Starship SN11 je připravená na testovací let, následně začnou přípravy na červencový orbitální start

Prototyp Starship SN11 aktuálně dokončil pozemní zkoušky a loď je připravena na svůj testovací let do výšky 10 kilometrů. Elon Musk zároveň potvrdil velmi agresivní časový plán pro orbitální testování Starship a Super Heavy. První let na oběžnou dráhu má proběhnout už v létě! Co všechno je potřeba do té doby připravit?

SN11 je další v řadě prototypů kosmické lodi Starship, která má v budoucnu umožnit levné lety do vesmíru. Předchozí prototyp SN8 v prosinci 2020 provedl testovací let do výšky 12 km, který splnil většinu vytyčených cílů, ale přistání se nakonec nezdařilo. Následující prototyp SN9 vzlétl začátkem února do výšky 10 km, ale také se mu nepodařilo přistát. Prototyp SN10 odstartoval do stejné výšky na začátku března a i když přistál v jednom kuse, pár minut poté explodoval. SpaceX je však zase o kus blíže úspěšnému splnění všech cílů testovacího letu.

Starship SN9 a SN10 (vpravo) na rampě (Foto: SpaceX)

SN11 je nejnovější dokončený prototyp Starship, který se od svých předchůdců nejspíš liší jen minimálně. Starship má 50 metrů na výšku, 9 metrů v průměru a suchou hmotnost přes 100 tun. Prototyp pohání tři motory Raptor spalující směs metanu a kyslíku. Starship je však jen druhý stupeň větší orbitální rakety, kterou bude tvořit navíc ještě 70 metrů vysoký nosič Super Heavy s až 28 Raptory. První vyrobený díl SN11 byl v Boca Chica spatřen 10. září 2020 a nádrže byly zkompletovány na konci prosince. Aerodynamická špička byla připojena k nádržím 7. února 2021 a během následujících dvou týdnů byly nainstalovány také obě ocasní klapky. Starship SN11 pak byla 8. března převezena na rampu s již nainstalovanými třemi Raptory.

Starship SN11 na startovní rampě v březnu 2021 (Foto: Jack Beyer)

Tlaková zkouška s plynným dusíkem proběhla 10. března a test s kryogenním dusíkem pak 12. března. Dne 15. března byl proveden pokus o statický zážeh, ale byl předčasně přerušen kvůli blíže neurčenému problému. Opravný statický zážeh v plné délce byl proveden 22. března ve 14:56 SEČ. Následně však byl vyměněn blíže neurčený Raptor za exemplář SN46. Ten před časem absolvoval testovací zážeh na Starship SN9, ale poté musel být vyměněn za jiný kus. Snad již finální statický zážeh Starship SN11 byl proveden v pátek 26. března ve 14:09 SEČ, přičemž tentokrát byl zažehnut pouze onen nově nainstalovaný Raptor. Ještě tentýž den chtělo SpaceX rovnou provést testovací let, ale Elon Musk uvedl, že let nakonec proběhne nejdříve v pondělí 29. března z důvodu dodatečných technických kontrol. Pracovníci SpaceX si prý dávají obzvlášť záležet, protože chtějí, aby se přistání tentokrát podařilo.

Testovací let bude velmi podobný těm předchozím. Prototyp SN11 opět poletí do výšky 10 kilometrů, avšak SpaceX podle Elona Muska provedlo několik blíže neurčených úprav SN11 a zároveň prý bude opět pozměněna zážehová sekvence před přistáním. Přistávací manévr nově bude až do dosednutí prováděn s minimálně dvěma zažehnutými motory a třetí Raptor se zažehne pouze v případě problémů u jednoho z hlavních dvou. Zároveň zatím není jasné, jestli bude přistávací metanová nádrž na SN11 stále tlakována heliem, což bylo jen dočasné řešení problému po letu SN8, nebo se SpaceX už vrátí k původnímu autogennímu tlakování. Podrobněji jsme o této problematice psali v článku o příčinách selhání předchozích prototypů.

Přistávací manévr Starship SN10 se třemi zažehnutými Raptory (Foto: SpaceX)

Nejaktuálnější informace o přípravách a průběhu testovacího letu SN11 můžete jako vždy sledovat u nás na webu. Ať už ale let „dopadne“ jakkoli, SN11 je posledním exemplářem současné generace prototypů Starship a následovat bude nová fáze testovacího programu. Prototypy SN12–SN14 zřejmě měly být víceméně stejné jako SN8–SN11, ale nakonec byly přeskočeny, jelikož SpaceX už je připraveno přejít na pokročilejší generaci prototypů, jejímž prvním zástupcem je Starship SN15. Tento exemplář a ty následující už mají obsahovat výraznější změny a pravděpodobně budou provádět náročnější testovací lety. Lze očekávat lety do větších výšek a s vyššími rychlostmi, jejichž účelem bude mimo jiné testování tepelného štítu, který je nutný pro návraty Starship z oběžné dráhy. V Boca Chica například byli nedávno spatřeni pracovníci SpaceX během instalace podkladové vrstvy a velkého množství keramických destiček tepelného štítu na blíže neurčený prototyp Starship:

Prototyp SN15 je v pokročilém stadiu výroby a nejspíš brzy dostane aerodynamickou špičku. Ve výrobě pak jsou také exempláře SN16 a SN17, které nejspíš budou velmi podobné SN15. V Boca Chica byly spatřeny též díly pro SN18 a SN19, ale ty možná budou opět přeskočeny ve prospěch pokročilejší Starship SN20. Informoval o tom web NASA Spaceflight, podle kterého má být SN20 vůbec prvním prototypem, který se pokusí doletět až na oběžnou dráhu.

Stav jednotlivých prototypů Starship a Super Heavy k 26. březnu 2021 (Autor: @_brendan_lewis)

Pro orbitální starty ale už bude potřeba první stupeň rakety ve formě masivního nosiče Super Heavy. SpaceX momentálně připravuje první dva prototypy této rakety s výškou kolem 70 metrů a testování prvního z nich by mělo začít hned po letu Starship SN11. Exemplář Super Heavy BN1 (někdy označován také B1 nebo „Booster 1“) byl dokončen 18. března, avšak Elon Musk oznámil, že prototyp BN1 je určen pouze pro pozemní zkoušky. SpaceX si na něm trénuje proces výroby a také způsob přepravy na rampu. Zajímavostí je, že prototyp BN1 byl zkompletován pomocí běžného jeřábu, avšak následně byl na strop montážní haly nainstalován velký mostový jeřáb, takže kompletace příštích prototypů Super Heavy i Starship by už měla být jednodušší.

Super Heavy BN1 během finální kompletace (Foto: Jack Beyer / NASA Spaceflight)

Objevují se náznaky, že převoz Super Heavy BN1 na rampu proběhne velmi brzy, přičemž se očekává, že následně bude usazen na jeden ze dvou suborbitálních testovacích stolů, které doposud využívaly prototypy Starship. Super Heavy BN1 každopádně nikam nepoletí a poslouží jen pro pozemní testování a maximálně provede statický zážeh, ale to není jisté. Odstartovat má až prototyp BN2, který by měl provést jeden či více krátkých skoků do výšky pár set metrů s 2–4 motory Raptor. Pokud vše proběhne dobře, následující prototyp BN3 by podle NASA Spaceflight už měl být určen pro orbitální lety, přičemž první by byl proveden s již zmíněnou Starship SN20. Raketa Super Heavy bude během orbitálního startu pravděpodobně vybavena alespoň 20 motory Raptor, přičemž finální varianta by využívala až 28 motorů. Jak by to mohlo vypadat, ukazuje tato neoficiální umělecká představa:

Neoficiální vizualizace rakety Super Heavy s 28 motory Raptor (Autor: ErcXspace)

Tento první orbitální start je už delší dobu plánován na letošek, ale Elon Musk aktuálně překvapil prohlášením, že SpaceX usiluje o to, aby se let stihl už během července. To je extrémně ambiciózní termín a lze předpokládat, že se nestihne. Prototyp Super Heavy BN3 totiž nejspíš zatím ani není ve výrobě a zároveň je potřeba orbitální startovní rampa, která je teprve ve výstavbě. Nicméně takto agresivní cíl dobře ilustruje skutečný záměr SpaceX provést orbitální start co nejdříve.

Orbitální startovní rampa se nachází kousek od současné přistávací plochy, kde dosedají prototypy Starship. Stavba rampy začala už loni a momentálně je v plném proudu. Nedávno například začala stavba přibližně 140metrové integrační věže, která bude podporovat orbitální mise a zároveň bude plnit funkci jeřábu pro účely připojování 50metrových lodí Starship k 70metrové raketě Super Heavy. Zajímavostí je, že podle NASA Spaceflight plány rovnou počítají s tím, že tato věž bude vybavena systémem pro zachytávání raket Super Heavy při přistání. Elon Musk jej poprvé zmínil koncem minulého roku a dozvíte se o něm více v našem článku nebo v tomto přeloženém videu. Ve zkratce, tato metoda přistávání znamená, že Super Heavy nepotřebuje nohy a další prvky, což zvýší nosnost a zároveň zrychlí proces přípravy rakety na další start. Osobně ale očekávám, že alespoň prvních pár prototypů Super Heavy ještě bude mít nohy a bude přistávat normálním způsobem na nedaleké plošině podobně jako rakety Falcon.

Stavba orbitální startovní rampy pro Starship a Super Heavy. Vlevo jsou základy integrační věže a vpravo vypouštěcí stůl (Foto: RGV Aerial Photography)

V souvislosti s tím Elon Musk aktuálně nadhodil, že by možná mělo smysl zkusit chytat loď Starship pomocí mechanického ramene, tedy podobně jako v případě rakety Super Heavy. Elon Musk dále uvedl, že vzhledem k nízké pádové rychlosti Starship by bylo teoreticky možné přistávat pasivně ve velké síti nebo na „skákacím hradě“. Takto radikální řešení ale prý nemá moc velký význam, protože palivo pro současný optimalizovaný přistávací manévr představuje jen asi 5 % suché hmotnosti lodi. Těmto prohlášením bych ale nepřikládal velkou váhu, přijde mi, že jde jen o předběžné úvahy vyplývající z frustrace ohledně obtížnosti návrhu přistávacích nohou pro Starship, nikoli reálný plán. Chytání Starship navíc není řešením pro první přistání na povrchu Měsíce nebo Marsu.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
105 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Ľuboš Majdán

Spaliny z 20 resp. 28 raptorov na tak nízkej štartovacej rampe, to bude asi peklo.

Václav Procházka

U startů Saturn V, odlétaly kusy betonu stovky metrů daleko….

PetrV

Není to hraní s bábovičkama na pískovišti.
Proto ta mořská plošina.
Na ní přelétnou na poloprázdnou nádrž s několika motory.
Možná budou stačit 3 jako u SN11.
Motory doplnit na plošině.
Přeletem se provede spousta testů.

Jansa Jaroslav

Až z upravených ropných plošin to bude jiné kafe ale měly by zkusit přepravu rakety naležato i kvůli dopravě po moři.

V_dur

Peter, nie je mi celkom jasné, aký má význam budovať štartovacie plošiny na mori ďaleko od pobrežia (s pochopiteľným úmyslom nerušiť hlukom raketových motorov obyvateľstvo na pevnine), keď rakety tak či tak budú (s veľkým rachotom) štartovať z pevniny, aby sa na spomenuté plošiny dostali (preleteli)… Niečo mi uniká?
Mimochodom – veľká vďaka za Vašu prácu na tejto webovej stránke, moc rád sem chodím!!

PetrV

Bude to jen skok alá SN11 případně u BN alá Falcon?
Na videu v jiném článku má být plošina rovná s dírou pro odvod spalin…

Petr

Dovolím si odpovědět za Petra – je velký rozdíl, jestli startuje celá starship (tj. i se SH) plná paliva, nebo “jen” poskočí pár (desítek) kilometrů, tj. bude startovat téměř prázdná a nejspíš samostatně (tj. samostatně booster i orbitální starship). Tam to nebude ani zdaleka takový rachot, dost pravděpodobně si vystačí cca se třemi motory. Navíc vize SpaceX je, že raketa bude létat opakovaně. Tj. na jeden start z výrobního areálu budou připadat nejméně desítky startů z plošin. Omezení pro místní obyvatele tak snad nebudou přesahovat nějakou únosnou mez.

Václav Procházka

Ještě neumějí přistát ani s SS, natož s SH, takže dělat si iluze, že se povedou desítky startů z plošin je minimálně ze začátku dost naivní.

bohyn

F9 taky nepřistál na první dobrou. A terazky hej.

Ivo

Možná se na pevninu budou vracet pro případ velkých oprav nebo vylepšeni případně na sešrotování na konci fyzické nebo morální životnosti Běžná údržba asi bude prováděna na moři.

Naposledy upraveno před 20 dny uživatelem Ivo Janáček
PetrV

Sešrotování bude technicky prováděno jako u SN 10?

bohyn

Musk vyloucil, ze by se Starship dala polozit na bok na Marsu, na Zemi to asi take nebude mozne.

Goodman

Pravděpodobně myslel, že by ji pak bylo obtížné na Marsu postavit na “nohy”. Kvůli maximální operativě je nevhodné jakoliv manipulovat s raketou (tj. přistane na stojáka, vyloži/naloží náklad na stojáka, natankuje palivo na stojáka a odletí – nejrychlejší možný způsob)..
V prázdném stavu a bez paliva by ji mělo být možné sklopit do horizontální polohy bez deformace.

bohyn

Otazka znela, jestli by se SS, ktere zustanou na Marsu (pro prvni nakladni SS se s navratem nepocita) dali pouzit ja jako obytne, nebo skladovaci protory, kdyz se polozi na bok. Odpoved byla, ze se na bok polozit neda.
Ja to chapu tak, ze je SS konstruovana na zatizeni v podelne ose, ale ne na bocni sily. Takze konsrukce by se zhroutila vlastni vahou. To ze to stavi a vozi ve vertikalni poloze asi taky nebude nahoda. Kdyby se to dalo polozit, tak nemusi stavet midbay a highbay, ale svarovali by to nalezato ve stanu.

Václav Procházka

Vůbec by se to nemuselo zhroutit. Možná by stačilo udržovat vnitřní přetlak, který bude s ohledem na lidské potřeby a tlak na Marsu asi nezbytný. Problém je spíš to, jestli se něco takového dá rozumně adaptovat na skladovací a obytné prostory, viz. např. stínění….

Goodman

S tím stinenim by to možná souvislost mělo. Nebo spíš s vnitřní architekturou lodí, kdy by byl interiér těžko prebudovatelny. Každopádně vnitřek lodí nemůže být víc natlakovany než na jednu atmosféru. Čistě teoreticky, pokud by byl problém skutečně se stabilitou konstrukce, tak tlak jedné atmosféry nemá šanci to udržet. Tlak by musel být výrazně vyšší, ale to by zase nevydrželi kosmonauti.

Goodman

Pokud vezmeme v úvahu brzdění za letu v horizontální poloze, tak můžeme s klidem vyloučit možnost zhroucení konstrukce pod vlastní váhou. Zakopana kočka bude jinde.

bohyn

V prubehu pristani muze byt natlakovana. Pokud by mela slouzit i jen jako sklad, tak je tlakovani ponekud neefiktivni.

Goodman

V průběhu přistání nebudou nádrže plné, ale téměř prázdné. Tlak uvnitř kabin nemůže být více než jedna atmosféra. Brzdit o břicho SS je nesrovnatelně větší zátěží na konstrukci, než její pouhé položení.

Invc

To není tak jednoduché – jedno není snadno přenositelné do druhého.

Při tom brzdění po břiše – působí síly po celém spodním polokruží (+ obtékání částečně i ze stan). (Můžeš si to hodně hrubé představit tak, jako bys to měl po celé spodní polovině podepřené).

Pokud to ale položíš na zem (bez dodatečného podepření) tak ti to bude ležet jen na menší části spodního oblouku a váha toho zbytku bude mít daleko snadnější práci rozevírat spodní půloblouk …

Goodman

Ne tak docela. Vysoká rychlost při průletu atmosférou znamená obrovské namahani spodní části. Odpor vzduchu bude “chtít ” zploštit spodní část. Totéž bude chtít udělat i hmotnost vrchni poloviny nasobena rychlisti. Sily působící na konstrukci během přistání budou násobkem působení sil v klidném stavu v horizontální poloze.

J R

Součin rychlosti a hmotnosti je hybnost, ta s namáháním nesouvisí. Silové účinky má zrychlení (zpomalení, chceš-li).

Goodman

Rychlost průletu atmosférou opravdu konstrukci namáhá, neboť mj. způsobuje tření (tj.zpomalení ). Odpor vzduchu je pomalu jako tvrdý náraz. Dosahuje takových extrémních hodnot, ze může raketu rozlomit. Ostatně ne jenom raketu, ale i letadlo. Třeba velmi známý let Tu144 na pařížském airshow, který skončil tragédii. Tvrdit, ze na konstrukci letadla nebo rakety při brzdění na břichu působí stejna zátěž jako za klidoveho stavu, je naprosto mylná.

Invc

Nikdo neříká, že na konstrukci rakety při brzdění po břichu působí stejná zátěž jako za klidového stavu.

Jen nechápeš, že absolutní hodnota výslednice u síly je jen jedna část. Rozložení jednotlivých dílčích sil, míst jejich působení a směry působení jsou ty další části … Něco jiného je například tem odpor vzduchu – jehož celkové sílové působení v absolutní hodnotě může být násobně větší, než síly působící při lehu na boku … ale jeden zásadní rozdíl je v tom, že odpor vzduchu působí po celé ploše břicha a jeho dílčí směry působení nemusí být nutně kolmé ke směru letu … (+ještě některé další efekty spojené s obtékáním – například do jisté míry tlaky směřující z boku atd…) – což nemá význam pro celkovou dynamiku letu, ale má to obrovský význam pro deformace. (Zatímco při lehu na boku – je silově namáhaná jen menší výseč břicha, kterou se SS dotýká podložky.

A další tvůj problém je v tom, že ve své argumentaci kombinuješ jabka s hruškama – a vzniká z toho nesmysl, který by pro ucelené rozmotání a vysvětlení vyžadoval poměrně hodně prostoru (napříkad jak ti píše JR – rychlost nemá sama o sobě silové účinky – čímž naráží na fyzikální nesmysl “Totéž bude chtít udělat i hmotnost vrchni poloviny nasobena rychlisti”

Asi by tomu více pomohly obrázky … zamyslím se, jestli najdu nějaké místo, kam se dají linknout čmáranice….

Goodman

Spíš si nerozumime. Debata vznila kvůli možnosti položit SS do horintalniho stavu.
Na rychlosti opravdu záleží. Zkus si představit rychle jedoucí automobil. Zacneš prudce brzdit. Co se stane u starých aut s motorem vzadu? Zadní část začne tlačit na předek. Ostatně při autohavárii je to ještě zrejmejsi, kdy deformoval motor vůz. Těžko se mi to popisuje, protože nejsem obdařen darem vyrecnosti (cmaranice by bodla).
Suma sumárum, pokud nezdeformuje konstrukci brzdící manévr na břichu tak ji nezdeformuje ani její horizontální pozice v klidu.

Invc

1) V tom případě, který popisuješ (auto), na rychlosti nezáleží. Záleží na zpomalení (přetížení). Z pohledu působící síly, je zcela jedno, jestli zpomaluješ 4G z rychlosti 40 m/s nebo z 40 km/s… (akorát to druhé bude trvat mnohem déle). To je to, co se ti JR snaží vysvětlit – nezáleží na rychlosti, záleží na zpomalení (“přetížení”).

Třeba ti pomůže uvědomit si – že auto bez většího poškození přežije zastavení z 200 km/h … ale nepřežije náraz ve 200 km/h… jak vidíš – rozdíl není v rychlosti, ale v něčem jiném.

2) A pokud jde o to “suma sumárum, pokud nezdeformuje konstrukci brzdící manévr na břichu, tak ji nezdeformuje ani její horizontální pozice v klidu” pak ne – to nemusí být pravda. Znovu a dokola – je třeba počítat s tím, že to – s čím stále dokola argumentuješ, je až výslednice sil na těžiště tělesa. Jenže pokud tě zajímá deformace tělesa musíš uvažovat rozložení působení. A tam si musíš uvědomit, že prostě síla X rozložená na 20% spodního oblouku, a síla X rozložená na 100% spodního oblouku – nejsou jedno a to samé.

Goodman

1) na rychlosti záleží. Pokud si letis vesmírem tak je to jedno. Nicméně pri vstupu do atmosféry uz to jedno není. Tvrzení, ze je jedno jestli letis 40km/s nebo 40m/s není správné. Jinak bych se nemýlil jenom ja, ale i Newton. Těleso ma totiž kinetickou energií, kterou musíš “nějak vybít “. Čím rychleji se objekt pohybuje, tím větší kinetickou energií má. Vezmi si náboj do ruky a zkus s ním udělat díru do dveří. Neuspejes. Vystrel ten samý naboj z pistole. Proletí dverma jak nůž máslem. Čím rychleji náboj urychlis, tím větší silou bude působit na překážku. A světě div se, ono to působí i na náboj. Po zasažení cíle je z něho placka. To vše díky kineticke energií. Vím ze to muže znít divně, ale vduch je steja pekazka jako zed nebo pytel z písku. Ma sice neporovnatelně menší hustotu, ale rovněž klade odpor. Čím rychleji letis, tím větší odpor klade vzduch. Čili není jedno 40km/s nebo 40m/s. Čím větší odpor vzduchu tím větší námaha konstrukce. A aby toho nebylo málo, tak ta námaha není všude stejná. Deformace na ovalitu (a nejenom na ovalitu, ale celou integraci) při brzdicim manévru SS je vyšší, než kdyby stála na lozidlech v klidove pozici.
2) jsi si vážně jistý, ze bude síla behem brzdiciho manevru rozložena rovnoměrně stejně po celém puloblouku? Dost pochybuju. Už jenom pri nakloněni a zpět budou trpět jinak různé části.

Invc

1) Jednak nečteš, co sem napsal a od počátku motáš dohromady jabka a hrušky….a teď si do toho (s tou energií) zatáhl ještě ananas.

Ale když už na mě taháš Newtona … co takhle se podívat na jeho 2? pohybový zákon? V klasickém vzorci?

F=m*a

Vidíš tam někde rychlost?

(A to platí i pro tu tvoji kulku – jen si důsledně uvědom co je síla a co je práce).

A než se začneš znovu nesprávně rozčilovat – nikde netvrdím, že odpor (síla) není závislý na rychlosti. Ale to není to, o čem je řeč.

2) Ne nejsem a ani nikde netvrdím, že to bude rovnoměrně. To obtékání – zvláště hypersonické, navíc ješte šikmo a nikoliv kolmo na průřez – je daleko složitější jev. Celou dobu se ti jen snažím vysvětlit, že porovnání absolutních hodnot výslednic sil z hlediska deformací nemusí být vypovídající.

Goodman

1) ja se nerozciluju, proč bych měl? Jen tu vznikla debata na téma proč by neměla být SS převezena nebo skladovana v horizontální poloze.
Ze nezáleží na rychlosti jsi tu opravdu napsal. Ja ti jenom oponuju, na rychlosti záleží a hodně. A to jsem se ještě nezmínil o vibracich, které rovněž působí za letu na konstrukci (v klidovem stavu žádné chvění není ).
2) ještě jednou si po sobě prečti, co jsi napsal 12:54 . Pak pochopis i mojí odpověď.
3) už jenom při použití logiky, lod která překračuje několikanásobně rychlost zvuku, brzdí složitým manévrem na břiše a je x krát znovu pouzitelna a nedokáže být uložena v horizontální poloze na lozidlech, protože by se zdeformovala vlastní váhou ? To je trošku divný, nemyslis?

Invc

Achjo… posledni pokus, pak to vzdám.

1) Ano napsal. A podíváš se k čemu sem ti to napsal? K působení zadku na předek…opakovaně a vždy tam máš odkaz na tvoji nesmyslnou větu “o hmotnosti krát rychlosti”

Prostě je jedno jestli auto jede 400 m/s a čelní odpor (který je závislý na rychlosti) bude brzdit čelo ve výsledku 4G… nebo jestli auto pojede 40 m/s a jeho (přední brzy – nebo jiné síla působící zepředu) ho budou brzdit 4G. Jen ten první “proces” bude trvat 10s a ve druhém případě to potrvá 1s. Ale vnitřní síly – působení zadku na předek – jsou závislé jen na tom “G” – ne na rychlosti.

Ještě jinak – zepředu působí síla, která JE (mimo jiné) závislá na rychlosti (odpor vzduchu), zezadu působí také síla (setrvačnost), která na rychlosti závislá NENÍ (je závislá na hmotnosti a zrychlení (zpomalení – přetížení)).

A BTW – pokud tvrdíš “hmotnost krát rychlost” – pak síla odporu pro změnu nezávisí na hmotnosti …

2) Hned v mém prvním příspěvku máš dost důrazně napsáno “bez dodatečného podepření” … proč tu tedy nyní taháš ložiny? jaké?

3) A pokud jde o to vydrží / nevydrží – o tom jaké síly v absolutní hodnotě působí si můžeš (řádově) snadno udělat představu z přetížení při přistávání a to sme tu nedávno řešili: hodnoty max přetížení při přistání u Crew Dragonu (pod 4G) nebo u raketoplánu (pod 1,7G – většinou kolem 1G) – s tím že SS bude někde mezi. A jsme zpět u vzorce F=m*a … na který ovšem zřejmě nevěříš. (hint: řádově jsou stejné – maximálně se jedná o nízké násobky)

Naposledy upraveno před 18 dny uživatelem Invc
bohyn

Nadrz bude prazdna, to ano. Ale bude nenatlakovana?

Goodman

Kapalina je nestlacitelna (abych byl úplně přesný, tak téměř nestlacitelna). Čili pokud je nádrž plná kapalneho média, tak tlak je dostatečně silný, aby udržel konstrukci před zhroucením. Zcela určitě nebude stejný tlak v nádrži před i po vyčerpání paliva.

K S

Ale tlak je v nádrži udržován celou dobu letu metanem či kyslíkem v plynném skupenství odváděnými z motorů.
https://www.elonx.cz/jak-se-vyrabi-raptor-a-jak-se-budou-tlakovat-nadrze-super-heavy-starship/

Goodman

To nepochybně ano. Ale tlak nebude dostatečně vysoký, aby nahradil vnitřní vyztuze pro zachování ovality.

Invc

Tlak je tlak. Síla působící na plochu. Je jedno jestli od kapaliny, plynu, nebo pevné látky…

Co u té oceli děláš?

Václav Procházka

Starship možná “nikdy” na Mars nepoletí. Lety na Mars nemají šanci Muskovi vydělat prachy. Mars je jen vábnička pro hejly… Těch věcí, které je potřeba ještě vyvinout pro krátkodobé přežití lidí na Marsu je tak na 50 let intenzivního vývoje. Například systém podpory života pro tu 100 lidí, co má být na palubě…

Musk není žádný lidumil. Je to podnikatel a drsný. O ideály nejde. Ono to celé může být od začátku směřováno k tomuto:

https://www.armadninoviny.cz/spacex-vyvine-vojenskou-raketu-pro-globalni-nakladni-dopravu.html

diwalt

On to sice od začátku říká, že jeho cílem je Mars, ale podle vás je to nesmysl.

To je furt dokolečka tohleto… Stále znovu a znovu se najde někdo, kdo Muskovi nevěří v tom, co říká (a velmi často jde o stále stejné lidi).

Muskovi nevěřili, že chce postavit raketu… Prý to byla jen past na investory nebo tahání peněz z NASA, když jim pomáhali s Falconem 1. Pak že celá SpaceX je investorská černá díra, protože je nereálné, aby nějaký hejl vyvinul nové rakety, když jsou tu velké zavedené firmy. Pak že přistávání je nesmysl a fyzikálně nemožná věc. A zase to udělal… Že nikdy nevypustí Starlink, protože to je nad jeho síly… A jsou tam už tisíce satelitů a služba běží v betaprovozu s parametry, které sliboval (nebo se těm parametrům velmi blíží).

S Teslou to bylo totéž (a je pořád)… Jak to je nesmysl, jak to je věčně ztrátové letadlo, jak to je past na investory… A Tesla funguje, vyrábí, roční produkce se postupně blíží slibovanému milionu vozů…

To bude zase velké překvapení, až Musk dodrží slib (byť zcela určitě mnohem později, než jak si sám představuje) a na Mars poletí nejen první Starship, ale skutečně jich tam poletí desítky a později i stovky v jediném okně.

Ano, Musk možná není žádný lidumil, a rozhodně je tvrdý podnikatel, ale to, že má svůj sen, který si po krůčcích realizuje, je nezpochybitelné. Zcela otevřeně říká, jaký ten sen je a vše, co dělá, mu pomáhá ten sen splnit. Není jediný důvod, aby najednou řekl, že to tak není, že Starship je jen raketa pro vojáky. To je tak nebetyčná volovina, že to nestojí ani za snědený klobouk…

Rosetau

Máte to vubec za potřebí? Nejlepší je ho ignorovat.

Václav Procházka

Ano ano, Vy jste pravím věřícím církve Muskovy. Místo toho, abyste věcně diskutoval, tak oponentní názory budete prostě ignorovat…

Kamil Voves

Tak, to je chyba si myslet, že diskusí “názorů” s “oponentními názory” se člověk nějak dobere k pravdě.

Václav Procházka

Vezmu to od konce. Vy ani nikdo jiný z ČR netuší jaké má Musk sny. Vůbec nevíte jestli a jak si Musk nějaké svoje sny plní, můžete sledovat jen to co veřejně prohlašuje. Nemá důvod přiznat, že vše kolem SS/SH je jen PR a od začátku cílí na armádu, a to i kdyby tato spekulace byla pravdivou. Přišel by totiž o svou image vizionáře a spasitele lidstva. Volovina je myslet si, že něco jako SS/SH může v následujících 10 letech dopravit lidskou posádku ve zdraví na Mars. Pokud si to někdo myslí je jen naivní hejl:-) Pokud by to někdo s Marsem myslel vážně, postaví misi na již existujících technologiích a možnostech.
Spoustu slibů Musk vůbec nedodržel, on má na slibech založenu image. Fanoušci mu stejně všechno odpustí. Vypadá to, že se v technice vůbec neorientujete a tedy netušíte, co zcela pro cestu a přežití posádky na Mars chybí. Dosud se ani neví, jestli lidská posádka může cestu tam a zpět přežít. Problémy s mikrogravitací a kosmickým zářením v časovém rozsahu jaký je potřeba, mohou být zatím nepřekonatelné. Tesla ani jiné elektroautíčko by bylo naprosto nekonkurenceschopné po všech stránkách, pokud by nebylo současného pseudoekologického šílenství ve smyslu PR dogmatu o CO2 a globálním oteplování.
Ano a SPX mělo na začátku jen kousek k tomu, aby to celé skončilo u F1. Lze se domnívat, že pokud by nebyl podepsán kontrakt s NASA, který zpřístupňoval know-how NASA i pro SPX, pak by tato firma velmi rychle skončila a rozhodně by se sama nedopracovala k F9 a Crew Dragonu.
Skepse je na místě. Je dobře, že někdo někomu nevěří. Víra totiž do vědy a techniky nepatří. Víra je záležitost náboženství. A kolem všech domnělých vizionářů se asi vždy objevila skupina věřících….

David

Problem pana Prochazky je v prvni rade v tom, ze je paranoik, ktery za vsim vidi nejake spiknuti. Na zaklade toho potom nutne neustale dochazi k naprosto mylnym zaverum.

Musk chce proste na Mars a dela pro to, co muze. A je hodne naivni si myslet, ze si neuvedomuje, ze se to nemusi podarit za jeho zivota. Proc by se na to mel ale kvuli tomu vykaslat? Staci se podivat, jake a proc stanovuje terminy. Orbitalni start v cervenci je nesmysl, tak proc cili na cervenec? Protoze je to nejblizsi termin, kdy se to za idealnich podminek muze podarit. A motivuje tak vsechny k maximalnimu vykonu. Stejne je to i s dalsimi terminy, vcetne letu na Mars. Jsou to idealni nejdrivejsi mozne terminy, pokud se nevyskytne jediny zadrhel.

Starty pro armadu jsou jenom optimalizace vyuziti Starship. Stejne tak myslenka osobni dopravy po zemi. Myslim si, ze i cely Starlink vznikl puvodne jenom proto, aby se naslo vyuziti pro Starship, protoze samotne vesmirne lety by ji nikdy nemohly zaplatit. Cela filozofie Muska je totiz zalozena na maximalni optimalizaci nakladu a nasledne je prenesena do vsech jeho firem. Od nakupovani bazaroveho vybaveni, az po sdileni provozu automobilu Tesla.

Musk neni genialni konstrukter, ani vizionar, ani spasitel lidstva. A dost pochybuji o tom, ze si to o sobe vubec mysli. To jsou privlastky, ktere mu davaji jini. On si jenom plni svoje sny a jeho genialita spociva tak maximalne v tom, ze si dela to svoje bez ohledu na okoli a dokaze maximalne optimalizovat vsechny procesy. Optimalizovat, optimalizovat, optimalizovat, to je jeho mantra a veskere kouzlo.

Goodman

Václave, máte pravdu v tom, ze do hlavy mu nevidíme. Musk klidně může být ve skutečnosti šílenec, co chce pomocí SS zničit lidstvo z orbity. Bill Gates může tajně vyvíjet “vakcínu” na neplodnost lidí a papež může být přesvědčením radikální muslim. Nic z výše uvedeného nelze 100% vyloučit. Nicméně to skoro nic v životě. Musíte kalkulovat s pravděpodobností. To byste jinak nemohl nikdy letět letadlem,řídit auto nebo třeba spolknout prášek antibiotik. Co kdyby došlo k záměně léků pří výrobě? A co taková operace? Budete v narkoze a zcela bezbranný v rukou lékařů. Co kdyby to byli uchylove, co vas chtějí rozrezat a zabít? Můžete jim opravdu věřit? Víra není to samé co důvěra. Vy to zamenujete a to je chyba. Důvěra je třeba v banku, kam si ukladam úspory. Víra je, když peníze sveřim náhodnému člověku,kterého neznám. Důvěra je v atestovanem léku, který spolknu když mi je zle. Víra je, když zvolím na horečku placebo v podobě homeopatik. Na záměně víry a důvěry, na kladení na stejnou úroveň událostí s jinou pravděpodobností staví všechny konspiracni teorie a podvody. Tím podvodem jsou třeba i veškeré hazardní hry. Šance na výhru je vírou.
Máte pravdu v tom, ze Musk ka ostré lokty a ano dopustil se i podvodu na investory (ze kterého byl usvědčen, když lhal o investorovi do Tesly, aby zvýšil cenu jejich akcií ). Z veřejností manipuluje velmi dobře. Za normální okolností bych ho odsoudil, ale ja to neudělám. Proč? Protože nastartoval éru elektromobilu. Každý rok je pripisovano 16% vsech předčasných úmrtí znecistenemu vzduchu z výfuku aut. Víte kolik desítek tisíc lidí muze být v budoucnu zachraneno? Třeba i vy sám nebo vaše děti. SS bude využita pro armádu, ale co není? Stejně jako civilní letectví i kosmonautika stojí na armádě, protože oboje bylo primárně jako vynalezeno jako zbraň.

Václav Procházka

Budu reagovat jen na konec Vašeho příspěvku: “16% vsech předčasných úmrtí znecistenemu vzduchu”

Neexistuje žádná seriózní EBM, která by tohle dokládala. Je to jen pavěda a pouhé tvrzení = PR prohlášení.
Dnes obecně není třeba lidi zachraňovat, je nás víc než dost a každý rok lidí spousta přibývá. Problém teď a v budoucnu bude vytvořit akceptovatelné podmínky pro život pro více populace. Záchrana desítek lidí nemá žádný význam. Víte kolik může být lidí zachráněno, když si půjdou každý den zaběhat a zasportovat někam za město a vyhnou se tak v pozdějším věku kardiovaskulárním chorobám? :))

Reakce na začátek Vašeho příspěvku: Dnešní problém u léků je ten, že klinické studie léků neprovádí nezávislá odborná autorita, ale firma, která je chce uvést na trh. Tato “nezávislá” autorita provádí nějakou formu dohledu. I když klinické studie provádí třeba univerzita, tak má zpravidla ve smlouvě, že výsledky nesmí publikovat bez svolení zadavatele…. S ohledem na současný problém vědy, kdy je již většina výsledků v medicíně, biofyzice a chemii nereplikovatelných, se bohužel důvěra v moderní schválené léky stala v posledních dvou desetiletích spíše vírou. To není bohužel má paranoia, ale fakt, který vyplývá z opakovaných pokusů o replikaci studií publikovaný v tak impaktovaných časopisech, jako je Science a nebo Nature… Více se nebudu rozepisovat neboť k tématu to nepatří viz. youtube přednášky
Slavíček a nebo Tomáš Fürst….

A reakce na začátek: Hranice mezi genialitou a šílenstvím je velice úzká:-)

Goodman

Teď nevím jestli to myslíte vážně, nebo jenom trollujete
Tvrdit, ze škodlivost výfukových splodin je PR, tak jste buď právě přiletěl z Marsu nebo jste chyběl na zakladce na všechny hodiny chemie.
Planeta je prelidnena, ale Západní svět ma opačný problém. Stejně jako japonci vymirame docela solidním tempem. Obrovský nárůst populace ma především Afrika (každých 20 let se populace africanu zdvojnásobí, za 50 let bude žít v africe více lidí než je nyní na celém světě). Řešení v prelidneni není ve zkracování života, ale v zabránění nekontrolované populační explozí.
Kontrola a schvalování léků je důsledná a někdy az moc. Schvalovací proces obvykle trvá roky, někdy i deset let a více.Václave, ani by me nepřekvapilo kdybyste byl mezi těmi “intelektuály” (Landa, Csáková ,Klaus a spol.), co bojují proti očkování.
Btw. Pokud si myslíte, ze když se hezky po ránu nadychate splodin z aut, tak je odpoledne vydychate při běhu v přírodě, tak Vám na onkologii budu držet palce.

Václav Procházka

Škodlivost výfukových plynů nezpochybňuji. Nic takového jsem ve svém příspěvku nenapsal. Trolujete Vy, pokud tvrdíte, že 16% předčasných úmrtí mají na svědomí právě tyto plyny. Uveďte prosím relevantní zdroj např. Cochrane Collaboration.

Ne nevymíráme, v Evropě ani jinde. Úbytek v populaci není nikterak dramatický a je žádoucí. Na zabránění populační exploze v zemích třetího světa se pracuje, pokud jste si nevšiml… Schvalovací proces u léků trvá dlouho, ale není žádný důvod, aby byl rychlejší. Vydělávají patentově chráněné léky a patentová ochrana trvá v tomto případě 20 let. Firmy začínají s vývojem nového léku s dostatečným předstihem než vyprší patent. Není smyslem mít nový zázračný lék, ale mít lék, který vydělává. S ohledem na funkční systém úplatků v medicíně, tento lék nebo léčba nemusí mít ani zásadní přínosy pro pacienta. Víte vůbec něco o očkování? Víte něco o výrobě vakcín? Víte, že u vakcín se při testech nepoužívá pravé placebo, ale vakcína je testována proti jiné vakcíně? Není to jednoduchá problematika a stejně jako jiné věci v reálném životě, to celé není černobílé.

Goodman

Na jednu stranu nezpochybnujete škodlivost splodin, ale zároveň popirate jejich podíl na zdraví a předčasné smrti. To nedává smysl, Vám ano ?
V evropě neubyva tolik obyvatel jenom díky masivní migraci a vysoké porodnosti imigrantů. Nicméně souhlasím s Vaším argumentem, ze prirozeny ubytek není zas taková katastrofa. Také jsem zastáncem “japonske” migrační politiky (tj.nebrat migranty a ubyvajici pracovní sílu nahradit automatizaci ).
Samozřejmě, ze všem firmám jde o zisk. Včetně těch farmaceutických. Faktor zisku a konkurence je klíčový pro akceleraci vyvoje a produkce léčiv. Očkování je v současnosti nejefektivnější a nejlevnější způsob potlačování chorob. Protože jejich předcházení v podobě jedné nebo dvou injekcí je snazší, než jejich komplikovaná léčba v nemocnici. Tento příklad je opravdu černobílý.

Václav Procházka

Woow. Dejte prosím odkaz na nějakou seriózní studii, že těch 16% není úplná pitomost. Co když je to 0,016 a nebo 0,16%? To je dost rozdíl …

Tahle diskuze sem asi nepatří.
“Očkování je v současnosti nejefektivnější a nejlevnější způsob potlačování chorob.” To co píšete je tvrzení. Můžete toto tvrzení podložit nějakou vědeckou prací? Vaše tvrzení je zjevně nepravdivé. Třeba zlomeninu ruky asi očkováním nepotlačíte, že? Cukrovku asi taky tímhle nevyřešíte, viďte? Očkovat proti poliomyelitis asi dnes nemá v ČR smysl, když se tu vyskytla naposled r. 1960, co? Takže opravdu ani tento problém není černobílý. Musíte řešit každou chorobu individuálně. Pro každou hodnotit cost-benefit, vč. nežádoucích účinků, ceny a dostupnosti a spolehlivosti vakcín a dalších souvislostí. Víte například, že spalničky jsou onkostatickým virem? Tj. když chytíte spalničky, virus přednostně napadá karcinogenní buňky. Má tedy opravdu v dnešní době smysl zbavovat se spalniček v populaci? Ha?

Motto: Každý komplexní problém má řešení, které je jasné, přímé a zcela mylné:-)

Goodman

Léčba rakoviny spalnickama je asi stejné jako léčit anginu plesnivym chlebem.
Ačkoliv na zlomenou ruku očkování není (fakt nechápu proč si hrajete na hloupeho), tak na nemoci proti kterým očkování existuje, je tou nejlepší variantou. V mnoha případech (třeba klistova encefalitida) dokonce jedinou možnou obranou, pretože lék na chorobu neexistuje. Jakykoliv boj proti očkování nedává žádný smysl. Na to jak jste ostražitý (az paranoidní ), tak moc věříte konspiracnim teoriím.
Kolik lidí přesně zabije výfukové plyny, tak to bude vždy dohad na základě pozorování. Oni Vás totiž splodiny z aut nezabiji okamžitě. Úplně stejné je to i s kouřením cigaret. A úplně stejné argumenty jako používáte na obhajobu spalovaku pouzivali i obhájci tabákových firem.

Václav Procházka

Nejprve si problematiku nastudujte prosím:

https://www.startribune.com/mayo-clinic-patient-treated-by-massive-measles-dose-still-cancer-free-5-years-later/485087011/

https://www.mayo.edu/research/centers-programs/cancer-research/research-programs/womens-cancer-program/breast-cancer-spore/research-projects/measles-virus-based-immunovirotherapy-treatment-metastatic-breast-cancer

Zkuste pubmed, je tam i tam i studie z Mayo clinic. Proč neléčit rakovinu běžným spalničkovým virem? Jednoduše tahle léčba Vám nic nevydělá. Spalničky pro tuto léčbu byly geneticky upraveny. První zprávy o onkostatickém působení spalničkového viru jsou ze 70 let., kdy se spontánně uzdravila ve Francii skupinka dětí trpících leukémií, po prodělání spalničkové infekce.

Obecně nemáte pravdu s vakcinací. Nejde o konspirace. Problém je komplexnější než vakcinační lobby prezentuje a než si myslíte. Po prodělané infekci je u řady chorob dlouhodobá a možná až doživotní imunita (např. pertusse, parotitida, varicella), při použití moderních acelulárních vakcín jde o persistenci protilátek pouhé 3 – 5 let. Má to tedy smysl rvát do populace? Jak kdy… U každé konkrétní choroby musíte provést cost – benefit analýzu, včetně zhodnocení rizik a dle toho postupovat. Váš dogmatický přístup nemá nic společného s EBM (medicínou založenou na důkazech).

Pokud jde o účinnost vakcín proti encefalitidě, doporučuji srovnat výskyt této choroby a proočkovanost u nás, v Polsku a v Rakousku.

Tedy dostali jsme se do situace, kdy otevřeně přiznáváte, že Vaši spekulaci o 16% předčasně zemřelých kvůli výfukovým plynům nemáte podloženou.

Neznám seriózní jedinou vědeckou studii, která by dokazovala, že kouření se zásadní měrou podílí na chorobách kardiovaskulárního systému. Nicméně je to velice často používaná argumentace proti kouření. Pokud o nějaké studii víte, sem s ní. Pokud jde o ČR tak, kouknete-li se na rakovinu plic, tak cca. 40% nových případů této choroby postihuje mladé ženy nekuřačky.

Již bych toto téma opustil, neboť na tento server nepatří. Přeji příjemný den.

Ivo Janáček

Každý rok je pripisovano 16% vsech předčasných úmrtí znecistenemu vzduchu z výfuku aut.” Nemá to být náhodou spíše takto? “Každý rok je pripisovano 16% vsech předčasných úmrtí znecistenemu vzduchu.” Nedávná studie z loňského roku u nás zjistila, že i přes masivní pokles dopravy díky vládním opatřením nedošlo prakticky ke změnám kvality ovzduší v konkrétním městě, takže se zjistili, že automobilová doprava tvoří jen zlomek celkového znečištění.

3,14ranha

Asi tak nějak. A moc bych poprosil čtenáře kteří vám dali mínus aby se příště nestyděli a svůj negativní názor podložili vědeckými fakty.

Automobilismus tvoří jen malou část znečištění ovzduší a když už, tak u moderního vozu převažuje mezi škodlivinami to co létá od gum a podvozku, nikoli to co vyletí z výfuku (kola a podvozek mají i elektroauta, ta jsou navíc těžší o baterku a tedy prachových částic produkují VÍCE).

diwalt

comment image

Jo, jo, Václave, oni to prostě nedokážou, protože úplně zapomněli na tu spoustu překážek, kvůli kterým to je nemožné.

Realita je ovšem taková, že díky tomu, co dělají, nemají problém najít další velmi zkušené a schopné lidi, kteří jim ochotně (a pochopitelně placeně, jak jinak) pomáhají tyto problémy vyřešit. Včetně NASA, která poté, co předvedli, že jsou ve SpaceX ochotni udělat pro splnění cílů maximum, s nimi uzavřela celou řadu dohod a zakázek včetně toho, že s nimi spolupracuje na tom, co už v NASA umějí a není tak nutné znovu a znovu vynalézat kolo.

Víte, kdyby tohle byly vaše první příspěvky tady, měl bych ještě nadhled, ale vy tu opakovaně lžete, urážíte, shazujete lidi, kteří něco dokázali, že prostě mám nulovou ochotu s vám nějak dál diskutovat. Jste takový mrňavý závistivý bojovník za klávesnicí. Sice se vám nedaří, ale hlavně ať chcípne koza i sousedovi, jak se říká v jednom českém vtipu.

Užijte si svůj svět, ve kterém věci nejdou, protože vy je nejste schopen udělat. A je jedno, jestli proto, že jste sám hloupý, neschopný nebo jenom obyčejně “předpos*aný” z toho, že byste mohl napoprvé selhat. Já si radši užiju to, že budu fandit lidem, kteří třeba desetkrát neuspějí, ale znovu a znovu do toho jdou, až se jim to povede. A sám budu dělat totéž ve svém životě tak, jako jsem to dělal dosud. Občas mi něco nevyjde, ale o to větší mám radost, když se mi věci podaří a já se posouvám dál za svým vlastním cílem. O to víc pak chápu i další lidi, kteří vidí svůj život stejně. Nepotřebuju jim závidět, mít je za lháře, stačí mi vidět nepopiratelné výsledky, které za nimi jsou. Jako za Muskem – několik fungujících továren zaměstnávajících tisíce lidí, fungující dopravu do vesmíru, se kterou zcela změnil dosavadní trh kosmických letů, rozvíjející se další společnosti…

Rosetau

Docela by mě zajímalo proč dostal Peter ban, když Procházka je uplně to samé. Děkuji za odpověd.

Václav Procházka

Prosím pěkně, místo invektiv, zkuste diskutovat k věci. Jen rada pro Vás: Doporučuji nepouštět se do soudu lidí, o kterých nic nevíte, je velká šance, že se ztrapníte a zesměšníte:-). Proč myslíte, že bych nemohl mít pravdu? Protože několik věcí Muskovi vyšlo? Z mého pohledu je nesmyslné zrovna ty věci co (náhodou) fungují např. F9 + CD opustit a zkusit znova vynalézat kolo (SS+SH). Zkuste si v klidu doma sednout, vzít tužku a papír a napsat si, kolik toho pro cestu na Mars ještě chybí. Kolik je třeba stále ještě nezodpovězených otázek ohledně lidské fyziologie. Bohužel vážně nikdo neví, jestli a za jakých podmínek lze přežít cestu a pobyt na Marsu. Veškerá technika musí být naprosto spolehlivá, oprava nebude možná.
Jen na okraj:

  • SS prostě není navrhována tak, aby mohla bezpečně přistát na Marsu a opět vzlétnout
  • systém podpory života dosud nikdo neudělal ani pro 10 lidí, pro 100 lidí se to zdá momentálně jako nesmysl
  • vážně je možné do SS narvat dost paliva pro zabrždění a start zpátky na Zemi i s posádkou a nebo je realistické vyrobit palivo na Marsu?
PetrV

Václave, dovolím si odpovědět:
Jen na okraj:
1.SS prostě není navrhována tak, aby mohla bezpečně přistát na Marsu a opět vzlétnout
Ano, současná SS na to není navržena. Je to jen zkušební model. Dle mého názoru budou desítky variant SS, s nohama, bez nohou, s motory takovými – makovými. Pro bezpečné přistání bude na Marsu potřeba udělat maximum, aby nedošlo k ohrožení posádky. Nikdo neřekl, že to bude jednoduché.
2.systém podpory života dosud nikdo neudělal ani pro 10 lidí, pro 100 lidí se to zdá momentálně jako nesmysl
Výhoda Starship je, že je to velký prostor. Tam se vejde kubíků lidí, samozřejmě za omezení komfortu. Nemůžete chtít to stejné, co vyžadují normy pro bytovou výstavbu na Zemi.
3.vážně je možné do SS narvat dost paliva pro zabrždění a start zpátky na Zemi i s posádkou a nebo je realistické vyrobit palivo na Marsu?
Pokud bude voda, tak to palivo budeme schopni vyrobit na Marsu.
Spousta posádky zůstane na Marsu a připraví podmínky dalším kolonizátorům.
Zemřou na Marsu, stejně jako zemřelo spousta objevitelů dříve.
Jde o to, aby ta smrt nenastala při přistání.

Václav Procházka

ad 1/ Nikdo nemá prostředky (technické / finanční) vyvíjet desítky variant SS. Dosud není hotová ani jedna varianta a není jisté, že vývoj bude opravdu dokončen.
ad 2/ Nerozumíme si. Ruský systém na ISS je zatím to nejlepší co lidstvo vyvinulo. Není bezporuchový. Nepodařilo se mi dohledat jeho hmotnost. Musím si to nastudovat. Dovedu si představit, že zálohovaný systém pro misi na Mars bude mít hmotnost třeba 1tuna / člověka. Bude možné mít prostor spojený a nebo bude třeba vše oddělit pro řekněme 10 členů posádky? Netuším… Jaký prostor potřebuje člověk na 2 roky trvající misy, aby nezcvoknul? ISS má necelých 400m3 obytného prostoru pro 7 lidí, tj. necelých 60m3/ člověka. Tedy asi by to chtělo stejné množství. Zásobování nebude možné, kolik tun potravin spotřebuje člověk za 2 roky? Cca. 2 tuny. Voda se nedá 100% recyklovat, takže….
ad 3/ Technologie na výrobu paliva na Marsu dosud neexistuje. Nevíme, zda člověk může dlouhodobě mimo Zemi přežívat. Technologie pro přežití není dosud připravena.

Ten úkol je prostě ohromný. I to nejvíce nehostinné prostředí na Zemi, je rajskou zahradou proti vesmíru či Marsu….

Ivo

Nechtěl byste raději psát pro Sputnik? Myslím si, že předpoklady máte.

PetrV

ad1/ Proč myslíte, že je takový problém vyrobit novou variantu/modifikaci Starship? Proč si myslíte, že nikdo nemá peníze na provedení verzí? Musk si ty peníze do hrobu nevezme, koukněte na Kellnera. K čemu mu jsou dnes peníze?
ad2/ Zeptám se názorným příkladem- vezmeme si ruskou jadernou ponorku: https://cs.wikipedia.org/wiki/Projekt_941_Akula
Počet členů posádky 150, objem pro posádku 7000 m3, včetně technologie 14000 m3, vydrží pod vodou měsíce, klidně i půl roku.
Ponorka není pro každého, to souhlasím, let na Mars také nebude pro každého, stejně tak působení na ISS není pro každého.
ad3/ NASA teď má vyhlášen grant pro získávání vody z kůry na Měsíci:
https://www.nasa.gov/directorates/spacetech/centennial_challenges/break-the-ice/index.html
Můžete se přihlásit…:-)
Když nevyzkouší lidi let na Mars, tak nezjistí, zdali to člověk dá. Problém je kosmické záření, gravitace atd… ale i na to jsou vyvíjeny řešení.

K nehostinnosti Země v zimě na Jižním pólu bylo popsáno dost. Je to půlroční tma, bez možnosti zásobování. A posádky tam přežívají.

Zůstaňte doma na dvorku mezi slepicema, tam se vám možná nic nestane. Pozor jen na ptačí chřipku….:-)

Ivo Janáček

Ta ponorka není moc ideální příklad, protože má celou dobu neomezené zdroje vody.

Goodman

Recyklace vody a vzduchu může být i v uzavřeném ekosystemu. PetrV uvedl dobrý přiklad. Ja bych jenom ješte doplnil, ze ve stavu bez tíže se da vnitřní prostor lépe využit než v ponorce.

Ivo Janáček

Jistě, ale je to mnohem složitější, než v té ponorce, vlastně se to vůbec nedá srovnávat. Tam veškeré dopady neřešíte, jdou do moře a z moře si berete vodu a z ní si vyrobíte libovolné množství pitné vody a kyslíku, takže potřebujete “pouze” jídlo a zdroj energie čili reaktor a palivem.

Václav Procházka

Neumíme vytvořit žádný plně funkční uzavřený systém, viz. experiment Biosféra 2. Vodu ani vzduch nelze recyklovat neomezeně, viz. ISS. Ztráty vody jsou značné. Nejsem si jist tím využitím prostoru, že je opravdu ve stavu beztíže lepší…

3,14ranha

Recyklace neřeší bezpečnost provozu. Ponorka má neomezené zdroje vody a kyslíku do té doby, dokud funguje reaktor. A dokonce i při selhání se stále posádka může evakuovat na hladinu.

Kosmická stanice nikoli – ta má pouze to co si veze sebou.

Ttěžba surovin na Marsu a Měsíce je teoreticky možná, akorát je to pracné, nevíme skutečnou efektivitu a prověřit technologie bude záležitost roků až desítek let. Rozhodně nejde o žádnou samozřejmost jak si někteří představují !

PetrV

Spíš ten pocit ohrožení a ne nadarmo se říká ponorková nemoc…:-)

Václav Procházka

Ponorková nemoc je způsobena spoustou lidí na malém prostoru. Nemusíte být v ponorce, stačí malá loď a delší cesta. Po pár týdnech Vám může začít neskutečně lézt na nervy i to jak si ten druhý čistí zuby:-)

Václav Procházka

ad 1/ Vyvíjel jste někdy něco? I malá na první pohled bezvýznamná změna může způsobit dost obtíží. Vše je třeba navrhnout, vyrobit, vyzkoušet a otestovat. Nevíme s jakými prostředky SPX ohledně SS disponuje…
ad 2/ Ponorka je něco jiného. Systém podpory života na ponorce je úplně jiná věc než v kosmické lodi.
ad 3/ To je pěkné. Ale ta technologie dosud neexistuje. To, že se vypíše grant neznamená, že vývoj bude úspěšný.

Jsem pro to poslat lidi na Mars hned zítra. Ovšem nemá smysl tu cestu plánovat pro 100 lidí. Zkusme tam poslat napřed třeba 4 – 6 dobrodruhů, kteří provedou napoprvé třeba jen oblet Marsu…

Na jižním pólu máte jen trochu zimu, máte tam vzduch, “nekonečné” zásoby sněhu = vody, přes léto si tam můžete natahat desítky tun vybavení a zásob a po půl roce můžete vyrazit do teplých krajů… Nic z toho při cestě na Mars mít nebudete. Naopak budete mít problém s radiací…

Nevím kolik dobrodružných výprav jste ve svém životě podnikl. Já byl dříve alespoň na pár vyšších kopcích s mačkama a cepínem, takže si hloupé invektivy ohledně dvorku se slepicemi příště odpusťte a diskutujte k věci, ano?

PetrV

ad1/ Václave, SpaceX v tomto dobrodružství nejede samo. Získává hromadu informací přímo z NASA, ať tím, že pro ně pracují lidé z NASA, nebo pořízením knowhow.
ad2/ V čem je zachování života v ponorce jiné? Atmosféru musíte udržovat, potraviny a vodu vézt, dobře, vodu můžete odsolovat, což je ale velmi náročné.
Vyrábíte energii. Možná chlazení je jednodušší.
Znáte systém teplých lůžek na ponorce?
ad3/ technologie existují pro získávání vody v poušti. Umístíte regolit do nádoby, zahřejete a páry vychytáte tím zařízením, dokonce jej dělají češi z ČVUT. Hledejte.
ad4/ 100 lidí nebo 6 je z hlediska vývoje technologie přežití jedno. Více lidí je větší tým a větší úspěch. Takový Kolumbus vyplul se třemi loděmi a kolik se jich vrátilo?
ad5/ Jakou zimu máte na Marsu? V místě přistání perseverance? Zkoušel jste dýchat vzduch -50 na jižním pólu? A ve tmě? Nic moc, brzy venku zemřete, proto ta stanice.
ad6/ Kopce jsou nebezpečné, sám to vím. Nebezpečný je paragliding, jachting, ponorka vlastně vše na Zemi. Kolonizace Marsu je nebezpečnější činnost, ale posouvá Lidstvo dále.
Co budete dělat, když bouchne třeba Yellowstone? Má svůj čas. A nebo dopad velkého meteoritu?
Budete dál chovat slepice na dvorku?…:-)

Václav Procházka

“Více lidí je větší tým a větší úspěch”
To jako fakt? Tak jich tam narveme rovnou 1000 a bude to super!!!

Jo a netušil jsem, že je rozdíl dýchat za světla a ve tmě:-)

Znova….
Jakékoliv nehostinné prostředí co máme na Zemi, je rajskou zahradou proti vesmíru…

PS: Venku je hezky, běžte radši na pivo:-)

Hawk

PetrV

Proč uhýbáte, bojíte se odpovídat, slepice nesou?…:-)

3,14ranha

To je zvláštní že vás nezarazil ten vlastní příklad s Antarktidou (nebo jinými extrémními podniky už zde na staré dobré Zemi).

Lidstvo dobylo póly před více než 100 lety a dodnes na Antarktidě žije (přechodně !) pouze 1000 lidí (v zimě) až 4000 lidí (v létě). A to tam provozuje základny 12 národů světa.

Pro představu – za těch sto let se na Antarktidě narodilo cca 11 dětí (první v roce 1978).

A k tomu přežívání by vás mohlo zajímat že za těch sto let se ví minimálně o deseti vážných případech vražd nebo jiného násilí. Včetně závažného vypálení argentinské stanice Brown – vedoucím této stanice (naštěstí byla 60 kilometrů blízko další stanice americká, která mohla uspořádat záchrannou výpravu a argentinský personál evakuovat).

Goodman

Můj obor je těžký průmysl. Rozumím oceli, za to nerozumím počítačům. Vzpominam si na první počítač. Bylo to Atari. Černobílý monitor a výkon lepší kalkulačky. V tu chvíli bylo pro me nepředstavitelné scifi výkony dnešních počítačů. Můj první mobil měl dva analogové řádky a velikost a váhu cihly.Internet v mobilu a přehrání HD videa uz za dvacet let? Nesmysl. Pro me to byl nesmysl, protože jsem nerozuměl (a stále nerozumím ) počítačové architektuře. Takže pokud něčemu nerozumite (nikdo neví všechno ), tak to neznamená, ze to není možné.
Na stranu druhou uznávám Vaše argumenty v tomto komentáři jsou pádné. Těch problémů k řešení je hodně. Přistání na Marsu dle Muskova plánu je hodně naivní. Dost pochybuju, ze si to Musk opravdu myslí. Ale terminovani je klíčem k úspěchu. Pokud nedáte termín, pokud netlacite na pilu, tak úspěchu nedosáhnete. Nebýt Kennedyho do konce dekády, tak jsme na Měsíci nebyli do teď.

Václav Procházka

Myslím, že v dobách Atari byly výkony nejen dnešních počítačů naprosto nepředstavitelné. Největší sci-fi by to bylo asi pro ty, kteří v té době pracovali ve vývoji IT a znali tehdejší meze techniky. Snílci a vizionáři jsou potřeba. Ovšem odlišit je od šílenců je někdy nemožné:-)

PetrV

Pokud nedáte termín, pokud netlacite na pilu, tak úspěchu nedosáhnete.
Spousta lidí mají neuvěřitelnou vlastnost hledat důvody, proč něco nejde.
Jsem stavař a přesvědčit lidi o tom, že to takto půjde je fakt dřina…

Václav Procházka

Termíny musí mít nějaký realistický základ. Mohou být ambiciózní, ale nesmí být fantasmagorické. Pokud to přeženete, nikdo je ani Vás nebude brát vážně…

PetrV

Vidíte, já Elona beru vážně. 2030 letíme na Mars…
Co vy? Slepice snášejí?

Goodman

Nikdo, včetně Muska, neříká ze je přistání lidí na Marsu jisté. On se o to pokouší a to je rozdíl. Tento projekt bych přirovnal k projektu ITER. Fyzicky je to možné, nicméně postavit to tak,aby to fungovalo je nesmírně obtížné. Mmt za hranou našich současných technických znalostí. Nicméně benefit v případě uspechu je tak veliký, ze za to stojí bádat a investovat, byť je tu riziko neúspěchu. Klíčové je to slovní spojení “fyzicky možné “. Pokud to nepodporuje žádnému fyzikalnimu zákonu, tak ma smysl se o to pokusit.

Václav Procházka

Od konce. To, že je něco možné rozhodně neznamená, že má pro společnost smysl se o to pokoušet. Vždy je vhodné udělat nějakou cost-benefit analýzu. Na Měsíci víme, že je možné přistát, ale prozatím tento samotný akt zřejmě žádný ohromný benefit nepřinesl. Bylo by to ovšem na dlouhou diskuzi. U Marsu je možné, že to bude to samé. Povede se to… No a co s tím? Může to mít ten samý efekt, jako když vylezete na Mt. Everest. Ano je to možné, ale co to přineslo? ITER je kapitola sama pro sebe…. Tam jde možná jen o to, že ten projekt živí strašně moc lidí a firem, takže klidně to celé bezúspěchu může vyprazdňovat kapsy zúčastněných států dalších 50 let. Dobývání Marsu se může zvrhnout stejným způsobem, tj. místo o dobývání vesmíru půjde reálně pouze o dobývání renty…

PetrV

Václave, k Měsíci:
Benefit samotné přistání nepřineslo, ale technický pokrok díky vývoji byl obrovský a zůročilo se to hlavně na Zemi.
Cost-benefit z Měsíce je získávání tritia, helia 3, možná rhodia v rámci programu CLPS.
Jsou to všechno velmi potřebné prvky na Zemi a velmi vzácné. Buďte si jistý, že je prováděna.
Návrat lidí na Měsíc je symbolika a berte to jako předstupeň letu na Mars.
ITER je kapitola sama pro sebe, ale bez ITER by nebyly technologie, které se využily při realizaci Dynomaku. Chybí jen to palivo z Měsíce.
Dobývání renty – hladová zeď:
Falcon 9 a CD sebral v USA boeingu spoustu vládních zakázek. Teď dostali peníze na hladovou zeď ve formě 2 letů Starlineru, aby nezkrachovali.
Starship je vyvíjena ze soukromých peněz a co se týče technických schopností, tak bude o 30 let před starlinerem. To uznejte…

Naposledy upraveno před 18 dny uživatelem PetrV
Václav Procházka

Prakticky vše co se v technice a vědě dělá má nějaký přínos, i slepé uličky. Podle stupně poznání a dalšího vývoje může dopadnout cost-benefit analýza všelijak. SS není vyvíjena ze soukromých peněz, ale z peněz vlády/ daňových poplatníků USA a jejich ekonomických kolonií, kteří nepřímo financují provoz SPX. SPX pak část těchto prostředků využívá na financování projektu SS.
Tento server sleduji proto, že mě moc zajímá, jak to celé dopadne. Fakt vůbec nevím. Jsem hodně zvědavý… Zatím u SS tipuji, že jde o slepou uličku, pokud by to mělo směřovat ke “kolonizaci” Marsu. Kde mi to smysl dává je doprava vojenského materiálu po světě při budoucích vojenských bleskových operacích…

Invc

Vím, že toho budu litovat … ale jakýže vojenský materiál si představuješ, že SS má dopravovat – při těch budoucích vojenských bleskových operacích? A jak si takovou “budoucí” vojenskou bleskovou operaci pedstavuješ?

To jako že přiletí obrovská raketa – radarově i v IR spektru viditelná desítky minut předem … o kterou se bez větších problémů dokáže postarat jakákoliv AA či SA střela posledních 40 let i když operátoři budou namol … a vyloží CO a KAM?

Naposledy upraveno před 18 dny uživatelem Invc
Václav Procházka

viz.:

https://www.armadninoviny.cz/spacex-vyvine-vojenskou-raketu-pro-globalni-nakladni-dopravu.html

Na Váš druhý odstavec: Dnešní asymetrické konflikty jsou postaveny na technologické a také naprosté vzdušné převaze. Raketu tam pošlete v okamžiku, kdy protistrana NEMÁ funkční protiraketový systém a již máte vzdušnou převahu vybojovánu.

Goodman

Jinými slovy, pošleme tam raketu az tehdy, kdy bude nepřítel poražen. Tomu říkám strategická výhoda v boji!

Václav Procházka

Ale jděte:) Vybojování vzdušné převahy rozhodně neznamená válku vyhrát viz. Afgánistán.

3,14ranha

Ze vzduchu zničit AA obranu nepřítele a létat si tedy jak a kam chci ještě neznamená vítězství. Zeptejte se Američanů…

Invc

Mě nezajímá nějaký odkaz, mě zajímá, co si představuješ, že ta SS má jako vozit. “Náklad” fakt není odpověď.

A BTW… tak tedy mám vybojovánu naprostou vzdušnou převahu … nabízí se otázka … jak sem toho dosáhl (teď se nebudu pitvat v tom, že na tohle s ohledem na předvidatelnou trajektorii – stačí lepší manpad). Nech mě hádat … nepotřebuji já tak náhodou mít vedle zaparkovanou jednu či dvě letadlové lodě s podpůrnou flotilou 30 nákladních lodí a 2 jaderné ponorky… které se všechny na místo dopravovaly týdny (a k tomu jeden či dva ropné vrty) a tak…

A ehm … nechci být necitlivý, ale naposled, co sem viděl – tak nákladní prostor SS začínal tak 30m nad povrchem zemským… nějak si nedovedu představit, že by to odtamtud nějaký “time sensitive” náklad prostě odpružil…

A – samozřejmě rád bych, kdyby mě někdo opravil … ale … no … pokud by se odtamtud ta SS měla někdy dostat pryč… nepotřebuje ona tak náááhodou plácnu 1200 tun kryogenního metanu a kapalného kyslíku? Just saying…

Václav Procházka

Od konce: ne nepotřebuji SS dostávat pryč, válka stojí peníze, poraženému státu se pár SS prostě naúčtuje….

Je naprosto jedno co si představuji já. Podstatné je, že někdo z U.S. Transportation Command má o tento způsob dopravy zájem. Může, ale nemusí to být smysluplné. Stejně jako je otázka smysluplnosti vývoje a výroby letounů F-35… Kolik to bude stát je stejně jako u spousty armádních projektů nevýznamné…
Počkejme co vymyslí…

Invc

Aha… tak teď máme čekat… A zjevně se nedozvíme, jaký “vojenský materiál” mají vozit, přestože ti to narozdíl od cesty na Mars “dává smysl”.

3,14ranha

Už je to hodně OT, ale bojový dosah svazu letadlových lodí je mnohonásobný k efektivnímu dosahu výsadkových operací techniky a materiálu.

Teoretická možnost přivolat si 100 tun materiálu / 100 bojovníků víc než 2000 kilometrů od letadlové lodě zní pro Pentagon dostatečně lákavě aby se tím aspoň teoreticky zabývali. Bitevní letadla (stíhačky) tento dosah mají, transporty už jsou na tom hůř, zvlášť pokud v cíli neexistuje letiště.

Zdeněk

Na to je lehká odpověď. U pána asi došlo k přečtení románu Otčina od Harrise. Je to dobrá četba a lze si představit, že u některých slabších povah či zelených mozků to může vyvolat utkvělé fantasmagorické představy. Ty se následně zhmotní do armádních novin a utvrdí výše jmenované v jejich názoru. Vzhledem k nosnosti SS navrhuji po přistání u Kandaháru vyložit jednoho Abramse a 32 pancéřových Hummerů a dvě čety námořní pěchoty v plné polní. Po přistání se vydají na procházku po okolních kopcích a zabezpečí území. SS potom odletí pro novou várku…

Goodman

Ja bych ještě dodal to, ze nemá smysl se pokoušet létat. Nic co je těžší než vzduch nemůže letět.
Je nesmysl stavět lokomotivy a automobili. Nic co není tazeno koňskou silou se nezmůže pohybovat.
Tohle byly argumenty předchozích generací proti utrácení peněz za výzkum.
Ale to asi Vaskovi nevysvetlime .

PetrV

Myslíte, obdobu toho, jak nějaký filuta z patentového úřadu v usa v 19 stol. prohlásil, že vše je vymyšleno, tak jej mohou zrušit?…:-)

Goodman

Přesně tak!
Ono je to bohuzel aktuální i dnes. Lidé si myslí, ze když něco funguje, tak to nema smysl měnit nebo vylepšovat. Ale všechno muže fungovat lépe, usporneji nebo rychleji.
Mám v živé paměti, když EU zakázala vakuove žárovky ke sviceni. To bylo nadávek, Klausovi se ježil knír hrůzou, euroskeptikum praskali žíly v mozku a vůbec demokracie a svoboda byla naraz v ohrožení. Okamurovci se báli, ze budou žít navěky v temnotě.
Dneska neznám nikoho, kdo by svítil zarovkou. Každý pokrok ma na začátku hysterii, pak opatrnou zkoušku zdali to dělá co ma a nakonec všeobecnou akceptaci. Stejné to bude i s elektromobily.

Václav Procházka

A víte o kolik reálně stouply celkové náklady na svícení po zrušení běžných žárovek? Celkové výrobní náklady + spotřeba el. energie. Tak třeba na záchod a nebo do špajzu dosud nikdo nic ekonomičtějšího a ekologičtějšího na svícení nevymyslel…
Třeba na čtení je světlo klasické žárovky naprosto úžasná věc, kam se na něj LEDky hrabou….

Tak třeba každý rozumný ajťák ví, že když něco funguje, tak se do toho nehrabe. Snaha o optimalizace může vést k totální katastrofě:-) Tato snaha je dost často motivována heslem “mládí vpřed” a přístupem, že naši otcové a dědové byli pitomci a mi jsme chytřejší. Velmi často je to dáno tím, že se ztratila kontinuita vývoje a chybí povědomí o širších souvislostech.

Na druhou stranu spousta vědeckých teorií jsou obři na hliněných nohou. Základní teze se zpravidla neověřují, pouze se nabaluje balast.

Richard Dědič

Ona by vlastně Starship mohla provádět i leteckou akrobacii. Přemet, nebo i možná manévr “kobra”, jako to dělají bitevníky s vektorovaným tahem. A pokud by přitom nevypínali motory, tak na palubě by pořád mohlo být příjemných “lokálně přibližně svislých” 1 až 2 g, takže palivo v nádržích by ani nemuselo moc šplouchat. Rozhodně méně, než při bellyflop manévru.

PetrV

Nejsem v tomto ohledu optimista, bandaska na kapaliny SS je poměrně dost neohrabaná a i ten bellyflop zvládá horkotěžko…:-)

proužek

Díky za precizní přehledový článek. Zaujal mě ten překotný vývoj Starshipu a vůbec celého SpaceXu, a tak občas sleduji videa Evrydaykosmonautu a další. Vy nabízíte úžasný komfort: Aktuální, dobře zkompilované informace, doplněné o potřebné souvislosti a navíc v češtině. Díky za Vaši práci a námahu. Má to smysl a proto Vám fandím.
Poznámka:
Trochu se divím, že při Muskově schopnosti dávat věcem originální pojmenování (jako např. OCISLY, BlueZilla, Mauricius), jim nevadí podivná dvouznačnost v tom, že název “Starship” používají jak pro samostatný druhý stupeň (kosmickou loď), tak i pro soupravu kosmické lodě s prvním stupněm (busterem). Někdy pak člověk neví, o čem je zrovna řeč.

MilAN

Na druhou stranu jeho nejmenší bezpohlavní dítě má celkem jednoznačné jméno. Jen si nesmí zapomenout PIN 🙂

proužek

Trochu nechápu ….

Petr

Elon se nám trošičku zbláznil (nebo jeho žena) a u svého nejmladšího dítě tvrdí, že pohlaví si vybere samo, až bude velké (doktoři tedy tvrdí, že je to kluk, ale to dnes už pramálo znamená). A jméno “X Æ A-12 Musk” bych určitě nechtěl (byť připouštím, že s tím příjmením a rodinným zázemím obecně nemusí být úplně špatný život, minimálně je to určitě lepší, než být sedmé dítě mongolského pastevce nebo tak něco).