SpaceX poprvé zachytilo obě poloviny krytu do sítí a pokořilo rekord NASA v rychlosti znovupoužití rakety

V nedávných Elonovinkách jsme se ohlíželi za prvními šesti měsíci tohoto roku z hlediska snah SpaceX na poli znovupoužitelnosti raket. Společnost v prvním pololetí provedla 11 startů, z nichž téměř všechny letěly s již použitým stupněm rakety a na některých dokonce letěly „ojeté“ aerodynamické kryty. Navíc se podařilo dosáhnout nových rekordů – poprvé se stalo, že nějaký stupeň rakety Falcon startoval nebo přistával už popáté, a také padl nový rekord v době mezi dvěma starty z jedné rampy (pouhých 9 dnů).

SpaceX však rozhodně nezpomaluje. Důkazem budiž aktuální mise ANASIS-II, během které došlo k několika prvenstvím a pokoření pár rekordů. Především se jednalo o rekordně rychlé znovupoužití rakety, a to nejen v historii SpaceX, ale i obecně. Na misi ANASIS-II letěl stupeň B1058.2, který měl svou premiéru na květnové misi DM-2 s astronauty. SpaceX aktuálním startem pokořilo vlastní rekord z letošního února, kdy proběhly dva starty toho samého stupně Falconu 9 v rozmezí 62 dnů. Nyní se to však podařilo už za 51 dnů, čímž byl překonán celosvětový rekord z roku 1985, který stanovil orbiter raketoplánu Atlantis s 54 dny mezi dvěma starty. Elon Musk ale má větší ambice a k novému rekordu uvedl, že je to stále jen začátek, protože klíčové je, aby znovupoužitelnost byla rychlá a kompletní. Opravdu revoluční proto bude až Starship, což je kompletně znovupoužitelný systém. Oproti tomu druhý stupeň Falconů je možné vždy použít jen jednou a SpaceX jeho znovupoužitelnost neplánuje.

Během mise ANASIS-II se také poprvé podařilo zachytit obě poloviny aerodynamického krytu do sítí na lodích Ms. Chief a Ms. Tree. SpaceX v tomto ohledu letos nemělo moc velkou úspěšnost, ale firma v posledních měsících vylepšovala naváděcí software, který řídí loď a padák během přistání krytu do sítě. A jelikož se tentokrát vůbec poprvé podařilo zachytit obě poloviny krytu najednou, úpravy softwaru se evidentně osvědčily. Jednalo se o první úspěšné přistání do sítě od lednové mise Starlink v1-3.

Pokud se podíváte blíže na videa ze zachycení krytů, můžete si všimnout, že v obou případech bylo přistání docela těsné, jelikož kryty dosedly na kraj sítě. Dále je hezky vidět okamžité odhození padáku po kontaktu se sítí. Poprvé také máme k dispozici přesný čas okamžiku přistání. Na videích je vidět, že Ms. Tree zachytila kryt v 00:08 SELČ, tedy 38 minut po startu, a druhá polovina krytu přistála na Ms. Chief o 3 minuty později. Oba kryty pak byly o den později dovezeny zpět do přístavu.

Aerodynamické kryty sice lze mnohdy použít znovu i po přistání do moře, ale je jasné, že suché dosednutí rovnou do sítě musí značně usnadnit proces přípravy krytu na další misi. Navíc se tím sníží riziko, že se kryt poničí ve vlnách před vylovením z vody. Již použité kryty zatím letěly znovu vždy jen na vlastních misích Starlink, ale bude zajímavé sledovat, jestli je někdy uvidíme také na normálních misích pro platící zákazníky. Zrovna kryty z ANASIS-II by mohly být ideálními kandidáty, jelikož nepřišly do kontaktu s vodou. Více informací o této problematice najdete v článku Vše o záchraně aerodynamických krytů.

Za zmínku stojí také fakt, že toto bylo úplně první úspěšné zachycení pro loď Ms. Chief, která si odbyla svou premiéru jako součást námořní flotily SpaceX v prosinci 2019. A u flotily ještě chvíli zůstaneme. Přistávací plošina Just Read the Instructions, na které během mise ANASIS-II přistával první stupeň Falconu 9, si totiž rovnou připsala rekord v kategorii uplynulé doby mezi dvěma přistáními. Dřívější rekord 39 dnů z roku 2017 byl nyní překonán, jelikož mezi misemi GPSIII-SV03 a ANASIS-II uplynulo jen 20 dnů.

Přistávací plošina Just Read the Instructions po návratu z mise Starlink v1-7 (Foto: Next Horizons Spaceflight)

Mise ANASIS-II zároveň byla pro SpaceX letos první, při které náklad mířil na dráhu přechodovou ke geostacionární (GTO). Všechny ostatní letošní mise byly buď suborbitální, nebo mířily na nízkou či středně vysokou zemskou orbitu. Falcon naposledy vynášel náklad na GTO v prosinci 2019 na misi JCSAT-18/Kacific-1.

Během následujících měsíců se pravděpodobně podaří opět překonat některé z aktuálně stanovených rekordů. Například už během srpna by mohlo dojít na již šesté použití prvního stupně Falconu 9 a také lze očekávat, že letos znovu padne rekord v rychlosti znovupoužití. SpaceX totiž hodlá provádět časté starty s vlastními družicemi Starlink i v druhé polovině roku.

Tip: Na ElonX máme samostatnou sekci s dalšími statistikami a rekordy a také podrobný přehled všech pokusů o záchranů aerodynamických krytů.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
25 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Kamil

A u Starlinku 9 asi dojde k rekordu mezi statickým zážehem a startem. Co se děje, že ho stále odkládají?

Honza

A bude vubec? Nevim jestli u te posledni ale u jedne mise Starlinku ho pokud se nepletu vynechali uplne.

bohyn

Statický zážeh už byl 25.6.

Naposledy upraveno před 11 měsíci uživatelem bohyn
Ivo Janáček

Však právě proto.

bohyn

Tomu nerozumím, oni evidentně neví, že test už proběhl.

Ivo Janáček

No bude to rekord v době mezi statickým zážehem a startem, rekord ve smyslu nejdelší doba.

Jiří Hadač

Chápu, ale nebude, tyhle dlouhé doby bývaly normální u Falconu 1, ale u DSQU to byly tři měsíce, takže s přehledem jsou v klidu. A ikdybys tohle pořád považoval za dřevní doby, vraťmě se k misi Zuma, tam to trvalo skoro dva měsíce. 🙂

Ivo Janáček

Aha, tak to je dobrá připomínka, to jsem si neuvědomil. Inu jak vidno je vidět, že víš o čem píšeš. 😉

blueberry

Změna barevnýho schematu? Hezký!

blueberry

Tak nic. Už je to zpět. Všechny červený odkazy se mi zobrazovaly bledězeleně.

Tomáš Kratochvíl

Zachycení obou krytů tu ještě nebylo, na druhou stranu z videa je patrné kolik chybělo, aby se to nepovedlo ani jednomu. V této loterii má stále největší autoritu počasí. Úspěšný pokus znamená, že bylo hezky.

Jiří Hadač

Jinak, moc se mi líbí, jak se v každé síti houpou 3 miliony dolarů :-). Je to fakt takové poetické.

Ivo Janáček

Otázka je jaká je skutečná výrobní cena těch krytů a kolik bude stát repase. Ale i tak to nějaký ten milionek určitě ušetří, o tom žádná.

Jiří Hadač

Souhlasim, Ivo, a ikdyby neslo o penizky, tak urcite pujde o cas. Nechteji zkratka, aby to uzke hrdlo byla vyroba krytu. 🙂

Tom

Teď to nejspíš bude výroba druhých stupňů

Ivo Janáček

Ano, ale zase podle mě jeden první stupeň vydá tak za minimálně 5 druhých (až na testy), takže tam by kapacity měly být docela v pohodě.

Pepa

Teď do těch krytů mohou namontovat něco hodně drahého, když už je umí chytit. Teda nic mě nenapadá, ale od nápadů je tady Elon.

Teslichard

Neumí, ak dobre viem toto bol 3 a 4 zachytený kryt z 18 štartov, napravte ma ak sa mýlim.

Prochazka

A jaké, že jsou náklady na to zachycení? Pořízení těch loděk vyšlo na jaké peníze?

Prochazka

Díky:)
Ještě by to chtělo vědět kolik stálo pořízení sítí a jaká je jejich životnost a jaké jsou fixní náklady. Jsem zvědavý zda se tohle ukáže časem jako ekonomicky smysluplné a nebo jestli bude výhodnější investovat do snížení nákladů na výrobu krytů (technologie, materiály). Z mého pohledu to je především velmi dobré PR, které by nefungovalo tak dobře, pokud by se podařilo zachytávat kryty úplně jednoduše:)

Vendelin

Lod by vyplula tak jako tak k vuli vyloveni krytu z vody. To zachyceni je v podstate bonus. (Teda slusnej bonus) 😃

Jiří Hadač

Jojo, nezapocitaj ti k tomu vyloveni, vysuseni a odbahneni 🙂

Zargos

Gratulace k 1/1. Bude se to hodit, zvlášť když chystají zvětšený, tím i dražší a na výrobu náročnější, aerodynamický kryt.