Společnost SpaceX má za sebou další úspěšnou misi své nosné rakety z rodiny Falcon. Je neuvěřitelné, jak často poslední dobou čteme tuto prostou zprávu. Vzhledem k počtu a kadenci letošních startů SpaceX je logické, že to s sebou často přináší i nové rekordy, kterými firma překračuje své předchozí výkony. A právě na ty nejzajímavější rekordy a dosažené mety z poslední doby se dnes podíváme. V žádném případě si ale tento článek neklade za cíl zmínit úplně všechny výkony, navíc se domnívám, že jen pár dní po vydání tohoto článku už bude jeho obsah zastaralý, neboť SpaceX zase zlomí nějaký další rekord.

Kalendář, který stojí na mém stole, mi říká, že máme dnes 11. června. Za uplynulých zhruba 5 měsíců letošního roku uskutečnila firma SpaceX celkem 38 úspěšných startů. Z toho 36krát jsme sledovali raketu Falcon 9 a zbylé dva starty pak má na svědomí silnější varianta Falcon Heavy. Ač ještě ani neskončila první polovina letošního roku, již teď se jedná o rekordní zápis v počtu startů v jednom pololetí, který se do konce měsíce dozajista ještě navýší. Ptáte-li se, kolik byl předchozí nejlepší výkon, šlo o 34 startů, které se odehrály v druhé polovině loňského roku. Tímto tempem dokázala firma v loňském roce pokořit cíl stanovený Elonem Muskem, který činil 60 startů za celých 12 měsíců. Letošní cíl SpaceX je nepoměrně náročnější, Elonem stanovená laťka zní rovnou 100 startů. Je toto číslo v silách SpaceX? Prostá matematika nám prozradí, že prozatím nikoliv. Aby tento cíl byl splnitelný, musely by rakety létat s kadencí jednoho startu za 3,65 dne. Avšak firma doposud zvládla tempo „pouze“ 4,1 dne. Například loni ale byla kadence startů vyšší v druhé polovině roku než v té první, tak pokud k tomu dojde i letos, možná SpaceX ještě má šanci oné stovky startů dosáhnout, nebo se jí alespoň přiblížit.

Start mise USSF-67 (Foto: SpaceX)

Nicméně SpaceX rozhodně dělá, co může. Jen za letošní květen firma uskutečnila celkem devět orbitálních startů, což je nový rekord pro jeden kalendářní měsíc. Jedná se o naprosto fantastické tempo. Ještě v listopadu 2020 jsme přitom jásali, když firma stihla odstartovat celkem čtyřikrát. Netrvalo ale dlouho a tento počet startů se stal takřka standardem. Měsíční kadence se také zvyšovala pomalu, až v prosinci 2021 jsme se dočkali pěti startů. Na další překročení této hodnoty jsme pak čekali kratší dobu, jelikož v dubnu 2022 jsme tu měli číslo šest, v prosinci 2022 firma poprvé uskutečnila startů sedm a letos v březnu jsme tu měli dnes již překonaný rekord osmi úspěšných misí během jediného měsíce. Podaří se firmě v letošním roce dosáhnout dvouciferné hodnoty? Kdo ví, pokud ale firma bude chtít dosáhnout Elonem stanovené hranice, bude muset současné tempo minimálně udržet.

Start mise Starlink 2-6 (Foto: SpaceX)

Aby šlo dosáhnout tak vysokého startovního tempa, musí SpaceX zvyšovat i frekvenci využívání svých startovních ramp. Jednoznačně největší podíl na tomto startovním tempu má floridská rampa SLC-40, jen z ní se uskutečnilo celkem 20 startů z celkového počtu 38. Poměrně překvapivě je pak na druhém místě Vandenbergova základna na západním pobřeží USA, odkud SpaceX startuje na dráhy s vysokým sklonem. Tamní základna SLC-4E podpořila letošní startovní tempo 11 starty. Kde naopak SpaceX má jednoznačné rezervy, tak to je Kennedyho vesmírné středisko a rampa LC-39A. Tento startovní komplex je primárně určen k letům Dragonu také startům rakety Falcon Heavy. Oba tyto stroje obvykle vyžadují delší předstartovní přípravy a další čas navíc zabere úprava konfigurace rampy z Falconu 9 na Falcon Heavy a zpět. Kvůli tomu se letos z rampy LC-39A uskutečnilo zatím jen 7 startů.

Falcon 9 na rampě SLC-40 před misí GPSIII-SV06 (Foto: SpaceX)

Vraťme se ale k rekordnímu tempu startů z jednotlivých ramp. Květnové mise Starlink 5-9 a Starlink 6-3 startovaly z rampy SLC-40 a přepsaly rekordní zápis v kategorii nejkratší doby mezi dvěma starty z jedné rampy SpaceX. Předchozí rekord 5 dní a 3 hodiny se podařilo zkrátit o dvě hodiny. Podobně se dařilo i kalifornské rampě SLC-4E, která si poslední dva měsíce udržuje startovní tempo tří misí měsíčně a první dva květnové starty, tedy mise Starlink 2-9 a Iridium-9 / OneWeb F19 znamenaly zkrácení doby znovupoužití této rampy z více než 11 dnů na 9 dní a 17 hodin. Mimochodem, pokud by si rampy SLC-40 a SLC-4E udržely své tempo startů i ve zbytku roku, patrně by se podařilo dosáhnout Elonova cíle 100 misí.

Falcon 9 na rampě před misí SDA Tranche 0 L1 (Foto: SpaceX)

Podmínkou vysokého startovního tempa je i dostatek raketových dílů. O znovupoužitelnosti prvních stupňů jste na stránkách našeho serveru mohli číst již mnoho, proto jen v krátkosti zmíním, že do dnešního dne použilo SpaceX již letěný první stupeň při celkem 167 startech. Druhý stupeň je vždy vyráběn nový, proto se jím nebudeme v našem povídání vůbec zabývat a přejdeme přímo k znovupoužívání aerodynamických krytů. Je to poměrně tajuplná oblast, protože na rozdíl od prvních stupňů, na kterých jsou nastříkána sériová čísla, v případě krytů jsme v otázce statistik znovupoužitelnosti odkázáni primárně na prohlášení SpaceX.

Firma však dosahuje i v této oblasti zajímavých prvenství. Během letošního startu Falconu Heavy v rámci mise Viasat-3 Americas, která proběhla 1. května, bylo oznámeno, že šlo o 100. misi s již použitým aerodynamickým krytem. Navíc díky náročnému letovému profilu a zahození všech raketových stupňů, byl při této misi zachráněn aerodynamický kryt, který dosáhl dosud nejvyšší rychlosti a při návratu do atmosféry (viz video níže) byl vystaven dosud nejvyšší úrovni zahřívání. Zároveň musel být tento kryt vyloven z dosud největší vzdálenosti od místa startu. A pokud by vás zajímalo, jak často létají rakety Falcon 9 a Heavy s použitými kryty, možná vás překvapí, že více než 90 % letošních misí mělo již použité kryty, přičemž některé konkrétní kusy už mají za sebou celkem devět startů.

Fairing reentry on the ViaSat-3 mission was the hottest and fastest we've ever attempted. The fairings re-entered the atmosphere greater than 15x the speed of sound, creating a large trail of plasma in its wake pic.twitter.com/VgdlH6r3yR

— SpaceX (@SpaceX) May 2, 2023

Nyní se podíváme na další milníky, kterých se firmě v letošním roce podařilo dosáhnout. Za zmínku rozhodně stojí mise Ax-2, při které SpaceX poprvé ve své historii misí Crew Dragonu s lidskou posádkou dokázalo přistát s prvním stupněm Falconu 9 na pevnině. Tento výkon byl umožněn úpravou motorů Merlin 1D na prvním stupni rakety a dalšími optimalizacemi. Toto téma jsme podrobněji rozebírali v nedávném článku. Při misi Ax-2 také proběhlo dosud nejrychlejší zadokování k ISS (počítáno jako od startu po připojení ke stanici). Tentokrát cesta zabrala jen 15 hodin a 35 minut.

Crew Dragon Freedom na rampě před misí Ax-2 (Foto: SpaceX)

Zajímavých výkonů dosáhly i kosmické lodi Dragon. Během startu mise CRS-28 bylo oficiálními komentátory oznámeno, že od roku 2012, kdy začalo SpaceX dopravovat na ISS zásoby a posádku, bylo k této orbitální stanici a zpět dopraveno více než 127 tun nákladu a lidí. Před nedávnem jsme navíc oslavili 3. výročí mise DM-2, což byl první start SpaceX s astronauty. Od té doby už stihla firma vypravit do vesmíru celkem 10 pilotovaných misí, při kterých oběžnou dráhu navštívilo 38 astronautů.

Astronauté Bob Behnken a Doug Hurley v květnu 2020 před misí DM-2 (Foto: SpaceX)

Lodě Dragon za sebou nemají dlouhou historii, koneckonců, první funkční Dragon odstartoval v roce 2010, pilotovaný Crew Dragon v květnu 2020 a nákladní Dragon druhé generace v prosinci 2020. Přesto Dragony už stihly překonat americké raketoplány ve dvou různých statistikách. První rekord se odehrál v kategorii počtu návštěv kosmické stanice ISS – lodě Dragon mají po misi CRS-28 za sebou již 38. přílet. Druhý rekord poté zvládly již samotné lodě Dragon druhé generace, tedy nákladní Dragon 2 a pilotovaný Crew Dragon, které za poslední 4 roky a 3 měsíce strávily u ISS již více než 1324 dní. A mimochodem, od startu mise Crew-1 v listopadu 2020 až do dnešních dnů se vyskytly pouze dva dny, kdy na oběžné dráze nebyla přítomna žádná loď Dragon druhé generace.

Crew Dragon Freedom přilétá k ISS během mise Ax-2 (Foto: NASA)

Dlouho jsem přemýšlel, jak tento článek uzavřít, až mě napadlo podívat se, jak se toto zběsilé startovní tempo SpaceX projevuje v celkových historických statistikách různých raketových nosičů. Na tomto místě je totiž dobré říct, že do dnešních dnů uskutečnilo SpaceX celkem 236 startů raket Falcon 9 a Falcon Heavy (navíc se aktuálně můžou chlubit úctyhodnou šňůrou 208 startů bez nehody a 124 úspěšnými přistáními prvního stupně v řadě). Vysoký počet startů zařazuje tyto nosiče na čtvrté místo historických tabulek. Bezkonkurenční první místo drží různé deriváty Koroljovovy rakety R7, dnes známé jako Sojuz, které uskutečnily celkem 1970 startů do vesmíru. Druhé místo zuby nehty drží ruský Proton s 429 starty, ale tomu na záda dýchají čínské rakety CZ-2 až 4 s celkem 422 pokusy o dosažení oběžné dráhy. Pokud jde o pronásledovatele raket Falcon, tam žádné nebezpečí akutně nehrozí. O více než 100 startů jsou pozadu rakety Ariane 5 a Atlas V, které navíc svou bohatou kariéru v brzké době zakončí a budou nahrazeny modernějšími raketami. Nosiče SpaceX jsou tedy ve velmi dobré společnosti a díky vynáškám systému Starlink navíc není vyloučeno, že by se SpaceX mohlo během několika let prodrat i na medailovou příčku. První místo je však zatím nedosažitelné pro všechny. Inu, raketa, která léta do vesmíru od roku 1957, má prostě historický náskok.

Start mise Ax-2 (Foto: SpaceX)

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

• About
• Latest Posts

Jiří Hadač

Kdysi dávno chemik, od roku 2018 redaktor popularizačního webu ElonX, kterému už v dětství učarovala kosmonautika a to natolik, že o ní začal pravidelně informovat. Jeho nejoblíbenější mise SpaceX je Falcon Heavy Demo.

Podpořte projekt ElonX

Latest posts by Jiří Hadač (see all)

• Připojení k internetu přes Starlink už využívá čtvrtina lodí, často v kombinaci s dalším poskytovatelem - 15. 7. 2024
• Nové zakázky SpaceX: Teleskop COSI, arabské družice Yahsat, kontroverzní evropská mise MTG-S1, a další - 13. 7. 2024
• Proč se NASA rozhodla deorbitovat stanici ISS? Nebylo by lepší dát ji do muzea nebo ji jen přesunout výš? - 6. 7. 2024

Nahlásit chybu / Navrhnout zlepšení

• Issue: *
  Chybná informace Nefunkční odkaz Překlep Návrh na zlepšení Tip na článek Ostatní
• Your Name: *
  
• Your Email: *
  

• Details: *
  

Odeslat hlášení