Prezidentka SpaceX prozradila, co způsobilo zpoždění Crew Dragonu a kdy loď poprvé poletí s astronauty

V posledních několika článcích jsme vás průběžně seznamovali s řadou novinek, které se týkají dění okolo lodi Crew Dragon. Budeme v tomto duchu pokračovat i dnes, ovšem zaměříme svou pozornost netradičním směrem, a to na zpoždění vývoje této lodi, které má hned několik důvodů. Článek budou doprovázet a doplňovat komentáře prezidentky SpaceX, Gwynneth Shotwell. Na závěr se potom v krátkosti zaměříme na dění, která nás čeká v nejbližší budoucnosti. Známe například plánovaný termín první pilotované mise.

Když bylo v září 2014 SpaceX vybráno do programu komerčního vynášení posádek k ISS jako jeden ze dvou dodavatelů, mělo za sebou tři zásobovací mise k ISS a na rampě SLC-40 se chystala ke startu raketa Falcon 9 s misí CRS-4. SpaceX se celá záležitost zdála jasná, prostě jako základ použijí kabinu lodi Dragon 1 a budou postupovat podle požadavků NASA. Ovšem samotná NASA měla na věc jiný názor, a upozorňovala hned od začátku SpaceX, že vynášení posádek bude desetkrát obtížnější než přeprava nákladu. „A my jsme si říkali, desetkrát? Co to znamená? Jak to bude vypadat? No, nezjistíte to, dokud se tím nezačnete zabývat,“ uvedla Gwynne Shotwell.

Gwynne Shotwell v srpnu 2018 při návštěvě astronautů NASA v Hawthorne (Zdroj: CNBC)

I Elon se v roce 2014 vyjadřoval ve smyslu, že první astronauty loď SpaceX vynese v roce 2016. Dnes už SpaceX ví, že se první pilotovaná mise neuskuteční dříve než v roce 2020. Problémy samozřejmě měla i loď CST-100 Starliner společnosti Boeing. Proč však měl Crew Dragon takové zpoždění, k tomu se počátkem prosince vyslovila sama Gwynne Shotwell. Podle ní existují čtyři příčiny.

Motorické přistávání

Koncept přistání kosmické lodi Zarja (Zdroj: Alchetron.com)

Je to způsob, kdy kosmická loď pro své přistání na povrchu pevného tělesa nepoužívá padáky, ale pro zpomalení a dosednutí je použito raketových motorů. Samozřejmě se nejedná o nápad SpaceX, přišel s ním například už v 80. letech Sovětský svaz, který chtěl nahradit kosmické lodi Sojuz loděmi Zarja, které by motoricky dosedaly na planetě Zemi. Tento projekt však byl v roce 1989 opuštěn. V 21. století ho potom oprášilo SpaceX.

SpaceX od začátku plánovalo využívat 8 motorů SuperDraco pro motorické přistávání. Dle Elonova názoru, který prezentoval v květnu 2014 při představení lodi Crew Dragon, to umožní přistát kosmické lodi kdekoliv na Zemi s přesností helikoptéry. Vývoj tohoto systému se však ukázal velice komplikovaný.

Názor Gwynne Shotwell na motorické přistávání: „Měli jsme architekturu, kterou jsme chtěli použít pro motorické přistání lodi Dragon. Domnívali jsme se, že se jedná o nejbezpečnější způsob, jak to udělat. Technicky je to samozřejmě velice komplexní, a když jsme se touto cestou společně s NASA rozhodli jít, začalo být jasno, že to bude velice obtížné z hlediska certifikaci. Nakonec se ukázalo, že neexistuje cesta, jak to zvládnout v rozumném časovém rámci, takže jsme se rozhodli ji opustit. Dost jsme se přitom naučili, ale taky jsme na tom ztratili čas. A co je důležité, na lodi zůstaly prvky, které po opuštění motorického přistávání bylo nutno přepracovat.“

Padáky

Motorické přistávání se také podepsalo na návrhu a počtu padáků. Od počátku měly totiž padáky sloužit pouze jako záloha, proto bylo rozhodnuto použít pro Crew Dragon padáky lehčí, z méně odolného materiálu. Když bylo posléze motorické přistání opuštěno, musel i padákový systém projít řadou modifikací.

„NASA měla od programu Apollo způsob, jak určovat zatížení volných konců (anglicky risers),“ dodala Gwynne. „Měli konzervativní metodu a my i Boeing jsme ji používali. Prostě jsme postupovali podle jejich standardů.“ Ovšem v roce 2018 se začaly objevovat problémy s padáky, a proto SpaceX umístilo přístroje na nosné šnůry a volné konce padáku nákladní lodi Dragon. Data takto získaná ale nebyla úplně vypovídající, protože díky použití jen tří padáků je nákladní loď Dragon vystavena větším turbulencím na rozdíl od Crew Dragonu, který je určen pro posádku a používá padáky čtyři. I tak se však podařilo při přistávání lodí Dragon zjistit, že volné konce jsou vystaveny daleko vyššímu zatížení, než kterýkoliv model kdy předpokládal. Na tyto informace zareagovala i NASA a navíc poměrně pozitivně, uznala totiž, že to je dobrá lekce.

Dále pokračuje sama Gwynne: „Museli jsme prostě volné konce udělat pevnější, což ovšem způsobilo nárůst velikosti a hmotnosti padáků. Toto se však ukázalo jako velký problém. Velikost lodi Crew Dragon byla již daná a nešlo ji zvětšovat. Vyřešit tento problém nám trvalo 18 měsíců. Museli jsme použít tenčí materiál na vrchlík, v podstatě jsme pracovali metodou pokus-omyl.“

Jako reakci na tyto problémy požádala NASA obě firmy o provedení dodatečných testů padáků, aby tak bylo možné získat více dat a zvýšit tak důvěru v jejich spolehlivost.

V srpnu potom obdrželo SpaceX od svého dodavatele firmy Airborne nové padáky typu Mark 3, se kterými ihned zahájilo testy. Při prvních dvou ovšem SpaceX padáky vystavilo většímu zatížení, než se předpokládá při návratu astronautů z oběžné dráhy a ty selhaly. Následovala jejich úprava a od té doby testy probíhají úspěšně. Počátkem října potom Elon Musk odhadoval, že do deseti týdnů by mohly být provedeny všechny testy. Dnes, po uplynutí osmi týdnů, je možno říct, že SpaceX opravdu nezahálelo. Z původních minimálně deseti plánovaných testů jich proběhlo už sedm. Zbývají tedy ještě tři, ovšem podle prezidentky SpaceX budou nejspíše testy pokračovat i po dosažení této hranice.

Sedadla

Dalším problémem, který způsobil zpoždění vývoje lodi Crew Dragon, byly specifikace NASA. Ta totiž v jedné chvíli například změnila své původní požadavky ohledně toho, pod jakým úhlem mají být v lodi sedadla. Učinila tak kvůli obavě ohledně přetížení, kterému mohou být astronauti vystaveni při dopadu do oceánu. Jinými slovy, NASA dala SpaceX při uzavření kontraktu nějaké zadání a později během vývoje se rozhodla zadání změnit. Pro SpaceX, které v tu chvíli mělo již vytvořený design lodi, to ovšem znamenalo práci navíc.

Důsledkem tohoto požadavku navíc bylo, že došlo k odstranění tří sedadel a loď tak je nakonec jen čtyřmístná.

Znovupoužitelné ventily

Crew Dragon C201 před testováním motorů, které skončilo nehodou (Zdroj: NASA)

Čtvrtým problémem, který podle Gwynne způsobil zpoždění prvního startu, byla dubnová exploze Crew Dragonu určeného pro test záchrany za letu. Tomuto problému i jeho řešení jsme se zde na serveru věnovali dosti podrobně v několika článcích, proto si ho dnes probereme jen ve zkrácené verzi. Pro SpaceX to znamenalo tří- až čtyřměsíční zpoždění celého vývoje lodi.

Během vyšetřování události řada expertů studovala fyziku celé události a zjistila řadu nových informací o tom, jak může dojít ke vznícení titanových součástek používaných v kosmickém průmyslu. V červenci potom SpaceX oznámilo, že nalezlo příčinu celé katastrofické události. Příčinou byly znovupoužitelné pojistné ventily, které byly pozůstatkem z dob, kdy společnost plánovala motorické přistávání Crew Dragonu. SpaceX tyto ventily nakonec nahradilo jednorázově použitelnými průtržnými membránami a jejich funkčnost ověřilo při nedávném statickém zážehu motorů SuperDraco.

Podfinancování programu Commercial Crew

Dalším důvodem zpoždění, které nabraly soukromé lodi Crew Dragon a Starliner, je také nedostatek financí, které NASA obdržela v počáteční fázi celého programu komerčních posádek (Commercial Crew). Gwynne Shotwell tento důvod nezmínila, ale mluvila o něm Lori Garver, bývalá zastupující administrátorka NASA. O tom jsme psali ve starším článku:

[Lori Garver] připomněla, že skluzy termínů můžou mít různé důvody. Jako příklad uvedla, že financování programu komerční dopravy posádek na ISS nedosahovalo ze strany Kongresu v prvních 5 letech ani poloviny žádaných hodnot. Když prý NASA žádala Kongres v roce 2011 o 5,8 miliardy dolarů pro komerční dopravu na dalších pět let, obdržela jen 2,4 miliardy. Toto podfinancování celého programu Commercial Crew je podle Lori Garver jeden z důvodů, proč NASA dnes stále platí za místa v lodích Sojuz.

Další průběh příprav na pilotovaný let

Jak budou dále pokračovat přípravy lodi na první pilotovaný let s posádkou? Samotná loď Crew Dragon číslo C206, určená pro pilotovanou misi DM-2, bude podle Gwynne Shotwell dokončena na konci prosince a poté bude otestována v termální vakuové komoře. Po dokončení testu bude převezena do Kennedyho vesmírného střediska, kde budou provedeny finální kontroly, dojde k natankování nádrží Crew Dragonu a loď bude spojena s nosnou raketou.

„Musíme také jednoznačně dokončit a uzavřít padákové testy,“ uvedla Gwynne Shotwell. „V dalším kroku vezmeme data získaná při těchto testech, analyzujeme je, a rozhodneme se, jestli můžeme přikročit k únikovému testu Crew Dragonu.“ Bude se jednat o komplexní test, který současně prověří funkčnost únikových motorů SuperDraco i padáků. I data z tohoto testu bude nutno analyzovat.

Následně provede NASA v průběhu asi 4 týdnů zhodnocení připravenosti na misi DM-2 s astronauty. Bude se vyhodnocovat připravenost Mezinárodní vesmírné stanice, nosné rakety Falcon 9, lodě Crew Dragon i dalších prvků a týmů, které se budou na misi podílet. „Doufáme, že k prvnímu pilotovanému letu dojde v únoru,“ uvedla Gwynne Shotwell závěrem.

Jiří Hadač

Jiří Hadač

Kdysi dávno chemik, nyní redaktor popularizačního webu ElonX, kterému už v dětství učarovala kosmonautika a to natolik, že o ní začal pravidelně informovat. Jeho nejoblíbenější mise SpaceX je NROL-76.

Podpořte projekt ElonX
Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

58
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
Invc
Host
Invc

Petře “riser” není “volný konec”.

Riser je propojení mezi místem, kde se šňůry od padáku dole “spojují” s místem, kde je zavěšen “náklad”. (Přehnaně zjednodušeně “riser je kus lana, kde nahoře se k tomu lanu připojují už jednotlivé šňůry padáku, a dole se zavěšuje náklad).

Máš to i v tom odkazovaném obrázku – akorát tam je náklad “harness” – tedy postroj (sedák). Lepší fotku máš třeba tady:

http://geminiguide.com/Systems/img16F.jpg

Petr Melechin
Admin

No jo, ale jak se tomu teda říká česky? Jinak článek psal Jirka. 🙂

Invc
Host
Invc

Aha promiň – tak nějak automaticky předpokládám, že všechno píšeš ty. A omluva i Jirkovi.

A ještě jedna omluva Jirkovi, protože si asi udělal domácí úkoly – protože česky se tomu skutečně říká “volné konce”

Český obranný standard – z letošního roku:
Konce volné – Popruhy, které tvoří spojovací článek mezi nosnými šňůrami vrchlíku a nosným postrojem padáku.

Petr Melechin
Admin

tak nějak automaticky předpokládám, že všechno píšeš ty

To už docela dlouho neplatí. Například u posledních 12 vydaných článků jsem autorem jen u 5 z nich. 🙂

Štěpán
Host
Štěpán

Chápu to správně, že aby proběhl IFA test, tak musí být dokončené padákové testy? Protože mi přijde, že je plánován na dřívější termín, než předpokládané dokončení testů padáků.

Petr Melechin
Admin

Já bych řekl, že to není úplně nutné a IFA lze potenciálně brát jen jako další z mnoha testů nových padáků (ale to je jen můj odhad). Certifikaci padáků je však nejspíš potřeba dokončit před DM-2.

Majo
Host
Majo

IN MUSK WE TRUST!!!

J R
Host
J R

Majo, moc prosím, nech si to pro sebe až budeš klečet na modlícím koberečku. Zaprvé je to opravdu otravné a zadruhé, toto je veřejné diskusním fórum a intimní záležitosti víry na něj nepatří.

Kamil
Host
Kamil

Ha, takže Dragon bude jen čtyř místný nebo bude i sedmimístná varianta?

Petr Melechin
Admin

Pochopil jsem to tak, že sedmimístná varianta vůbec nebude.

Radomir Vysocky
Host
Radomir Vysocky

Zdravim. Nejsem si fakt jisty, ale mam pocit, ze bud zde nebo u kosmonautix uz pred casem probehla info, ze NASA pro sve mise ke stanici preferuje pouze max. ctyrclennou posadku a pouze nepouzite stroje Dragon Crew…. Ale mozna se pletu. Kazdopadne, az se SpaceX i Boingu podari zprovoznit svoje kapsle pro prepravu lidi, bude to dobry prvni krok, tomu soukromemu sektoru v oblasti dost verim 🙂 Diky za clanek.

Petr Melechin
Admin

To nikdo nerozporuje. Otázka zněla, jestli SpaceX kromě té čtyřmístné verze Crew Dragonu pro NASA stále plánuje také mít sedmimístnou verzi, což byla původně zamýšlená kapacita.

Radomir Vysocky
Host
Radomir Vysocky

Mate pravdu pane Melechine, kontext otazky jsem chybne automaticky vztahl pouze k NASA, ne k obecne mozne existenci 7-mistne verze…

bohyn
Host
bohyn

Pak tedy nechápu, proč CD i Starliner jsou až pro 7 členů posádky. V původním zadání měla asi NASA velké oči. Nebo třeba plánují nechat jeden modul u ISS jako záchranný?

Petr Melechin
Admin

NASA už od začátku požadovala jen 4 místa, ale SpaceX se podařilo loď navrhnout tak, že se tam vešlo až 7 sedadel (což se mohlo hodit třeba pro soukromé turistické mise), a to při dodržení původních požadavků NASA, co se týče sklonu a dalších parametrů sedadel. Jenže později NASA upravila požadavky ohledně parametrů sedadel, a ty už nešlo splnit a zároveň mít volitelná 3 sedadla navíc, a tak loď po těchto úpravách nabízí maximálně 4 místa.

Edit: Jak je to u Starlineru, nevím.

PetrK
Host
PetrK

Ad Starliner: teď čtu na Kosmonautixu “Páté křeslo Starlineru by se mohlo komerčně prodávat pro kosmické turisty či soukromé astronauty.”

Jiný Honza
Host
Jiný Honza

Když to tak čtu, tak bych radši letěl ověřeným nákladním Dragonem (v pořádném skafandru) než Crew Dragonem.
Ty změny zadání v průběhu programu, podřízení technického vývoje požadavkům byrokratické mašinerie, trochu mě to děsí. Ale snad to dobře dopadne.

Silhan.J
Host
Silhan.J

Máš naprostou pravdu. Jak si může NASA dovolit diktovat podmínky u lodi, kterou si objednala a ve které poletí její astronauti? To je hrozná drzost! Musk by měl vedení NASA nafackovat a vysvětlit jim, že se musí podřídit. Ještě že u ITS teda BFR vlastně SHS ke změnám během vývoje vůbec nedochází to by bylo strašné.

Silhan.J
Host
Silhan.J

Tolik minusů a žádný argument. Jak typické

J R
Host
J R

Ty mínusy budou spíše za formu než obsah.

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

+/- hodnocení je naprosto k ničemu, právě proto že tam každý míchá formu s obsahem. Tak bych se nad tím nepozastavoval.
To Silhan: bohužel jsme v Čechách a mnoho čechů považují ironii, satiru apod. za něco sprostého. Mě osobně váš komentář pobavil a obsahově je naprosto podle reality.

Jiný Honza
Host
Jiný Honza

NASA si samozřejmě může diktovat podmínky jak chce, když platí. Klidně i v průběhu zakázky. Nejenom SpaceX se stavbou kosmické lodi, ale i třeba i instalatérům, co zrovna předělávají odpady. A pak musí nést následky. Kupodivu instalatérům do řemesla moc lidí nekecá.
Poslední kosmickou loď NASA uvedla do provozu v roce 1981.

PetrV
Host
PetrV

V článku jde vidět, jak malou prioritu měla náhrada raketoplanů. Co by bylo s ISS, kdyby se z nějakého důvodu uzemnily sojuzy, těžko domýšlet.

PetrK
Host
PetrK

Jirko, Děkuji vám za článek…který mě donutil značně si opravit názor na důvody zpoždění CCDev. Doteď jsem víceméně 1:1 přejímal pohled Lori Garver (také zmíněný v článku). Při zpětném pohledu… Oslík se otřásá, peníze padají – pracujeme. Otřásá se jen napůl – pracujeme taky napůl… tohle je typické fungování “old space” a třeba v případě Boeingu bych ho i očekával. Ale na SX to vůbec nesedí. Takže ve zpoždění musely být další faktory. G. Shotwell má ve zvyku říkat věci naplacato, ale v tomto případě mě stejně překvapila (příjemně. Podobně jako když mluví o náběhu služeb Starlink). Když se zmíněné problémy posčítají co do spotřeby času, hned máme (odhadem) 1,5 až 2 roky zpoždění.

Jiří Hošek
Host
Jiří Hošek

Ohledně podfinancování programu Commercial Crew psala Lori Garver o období let 2011 – 2015. V důsledku toho došlo ke skluzu ve výběru dvou dodavatelů až na září 2014. Pro fiskální rok 2015 (tj. od 1.10.2014) bylo schváleno jen o 43 milionů USD méně oproti požadavku a od fiskálního roku 2016 je program financován přesně v úrovni žádostí. Skluzy ve vývoji kosmických lodí Crew Dragon a Starliner z posledních let tedy podle mého názoru nelze odůvodnit podfinancováním programu.
Před třemi roky vytvořil Mirek Pospíšil tuto přehlednou tabulku:comment image
Podařilo se mi dohledat další údaje:
rok – požadováno – schváleno
2017 – 1185 – 1185
2018 – 732 – 732
2019 – 173 – ? (schválená částka bude uvedena v únoru 2020 v žádosti na FY 2021)
2020 – 102 – ? (rozpočet dosud nebyl schválen)

Invc
Host
Invc

Ono to je ještě složitější – záleží, co je v těch číslech, kdo to dostal a na co.

(Jak se tam třeba odráží dodatečné platby boeingu … viz zpráva auditora).

Jiří Hošek
Host
Jiří Hošek

Jde o roční rozpočty programu Commercial Crew, převzaté z dokumentů na stránce https://www.nasa.gov/news/budget/index.html
Za splnění všech milníků má SpaceX dostat celkem 2,6 a Boeing 4,2 miliardy USD. Ve smlouvě mezi NASA a SpaceX https://www.nasa.gov/sites/default/files/files/SpaceX-CCtCap-Contract.pdf byly dohodnuty konkrétní částky za splnění konkrétních milníků. Výše částek za jednotlivé milníky jsou uvedeny od strany 184 (strana souboru, ne dokumentu), ale jsou začerněné. Proto na otázku struktury těch čísel neumím odpovědět.
Těch dodatečných 287,2 milionu USD pro Boeing za milník ISS DCRcomment image podle zprávy auditora https://oig.nasa.gov/docs/IG-20-005.pdf by vzhledem k dostatečnému průběžnému rozpočtovému krytí programu (naplánovanému podle tehdy očekávaného pilotovaného letu Crew Dragonu i Starlineru v roce 2017) ve světle tříletého skluzu SpaceX i Boeingu v žádném případě nemělo mít negativní vliv na platby pro SpaceX.

PetrK
Host
PetrK

Boeing měl asi agilnější vyjednavače (nebo kamarády v NASA – nejspíš obojí), a ti přišli na způsob, jak si z agentury vytáhnout dodatečné fondy. Mají v tom koneckonců dlouholetou praxi. Částečně si tím pokryjí náklady vzniklé zpožděním programu. Nehodnotím. Jak se píše ve zprávě – bylo by fér, aby tutéž možnost dostala SpaceX.

Magy
Host
Magy

Mozno sa vam bude zdat, ze som zaujaty, ale tak nejak stale nedokazem prekusnut ten priepastny rozdiel medzi dotaciou pre SpaceX a Boeing (v neprospech SpaceX).
Mne to pride ako “tu mate len 2.5 miliardy, vam viac netreba, ste sikovni, Boeingu ale dame o dve viac, lebo je to tazkopadny mamut a musia zivit kopec zbytocnych manazerov”.
Chapem, ze Crew Dragon na vyvoj nepotrebuje tolko prostriedkov, pretoze ide viacmenej o upravu uz vyvinuteho nakladneho Dragonu a Starliner je naproti tomu navrhovany od nuly. Ale to je predsa problem danej spolocnosti, ci navrhne dopravny prostriedok tak alebo onak, na zaklade akehokolvek uz existujuceho navrhu ci prostriedku (aj keby to mal byt sojuz), alebo to vezme uplne od podlahy a zacne s cistym harkom papiera. Vysledkom ma byt funkcny, moderny a konkurencieschopny dopravny prostriedok s urcitymi parametrami, ktore su rovnake pre SpaceX, Boeing alebo kohokolvek ineho, aj keby sa do sutaze prihlasil Starbucks.
Takto je to cisty a priehladny lobizmus a zvyhodnovanie Boeingu.

To je ako keby organizator maratonu predlzoval alebo skracoval trat pre jednotlivych bezcov na zaklade ich predoslych umiestneni v inych maratonoch. Ty si novy bezec? Okej, pre teba zapocitame cas dobehnutia do ciela uz v 36 kilometri. No a kedze ty si uz startoval na viacerych maratonoch a dve aj vyhral, tak dnes pobezis az 45 kilometrov. Asi tak…

Petr Melechin
Admin

Hodnoty těch kontraktů (nenazývejte to dotací) neurčila NASA, ale firmy samotné. Bylo to prostě výběrové řízení se zadanými požadavky, na které se přihlásilo několik firem a každá uvedla, za kolik peněz dokážou vyvinout kosmickou loď splňující požadavky NASA. SpaceX si řeklo o 2,6 miliardy a Boeing si řekl o dost víc. NASA přišly obě nabídky rozumné a rozhodla se firmám kontrakt udělit. Boeing je sice drahý, ale hrálo mu do karet, že to není nováček a NASA s ním má zkušenosti z dřívějších projektů.

Samozřejmě vývoj nakonec nebyl tak hladký, jak si možná SpaceX představovalo, a kdyby měli možnost vrátit se v čase a ucházet se o kontrakt znovu, nejspíš by si řekli třeba o miliardu víc, ale s tím se už nedá nic dělat. Na druhou stranu, kdyby tehdy přišli s výrazně vyšší nabídkou, riskovali by, že NASA dá kontrakt někomu levnějšímu (ve hře tehdy byla taky Sierra Nevada s Dreamchaserem).

Magy
Host
Magy

Rozumiem. Pokial je to tak, ako pisete, ze danu sumu si povedala kazda firma, tak som nic nepovedal 🙂

Jiný Honza
Host
Jiný Honza

Vítejte ve světě pro dospělé. Říká se tomu taky business nebo politika. Co si kdo urve to má. Každý prostředek, který vede k vítězství je fér.

Ne že by to bylo moje heslo , ale pro pochopení chodu světa to je docela užitečné.

petr
Host
petr

NASA chtěla dva dodavatele a dostala dva dodavatele za nejnižší možnou cenu. NASA si nemůže dovolit mít jen jednoho dodavatele i když za výrazně levnější cenu. Boeing má výhodu odzkoušeného dodavatele. SpaceX tak bude v budoucnu také vnímán. Pak třeba NASA bude moci zariskovat a vybrat místo Boeingu jiného levnějšího méně zkušeného dodavatele. Jinak pokud používáte sportovní příměr tak je běžné že známí sportovci,třeba v atletice, jsou nasazování za podstatně lepší peníze i když aktuální výkonnost tomu nemusí odpovídat. Dokonce nějakou záhadou se na ně ani nevztahují pravidla a i při ulitém startu nejsou vyřazeni.

PetrK
Host
PetrK

Jiří Hošek: díky za další doplnění.

dvvvff
Host
dvvvff

Skvělé shrnutí, Jirko. Děkuju