Prezidentka SpaceX prozradila, co způsobilo zpoždění Crew Dragonu a kdy loď poprvé poletí s astronauty
V posledních několika článcích jsme vás průběžně seznamovali s řadou novinek, které se týkají dění okolo lodi Crew Dragon. Budeme v tomto duchu pokračovat i dnes, ovšem zaměříme svou pozornost netradičním směrem, a to na zpoždění vývoje této lodi, které má hned několik důvodů. Článek budou doprovázet a doplňovat komentáře prezidentky SpaceX, Gwynneth Shotwell. Na závěr se potom v krátkosti zaměříme na dění, která nás čeká v nejbližší budoucnosti. Známe například plánovaný termín první pilotované mise.
Když bylo v září 2014 SpaceX vybráno do programu komerčního vynášení posádek k ISS jako jeden ze dvou dodavatelů, mělo za sebou tři zásobovací mise k ISS a na rampě SLC-40 se chystala ke startu raketa Falcon 9 s misí CRS-4. SpaceX se celá záležitost zdála jasná, prostě jako základ použijí kabinu lodi Dragon 1 a budou postupovat podle požadavků NASA. Ovšem samotná NASA měla na věc jiný názor, a upozorňovala hned od začátku SpaceX, že vynášení posádek bude desetkrát obtížnější než přeprava nákladu. „A my jsme si říkali, desetkrát? Co to znamená? Jak to bude vypadat? No, nezjistíte to, dokud se tím nezačnete zabývat,“ uvedla Gwynne Shotwell.
Gwynne Shotwell v srpnu 2018 při návštěvě astronautů NASA v Hawthorne (Zdroj: CNBC)
I Elon se v roce 2014 vyjadřoval ve smyslu, že první astronauty loď SpaceX vynese v roce 2016. Dnes už SpaceX ví, že se první pilotovaná mise neuskuteční dříve než v roce 2020. Problémy samozřejmě měla i loď CST-100 Starliner společnosti Boeing. Proč však měl Crew Dragon takové zpoždění, k tomu se počátkem prosince vyslovila sama Gwynne Shotwell. Podle ní existují čtyři příčiny.
Motorické přistávání
Koncept přistání kosmické lodi Zarja (Zdroj: Alchetron.com)
Je to způsob, kdy kosmická loď pro své přistání na povrchu pevného tělesa nepoužívá padáky, ale pro zpomalení a dosednutí je použito raketových motorů. Samozřejmě se nejedná o nápad SpaceX, přišel s ním například už v 80. letech Sovětský svaz, který chtěl nahradit kosmické lodi Sojuz loděmi Zarja, které by motoricky dosedaly na planetě Zemi. Tento projekt však byl v roce 1989 opuštěn. V 21. století ho potom oprášilo SpaceX.
SpaceX od začátku plánovalo využívat 8 motorů SuperDraco pro motorické přistávání. Dle Elonova názoru, který prezentoval v květnu 2014 při představení lodi Crew Dragon, to umožní přistát kosmické lodi kdekoliv na Zemi s přesností helikoptéry. Vývoj tohoto systému se však ukázal velice komplikovaný.
Názor Gwynne Shotwell na motorické přistávání: „Měli jsme architekturu, kterou jsme chtěli použít pro motorické přistání lodi Dragon. Domnívali jsme se, že se jedná o nejbezpečnější způsob, jak to udělat. Technicky je to samozřejmě velice komplexní, a když jsme se touto cestou společně s NASA rozhodli jít, začalo být jasno, že to bude velice obtížné z hlediska certifikaci. Nakonec se ukázalo, že neexistuje cesta, jak to zvládnout v rozumném časovém rámci, takže jsme se rozhodli ji opustit. Dost jsme se přitom naučili, ale taky jsme na tom ztratili čas. A co je důležité, na lodi zůstaly prvky, které po opuštění motorického přistávání bylo nutno přepracovat.“
Padáky
Motorické přistávání se také podepsalo na návrhu a počtu padáků. Od počátku měly totiž padáky sloužit pouze jako záloha, proto bylo rozhodnuto použít pro Crew Dragon padáky lehčí, z méně odolného materiálu. Když bylo posléze motorické přistání opuštěno, musel i padákový systém projít řadou modifikací.
„NASA měla od programu Apollo způsob, jak určovat zatížení volných konců (anglicky risers),“ dodala Gwynne. „Měli konzervativní metodu a my i Boeing jsme ji používali. Prostě jsme postupovali podle jejich standardů.“ Ovšem v roce 2018 se začaly objevovat problémy s padáky, a proto SpaceX umístilo přístroje na nosné šnůry a volné konce padáku nákladní lodi Dragon. Data takto získaná ale nebyla úplně vypovídající, protože díky použití jen tří padáků je nákladní loď Dragon vystavena větším turbulencím na rozdíl od Crew Dragonu, který je určen pro posádku a používá padáky čtyři. I tak se však podařilo při přistávání lodí Dragon zjistit, že volné konce jsou vystaveny daleko vyššímu zatížení, než kterýkoliv model kdy předpokládal. Na tyto informace zareagovala i NASA a navíc poměrně pozitivně, uznala totiž, že to je dobrá lekce.
Dále pokračuje sama Gwynne: „Museli jsme prostě volné konce udělat pevnější, což ovšem způsobilo nárůst velikosti a hmotnosti padáků. Toto se však ukázalo jako velký problém. Velikost lodi Crew Dragon byla již daná a nešlo ji zvětšovat. Vyřešit tento problém nám trvalo 18 měsíců. Museli jsme použít tenčí materiál na vrchlík, v podstatě jsme pracovali metodou pokus-omyl.“
This week SpaceX completed the 7th successful system test of Crew Dragon’s upgraded Mark 3 parachutes, which will provide a safe landing back on Earth for astronauts returning from the @space_station pic.twitter.com/FdBXdvqmf4
— SpaceX (@SpaceX) December 5, 2019
Jako reakci na tyto problémy požádala NASA obě firmy o provedení dodatečných testů padáků, aby tak bylo možné získat více dat a zvýšit tak důvěru v jejich spolehlivost.
V srpnu potom obdrželo SpaceX od svého dodavatele firmy Airborne nové padáky typu Mark 3, se kterými ihned zahájilo testy. Při prvních dvou ovšem SpaceX padáky vystavilo většímu zatížení, než se předpokládá při návratu astronautů z oběžné dráhy a ty selhaly. Následovala jejich úprava a od té doby testy probíhají úspěšně. Počátkem října potom Elon Musk odhadoval, že do deseti týdnů by mohly být provedeny všechny testy. Dnes, po uplynutí osmi týdnů, je možno říct, že SpaceX opravdu nezahálelo. Z původních minimálně deseti plánovaných testů jich proběhlo už sedm. Zbývají tedy ještě tři, ovšem podle prezidentky SpaceX budou nejspíše testy pokračovat i po dosažení této hranice.
Sedadla
Dalším problémem, který způsobil zpoždění vývoje lodi Crew Dragon, byly specifikace NASA. Ta totiž v jedné chvíli například změnila své původní požadavky ohledně toho, pod jakým úhlem mají být v lodi sedadla. Učinila tak kvůli obavě ohledně přetížení, kterému mohou být astronauti vystaveni při dopadu do oceánu. Jinými slovy, NASA dala SpaceX při uzavření kontraktu nějaké zadání a později během vývoje se rozhodla zadání změnit. Pro SpaceX, které v tu chvíli mělo již vytvořený design lodi, to ovšem znamenalo práci navíc.
Důsledkem tohoto požadavku navíc bylo, že došlo k odstranění tří sedadel a loď tak je nakonec jen čtyřmístná.
Znovupoužitelné ventily
Crew Dragon C201 před testováním motorů, které skončilo nehodou (Zdroj: NASA)
Čtvrtým problémem, který podle Gwynne způsobil zpoždění prvního startu, byla dubnová exploze Crew Dragonu určeného pro test záchrany za letu. Tomuto problému i jeho řešení jsme se zde na serveru věnovali dosti podrobně v několika článcích, proto si ho dnes probereme jen ve zkrácené verzi. Pro SpaceX to znamenalo tří- až čtyřměsíční zpoždění celého vývoje lodi.
Během vyšetřování události řada expertů studovala fyziku celé události a zjistila řadu nových informací o tom, jak může dojít ke vznícení titanových součástek používaných v kosmickém průmyslu. V červenci potom SpaceX oznámilo, že nalezlo příčinu celé katastrofické události. Příčinou byly znovupoužitelné pojistné ventily, které byly pozůstatkem z dob, kdy společnost plánovala motorické přistávání Crew Dragonu. SpaceX tyto ventily nakonec nahradilo jednorázově použitelnými průtržnými membránami a jejich funkčnost ověřilo při nedávném statickém zážehu motorů SuperDraco.
Podfinancování programu Commercial Crew
Dalším důvodem zpoždění, které nabraly soukromé lodi Crew Dragon a Starliner, je také nedostatek financí, které NASA obdržela v počáteční fázi celého programu komerčních posádek (Commercial Crew). Gwynne Shotwell tento důvod nezmínila, ale mluvila o něm Lori Garver, bývalá zastupující administrátorka NASA. O tom jsme psali ve starším článku:
[Lori Garver] připomněla, že skluzy termínů můžou mít různé důvody. Jako příklad uvedla, že financování programu komerční dopravy posádek na ISS nedosahovalo ze strany Kongresu v prvních 5 letech ani poloviny žádaných hodnot. Když prý NASA žádala Kongres v roce 2011 o 5,8 miliardy dolarů pro komerční dopravu na dalších pět let, obdržela jen 2,4 miliardy. Toto podfinancování celého programu Commercial Crew je podle Lori Garver jeden z důvodů, proč NASA dnes stále platí za místa v lodích Sojuz.
Další průběh příprav na pilotovaný let
Jak budou dále pokračovat přípravy lodi na první pilotovaný let s posádkou? Samotná loď Crew Dragon číslo C206, určená pro pilotovanou misi DM-2, bude podle Gwynne Shotwell dokončena na konci prosince a poté bude otestována v termální vakuové komoře. Po dokončení testu bude převezena do Kennedyho vesmírného střediska, kde budou provedeny finální kontroly, dojde k natankování nádrží Crew Dragonu a loď bude spojena s nosnou raketou.
„Musíme také jednoznačně dokončit a uzavřít padákové testy,“ uvedla Gwynne Shotwell. „V dalším kroku vezmeme data získaná při těchto testech, analyzujeme je, a rozhodneme se, jestli můžeme přikročit k únikovému testu Crew Dragonu.“ Bude se jednat o komplexní test, který současně prověří funkčnost únikových motorů SuperDraco i padáků. I data z tohoto testu bude nutno analyzovat.
Následně provede NASA v průběhu asi 4 týdnů zhodnocení připravenosti na misi DM-2 s astronauty. Bude se vyhodnocovat připravenost Mezinárodní vesmírné stanice, nosné rakety Falcon 9, lodě Crew Dragon i dalších prvků a týmů, které se budou na misi podílet. „Doufáme, že k prvnímu pilotovanému letu dojde v únoru,“ uvedla Gwynne Shotwell závěrem.
Podpořte projekt ElonX
- Mise WorldView Legion 1 - 11. 4. 2024
- Mise USSF-62 - 8. 4. 2024
- Novinky o Starlinku: Přibývají zákazníci v Austrálii, SpaceX experimentuje s levnějším tarifem a je terčem zlodějů - 6. 4. 2024
Skvělé shrnutí, Jirko. Děkuju
Já jsem rád, že se článek líbí 🙂 díky.
Jirko, Děkuji vám za článek…který mě donutil značně si opravit názor na důvody zpoždění CCDev. Doteď jsem víceméně 1:1 přejímal pohled Lori Garver (také zmíněný v článku). Při zpětném pohledu… Oslík se otřásá, peníze padají – pracujeme. Otřásá se jen napůl – pracujeme taky napůl… tohle je typické fungování “old space” a třeba v případě Boeingu bych ho i očekával. Ale na SX to vůbec nesedí. Takže ve zpoždění musely být další faktory. G. Shotwell má ve zvyku říkat věci naplacato, ale v tomto případě mě stejně překvapila (příjemně. Podobně jako když mluví o náběhu služeb Starlink). Když se zmíněné problémy posčítají co do spotřeby času, hned máme (odhadem) 1,5 až 2 roky zpoždění.
Nemáte zač, jsem rád, že se líbil. Mimochodem, já si taky upravoval názory při jeho psaní.
Jojo, určitě i jiné faktory, já zkusím zmínit další, SpaceX nikdy neměla na rozdávání. A v době vstupu do kontraktu měla RCS motory či přetlakovou kabinu hotovou.A zákazník, co si něco objednal (přednášející o tomto tématu vždy říkají, že si NASA objednala službu) a neplatil. A ve zmiňovaném období nemělo SpaceX málo problémů. SpaceX v roce 2015 řešilo průšvih s CRS-7, v roce 2016 prušvih s Amosem-6, opravovalo rampu LC-39A, SLC-40, mělo toho dost.
A jinak k tomu propulsnímu přistávání, zpoždění vývoje mohlo být delší, kdyby ho SpaceX včas nezarazilo. Čili spousta lidi třebas říká, že je škoda, že to zrušili, z pohledu SpaceX to ve světle těhle informací vypadá obráceně, oni byli moc rádi, že to udělali, ale ztracený čas jim nikdo nevrátí.
Jirko
Díky za článek I tento postřeh.
Tenkrát během těch událostí jsme to takto vcelku nemohli vidět při tom fandění 😎
Hezké Vánoce u nás pod Beskydami😊
Já sem třeba jeden ze spousty, kteří říkají: jaká škoda zrušení propulzního přistání. A ani si nemyslím, že to v retrospektivě byla pro program výhra. Tak si myslím, že kdyby tenkrát věděli, co to bude znamenat, překopat design na padáky, jaké restrikce v designu si tím zbytečně vytvoří, jaké s nimy budou potíže a nejen s padáky, asi by se radši pustili do té certifikace. Tím nechci polemizovat coby kdyby, jen změnu k padákům nevidím zcela jednoznačně jako pozitivum, nehledě k názoru, že padáky jsou dnes zastaralá záležitost vhodná maximálně na menší náklady. Nasa i Spacex se rozhodli tak, jak známe z historie, nezbývá než doufat, že to mají před ostrým startem vše vychytané.
Jenže NASA by motorické přistání pravděpodobně vůbec nepřipustila. Možná, kdyby tak přistával úspěšně už první nákladní Dragon, ale ani za to bych ruku do ohně nedal.
Ono jim asi nic jiného nezbylo, než ustoupit, pokud si chtěli zachovat penězovod.
Motorické přistání byl v souvislosti s Marsem dobrý nápad, ale osobně na Zemi věřím spíš křídlům. To si budu muset ovšem ještě pár desetiletí počkat.
Dreamchaser je tu coby dup.
Ohledně podfinancování programu Commercial Crew psala Lori Garver o období let 2011 – 2015. V důsledku toho došlo ke skluzu ve výběru dvou dodavatelů až na září 2014. Pro fiskální rok 2015 (tj. od 1.10.2014) bylo schváleno jen o 43 milionů USD méně oproti požadavku a od fiskálního roku 2016 je program financován přesně v úrovni žádostí. Skluzy ve vývoji kosmických lodí Crew Dragon a Starliner z posledních let tedy podle mého názoru nelze odůvodnit podfinancováním programu.
Před třemi roky vytvořil Mirek Pospíšil tuto přehlednou tabulku:
Podařilo se mi dohledat další údaje:
rok – požadováno – schváleno
2017 – 1185 – 1185
2018 – 732 – 732
2019 – 173 – ? (schválená částka bude uvedena v únoru 2020 v žádosti na FY 2021)
2020 – 102 – ? (rozpočet dosud nebyl schválen)
Ono to je ještě složitější – záleží, co je v těch číslech, kdo to dostal a na co.
(Jak se tam třeba odráží dodatečné platby boeingu … viz zpráva auditora).
Jde o roční rozpočty programu Commercial Crew, převzaté z dokumentů na stránce https://www.nasa.gov/news/budget/index.html
podle zprávy auditora https://oig.nasa.gov/docs/IG-20-005.pdf by vzhledem k dostatečnému průběžnému rozpočtovému krytí programu (naplánovanému podle tehdy očekávaného pilotovaného letu Crew Dragonu i Starlineru v roce 2017) ve světle tříletého skluzu SpaceX i Boeingu v žádném případě nemělo mít negativní vliv na platby pro SpaceX.
Za splnění všech milníků má SpaceX dostat celkem 2,6 a Boeing 4,2 miliardy USD. Ve smlouvě mezi NASA a SpaceX https://www.nasa.gov/sites/default/files/files/SpaceX-CCtCap-Contract.pdf byly dohodnuty konkrétní částky za splnění konkrétních milníků. Výše částek za jednotlivé milníky jsou uvedeny od strany 184 (strana souboru, ne dokumentu), ale jsou začerněné. Proto na otázku struktury těch čísel neumím odpovědět.
Těch dodatečných 287,2 milionu USD pro Boeing za milník ISS DCR
Boeing měl asi agilnější vyjednavače (nebo kamarády v NASA – nejspíš obojí), a ti přišli na způsob, jak si z agentury vytáhnout dodatečné fondy. Mají v tom koneckonců dlouholetou praxi. Částečně si tím pokryjí náklady vzniklé zpožděním programu. Nehodnotím. Jak se píše ve zprávě – bylo by fér, aby tutéž možnost dostala SpaceX.
Mozno sa vam bude zdat, ze som zaujaty, ale tak nejak stale nedokazem prekusnut ten priepastny rozdiel medzi dotaciou pre SpaceX a Boeing (v neprospech SpaceX).
Mne to pride ako “tu mate len 2.5 miliardy, vam viac netreba, ste sikovni, Boeingu ale dame o dve viac, lebo je to tazkopadny mamut a musia zivit kopec zbytocnych manazerov”.
Chapem, ze Crew Dragon na vyvoj nepotrebuje tolko prostriedkov, pretoze ide viacmenej o upravu uz vyvinuteho nakladneho Dragonu a Starliner je naproti tomu navrhovany od nuly. Ale to je predsa problem danej spolocnosti, ci navrhne dopravny prostriedok tak alebo onak, na zaklade akehokolvek uz existujuceho navrhu ci prostriedku (aj keby to mal byt sojuz), alebo to vezme uplne od podlahy a zacne s cistym harkom papiera. Vysledkom ma byt funkcny, moderny a konkurencieschopny dopravny prostriedok s urcitymi parametrami, ktore su rovnake pre SpaceX, Boeing alebo kohokolvek ineho, aj keby sa do sutaze prihlasil Starbucks.
Takto je to cisty a priehladny lobizmus a zvyhodnovanie Boeingu.
To je ako keby organizator maratonu predlzoval alebo skracoval trat pre jednotlivych bezcov na zaklade ich predoslych umiestneni v inych maratonoch. Ty si novy bezec? Okej, pre teba zapocitame cas dobehnutia do ciela uz v 36 kilometri. No a kedze ty si uz startoval na viacerych maratonoch a dve aj vyhral, tak dnes pobezis az 45 kilometrov. Asi tak…
Hodnoty těch kontraktů (nenazývejte to dotací) neurčila NASA, ale firmy samotné. Bylo to prostě výběrové řízení se zadanými požadavky, na které se přihlásilo několik firem a každá uvedla, za kolik peněz dokážou vyvinout kosmickou loď splňující požadavky NASA. SpaceX si řeklo o 2,6 miliardy a Boeing si řekl o dost víc. NASA přišly obě nabídky rozumné a rozhodla se firmám kontrakt udělit. Boeing je sice drahý, ale hrálo mu do karet, že to není nováček a NASA s ním má zkušenosti z dřívějších projektů.
Samozřejmě vývoj nakonec nebyl tak hladký, jak si možná SpaceX představovalo, a kdyby měli možnost vrátit se v čase a ucházet se o kontrakt znovu, nejspíš by si řekli třeba o miliardu víc, ale s tím se už nedá nic dělat. Na druhou stranu, kdyby tehdy přišli s výrazně vyšší nabídkou, riskovali by, že NASA dá kontrakt někomu levnějšímu (ve hře tehdy byla taky Sierra Nevada s Dreamchaserem).
Rozumiem. Pokial je to tak, ako pisete, ze danu sumu si povedala kazda firma, tak som nic nepovedal 🙂
Víš, podobně to udělala SpaceX v rámci zásobování, v prvním kole si řekla rozhodně o nejmíň, v druhém kole přitvrdila.
Vítejte ve světě pro dospělé. Říká se tomu taky business nebo politika. Co si kdo urve to má. Každý prostředek, který vede k vítězství je fér.
Ne že by to bylo moje heslo , ale pro pochopení chodu světa to je docela užitečné.
NASA chtěla dva dodavatele a dostala dva dodavatele za nejnižší možnou cenu. NASA si nemůže dovolit mít jen jednoho dodavatele i když za výrazně levnější cenu. Boeing má výhodu odzkoušeného dodavatele. SpaceX tak bude v budoucnu také vnímán. Pak třeba NASA bude moci zariskovat a vybrat místo Boeingu jiného levnějšího méně zkušeného dodavatele. Jinak pokud používáte sportovní příměr tak je běžné že známí sportovci,třeba v atletice, jsou nasazování za podstatně lepší peníze i když aktuální výkonnost tomu nemusí odpovídat. Dokonce nějakou záhadou se na ně ani nevztahují pravidla a i při ulitém startu nejsou vyřazeni.
Jiří Hošek: díky za další doplnění.
V článku jde vidět, jak malou prioritu měla náhrada raketoplanů. Co by bylo s ISS, kdyby se z nějakého důvodu uzemnily sojuzy, těžko domýšlet.
Když to tak čtu, tak bych radši letěl ověřeným nákladním Dragonem (v pořádném skafandru) než Crew Dragonem.
Ty změny zadání v průběhu programu, podřízení technického vývoje požadavkům byrokratické mašinerie, trochu mě to děsí. Ale snad to dobře dopadne.
Máš naprostou pravdu. Jak si může NASA dovolit diktovat podmínky u lodi, kterou si objednala a ve které poletí její astronauti? To je hrozná drzost! Musk by měl vedení NASA nafackovat a vysvětlit jim, že se musí podřídit. Ještě že u ITS teda BFR vlastně SHS ke změnám během vývoje vůbec nedochází to by bylo strašné.
Tolik minusů a žádný argument. Jak typické
+/- hodnocení je naprosto k ničemu, právě proto že tam každý míchá formu s obsahem. Tak bych se nad tím nepozastavoval.
To Silhan: bohužel jsme v Čechách a mnoho čechů považují ironii, satiru apod. za něco sprostého. Mě osobně váš komentář pobavil a obsahově je naprosto podle reality.
NASA si samozřejmě může diktovat podmínky jak chce, když platí. Klidně i v průběhu zakázky. Nejenom SpaceX se stavbou kosmické lodi, ale i třeba i instalatérům, co zrovna předělávají odpady. A pak musí nést následky. Kupodivu instalatérům do řemesla moc lidí nekecá.
Poslední kosmickou loď NASA uvedla do provozu v roce 1981.
Ha, takže Dragon bude jen čtyř místný nebo bude i sedmimístná varianta?
Pochopil jsem to tak, že sedmimístná varianta vůbec nebude.
Zdravim. Nejsem si fakt jisty, ale mam pocit, ze bud zde nebo u kosmonautix uz pred casem probehla info, ze NASA pro sve mise ke stanici preferuje pouze max. ctyrclennou posadku a pouze nepouzite stroje Dragon Crew…. Ale mozna se pletu. Kazdopadne, az se SpaceX i Boingu podari zprovoznit svoje kapsle pro prepravu lidi, bude to dobry prvni krok, tomu soukromemu sektoru v oblasti dost verim 🙂 Diky za clanek.
To nikdo nerozporuje. Otázka zněla, jestli SpaceX kromě té čtyřmístné verze Crew Dragonu pro NASA stále plánuje také mít sedmimístnou verzi, což byla původně zamýšlená kapacita.
Mate pravdu pane Melechine, kontext otazky jsem chybne automaticky vztahl pouze k NASA, ne k obecne mozne existenci 7-mistne verze…
Pak tedy nechápu, proč CD i Starliner jsou až pro 7 členů posádky. V původním zadání měla asi NASA velké oči. Nebo třeba plánují nechat jeden modul u ISS jako záchranný?
NASA už od začátku požadovala jen 4 místa, ale SpaceX se podařilo loď navrhnout tak, že se tam vešlo až 7 sedadel (což se mohlo hodit třeba pro soukromé turistické mise), a to při dodržení původních požadavků NASA, co se týče sklonu a dalších parametrů sedadel. Jenže později NASA upravila požadavky ohledně parametrů sedadel, a ty už nešlo splnit a zároveň mít volitelná 3 sedadla navíc, a tak loď po těchto úpravách nabízí maximálně 4 místa.
Edit: Jak je to u Starlineru, nevím.
Ad Starliner: teď čtu na Kosmonautixu “Páté křeslo Starlineru by se mohlo komerčně prodávat pro kosmické turisty či soukromé astronauty.”
Já to pochopil stejně. Zákazníkem by musel být někdo mimo NASA, objednat si celou loď, neletět na ISS. A SpaceX by to musela udělat a pak vysvětlovat případné selhání. Neustále se povídá při živých přenosech, že při letech pro NASA bude 4 místná. Nojo, ale i komerční kosmonauti pro ISS budou mít něco s NASA, takže si to nikdo asi neriskne.
JJ Navíc si myslím, že prostor pro dodatečný náklad v kabině který tím vznikl je velice užitečný. Nakonec to může znamenat plynulejší zásobování,menší nároky na skladování a možnost dopravy nákladů zejména pro biologické experimenty v lepším prostředí. Pokud vím tak komerční provoz na ISS tak jako tak schválen není a nejspíš ani nebude.
Tak ISS za dobu své existence navštívilo turistů několik, komerční provoz se připravuje na příští rok. Proč myslíte, že to neklapne?
Komerční mise na ISS už možné jsou, ale zatím není žádná konkrétní v plánu.
Mám za to, že jsem po zveřejnění tohoto planu později někde četl další zprávu, že k tomu Rusové nedají souhlas.(tedy rozšíření ISS o další modul pro komerční laboratoře) Důvod zvýšení rizik pro stanici atd. (takže jim šlo o peníze). Možná, že mi něco uniklo. Ale je o tom nějak ticho, tak si myslím že k dohodě stále nedošlo. I když jsem to možná přehlédl.
Nebavíme se o dodatečných modulech. Ale NASA aktuálně povolila možnost pobytu soukromých osob na ISS za určitých podmínek a agentura je schopna takové návštěvníky za určitý poplatek podpořit. Viz ten článek, na který jsem odkazoval.
IN MUSK WE TRUST!!!
Chápu to správně, že aby proběhl IFA test, tak musí být dokončené padákové testy? Protože mi přijde, že je plánován na dřívější termín, než předpokládané dokončení testů padáků.
Já bych řekl, že to není úplně nutné a IFA lze potenciálně brát jen jako další z mnoha testů nových padáků (ale to je jen můj odhad). Certifikaci padáků je však nejspíš potřeba dokončit před DM-2.
Petře “riser” není “volný konec”.
Riser je propojení mezi místem, kde se šňůry od padáku dole “spojují” s místem, kde je zavěšen “náklad”. (Přehnaně zjednodušeně “riser je kus lana, kde nahoře se k tomu lanu připojují už jednotlivé šňůry padáku, a dole se zavěšuje náklad).
Máš to i v tom odkazovaném obrázku – akorát tam je náklad “harness” – tedy postroj (sedák). Lepší fotku máš třeba tady:
http://geminiguide.com/Systems/img16F.jpg
No jo, ale jak se tomu teda říká česky? Jinak článek psal Jirka. 🙂
Aha promiň – tak nějak automaticky předpokládám, že všechno píšeš ty. A omluva i Jirkovi.
A ještě jedna omluva Jirkovi, protože si asi udělal domácí úkoly – protože česky se tomu skutečně říká “volné konce”
Český obranný standard – z letošního roku:
Konce volné – Popruhy, které tvoří spojovací článek mezi nosnými šňůrami vrchlíku a nosným postrojem padáku.
To už docela dlouho neplatí. Například u posledních 12 vydaných článků jsem autorem jen u 5 z nich. 🙂
Diky za upozorneni, ale zjevne jsem si nerozumel s clovickem, u ktereho sem to nechaval overovat. Ja tu informaci shanel nekolik dni.
Kazdopadne nejsem odbornik, takze me to mrzi.
Máš to správně… jen to české pojmenování je hodně zavádějící. A tak sem dřív zareagoval, než se pořádně podíval…
Já to znám jen anglicky, tak sem ze zvědavosti zavolal zelenému kamarádovi…
Ja udelal totez, vzal jsem obrazek, a Karel Zvonik ho predlozil svemu zelenemu kamaradovi. 🙂 on tvrdil ze jo, ale obrazek je titerny, takze mohlo dojit k omylu. Nedivim se ti. Ja presne proto znejistel.
Mno ono to nějak nejde přes pusu ty “volné konce” pro něco, co je na obou koncích upevněné, a v některých případech pěkných pár metrů dlouhé…
Taky mně ty “volné konce” zněly trochu podivně. Tak jsem dohledal, že celý ten pojem patrně zní “volné konce postroje”. Postroj parašutisty je vytvořen z popruhů, které jsou protaženy nahoru a na jejich volné konce se pak připevní šňůry. Takhle už to docela dává smysl ne? Jenomže samozřejmě kosmická loď klasický postroj nemá, takže tam jsou jen ty popruhy – volné konce…
Fakt se tomu říká “volné konce” – to co sem postoval výše je přímo definice z ofic dokumentu – z “českého obranného standardu” staženého z ministerstva obrany. Link ti teď nepošu – telefon, ale zkus google Český obranný standard padáky.
Jinak je to spíš “konec nosných šnůr”. Postroj je de facto protikus.
Souhlasím, že se tomu běžně říká “volné konce” Nicméně “volné konce postroje” se zřídka taky používá a uvedl jsem to, protože to tak trochu vysvětluje podstatu toho pojmu. Některé postroje totiž mají (nebo v minulosti měly) volné konce jako svou neoddělitelnou součást. Většinou jsou tam ale karabiny pro možnost odpojení. Od nich vedou nahoru popruhy a na konci jsou pak obloučky pro připojení nosných šňůr. Tohleto jsou “volné konce” (risers). Když se řekne “konce nosných šňůr” tak to nejsou “risers”, ale prostě opravdu konce šňůr, které se připojují k těm obloučkům shora.
Viz. třeba: http://www.uton.cz/vystroj/padaky/padak-zvp-65/
nebo: http://www.uton.cz/vystroj/padaky/padak-ovp-68/
Český obranný standard 167001 3. vydání 1. oprava “POŽADAVKY NA KONTROLU VÝROBY, DEFINICE A KLASIFIKACE NESHOD PADÁKŮ”
Strana 7:
“Konce volné – Popruhy, které tvoří spojovací článek mezi nosnými šňůrami vrchlíku a nosným postrojem padáku”
A už to nechme. Termitologie je to prostě divná.
Riser je něco co se zvedá vzhůru (vodovodní stoupačky, nebo zvedák), takže to bude asi spíš patřit k postroji
1) riser zvedá vzhůru (vzdaluje) celý padák od neseného nákladu (aby se nepotkaly, nezamotal do šňůr, nezamotal svým pohybem šňůry, a aby náklad neovlivňoval padák aerodynamicky).
2) můžeš mít riser a nemusíš mít postroj. stejně jako obráceně. takže těžko to bude součástí postroje.
je to prostě mezikus, který nepatří k ničemu. Na jedné straně přidělaný ke šnůrám na druhé k zátěži (náklad / postroj)