Elonovinky #128: Prototyp kosmické lodi Starship poprvé vzletěl

Elonovinky jsou pravidelným videopořadem, na kterém web ElonX spolupracuje s Živě a Mall.TV. Každý týden informuje o podnikateli Elonu Muskovi a jeho mnoha projektech – především o SpaceX a Tesle, ale také o The Boring Company, Neuralinku, OpenAI nebo hyperloopu.

Prototyp kosmické lodi Starship SN5 úspěšně vzletěl do výšky 150 metrů a opět přistál. Vývojový program Starship tak udělal velký krok kupředu na dlouhé cestě k Měsíci a Marsu. Teď jsou na řadě další krátké skoky Starship a poté také náročnější lety do výšky několika kilometrů.

Tip: Pokud se ve všech prototypech Starship už začínáte ztrácet, navštivte náš podrobný přehled.

(V případě problémů s přehráváním videa zkuste si jej pustit přímo na Mall.TV nebo alternativně na VTM.)

Předchozí epizody Elonovinek:




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
56 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Cahir

Miluju pohled na pupkaté chlápky v džínách, flanelkách a montážních přilbách, s reflexními vestami a kladivem u pasu, jak montují prototypy vesmírných lodí 🙂
To je TAK super ujetý 🙂

EvzenJ

Nezaznelo nekde kolik stoji takovy Sn5 nebo SN6 ? Myslim material ocel + prace + vsechno vybaveni (pomocne nadrze, baterky, trysky), vsechno krome Raptoru.
Zajimalo by mne , kolik to stoji kdyz jim to bouchne pri letu.
Muj odhad je 1MUSD (+ Raptor).

Ivo Janáček

Tak ono nějak by se to asi odhadnout dalo, ale vývoj lze posoudit jen těžko. To u takové SLS pokud by bouchla, tak by to bylo tak za 3GUSD.

plegen

Nechci se plést do diskuse, poučovat, ale zdá se mi to nějak moc. Pokud správně chápu, 3000 x víc.

Ivo Janáček

Ano, chápete správně, to je reálná cena jednoho kusu SLS.

plegen

V tom případě nechápu, proč se NASA hrne do SLS. Mám chvíli čas, než venku nebude takové vedro, a tak bych to chtěl vyjasnit. Kámen úrazu vznikl už na začátku vlákna (autor EvzenJ). Nevím, zda používal peněžní jednotky, nebo technické jednotky v soustavě SI. Pokud pod pojmem 1MUSD si představoval technické, znamená to, že mluvil o miliónu dolarů, což se mi zdá málo. Pokud mluvil o miliardě dolarů, to se mi zdá moc. Navíc do toho nešťastně zasahuje anglická krátká škála, kde bilion je miliarda, a tak se to používá i v USA.
 
Asi bych si přál a byl bych moc zvědavý vyjasnit skutečnost, kolik stojí celá mise – od technického řešení, přes výrobu, přes další nezbytná technická opatření, po přistání prvního stupně, zachycení aerodynamických krytů, všechny ty uzávěry, odklady startů, znovupoužitelnost apod. Mohl bych se pokusit to v průměru udělat, bohužel nemám tolik času.

PetrK

Ano jednotky byly nevhodné :-). Počítejme, že výroba SLS oproti SHSS bude minimálně o dva řády vyšší, i v případě výroby více kusů SLS (tím myslím SLS > 1500 miliónů USD , SHSS < 15 miliónů USD). Bez započítání těch věcí okolo, vývoje, testování, výstavby továrny atd. – to se asi nikdy nedozvíme přesně, můžeme jen odhadovat. Navíc finální montážní linka SHSS bude dost možná významně odlišná od toho, co vidíme dnes. Jak píše Cahir níže.

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem PetrK
plegen

Uff, dva řády je opravdu hodně. Ale budiž, s trochou štěstí to tak může dopadnout. Je to otázka kapitálu. Pokud SpaceX a Elon Musk dokáže přesvědčit investory a akcionáře a zároveň mu bude nakloněna NASA, vláda i prezident USA, může takovou vizi realizovat v blízké budoucnosti, v tom fandím. Ale stojí to na jepičích nohách

EvzenJ

Dekuji za pripominku. Ja jsem opravdu jenom chtel vedet, o kolik prijdou, kdyz jim vybuchne SN5 nebo SN6 v soucasnem stavu – nezajima mne kolik bude stat Starship nebo na kolik prijde jeji vyvoj.
Odhadoval jsem to na jeden milion americkych dolaru a rekl bych, ze to je 1% rocniho rozpoctu na vyvoj SS/SH (ale to opravdu taham cisla z klobouku bez jakehokoliv podkladu). Coz mi prijde primerena castka na jednu iteraci v tom, cemu Spacex rikaji rapid development.

bohyn

Jsou to prototypy, takže kusová výroba a cenu jsem nikde nezaznamenal. Kusovka je dražší než sériovka, ale tohle zase není komplet (špička, křidýlka, 6 motorů). Cena sériového kusu má být $2-3 mil. včetně motorů. Jeden Raptor by měl stát $250 000

Cahir

Nejde ani tak o to, kolik stojí jeden SNx na materiálu a práci, ale kolik toho nevidíme ve stanech – tedy jak se mění výrobní linky těchto ocelových monster. SpaceX nejde o to, kolik stojí jedna, ale kolik jich bude stát vyrobit tisíce. Všechno, co vidíme kolem budovy Stargate (včetně midbay a highbay) jsou jen takové krůčky a pokusy k pochopení, jak správně postavit Gigafactory továrnu na SH+SS. A protože ji nebudou stavět a iterovat nové postupně, jako to dělají v Tesle (tedy Freemont -> Giga Shanghai -> Giga Berlín -> Tera Texas -> …) ale asi jen jednou, tak musí ty výrobní linky a postupy dělat na koleně a mě z toho jde hlava kolem. Stějně to dopadne tak, že až zkoupí celou vesničku Boca Chica, tak to tam srovnají se zemí a postaví továrnu.

MilAN

A máte alespoň teoretickou představu, co bude SpX dělat se stovkou /tisícovkou SH/SS ?
Kdo to bude financovat a na co to kdo bude potřebovat ?
Za posledních 10 let, i přes vstup SpX na trh s komerčními nosiči, i pře spoužití opakovatelně použitelných nosičů, nestoupl počet startů za rok. Satelity na GEO se dělají masivnější, s větším výkonem a životností, ostatnímu dominují varianty cubesatů. Co se musí změnit, aby startů bylo potřeba více a bylo to ekonomicky výhodné pro SpX ? Vynášením vlastních satelitů se toho moc nezmění. Dnes nelimituje vynášení satelitů cena za start, ale cena za satelit. To jestli systém SS vynese více satelitů nebo bude o něco nižší cena za start, výrazně nezmění potřeby uživatelů.

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem MilAN
Mirau

To že nestoupá počet startů za rok je hlavně dáno tím, že cena startů je pořád moc drahá a to i v případě F9/FH. SH/SS by měla snad přinést výrazně nižší cenu a díky tomu vznikne řada nových odvětví a využití vesmíru – kolonie na Měsíce, Marsu, vesmírna turistika, těžba na asteroidech…

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem Mirau
Prochazka

Vážně? A kolik by byl průměrný přispěvatel tohoto fóra ochotný a schopný zaplatit za lísteček na výlet na měsíc co? Kolik dní poletíte na Měsíc, abyste byl namačkaný se spoustou dalších lidí a měl k dispozici třeba 2m3 prostoru? No asi 3 dny, že? Zpátky to samé. Riziko, že zemřete v řádu jednotek až desítek procent. Ani když by cena za sedadlo klesla 100x, tak na to prostě nebudete mít. Jak to bylo v tom Cimrmanovi? Piš barde, střádej, a až budeš mít 40milionu zúčtujeme spolu :-)))
Svůj vlastní život výhradně riskují lidé, kteří nemají co ztratit. Lidé co mají spoustu peněz, až na výjimky riskují životy těch druhých. Až našetříte 10 miliónů, nepochybně najdete spoustu lepších možností, jak je utratit…

Prochazka

Ty mínusy jsou fakt zábavné:)
Evidentně je tady spousta milionářů, co se těší až zaplatí Elonovi za jednosměrnou letenku:))

Jiří

Dostaneš ode mě plus, až sníš svůj klobouk, jak jsi tu čestně slíbil 🙂

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem Jiří
PetrK

Ty mínusy jsou pravděpodobně z důvodu, že si nejste schopen dát ani tu práci, aby alespoň ten citát byl správně.
Jinak řekněme, že existuje spousta vojáků, policistů, hasičů, zdravotníků a jiných lidí, kteří riskují své životy a mají co ztratit. Nebo třeba i známý příklad Michala Velíška … U některých je to věc osobní odvahy, u někoho splnění snu. Radek Jaroš nemá prsty a pořád si sny chce plnit. Takovéhle věci vám asi nic neříkají. Netvrdím, že je to špatně. Každý jsme nějaký. Jen to ukazuje, jak moc úzký pohled na svět máte. Asi bychom si spolu nerozuměli ani po pár pivech.

Prochazka

Co to tady plácáte o hasičích atp.? Myslíte si, že jsou to psychopatičtí magoři, co svou práci dělají tak, že riskují život? Kolik jich znáte? Složky IZS mají vypracované takové postupy (a hasiči obzvláště), aby rizika nepodstupovali. Pokud někdo zemře při zásahu, bylo něco špatně. Buď tu chybu udělal on a nebo velitel zásahu. Z tohoto důvodu si buďte jist, že až si jednou našetříte na Teslu a někde v ní nabouráte, tak Vás z ní nikdo z hasičů nebude vytahovat, protože nebudou riskovat k vůli neznámému nebezpečí svůj život.
Vojáci? Naši vojáci v Afgánistánu jsou zas něco jiného (také znám). Jsou to úplně normální žoldáci, kteří jdou do rizika hlavně z důvodu vydělat si peníze. Jde asi většinou o kalkul, kdy prostě zhodnotí, že jim ten vlastní barák za šanci 1:1000, že dostanou kulku do hlavy, stojí.
Jak normální zdravotník riskuje svůj život?

Byl Velíšek blbec nebo hrdina? Co on si o tom všem myslel, když umíral? A co si o tom myslí jeho manželka s dítětem?
A Radek Jaroš je možná nejspíš pouze egomaniakem, který má náhodou dispozice ke snadnému překonávání nedostatku kyslíku ve velkých výškách. Po kopcích leze jen kvůli sobě a jeho aktivity lidstvo vůbec nikam neposouvají, na rozdíl od Hillaryho a Tenzinga a nebo Messnera. Nic jiného neumí, žádná ženská ani chlap s ním nevydrží. Když přestane lézt, může si to jít hodit… Po kopcích dneska leze leckdo, víme že to jde a nic nového to lidem nepřinese, kromě posílení ega samotného lezce….

Úzký pohled máte Vy… Unikají Vám naprosto širší souvislosti ….

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem Prochazka
PetrK

Hm. Tak tohle krmit nebudu.

Prochazka

Asi na rozdíl od Vás jsem byl alespoň na tom Mt. Blancu:) A rozhodně nehodlám tvrdit, že jsem to dělal pro lidstvo. Bylo to prostě pro moje ego, dokázat si, že to dám…
Jaroš má na to, aby nelezl jenom po takovém sranda kopečku, tak leze na 8 tis.. Jako je dobrej, ale dělá to jen pro sebe.
Když jsem se pokoušel někoho zachraňovat před a nebo v nějaké bitce, tak jsem si samozřejmě nalhával, že to dělám třeba kvůli němu, ale není to pravda. Na hrdiny si také lidé hrají jen kvůli svému egu…

Definice hrdiny: “Firefly: Ten pro kterého umírají jiní.”

Jiří Hadač

Ja zase slysel kdysi v radiu otazku na tema, jste ochotni zaplatit tisic korun, aby nekdo jiny mohl letet na Mars, a ja zvedl ruku. Jo, byl jsem ochoten prispet.

Tomáš Kratochvíl

Zacinam si myslet, ze cesta na Mars je v nasem veku pekna pitomost. Elon tam mermomoci chce, bude to muset financovat z vlastniho. Nemyslim, ze by se naslo mnoho lidi, jako vy.

PetrK

V našem věku jako v naší době nebo jako ve věku fyzické osoby? 🙂
Já osobně bych také klidně přispěl bez nároku na nějaké plnění. Nedokážu odhadnout maximální částku, ale těch 1kKč klidně. Samozřejmě na tomto serveru se najdou spíš lidé, kteří by přispěli než ti, takže nejsme reprezentativní vzorek.
Nicméně lidi kupovali půdu na Měsíci …

Jiří Hadač

Vsichni vime, ze spis nez pudu kupovali krasne certifikaty. Ale jo, nejsme reprezentativni vzorek, s tim nelze nesouhlasit 🙂

PetrK

Jasně, že certifikáty. Jenže já ten certifikát nemám 🙁 Já mám jen pár diplomů ze SETI@Home 🙂

Jiří Hadač

Tak to se už cítím jako fosilíe, protože nějaké diplomy bych asi taky vyhrabal 😀

Tomáš Kratochvíl

Zatimco vyuziti Mesice mi dava perfektni smysl, kolonie na Marsu jedine, pokud bude delat vyzkum. Proto tam ale nejspis Musk neleti. Navic budou staleti zavisli na pravidelnem zasobovani, takze to neni zadna zaloha pro preziti druhu. Takova dovolena na Antarktide bude proti Marsu brnkacka. Navic s minimalni dobou 2 roky, vzhledem k radiacni zatezi je nejspis stravite nekde v jeskyni. Navrat na Zemi do 1g bude brutalni. Jiste se najdou dobrodruzi, co poleti za vsech okolnosti. Daji se tim ospravedlnit ty obrovske naklady?Zkratka me to az prilis pripomina projekt Apollo. Dobyti ciziho telesa z nespravnych duvodu.

bohyn

Logika tohoto příspěvku mi nedává smysl. Měsíc ano ale Mars ne? Měsíční kolonie se zaplatí jak? Turismem? Na Zemi bude nezávislá? Problémy s návratem do 1g nebudou?
Jak sem pochopil plán na kolonii na Marsu, tak je to hlavně jednosměrná letenka. Sice existuje i zpáteční, ale spíš pro lidi kterým tam “hrábne”. Základna na Marsu bude jistě, možná i trvale, závislá na Zemi v oblasti kvality života, ale bude závislá i existenčně?

Tomáš Kratochvíl

Měsíc je 3 dny cesty, výměna posádek zaručí, že problémy nebudou. Psychologicky nesrovnatelně menší trauma. Bez prachových bouří a atmosféry vhodný ke všem astronomickým pozorováním. Je tam voda na palivo. Nízká gravitace a regolit bohatý na kov umožní výstavbu loděnic pro další dobývání sluneční soustavy. Spoustu komerčních firem může na měsíci podnikat různými způsoby. Těžit. 14-ti denní výlet na měsíc – ano, to je dovolená. Kdo si může dovolenkovat 2 roky s půlročními cestami? Nikdo.
S tím Marsem je škoda, že se Elon nenadchnul pro ten Měsíc nebo třeba pro těžbu z asteroidů. Myslím, že by tím lidstvu prokázal mnohem větší službu, než pronásledováním snu, který může Spacex taky pohřbít.

PetrK

Sláb jenom ten, kdo v sebe ztratil víru, a malý ten, kdo zná jen malý cíl. 🙂

Invc

1) Co pořád chceš těžit na Měsíci, aby to bylo zajímavé?

2) Prachové bouře na Marsu … nejsou problém (pokud si nezapomeneš smetáček a baterku).

3) Pozorování na Měsíci … s ohledem na vázanou rotaci se Zemí “ta vhodnost ke všem astronomickým pozorováním” není zas taková sláva. Nehledě na to, že to zařízení tam stejně musíš dopravit, takže to už ho rovnou můžeš nechat volně.

4) Je tam voda na palivo … konkrétně na jeden hodně blbě skladovatelný typ paliva. A co je tam dál?

5) Regolit bohatý na kov? Ano pokud ho z toho dokážeš dostat. A pokud to dokážeš – tak stejný postup můžeš aplikovat na Marsu.

6) Těžit na Měsíci samozřejmě můžeš… ale pokud to nedokážeš spotřebovat tam nahoře, tak v naprosté většině případů se ti to nevyplatí vozit na Zemi.

7a) Těžba z asteroidů? Zní to krásně .. .jenže: Většina asteroidů, o kterých má smysl se bavit – je v pásu za Marsem … moment, nevadila Ti náhodou doba letu na Mars (nehledě na to, že Asteroid ti nepomůže s bržděním…)?

7b) Blízkozemní asteroidy v naprosté drtivé většině případů nesdíli oběžnou dráhu se Zemí … ale sviští si to vesmírem po svých drahách a se Zemí se jednou za čas potkají (a ve vzájemné rychlosti pár (desítek) km/s si tak akorát můžeme zamávat). Takže by sis musel počkat na nějaký vhodného složení … a doufat, že bude mít při průletu pro nás dosažitelnou rychlost … a pak si “nastoupit” a pak zase někdy vystoupit a tak…

Na to je krásná grafika – proč BENU? Více než 500 000 asteroidů, z toho více než 7 000 blízkozemních, z toho jen 192 s orbitama umožňujícíma vrácení vzorků, z toho jen 26 s průměrem větším než 200m (důvod pro rozměry je rychlost rotace), z toho jen 5 bohatých na uhlík (z těch 26 mělo jen 12 známé složení). A stejně k němu letěli skoro 2,5 roku a zpátky poletí dalšího skoro 2,5 roku (a mezitím tam stráví ještě poměrně dlouhou dobu mezi – důvod je, že blízko se BENU k Zemi dostane jednou za 6 let)…

Prochazka

Měsíc má jeden podstatný smysl pro to všechno…
Vyvinout a naučit se používat technologie pro přežití na cizí planetě. Je to kousek od Země a je “snadno dostupný”. Když budou nějaké problémy, a ty budou zcela určitě, lze uvažovat o záchranné misi. Vše je mnohem méně nákladné (je to za rohem). Komunikační zpoždění je minimální. A SOS mohou z Měsíce kosmonauti dávat pomalu baterkou:)

3,14ranha

Mars je řádově složitější projekt než by byla vědecko-průmyslová vesnička na Měsíci. (nezapomeňme že je 1000x dál a několik týdnů až měsíců je vůbec problém se na Mars dovolat, protože je “schovaný” za sluncem). Evakuace z Měsíce jsou řádově dny. Z Marsu jsou to měsíce.

POKUD lidstvo jeví jen malý zájem o celkem dostupný Měsíc, tak dobývání Marsu je fantasmagorie. Ne že by to vůbec nešlo, ale není to udržitelné !

Kolik lidí ročně se podívá na antarktidu ??? A to je na ní dýchatelný vzduch, pitná voda a evakuaci lze v létě zvládnout v řádu hodin.

Kolik doopravdy je mezi námi dobrovolníků na kolonizaci Marsu ? Kteří o tom jen hloupě nekecají, ale jsou skutečně připravení na dlouhé roky opustit Zemi ? Kolik z nich propadne lékařským sítem (část populace s rakovinovou zátěží, nebo chronickými chorobami má utrum) ??

bohyn

Tak s tou Antarktidou sis zrovna naběhnul na vidle. Základny tam jsou 1/2 roku buď opuštěné, nebo bez zásobování a bez možnosti evakuace (neni dost šílená firma a pilot co by to riskli). Základny nemají šanci na soběstačnost, komerční potenciál nulový a ten vědecký pofiderní (Jediný zajímavý výzkum se mi vybavuje vrtání do podzemního jezera). Přesto se tam lidé opakovaně vydávají. Kolonie na Marsu mi dava vetsi smysl. Proti zakladne na Mesici nic nemam, jen neni tak zajimavej.

Jiří Lacina

Já osobně jsem ochoten poslat na fond za osídlení Marsu každý rok sumu ve výši svého průmětného měsíčního příjmu.Už delší dobu přemýšlím že Muskovi pošlu takovouto sumu – i když by to byla jen miniaturní kapička v moři (Jak říkal Konfucius je lepší zažehnout sebemenší svíci než si stěžovat na neprostupnou tmu). Sbírka by byla lepší – ale já v tomto směru nedisponuji patřičnými organizačními schopnostmi! Nikomu nic nevnucuji ale bylo by zajímavé kdyby se o vyhlášení takovéto sbírky někdo pokusil.
A mimochodem cenu zbudování samostatné kolonie na Marsu odhaduji na řádově biliony tedy 10 na dvanáctou dolarů (jak říkal Musk na Mars je třeba dopravit 1 000 000 tun materiálu. To je těch 1000 Starship desetkrát opakovaně použitých a dvakrát použitých navrch pro dopravu lidí – Musk hovořil o dvanáctinásobném použití).

Prochazka

Dost naivní… Jde vůbec Mars osídlit? Může se člověk přizpůsobit jiné gravitaci tak, aby byl tam byl schopen plodit děti? Je to naprosto nový projekt, jako takový vězměte v současné době ty nejvyšší odhadované náklady a vynásobte je 10x a možná se ještě řádově seknete…
1 mil tun materiálu je jako co? Milion tun železa, biologické hmoty, polystyrenu? A proč zrovna milion? To je jen výstřel do tmy. Až to někdo promyslí a spočítá a zdůvodní, tak to bude o něčem jiném. Kolik materiálu jsme dosud na Mars dopravili? Myslím, že je to tak do 10 tun, že?

A co to udělá s atmosférou Země, takové množství raket?

Kolemjdoucí

Ano, jedná se o milion tun železa, protože to vychází objemově lépe než polystyren.

Prochazka

Tak můžete tam vozit tak třeba olovo, zlato nebo platinu:))
A co uran, ten by byl možná ještě lepší a štěpením z něj můžete dostat třeba i železo:))))

Kolemjdoucí

A proč zrovna milion? To je jen výstřel do tmy. Až to někdo promyslí a spočítá a zdůvodní, tak to bude o něčem jiném.

Proč by vám měla soukromá firma něco zdůvodňovat?
Vy se neumíte oprostit od představy, že dobývání vesmíru je státní záležitost za peníze z eráru.

Prochazka

Je to státní záležitost, neboť bez státních kontraktů (NASA) a zřejmě i přístupu k know-how, který byl součástí těchto kontraktů, by SPX nemohla zřejmě nikdy vynést kosmonauty do vesmíru.

A možná Vás překvapí, že i soukromé firmy svá prohlášení zdůvodňují… Pokud nevíte proč to dělají, zalezte někam do koutka a zkuste se nad tím zamyslet… Jedním z důvodů může být, že plácání nesmyslů nebude brát nikdo za čas vážně a dost to nabourá důvěryhodnost firmy, resp. jejích zástupců. Magor (~génius, psychopat) ve vedení firmy může být po určitou dobu zajímavý a užitečný, ale je potřeba se ho včas zbavit, aby to celé nešlo do kytek. Viz. v historii třeba snad Edison…

Jiří

Zato vy jste nám ještě nezdůvodnil, proč že jste po svém prohlášení nesnědl klobouk. Zkuste se zamyslet, třeba někde v koutě, zda plácání takových nesmyslů nezpůsobilo to, že vás zde vůbec, ale vůbec nikdo nebere vážně, vaše důvěryhodnost je na bodě mrazu a všichni vás mají za magora, nezajímavého a neužitečného, kterého je potřeba se včas zbavit, aby tu celé diskuze kvůli vám nešly do kytek.

Richard Dědič

Musk odhaduje, že pro kolonizaci Marsu bude potřeba řádově tisíc Starshipů. A mě to přijde logické – při každém startovacím okně, což jsou cca dva roky, jich tam potřebujete poslat aspoň několik set. A ve velké většině tam zůstanou. Nosičů SuperHeavy bude potřeba méně, ale stejně to odhaduji několik desítek. Protože Starship nestačí vynést na LEO, je potřeba ji potom dotankovat, což si vyžádá až deset dalších startů nosiče a tankeru.

Prochazka

A kdo to zaplatí? Takovou tisícovku starshipů?

Mirau

Snad Starlink. V konečné fázi by měl generovat pár miliard dolarů zisku ročně.

Prochazka

Pár miliard dolarů ročně nebude určitě stačit na výrobu tisícovky starshipů….

bohyn

Za $1 mld. USD by melo jit postavit kolem 300 SS. Takze by to asi slo 😉

Prochazka

Tak jako určitě:)))

bohyn

To je souhlas, nebo se vsadíte o další klobouk? Budu ale chtít video z té předchozí svačinky.

Martin B

Ocelový válec s přepážkama, nějaké klapky a 6 motorů v ceně 250.000 za kus. Baterka z auta (tak za 7000 dolarů), několik elektromotorů (několik tisíc dolarů) a nějaké meth/lox RCS, senzory a řídící počítače.

No a pokud velká většina těch lodí bude zásobovacích, tak vnitřní vybavení by mohlo být docela jednoduché.

Plus cena nákladu a práce

Postavit to z oceli hodně snížuje cenu.

MilAN

Jenže SS nedoletí na LEO, K tomu potřebujue 1.stupen s nějakými 32 motory ….
Kouzlení s miliardami je hezké, zvlášť, když nevíme vůbec nic a celý vývoj je v naprostém začátku. Ta 1.mld je už určitě dávno pryč

akuhtr

Zajisté, ale ale SH není potřeba tolik jako SS, protože SH nebude lítat po soustavě, ale zůstane na zemi a může vynášet SS, dokud bude v letuschopném stavu.

PetrK

Dodám postavit to z oceli a ne jako jeden odlitek nebo obrobek 🙂

Prochazka

Já bych to vykoval:)) A nebo ještě lepší než drahá ocel je, udělat to z betonu:))

Prochazka

No mazec:)
A já myslel, že raketová technika je složitá… Hned jdu do garáže a postavím si alespoň malou raketku na výlet na Měsíc. To do víkendu zmáknu:)))

plegen

Váš názor mám rád. Prosím neptejte se, kdo to zaplatí, ten pod určitě ne.

Prochazka

Tak Boca Chica srovnají se zemí určitě. Stačí si spočítat počet dosavadních výbuchů a extrapolovat to s plně natankovanou starship :))