ElonX

Starship
Minulá mise Příští mise

Mise Starlink v1-3

Autor · Publikováno · Aktualizováno

<< Informace Články Aktuálně Fotky Videa >>

Základní informace

  • Datum startu: 29. 1. 2020 15:06:49 SEČ
  • Startovní okno: Okamžité (Co je to startovní okno)
  • Stav: Mise byla úspěšná
  • Statický zážeh: Proběhl 20. 1. 2020 ve 20:00 SEČ (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: Dalších 60 satelitů pro satelitní konstelaci Starlink
  • Hmotnost nákladu: Každá z 60 družic má hmotnost 260 kg, takže celková hmotnost nákladu je minimálně 15 600 kg
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (již použitý první stupeň B1051.3)
  • Cíl: Nízká oběžná dráha Země
  • Výsledná orbita: 277 km x 292 km x 53°
  • Startovní rampa: SLC-40 (Cape Canaveral Air Force Station, Mys Canaveral, Florida)
  • Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na mořské plošině OCISLY
  • Pokus o zachycení krytu: Jedna polovina přistála v síti, druhá polovina síť těsně minula
  • Press kit ke stažení zde

Podrobnosti a zajímavosti

  • Čtvrtá mise s družicemi pro konstelaci Starlink, která má nabídnout rychlé internetové připojení s globálním pokrytím.
  • Při misi Starlink-1 v květnu 2019 bylo vyneseno 60 družic, ale jednalo se o prototypy. Při této misi letí družice v novější variantě, která má vyšší hmotnost 260 kg. Satelity nově mají vysílače v pásmu Ka a ve výsledku nabízejí dvojnásobný počet vysílacích paprsků a 4násobnou přenosovou kapacitu. Upravená konstrukce satelitů navíc zajišťuje, že všechny komponenty při deorbitaci kompletně shoří.
  • Na této misi letěla raketa s již použitým prvním stupněm B1051.3, který předtím absolvoval už dvě mise (DM-1 a Radarsat Constellation).
  • SpaceX se pokusilo o zachycení obou polovin aerodynamického krytu najednou. Lodě Ms. Chief a Ms. Tree byly umístěny v oblasti vzdálené přibližně 730 km od startovní rampy. Přistání do sítě na lodi Ms. Tree se podařilo, avšak druhá polovina krytu těsně minula síť na lodi Ms. Chief. Obě poloviny byly poté přivezeny do přístavu ve zdánlivě dobrém stavu.
  • Start byl několikrát odložen kvůli nepříznivému počasí v oblasti, kde měly přistávat aerodynamické kryty a první stupeň.
  • Přistání prvního stupně Falconu 9 proběhlo na plovoucí plošině Of Course I Still Love You ve vzdálenosti kolem 629 km od místa startu.
  • V rámci první fáze budování sítě Starlink má být umístěno 1584 satelitů na orbitu ve výšce 550 km se sklonem 53°. Bude tedy potřeba přibližně 25 startů raket Falcon 9. Celkově bude výslednou konstelaci tvořit 11 943 satelitů. Polovinu z nich musí SpaceX vynést do roku 2024 a zbytek do listopadu 2027, jinak bude moci provozovat pouze ty, které se podařilo do vesmíru vynést.
  • Družice byly vyneseny do výšky 290 km. Následně se rychle přesunuly do výšky 350 km, kde proběhlo testování před přesunem na finální orbitu ve výšce 550 km. U mise Starlink-1 v květnu 2019 byly satelity vypuštěny až ve výšce 440 km. Pohon družic zajišťuje elektrický Hallův motor využívající krypton místo běžnějšího xenonu.
  • Již vynesené satelity Starlink, jejich pozice na oběžné dráze a pokrytí zemského povrchu, si můžete zobrazit na webu stuffin.space
  • Vývoj data startu: polovina ledna 2020 → 20. ledna 2020 → 21. ledna 2020 → 24. ledna 2020 → 27. ledna 2020 → 28. ledna 2020 → 29. ledna 2020

Související články

Aktuální informace

Fotky

Videa

Oficiální přenos SpaceX:


Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:

Zpracování prvního stupně v přístavu:

Přistání aerodynamického krytu do sítě:

Přistání prvního stupně na OCISLY:

Latest posts by Petr Melechin (see all)
Počet zobrazení článku: 13 467



Štítky:

Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
41 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
John jehlu kraj

Doufám, že Jirka Hadač má jen vánoční volno, Petře… ; )

2
0
Odpovědět
Petr Melechin

Jestli narážíte na to, že profily obvykle píše Jirka, tak tohle je taková výjimka, protože mise Starlink jsou v podstatě jen kopie dřívějších profilů, a tak je pro mě jednodušší si to udělat sám. Jirka ale nadále dělá ostatní profily.

8
0
Odpovědět
Dmitrij

Že by satelity konstelace Starlink?

https://www.facebook.com/1671425724/posts/10213765769373071/?sfnsn=mo

2
-3
Odpovědět
Jansa Jaroslav

Je možné že tento čtvrtý start konstelace Starlink se uskuteční na (černo), tedy kvůli hvězdářům.

1
-4
Odpovědět
Josef

Tipuju, že pan Jansa myslel, start se satelity natřenými na černo (kvůli nižší odrazivosti), navíc místo uvozovek použil omylem závorky :).

4
0
Odpovědět
Jansa Jaroslav

Děkuji pane Josefe, ano satelity v tmavém provedení ale zatím tu není zmínka jestli se to osvědčilo či se nechali jen vyhecovat astronomy….

0
0
Odpovědět
Jiří Hadač

Nezapomínal bych, že první týden po vypuštění se navazuje kontakt, pak dalších 14 dní testy ve výšce 350 km. Teprve potom prvních dvacet satelitů začne nabírat výšku. Takže se může stát, že podle nejhoršího scénáře teprve za 40+40 dní budou ve správné pracovní výšce.

1
0
Odpovědět
Jirka

Nemelo ani sanci se to osvedcit, satelit neni na finalni orbite. Muj tip tedy je, ze bude zase treba jeden experiemntalni s jinou povrchocou upravou, ale rozhodne ne cely stack, to by byl velky risk, protoze se presne nevi jaky to ma dopad.

1
0
Odpovědět
Jirka

EveryDayAstronaut už má uvedeno v termínu startu toto: January 22nd, 2020 16:59 – TBD

0
0
Odpovědět
Petr Melechin

Nejspíš to je jen jeho odhad na základě toho, že 22. 1. byl záložní termín. Nový termín startu však zatím oznámen nebyl.

1
0
Odpovědět
Ales

Predloni ve SX nestihali. Vloni dohnali ztratu snad u vsech zakazek. No a letos bude nejvetsi prekazkou startu pocasi 😀

0
0
Odpovědět
Jiří Hadač

Já bych ani to počasí nepřeceňoval. Ono se stačí podívat, jak často v minulosti SpaceX startovalo v lednu. V podstatě to hlavně bývaly mise CRS či Iridium (jiné pobřeží), jinak byl klid, takže stačilo počkat na ten jeden dva dny. Jen teď se chce startovat častěji. A ono i ten aktuální stav moře závisí na sezóně, takže prostě teď to není ideální. Nechtěl jsem použít slovo počasí na moři :D. čili osobněbych to moc nezevšeobecňoval nebo nedělal dlouhodobé projekce. 🙂

0
0
Odpovědět
Ales

Tak urcite. Kazdopadne jsem to myslel i do budoucna. Dnes je to tezko predstavitelne, ale pokud by se startovalo nekolikrat kazdy den – treba v ramci dopravy po Zemi. Tak pocasi je asi nejvetsi problem.

1
0
Odpovědět
Ivo Janáček

V rámci dopravy “po světě” se jaksi ale nebude startovat s F9.

0
-2
Odpovědět
Ales

Ja ale nikdy nerekl ze doprava po zemi bude s F9. Jak jsi na to prisel?

0
0
Odpovědět
Ivo Janáček

Pokud to bude něco jiného než F9, tak to logiky bude mít jiné požadavky na počasí a pokud to bude mít za úkol pravidelnou přepravu po zemi, tak logicky bude konstrukce udělána tak, aby počasí bránilo provozu zcela výjimečně. F9 má jiné požadavky a proto má vyšší nároky na počasí.

0
0
Odpovědět
Ales

Mozna jen extremni pocasi bude mit vliv ale stejne to bude majoritni problem jako u letadel. Takze ano, nejvetsi problem bude stale pocasi i kdyz treba diametralne jinak nez je ted pro F9.

1
0
Odpovědět
Jirka

Nevim kam to napsat, tak pisu zde.
Byly by fajn kdybyste melislo i kalendat, ktery by sel odebirat a tudiz bych mel prehled kdy je mise u sebe napr na tel.
Co myslite?

0
0
Odpovědět
Petr Melechin

Pro upozorňování na starty existuje spousta mobilních aplikací a online kalendářů. Pro mě by to byla akorát práce navíc.

0
0
Odpovědět
PetrK

JJ práce navíc. Co jen veřejný Google kalendář s odkazem do článku ? To není tolik práce a ten link k vám může přivést další čtenáře …

0
0
Odpovědět
Petr Melechin

Jak říkám, není potřeba vytvářet a udržovat další, protože už existují. Můžete použít buď aplikaci SpaceXNow, nebo pokud chcete obyčejný kalendář, kde jsou jen starty SpaceX, můžete použít třeba tenhle: https://launchlibrary.net/1.4/launch?name=falcon&next=50&format=ics

Pokud chcete všechny světové starty, existují další kalendáře a aplikace.

1
0
Odpovědět
Oskar

Např. Já používám přehlednou appku SpaceXNow. Ale je jich opravdu spousta na výběr.

0
0
Odpovědět
Oskar

Existuje někde zdroj, kde se dá trochu blíže dočíst jak fungují iontové motory s kryptonem na satelitech starlink?
Jde mi převážně o schopnosti satelitu upravovat svoji polohu, výšku a parametry takovýchto “pohybů”

Z článků tady a z fotek jde vidět jeden motor, není mi tedy moc jasné, jak může dobře upravovat svoji rotaci atd.

Díky moc pokud někdo víte kde by mohl být zdroj. 🙂

0
0
Odpovědět
Petr Melechin

Motor je fixní, polohování satelitu zajišťují gyrostaty.

comment image

3
0
Odpovědět
Oskar

Oh super,tak už mi to dáva smysl, díky 🙂 , společně s magnetickými aktuátory.

0
0
Odpovědět
Ivo Janáček

Gyrostat je správně.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Gyrostat

0
0
Odpovědět
Jirka J.

Vypadá to skvěle, jen mám pocit, že to má problém s časem. U nás jsou tři odpoledne a na tom modelu tu je v Evropě tma tmoucí… Nejde to nějak synchronizovat? Nikde jsem to tam nenašel…

0
0
Odpovědět
Rej

Ahoj, je to animace ve flashi za poslednich 12 hodin .. pust si rychlejsi cas (druhe z vrchu SPEED) skonci to temer aktualnim casem. Ikdyz stejne to budou jen odhady, pri kazdem preletu se budou samozrejmne aktualizovat … proto animace.

0
0
Odpovědět
Tomáš Kratochvíl

Ne, nikdy. Dávají si na to dost pozor. Zřejmě je to nějaké docela chytré řešení. Ono už celý ten nápad s vypuštěním satelitů naráz bez separace jednotlivých kusů v prostoru je dost geniální.

6
0
Odpovědět
Robert

No ja som to dodnes nevstrebal ze vypustaju 60 satelitov naraz.

0
0
Odpovědět
Hark

Na záznamu bylo vidět, že při dosedání prvního stupně na plošinu došlo palivo kousek před dosednutím, cca metr stupeň padal a nohy absorbovaly náraz. Máme informace z jaké výšky nohy zvládnou pád absorbovat bez výrazného poškození?

2
0
Odpovědět
Mar3ek

To by byla velká náhoda kdyby došlo zrovna při dosednutí na plošinu 🙂

0
0
Odpovědět
Tomáš Kratochvíl

Přistání je obecně pád z nulové výšky. V praxi je ta výška nenulová a proto musí zbytkovou kinetickou energii ztlumit podvozek. Nevím, co si myslíte, že se stalo v tomto případě. Já jsem viděl krásné přistání. Žádné palivo nedošlo, motor byl utnut v přesný okamžik. Co jsem si spíš všiml je ta skutečnost, že aktuátory sklápění nohou a tlumiče v jednom – mají nejspíš měkčí charakteristiku, než tomu bývalo, ale těžko říct. Asi nejlépe zaznamenané přistání na plošině.

0
0
Odpovědět
Hark

Děkuji za odpověď, ta měkčí charakteristika bude asi to, co působilo jako pád.

0
0
Odpovědět
Tomáš Kratochvíl

Tak ono to zas může být tak, že ten dojem vyvolala skutečnost, že k vypnutí motoru došlo tentokrát v mírně vyšší výšce nad plošinou, a tím s tím měly nohy větší práci a více propružily, než obvykle. Každopádně to stále řadím mezi norminální přistání. Když se podíváte na přistání na pevnině, kde se dá sledovat, co dělá v okamžiku dosednutí špička boosteru – uvidíte vždy takové poposkočení a prosednutí – to je právě práce nohou po vypnutí motoru.
Svoji roli také může hrát fakt, že Spacex evidentně u posledních 2 přistání na plošině stabilizovalo video signál, takže je možno vidět vlastní dosednutí boosteru. To předtím nebylo k vidění ani na souši ani na vodě. Takže to úplně není s čím srovnávat .

0
0
Odpovědět
Ivo Janáček

Ano asi toto bych řekl, že byl i můj dojem. První dojem byl ten, že došlo palivo a motor se vypnul o pár desetin dříve než bylo potřeba a po dalších shlédnutích jsem nabyl dojmu, že se pokles zastavil a tudíž motor musel být vypnut, jinak by došlo na stoupání. No a nakonec bych si jen dodal, že to mohlo být vlněním moře a zrovna se to sešlo takto nešťastně. Uvidíme, jestli k tomu EM něco řekne resp. jestli to vůbec bude komentovat.

0
0
Odpovědět
bohyn

Jsou to jen tlumiče, na sklápění nohou se aktivně nepodílí. Aktuátor je ten malý píst pod úchytem tlumiče, o zbytek se stará gravitace.

2
0
Odpovědět
wpdiscuz   wpDiscuz