Elonovinky #132: Let Starship SN6 do výšky 150 metrů

Zobrazit komentáře

• Let byl hladsi, přistání podle poškození nohou tvrdší.
  Otazka je, zdali bude nerezova nádrž opětovně použitelná.
  Rozhodně raptory se budou hodit. Finančně jde především o motory. Ty jsou nejdražší a výroba nejpomalejší.

• Keby sme sa presunuli o 10-15 rokov dopredu a predstavíme si že SS-SH uz lieta pravidelne na obežnú drahu z nákladom , pasažiermi na výlety okolo mesiaca tankovanie na orbite pristátia na mesiaci.. bude vôbec možné tejto rakete konkurovať? Cenou? Kapacitou? Nezrujnuje to väčšinu Agentur a súkromných spoločností v tomto odvetví?

  • Zajímavá otázka. Náklady na lety Starshipu do vesmíru budou tak nízké, že jim nebude schopna žádná další kosmická společnost konkurovat svými náklady. To je fakt. SpaceX je srazí na velmi nízkou úroveň hlavně díky úsporám z rozsahu. Tj. pokud bude vyrábět desítky lodí ročně, pojede prakticky systémem pásové výroby a všechny je navíc bude používat opakovaně, nemají ostatní kosmické společnosti šanci SpaceX v nákladech překonat.

    Ale, jak už tu bylo psáno od Rosetau. Velké národní agentury se budou snažit stavět a rozvíjet vlastní kosmické lodě hlavně kvůli tomu, aby neztratily přístup do vesmírného prostoru. Případně, aby ve vesmíru neztratily náskok za svými nepřáteli. Roli bude hrát prestiž, politika, bezpečnost, vojenská převaha ve vesmíru... Do programů proto budou investovat miliardy dolarů a přihrávat jim budou vládní zakázky. Týká se to hlavně Číny, Indie, USA (NASA), EU (ESA) a Ruska.

    Pak tu je ještě další věc. Pokud se za 10 let začne létat masově do vesmíru (turistika, vědecký výzkum, internetové pokrytí Země, průmysl, výroba energie, těžba surovin...), otevře se tu obrovský trh, který nebude mít šanci SpaceX svými kapacitami ani náhodou pokrýt. No a právě na tomto trhu mají šanci uspět soukromé společnosti jako Blue Origin, Virgin Galactic nebo třeba Rocket Lab (raketa Electron). A uspějí i s dražším řešením, než bude mít SpaceX, protože SpaceX kvůli vysoké poptávce nebude nucena snižovat své ceny na úroveň výrobních nákladů. Stejně jako nesnižuje ceny za lety Falconem, přestože se náklady na jeho let snižují. Pokud jí netlačí konkurence, nemá důvod ceny snižovat. Díky vyšším cenám vydělá víc peněz Takto se ostatně chovají všechny společnosti, která získají na nějakém trhu faktický monopol nebo oligopol, případně obrovský náskok před ostatními. SpaceX sníží ceny za lety na úroveň svých nákladů teprve až v době, kdy se na trhu objeví nějaká silná konkurenci z řad soukromých firem. Což ale nemusí být ani za 20 let.

    • vojenská převaha ve vesmíru

      K tomu mě napadla až děsivá myšlenka. Díval jsem se, že je technicky možné postavit 500kW laserovou zbraň (dost výkonná na zničení letadla/balistické střely) a vejít se do celkové hmotnosti 2 tun, tj. na Starship by se jich (hmotnostně, objemově netuším) vešlo přibližně tolik, co Starlinků na Falcon 9 a tedy by za pouhé 2 roky mohla být takto pokrytá celá země vesmírným laserovým "obranným" systémem a jediná země by měla vojenskou převahu, jaká nemá v historii obdoby.

      • V reálu ne. Platí jistá smlouva o demilitarizaci vesmíru, respektive, umístění zbraní ve vesmíru.. Existuje několik zemí, které jsou schopny začít podobné zbraně vynášet. Jenže jak začne jedna, přidají se další. Navzájem si asi nebudou ony zbraně sestřelovat, protože by se to pak diplomaticky špatně vysvětlovalo a o válku snad nikdo nestojí. Takže ekonomicky by to možná stálo za to Číně, protože je jí to jedno. pro ostatní by to byl obrovský finanční náklad.
        Navíc vynést něco za x desítek miliónů USD, co pak může sestřelit střela země-vzduch za výrazně nižší částku ...

        • Tam bacha na to, co ta smlouva skutečně říká a neříká.

          Umisťování konvenčních zbraní na oběžné dráze ta smlouva ve skutečnosti nezakazuje. (Zakazuje pouze jaderné zbraně a jiné zbraně hromadného ničení).

          Omezení na čistě mírové využití (a zákaz umisťování základen, manévrů, atd.) se týká pouze vesmírných těles (Měsíc atd.).

        • Laserové zbraně pomohou proti balistickým raketam, ale ne proti raketám z ponorek. Navic laser potrebuje kratkodobe výkonný zdroj o vykonu x MW.

        • Rakety s plochou dráhou letu se dají sestřelovat také.

  • Kosmické agentury nejsou automobilky. Národy obzvlášt ty velké si hlídají svuj přístup do vesmírného prostoru i za cenu vysokých nákladu. Kosmický prumysl je moc specifický a omezený než aby se tam dalo mluvit o nějakém monopolu. Soukromých společností taky moc není. Jediný skutečný rival by mohl být Blue Origin ale tato firma nikam moc nepospíchá a s financemi si taky moc lámat hlavu nemusí. Jeff Bezos to má spíš jako koníčka.

    • Z toho jsem nějak nepochopil podstatu sdělení. BO a další to nevytrhnou, budiž, s tím bych souhlasil. Ale co ty státní agentury? Vyschne penězovod pro Lockheed, Boeing, Northrop a další, anebo nevyschne? To je to, oč tu běží. Jinak pokud jde o jiné národní agentury, můžeme všechny směle hodit za hlavu s výjimkou Číny.

      • Nevyschne, naopak tyhle molochy budou žebrat o peníze ještě víc, protože se probudí a budou chtít najednou taky vyvinout svojí znovupoužitelnou raketu.