Falcon Heavy už má spoustu zakázek, NASA jej také zvažuje pro Europa Clipper, WFIRST a moduly Gateway

V dnešním článku se podíváme na to, jak se vyvíjí situace ohledně zakázek pro raketu Falcon Heavy společnosti SpaceX. V krátkosti si popíšeme již známé náklady a potom se zaměříme na potenciální budoucí zakázky. Například NASA Falcon Heavy zvažuje pro řadu svých důležitých misí.

Potvrzené starty Falconu Heavy

V roce 2018 jsme psali o tom, že raketa Falcon Heavy má před sebou pouhé dvě potvrzené mise. První z nich byla komerční družice Arabsat 6A, druhým startem pak měla být armádní mise STP-2. Dalšími třemi možnými zakázkami pak zůstávaly opce firem ViaSat, Inmarsat a Intelsat na vynášky komerčních družic. Situace se od té doby výrazně změnila. Během následujících dvou let získalo SpaceX celkem šest dalších zakázek pro nejsilnější raketu své flotily.

Falcon Heavy na rampě před startem mise Arabsat 6A (Foto: SpaceX)

Všechny již potvrzené mise si nyní představíme v pořadí, v jakém budou startovat Nejbližší dva starty si u SpaceX objednalo americké letectvo, pod jmény AFSPC-44 a AFSPC-52. Po vzniku vesmírných sil tato nová složka amerických ozbrojených sil družice převzala a budou vypuštěny pod jmény USSF-44 a USSF-52. První z nich se přitom uskuteční koncem letošního roku a SpaceX při ní vůbec poprvé vynese náklad přímo na geostacionární dráhu, přičemž bude záměrně zahozen centrální stupeň rakety. V další misi se pak proměnila i startovní opce firmy ViaSat, pro kterou SpaceX vynese družici ViaSat-3 v roce 2021 nebo 2022.

Raketa Falcon Heavy však nebude vynášet pouze telekomunikační a vojenské družice. Americká NASA si totiž u SpaceX objednala vynesení meziplanetární sondy Psyche, která v červenci 2022 zamíří zkoumat kovovou planetku 16 Psyché. Poslední dva potvrzené starty Falconu Heavy pak zajistí zásobování chystané lunární stanice Gateway pomocí nové lodi Dragon XL.

Umělecká představa sondy Psyche obíhající planetku 16 Psyche (Zdroj: NASA)

Mezi nepotvrzené starty Falconu Heavy i nadále patří opce firem Intelsat a Inmarsat, přičemž v případě firmy Inmarsat se dokonce i její CEO Rupert Pearce vyjádřil ve smyslu, že by jeho společnost mohla pro družici Inmarsat 6B použít jako nosič Falcon Heavy, ale definitivně to ještě nebylo rozhodnuto. Start této družice je plánován na konec roku 2021.

Teleskop WFIRST

Dále existuje několik misí NASA, u kterých sice ještě nebylo rozhodnuto o nosné raketě, ale zvažuje se použití Falconu Heavy. První mise vynese družici WFIRST (Wide Field Infrared Survey Telescope), což je nová vlajková loď astronomie a plánovaný nástupce dalekohledu Jamese Webba. Jedná se o infračervený dalekohled s průměrem primárního zrcadla 2,4 m. Družice má být dopravena na oběžnou dráhu v roce 2026. Pro vynesení tohoto dalekohledu na oběžnou dráhu jsou zvažovány tři různé nosiče – New Glenn firmy Blue Origin, Vulcan společnosti United Launch Alliance (ULA) a Falcon Heavy od SpaceX. První dvě rakety však ještě nikdy neletěly a Falcon Heavy zatím nemá certifikaci NASA, která umožňuje vynášení těch nejcennějších nákladů agentury, mezi které patří i WFIRST. Tuto certifikaci momentálně mají pouze rakety Falcon 9 a Atlas V. O tom, která z tří zmíněných raket nakonec vynese dalekohled na oběžnou dráhu, NASA rozhodne příští rok.

Počítačem generovaný model dalekohledu WFIRST z různých úhlů (Zdroj: NASA)

Sonda Europa Clipper

O dalším možném nákladu pro Falcon Heavy jsme vás informovali loni v listopadu. Jde o meziplanetární sondu Europa Clipper určenou k průzkumu Jupiterova měsíce Europa. I zde se situace ohledně nosné rakety v poslední době poměrně zajímavě vyvíjí. Podle zákona smí sondu vynést pouze raketa SLS, takže by se mohlo zdát, že zde není prakticky žádná šance pro účast SpaceX, ale není tomu tak.

Americký vládní úřad pro odpovědnost (Goverment Accountability Office, GAO) vydal v dubnu 2020 zprávu, která se na několika místech věnuje přípravám této sondy. Europa Clipper má být dokončen v roce 2023, ale raketa SLS pro něj bude připravena až v roce 2025, a tak sonda do té doby bude muset být někde uskladněna. Tím vzniknou dodatečné náklady 250 milionů dolarů. Dále zpráva zmiňuje, že kvůli zpoždění vývoje rakety SLS a doslova šibeničnímu termínu pilotovaného přistání na Měsíci v roce 2024 může nastat situace, že volný nosič SLS pro Europa Clipper bude k dispozici ještě později než v roce 2025 a náklady dále porostou.

Umělecká představa sondy Europa Clipper na oběžné dráze Jupiterova měsíce (Zdroj: NASA)

Třetí problém pak plyne z faktu, že i přes zákonem stanovený nosič konstruktéři sondy neustále zachovávají možnou kompatibilitu s dalšími dvěma nosnými raketami, kromě SLS to jsou ještě Delta IV Heavy firmy ULA a Falcon Heavy od SpaceX. V srpnu 2020 má navíc být dokončeno kritické vyhodnocení projektu a pokud nebude již definitivně vyřešena otázka nosiče, náklady dále porostou i z tohoto důvodu. Můžete si při této příležitosti položit otázku, proč si tedy projekt zachovává kompatibilitu s více nosiči, když je raketa stanovena zákonem? Zpráva GAO nabízí odpověď i na tuto otázku. Nosnou raketu by totiž rádi změnili i oficiální představitelé NASA, aby si v poněkud komplikované situaci uvolnili ruce a umožnili této sondě dřívější start. NASA samotná pak dále přiznává, že použitím komerčního nosiče by NASA ušetřila 1,5 miliardy dolarů. Navíc si tím uvolní jednu raketu SLS pro své lunární plány.

Pokud by vás zajímaly výhody a nevýhody použití jednotlivých zvažovaných raket pro misi Europa Clipper, podrobněji jsme tuto problematiku zpracovali již loni.

Moduly pro Gateway

Posledním potenciálním nákladem pro Falcon Heavy je doprava dvou modulů k Měsíci, kde by vytvořily základ budoucí stanice Gateway agentury NASA. Jsou jimi pohonný a energetický modul PPE a obytný a logistický modul HALO. Dle původních plánů NASA měly oba moduly startovat samostatně na dvou raketách, první v roce 2022 a druhý v roce 2023. Podle přidruženého administrátora NASA pro pilotované lety Douga Loverra byl příčinou tohoto rozhodnutí fakt, že neexistovala žádná nosná raketa s dostatečně velkým aerodynamickým krytem, do kterého by bylo možné umístit oba moduly současně. Kromě dvojnásobné startovní ceny s sebou původní koncept přinášel i řadu dalších nevýhod. Každý z obou modulů by totiž musel mít vlastní pohon, dokovací mechanismus, zdroje elektrické energie, naváděcí a řídící systémy atd. Oba by se také musely dopravit k Měsíci po vlastní ose, kde by došlo k jejich spojení. V každém případě by se jednalo o velmi komplikovanou operaci, což zvyšuje riziko nějakého selhání. Naproti tomu spojení obou modulů už na Zemi a jejich vynesení najednou bude znamenat, že se NASA a ostatní partneři řadě těchto rizik vyhnou.

Umělecká představa prvních dvou modulů stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce. Vlevo modul PPE, vpravo HALO, ke kterému je zezadu připojena nákladní loď. (Zdroj: NASA)

Okolností, která umožnila NASA změnit plány, se stal zájem SpaceX o získání většího aerodynamického krytu pro své rakety. Firma tím totiž chce splnit jeden z požadavků ministerstva obrany a získat tak možnost ucházet se o všechny typy zakázek v rámci druhé fáze kontraktů na vynášení vojenských nákladů. Tato okolnost pak vedla přidruženého administrátora NASA Douga Loverra k tomu, že vytvořil tým, který měl ověřit, zda by nový aerodynamický kryt mohl být využit pro vynesení obou zmíněných modulů najednou. Všechno se zdá v pořádku, podle pracovníků NASA rozměry nového krytu vyhovují, takže již nic nebrání změnit celou koncepci a vynést první dva moduly stanice Gateway současně v roce 2023.

Oficiální obrázek Falconu Heavy s prodlouženým krytem a obslužnou věží pro vertikální integraci nákladu (Zdroj: SpaceX)

Fakt, že se celý náklad vejde pod nový aerodynamický kryt rakety Falcon Heavy však nezaručuje, že nakonec opravdu bude tímto nosičem vynesen na dráhu k Měsíci. Podle zákona musí totiž NASA na každou zakázku vypsat výběrové řízení. Podle serveru Spaceflight Now tím do hry vstupují další dva nosiče, kterými jsou vyvíjené rakety Vulcan firmy ULA a New Glenn společnosti Blue Origin. Obě tyto rakety by měly mít premiéru v roce 2021, zatímco Falcon Heavy je již plně funkční raketou a má za sebou již tři starty. Navíc je možno dodat, že než se obě dvě konkurenční rakety vydají na svou první cestu do kosmu, provede Falcon Heavy několik dalších misí. Před svými konkurenty má tedy prozatím značný náskok a jeví se jako favorit pro získání kontraktu na vynesení modulů PPE a HALO.

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
56 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře