Společnosti SpaceX a ULA získaly dlouhodobý armádní kontrakt, Blue Origin a Northrop Grumman ostrouhaly

Společnosti SpaceX a ULA se staly vítězi kontraktu, který v následujících letech zastřeší vynášení nejdůležitějších družic pro americkou národní bezpečnost. O lukrativní kontrakt se ucházely také společnosti Blue Origin a Northrop Grumman, ale ty ze souboje odcházejí s prázdnou. Rakety Falcon 9, Falcon Heavy a Vulcan Centaur tak budou do roku 2027 primárními nosiči pro vojenské a špionážní družice amerického Pentagonu. SpaceX však momentálně nesplňuje všechny potřebné požadavky, a tak bude muset upgradovat rampu LC-39A a také obstarat větší aerodynamický kryt pro své rakety.

Americké letectvo v květnu 2019 vyhlásilo výběrové řízení pro druhou fázi kontraktů na vynášení vojenských zakázek, o které se kromě favoritů ULA a SpaceX ucházely také společnosti Blue Origin a Northrop Grumman. SpaceX se do výběrového řízení přihlásilo s osvědčenými raketami Falcon 9 a Falcon Heavy, ULA nabídla Vulcan Centaur, Blue Origin se přihlásil s raketou New Glenn a Northrop Grumman se svou chystanou raketou OmegA. Letectvo nakonec vybralo SpaceX a ULA, které by si tak v letech 2022–2027 rozdělí lukrativní kontrakty na zhruba 30 misí, přičemž ULA má získat 60 % startů a SpaceX zbylých 40 %. V rámci oznámení vítězů byly rovnou uděleny první dva kontrakty. ULA pro armádu provede mise USSF-51 a USSF-106 v celkové hodnotě 337 milionů dolarů. SpaceX vyhrálo kontrakt na misi USSF-67 v hodnotě 316 milionů dolarů. Start všech tří misí je plánován na rok 2022.

Rakety účastníků výběrového řízení pro americké letectvo

Pokud vám výše kontraktu SpaceX přijde vysoká, asi nebudete sami. Důvodem by mohlo být to, že kontrakt kromě startu samotného zahrnuje také spousty dalších položek: „integrační studie, služby pro podporu startu, sledování flotily, výrobu rakety, integraci mise, obsluhu startu, zajištění mise, připravenost na start a aktivity unikátní pro každou misi“. To platí i pro kontrakt ULA, ale je teoreticky možné, že v případě SpaceX tento první kontrakt zahrnuje také jednorázové položky související s nutností provést upgrade rampy LC-39A kvůli vertikální integraci nákladu a také vývojem většího aerodynamického krytu. Bez těchto dvou věcí totiž Falcony nesplňují požadavky pro úplně všechny potenciální mise, které bude armáda nabízet.

Oproti tomu ULA, Blue Origin a Northrop Grumman získaly od armády finance na vývoj svých raket a související infrastruktury už v roce 2018. SpaceX ale tehdy jako jediná společnost soutěžila s již zalétanými raketami, a tak místo nich žádala o finance na vývoj Starship, která by mohla posloužit jako nosič pro ty nejnáročnější vojenské mise. SpaceX ale nakonec žádné finance nezískalo a dokonce kvůli tomu došlo na žalobu. Možná tedy jde o jakýsi kompromis ze strany Pentagonu, který SpaceX přispěje na potřebné upgrady tím, že náklady na jejich provedení zahrne do prvního uděleného kontraktu. Je to však jen moje spekulace, protože si jinak nedokážu vysvětlit tak vysokou cenu. I když totiž vezmeme v potaz, že armádní mise jsou tradičně dražší než ty komerční a že by mohlo jít o misi Falconu Heavy, tak u dřívějších armádních kontraktů si SpaceX za Falcon Heavy účtovalo jen 130 milionů dolarů.

Start Falconu Heavy při misi Arabsat 6A (Foto: SpaceX)

Zajímavostí je, že společnost ULA se sice do soutěže přihlásila se svou chystanou raketou Vulcan Centaur, ale zároveň je ve výsledném kontraktu dodatek, podle kterého může v případě zdržení nové rakety nadále používat stávající Atlas V. Jelikož ale Atlas pohánějí ruské motory RD-180, před časem vstoupil v platnost zákon, podle kterého lze tuto raketu zakoupit pro jakékoli armádní zakázky nejpozději do konce roku 2022. Vulcan Centaur má mít premiéru v druhé polovině roku 2021, ale pokud dojde k odkladům a raketa nebude včas certifikována, nově vysoutěžené mise USSF-51 a USSF-106 nakonec můžou být provedeny ještě s Atlasem V.

Jak jsem již zmínil, některé z misí, o které se v následujících letech budou ULA a SpaceX ucházet, můžou vyžadovat vertikální integraci nákladu na rampě nebo zahrnovat velmi rozměrné náklady. SpaceX v současnosti nesplňuje všechny tyto požadavky, protože náklad k raketě připojuje horizontálně a současný aerodynamický kryt nepojme ty největší družice, které armáda plánuje. Firma ale s tímto samozřejmě počítala a dopředu oznámila, že v případě získání tohoto dlouhodobého armádního kontraktu je připravena provést patřičné upgrady kvůli splnění všech požadavků.

Vertikální integraci nákladu bude zajišťovat nová pohyblivá věž SpaceX, která bude vybudována na rampě LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Z této rampy momentálně startují primárně Falcony Heavy a také mise s Crew Dragonem. Nová věž pro vertikální integraci vyroste na severní straně současné rampy a bude navržena tak, aby odolala i hurikánům 5. kategorie. Ocelová věž bude mít 11 pater s celkovou výškou 86,5 metrů a bude mít podobný černo-bílý design jako současná věž na rampě, která umožňuje nástup posádky do Crew Dragonu.

Nová obslužná věž pro vertikální integraci (Zdroj: SpaceX)

SpaceX bude nadále montovat své rakety horizontálně v nedalekém hangáru, poté je převeze na rampu a vztyčí do vertikální polohy. Takto to probíhá i v současnosti, avšak u budoucích misí, které budou vyžadovat vertikální integraci nákladu, se následně ke vztyčené raketě po kolejích přesune ona nová věž a obklopí ji. Tím umožní snadné připojení družice ve svislé poloze pomocí jeřábů a věž zároveň bude chránit celou sestavu před větrem a deštěm. Před startem pak věž odjede pryč do bezpečné vzdálenosti 39 metrů. Princip tedy bude stejný jako u podobných zařízení, která v současnosti využívá například ULA pro své rakety Delta a Atlas. Prezidentka SpaceX zároveň v minulosti uvedla, že pokud bude vertikální integrace potřeba také na západním pobřeží, firma může podobnou věž postavit také na Vandenbergově letecké základně. Odtud obvykle startují rakety nesoucí náklad na orbity s vysokým sklonem vůči rovníku.

Znázornění pohybu věže k raketě na rampě (Zdroj: SpaceX)

Druhou věcí, kterou SpaceX potřebuje pro splnění všech požadavků Pentagonu, je zvětšený aerodynamický kryt. To je dvojdílná skořápka na špičce rakety, která během letu chrání nesený náklad a zároveň zajišťuje aerodynamický tvar rakety. Falcon 9 i Falcon Heavy v současnosti používají jen jeden typ krytu, který má 13,9 metrů na výšku a průměr 5,2 metrů. Kryt není nikterak malý, avšak přesto nedokáže pojmout všechny typy družic, které letectvo provozuje či teprve chystá. Tyto velké satelity tak v minulosti vynášela například raketa Delta IV Heavy, která disponuje krytem s průměrem 5,1 metrů, délkou přes 19 metrů a zároveň umožňuje vertikální integraci nákladu. SpaceX proto hodlá v budoucnu nabízet také rozměrnější kryt s výškou 18,6 metrů a průměrem 5,4 metrů.

Falcon Heavy s prodlouženým krytem a novou obslužnou věží pro vertikální integraci nákladu. Vpravo pak Falcon Heavy před svým prvním startem. (Zdroje: SpaceX a Craig_VG)

Zatím však není jasné, jestli kryt dodá například švýcarská společnost RUAG Space, nebo si SpaceX vyvine vlastní stejně jako současné kryty používané raketami Falcon. Výhodou vlastního vývoje by bylo, že SpaceX by mohlo kryty potenciálně optimalizovat pro vynášení více satelitů Starlink najednou pomocí Falconu Heavy a také případně zakomponovat systém pro záchranu krytů a jejich opakované použití. Větší kryt bude také potřeba pro vynesení modulů PPE a HALO pro lunární stanici Gateway, o čemž jsme psali zde.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
31 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře