Mise Starlink v1-3
| << | Informace | Články | Aktuálně | Fotky | Videa | >> |
Základní informace
- Datum startu: 29. 1. 2020 15:06:49 SEČ
- Startovní okno: Okamžité (Co je to startovní okno)
- Stav: Mise byla úspěšná
- Statický zážeh: Proběhl 20. 1. 2020 ve 20:00 SEČ (Co je to statický zážeh)
- Primární náklad: Dalších 60 satelitů pro satelitní konstelaci Starlink
- Hmotnost nákladu: Každá z 60 družic má hmotnost 260 kg, takže celková hmotnost nákladu je minimálně 15 600 kg
- Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (již použitý první stupeň B1051.3)
- Cíl: Nízká oběžná dráha Země (výška 290 km, sklon 53°)
- Startovní rampa: SLC-40 (Cape Canaveral Air Force Station, Mys Canaveral, Florida)
- Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na mořské plošině OCISLY
- Pokus o zachycení krytu: Jedna polovina přistála v síti, druhá polovina síť těsně minula
- Press kit ke stažení zde
Podrobnosti a zajímavosti
- Čtvrtá mise s družicemi pro konstelaci Starlink, která má nabídnout rychlé internetové připojení s globálním pokrytím.
- Při misi Starlink-1 v květnu 2019 bylo vyneseno 60 družic, ale jednalo se o prototypy. Při této misi letí družice v novější variantě, která má vyšší hmotnost 260 kg. Satelity nově mají vysílače v pásmu Ka a ve výsledku nabízejí dvojnásobný počet vysílacích paprsků a 4násobnou přenosovou kapacitu. Upravená konstrukce satelitů navíc zajišťuje, že všechny komponenty při deorbitaci kompletně shoří.
- Na této misi letěla raketa s již použitým prvním stupněm B1051.3, který předtím absolvoval už dvě mise (DM-1 a Radarsat Constellation).
- SpaceX se pokusilo o zachycení obou polovin aerodynamického krytu najednou. Lodě Ms. Chief a Ms. Tree byly umístěny v oblasti vzdálené přibližně 730 km od startovní rampy. Přistání do sítě na lodi Ms. Tree se podařilo, avšak druhá polovina krytu těsně minula síť na lodi Ms. Chief. Obě poloviny byly poté přivezeny do přístavu ve zdánlivě dobrém stavu.
- Start byl několikrát odložen kvůli nepříznivému počasí v oblasti, kde měly přistávat aerodynamické kryty a první stupeň.
- Přistání prvního stupně Falconu 9 proběhlo na plovoucí plošině Of Course I Still Love You ve vzdálenosti kolem 629 km od místa startu.
- V rámci první fáze budování sítě Starlink má být umístěno 1584 satelitů na orbitu ve výšce 550 km se sklonem 53°. Bude tedy potřeba přibližně 25 startů raket Falcon 9. Celkově bude výslednou konstelaci tvořit 11 943 satelitů. Polovinu z nich musí SpaceX vynést do roku 2024 a zbytek do listopadu 2027, jinak bude moci provozovat pouze ty, které se podařilo do vesmíru vynést.
- Družice budou vyneseny do výšky 290 km. Následně se rychle přesunou do výšky 350 km, kde proběhne testování před přesunem na finální orbitu ve výšce 550 km. U mise Starlink-1 v květnu 2019 byly satelity vypuštěny až ve výšce 440 km. Pohon družic zajišťuje elektrický Hallův motor využívající krypton místo běžnějšího xenonu.
- Již vynesené satelity Starlink, jejich pozice na oběžné dráze a pokrytí zemského povrchu, si můžete zobrazit na webu stuffin.space
- Vývoj data startu: 13. listopadu 2019 → polovina ledna 2020 → 20. ledna 2020 → 21. ledna 2020 → 24. ledna 2020 → 27. ledna 2020 → 28. ledna 2020 → 29. ledna 2020
Související články
- Vše o konstelaci Starlink
- Vše o záchraně aerodynamických krytů
- Další mise pro Starlink klepe na dveře (Kosmonautix.cz)
- Na příští misi Starlinku poletí jeden černý satelit a všechny mise by měly startovat s již použitými kryty
- Elonovinky #90: SpaceX to se Starlinkem myslí vážně
- Starlink při testu dosáhl přenosové rychlosti 610 Mb/s, satelity budou černé a možná budou vynášeny jiným způsobem
- Internetovou konstelaci Starlink nakonec bude tvořit o desítky tisíc satelitů více
- SpaceX chce upravit rozmístění satelitů Starlinku na orbitě, aby služby zákazníkům mohly být nabízeny dříve
- Elon Musk reaguje na obavy astronomů a astrofotografů ohledně projektu Starlink
- Elon Musk prozradil, jak fungují satelity Starlinku, kolik jich bude ročně vyneseno a další novinky
- Vejde se na oběžnou dráhu 12 000 satelitů pro Starlink?
- Do aerodynamického krytu Falconu 9 se vejde nečekaně vysoký počet satelitů pro konstelaci Starlink
- SpaceX plánuje připojit celý svět k internetu
- SpaceX vyrábí první satelity pro Starlink, ale už teď jsou zastaralé
- SpaceX má povolení provozovat dalších 7518 satelitů Starlinku a upravilo svůj plán pro úvodní menší konstelaci
- SpaceX dostalo povolení poskytovat satelitní internet, ale má to háček
Aktuální informace
Fotky
-
- Oficiální rendery satelitu Starlinku (Zdroj: SpaceX)
-
- Satelit Starlinku během rozkládání solárního panelu (Zdroj: SpaceX)
-
- Grafické znázornění letového profilu mise Starlink v1-3 (Autor: Pavel Vantuch)
-
- Falcon 9 na rampě před misí Starlink v1-3 (Foto: SpaceX)
-
- Aerodynamický kryt Falconu 9 před misí Starlink v1-3 (Foto: Stephen Marr)
-
- Falcon 9 na rampě před misí Starlink v1-3 (Foto: Ben Cooper)
-
- Falcon 9 na rampě před misí Starlink v1-3 (Foto: SpaceX)
-
- Start mise Starlink v1-3 (Foto: SpaceX)
-
- Start mise Starlink v1-3 (Foto: SpaceX)
-
- Start mise Starlink v1-3 (Foto: SpaceX)
-
- Start mise Starlink v1-3 (Foto: SpaceX)
-
- Start mise Starlink v1-3 (Foto: SpaceX)
-
- Přistání prvního stupně Falconu 9 během mise Starlink v1-3 (Foto: SpaceX)
-
- Stupeň B1051.3 po návratu z mise Starlink v1-3 (Foto: Greg Scott)
-
- Stupeň B1051.3 po návratu z mise Starlink v1-3 (Foto: Julia Bergeron)
-
- Stupeň B1051.3 po návratu z mise Starlink v1-3 (Foto: Stephen Marr)
-
- Stupeň B1051.3 po návratu z mise Starlink v1-3 (Foto: Greg Scott)
-
- Stupeň B1051.3 po návratu z mise Starlink v1-3 (Foto: Greg Scott)
-
- Stupeň B1051.3 po návratu z mise Starlink v1-3 (Foto: Greg Scott)
-
- Stupeň B1051.3 po návratu z mise Starlink v1-3 (Foto: Greg Scott)
-
- Stupeň B1051.3 se sklopenými nohami po návratu z mise Starlink v1-3 (Foto: Ken Kremer)
-
- Stupeň B1051.3 po návratu z mise Starlink v1-3 (Foto: Ken Kremer)
-
- Zachráněný kryt z mise Starlink v1-3 (Foto: @Astrogeo / Twitter)
-
- Stupeň B1051.3 po návratu z mise Starlink v1-3 (Foto: Ken Kremer)
-
- Zachráněný kryt z mise Starlink v1-3 (Foto: @Astrogeo / Twitter)
-
- Lodě Ms. Chief a Ms. Tree po návratu z mise Starlink v1-3 (Foto: John Kraus)
-
- Loď Ms. Chief po návratu z mise Starlink v1-3 (Foto: Farrielle Mohan)
-
- Loď Ms. Chief po návratu z mise Starlink v1-3 (Foto: Greg Scott)
-
- Zachráněný kryt z mise Starlink v1-3 na palubě lodi Ms. Tree (Foto: John Kraus)
-
- Loď Ms. Tree po návratu z mise Starlink v1-3 (Foto: Greg Scott)
Videa
Oficiální přenos SpaceX:
Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:
Zpracování prvního stupně v přístavu:
Přistání aerodynamického krytu do sítě:
Přistání prvního stupně na OCISLY:
Falcon 9’s first stage has landed on the Of Course I Still Love You droneship – our 49th successful landing of an orbital class booster pic.twitter.com/QyR3zyPcIp
— SpaceX (@SpaceX) January 29, 2020
Petr Melechin
Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který projektu věnuje až nezdravě velkou část svého volného času a jinak pracuje v oboru lokalizace her. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.
Podpořte projekt ElonX
Podpořte projekt ElonX
Doufám, že Jirka Hadač má jen vánoční volno, Petře… ; )
Jestli narážíte na to, že profily obvykle píše Jirka, tak tohle je taková výjimka, protože mise Starlink jsou v podstatě jen kopie dřívějších profilů, a tak je pro mě jednodušší si to udělat sám. Jirka ale nadále dělá ostatní profily.
Že by satelity konstelace Starlink?
https://www.facebook.com/1671425724/posts/10213765769373071/?sfnsn=mo
Je možné že tento čtvrtý start konstelace Starlink se uskuteční na (černo), tedy kvůli hvězdářům.
Pokoušel jsem se tuto větu rozšifrovat, ale nepodařilo se mi to. Co jste tím chtěl říct?
Tipuju, že pan Jansa myslel, start se satelity natřenými na černo (kvůli nižší odrazivosti), navíc místo uvozovek použil omylem závorky :).
Děkuji pane Josefe, ano satelity v tmavém provedení ale zatím tu není zmínka jestli se to osvědčilo či se nechali jen vyhecovat astronomy….
Nezapomínal bych, že první týden po vypuštění se navazuje kontakt, pak dalších 14 dní testy ve výšce 350 km. Teprve potom prvních dvacet satelitů začne nabírat výšku. Takže se může stát, že podle nejhoršího scénáře teprve za 40+40 dní budou ve správné pracovní výšce.
Nemelo ani sanci se to osvedcit, satelit neni na finalni orbite. Muj tip tedy je, ze bude zase treba jeden experiemntalni s jinou povrchocou upravou, ale rozhodne ne cely stack, to by byl velky risk, protoze se presne nevi jaky to ma dopad.
EveryDayAstronaut už má uvedeno v termínu startu toto: January 22nd, 2020 16:59 – TBD
Nejspíš to je jen jeho odhad na základě toho, že 22. 1. byl záložní termín. Nový termín startu však zatím oznámen nebyl.
Predloni ve SX nestihali. Vloni dohnali ztratu snad u vsech zakazek. No a letos bude nejvetsi prekazkou startu pocasi 😀
Já bych ani to počasí nepřeceňoval. Ono se stačí podívat, jak často v minulosti SpaceX startovalo v lednu. V podstatě to hlavně bývaly mise CRS či Iridium (jiné pobřeží), jinak byl klid, takže stačilo počkat na ten jeden dva dny. Jen teď se chce startovat častěji. A ono i ten aktuální stav moře závisí na sezóně, takže prostě teď to není ideální. Nechtěl jsem použít slovo počasí na moři :D. čili osobněbych to moc nezevšeobecňoval nebo nedělal dlouhodobé projekce. 🙂
Tak urcite. Kazdopadne jsem to myslel i do budoucna. Dnes je to tezko predstavitelne, ale pokud by se startovalo nekolikrat kazdy den – treba v ramci dopravy po Zemi. Tak pocasi je asi nejvetsi problem.
V rámci dopravy “po světě” se jaksi ale nebude startovat s F9.
Ja ale nikdy nerekl ze doprava po zemi bude s F9. Jak jsi na to prisel?
Pokud to bude něco jiného než F9, tak to logiky bude mít jiné požadavky na počasí a pokud to bude mít za úkol pravidelnou přepravu po zemi, tak logicky bude konstrukce udělána tak, aby počasí bránilo provozu zcela výjimečně. F9 má jiné požadavky a proto má vyšší nároky na počasí.
Mozna jen extremni pocasi bude mit vliv ale stejne to bude majoritni problem jako u letadel. Takze ano, nejvetsi problem bude stale pocasi i kdyz treba diametralne jinak nez je ted pro F9.
Nevim kam to napsat, tak pisu zde.
Byly by fajn kdybyste melislo i kalendat, ktery by sel odebirat a tudiz bych mel prehled kdy je mise u sebe napr na tel.
Co myslite?
Pro upozorňování na starty existuje spousta mobilních aplikací a online kalendářů. Pro mě by to byla akorát práce navíc.
JJ práce navíc. Co jen veřejný Google kalendář s odkazem do článku ? To není tolik práce a ten link k vám může přivést další čtenáře …
Jak říkám, není potřeba vytvářet a udržovat další, protože už existují. Můžete použít buď aplikaci SpaceXNow, nebo pokud chcete obyčejný kalendář, kde jsou jen starty SpaceX, můžete použít třeba tenhle: https://launchlibrary.net/1.4/launch?name=falcon&next=50&format=ics
Pokud chcete všechny světové starty, existují další kalendáře a aplikace.
Např. Já používám přehlednou appku SpaceXNow. Ale je jich opravdu spousta na výběr.
Existuje někde zdroj, kde se dá trochu blíže dočíst jak fungují iontové motory s kryptonem na satelitech starlink?
Jde mi převážně o schopnosti satelitu upravovat svoji polohu, výšku a parametry takovýchto “pohybů”
Z článků tady a z fotek jde vidět jeden motor, není mi tedy moc jasné, jak může dobře upravovat svoji rotaci atd.
Díky moc pokud někdo víte kde by mohl být zdroj. 🙂
Motor je fixní, polohování satelitu zajišťují gyrostaty.
Oh super,tak už mi to dáva smysl, díky 🙂 , společně s magnetickými aktuátory.
Orientace (nejen u Starlinku) se řídí pomocí gyroskopů.
Gyrostat je správně.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Gyrostat
Jojo, už jsem to taky zjistil.
Nejspíš jsem objevil Ameriku, ale neznal jsem to, tak se možná ještě někdo takový najde a poslouží to. Na Leolabs space visualization je pěkná interaktivní vizualizace satelitů na LEO. I Starlink je tam pěkně vidět.
(Narazil jsem na to při hledání informací o dnešní hrozící srážce dvou satelitů. Dobrá zpráva je, že podle posledních informací se pravděpodobnost snížíla na 1:1000, ale stejně to má být pekelně těsné v řádu desítek metrů.)
Vypadá to skvěle, jen mám pocit, že to má problém s časem. U nás jsou tři odpoledne a na tom modelu tu je v Evropě tma tmoucí… Nejde to nějak synchronizovat? Nikde jsem to tam nenašel…
Ahoj, je to animace ve flashi za poslednich 12 hodin .. pust si rychlejsi cas (druhe z vrchu SPEED) skonci to temer aktualnim casem. Ikdyz stejne to budou jen odhady, pri kazdem preletu se budou samozrejmne aktualizovat … proto animace.
Opět vynechali okamžik kdy se uvolňují tyče držící satelity pohromadě. Vypadá to, že si to chtějí nechat pro sebe. Nebo to už v některém z přenosů bylo vidět?
Ne, nikdy. Dávají si na to dost pozor. Zřejmě je to nějaké docela chytré řešení. Ono už celý ten nápad s vypuštěním satelitů naráz bez separace jednotlivých kusů v prostoru je dost geniální.
No ja som to dodnes nevstrebal ze vypustaju 60 satelitov naraz.
Na záznamu bylo vidět, že při dosedání prvního stupně na plošinu došlo palivo kousek před dosednutím, cca metr stupeň padal a nohy absorbovaly náraz. Máme informace z jaké výšky nohy zvládnou pád absorbovat bez výrazného poškození?
To by byla velká náhoda kdyby došlo zrovna při dosednutí na plošinu 🙂
Přistání je obecně pád z nulové výšky. V praxi je ta výška nenulová a proto musí zbytkovou kinetickou energii ztlumit podvozek. Nevím, co si myslíte, že se stalo v tomto případě. Já jsem viděl krásné přistání. Žádné palivo nedošlo, motor byl utnut v přesný okamžik. Co jsem si spíš všiml je ta skutečnost, že aktuátory sklápění nohou a tlumiče v jednom – mají nejspíš měkčí charakteristiku, než tomu bývalo, ale těžko říct. Asi nejlépe zaznamenané přistání na plošině.
Děkuji za odpověď, ta měkčí charakteristika bude asi to, co působilo jako pád.
Tak ono to zas může být tak, že ten dojem vyvolala skutečnost, že k vypnutí motoru došlo tentokrát v mírně vyšší výšce nad plošinou, a tím s tím měly nohy větší práci a více propružily, než obvykle. Každopádně to stále řadím mezi norminální přistání. Když se podíváte na přistání na pevnině, kde se dá sledovat, co dělá v okamžiku dosednutí špička boosteru – uvidíte vždy takové poposkočení a prosednutí – to je právě práce nohou po vypnutí motoru.
Svoji roli také může hrát fakt, že Spacex evidentně u posledních 2 přistání na plošině stabilizovalo video signál, takže je možno vidět vlastní dosednutí boosteru. To předtím nebylo k vidění ani na souši ani na vodě. Takže to úplně není s čím srovnávat .
Tady to ovšem byl pád z nenulové výšky. Nebylo to sice tím, že by došlo palivo, ale Falcon se zastavil nad plošinou o něco výše, než je obvyklé a pak došlo k vypnutí motoru a následnému žuchnutí. Falcon motor v této fázi vypnout musí, protože jeho tah je větší než váha (min. tah 650*0,4 = 260kN, váha = 9,8*22 = 215kN) a kdyby k vypnutí nedošlo, začal by se zvedat.
Scott Manley to krásně znázornil, když složil jednotlivé snímky z videa do jednoho obrázku:
https://twitter.com/DJSnM/status/1222563879269462016
Ano asi toto bych řekl, že byl i můj dojem. První dojem byl ten, že došlo palivo a motor se vypnul o pár desetin dříve než bylo potřeba a po dalších shlédnutích jsem nabyl dojmu, že se pokles zastavil a tudíž motor musel být vypnut, jinak by došlo na stoupání. No a nakonec bych si jen dodal, že to mohlo být vlněním moře a zrovna se to sešlo takto nešťastně. Uvidíme, jestli k tomu EM něco řekne resp. jestli to vůbec bude komentovat.
Jsou to jen tlumiče, na sklápění nohou se aktivně nepodílí. Aktuátor je ten malý píst pod úchytem tlumiče, o zbytek se stará gravitace.
Dobrý den, jen poznámka pod fotografií pana Petra Melechina: “Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který jinak pracuje v oboru lokalizace her a ElonX věnuje až nezdravě velkou část svého volného času.” (Věta nedává smysl, nejspíše tam schází čárka a také předmět – tedy to čemu věnuje onu část času).
to jako fakt toto Ta trápi?vieš aká je téma?mise-starlink-v1-3.Ak chceš vedieť ako vymetá hospúdky s redakciou:https://www.elonx.cz/elonx-slavi-uz-3-narozeniny-oproti-lonsku-vzrostla-navstevnost-o-70/
Odpovědí na Vaši otázku je ElonX 🙂
Předmět tam nechybí, představte si to takhle: “[Petr webu] ElonX věnuje nezdravě velkou část volného času”. Jinými slovy, ElonX je web, ne člověk.
Ale je pravda, že ta věta byla poněkud chaotická, tak jsem ji upravil.