SpaceX se při spolupráci s NASA muselo vypořádat s odlišnou firemní kulturou, ale nakonec umlčelo kritiky

Miliony lidí v květnu napjatě sledovaly dva veterány z NASA, Roberta Behnkena a Douglase Hurleyho, jak nasedají do kabiny kosmické lodi Crew Dragon od SpaceX a vyrážejí rychlostí 27 000 kilometrů za hodinu k Mezinárodní vesmírné stanici. Bylo to poprvé od roku 2011, co astronauti NASA odstartovali z amerického území, a také úplně poprvé, co kosmická loď soukromé společnosti dopravila lidi na oběžnou dráhu Země.

Na začátku srpna se oba astronauti v pořádku vrátili domů a zaměstnanci NASA a SpaceX tak mohli slavit svůj společný úspěch. Tato chvíle solidarity přišla ale podle současných i bývalých zaměstnanců obou organizací až po letech bojů, politikaření a vzájemné nedůvěry.

Přistání Crew Dragonu po návratu z mise DM-2 v srpnu 2020 (Foto: NASA)

Elon Musk, který vydělal miliony jako spoluzakladatel PayPal, založil SpaceX s cílem poslat lidi žít na Marsu: „Myslím, že to, co právě sledujeme, je úsvit nové éry průzkumu vesmíru, který povedou soukromé společnosti stejnou měrou jako vláda, ne-li větší,“ řekl Musk v rozhovoru pro stanici CNN v roce 2004.

Když začínající společnost začala později spolupracovat s NASA, měla jen pár desítek inženýrů a byla známá hlavně Muskovými silnými slovy a výbuchy svých prvních prototypů raket. Pro NASA, která se poučila z tragédií, které stály mnoho astronautů život, bylo SpaceX příliš unáhlené a lehkomyslné. Převážně si o nich mysleli, že to jsou „kovbojové; jsou nebezpeční; někoho zabijí,“ říká bývalý astronaut NASA Garrett Reisman, veterán dvou misí raketoplánu, který začal pracovat ve SpaceX v roce 2011 jako vedoucí inženýr a podílel se na vývoji Crew Dragon. V současnosti je Reisman profesorem na Univerzitě v Jižní Kalifornii a pracuje jako konzultant SpaceX.

Garrett Reisman (Foto: SpaceX)

I poté, co SpaceX prokázala své schopnosti a NASA s ní uzavřela smlouvy v hodnotě několika miliard dolarů, v zákulisí stále vládlo napětí mezi odlišnými kulturami. NASA opakovaně naznačovala, že více důvěruje svému druhému partnerovi, společnosti Boeing, která vyvíjela Starliner, vesmírnou loď konkurující Crew Dragonu od SpaceX.

Ještě v roce 2016 NASA plánovala svůj rozvrh s předpokladem, že Starliner se na startovací rampu dostane dříve než Crew Dragon. A ještě loni v září se šéf NASA a Elon Musk veřejně dohadovali o tom, zda se SpaceX dostatečně věnuje vývoji pilotované lodi.

Ale s novým rokem se pořadí závodu mezi Boeingem a SpaceX změnilo. U testovacího letu Starlineru v prosinci 2019 došlo k několika přešlapům a představitelům NASA a Boeingu nezbylo než se dohadovat, kde se stala chyba. Krátce nato splnil Crew Dragon své poslední testovací milníky a uprostřed pandemie se rychle připravil na korunovaci úspěšným startem.

Představitelé NASA v srpnu přiznali, že SpaceX a jejich netradiční metody sledovali mnohem přísněji, zatímco problémy se Starlinerem jejich dohledu mezitím unikly. „Vidět NASA veřejně vystoupit a říct, ‘Měli jsme SpaceX víc věřit’ – kdybyste mi tuhle scénu přehráli před osmi lety, byl bych v šoku,“ říká Reisman. „Bylo by to pro mě prostě sci-fi.“

Lodě SpaceX Crew Dragon a Boeing Starliner (Autor: Michael Stillwell)

V roce 2005 NASA věděla, že program raketoplánů se blíží ke svému konci a že agentura se začne zaměřovat na nový program vesmírných letů s lidskou posádkou s cílem splnit plán tehdejšího prezidenta George W. Bushe na navrácení člověka na Měsíc v roce 2020. Agentura nicméně i nadále potřebovala zásobovat Mezinárodní vesmírnou stanici, laboratoř na oběžné dráze za 100 miliard dolarů. Malá část zaměstnanců NASA přišla s radikálním nápadem: Namísto toho, aby NASA dělala většinu práce, možná by mohla požádat firmy v soukromém sektoru, aby pro ni novou vesmírnou loď vyvinuly. Pokud by se ukázalo, že tato loď je schopná dovážet náklad na ISS, pak by možná bylo možné nechat soukromé společnosti vyvinout i loď pro posádku.

„Myslím, že se na ně ostatní v NASA dívali jako na pár bláznů,“ vzpomíná Marc Timm, jeden z vrcholových manažerů v NASA, který byl do komerčního programu (později označovaného COTS) zapojen. „Zůstali jsme na to tak nějak sami, což si myslím, že byla jedna z věcí, která nám umožnila úspěch.“

Když bylo SpaceX v roce 2006 vybráno do programu Komerčních služeb pro dopravu na orbitu (COTS), jednalo se o čtyři roky starou společnost s méně než 100 zaměstnanci, převážně mladými inženýry, kteří se pokoušeli odpalovat levné rakety z malého ostrůvku Omelek asi 3 700 km západně od Havaje. A jedna z nich už jim vybuchla. Obvyklým názorem v té době bylo, že vesmírná technologie je nejspíš příliš složitá a drahá pro soukromý sektor, a že se excentrický ředitel SpaceX Elon Musk nejspíš zařadí do dlouhého seznamu boháčů, kteří vyhodili své jmění za něco nemožného.

Falcon 1 na rampě na atolu Kwajalein (Foto: SpaceX)

„Od začátku jsme v tom byli sami, takže jsme si zvykli být soběstační,“ popsal to později Tim Buzza, bývalý viceprezident SpaceX a jeden z prvních zaměstnanců firmy. „Myslím, že jedna z věcí, kterou jsme se museli naučit, bylo přijmout pomoc zvenčí.“

Během své historie NASA často pracovala s externími dodavateli na návrhu, vývoji, stavbě i testování nových vesmírných lodí. Boeing a jeho přidružené společnosti například spolupracovali spolu s NASA na každém vesmírném programu už od programu Mercury, který začal v 50. letech. Ale program COTS byl začátkem úplně nové kapitoly. NASA poskytla své zkušenosti a dohled, ale společnosti dostaly smlouvy na pevně danou částku. Pokud by se náklady vyšplhaly výše, společnost by musela najít více peněz jinde, nebo najít jiné řešení problému.

SpaceX nakonec při stavbě prvního Dragonu, tedy lodě navržené pouze pro převoz nákladu, utratila nejen 475 milionů dolarů poskytnutých NASA, ale také 545 milionů dolarů ze svých vlastních zdrojů. V rámci šetření nákladů chtěla SpaceX vynechat některé pozemní testy. Namísto standardního umístění lodě do několika testovacích komor chtěla společnost zariskovat a poslat Dragon rovnou na startovací rampu.

„První let by posloužil namísto těchto velkých systémových testů,“ řekla prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell v roce 2013. „Největším problémem podle mě bylo, že jsme museli NASA s každým krokem znovu přesvědčovat, že přestože to budeme dělat hodně odlišně, uděláme to dobře.“

Falcon 9 s lodí Dragon během vývozu na rampu před misí COTS-2 v roce 2012 (Foto: SpaceX)

Shotwell také zmínila, že inženýři SpaceX používali C++, moderní programovací jazyk oblíbený v Silicon Valley, zatímco NASA byla zvyklá pracovat se svými vlastními jazyky, specifickými pro vesmírný průmysl, např. HAL/S. Obě strany si nakonec musely zvyknout na dlouhé, „bolestivé“ schůze, kde se snažili si navzájem porozumět. NASA preferovala pomalý, metodický přístup a detailní dokumentaci, kterou se proces organizoval. Strategií SpaceX naopak bylo rychle se posouvat a neustále věci měnit.

Ale ne všichni v NASA z toho byli znechucení. „To, co by NASA trvalo rok, oni zvládli za měsíc,“ řekl Reisman, bývalý astronaut NASA, pro stanici CNN. Sledoval postup společnosti, zatímco se připravoval na svou druhou misi v raketoplánu. „Byli jsme prostě ohromení.“ Poté, co se Reisman vrátil ze své mise STS-132, odešel z NASA a začal pracovat ve SpaceX.

O rok později, v roce 2012, se první nákladní loď Dragon od SpaceX, vynesená na nové raketě Falcon 9, bezpečně připojila k Mezinárodní vesmírné stanici.

Loď Dragon, poprvé připojená k ISS během mise COTS-2 v roce 2012 (Foto: NASA)

Už nebylo možné SpaceX ignorovat. A úspěch lodě Dragon, která dodnes létá rutinní mise s nákladem na ISS, umožnil prosadit plán komercializace letů v NASA, který by umožnil SpaceX a dalším soukromým společnostem převzít i přepravu astronautů.

Po nástupu prezidenta Baracka Obamy do funkce jeho vláda požádala Kongres o schválení nového programu nazývaného Commercial Crew, který by byl navržen na základě programu COTS, ale zaměřil by se na vývoj kosmické lodě pro lidskou posádku. Obamova vláda také v roce 2010 navrhla zrušení Bushova programu na přistání na Měsíci. Tato myšlenka nicméně nevyhovovala vedení kosmického průmyslu nebo některým z hlavních financujících NASA na Capitol Hillu. Republikánský senátor Richard Shelby z Alabamy, v jehož státě sídlí jedno z velkých zařízení NASA, nazval návrh „pochodem smrti“ pro ambice kosmických letů s lidskou posádkou pro NASA a pokusem „uspokojovat sny raketových modelářů“.

Republikáni chtěli také znovu oživit Bushův program pro přistání na Měsíci a obří raketu a kosmickou loď, kterou měla NASA vyvinout pro tuto misi, takže nakonec byl uzavřen kompromis: Lunární program byl oživen a Kongres schválil financování Commercial Crew.

Raketa Space Launch System s lodí Orion (Zdroj: NASA)

Ale kritici SpaceX se stále zaměřovali jen na jeho selhání. Společnost chtěla vymyslet způsob, jak po startu zachránit raketové nosiče v naději, že tím ušetří nějaké peníze, jenže nosiče při pokusech neustále vybuchovaly. V červnu 2015, jenom pár měsíců potom, co SpaceX získalo svou první smlouvu v programu Commercial Crew, jedna z jejich raket spolu s lodí Dragon explodovala cestou na ISS, čímž se zničily skoro dvě tuny experimentů a zásob. A ke konci roku 2016 explodovala další raketa SpaceX, tentokrát přímo na startovací rampě, a zničila tak satelit za stovky milionů dolarů.

Nicméně, SpaceX mezitím nasbíralo i mnoho úspěchů. Firma nakonec zvládla přistávat s prvními stupni a začala je opakovaně přesně navádět na přistávací plošiny na zemi i na moři. Zvládla desítky bezchybných misí na raketách, které stály asi třetinu toho, co rakety od jiných amerických společností. A v roce 2018 úspěšně odstartovala s největší provozovanou raketou na světě, známou pod názvem Falcon Heavy.

Start prvního Falconu Heavy (Foto: SpaceX)

Mnoho inženýrů v NASA začalo společnost a její neortodoxní postupy respektovat. „Rád přiznávám zásluhy těm pár lidem, kteří se odvážili zariskovat,“ řekl v rozhovoru pro kanál CNN Business Garrett Reisman.

Ale SpaceX nikdy svým kritikům nepřestalo dodávat nová témata k hovoru. Elon Musk, hlavní inženýr společnosti a veřejná tvář, přitahoval prakticky neustále řadu kontroverzí: kouřil marihuanu během podcastového rozhovoru, dostal se do konfliktu s federálními regulátory kvůli zveřejnění zavádějících tweetů o jeho firmě Tesla, a na Twitteru také útočil na své kritiky. A to vše bylo jen v roce 2018.

Administrátor NASA Jim Bridenstine v září 2019 veřejně vyjádřil svou nespokojenost s Muskem, jelikož Crew Dragon byl oproti plánu mnoho měsíců opožděn a jedna z lodí vybuchla během testování, zatímco Musk v Texasu uspořádal bombastickou akci pro novináře o konceptu rakety pro lety na Mars. Bridenstine ve svém tweetu směřovaném na SpaceX uvedl, že očekává stejné nadšení také u plánů firmy dovézt astronauty NASA na ISS, a dodal, že „je čas splnit sliby“. Musk zareagoval v rozhovoru s CNN, přičemž si rýpnul do rakety NASA pro let na Měsíc, která měla rovněž obrovské zpoždění a výrazně přesáhla rozpočet. Výměna názorů skončila společnou tiskovou konferencí, kde spolu veřejně zakopali válečnou sekeru.

Administrátor NASA Jim Bridenstine si podává ruku s Elonem Muskem před vyráběným Crew Dragonem v Hawthorne v říjnu 2019 (Foto: CNN)

Ale v zákulisí inženýři NASA a SpaceX mezitím už dokončovali úpravy návrhu lodě Crew Dragon a připravovali se dát lodi finální „zelenou“. Toto finální schválení záviselo z velké míry na Kathy Luedersové, vedoucí programu Commercial Crew.

V květnu, jen pár dní předtím, než odstartovala historická mise SpaceX s posádkou, vzpomínala na evoluci Boeingu, věrného partnera NASA, který tou dobou prováděl zdlouhavé kontroly svého nezdařeného testovacího letu, a SpaceX, outsidera, o kterém si někteří mysleli, že to nikdy nedokáže.

„Říkám lidem, že jednou se o těchto firmách budou dělat studie na Harvardu,“ řekla Luedersová, která má sama tituly z podnikové ekonomiky a inženýrství, v rozhovoru pro CNN. „Myslím, že tento program u obou společností urychlil jejich dospívání.“ Boeing se musel naučit pracovat v rámci kosmického programu, který, když došly peníze, žádné další neposlal. A SpaceX muselo vyrůst ze své fáze „Skunkworks“, čímž Luedersová odkazuje na interní divizi firmy Lockheeda Martin pro experimentální prototypy.

Z pohledu SpaceX „to nejhorší, co by se mohlo stát, by bylo stát se největší společností v kosmickém průmyslu“, řekla Luedersová. „Chtějí být na špici, a to je někdy těžké, když máte vládu jako zákazníka.“

Přeloženo z článku CNN.

Barbora Pěchová



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
100 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře