Elonovinky #16: Hyperloop

Elonovinky jsou pravidelným videopořadem, na kterém spolupracují weby ElonX a Živě/VTM. Každý týden informuje o podnikateli Elonu Muskovi a jeho mnoha firmách – především o SpaceX a Tesle, ale také o The Boring Company, OpenAI, Neuralinku nebo Hyperloopu.

V dnešním dílu se podíváme podrobněji na Hyperloop, tedy nový způsob dopravy extrémními rychlostmi pomocí kabin v odvzdušněných tubusech. Elon Musk v roce 2013 dal volně k dispozici vlastní představu toho, jak by takový Hyperloop mohl vypadat a hned několik firem ti inspirovalo k vývoji vlastního řešení. Musk se nyní k Hyperloopu vrací prostřednictvím své společnosti The Boring Company, jejíž tunely jsou pro vybudování Hyperloopu přímo ideální.

Elonovinky #16: Hyperloop:

Předchozí epizody Elonovinek:

Petr Melechin



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

8 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Zdeněk

Už aby byla nějaká dráha v provozu. Pokud možno v ČR.😃

otaznick

Jak se liší hyperloop bez tubusu od klasické železnice či maglevu?

Jiří Hadač

Dopředu říkám, nejsem na to téma vůbec žádný odborník. Ale co jsem si našel a zjistil, tak hyperloop používá lineární indukční elektromotor. A tyto motory se používají na maglevech. Čili, bez tubusu by to nemělo jít moc poznat od maglevu. A tubus umožní dosáhnout vyšších rychlostí a snížení aerodynamického odporu. Co si teď čtu, jedinej menší rozdíl od maglevu by měl být ten, že by to mělo mít i kola. Tedy, tady dost záleží, který článek si čtete, některé říkají že kola tak akorát do 400km/h, jiné, že klidně i víc.
Mě se líbil tenhle článek, tak ho sem přidám
https://www.hyperloopdesign.net/

boris11

cim? no tym, ze je to este ovela drahsie ako maglev, ktory sam je ekonomicky nerentabilny a ani vlady ho nechcu podporovat, lebo oproti klasickej vysokorychlostnej zeleznici neprinasa ziadne velke vyhody a naklady nan su vacsie

budovanie trati pre maglevy je radovo pomalsie ako budovenie slovenskych dialnic a to je uz teda co povedat 🙂

ak by s hyperloopom neprisiel musk tak by to vsetci povazovali za zart, ale pri muskovi to mala ale zato ukricana mensina zobrala ako vizionarske riesenie 🙂

Jirka Hadac

V necem z toho, co tvrdis, muzes mit pravdu, ale docela sem si jisty, ze na to se tazatel asi neptal.
A opravdu si neslo odpustit tu posledni vetu, hlavne jeji druhou pulku, ze?

Jirka J.

Všechno je to o tom, jak se to rozšíří a jakou to bude mít podporu či standardy. Maglev je pořád velmi raritní záležitost, vše se dělalo hodně na míru a prakticky monopolním způsobem (chceš to mít, tak si zaplať). Když se některé postupy ustálí a vznikne přenositelná sériová výroba, cena poletí dolů. Nezapomeňme také, že od prvního maglevu jsme se technologicky taky posunuli a některé věci umíme dělat levněji a efektivněji, o nových materiálech ani nemluvě.
Mně osobně přijde nelepší stavět to pod zemí. Kdyby existovala vrtná souprava, která odvrtá, obloží, položí co je třeba, aniž bychom na povrchu o něčem věděli, bylo by to super. Ovšem jen do první nehody nebo seismického posunu…taky vývěvy potřebují někam ten vyčerpaný vzduch vyfukovat, i když je fakt, že po zem by nic moc z atmosféry nemělo pronikat. Spíš, aby se to vytvořeným podtlakem nemělo tendenci bortit do sebe… Nechme se překvapit, každopádně, když slyším, kolik peněz má spolknout koridor pro rychlovlaky u nás (a to se má začít stavět tak za 10 let nejdříve), tak jen doufám, že se tohle brzo ujme a žádný koridor nebude třeba (on totiž taky dost rozdělí krajinu – víc než 100m široký oplocený pruh napříč celou republikou není nic, co bychom tu ještě potřebovali…)

Page

Ona nějaká standartizace bude problém. Aktuálně na Hyperloopu aktivně pracuje 8+ firem, které jsou různě daleko v rozpracování konceptu. Vrtné soupravy finišující tunel nejsou dnes nereálné a stabilita tunelu by měla být dobrá i v případě odčerpání vzduchu. Vlastní koncept ani nepočítá přímo s vakuem, protože je to 1. energeticky náročné a 2. zbytečné. Stačí snížit tlak na úroveň 10 km aby se odpor vzduchu rapidně snížil, o zbytek by se měl postarat systém kompresoru na vlaku Hyperloopu.
A co se týče Maglevu. To je koncepce stará 50 let a nikam jsme se pořádně za tu dobu neposunuli 🙁