Jak probíhala první mise SpaceX s astronauty plus shrnutí mnoha novinek z tiskových konferencí

Přesně před týdnem odstartovala mise DM-2, při které SpaceX ve své kosmické lodi Crew Dragon poprvé vyneslo astronauty na oběžnou dráhu. Bob Behnken a Doug Hurley se den poté bezpečně dostali na Mezinárodní vesmírnou stanici, kde nejspíš stráví několik měsíců. Před startem i po něm se však v rámci mnoha tiskových konferencí, rozhovorů a článků objevila spousta doplňujících informací a novinek. Pojďme si tedy společně připomenout nejen to, jak mise probíhala, ale také si shrnout všechny zajímavosti, které se v souvislosti se startem vyrojily.

Před misí

Ještě než SpaceX vůbec mohlo pomyslet na první misi s astronauty, Crew Dragon a Falcon 9 musely podle Elona Muska v rámci vývoje projít doslova desítkami tisíc menších či větších testů. O většině z nich jsme na ElonX psali v průběhu let, ale v souvislosti s misí DM-2 se objevilo pár novinek, které bych rád vypíchl. NASA například poprvé zveřejnila fotky z testovacích shozů makety Crew Dragonu, které proběhly v březnu 2019 ve středisku NASA v Langley. Maketa s dvěma panáky na palubě byla shazována do nádrže s vodou a byla tak získávána data ohledně tlaků a sil, kterým jsou kosmická loď a posádka vystaveny během přistání.

Ve stejnou dobu proběhla také první demonstrační mise Crew Dragonu, který bez posádky doletěl k ISS a zase se vrátil na Zemi. Testovací mise DM-1 proběhla v podstatě bez chybičky a SpaceX získalo spoustu cenných dat a poznatků, které podle Elona Muska následně vedly k několika úpravám Crew Dragonu před misí DM-2 s astronauty. Nevíme, co všechno se změnilo mezi misemi DM-1 a DM-2, ale o pár úpravách jsme se přeci jen dozvěděli. Například systém podpory života, který uvnitř lodi udržuje správný tlak, teplotu a dýchatelnou atmosféru, byl podle Hanse Koenigsmanna na misi DM-2 o dost komplexnější.

Další úprava byla provedena na základě obav vyjádřených ruskou kosmickou agenturou Roskosmos před misí DM-1. Té se nelíbilo, že Crew Dragon nemá zcela nezávislý systém, který by převzal řízení během autonomního dokování u ISS v případě selhání počítače, který ovládá loď. To je sice velmi nepravděpodobná situace, neboť řídicí počítač má zálohu pro případ selhání a zároveň posádka má možnost kdykoli převzít řízení lodi, ale i přesto SpaceX obavy vyslyšelo a mezi DM-1 a DM-2 provedlo požadovanou úpravu.

Přílet Crew Dragonu k ISS během mise DM-1 (Foto: NASA)

Dodatečné změny pak musely být provedeny následkem výbuchu Crew Dragonu z mise DM-1, který měl původně letět znovu v rámci testu únikového systému za letu. Vyšetřování zjistilo, že příčinou bylo selhání titanového ventilu, které vedlo v kombinaci s okysličovadlem ve formě oxidu dusičitého ke vznícení. Ventily tedy byly nahrazeny jednoduššími průraznými membránami a některé další titanové součástky tlakovacího systému byly nahrazeny jinými materiály.

Další velkým rozdílem mezi Crew Dragonem, který letěl na misi DM-1 a tím, který o rok později vynesl první dva astronauty na ISS, byly odlišné padáky. SpaceX a NASA totiž během rozsáhlého testování padákového systému zjistily, že chování padáků zcela neodpovídá existujícím modelům. Problém spočíval v „asymetrické zátěži“, která v některých situacích mohla vést k selhání padáků, jako tomu bylo během testovacího shozu v dubnu 2019. SpaceX tedy ve spolupráci se společností Airborne Systems provedlo spoustu dalšího testování a analýz a společně vyvinuly novou generaci padáků pro Crew Dragon, která se nazývá Mark 3 a podle Elona Muska je to dost možná nejpokročilejší padákový systém na světě. Získané poznatky z jeho testování a vývoje prý byly nesmírně cenné pro celou komunitu, která se touto problematikou zabývá, a budou přínosné pro budoucí padákové systémy. SpaceX pak na konci roku 2019 začalo testovat padáky Mark 3 a provedlo 27 zkoušek, přičemž všechny byly úspěšné. Podrobněji jsme o průběhu testování a celé problematice psali zde. Nedávno pak společnost vydala pěkné video z tohoto testovacího programu:

Před startem

Nyní poposkočíme v čase do období těsně před startem mise DM-2. Falcon 9 i Crew Dragon tou dobou už stály na rampě po úspěšném statickém zážehu. O něm a o tom, čím vším si raketa a loď musely od výroby projít, než se do tohoto bodu dostaly, jsme podrobně psali zde. Teď se zaměříme na to, co následovalo, aby mohl proběhnout první start s astronauty. Týden před startem se totiž konalo několik finálních porad týmů z NASA a SpaceX. Nejdříve proběhlo tzv. Flight Readiness Review, během kterého došlo k vyhodnocení připravenosti všech týmů na danou misi. V případě DM-2 se tak zúčastnili například vedoucí týmů pro Crew Dragon, Falcon 9, management programu Commercial Crew nebo tým pro ISS. Schůzka se konala 21. května a trvala tak dlouho, že musela být dokončena až druhý den. Poté následovala tisková konference, kde jsme se dozvěděli ta největší témata, která byla na poradě probírána.

Týmy NASA a SpaceX během Flight Readiness Review (Foto: NASA)

Probíral se například problém s titanem, který způsobil výbuch Crew Dragonu v dubnu 2019, a nápravná opatření provedená na základě vyšetřování této nehody. Dále se hodně mluvilo o testování nových padáků Crew Dragonu. Hlavním problémem bylo, že testů Mark 3 bylo méně, než je normálně potřeba, a tak tým musel ospravedlnit, proč to v tomto případě stačí. Pomohla například velká podobnost Mark 3 a předchozí generace padáků, která předtím absolvovala spousty úspěšných testů, a tak na ně bylo možné vzít ohled. Dalším velkým tématem byl hasicí systém uvnitř Crew Dragonu, u kterého testy před časem zjistily, že v určitých částech lodi není tak účinný, jak by bylo potřeba. Byla tedy provedena analýza rizik a pravděpodobnosti vzniku požáru v těchto oblastech. Týmy nakonec došly k závěru, že jde o minimální problém, který není důvodem ke zdržení DM-2, avšak do budoucna bude hasicí systém upraven, aby už neměl tento nedostatek.

Interiér makety Crew Dragonu (Foto: Everyday Astronaut)

Dalším zajímavým poznatkem z tiskové konference bylo potvrzení, že SpaceX se podařilo dosáhnout požadované úrovně rizika ztráty posádky („loss of crew“). Ta byla už v době udělení kontraktů SpaceX a Boeingu nastavena tak, že nesmí klesnout pod šanci 1:270. Crew Dragon nakonec dosáhl hodnoty 1:276. To v překladu znamená, že ze statistického hlediska by jedna z 276 misí Crew Dragonu mohla během svého až 210 dnů dlouhého pobytu na oběžné dráze selhat takovým způsobem, že by to mělo za následek smrt posádky. Pro srovnání, v případě raketoplánu bylo toto riziko zpětně vyčísleno na 1:90. NASA zároveň u Crew Dragonu vypočítala šanci 1:60, že dojde k nějakému problému, který povede k selhání mise jako takové, ale posádka přežije („loss of mission“). Jako příklad tohoto typu selhání může posloužit loňská demonstrační mise lodi Starliner společnosti Boeing, která musela být předčasně ukončena kvůli softwarovému problému. Loď tedy nakonec sice nedoletěla k ISS, ale aspoň se dokázala bezpečně vrátit na Zemi.

Falcon 9 s Crew Dragonem na rampě LC-39A před misí DM-2 (Foto: NASA)

Po Flight Readiness Review pak v pondělí 25. května proběhlo ještě Launch Readiness Review (LRR) neboli zhodnocení připravenosti na start. SpaceX provádí LRR před každým startem a jeho úkolem je vyhodnotit, že raketa, náklad, rampa, kosmodrom a související týmy jsou připraveny na start jako takový. V případě mise DM-2 se především posuzovala data ze statického zážehu rakety a také poznatky z generálky kompletních předstartovních příprav s astronauty, která proběhla 23. května.

Statický zážeh Falconu 9 před misí DM-2 (Foto: SpaceX)

Další velkou položkou LRR bylo posouzení předpovědi počasí, kterou vypracovává oddíl vesmírných sil pro každý start, avšak u misí s posádkou je o dost komplikovanější. Hans Koenigsmann během tiskové konference po LRR prozradil, že prezentace meteorologů měla 65 slajdů a trvala hodinu. Důvodem je to, že kromě povětrnostních podmínek na rampě v době startu je potřeba také posoudit počasí ve více než 50 různých oblastech v oceánu, kde by Crew Dragon s astronauty mohl potenciálně přistát v případě nouzového úniku lodi od rakety během letu. Jedná se vlastně o pomyslný pás pod plánovanou trajektorií rakety, který začíná u rampy na Floridě, vede podél pobřeží USA a Kanady a sahá až k Irsku na druhé straně Atlantiku, kde by posádka přistála v případě úniku během pozdní fáze letu.

Koláž z testu úniku Crew Dragonu za letu v lednu 2020 (Zdroj: NASA)

Posouzení toho, zda jsou podmínky na moři přijatelné pro start, je podle Koenigsmanna velice komplikovaný proces. Není však veřejně známo, jak přesně probíhá. Oficiální dokument NASA jen uvádí, že start nemůže proběhnout, pokud je vysoká pravděpodobnost nepříznivého počasí v přistávacích oblastech. Kdyby někdy opravdu došlo k nějaké nouzové situaci a aktivaci únikového systému Crew Dragonu a loď by přistála v oceánu daleko od místa startu, NASA má ve spolupráci s armádou připravených několik záchranných týmů například na Floridě, v New Yorku nebo v Anglii. Ty by v letadlech či vrtulnících vyslaly záchranáře, kteří by astronauty vyzvedli.

Nácvik záchranářů v dubnu 2018 (Foto: NASA)

Den startu

Obě vyhodnocení připravenosti týmů nakonec byla úspěšná, a tak mise dostala zelenou. Start byl původně plánován na 27. května a astronauté Bob Behnken a Doug Hurley ten den absolvovali kompletní předstartovní přípravy, které zahrnovaly oblečení skafandrů, převoz na rampu v elektromobilu Tesla Model X a nástup do Crew Dragonu. Jenže 17 minut před zážehem musel být odpočet přerušen kvůli počasí. Zajímavostí je, že kdyby start mohl proběhnout o půl hodiny později, podmínky by už v té době byly přijatelné. Startovní okno pro mise na ISS je však okamžité, což znamená, že raketa musí odstartovat v konkrétní čas a start nelze odložit v podstatě ani o minutu. Astronauté, kteří do Crew Dragonu nastoupili už dvě hodiny před startem, museli po přerušení odpočtu v lodi vyčkat ještě asi 90 minut. Nejdříve totiž bylo potřeba odčerpat palivo z rakety a až poté mohlo být opět přiklopeno nástupní rameno a na rampu se mohl vrátit personál, který astronautům asistuje při výstupu z lodi.

Příležitosti pro start k ISS jsou sice každý den, ale z důvodu orbitální mechaniky se v různých termínech může lišit doba potřebná pro přelet lodi k vesmírné stanici. V určité dny je možné dorazit k ISS už pár hodin po startu a jindy to zase může trvat skoro dva dny. NASA prozradila, že 19hodinový přelet agentuře přišel optimální, protože chtěla, aby astronauté měli čas na oběžné dráze provést testování a také aby se mohli vyspat před dokováním k ISS. Start tedy byl nakonec odložen ze středy až na sobotu 30. května, aby přelet opět trval 19 hodin.

V sobotu pak počasí vypadalo podobně špatně jako ve středu a ještě asi dvě hodiny před startem na rampě pršelo, ale nakonec se vyčasilo a start dostal zelenou. Astronaut Chris Cassidy dokonce krátce před startem vyfotil raketu na rampě LC-39A přímo z ISS. Mise jako taková je kolaborací mezi NASA a SpaceX a její řízení bylo prováděno ze tří různých míst. Start samotný mělo na starosti středisko v Kennedyho vesmírném centru na Floridě, ale správu celé mise zajišťovalo středisko SpaceX v Hawthorne v Kalifornii. O astronauty a věci související s ISS se pak staralo středisko NASA v Houstonu v Texasu.

Zajímavostí je, že v minulosti NASA vlastnila a provozovala lodě, rakety i rampy, které byly používány pro mise s astronauty, a tak se na každém startu podílelo obrovské množství pracovníků agentury. Nyní však poprvé raketu, loď i rampu provozuje soukromá firma, která si tím pádem sama zajišťuje velkou část souvisejících úkonů, které tradičně řešila NASA. Na startu DM-2 se tedy ve srovnání s dřívějškem podílela jen malá část pracovníků NASA.

Start

Crew Dragon s prvními astronauty Bobem Behnkenem a Doug Hurleym nakonec odstartoval 30. května 2020 ve 21:22:45 SELČ z rampy LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, odkud v minulosti startovaly také mise Apollo a většina raketoplánů. Falcon 9 zažehl své motory Merlin a vydal se s astronauty na cestu k ISS. Dvě a půl minuty po startu se odpojil první stupeň B1058, který následně přistál na plovoucí plošině Of Course I Still Love You v Atlantiku, aby mohl být v budoucnu použit znovu. Druhý raketový stupeň s Crew Dragonem mezitím pokračoval na oběžnou dráhu, kde se 12 minut po startu loď s astronauty odpojila a posádka se ocitla ve stavu beztíže. Celý start proběhl bez jediného problému.

Astronauté později porovnávali pocity ze startu s raketoplánem a shodli se na tom, že první fáze startu byla o dost hladší než u raketoplánu, ale po oddělení prvního stupně bylo během letu v Crew Dragonu cítít více vibrací než v případě raketoplánu po oddělení pomocných motorů na tuhé palivo. Jeden z astronautů přirovnal let se zažehnutým druhým stupněm Falconu k rychlé jízdě autem po štěrku. Nejlepším okamžikem startu byla podle Douga Hurleyho chvilková beztíže během oddělení stupňů, kdy motory na prvním stupni už jsou vypnuté, ale druhý stupeň ještě nebyl zažehnut.

Živý přenos podle NASA sledovalo 10,3 milionů souběžných diváků napříč různými platformami. SpaceX i NASA tedy měly po úspěšném startu dost důvodů k oslavám, ale jelikož je stále potřeba bezpečně dopravit Douga a Boba zpět na Zemi, nikdo nechtěl moc slavit předčasně. Elon Musk si ale na postartovní konferenci neodpustil slova „trampolína funguje“. To byla narážka na současného ředitele Roskosmu Dmitrije Rogozina, který v roce 2014 v souvislosti s uvalením sankcí USA proti Rusku vzkázal NASA, že pokud to takhle bude pokračovat dál, může agentura dopravovat astronauty na ISS třeba pomocí trampolíny. Od roku 2011 totiž astronauty NASA na ISS vynášely výhradně ruské rakety a lodě Sojuz. NASA však v roce 2014 udělila kontrakty na vývoj Crew Dragonu a Starlineru a nyní díky těmto lodím přestává být závislá na Rusku a brzy si bude moci své astronauty na vesmírnou stanici dopravovat svépomocí.

Úspěšným startem SpaceX dosáhlo několika prvenství a rovnou přikládám také pár dalších statistik:

  • 1. start s lidskou posádkou v historii SpaceX
  • 1. start s astronauty z amerického území od roku 2011
  • 1. let soukromě vyvinuté kosmické lodi s astronauty v historii
  • 3. start Crew Dragonu celkem
  • 8. start SpaceX v roce 2020
  • 60. úspěšný start SpaceX od poslední nehody v září 2016
  • 85. start Falconu 9 celkem
Na orbitě

Crew Dragon poté čekala 19hodinová cesta k Mezinárodní vesmírné stanici. Jakmile byli Bob a Doug bezpečně na oběžné dráze Země, mohli si odepnout pásy a svléknout skafandry, které pak napojili na větrání, aby se vysušily. Na pozdější otázku, jak jsou se skafandry spokojení, Bob odpověděl, že by jim dal hodnocení 5 z 5. Astronauté na oběžné dráze dále provedli aktivaci lodi a také otestovali manuální řízení pomocí dotykových displejů. Loď ale jinak létá zcela automaticky.

Astronauté se také navečeřeli a poslali dvě videozprávy z oběžné dráhy pro diváky na Zemi. Při nich oznámili, že svůj Crew Dragon pojmenovali Endeavour na počest stejnojmenného raketoplánu, na kterém oba astronauté poprvé letěli do vesmíru. Divákům také ukázali prostorný interiér lodi a představili jim plyšového dinosaura Tremora, který patří jednomu z jejich synů. SpaceX dinosaura následně začala prodávat ve svém internetovém obchodě, ale během pár minut byl vyprodán.

Astronauté také měli asi 7 hodin na spánek. Spali přímo v sedadlech, pod kterými byl mimochodem uložen náklad, a prý se jim spalo o dost lépe než v raketoplánu. Někdy během přeletu k ISS také použili záchod v lodi, který prý fungoval dobře a je podobný tomu v raketoplánu.

Dokování

Crew Dragon během 19hodinového přeletu provedl 5 dlouhých zážehů trysek Draco, které loď navedly k Mezinárodní vesmírné stanici. V neděli se pak astronauté nechali probudit písničkou Planet Caravan od Black Sabbath, po snídani si opět oblékli skafandry a začali se připravovat na dokování k ISS. Let lodi i dokování normálně probíhají automaticky, ale posádka tentokrát ve vzdálenosti 220 metrů od ISS provedla další test manuálního řízení lodi. Následné připojení ke stanici už bylo opět automatické, avšak astronauté mohli do řízení kdykoli zasáhnout v případě nějakého problému.

Crew Dragon se ve finální fázi dokování přibližovalo ke stanici rychlostí méně než 10 cm za sekundu, takže když pak zadokování úspěšně proběhlo, posádka na palubě to prý ani necítila. Endeavour se připojil k ISS v neděli 31. 5. v 16:16 SELČ prostřednictvím dokovacího adaptéru IDA-2 na modulu Harmony. Adaptér byl na stanici vynesen v trunku nákladního Dragonu během mise CRS-9 v roce 2016.

Pokud si chcete dokování Crew Dragonu vyzkoušet sami, SpaceX zveřejnilo webový simulátor, ve kterém vše vypadá a funguje stejně jako na simulátoru, který používají astronauté při výcviku. Sám Bob Behnken později uvedl, že ovládání Crew Dragonu na oběžné dráze fungovalo úplně stejně jako v simulátoru. Pokud budete v dokování selhávat, SpaceX doporučuje obrnit se trpělivostí a dokování provádět v co nejnižší rychlosti.

Na ISS

Po zadokování lodi ale práce astronautů neskončila. Bob a Doug si opět sundali skafandry a Chris Cassidy na ISS mezitím pracoval na otevření průlezu z IDA-2 na ISS a následném otevření poklopu do Crew Dragonu, ke kterému došlo kolem 19:00 SELČ. Doug Hurley a Bob Behnken se tak stali prvními astronauty v historii, kteří na ISS přiletěli v soukromé kosmické lodi. Zároveň tím posádka Endeavouru získala nárok na trofej ve formě americké vlaječky, kterou na ISS v roce 2011 zanechala posádka posledního raketoplánu. Tato vlaječka letěla také na úplně první misi raketoplánu a z ISS zpět na Zemi ji měla přivézt posádka příští mise startující z amerického území.

Fotografie vlaječky, která čeká na svou posádku, až si ji odveze zpět na Zemi (Foto: NASA)

Vlaječka reprezentovala cenu pro vítěze přátelského závodu mezi SpaceX a Boeingem, jelikož tyto dvě společnosti začaly vyvíjet své soukromé lodě Crew Dragon a Starliner ve stejnou dobu v rámci kontraktu NASA. SpaceX oznámilo svůj záměr získat vlaječku pro sebe už v roce 2011. Zkušenější Boeing byl dlouho považován za favorita, ale postupně nabral zpoždění a po loňské nezdařené testovací misi Starliner poprvé vynese posádku nejdříve příští rok. Vítězem závodu se tak nakonec stalo SpaceX a posádka DM-2. Pár let po návratu na Zemi vlaječka poletí do vesmíru znovu, tentokrát na misi Artemis 2, při které mají astronauté NASA obletět Měsíc v lodi Orion. O vlaječce jsme psali podrobněji v tomto článku.

Po otevření poklopu přivítala Boba a Douga kompletní tříčlenná posádka ISS, kterou tvořili ruští kosmoauté Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner a Američan Chris Cassidy. Následovala tisková konference, při které jsme se dozvěděli, že Crew Dragon voní jako nové auto a že první věc, co chtěl Bob Behnken udělat, bylo zavolat svému synovi a zeptat se ho na dojmy ze startu a dokování. Přišla řeč také na plány posádky DM-2 do budoucna. Bob a Doug mají na ISS zůstat 1–4 měsíce, avšak jak dlouho to přesně bude, se zatím neví. Vypadá to ale, že NASA je tam bude chtít nechat co nejdéle. Například koncem června by mohl Bob s Chrisem provést první z několika plánovaných výstupů do volného prostoru. Doug a Bob zároveň budou během pobytu na ISS průběžně provádět kontroly Crew Dragonu a NASA také bude sledovat úroveň degradace solárních článků na trunku. Pokud bude jejich výkon klesat pomaleji, než se čekalo, posádka by mohla na ISS teoreticky zůstat ještě o něco déle, než je momentálně zvažovaná maximální doba 119 dnů.

Aktuální posádka ISS, kterou doplnili Bob Behnken a Doug Hurley (Foto: NASA)

Návrat na Zemi a další mise

Bob s Dougem se tedy nejspíš vrátí na Zemi za pár měsíců, přičemž návrat bude vypadat jako přílet, akorát opačně. Crew Dragon se odpojí od ISS, pomalu se vzdálí, upraví svou dráhu a o pár hodin později odhodí trunk a provede 12minutový zážeh motorů Draco, který loď navede do zemské atmosféry. Endeavour přistane kousek od pobřeží Floridy, kde na ně bude čekat loď GO Navigator, která Dragon vyloví z moře. NASA a SpaceX následně provedou inspekci Endeavouru a analýzu dat z přistání a celé mise DM-2. Pokud nebudou zjištěny žádné problémy, Crew Dragon získá certifikaci NASA a budou moci začít jeho pravidelné ostré mise na ISS s již čtyřčlennou posádkou.

První taková mise nese označení Crew-1 a posádku budou tvořit astronauté NASA Victor Glover, Mike Hopkins a Shannon Walker a také japonský astronaut agentury JAXA Sóiči Noguči. Administrátor NASA Jim Bridenstine oznámil, že start mise Crew-1 je předběžně plánován na 30. srpna, ale samozřejmě bude záležet na tom, jak dopadne mise DM-2 a jak budou pokračovat přípravy nového Crew Dragonu. Loď se sériovým číslem C207 je skoro hotová a v době startu DM-2 byla v Hawthorne, kde procházela testováním pohonného systému. Během jedné z tiskových konferencí jsme se také dozvěděli, že loď bude mít oproti Endeavouru několik vylepšení. Například bude mít silnější vnější panely, což jí umožní odolat rychlejšímu větru při přistání. Zároveň to bude první Crew Dragon schopný zadokování u druhého portu na ISS, kde je adaptér IDA-3.

Výroba Crew Dragonu určeného pro misi Crew-1 se čtyřmi astronauty (Foto: SpaceX)

Crew-1 bude tradiční 6měsíční mise a po ní bude následovat další. Původně se měly střídat mise lodí Boeingu a SpaceX, ale Starliner má zpoždění a koncem tohoto roku bude teprve opakovat testovací misi bez posádky. Je tedy nepravděpodobné, že Boeing bude připraven na misi s posádkou už půl roku po Crew-1. Lze tedy očekávat, že i druhá ostrá mise bude v režii SpaceX a mohla by teoreticky proběhnout někdy na jaře 2021. Zatím se neví, kdo přesně bude tvořit posádku Crew-2, ale ve hře jsou potenciálně Američan Kjell Lindgren a Francouz Thomas Pesquet, kteří jsou záložníci pro misi Crew-1. Ruská média navíc informovala, že členem Crew-2 by mohl být také kosmonaut Andrej Borisenko. NASA si totiž bude s Roskosmem vzájemně vyměňovat sedadla v kosmických lodích. Na každé ruské misi Sojuzu tedy nejspíš vždy poletí jeden člen posádky amerického segmentu ISS a na každém Crew Dragonu nebo Starlineru zase poletí jeden ruský kosmonaut.

Použitý Falcon 9 s Crew Dragonem během vývozu na rampu před testem únikového systému (Foto: Ciro Morales)

A to nejlepší jsem si nechal na konec. Crew-2 totiž bude také první mise, při které bude SpaceX moci použít již letěný Falcon 9 a Crew Dragon. Vyplynulo to z aktuální úpravy smlouvy mezi NASA a SpaceX. Nastala tak podobná situace jako u dřívějšího zásobovacího kontraktu CRS, který nejdříve vyžadoval nový Falcon 9 a novou loď Dragon pro každou misi, ale později byla vyjednána možnost použití již letěných raket i lodí.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
35 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře