Jak vypadá práce ve SpaceX #9: Firemní kultura pohledem stážisty v Boca Chica

Paul Cipparone je studentem inženýrství na Univerzitě George Masona ve Virginii a také příležitostným bloggerem. Přestože stále studuje, je seznam jeho pracovních zkušeností více než působivý – kromě společností ASME (Americká společnost strojních inženýrů) a Euclid Systems Corporation si vyzkoušel stáž i v NASA a naposledy ve SpaceX. Paul pracoval ve SpaceX čtyři měsíce, a to konkrétně na raketové základně pro lety na Mars v Boca Chica v jižním Texasu. Podílel se na návrzích a souvisejících propočtech pro projekty velkých plynových systémů a systému pro přístup k vodojemu. Poznal tedy firemní kulturu ve SpaceX z první ruky a ve svém článku se o své poznatky ze stáže podělil.

Montážní areál SpaceX v Boca Chica (Foto: RGV Aerial Photography)

Zásadní myšlenkou v přístupu k vedení projektů je tzv. vlastnická odpovědnost (ownership). To znamená, že pokud má někdo určitou věc na starosti – např. konkrétní projekt – je zodpovědný za ni jako celek, a tedy i za každou její dílčí část. Například pokud objednáte součástku a dodavatel ji doručí pozdě, je to váš problém a měli byste hledat jiného dodavatele.

Výhodou tohoto přístupu je, že pokud má každá důležitá věc přiřazeného svého „vlastníka“, výrazně se omezí byrokratické zmatky při zjišťování, kdo je za co zodpovědný, kdo pracoval na předchozích projektech, atd. Lidé ve SpaceX jsou zvyklí se pod svou práci podepisovat. Je všeobecně známo, že se ve SpaceX pracuje velmi tvrdě, ale většinou jen na věcech, které doopravdy posouvají projekt kupředu.

Další výhodou je, že inženýři pak nejsou jen zavření v hlavní kancelářské budově při vytváření návrhů, se kterými už pak nepřijdou nikdy do styku. Elon Musk tento přístup nazývá „inženýrství ve slonovinové věži“. Namísto toho se od vás očekává, že budete navrhovat, stavět a testovat všechno, k čemu jste přiřazeni. To vás donutí udělat věci pořádně, protože nemůžete jen tak vytvořit špatný návrh, pokrčit rameny a říct si, že to už bude problém někoho jiného. Díky této struktuře je to váš problém.

Podle Cipparoneho jsou tím také ve velké míře eliminovány spory mezi odděleními, ke kterým často dochází ve velkých firmách, kdy lidé mají často pocit, že jejich úsilí není dostatečně ohodnoceno a pak se snaží, aby jejich oddělení bylo co nejvíce vidět. Když je vlastnictví projektů jasně rozděleno, je přesně vidět, za co jste zodpovědní, a jak na tom pracujete.

Dalším bodem, který Cipparone vyzdvihuje, je soustředění. Firma SpaceX nemá sama o sobě mnoho různých zdrojů příjmu. Podle Cipparoneho v podstatě jen prodává svůj prostor na raketách a brzy také začne poskytovat internet. Díky tomu se může společnost soustředit na to, aby dominovala těmto sektorům, namísto toho, aby se její pozornost tříštila mezi příliš mnoho záměrů. Podobně se pak i jednotlivé areály soustředí na své úkoly – např. areál v jižním Texasu má jediný úkol – dostat se na Mars. Jakékoli úkony, které se netýkají této snahy, jsou zbytečné. „Jednou jsem zaslechl jednání, kde někdo řekl ‘Dostane nás to na Mars rychleji? Ne? Tak to zatím přeskočme,’“ vzpomíná Cipparone.

Startovní rampa v Boca Chica s prototypem Starship SN5 (Foto: RGV Aerial Photography)

S oběma výše zmíněnými body souvisí i upřímnost, s jakou se mezi sebou lidé ve SpaceX baví. Nebojí se, že by svým názorem mohli ranit něčí city. Zaměstnanci vědí, že pokud potřebují pomoc, musí si oni říct. Pro nikoho není ostuda o pomoc požádat, protože jedině tak se projekty mohou pohnout kupředu.

Tím, že se SpaceX zaměřuje na tyto oblasti, může si dovolit se věnovat i věcem, se kterými mají jiné společnosti problémy. Cipparone popisuje, že ve SpaceX se klade velký důraz na líbivý design produktů a  udržování pořádku v kancelářských prostorách. Přesto je pracovní prostředí zábavné a neformální. „Lidé často dělají dětinské žerty nebo diskutují o hypotetických inženýrských výzvách,“ říká Cipparone.

Kromě pracovního prostředí  a vztahů dále popisuje, jaký musí být člověk, který chce pracovat ve SpaceX. „Pokud můžu soudit, měli byste být extrémně pracovití a schopní detailně popsat technické věci, které jste dělali. Když se vás zeptají na zkušenosti, nebudou spokojení s odpovědí ‘Pracoval jsem na vodním projektu v Ekvádoru,’“ říká Cipparone a dodává, že chtějí slyšet: „Navrhl jsem betonovou plošinu pro nádrž, která měla udržet 11 000 litrů vody, takže jsem musel přijít na správnou směs cementu, vztáhnout to na rozměry nádrže a získat tak náklady na materiál. Následně jsem dohlížel na instalaci a nádrž nyní stojí na té plošině.“

Kromě toho musí být člověk příjemný. Cipparone popisuje, že za dobu svého působení ve SpaceX potkal jen velmi málo protivných lidí, protože prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell prosazuje firemní politiku „bez kreténů“ (no A-holes policy). Firma si dává záležet na tom, aby si nedržela mezi zaměstnanci lidi, kteří neumí vycházet s druhými.

V neposlední řadě je také dobré, pokud máte nějakou zajímavou schopnost nebo koníček absolutně nesouvisející s vaší prací. Podle Cipparoneho jde pravděpodobně o známku toho, že jste nadaní ve více oblastech, což může vždy přijít vhod v práci, která vás soustavně posouvá mimo vaši komfortní zónu.

Předchozí díly seriálu Jak vypadá práce ve SpaceX:

Barbora Pěchová



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
50 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
plegen

Další skvělý článek autorky, odhalující tajemství úspěchu SpaceX

Hona

Tohle je často hrozně moc potřeba …no A-holes policy

Jiří Lacina

To je jeden z hlavních důvodů proč osídlit Mars – nááádherná představa – planeta s lidmi avšak bez kreténů!

Invc

To má 3 problémy:

1) Definice podléhá módním vlivům.
2) Jak ho poznat dříve, než s ním odletíš na cestu bez návratu (a co pak s ním).
3) Abys pak nedopadl jak ve Stopařově průvodci galaxií – zbavíš se všech hygienistů telefonů a pak vymřeš na infekci, která se rozšíří nečistými telefony…

Robert

Presne tak, netreba tu ich politiku brat doslova. Myslim ze to je skor myslene ked naozaj niekto vycnieva a leze na nervy viacerim tak je uprednostnene blaho vacsiny aj ked sa moze jednat o doleziteho cloveka alebo manazera, taky vyhadzov by u vacsine firiem nepresiel.

Tomáš Hruš

“Ale jakmile bylo všechno úhledně uspořádáno a na svém místě, jakmile bylo všechno bezpečné a jisté, život ve městech běžel v normálních kolejích a pocit opuštěnosti byl otupen na minimum, přijeli ze Země rozsévači civilizace. Přijeli jen tak na výlet, na dovolenou, nakoupit upomínkové předměty, nějaký ten pohled a poznat „atmosféru”; přijeli studovat a aplikovat sociální zákonodárství; přijeli s hvězdami a odznaky a předpisy a nařízeními a přivezli s sebou alespoň kousek úředního šimla, který se v Evropě roztahoval jako cizokrajné býlí, a nechali je na Marsu bujet všude, kde se jen trochu uchytilo. Začali organizovat život a knihovny; začali poučovat a komandovat lidi, kteří přišli na Mars právě proto, aby je nikdo nepoučoval, neměl nad nimi moc a nekomandoval.”

Ray Bradbury: Marťanská kronika

plegen

Díky, tak to bohužel chodí. A proto je důležité dál zkoumat, dál vynalézat, dál tvořit, aby byrokraté neměli šanci, aby byli pozadu. 🙂

Ales

Diky za clanek! Ale ten preklad je obcas na hlavu. Jako veta:

“Cipparone popisuje, že ve SpaceX se klade velký důraz na pěkné zařízení a čistotu kanceláří.”

Ta veta nedava moc smysl pritom v originale to rekli vystizneji:

“For example, there is a real focus on making things beautiful and making sure the office space is tidy.”

Robert

Preto tam je odkaz na jeho blog, kde si mozes precitat original 🙂

Ales

Takze pokud je neco prelozeno spatne mam si precist original? Co je to za logiku?

Ja to vidim tak, ze tady si autorka nabehla stylem prekladu. Neco jako ve smysl “ja to precetla a ted vam to prevypravim”. Misto kdyby byl pojat jako preklad clanku veta od vety. Nemyslim to zle, jen na to upozornuji.

Ivo Janáček

Podle mě dobrá připomínka, za mě je ten smysl úplně někde jinde, to by se mělo opravit.

Tomáš Kratochvíl

Presne tak. Ono to vyzniva, jako by nejvetsi prioritou ve Spacex byly ciste zachody…

Robert

Ved ja to zle tiez nemyslim a nemyslim ze tento clanok je tak smrtelne dolezity aby bolo nutne vypichovat mensiu (aj ked opravnene namietnutu) chybu v preklade, vsetci sme len ludia a robime chyby, navyse ta chyba nemeni nijako obsahovo clanok. Myslel som to tak ze pokial je pre teba obsah Paulovho blogu taky dolezity, urcite nezaskodi si precitat original. Nemyslim ze Petr(elonx) produkuje taky kapital aby mu bolo vycitane ze vsetko do puntiku po kazdom nezkontrolovat a zrejme na to ani nema cas. Len tolko 🙂

Ales

Souhlasim. Ale jak jsem rekl – radeji bych ocenil preklad vetu od vety. Ted nemyslim aby nekdo sel a hned to prepsal. Ja jsem bohuzel detailista. Kazdopadne autorku nechci nejak odradit, jen at pise a preklada dal 🙂 zrovna tento typ clanku mam nejradeji. Clovek se dozvi jak to tam vlastne funguje. Kazdopadne cely tento web mam rad – najdu tu vsechno info prehledne a nemusim sledovat 1000 zdroju. Takze nejaka drobna chyba me nevytrhne a jak rikas, kdyz je odkaz na origo prectu orgio. Respektive pro me je prinosne ze se na ten blog dostanu. Coz bych bez tohoto webu nedal z casovych duvodu.

Naposledy upraveno před 10 měsíci uživatelem Ales
Robert

taktiez mam rad tento web 🙂

Barbora

Díky za upozornění. Chtěla jsem článek jen volně parafrázovat, případně vypustit věci, které mi nepřišly až tak podstatné. Máte pravdu, toto nebyla povedená formulace.

Petr Melechin

Díky za upozornění. Překlad jsem upravil.

plegen

Což není relevantní. Ten smyl je podobný a autorka se od smyslu sdělení moc neodchýlila. Není třeba hledat chyby nepodstatné, ničemu neuškodí, ale ty podstatné mohou být fatální.

plegen

Celý náš svět je rozpolcený. Patláme se v nepodstatných otázkách a odpovědích. Naše planeta se pomalu hroutí, klam vítězí nad realitou. Zpochybňována je fyzika, kterou zejména reprezentuje A. Einstein a teoretická fyzika v podání S. Hawking a jejich dalších následovníků. Zpochybňována je dokonce i realita v podobě Space X a E. Muska. Astronomové pomocí teleskopů objevují další a další exoplanety. Mnohé z nich mohou být v obyvatelné zóně. Dle zjištění, každou hvězdu ve vesmíru obíhá minimálně jedna planeta, nejspíš je jich víc. Jenom Mléčná dráha jich musí mít víc než miliardu, jenom galaxie v celém známém vesmíru budou jich asi budou mít miliarda x miliarda. Šance, že ve vesmíru neexistuje alespoň primitivní život je velmi malá, že existuje inteligentní je středně velká, nebo alespoň malá. Fermiho paradox zjevně kolabuje, zatím nemáme vyspělou vesmírnou komunikaci. Což znamená, že je dost velká. To je další argument, aby se lidstvo snažilo cestovat ke hvězdám. Protože vesmír je tady, protože existuje. Protože tady se dost obtížně žije. Můj nejžhavější kandidát je SpaceX a E.Musk.
 
Jsem možná větší vizionář než Elon Musk. Ale jedno nadto vím jistě, Vize v celé historií lidstva dokázaly měnit svět k lepšímu i přes hrůzné peripetie, a věřím tomu, že dokážou lépe poznat vesmír nejen přes dalekohledy, ale i v realitě.

Vladimír Todt

Mám k tomu poznámku ohledně ultraoptimistů, kteří očekávají, že o nás mimozemšťani musí vědět díky umělému radiovému šumu Země. Kromě jiných věcí jež nebudu rozebírat. Je si nutno si uvědomit jak dlouho je radiový přenos na Zemi používán + když vezmeme kdy dosahuje vyšších výkonů, tak to je, řekněme, 100 let, takže tento silnější šum je nyní max 100 světelných let od Země – z pohledu Galaxie hned za humny. Hned u nás.
Dále když jsme se o to zajímal, tak následovalo zjištění, že síla tohoto umělého šumu je značně přeceňována a už z oběžné dráhy Neptunu a dále je drobet problém ho běžně detekovat, pokud nemáte opravdu obří anténu. Tento šum je totiž všesměrový a není soustředěn do úzkého silného vysílaného kužele jako třeba cílené zprávy mimozemšťane v rámci CITES apod, kterých bylo jen pár.
Takže i civilizace třeba 20 světelných let daleko na naší úrovni nás přes radiový šum Země nenajde.

vlad88

Za mě, dobře, že o nás nevědí. Mohli by v nás vidět konkurenci, hrozbu nebo jen obtížný hmyz.

Tomáš Kratochvíl

Na druhou stranu nelze vyloučit, že vyspělá civilizace je schopna naše vysílání detekovat. V principu je to možné. Vůbec bych se nedivil, kdyby fungovalo nějaké Galaktické rádio s počasím, zprávami a tak, akorát to zatím neumíme naladit. O Fermiho paradoxu se dá diskutovat do nekonečna…a co člověk, to názor. Každopádně souhlasím, že lepší, když o nás nevědí.

plegen

Ano, lepší přes radiový kontakt, to by nás možná považovali za snadnou kořist. Jiné by to bylo, kdybychom jsme s tam dostali dřív, než oni k nám, což dává pro lidstvo možnost rovnoprávného, férového kontaktu, pokud to strany kontaktu nezkazí. O tom mluví Základní směrnice.

plegen

Což znamená jen tolik, že lidstvo by se mělo snažit vynalézt jiný druh vesmírné komunikace, daleko rychlejší a bez šumu. Napovím, co tak STR a OTR A. Einsteina. Nekonečná rozmanitost v nekonečných možnostech. Možná pan Prochazka by dokázal poradit. 🙂

bohyn

Zatím se nezdá, že by bylo nadohled něco lepšího, než laser. A něco rychlejšího, než světlo nám teorie relativity těžko poskytne.

plegen

A co červí díry, které A.Einstein předpověděl. Červí díra je ve fyzice hypotetický objekt umožněný schopností časoprostoru utvořit „zkratku“ přes prostor a čas, byl poprvé popsán roku 1935 společně vědci Albertem Einsteinem a Nathanem Rosenem jako tzv. „Einsteinův–Rosenův most“. Takže dále. Jestli Jupiter dokáže jeho gravitaci podstatně urychlit sondu, proč by to nedokázala černá díra s vyspělou kosmickou lodi, ale mnohem větší rychlosti. Pak stačí skočit do červí díry. Warp pohon je podobná problematika. Správný tvar určuje, že časoprostor před se natahuje a za lodi se zatahuje, letí v časoprostorové bublině. Vlastně se nepohybuje, pohybuje se časoprostorová bublina s lodi. Relativní rychlost může být až stokrát větší, než je rychlost světla. Teorie není porušená. Jasně, můžete namítat, ale z vědeckých hypotéz se už potvrdilo hodně. Vidím světlo na konci tunelu, jmenuje se E.Musk.

Laser je dobrá volba, bohužel řeší jen pozemské záležitosti.

bohyn

Problém červích děr je v tom, že nevíš kam vedou a jsou nestabilní.
Urychlení kolem černé díry je výborný nápad, ale má několik problémů. Dostat se k té černé díře, diletace času a stejně se ani nepřiblížíš rychlosti světla. Navíc to trochu koliduje s OTR a když se nechceš sám stát černou dírou, tak se k rychlosti světla přibližovat nechceš.
Warp může být řešení, ale je to spousta energie

plegen

Dobře. A co brání tomu, aby se červí díry staly stabilní? Lidstvo se nemusí zabývat sebou, aby přežilo. Stačí jen jedna událost a už se nemusí zabývat ničím. S tou černou dírou nesouhlasím. Stačí se dostat dost daleko od horizontu události, to se dá vypočítat. Dilatace času nehrozí. Není třeba se přiblížit k rychlosti světla, to vyžaduje skoro nekonečnou energii, stačí jedna desetina. Warp pohon je asi reálné řešení, ale k jeho řešení není možné spoléhat na vlády, protože už dávno to mohly řešit, ale nic neudělaly. Paradox, že?

Prochazka

Brání tomu to, že s velkou pravděpodobností vůbec neexistují. Dokud je někdo neobjeví, diskuze o jejich stabilitě jsou off-topic:-)

plegen

Další minela. Nikdo je neobjeví, pokud bude přemýšlet jako Procházka. 🙂 A s pravděpodobnosti byste měl zaacházet opatrně, rotože v kontextu nemohu pochopit vaši rigiditu, když se považujete za vzdělaného člověka. Co tak otevřít svou mysl, to nedokážete?

Prochazka

Jsem ochoten se o stabilitě, nestabilitě, barvě a nebo vůni či smradu červých či jiných děr bavit od okamžiku, kdy budou konečně objeveny. Do doby jejich objevu jsou další diskuze stejně hodnotné jako povídání o neviditelné flotile Aštara Šerana … .

Jeho přívrženci mi myslím říkali to samé: Měl byste otevřít svou mysl:-)))

plegen

Už svou mysl neotevřete, kdo ví, kde budete ležet.:)

Jiří

A já doporučuji otevřít minimálně učebnici českého jazyka.
Pokud ovšem nesoutěžíte v počtu oborů, ve kterých se hodláte ztrapnit základní neznalostí, to potom gratuluji k přidání dalšího zářezu, pane inženýre červý díro 🙂

Naposledy upraveno před 10 měsíci uživatelem Jiří
bohyn

NASA se warp pohonem zabývá

Prochazka

Boha jeho:-)
„Einsteinův–Rosenův most“ je matematický konstrukt, který prozatím nemá a ani nemusí mít svůj obraz v realitě….
Velmi zjednodušeně, toto řešení rovnic OTR může být to samé, jako imaginární kořen u kvadratické rovnice. Sice Vám to vyšlo, ale nikde kolem to opravdu nenajdete…

plegen

Opravdu, pane Prochazka. “Sice mi to vyšlo, ale nikde to opravdu nenajdu?” Co vám říká skutečnost, že fyzikové už dávno objevili, že každá částice má antičástici, že existuje hmota a antihmota. Že existuje gravitace a temná hmota a energie je proti tomu, protože jinak by celý vesmír zkolaboval, celý gravitační model. Víte, že i na druhou je -1 a že je řešením kvadratické rovnice. Popper falzifikuje, protože to je snadné, ale co lidstvu dal? S. Havking na závěr přispěl s teorii, že černé díry se vypařují, protože existují částice i antičástice. Ten proces nejspíš trvá miliardy let, ale nakonec se to stane. Koloběh života na Zemi, koloběh ve vesmíru. Chcete se z toho poučit?

Prochazka

Woww …

Ano -1 může být řešením kvadratické rovnice, ale u většiny úloh nemá tento kořen fyzikální interpretaci. Má pouze interpretaci matematickou. V reálném světě kolem nás ho prostě nenajdete. A nebo budete věřit, že ano, a celý život zasvětíte jeho marnému hledání ….
Matematika je nástroj ne obraz reality …
Nejen Hawking přišel s řadou stále neověřených hypotéz…
Hypotéza -> experiment (pozorování) -> teorie.
Matematika je schopná podat důkaz o své vlastní neexistenci…
Matematika je nástroj jako kladivo, není to božstvo…

plegen

Myslíte jako kladivo na čarodějnice? 🙂 Pak se zamyslete, protože matematika je čistá věda a vy nevíte, o čem mluvíte.Fyzika používá matematiku, bez ní by se nehnula ani o píď. Nebyly by možné lety na oběžnou dráhu Země, na Měsíc, Mars atd. Přemýšlejte, kdybych byl inkvizitor moderní doby, už byste nebyl.

Prochazka

Zajímalo by mě jestli jste si někdy STR či OTR alespoň přečetl, když o nich píšete. Zajímalo by mě, kde v STR lze nalézt nějaký náznak rychlejší komunikace než je světlo? V obou případech, pokud by informace cestovala rychleji než světlo, dochází k narušení kauzality. Jev je vně světelného kužele v Minkowskiho prostoročasu a nemůže nastat …

plegen

Jistěže lze, už jsem o tom psal nepřímo. Pokud se loď pohybuje ve warp bublině, pak může sebou vzít i komunikační signál, což je asi daleko jednodušší, než pohyb samotné lodi ve warpu.

Prochazka

Warp bublina narušuje kauzalitu, neboť umožňuje přenést informaci rychleji než světlo.

plegen

Nenarušuje. To jsem psal dříve. Mám si myslet, že jste mdlého rozumu?

Prochazka

“Zpochybňována je fyzika, kterou zejména reprezentuje…”

Svět poznáváme skrze modely, vytvořené pomocí našich smyslů ev. matematiky. Pokud lze model zpochybnit, zřejmě byl chybný. Teorii nelze dokázat, pouze vyvrátit. Doporučuji nastudovat kdo byl K. Popper…

plegen

Děláte si legraci, pane Prochazka? Vím, kdo byl K.Popper, ani se nemusím nikam dívat. Filosof montující se do politiky, psycholog, nekonečný falzifikátor. Vědě, Einsteinovým rovnicím nejspíš nerozuměl, teoretickou fyziku moderní doby nebo exoplanety ani nemohl zaregistrovat, neboť je po smrti už dávno, odhaduji to tak na 25 let. Až příště budete zpochybňovat práci S. Hawkinga, zamyslete se nad sebou. Protože proti němu jste nic a já také. Teorii lze samozřejmě dokázat a další teorie čekají na dokazování, jakmile jsou dokázaný, pak je může vyvracet jenom pan Prochazka, ale chybně, protože má svůj obskurní systém zavrhování. 🙂 Samozřejmě mohou existovat výjimky, výjimka může potvrdit pravidlo. Ale to se stává jen občas. Viz třeba váš velebený I. Newton. Ale ani jeho teorie gravitace nebyla zpochybněna, pouze upravená.

Prochazka

Ale:)
Hawkinga je předčasné oslavovat. V rámci jeho teoretických prací nebylo prozatím nic experimentálně prokázáno jako pravdivé. Možná celé jeho dílo bude nakonec uznáno jako úžasné velkolepé teoretické cvičení, které nemá oporu v realitě (vypařování černých děr aj.). Jeho práce je prozatím na úrovni strunových teoretiků, tj. 50 let soustavných výpočtů, ale dosud nebyl ani navržen experiment, který by umožňoval vyvrácení a nebo potvrzení hypotézy.

Pokud jde o Newtonovskou gravitační teorii, tak nemáte naprosto pravdu s tím, že by jí OTR nevyvracela. OTR přichází se zcela novým modelem gravitace (zakřivený časoprostor), Newtonovský pojem síly mizí. To, že dává OTR po řadě aproximací pro běžné energie stejné výsledky jako Newtonovská mechanika, bylo nutností při konstrukci rovnic OTR, s ohledem na experimentální ověření Newtonovských vzorečků již před těmi 100 lety.

Prozatím nikdo nic lepšího než Newton nevymyslel. Tedy to, co by umožňovalo smysluplné výpočty v kosmonautice a plánování letů alespoň ve sluneční soustavě, neboť analytické řešení rovnic OTR pro více jak dvě tělesa není známo a numerické pro běžné energie oproti Newtonovým vzorečkům nic nepřináší…

Naposledy upraveno před 10 měsíci uživatelem Prochazka
plegen

Ach jo, do čeho jsem se pustil. A co, pane Prochazka, pan profesor Křížek ještě žije?:)

Prochazka

Zkuste diskutovat k věci. Díky

plegen

Vždyť to bylo k věci.:)

Martin

Vďaka za zaujímavý článok 🙂

PetrV

Dobře fungují. A vovotom to je…