Kritická slova manažerů SpaceX: Blue Originu chybí motivace, OneWeb je špatná investice, Evropa je pozadu

Gwynne Shotwell, prezidentka SpaceX (Foto: Loyola Marymount University)

Prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell se před pár týdny zúčastnila konference investiční fondu Baron Fund, který v minulosti investoval 150 milionů dolarů do SpaceX. Během diskuze přišla řeč na konkurenci ve formě společností Blue Origin, OneWeb či Amazon a prezidentka SpaceX si rozhodně nebrala servítky. Gwynne se vyjádřila také k evropskému vesmírnému programu. Shodou okolností ve stejnou dobu vyšel rozhovor s Hansem Koenigsmannem ze SpaceX, který pro evropské rakety také neměl zrovna vlídná slova.

Blue Origin

SpaceX je často srovnáváno se společností Blue Origin, jelikož jde v obou případech o relativně mladé firmy s cílem zlevnit lety do vesmíru. Společnost Blue Origin založil v roce 2000 Jeff Bezos, který je díky jeho další firmě Amazon nejbohatším člověkem na světě. SpaceX je o dva roky mladší, vzniklo v roce 2002. Obě firmy byly ve svých začátcích financovány svými zakladateli, ovšem na rozdíl od SpaceX pokračuje financování Blue Origin z kapes Jeffa Bezose dodnes. Jen v letech 2017 a 2018 investoval do Blue Originu téměř 2 miliardy dolarů a letos v srpnu vyšla zpráva, že prodejem 1 milionu akcií společnosti Amazon získal dalších 1,4 miliardy, které nejspíše opět zafinancují rozvoj jeho raketové společnosti.

„Jsou tu o dva roky déle než my, každý rok dostávají miliardu dolarů, a přitom pořád nedosáhli orbitální dráhy,“ řekla na adresu Blue Originu Gwynne Shotwell. Podle jejího názoru inženýři myslí a pracují lépe, když mají plnit termíny a mají omezené zdroje. Z jejích slov také plyne, že pokud někdo dostane na svou práci 20 let, tak není nikterak motivován.

Jeff Bezos, zakladatel společností Amazon a Blue Origin, u modulu pro posádku, kterou bude vynášet suborbitální raketa New Shepard (Foto: Bloomberg)

Zkusíme nyní pro objektivitu připsat i několik neutrálních poznámek. Je pravda, že pokud se týká testování přistávání, v tomto směru jednoznačně Blue Origin předběhlo SpaceX, když jejich demonstrátory Charon a Goddard už v letech 2005 a 2006 prováděly kontrolovaná přistání. Potom však SpaceX převzalo vedení, když v roce 2008 dosáhlo orbitální dráhy. Na jeden měsíc ještě získal vlajku Blue Origin, když jeho raketa New Shepard přistála po letu nad 100 km dne 23. listopadu 2015. Ovšem poté už jednoznačně dominovalo SpaceX, které už o měsíc později dokázalo přistát s prvním stupněm orbitální rakety Falcon 9, což je výrazně obtížnější úkon.

Porovnání letových profilů raket New Shepard a Falcon 9 (Autor: zlsadesign)

Jeff Bezos mohl také dlouhou dobu soukromě financovat a stanovovat termíny svým týmům tak, jak uznal za vhodné, ovšem do budoucna už bude situace jiná. Pomiňme nyní pro jednoduchost relativně malé finance, které Blue Origin dostával od NASA od roku 2009. První vážnější tlaky na dokončení vývoje svých raket si Blue Origin vytvořil podepsáním kontraktů na vynesení telekomunikačních satelitů po roce 2020. Ovšem daleko více je v tomhle směru zavazující podepsaná smlouva na dodávku motorů pro raketu Vulcan společnosti United Launch Alliance. A kontraktem nejdůležitějším, který rozhodně tlačí na Blue Origin nejvíce, je jejich přihláška do armádního výběru raketového nosiče pro léta 2020–2025 a s tím související 500milionová smlouva na vývoj rakety New Glenn. Ať už tedy má či nemá Gwynne pravdu, jedna věc je jistá, Blue Origin by měl co nejdříve dosáhnout orbitální dráhy. Jinak jejich velice zajímavé plány zůstanou jen na papíře.

Starlink a konkurence

Ve svém rozhovoru s Ronem Baronem se Gwynne rovněž vyjádřila k chystané konstelaci Starlink, protože se v tomto směru v nedávné době objevilo na internetu několik zajímavých hypotéz týkajících se cen vynášených satelitů. Investiční banka Morgan Stanley v nedávném článku odhadovala, že cena jednoho satelitu Starlink je přibližně 1 milion dolarů a start SpaceX vyjde na 50 milionů. Vynesení konstelace o počtu 30 000 satelitů by tak znamenalo investici ve výši přibližně 60 miliard dolarů. K tomuto názoru se Gwynne vyjádřila velice jednoduše a to slovy, že tyto odhady jsou „úúúúúúúúplně mimo“.

Do tématu satelitních konstelací patří i její další výroky. O připravované megakonstelaci Amazonu prohlásila, že projekt Kuiper je oproti Starlinku o několik let pozadu. Další své poznámky pak adresovala i ostatním operátorům budoucích konstelací, mezi které patří například OneWeb (882–1980 satelitů), Telesat (117–512), Iridium NEXT (66) či SES O3b mPower (7). „Ostatní operátoři si kupují vynášky svých satelitů na raketách, které jsou daleko dražší než ty naše a přitom cena startu tvoří podstatnou část nákladů pro vynášku.“

Konstelace O3b mPOWER společnosti SES (Zdroj: SES)

Podívejme se na celou situaci nyní věcně. Většina těchto operátorů si pro vynášku zvolila jiné rakety než Falcon 9. Společnost OneWeb hodlá zatím při vynáškách spoléhat na ruskou raketu Sojuz ve službách Arianespace, satelity projektu Kuiper bude do vesmíru nejspíš vynášet raketa New Glenn a na stejnou raketu se hodlá spolehnout Telesat. Konstelaci Iridium NEXT už kompletně vynesl Falcon 9 a 7 satelitů pro budoucí konstelaci O3b na střední oběžné dráze budou rovněž zajišťovat rakety SpaceX. Rakety Sojuz, které vynáší satelity OneWeb, stojí 80 milionů dolarů a vynesou přitom jen 8 200 kg na LEO. Naproti tomu Falcon 9 Block 5 unese na LEO 22 800 kg při ceně 62 milionů.

Umělecká představa vynášení satelitů společnosti OneWeb raketou Ariane 6, na kterou hodlá v budoucnu OneWeb spoléhat (Zdroj: OneWeb)

Ve svých poznámkách se potom Gwynne zaměřila přímo na firmu OneWeb a srovnání se SpaceX. Satelity Starlinku prý nabízejí daleko vyšší přenosovou kapacitu a Gwynne doslovně uvedla, že jsou sedmnáctkrát rychlejší. Pokračovala však velmi ostře i nadále. „Pokud uvažujete o investici do konstelace OneWeb, radím vám, abyste tak nečinili. Ošálili pár lidí, kteří budou v nejbližší době velice zklamaní.“

Jelikož v tomto bodě je nutno přiznat, že jako diváci nemáme přístup k řadě interních informací, nedovolíme si tento výrok nijak komentovat. Můžeme jen odkázat na nedávný článek na téma počátku rivality obou firem. Již tehdy jsme zmiňovali, že se vzájemné vztahy obou společností nelepší a jak je vidno, platí to i nadále.

Evropská Arianespace

Poslední své výroky před investory SpaceX směřovala Gwynne Shotwell na evropskou kosmickou agenturu ESA a na společnost Arianespace. Podle ní je evropský vesmírný program do značné míry programem, který udržuje technology a inženýry zaměstnané. „Pokud totiž dokážete znovupoužít svou raketu, nepotřebujete zaměstnávat velké množství lidí, aby stavěli novou.“ Něco podobného loni řekl také Alain Charmeau z Ariane Group. Gwynne to srovnala se SpaceX, které bylo od začátku soukromě financované. Podle ní to nabízí jednoznačnou výhodu, jelikož můžete postupovat kupředu, jak rychle chcete, a přitom se dokážete snadněji vyrovnat s občasným selháním.

Dr. Hans Koenigsmann ze SpaceX při přednášce v roce 2017 (Foto: NASA)

Ke kritice evropských raket se připojil i viceprezident SpaceX Hans Koenigsmann v rozhovoru pro německý magazín Handelsblatt. Podle tohoto rodilého Němce vypadá evropský vesmírný program z vnější perspektivy zastaralý a pomalý. Uznal, že technický rozvoj je rizikový, ale dodal, že kdo neriskuje, ten nikdy nevyhraje. Vývoj raket na jedno použití je podle něj srovnatelný s tím, jako kdyby v dnešní době někdo vyvíjel analogový telefon. Hans Koenigsmann prý již dříve apeloval na vedení Arianespace, aby se dalo na cestu znovupoužitelnosti, ale nikam to nevedlo, a tak nyní změnil strategii. Když totiž řekne, že by se mělo s raketami Ariane pokračovat stejně jako doposud, donutí to prý více lidí k zamyšlení.

Na otázku redaktora na téma mezinárodní soutěže v dobývání vesmíru pak Hans uvedl, že USA jsou jednoznačně napřed a na druhé místo pak řadí Čínu. I tak však USA podle něj nesmí usnout na vavřínech a musí neustále inovovat. Už jen totiž fakt, že Čína provedla první přistání na odvrácené straně Měsíce, vyvolal v Americe velký rozruch. Pokroky čínského vesmírného programu mimochodem obdivuje také Elon Musk.

Evropa podle Koenigsmanna řadu let dominovala na trhu vynášení komerčních satelitů, ale před několika lety musela vůdčí místo na tomto trhu přenechat SpaceX. Firma Elona Muska podle Hanse tento podíl na trhu vyhrála díky svým nízkým cenám, vysoké spolehlivosti a znovupoužitelnosti svých raket. Jak současná Ariane 5, tak vyvíjená Ariane 6 jsou rakety na jedno použití.

Je sice pravda, že Evropa donedávna kroky na poli znovupoužitelnosti poněkud podceňovala, ale přesto lze říct, že se i v tomto směru o vlastní projekty pokouší. Pokud by vás zajímaly podrobnější informace, nedávno u nás vyšel na toto téma článek v rámci nepravidelného seriálu Karla Zvoníka.

Ač další část rozhovoru s Hansem Koenigsmannem nepatří úplně do našeho článku, zdá se mi vhodné ji na závěr článku zmínit. Dle svých vlastních slov totiž vyjádřil kdysi názor, že je už příliš starý na to, vydat se na palubě kosmické lodi směrem na Mars. Nyní ale svůj názor změnil. Je mu sice už 56 let, ale pokud si SpaceX pospíší s vývojem své rakety, možná to prý ještě jednoho krásného dne zažije.

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
67 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře