Falcon Heavy už má spoustu zakázek, NASA jej také zvažuje pro Europa Clipper, WFIRST a moduly Gateway

V dnešním článku se podíváme na to, jak se vyvíjí situace ohledně zakázek pro raketu Falcon Heavy společnosti SpaceX. V krátkosti si popíšeme již známé náklady a potom se zaměříme na potenciální budoucí zakázky. Například NASA Falcon Heavy zvažuje pro řadu svých důležitých misí.

Potvrzené starty Falconu Heavy

V roce 2018 jsme psali o tom, že raketa Falcon Heavy má před sebou pouhé dvě potvrzené mise. První z nich byla komerční družice Arabsat 6A, druhým startem pak měla být armádní mise STP-2. Dalšími třemi možnými zakázkami pak zůstávaly opce firem ViaSat, Inmarsat a Intelsat na vynášky komerčních družic. Situace se od té doby výrazně změnila. Během následujících dvou let získalo SpaceX celkem šest dalších zakázek pro nejsilnější raketu své flotily.

Falcon Heavy na rampě před startem mise Arabsat 6A (Foto: SpaceX)

Všechny již potvrzené mise si nyní představíme v pořadí, v jakém budou startovat Nejbližší dva starty si u SpaceX objednalo americké letectvo, pod jmény AFSPC-44 a AFSPC-52. Po vzniku vesmírných sil tato nová složka amerických ozbrojených sil družice převzala a budou vypuštěny pod jmény USSF-44 a USSF-52. První z nich se přitom uskuteční koncem letošního roku a SpaceX při ní vůbec poprvé vynese náklad přímo na geostacionární dráhu, přičemž bude záměrně zahozen centrální stupeň rakety. V další misi se pak proměnila i startovní opce firmy ViaSat, pro kterou SpaceX vynese družici ViaSat-3 v roce 2021 nebo 2022.

Raketa Falcon Heavy však nebude vynášet pouze telekomunikační a vojenské družice. Americká NASA si totiž u SpaceX objednala vynesení meziplanetární sondy Psyche, která v červenci 2022 zamíří zkoumat kovovou planetku 16 Psyché. Poslední dva potvrzené starty Falconu Heavy pak zajistí zásobování chystané lunární stanice Gateway pomocí nové lodi Dragon XL.

Umělecká představa sondy Psyche obíhající planetku 16 Psyche (Zdroj: NASA)

Mezi nepotvrzené starty Falconu Heavy i nadále patří opce firem Intelsat a Inmarsat, přičemž v případě firmy Inmarsat se dokonce i její CEO Rupert Pearce vyjádřil ve smyslu, že by jeho společnost mohla pro družici Inmarsat 6B použít jako nosič Falcon Heavy, ale definitivně to ještě nebylo rozhodnuto. Start této družice je plánován na konec roku 2021.

Teleskop WFIRST

Dále existuje několik misí NASA, u kterých sice ještě nebylo rozhodnuto o nosné raketě, ale zvažuje se použití Falconu Heavy. První mise vynese družici WFIRST (Wide Field Infrared Survey Telescope), což je nová vlajková loď astronomie a plánovaný nástupce dalekohledu Jamese Webba. Jedná se o infračervený dalekohled s průměrem primárního zrcadla 2,4 m. Družice má být dopravena na oběžnou dráhu v roce 2026. Pro vynesení tohoto dalekohledu na oběžnou dráhu jsou zvažovány tři různé nosiče – New Glenn firmy Blue Origin, Vulcan společnosti United Launch Alliance (ULA) a Falcon Heavy od SpaceX. První dvě rakety však ještě nikdy neletěly a Falcon Heavy zatím nemá certifikaci NASA, která umožňuje vynášení těch nejcennějších nákladů agentury, mezi které patří i WFIRST. Tuto certifikaci momentálně mají pouze rakety Falcon 9 a Atlas V. O tom, která z tří zmíněných raket nakonec vynese dalekohled na oběžnou dráhu, NASA rozhodne příští rok.

Počítačem generovaný model dalekohledu WFIRST z různých úhlů (Zdroj: NASA)

Sonda Europa Clipper

O dalším možném nákladu pro Falcon Heavy jsme vás informovali loni v listopadu. Jde o meziplanetární sondu Europa Clipper určenou k průzkumu Jupiterova měsíce Europa. I zde se situace ohledně nosné rakety v poslední době poměrně zajímavě vyvíjí. Podle zákona smí sondu vynést pouze raketa SLS, takže by se mohlo zdát, že zde není prakticky žádná šance pro účast SpaceX, ale není tomu tak.

Americký vládní úřad pro odpovědnost (Goverment Accountability Office, GAO) vydal v dubnu 2020 zprávu, která se na několika místech věnuje přípravám této sondy. Europa Clipper má být dokončen v roce 2023, ale raketa SLS pro něj bude připravena až v roce 2025, a tak sonda do té doby bude muset být někde uskladněna. Tím vzniknou dodatečné náklady 250 milionů dolarů. Dále zpráva zmiňuje, že kvůli zpoždění vývoje rakety SLS a doslova šibeničnímu termínu pilotovaného přistání na Měsíci v roce 2024 může nastat situace, že volný nosič SLS pro Europa Clipper bude k dispozici ještě později než v roce 2025 a náklady dále porostou.

Umělecká představa sondy Europa Clipper na oběžné dráze Jupiterova měsíce (Zdroj: NASA)

Třetí problém pak plyne z faktu, že i přes zákonem stanovený nosič konstruktéři sondy neustále zachovávají možnou kompatibilitu s dalšími dvěma nosnými raketami, kromě SLS to jsou ještě Delta IV Heavy firmy ULA a Falcon Heavy od SpaceX. V srpnu 2020 má navíc být dokončeno kritické vyhodnocení projektu a pokud nebude již definitivně vyřešena otázka nosiče, náklady dále porostou i z tohoto důvodu. Můžete si při této příležitosti položit otázku, proč si tedy projekt zachovává kompatibilitu s více nosiči, když je raketa stanovena zákonem? Zpráva GAO nabízí odpověď i na tuto otázku. Nosnou raketu by totiž rádi změnili i oficiální představitelé NASA, aby si v poněkud komplikované situaci uvolnili ruce a umožnili této sondě dřívější start. NASA samotná pak dále přiznává, že použitím komerčního nosiče by NASA ušetřila 1,5 miliardy dolarů. Navíc si tím uvolní jednu raketu SLS pro své lunární plány.

Pokud by vás zajímaly výhody a nevýhody použití jednotlivých zvažovaných raket pro misi Europa Clipper, podrobněji jsme tuto problematiku zpracovali již loni.

Moduly pro Gateway

Posledním potenciálním nákladem pro Falcon Heavy je doprava dvou modulů k Měsíci, kde by vytvořily základ budoucí stanice Gateway agentury NASA. Jsou jimi pohonný a energetický modul PPE a obytný a logistický modul HALO. Dle původních plánů NASA měly oba moduly startovat samostatně na dvou raketách, první v roce 2022 a druhý v roce 2023. Podle přidruženého administrátora NASA pro pilotované lety Douga Loverra byl příčinou tohoto rozhodnutí fakt, že neexistovala žádná nosná raketa s dostatečně velkým aerodynamickým krytem, do kterého by bylo možné umístit oba moduly současně. Kromě dvojnásobné startovní ceny s sebou původní koncept přinášel i řadu dalších nevýhod. Každý z obou modulů by totiž musel mít vlastní pohon, dokovací mechanismus, zdroje elektrické energie, naváděcí a řídící systémy atd. Oba by se také musely dopravit k Měsíci po vlastní ose, kde by došlo k jejich spojení. V každém případě by se jednalo o velmi komplikovanou operaci, což zvyšuje riziko nějakého selhání. Naproti tomu spojení obou modulů už na Zemi a jejich vynesení najednou bude znamenat, že se NASA a ostatní partneři řadě těchto rizik vyhnou.

Umělecká představa prvních dvou modulů stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce. Vlevo modul PPE, vpravo HALO, ke kterému je zezadu připojena nákladní loď. (Zdroj: NASA)

Okolností, která umožnila NASA změnit plány, se stal zájem SpaceX o získání většího aerodynamického krytu pro své rakety. Firma tím totiž chce splnit jeden z požadavků ministerstva obrany a získat tak možnost ucházet se o všechny typy zakázek v rámci druhé fáze kontraktů na vynášení vojenských nákladů. Tato okolnost pak vedla přidruženého administrátora NASA Douga Loverra k tomu, že vytvořil tým, který měl ověřit, zda by nový aerodynamický kryt mohl být využit pro vynesení obou zmíněných modulů najednou. Všechno se zdá v pořádku, podle pracovníků NASA rozměry nového krytu vyhovují, takže již nic nebrání změnit celou koncepci a vynést první dva moduly stanice Gateway současně v roce 2023.

Oficiální obrázek Falconu Heavy s prodlouženým krytem a obslužnou věží pro vertikální integraci nákladu (Zdroj: SpaceX)

Fakt, že se celý náklad vejde pod nový aerodynamický kryt rakety Falcon Heavy však nezaručuje, že nakonec opravdu bude tímto nosičem vynesen na dráhu k Měsíci. Podle zákona musí totiž NASA na každou zakázku vypsat výběrové řízení. Podle serveru Spaceflight Now tím do hry vstupují další dva nosiče, kterými jsou vyvíjené rakety Vulcan firmy ULA a New Glenn společnosti Blue Origin. Obě tyto rakety by měly mít premiéru v roce 2021, zatímco Falcon Heavy je již plně funkční raketou a má za sebou již tři starty. Navíc je možno dodat, že než se obě dvě konkurenční rakety vydají na svou první cestu do kosmu, provede Falcon Heavy několik dalších misí. Před svými konkurenty má tedy prozatím značný náskok a jeví se jako favorit pro získání kontraktu na vynesení modulů PPE a HALO.

Jiří Hadač

Jiří Hadač

Kdysi dávno chemik, nyní redaktor popularizačního webu ElonX, kterému už v dětství učarovala kosmonautika a to natolik, že o ní začal pravidelně informovat. Jeho nejoblíbenější mise SpaceX je NROL-76.

Podpořte projekt ElonX
Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

56
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
gendibal
Host
gendibal

Páni, na monopolní použití SLS jsou dokonce zákony? Jak se to stalo, že Europa Clipper smí “podle zákona” vynést pouze neexistující nosič?

Petr Melechin
Admin

The mission has an unusual political element: Europa Clipper is the first and only space mission to be married to a specific spacecraft in any appropriations bill, says former Republican representative John Culberson of Texas, a longtime Europa advocate who previously chaired the Commerce, Justice, Science, and Related Agencies subcommittee of the House Committee on Appropriations. The current appropriations bill mandates Europa Clipper use the SLS and requires a “launch no later than 2023” on the rocket.

It was a move that Culberson, an attorney and political consultant, used to ensure Europa Clipper would one day reach the launchpad. He says tying the mission to the SLS, which is being built in Alabama, garnered the support of Republican Senator Richard Shelby of Alabama, chair of the Senate Committee on Appropriations, without which the mission might not have been mandated by law.

“We’ve been working very hard to follow the appropriation law,” says Joan Salute, program executive of Europa Clipper. But she admits the mission “may or may not” be possible with the SLS in 2023. And if it’s not, she says, “we can’t follow that [appropriations law].” Both Salute and Zurbuchen say forthcoming appropriations bills may need to be updated.

https://www.scientificamerican.com/article/nasa-has-committed-to-a-rocket-for-the-europa-mission-and-it-wont-be-ready-on-time/

3,14ranha
Host
3,14ranha

Je v tom napůl politika a napůl věda. Sonda má výkonné vědecké přístroj a potřebuje palivo na brždění u Jupiteru takže SLS je nejslabší (!) raketa která sondu zvládne odeslat přímou trajektorií.

A pak jsou tam ty přízemní okolnosti že aby kongres schválil takovou misi, tak musíte důležitým politikům slíbit pracovní místa pro jeho voliče.

Kamil
Host
Kamil

Čím víc FH, tím líp

Invc
Host
Invc

Ono to ještě bude zajímavé. Senátor Palpatine … teda Shelby už taky začíná udávat svůj věk v přestupných dobách ledových (SLS), Trump má šanci na další období srovnatelné se sněhovou vločkou v pekle (rychle na Měsíc), a k tomu se začíná veřejně ukazovat, kolik ten SLS cirkus stojí (naposledy jeden motor za $ 140M (x 4) … $ 2G / start )…

Jirka
Host
Jirka

Jeden motor stoji vic jak start FH. Na rakete ktera neletele a osobne bych se divil, kdyby letela driv jak Starship. A jak zacne litat Starship, tak start jakekoliv jine rakety v podstate bude jasna mala domu, protoze nebude jediny parametr ktery by predcil Starship. SLS je projekt na udrzeni prace, nic jineho…

Petr
Host
Petr

Aha, takže SLS je na nic, protože neletěla, ale už teď je Starship lepší. Hlavně, že jim trvalo tak dlouho udělat nádrž, která jim 3x za sebou nebouchne a i tak to je jen plechovka, která nevydrží přetížení, Max Q a návrat do atmosféry. Předtím, než dáte dislike, tak napište koment, proč se mýlím.

Krys
Host
Krys

Myslím, že hlavním cílem všech je hlavně přijít na to jak dělat věci jinak a lépe a to, bez zkoušení zdánlivě nerealneho, prostě nejde. Možná budou jiné lodě i lepší, ale dokud nepřijdeme na to jak to dělat levneji a rychle, budeme pořád tam kde jme dnes.

Rosetau
Host
Rosetau

SLS není na nic protože neletěla. Je na nic protože to je černá díra na peníze, která je založená na technologií staré několik desetiletí. S tímto hardware těžko uděláte nějakou revoluci.

B.Borůvka
Host
B.Borůvka

“Hlavně, že jim trvalo tak dlouho udělat nádrž, která jim 3x za sebou nebouchne” Proč si myslite že to trvalo dlouho? Podle mě to trvalo zlomek času který byl třeba k navrženi sestavení a otestování jakékoliv jiné nádrž pro jakou koliv jinou raketu.Těším se až uvidím SLS ve vzduchu ale ta cena je prostě neuvěřitelná…

Prochazka
Host
Prochazka

to B.Borůvka
Plácáte…
Podívejte se do počátků kosmonautiky jak na americké tak na ruské straně. Začínalo se z ničeho a po kolika letech letěl Sputnik, Gagarin a Saturn V? Nádrže Starship jsou jen nádržemi. Myslím, že tahle věc nikdy lidi na Měsíc nedopraví….

diwalt
Host
diwalt

Sputnik – Koroljov, který od roku 1931 pracoval na reaktivních pohonech a po stalinských čistkách si prošel Gulagem, navázal v roce 1947, kdy byl oficiálně jmenován šéfkonstruktérem, na německé válečné práce a zkonstruoval a postavil (pochopitelně s obrovským týmem) během deseti let raketu R-7, která v říjnu 1957 vynesla Sputnik. Reálně se jednalo o třetí exemplář R-7, předchozí dva havarovaly. Projekt rakety R-7 byl plně financován armádou, jednalo se o balistickou raketu a rozpočet byl prakticky neomezný.

Gagarin – program Vostok vycházel z programu Zenit, což byly špionážní satelity. Na konci 50. let na základě této rakety narychlo vznikl jednomístný modul, ve kterém v roce 1961 letěl Gagarin. Vzhledem k utajování v SSSR není jisté, jestli se jednalo o první pilotovaný let. Vývoj proběhl díky zkušenostem Koroljova rychle, opět se však jednalo o projekt s nejvyšší prioritou a prostředky, které byly poskytnuty (lidské, materiální i finanční) lze těžko vyčíslit. Projekt každopádně velmi urychlilo to, že Koroljov mohl využít zkušenosti ze Sputniku.

Saturn V – tomu předcházel program Mercury (spuštěný po startu Sputniku), ale naplno se americká kosmonautika rozjela až po Gagarinovi, kdy začali mít Američané pocit, že opravdu nestíhají. V roce 1961 Kennedy vyhlásil, že do konce desetiletí budou Američané na Měsíci a rozjel se projekt Apollo s raketami Saturn. Po šesti letech poprvé vzlétl Saturn V, projekt ovšem polykal každý rok zhruba půl procenta HDP (tj. v dnešních cenách zhruba 100 mld. USD každý rok). Zajímavostí je, jak rychle postupovali při zkouškách a jak moc riskovali (bohužel i s lidskými životy) – všechny tři stupně se rozhodli testovat současně na prvním letu.

SpaceX nemá neomezené finanční prostředky, nemají neomezené lidské zdroje a přestože s Falconem mají velké zkušenosti, jejich uplatnění u SH/SS lze jen do určité míry. SH/SS je velikostí i zvolenou konstrukcí zásadně jiná. Počkal bych na hodnocení ještě pár let.

Nemáte zač.

B.Borůvka
Host
B.Borůvka

Ano máte pravdu,plácám odaduji…. Nejsem totiž odborník na stavbu raketovích nádrží ani raket.Ty články na tohle téma jsem četl ale nejspíš ne všechny…A pokud lidi nikdy na měsíc nedopraví tak určitě posune hranice vývoje a i to bude dost.

Zdeněk
Host
Zdeněk

Proč se mýlíte?
1) Jednoduše proto, protože SX trvalo pouhých pět měsíců než vyrobilo SN4, která vydržela opakované kryogení zkoušky. Každý další prototyp bude lepší a lehčí. SLS se v podstatě projektuje již deset let.
2) Ta plechovka Starship je materiálově i tvarově výrazně pevnější než raketoplán, pro vaši informaci vyrobený ze slitin hliníku a hořčíku. Slovy Felixe Holzmanna : klíček z aluminia…
3) Návrh tepelného štítu SS a jeho materiálové provedení je výrazně pokročilejší než u raketoplánu. O tepelné odolnosti a mechanické tuhosti hlavního tělesa SS ani nemluvě.
4) Projekt SLS je projektem vzkříšení mastodonta. Celek bude sice funkční, ale konstrukce a účinnost poněkud pokulhává. Osobně se domnívám, že pokud nezasáhne vyšší moc a SS se dostane do provozu, uskuteční SLS ne víc jak 3-5 startů. Potom jí strčí do muzea k Saturnu.

B.Borůvka
Host
B.Borůvka

No právě-Nejsem si jist že si rozumíme,já mluvyl o nádrži pro SS

3,14ranha
Host
3,14ranha

A jak dlouho se projektuje Starship ? Vždyť tam byly první návrhy taky před deseti lety. A s kompozitními nádržemi už je to taky pár let stará historie.

Já věřím že Elon to jednou dotáhne do zdárného konce. Ale považuji za nebezpečného demagoga každého kdo prosazuje zrušení všech ostatních raket, protože Elon už přece “zítra” bude mít funkční (!) Starship. Nevýhodou Starship je právě její revolučnost, může uspět se stejnou pravděpodobností s jakou může i selhat. To je v kosmonautice naprosto normální a Elon NENÍ Bůh aby mohl porušovat přírodní zákony.

Slovo “zítra” ve skutečnosti může být jakýkoli údaj v rozmezí 1-20 let !!

Jan Tichavský
Host
Jan Tichavský

Nevýhoda je když se neinovuje a projekt má postavenou kostru deset let dopředu s tím že se musí použít staré součástky (třeba opakovaně použitelné motory které se hned zahodí…) a návrhy. Nikdo nechce rušit všechny ostatní rakety ale naopak lépe investovat vynaložené prostředky pro rychlé a efektivní cíle, tedy nové rakety s inovacemi. A je jedno jestli to je Blue Origin, SpaceX nebo Rocketlab. Poslední dva zmínění aspoň s něčím lítají na oběžnou dráhu a počítají se znovupoužitelností. SLS je jako vyrábět monstrum typu Antonov An-225 a každý kus mít na jedno použití. To je přece poměrně jasná blbost, ne?

Nevím jaké návrhy měla Starship před 10 lety, ale vím že seriozně se tím začly zabývat kolem roku 2016, kdy poprvé vyzkoušeli vzorek Raptoru. Ale stejně drtivá vtšina lidí ve SpaceX ještě dělala na Falconu Heavy a Crew Dragonu. Teprv po dokončení jejich návrhů a prototypů mohl Musk převelet lidi na Starship, což se stalo v minulém roce. No a od té doby stihli vyrobit několik prototypů, přibližně 20 Raptorů, nabrali spoustu lidí do výroby a výrazně zrychlili kadenci prototypů, protože jedou neustále ve čtyřech směnách. Jak se ukazuje, tak výrobní proces zaměřený na časté zkoušky a co největší jednoduchost začíná přinášet ovoce. Firma je flexibilní, změny v návrhu dokážet zavést rychle a nevhodné řešení také rychle zahodit. Což je největší problém starých aerospace korporací. Ti jedou podle x let starého plánu a nejsou schopni větších změn, ani když je jasné že jejich cesta je přinejměnším neoptimální, příliš drahá a příliš pomalá.

Právě že Elon si dobře uvědomuje že není bůh, nemá rád dogmata, a když ho někdo přesvědčí o opaku tak není problém opustit myšlenku a zkusit to jinak. Hlavně se nebojí dělat chyby, protože jedině tak vede cesta k novému poznání. To bohužel v kosmonautice dnes normální není, to bylo naposledy možná před 50 lety.

Prochazka
Host
Prochazka

Starship není pevnější než raketoplán. SPX ještě čeká spousta pěkných výbuchů než to dostanou do atmosféry…. A přitom budou muset konstrukci stále zesilovat a zesilovat, bude to těžší a těžší až jim nakonec ani nebude stačit výkon motorů…. Pořád jsme v situaci, kdy víme, že raketoplán fungoval velmi spolehlivě a Starship je pořád jenom plechovka co bouchá na zemi. Cesta k úspěšné kosmické loďoraketě může být vzdálená klidně 100 let…

3,14ranha
Host
3,14ranha

Starship nestačí lítat, Starship ještě potřebuje tankovat na orbitě stovky tun. Jinak je to jen modernizovaný raketoplán co se bude plácat na LEO. A k tomu abyste tankoval tak potřebujete startovat několikrát týdně = potřebujete obrovskou palivovou infrastrukturu poblíž rampy, protože tisíce až desítky tisíc tun metanu a kyslíku nepřepravíte po silnici (cisternami). A takové rafinační (destilační) zařízení se buduje na klíč, trvá to běžně 3-5 let od podpisu smlouvy !

Spousta fanoušků si neuvědomuje obrovské počáteční náklady na vybudování plně reusable systému. Musíte uvažovat v megalomanském měřítku protože plně reusable systém potřebuje násobně větší nosič a řádově větší objemy spáleného paliva než jednorázové rakety.

PS: první SLS je vyrobená a letos ji čeká green run (zážeh simulující celý let), ostatní komponenty (druhý stupeň, Orion atd.) jsou hotové, čekají na floridě a na jaře příštího roku má první SLS vynést bezpilotní Orion k Měsíci.

Tou dobou bude PROTOTYP Starshipu zkoušet opatrné balistické skoky – když se nic nepokazí. (ještě nemají definitivně vyřešená křídla, tepelný štít a těžko říct kdy bude hotový první prototyp nosiče superheavy).

Invc
Host
Invc

1) Obrovská palivová infrastruktura poblíž rampy… podíval ses někdy na mapu, kde že vlastně Boca Chica leží, a co je v okolí?
Kousek vedle máš Brownsville s deepsea přístavem a 5 liquid cargo docks (6. je ve stavbě) …

2) Nepřeháněj s řádově většími objemy spáleného paliva než jednorázové rakety. Ani násobně…

3) Pokud jde o obrovské počáteční náklady … náklady nejsou správným měřítkem. Podívej se na obrovské náklady (nepočáteční) u SLS…

3,14ranha
Host
3,14ranha

1. Boca Chica bylo vybráno nejspíš velmi dobře, to ale neznamená že kapalný metan a kyslík se v nádržích Starship zhmotní sám od sebe.
Ten nákladní přístav je blízko, ale pod slovem kousek si představuji o hodně míň než 20 km vzdušnou čarou. Pochybuji že se na takovou vzdálenost dá položit kryogenní produktovod (levnější bude vybudovat soukromý SpaceX terminál). Pak je otázka jak čisté palivo potřebují motory Raptor. Jestli to musí být 99% metan, nebo do něj můžou naprat běžný LNG.

2. Objemy spáleného paliva jsou u plně reusable systému nejméně dvojnásobné už na LEO. Kamkoli dál už je rozdíl řádový. Ciolkovského rovnice nepustí.

Jan Tichavský
Host
Jan Tichavský

Pokud jsou potřeba velké nádrže, tak je SpaceX postaví, kde je problém? Někomu to zadají a pokud to do pár měsíců nebudou schopni zajistit tak si to postaví sami. Proč by na to měli čekat několik let?

Ohledně plánu SLS, tady je jasně vidět její pomalý vývoj. Proč se stále čeká na Green Run, když už je vyrobená? Proč má mít první let až za rok? Kde to vázne?

Starship bude zkoušet balistické i orbitální skoky během následujících měsíců stejně jako už zkoušel Raptor s obyčejnou nádrží pár měsíců zpět. Za rok si řekneme kolik nového se událo u Starship a kolik u SLS. Osobně hádám že u té druhé to bude ve srovnání nuda 🙂

Jiří Hošek
Host
Jiří Hošek

Stennisovo středisko je od března zavřené kvůli potvrzenému případu COVID-19.

Samo
Host
Samo

Postaviť rafinériu na LOX je už to najmenšie, jediné čo treba je dosť elektriny… LNG ako tu niekto spomínal stačí dopraviť loďou a postaviť rúru na rampu. Číňania dovezú kyslikáreň za 60 dní s kapacitou 1000 m3/h LOX, jediné čo treba je ako som spomínal dosť elektriny konkrétne ako uvádzajú 2.2 MW.
http://www.air-separationplant.com/sale-5866281-cryogenic-900nm-h-liquid-oxygen-150nm3-h-oxygen-30nm3-h-liquid-argon-plant-air-separation-plant-with.html

3,14ranha
Host
3,14ranha

Super, takže jedna taková souprava vám vyrobí 1,29 tun LOX za hodinu, přesněji 30,87 tun LOX za den. K čemu vám to bude ?

Elon potřebuje pro své plány trochu VĚTŠÍ a trochu dražší aparaturu (kde dodání skutečně trvá desítky měsíců). A logicky i žravější na elektřinu*

*což může být nakonec největší zádrhel, protože ve vyspělých zemích je nejhorší a nejpomalejší papírování s nadzemními dráty.

B.Borůvka
Host
B.Borůvka

Pane 3,14ranha
Já bych vás strašně nechtěl mít za kolegu v práci,(Děláme servis vysokotlakých pump) Přečtěte si to po sobě párkrát pokud to nestačí jednou…
Vždyt vy jen urputně hledáte důvody proč něco nejde nebo nepůjde…..

3,14ranha
Host
3,14ranha

Kupodivu s kolegy a nadřízenými vycházím dobře. Jsem seriozní a přesný, takže po několika letech už běžně kontroluji výpočty a zápisy i po šéfovi. Každý umí něco jiného.

On je trochu rozdíl když někdo neví(není si jistý) a zeptá se (milerád pomůžu, protože příště můžu potřebovat pomoc já). A je rozdíl bezostyšně tvrdit hausnumera, nenechat se opravit a dělat blbce ze sebe i z kolegů.

Nezlobte se na mě, ale pokud někdo v lajdácké úvaze zamění rozdílné fyzikální jednotky a zmýlí se tak o dva řády (!) tak to není na pochvalu.

PS: já nikde netvrdil že něco nejde. Teoreticky nevidím žádnou překážku proč by Starship neměla fungovat. Já pouze tvrdím že dotáhnout ji do funkčního konce bude stát: prachy, čas a spoustu testování.

B.Borůvka
Host
B.Borůvka

Ano zhruba tak jsem si vás představoval…

Jiří Hošek
Host
Jiří Hošek

Termín jaro 2021 byl příliš optimistický a už neplatí. Realizace Artemis I je plánována cca 12 měsíců po Green Run.

Nedvidky
Host
Nedvidky

Líbí se mi, že i takový moloch jako NASA už pomalu začíná ohýbat páteř, aby sáhla po jiné lepší variantě. To by před 15 lety ani nikoho nenapadlo.
Soukromý trh hodně zamával s celou kosmonautikou, a to se vše teprve rozjíždí

Robert
Host
Robert

U nas v jednom velkom nemenovanom korporate, ked sme ako team spravili nieco efektivnejsie a lepsie(pre osoby nad nami = lacnejsie) tak jediny vysledok bol ten ze sme dostali nasledne menej penazi, takto to islo asi tri roky az sme skoncili s nerealnym butgetom a nebolo mozne vyzobrat vyssi, ked projekt dostal iny team, ktory nasluboval aj nemozne tak az vtedy manazment nad nami pochopil. Az sa to po 5 rokoch dostalo opat k nam, no my uz sme mali rozbehnute ovela lepsie (podmienkovo aj financne) projekty. Snad sa to nestane aj nasa. I ked sa tato skusenost na nu neda preniest uplne, myslim ze chapete moju pointu. Po rokoch som potom uz len pocul ze sa umelo zvysovali nezmyselne vydavky a kupovali sa blbosti, aby sa tak zabezpecilo buduce financovanie.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

“NASA samotná pak dále přiznává, že použitím komerčního nosiče by NASA ušetřila 1,5 miliardy dolarů. Navíc si tím uvolní jednu raketu SLS pro své lunární plány.”

Jestli správné počítám, tak to znamená, že start SLS přijde minimálně na 1.65 miliard USD? Podle mě v tom NASA počítá pouze přímé náklady na výrobu a start, nikoliv vývoj samotný.

B.Borůvka
Host
B.Borůvka

Vývoj určitě ne… Obávám se a je o jen můj dohad, že NASA je ted v situaci kdy je příliš blízko k cíly a už nemůže couvnout a tu raketu prostě musí dotáhnout do konce at to stojí co to stojí.Přezto doufám že ji jednou uvydím letět!

Jiří
Host
Jiří

Z Wikipedie:

The total program costs by 2030 are expected to be US$39 billion with ten launches during that period

Osobně si myslím, že startů do roku 2030 nebude 10, ale jen 5 a po roce 2030 ještě tak 2 a konec. Náklady přes 40 mld. USD a jeden start tak přes 6 miliard.
Ale i kdybychom počítali těch vysoce optimistických 10 startů, zapomněli na dosud vynaložené prostředky a vzali jen předpokládané náklady od teď do roku 2030 bez jakéhokoli navýšení, tedy ještě dalších 20 mld. USD, vychází to stále na šílené 2 mld. dolarů za start.

Jan Tichavský
Host
Jan Tichavský

Já si teda myslím že starty budou maximálně 2, pak už bude lítat pravidelně konkurence za mnohonásobně nižší náklady, takže je nesmysl v tom pokračovat. Ideálně to měli zaříznout včera a starty si objednat u někoho jinýho, pak by mohli lítat celou dekádu každej měsíc. Zaměstnance ať si rozeberou schopnější firmy a nějaké startupy.

Invc
Host
Invc

Vzhledem k tomu, že stavba SLS trvá zhruba 3 roky (to znamená, že některé části dalších jsou už ve výrobě – nemluvě o zasmluvněné výrobě 24 motoru nad rámec zásob že STS), tak je pravděpodobné, že těch startů bude více.

Zvlášť, když není tajemstvím, že SLS je z nemalé části hladová zeď.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Jste si tím jistý minimálně tak jako si tím byli jisti ti, kteří stavěli poslední tři Saturny V, které nakonec zůstaly v muzeích? Já bych si tím tak jistý určitě nebyl. Ano, dotace musí proudit, takže se objednává.

Jiří Hošek
Host
Jiří Hošek

Použity nebyly jen SA-514 a SA-515.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Pardon, trochu jsem se v tom sám zamotal, tři nestartovaly jako Apollo, jeden byl předělán na Skylab a dva jsou v muzeu. Děkuji za upozornění a opravu.

Nedalo mi to a podíval jsem se na Wiki a jsem z toho ještě více zmaten. Ano tam jsou stupně dva. Jenže já viděl dva a z toho jeden jinde, takže hledám a dále a našel jsem tuto stránku: https://airandspace.si.edu/explore-and-learn/topics/apollo/apollo-program/spacecraft/location/saturn.cfm, kde jsou celé stupně tři. Já jsem viděl jen expozice v KSC a JSC a obě rakety byly vzhledově velmi podobné řekl bych stejné a nepřišlo mi ani náhodou, že by některé díly byly jen obyčejné makety. Budu se na to muset někdy podívat jak to vlastně je.

Jiří Hošek
Host
Jiří Hošek

Některé vystavené stupně jsou testovací. Konkrétní původní určení je vysvětleno na české Wikipedii, na konci textu https://cs.wikipedia.org/wiki/Saturn_V

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Ano to dává smysl, na en verzi jsem to takto nenašel. Jinak jsem netušil, že ten co je předělaný na Skylab byl vlastně skutečně původně letový. Do něj bych to totiž neřekl. Zvláštní. 🙂 Díky za info.

Jiří Hadač
Host
Jiří Hadač

Ivo, všechno je to i na EN verzi. Zaměř se na ty první tři typy SA-500F atd. 🙂

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Já to tam vážně neviděl. 😀 Navíc jsem jel spíše z paměti podle toho co jsem viděl na vlastní oči a tak jsem se nechal poněkud unést. 🙂

Pacholik
Host
Pacholik

Nakonec místo celé Gateway mají technici z NASA pomoci postavit pořádnou nádrž a nechat kolem měsíce lítat Starship. – nebo jim pak alespoň najednou dopraví zbytek stanice.

Stejně by mě zajímalo, proč to nepostaví na LEO a pak to jen “ nepostrčí k měsíci celé. Pomocí např. 2. Stupňe z Falconu vyneseného na FH.. nebo podobně.. Trošku jsem si zafantazíroval.. Nekamenovat pls..

Samuel
Host
Samuel

Tak Sship dnes v noci prežila krogenický test na 7.5 bar. Potreba je 6 bar ako letový tlak a pre posádku s faktorom bezpečnosti 1.4 je potreba 8.4 bar maximálny tlak.

Montáž na LEO je zbytočná komplikácia pri tak malom objekte.

PetrK
Host
PetrK

Jen jestli to není chození v kruhu. Je to malé, protože to stavíme daleko ? Pro malý objekt je lepší to dopravit až k Mě+síci. Kdybychom to postavili na orbitě Země, mohlo by to být větší?
To je jak s těmi aerodymanickými kryty nebo nosností adaptéru 2. stupně u FH. Dokud není zájem, není důvod pro větší. Zájem není, protože malý “v podstatě” stačí.
On pro to, samozřejmě, bude nějaký lepší důvod než moje úvahy 🙂

Magy
Host
Magy

Akokolvek budu jednotlive casti Gateway dopravovat na obeznu drahu Mesiaca, stale ma zaujima, preco sa v ramci efektivnosti a univerzalnosti nevyuziju prazdne palivove nadrze nosicov?Je to obrovsky objem/priestor, perfektne udrzujuci tlak, ciastocne tepelne izolovany. Pokial by uz na Zemi nadizajnovali rozne diely a pripravu, tak na obeznej drahe Mesiaca potom by uz stacilo len par krokov navyse a maju, ked uz nic ineho, tak aspon obrovske skladovacie priestory. Ci uz na material, vzduch, vodu, cokolvek… Casom by sa mohli upravit ako prechodove priestory pri doprave na/z Mesiaca, ci uz tovaru alebo ludi, skusat postupy zvarania a montazi v otvorenom priestore atd.

Vláďa
Host
Vláďa

Myšlenka zajímavá, ale pokud máš na mysli centrální stupeň, tak jak ho dostat na nějakou smysluplnou dráhu? Přecejen to něco váží 😉
Spíš by bylo zajímavý někde parkovat druhý stupně, ty pak nějak pospojovat a udělat z nich jednoduchej “tahač”. Ale pořád je to hudba hodně vzdálený budoucnosti si myslím…

PetrK
Host
PetrK

Svým způsobem je SS “něco takového”. Důležitá vlastnost bude dotankování na orbitě. A samozřejmě nutnost setrvání nahoře déle než jen pár dní při plné funkčnosti. Škoda, že roadster nekomunikuje …

3,14ranha
Host
3,14ranha

SLS (nebo silnější nosič :-D) by dokázala k Měsíci dopravit stanici typu Skylab (dá se vygooglit pdf s příslušnou studií: “Skylab II”).

Váha cca 40+ tun, vnitřní objem 1000m3, třeba se jednou dočkáme.

Vláďa
Host
Vláďa

To je sice pravda, ale pokud jsem pochopil otázku tak nejde o to co by dokázala vynést, ale jak by tam dokázala vynést sama sebe a využít tak obrovský prostor centrální nádrže. U prvního stupně je to ještě hudba hodně daleký budoucnosti, ale něco dělat se stupni druhými už by se pomalu začít mohlo…

3,14ranha
Host
3,14ranha

Nejdál jsou SpaceX a ULA (filosofii mají ovšem odlišnou už kvůli palivu):
– SpaceX bude se Starship (metalox pohon) mířit hlavně na Mars.
– ULA má velké plány okolo Země a Měsíce s horním stupněm ACES (hydrolox pohon). S tím že ACES má sloužit pro přečerpávání a skladování paliva a jako tahač okolo Země a Měsíce.

Daleko spíš než “rekonstrukci” vyhořelých stupňů (na obytné prostory) si dokážu představit že jednou budou chcíplé satelity a vyhořelé stupně rozmontovány a přetaveny v orbitálních továrnách na nové výrobky (budou moci být větší než by vůbec šlo vynést nahoru v jednom kuse).

Jan
Host
Jan

Kopa čísel a letopočtů, ale nikde žádné covid vidle 🙂

Jiří Hadač
Host
Jiří Hadač

Rád bych vám na váš komentář odpověděl, jen by bylo nutno nějak víc naznačit, o co vám přesně jde.