjí pro pokročilější kosmickou loď Starship. Starhopper v posledních měsících absolvoval nespočet dílčích zkoušek a tankovacích testů, několik statických zážehů motoru Raptor a nedávno také poprvé vzletěl do výšky 20 metrů. SpaceX nyní plánuje provést další zkušební let, který by mohl proběhnout už 12. srpna. Během něj Starhopper vyletí do výšky 200 metrů a zároveň se přesune na více než 100 metrů vzdálenou přistávací plošinu. Nyní jsme se z neoficiálních zdrojů dozvěděli, že tímto letem testování Starhopperu skončí. Stroj prozatím zůstane na přistávací plošině, kde z něj budou odmontovány užitečné komponenty (např. motor Raptor) a někdy později možná bude někde vystaven podobně jako byla před lety vystavena malá testovací raketa Grasshopper v texaském McGregoru.
Starhopper v Texasu (Foto: Trevor Mahlmann)
Následně bude startovní rampa v Boca Chica, odkud Starhopper startoval, upravena pro starty pokročilejšího prototypu Starship, který je už několik měsíců ve výrobě a podle Elona Muska by mohl být hotový už za pár týdnů. Starhopper tedy nejspíš posledním letem splní svůj účel a SpaceX na testovací program Starhopperu plynule naváže zkouškami prototypu Starship, který má mít mnohem blíže k finální podobě této kosmické lodi. Prototyp má přibližně 55 metrů na výšku a bude vybaven třemi Raptory, z nichž některé jsou v těchto dnech testovány v McGregoru.
Elon Musk 20. července prohlásil, že prototypy Starship, které jsou souběžně vyráběny na Floridě a v Texasu, by mohly letět za 2–3 měsíce, tedy někdy na podzim. Nedlouho předtím zmiňoval, že by mělo jít o lety do výšky 20 kilometrů. A pokud vše půjde dobře, první lety na oběžnou dráhu by prý mohly následovat další 2–3 měsíce poté.
Musk aktuálně na Twitteru pochválil tým SpaceX, který na Floridě pracuje na výrobě druhého prototypu Starshipu. Poznamenal, že i když tento tým začal s výrobou o několik měsíců později než tým v Texasu, rychle prý náskok dohání. Týmy podle Muska závodí o to, čí prototyp dříve doletí na oběžnou dráhu. Floridský tým však kromě toho, že začal později, má další nevýhodu v tom, že ještě nemá rampu, z které by jeho prototyp mohl startovat. SpaceX sice chystá rozšířit existující rampu LC-39A, aby z ní mohly startovat také Starship a Super Heavy, ale otázka je, kdy odtud bude reálně možné starty provádět.
SpaceX už sice začalo s podáváním žádostí o stavební povolení, ale i tak bude celý proces pravděpodobně trvat déle než v případě texaské rampy. Ta je sice malá a velice minimalistická, ale alespoň už existuje a mělo by stačit ji upravit pro potřeby Starship. Takže i když web NASA Spaceflight nedávno informoval, že první starty Starship proběhnou z Floridy, zdá se pravděpodobnější, že se nejdříve začne létat z Texasu.
Schéma plánovaných změn na rampě LC-39A kvůli raketě Starship (Zdroj: Atkins + /u/Raul74Cz)
A jak to bude s lety na polární orbity, které v případě Falconů probíhají z Vandenbergovy základny v Kalifornii? Elon Musk aktuálně prozradil, že momentálně nejsou v plánu starty Starship z Kalifornie, ale časem se to prý může změnit. Zároveň vyvrátil teorie, že SpaceX plánuje Vandenbergovu základnu opustit kvůli nízkému počtu startů v následujících letech. Zdejší rampa SLC-4E podle Muska pořád bude z dlouhodobého hlediska plnit důležitou roli, i když přes 80 % startů bude v budoucnu probíhat z východnějších kosmodromů.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-55 - 26. 4. 2024
- Mise Starlink 6-54 - 23. 4. 2024
- Mise Starlink 6-53 - 19. 4. 2024
Dobrý den, ještě jsem nezaznamenal žádnou zprávu o tom že by se starhopper vznesl do 200 metrů. Nevíte kdy se tak má stát?
Nejdříve ve středu. Sledujte náš průběžně aktualizovaný článek, kde se dozvíte, pokud dojde k dalšímu odkladu: https://www.elonx.cz/pripravy-prototypu-lodi-starship/
Troufne si tu někdo odhadnout, jaké kroky v oblasti Starshipu bude SpaceX provádět v roce 2020? Testování prototypů na oběžné dráze? Stavba dalších pokročilejších protypů? Stavba “téměř finální” verze schopné doletět na oběžnou dráhu Měsíce?
To je jako vsadit sportku 😀 Spx furt mění návrh SHS. Navíc se může během testování objevit nějaký nečekaný problém nebo se stane nehoda a celý výzkum se může zpomalit o měsíce nebo roky.
2020 zase neni tak daleko, aby se nedalo odhadnout ( samozrejme fundovane) co bude, kdyz to pujde prumerne dobre. Budou litat s obema prototypy postupne vys az na orbitu a treba i kousek vys, zatimco budou pripravovat vyrobu a dokoncovat finalni design mk1 pro prvni ostrou lod se jmenem. Mozna Elonova Heart of Gold? Zapracuji tam data z testu a zkusenosti z letu, no a za nejaky ten rok by ji mohli vyvezt z hangaru. Na to se dost tesim.
Damy a panove, velmi se tesim na prislibenou prezentaci inovaci prepravniho systemu SX. Uvidime, jake zmeny nastanou, a nastanou urcite. Myslim, ze to je jedina jistota, kterou u SHSS mame. Muzem se bavit prakticky neustale, proc Starhopper poleti naposledy, kolik bude treba motoru pri ocekavane hmotnosti dalsich dvou prototypu SS, jaky nakonec bude system tepelne ochrany, atd. Je to moc fajn, vzdycky se v diskusi dozvim veci, o kterych jako neznalek nemam sajnu. Ale proste je to plne v rezii SX. A predevsim o vizi a na naslednem rozhodnuti EMu. Jiste nerozhoduje naprosto autoritativne – na zaklade realnych poznatku jeho tymu, a dava to do kontextu se svyma vizema, casem a ekonomickou unosnosti. Pro mne je EMu vizionar, hlavne v ekonomicke oblasti. Neni to zadny technomag, proste se snazi podnikat ekonomicky v oblastech vysokeho podnikatelskeho rizika (vsechy jeho firmy) a vyuzit vsechny dostupne moznosti. Ikdyz si zvolil naprosto riskantni oblasti v podnikani, zatim se mu jeho pristup vyplaci. Za mne je hlavne brilantni ekonom, dobry psycholog, a hlavne naprosto umanuty clovek. Ma urcite sny, ktere se snazi realizovat. Tak, aby to bylo mozne “v dnesni” dobe. Vytvoreni “zdrave” konkurence mezi dvema tymy v ramci jedne firmy realizujici nově lety na orbitu, to mluvi za vse. EMu vybere spravne lidi, ziska je maximalne pro svoji vec, prednese svoji “naprosto nerealizovatelnou” vizi, zapoji casovy, ekonomicky a konkurencni tlak tymu… A pak reaguje. Nekdy to proste nejde. Nebo slo by to, s enormnimi investicemi, s neunosnym casovym skluzem. A jindy to zase “jde”, a jinak nez dosud… Vite, proto se oznacuju dobrovolne za Muskonauta, nerozumim moc technickym aspektum, nicmene verim jeho podnikatelskym-ekonomickym zamerum fungovani jeho firem. Improvizuji a reaguji “za pochodu”.Proste by to v jejich podani mohlo vyjit. Nekdo tady na foru vyjadril obavu, aby ten Mars stihnul. Verim, ze ano. Treba o 5-10 let pozdeji, ale stihne 🙂
Všechno běží, jak má. Starhopper už je notně okoukaný, je třeba show trochu oživit. A zdržovat se nemůžou, jestli chtějí stihnout ten Mars…
Mars je pozlátko pro veřejnost- tam není co stíhat , termín není žádný. Starlink – tam ano.
Jedním z důvodů tak brzkého ukončení testování Starhopperu je, jak uvádí ostatní příspěvky, to, že po odzkoušení letu do výšky cca 200 m, považuje SpaceX další testy Starhopperu asi za neefektivní, když to samé mohou zkoušet na prototypech Starshipu, které se zřejmě daleko více podobají finálnímu produktu.
Druhý důvod vidím v plánovaném přistávacím profilu Starshipu uvedeném ve zde zveřejněné v environmentální studii SuperHeavy/Starship. V profilu je uvedeno jediné motorové brzdění ve výšce cca 250m nad zemí, což se zajímavě kryje s výškou testovacího letu Starhopperu.
Velmi mne zajímá, jak budou finálně vypadat ty orbitální prototypy Starshipu. Je zde totiž jeden zásadní problém – Starship, který bude konstruován jako 2. stupeň rakety SH/SS, nelze bez podstatných úprav použít jako jednostupňovou raketu startující přímo ze Země. Nemusel by se vůbec vznést, poněvadž nebude mít potřebný přebytek tahu nad tíhou rakety v okamžiku startu. Pokud totiž uvažuji se 6 motory Raptor s 2 MN tahu, tedy celkem 12 MN tahu, musel by Straship mít menší tíhu než těch 12 MN tj. hmotnost menší než 1200 tun. Samozřejmě je jasné, že na SpaceX to vědí a zajímá mě jaké řešení zvolí- prakticky jsou dvě cesty – snížení hmotnosti nebo zvýšení tahu (počtu motorů).
No když jeden motor dokáže zvednout (dle mého názoru) velkou část zátěže (plné nádrže) a pokud tři motory dokážou dostat Starship s naprostou většinou zátěže (bez nákladu) poměrně vysoko, tak s váhou asi problém nebude. Otázkou je, kolik vlastně bude Starship vážit. Rozhodně se plně natankovaný a vybavený nebude zdaleka blížit 1,2kt. Podle tvrzeni EM nebude mít Starship problém dosáhnout orbity (orbitální rychlosti?) bez nákladu.
Nicméně už tu někde padlo, že pokud by měla Starship převážet cestující, znamená to “menší úpravy” …Dost možná výměnu vakuových motorů za atmosférické …
Podle Wikipedie je celková hmotnost Starshipu coby 2° rakety je 1335 t z toho palivo činní 1100 t, takže tíha Starshipu 13,1 MN je větší než tah rakety 12 MN, což znamená, že se Země skutečně nezvedne. To, že 1 Raptor zvedl Starhopper, znamená, že celková hmotnost konstrukce včetně paliva byla nižšší než 200 tun, což je docela reálné. To, že Starship může dosáhnout orbity s tímto problém přímo nesouvisí.
Celkovou hmotnost a počet motorů v současnosti stavěných tzv. orbitálních prototypů Starshipu neznám, ale jak uvádím v předchozím příspěvku, samozřejmě předpokládám, že SpaceX tuto otázku má vyřešenou a jsem zvědavý na jejich další informace.
Už to jednou komentoval
Prototyp má být menší i když to tak zatím moc nevypadá každopádně bude ale určitě výrazně odlehčen a nebude ani nejspíš plně tankován. Tři motory budou bohatě na testování stačit.
Prototyp myslím nemá být menší, to si možná pletete se Starhopperem, který i s přimontovanou špičkou měl jen asi 40 metrů, zatímco Starship má mít 55 metrů. Z fotek prototypů to ale vypadá, že budou mít právě těch 55 metrů.
1335t je odhadovaná konečná hmotnost včetně nákladu a paliva pro návrat (tam nějakých pár desítek tun paliva bude)…
Bez paliva pro návrat a bez nákladu – snadno budeš pod těmi 1 200 tunami … a s každou sekundou běhu motorů na tom budeš lépe 🙂
Navíc zvažují motory bez regulace tahu s vyšším tahem… a pak tuším poudal něco o větším počtu atmosférických motorů pro dopravní hopsání.
A pro testy s malým počtem motorů – není nic jednoduššího než natankovat menší množství paliva. Alespoň otestují sebetlakování 🙂
Tah motorů musí být o dost větší než tíha rakety. Např. poměr tahu motorů a hmotnosti u rakety SH/SS má být v okamžiku startu cca 70000 kN/4400t z čehož vyplývá počáteční zrychlení cca 1,6 m.s2 (u F9 je to cca 1,4 m.s2). Pokud je totiž poměr tahu k hmotnosti rakety při start se Země malý, tak je i malé počáteční zrychlení a dosažení potřebné rychlosti je zdlouhavé a gravitační ztráty a spotřeba paliva jsou vysoké.
Samozřejmě, že se časem se hmotnost rakety snižuje, ale to nesouvisí s potřebnou převahou tahu nad hmotností rakety v okamžiku startu. I pokud orbitální Starship bude bez jakéhokoliv užitečného zatížení, tak nebude při hmotnosti paliva 1100 t (jinak zřejmě orbity nedosáhne) mít o moc menší celkovou hmotnost než 1200 tun, takže tah motorů při zrychlení cca 1,4 m.s2 by měl být cca 17 MN, což znamená min. 8-9 ks Raptorů.
Samozřejmě, krátké skoky s podstatně menším množstvím paliva nejsou problémem.
Omlouván se za chybu v tom výpočtu zrychlení – správně má být “… cca 70000 kN/9,81*4400t z čehož …”
Váš výpočet je dle mého chybný. Podílem dvou sil získáte, jak sám píšete, poměr, tedy bezrozměrné číslo. Určitě ne zrychlení…
Na těleso nám působí dvě síly – tah motoru a tíha. Pokud od tahu odečteme tíhu, získáme výslednici, kterou podělíme hmotností a získáme tak zrychlení.
Pro SH/SS (dle Vašich čísel 70 MN a 4400 t) mi vychází zrychlení 6 m.s2, pro F9 (6,7 MN a 549 t dle wiki) 2,4 m.s2 a pokud by měla mít SS (1200 t) stejné zrychlení jako F9 (2,4 m.s2), byl by potřebný tah 14,6 MN.
Máte pravdu, já jsem ten chybný vzorec někde viděl a bohužel jej nedomyslel. Správně by mělo být zrychlení rakety při startu a=F/m-g tj. u SH/SS – a=70000/4400-9,81 tj. cca 6 m/s2, u F9 a=6700/549-9,81 tj. cca 2,4 m/s2. Pak u Starshipu při startu by měl tah činit F=m(a+g)=1200(2,4+9,81) tj cca 14,6 MN(7 až 8 ks Rapotrů), což vše souhlasí s Vaším výpočtem. Mě se ty původní výsledky nezdály, poněvadž by dosažení potřebných rychlostí trvalo neúměrně dlouho. Tak jsem zvažoval, že je zkontroluji ze skutečných letových profilů, ale Vy jste přišel s tím dříve, díky za to. Paradoxní je, že ten původní výpočet, před mou opravou, byl vlastně správný, ale znamenal celkové zrychlení od kterého bylo zapotřebí ještě odečíst tíhové zrychlení, což jsem už neudělal.
Křížová kontrola: AMOS 17 – 1000km/h za 51sec. => 5,45m/s2 (1000/3,6/51). Tedy pokud by zrychloval konstantně. Což nezrychluje, protože za těch 51 sec urazil 6km, což je 118m/s průměrná rychlost.
Takže při Vámi vypočtené průměrné rychlosti 118 m/s to dává zrychlení cca 2,3 m/s2 což odpovídá výsledku p. Slavja.
Důležité je, z jakého údaje pro celkový tah 1°s hmotnost celé rakety F9 vycházíte – v anglické Wikipedii z dnešního dne je uveden celkový tah 7,6MN a 6,8 MN, ve Spacelaunchreport 694t=6,8 MN, hmotnost dle Wikipedie je 549t, dle Spacelaunchreport 556t resp. 587t. Takže např. pro tah 7,6MN vyjde zrychlení a=7600/549-9,81=4 m/s2 což se o dost liší i když výchozí údaje se zdají přibližně podobné.
Na SpaceLaunchReport bych byl dost opatrný, některé hodnoty jsou pravdivé, ale někdy jsou tam vyslovené nesmysly. Dřív jsem mu věřil víc, ale nedávno jsem psal článek, všechno si kontroloval milionkrát a upřímně, jsem přestal věřit i press kitům spacex z dřevních dob. Tam ty výkony motoru jsou někdy naprosto nesmyslné. Příklad Tah M1C SL 349 KN, tah ve vákuu 618KN, Většinou to u motorů narůstá o 8-10%, a ne o 80%. Takže opatrně na SLR.
Máte pravdu, i já jsem na podobné případy u SLR narazil, kdy byl tah motoru na hladině moře vykazován vyšší než ve vakuu. Přesto děkuji za upozornění, jen si kladu otázku – čemu věřit?
Pokud to byl atmosférický motor bez vac varianty, tak by to sedělo
Na wikipedii mají všechny raketové motory ve vakuu větší tah než na hladině moře (pokud jsou uvedeny oba dva). Z těch údajů nedovedu rozlišit zda jsou pro to příslušné prostředí přímo určeny.
Jak? Buď opatrný, kontroluj si zdroje, zda od sebe neopisují, hledej oficiální zdroje, ale tady buď kritický .-)
No já vycházím z (hrubě) naměřených dat 🙂 Proto píšu “křížová kontrola”. Neuvažuji ani váhu rakety, ani celkový tah. Takže jsme dospěli k zhruba stejné hodnotě, přestože jsme šli každý jinou cetsou. A u F9, kde jsou známy parametry rakety relativně detailně. U SS to je spíš orientační “kolik by mohla vážit” …
S údaji o SH/SS je to problém, člověk neví, které jsou vlastně platné. Názorný případ je z nedávno uveřejněné environmentální studie. Dalo by se usuzovat, že pokud SpaceX něco předkládá úřadům, tak má údaje v ní uveřejněné jsou prověřené. Ale např. na str. 27 je uvedeno “..Kombinace lodi Starship a nosiče Super Heavy bude mít při startu celkovou hmotnost kolem 5000 tun. Super Heavy bude obsahovat přibližně 3500 tun paliva a okysličovadla, zatímco Starship ponese dalších 1500 tun těchto pohonných hmot…” Na první pohled je zřejmé, že jeden z těch údajů je chybný – podle nich vyplývá, že celá raketa je samé palivo. Rovněž počet motorů v obou stupních se od údajů posledně řečených Muskem a uvedeným v této studii také liší. Takže jakékoliv výpočty jsou jen orientační.
Když se dívám na celkovou obrovskou hmotnost rakety, tak mi prochází hlavou, zde v té studii jsou úvahy o bezpečné vzdálenosti při případném výbuchu celé rakety. Její “výbušná síla” se minimálně rovná 1/4 síly atomové bomby svržené na Hirošimu.
Mám za to, že již EM uvedl, že pro variantu přímého startu SS zvednou počet motorů. Mluvil pokud vím o 2-4 motorech, které je nutné přidat.Tři orbitální vypadnou a ke třem tedy přidají další čtyři.Což je to co se tam bez dalších úprav maximálně vejde. Nemyslím že u prototypů bude problém. Ty budou bez nákladu a vystačí si určitě s menším počtem motorů.
Myslel som, ze Starhopper bude lietat viac, ale asi po zniceni hornej casti zmenily plany. Starhopper potom pouzili hlavne na odladenie palivového systemu. Letove testy presunuli na prototypy.
Som zvedavy, ci im daju nejake mena 🙂 nech sa nam to nepletie, ked zacnu “poskakovat” 😀
Mam rovnaky nazor ako kamil na prve skoky Starship, okolie LZ-1. SpaceX tam spravili nejake upravy, takze uvidime. Myslim, ze nebudu cakat na dokoncenie uprav LC-39A, to moze trvat mesiace.
Uvidí se jak moc budou supravovat startovací plochu. Nyní už 1 Raptor na 60 % dělal okolo docela cirkus. A Mk1 pojede se 3 i na 100 %. To by ze současného ochranného valu nějaká část byla odfouknuta na zásobní nádrže. už teď po 1. skoku je ze strany Shopperu vidět odfouklá vrchní vrstva náspu. Bez odvaděče spalin a deflektoru to bude vždy docela “cirkus” při startu.
Škoda. Snad to není unáhlený. Tvrdit, že všechno znají z falcona, je důkazem naivity mísené s neznalostí. Nicméně můžeme se o to víc těšit na starship. Bohudík je tlačí čas…
Hmm..Docela překvápko.Čekal bych, že na Starhopperu odzkouší kompletní manévrování nejen s jedním motorem, ale alespoň se třemi a budou simulovat jejich selhání. Ovšem otázka je kolik motorů ta plochy vydrží a jestli to není spíš o tom, že je potřeba dalších stavebních prací.
Mno ono když se nad tím zamyslím, tak to není tak od věci.
1) Manévrovací systém na SS – tam už toho moc zřejmě nezjistí… SS bude jinak váhově rozložená, jiná velikostně, jinak těžištěm a bude mít zřejmě i jiné manévrovací trysky (tady používají dusíkové z Falconu – tam budou taky dusíkové, ale asi budou jiné (když už pro nic jiného, tak protože u nich bude třeba mít vyřešenu odolnost při reentry – která momentálně u F9 není zapotřebí, a zřejmě bude třeba i aby byly silnější – kvůli větším momentům). Takže pravděpodobně je tam těch odlišností už tolik, že další pokusy v této oblasti v zásadě nemají smysl. Tady si vyzkoušeli, že umí kvedlat raptorem, umí řídit tah, krmit ho spolehlivě palivem, tankovat, viděli, jak se chovají odrazy od plochy a miliarda dalších věcí, ale zřejmě přidání dalších dvou raptorů na toto zařízení už asi pro ně nepřinese dost informací, aby se do toho vyplatilo investovat čas a peníze.
2) Více motorů – tam v praxi nejvíce potřebuješ otestování interakce těch motorů mezi sebou a se samotnou konstrukcí rakety. A samozřejmě jde především o věci, které se nedají moc zjistit při simulacích (nebo spíše dají, ale není to úplně 100%)… například nějaké nežádoucí skládání vibrací, resonance atd. (které software může “přehlédnout”).. a tam už možná je starhopper příliš odlišný, aby výsledky ze starhopperu byly vypovídající pro SS… a nebo se to možná na hopperu dá udělat pouze z části a zbytek se tak jako tak musí dodělat na SS – tak to prostě rovnou dodělají na SS protože nechtějí investovat čas do hopperu…. jako soukromá firma se budou především chovat ekonomicky, a ač bych rád viděl co nejvíce skoků … prakticky čehokoliv (bo ty plameny a kouř se prostě neokoukaj), tak to chápu. Těžko říct, co by si doplnění dalších dvou raptorů na starhopper vyžádalo (úpravu palivového a kyslíkového vedení? úpravu upevnění pro raptory? atd..) a kolik by to stálo času a nákladů.
1) ano není to stejné nicméně je rozdíl kterou raketu rozbijete. Vážně si myslíte, že vše co píšete odzkoušeli několika statickými zážehy a jedním krátkým letem? Nejsem si jist. Chování motoru pokud je samostatně bude dle mého dosti rozdílné od toho pokud jich je několik spuštěných vedle sebe. Mám za to, že toho zatím moc nevyzkoušeli.
2) ano a platí předchozí. Simulace není spolehlivá je lepší to odzkoušet a z dat dokončit simulace. Jaké změny by byli potřeba netuším, ale nepředpokládám, že přidat další dva motory je velký problém.
Dle mého je to spíš o tom, že musí přestavět rampu, aby na ní bylo vůbec možné pustit něco z víc motory. No a než to dodělají budou mít už asi k dispozici SS. Pak je otázka jestli je to velké nebo malé riziko.
Samozřejmě nemáme dost informací. Jen mi přijde že stavět hopra pro statické zážehy a jen dva krátké lety je přeci jen až příliš velký luxus.
1) Především se jenom domýšlíme, co všechno chtěli otestovat – ale asi jsou s tím spokojeni, nebo spíše si spočítali, že je pro ně výhodnější ten zbytek testovat přímo na SS… Jestli toho “zatím moc nevyzkoušeli” bych asi nechal na nich… mě přijde, že toho vyzkoušeli dost, ale klidně se o to můžeme do krve pohádat, a stejně nerozseknem, kdo má pravdu – to vědí jen oni.
2) “***Nepředpokládám***, že přidat další dva motory je velký problém” … a v tom možná je ten problém. Opět nevíme – nevíme, jak tam na to mají připraveny “prostory” a “napojení” … uvědom si, že tah toho motoru je 2MN+ to máš do “nějakého místa” tam tlačí nějakých 200 tun těžko říct, co všechno by bylo třeba upravit … a třeba se tím prostě jen nehodlají zabývat, když jim to například o těch rezonancích celku nic neřekne.
Jen statické zážehy a dva krátké lety – to je všechno co sis z toho odnesl? Tankování / detankování nového druhu paliva nic? Samotné nádrže a jejich koncepce – nic? Testy preburnerů v novém typu motoru? Testování spouštění motorů? Testování tlakování nádrží jiným způsobem (přímo metanem a kyslíkem namísto heliem)? Mno to je pak těžké … když věci při kterých nelítá dým a oheň pro tebe neexistují.
Souhlasim, jen myslim, ze Hopper byl od zacatku zamyslen na 3 motory, tak bych cekal, ze staci namontovat a pripojit z existujicich manifoldu.
Co se tyce nadrzi, tam verim a doufam, ze vyrobni technologie nadrzi SS bude nekde jinde. Hopper, to je bez urazky “kovařina”. Flying Water Tower, presmycka WTF? Jinak souhlas, ze toho tim otestovali opravdu hodne, krome letu – tam to prevezme orbit. Prototyp. Uznavam, ze logicke, no prekvapilo nas to nebot jsme to necekali. Podezrivam Elona, ze to mel v planu uz kdyz zahodili ponicenou spicku Hopperu a stala se z toho plechovka. Ted si nejsem jisty, neni Hopper jeste tlakovany heliem?
U prototypu se tesim na aerodynamicke prvky a RCS system. Doufam ze tam taky nacpou tlumice pristavacich nohou. Treba na principu paralelogramu, to by bylo cool.
Je.
Nemohl by prototyp startovat z LZ1? Na ty skoky by to stačilo, v Texasu taky startují z holé země
Spíš ne. Chybí tam infrastruktura(tankování atd.) a tu bude výhodnější dělat pro cílové řešení. Odhaduji, že její výstavba bude dražší než stavební práce na “odpališti” …
Infrastruktura su nadrze, potrubie, cerpadla + prislusenstvo. Potrubie sa zosrotuje a nadrze sa daju potom prestahovat na LC-39A. Otazka je skor ci chce SpaceX startovat s neotestovanou raketou 200 metrov od jedinej rampy, odkial je schopny startovat CrewDragon a 200 m od HIF ? 🙂
Nizsie som pisal, ze si mylsim, ze prve starty prototypov na Floride budu z LZ-1, alebo 2 (pripadne z nejakej novovybudovanej docasnej startovacej rampy v blizkosti). Podla zverejnenej studie ma SH a SS zo zaciatku pristavat prave na týchto plochach. LC-39A a LZ-1 su 9 km od seba. Prvy skok by teda musel byt do vysky niekolkych kilometrov, a to neviem, ci si hned trufnu ???