Jak se projevovala rivalita mezi SpaceX a Blue Originem?
Nedávný článek o rivalitě mezi SpaceX a společností OneWeb nás inspiroval k zavedení nového volného seriálu o dalších rivalitách a sporech týkajících se SpaceX a dalších firem Elona Muska. S články se budete na ElonX setkávat v následujících týdnech a měsících. Jako první je na řadě společnost Blue Origin, výjimečně ve formě přeloženého videa (další dílu už budou textové).
Elon Musk a Jeff Bezos mají hodně společného. Oba jsou miliardáři, kteří se proslavili úspěchem na poli internetových firem (PayPal a Amazon) a zároveň zhruba ve stejnou dobu oba založili společnosti zabývající se vývojem raket. To v průběhu let vedlo k rivalitě, která několikrát skončila u soudu. SpaceX a Blue Origin vedly spory ohledně rampy LC-39A, patentu na přistávání raket a také se popichovaly na Twitteru. Celé rivalitě se věnuje nově přeložené video z kanálu NeoScribe. Pod videem pak najdete další podrobnosti o sporu ohledně patentu na přistávání raket na moři od Jirky Hadače.
Poznámka: Video také krátce shrne spor mezi SpaceX a americkým letectvem. Tuto problematiku podrobněji rozebereme v jednom z budoucích dílů tohoto seriálu.
Další přeložená videa o firmách Elona Muska s českými nebo slovenskými titulky najdete zde.
Kauza ohledně přistávání raket na mořských plošinách ze strany Blue Origin začala v červnu 2010, kdy si Jeff Bezos se svými dvěma kolegy podal žádost o patent. Tento patent se jmenoval Přistávání kosmických dopravních prostředků na moři, související systémy a metody. Patent byl společnosti Blue Origin udělen v roce 2014.
Schéma přistávání raket na moři, které si nechal Jeff Bezos patentovat (Zdroj: Space News)
SpaceX přitom od roku 2013 experimentovalo s přistáváním Falconů na mořské hladině a společnost se netajila tím, že dalším krokem bude přistávání na robotické plošině. Na pohled je tu tedy dost jasný problém – jedna společnost má patentovaný postup, druhá jej začíná prakticky využívat. Následný konflikt byl tedy nevyhnutelný a začal v září 2014, kdy SpaceX patent společnosti Blue Origin napadlo. SpaceX argumentovalo tím, že koncept, který popisuje patent, není v podstatě nic nového a už v roce 2009 byl dlouho známý ve vědecké komunitě. Jednou z prací, které SpaceX uvádělo na důkaz svého tvrzení, byl článek z roku 1998, J. Išijima et al. (PDF). O rok později, 1. září 2015, byl patent Blue Origin zrušen.
Koncept vertikálního přistání raket není tedy vynálezem SpaceX, jak by si mnozí mohli myslet. Přesto zůstává dodnes pravdou, že je to první společnost, které se podařilo vertikálně přistát s raketou na mořské plošině. A je to také druhá společnost, které se podařilo raketou dosáhnout hranice vesmíru a přistát na pevnině. Tou první ovšem zůstává Blue Origin, jehož raketě New Shepard se to podařilo měsíc dříve než SpaceX při misi Orbcomm-2. Jak však vysvětluje video, mezi misemi Falconu 9 a New Shepardu je velký rozdíl v dosahovaných rychlostech.
Předchozí články o sporech Elona Muska a jeho firem:
- Jak začala rivalita mezi SpaceX a společností OneWeb?
- Proč Tesla nemůže v některých amerických státech prodávat svá auta?
- Tesla žaluje čínskou automobilku Xpeng a americký start-up Zoox za krádež obchodních tajemství
- Elonovinky #35: Trest pro Muska za podvod s cennými papíry
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 10-9 - 25. 7. 2024
- Mise Starlink 9-4 - 20. 7. 2024
- Daily Hopper: Nehoda Falconu 9 a problémy Starlineru - 19. 7. 2024
Podpořte projekt ElonX
- Připojení k internetu přes Starlink už využívá čtvrtina lodí, často v kombinaci s dalším poskytovatelem - 15. 7. 2024
- Nové zakázky SpaceX: Teleskop COSI, arabské družice Yahsat, kontroverzní evropská mise MTG-S1, a další - 13. 7. 2024
- Proč se NASA rozhodla deorbitovat stanici ISS? Nebylo by lepší dát ji do muzea nebo ji jen přesunout výš? - 6. 7. 2024
mi to prijde ze Jeff uz rovno mohol na ten patentovy urad poslat rusky film z 59teho Sky calls , aspon by to mal vo farbe
https://www.youtube.com/watch?v=TdSxDNnqRlo
No ono čo si budeme nahovárať, hoovering /vertikálne pristátie/ sa využíva už pekne dlho. za zmienku stojí LLRV od čias Apolla. Ťažko povedať kto bol prvý. Aj lunárny modul je vlastne ak to poriadne preženiem “raketa”. To že to je na morskej hladine a “unmanned” je len taká čerešňa na torte tomuto pokroku. LLRV bol vlastne taký prvý grasshopper.
Tak ano, máš pravdu, ale to pokud se budeme bavit o VTVL. Čili Vertical takeoff, vertical landing. V článku je zmiňován patent na přistání prvního stupně nosné rakety na moři. Kdybychom se bavili jen o VTVL, tak co vím, můžeme určitě jít do 50 let a hádám i dřív. Je samozřejmě otázka, kdy přejdeme ze seriozních vědeckých úvah k literatuře sci-fi, což samozřejmě nevadí a není nic proti ničemu.
Prve realne studie dostal na starosti konstrukter vo firme Douglas Aircraft Company isty pan Philip Bono. Ten so svojim timom v roku 1961 rozpracoval niekolko navrhov na VTVL. Plan bol postavit jednostupnovu znovu pouzitelnu raketu. V tej dobe boli vyhodnotene ako slubne, ale kvoli vtedajsim technologiam nerealizovatelne.
NASA v roku 1991 program znovu ozivila a vznikol DC-X. Neskor program VentureStar (NASA investovala cez 900 milionov), ktory ale v istom bode stopli. Programy ukazali, ze jednostupnove VTVL je realizovatelne, ale na obeznu drahu vynesie len velmi maly, alebo žiadny naklad.
Musk sa so svojim SHS pokusa o to iste. Kedze ale uz vie, ze jednostupnova raketa je nezmysel, tak Starship posadi na znovupouzitelny tahac.
Souhlasim s Mr. G. Myslenka motorickeho pristani rakety je ale vlastne stejne stara jako idea motorickeho startu. Takove byly totiz prvni predstavy o “dobyti vesmiru”. Raketa “velky kovovy doutnik s astronauty” odstartuje do vesmiru, a pak ve stejne podobe zase vertikalne pristane, kdekoliv. Ano, samozrejme sci-fi tricatych a ctyricatych let, protoze ciolkovskeho rovnice byla vedecke a technicke verejnosti uz v te dobe znama. Ale jiste vzpominate na pocatky Apolo, sam W. v. Braun puvodne pocital s dvoustupnovym nosicem, na Mesici mela puvodne pristavat raketa, ne maly lunarni modul. Pod tlakem casu, argumentu, moznosti a dostupnych technologii nakonec (ac nerad) pristoupil na modularni system… Takze prvnim clovekem, ktery se muze honosit myslenkou motorickeho pristani klidne muze byt nejaky spisovatel z dvacatych-tricatych let :-). A za sci-fi se patenty udelovat asi nikdy nebudou.
Jen pro zajímavost. Jeff by se asi divil a zpěčoval kdyby měl platit za nápady viz DC-X, Delta Clipper, nebo https://www.space.com/22391-reusable-rocket-nasa-dc-x-anniversary https://www.youtube.com/watch?v=sseTGYrtT4I
Pro mě je souboj SX – BO naprosto jednoznačný cca 70:0.
Mě nejvíc překvapuje rychlost vývoje. Obě firmy zhruba stejně staré. New Glenn je snad ve vývoji o pár let míń jak F9, o dost méně jak FH. Mezitím jediné co vidím je, jak se staví Starship… Opravdu by mě zajímalo proč jsou oproti SpaceX tak pomalí.
Nejsou pomalí, ale SpaceX je oproti všem ostatním společnostem o hodně rychlejší…
On je tu i ekonomický fakt. BO má od Jeffa prakticky neomezený rozpočet a není tam tlak vytvářet zisk v co nejkratší době, tak si to pořádně připravujou (snad), což znamená že dlouho není nic vidět. I tak jsou pomalí, nic je netlačí, Jeffova vize se počítá na desítky let, takže nějaký ten rok zpoždění nehraje roli. Oproti tomu Elon jede strategii mít nějaký základní produkt který může prodat (Falcon 1, 9), vylepšit jeho vlastnosti (Falcon 9, Heavy) a pak ze zisku přejít na vyšší level (Starship, Starlink). Stejně tak u Tesly od prvního Roadsteru až po plně autonomní řízení, stihne to v rozmezí nějakých 15 let.
Mezi jeho největší devizy patří flexibilita a schopnost opustit myšlenku když už nedává smysl, jak technicky tak ekonomicky. A klidně se pokoušet o bláznivé nápady i když se to tak nikdy nedělalo (velký problém a brzda zavedených firem). Lidi nemají rádi změnu a radši si budou dělat deset let to samý co už se osvědčilo za cenu pohodlí a jistoty, viz Ariane nebo Sojuz. Když ale jeden subjekt přestane hrát podle těchto konzervativních pravidel tak mají najednou všichni ostatní problém a horko těžko vůbec uznají že měli pohnout zadkem a konečně se pokusit o nějakou zásadnější inovaci, viz elektromobily i s tím autonomním řízením.
V podstate som chcel napisat toto iste, teraz uz nemusim 🙂
Musk postavil Falcon9 ako produkt, ktory okamzite uviedol na trh a od prvych letov mal hned zakaznikov. Po 15 rokoch ma vybudovanu znacku, stalych zakaznikov a novy uz za nim chodia sami. Ma velku podporu v NASA. K dnesnemu dnu cez 50 startov. Za par mesiacov by mali zacat vozit ludi na obeznu drahu, co zatial ziadna sukromna firma nikdy nerobila (ak ich teda kvoli vybuchu CD Boeing nepredbehne). To ci budu prvy, alebo nebudu si myslim nie je dolezite.
Bezosov BO mi pride skor ako jeho hobby, lebo ho bavi kozmonautika. Postavil si “high-tech garaz”, kde vyvíja rakety. Po 15 rokoch a z X nasobne vyssim rozpoctom maju suborbitalnu raketu, ktora obsolvovala 11 letov. Velmi sa tesim, kedy BO vytiahne na slnko NewGlena a pripravia ho na start na rampe, ktoru este ani nezacali stavat.
Ma BO pre NewGlena nejake potencionalne naklady na vynesenie ?
Bo rozhodne Rampu má a už ju takmer rok budujú a je to LC-36 CCAFS. Majú tam zásobníky na palivo a prebiehali zemné práce a to ešte minulý rok! Tak isto pripravujú Stenna Freighter ako pristávaciu plošinu. A áno zákazky majú, Eutelsat, nu Space Corp, SKY Perfect JSAT, OneWeb 5 štartov, Telestar má multi-launch contract a tak isto Maxar Technologies a ich PPE pre budúcu stanicu Lunar Gateway.
Klíčové jsou rozdílné motivy Muska a Bezose. U Amazonu je hlavní motiv maximalizace zisku, a ten utratí v BO jako ve svém koníčku. Musk má motivy naprosto jiné a klíčový je ten, že chce letět na Marsu a všechny jeho firmy na tom pracujou.
Vždycky se směju, když někdo tvrdí, že soukromníci nemůžou letět na Mars, protože se na tom nedá vydělat. Na samotné cestě asi ne, ale technologie, které se kvůli ní vyvinou se dají skvěle zpeněžit ještě na Zemi. Ovšem musíte být tvůrcem technologií. A tím je Musk, cestu na Mars a provoz kolonie mu zaplatí satelitní internet a flotila samoridicich taxíků.
vazne veris tomu, ze muskovi nejde o zisk
a co ked ten satelitny internet skonci ako iridium?
a co ked flotila samojazdiacich taxikov nebude?
pri tych samojazdiacich autach je radovo vacsia pravdepodobnost, ze tesla skrachuje ako to, ze sa im do par rokov podari vyriesit samojazdiace auta
Je zásadný rozdiel medzi Teslou a SpaceX. Tesla je biznis, SpaceX ťahá na vesmír. Načo by vyvýjali inak SHSS keď ma slušný zisk by im stačili Falcony a Starlink ktorý je realizovateľný do štádia slušného zisku aj na F9 a FH?
Starlink je čistý biznis. A je otázkou, jestli při nutném počtu satelitů a vynášení pomocí F9 a FH by celkové provozní náklady nesrazily (očekávaný ) zisk do minusu. Žádná reálná čísla neznáme a nějaké tweety jsou v tomhle jen čisté PR-vždyť je to součást biznisu
Áno Starlink biznis je, to netvrdím že nie ale samotná SpaceX páli na vývoj tak neskutočné peniaze pričom by vôbec nemuseli a stačilo by ak by len o kúsok podliezali ceny Rusov či Arianespace. Načo by to robili keď to nemá zmysel? Bez nich by trh stagnoval ešte 20 rokov minimálne.
Pouziju tvoji formulaci. Co se tyka arianespace, tak mas pravdu jsou levnejsi. Ale co se tyka Rusu a Protonu, tam jsou ceny opravdu srovnatelne a to doslova. Nedavno sem na to tema psal clanek a Proton je opravdu raketa cenove i vykonem naprosto srovnatelna s Falconem 9. A v tomto pripade SpaceX doslova podleza cenu Protonu. Rozdil naroste jen kvuli drazsimu pojisteni rakety proton, jinak mezi Falconem – 62 a Protonem za tusim 64 milionu dolaru, to fakt je uz rozdil mizivy.
Nepochybuji, že Starlink i Tesla jsou komerční projekty, ale pro Muska jejich cílem není pouhý zisk. Tím je vydělat peníze na cestu na Mars. To je rozdíl proti Bezosovi. Ten vydělal peníze a pak začal přemýšlet, za co by je utratil. Musk naopak měl nejdřív cíl (Mars) a pak začal vymýšlet, jak by si na to vydělal. A jeho genialita je v tom, že přišel na to, že bude vyvíjet technologie dvojího využití, jak pro Mars, tak prodejné na Zemi, rakety, elektrická auta, rychloražba tunelů, satelitní internet, solární tašky, čistička vody pro nějaký zapadákov
Nezapomen, ze ty solarni panely, baterie, cisticky vody, auta a zrejme i razbu tunelu bude potrebovai i cestou na Mars a pote na nem. Ono to celkem dava smysl.
razba tunelov na marse technologiou TBM je nerealna
toho sa musk na sto percent nedozije
ak by sa uz na marse za nejake tie desatrocia zacalo nieco stavat tak skor technologiou 3D tlace formou nejakeho spekania piesku, ale na zaciatok to skor budu len nejake dovezene “unimobunky” ktore pre zlepsenie radiacneho tienenia zakryju pieskom
razba tunelu pomocou tbm je neskutocne logisticky narocna vec, to by si musel dopravit na mars tisice ton zariadeni
Treba však porovnať spoľahlivosť a perspektívnosť. Spoľahlivosť a Proton – silná diskusia.
spolahlivost protonov pri komercnych resp. medzinarodnych zakazach je dobra
problem protonov je, ze rusi z nejakeho dovodu odflaknu kontroly pri vlastnych startoch, ale ked robia pre zahranicie tak si na tom davaju zalezat a spolahlivost je na dobrej urovni
ak by mal proton problem so spolahlivostou tak asi tazko by na neho nalozila esa svoj rover 🙂
V tom pripade to musej montovat ve dvou ruznych tovarnach, jinak si nedokazu predstavit, ze prijde muzik, co to X krat udelal spravne, a pak kladivem natluce opacne akcelerometr (bez naslili to nejde).
Problem moze byt presne v tom co pises: “nedokazu si predstavit, ze prijde muzik, co to X krat udelal spravne, a pak kladivem natluce opacne akcelerometr.”
Ja uz par rokov robim v priemysle a neveril by si, co ludia dokazu spravit. Ake chyby spravia na dielcoch, ktore montuju roky.
A prave tu nastava problem. Ludia maju tendenciu mysliet si nasledovne: ak nieco funguje a neobjavuju sa chyby, bude to takto pokracovat dalej a naco to budeme kontrolovat. Takto vznika najviac reklamacii 🙁
neviem ci v roznych tovarnach to asi nie, ale tak sa mi zda, ze je viac timov co tu raketu sklada uz priamo na bajkonure
inak namontovat opacne akcelerometer sa podarilo aj americanom
https://cs.wikipedia.org/wiki/Genesis_(sonda)
to len aby ste si nerobili srandu len z rusov 🙂
vacsinu vyvoja zatial muskovi platila nasa
tesla je biznis? no nejak som si nevsimol 🙂
falcony im stacia na slusny zisk? nuz dovol aby som o tom pochyboval, keby im stacili na slusny zisk tak musk nemusi cachrovat s finacnymi udajmi aby nalakal investorov
Super clanok a video 🙂
Bezosov patent nie je nicim zlym. Keby si to podal povodny majitel napadu, teraz by mu SX aj BO platili. Patent je od toho, aby chranil povodneho majitela myslienky. Ak si to ale neda patentovat a spravi to niekto druhy jeho chyba. Za patent sa plati, za jeho registraciu a je tam aj rocny poplatok za drzanie patentu. Ak na to nema prostriedky, castokrat sa stane, ze mu niekto napad ukradne a da si to patentovat sam 🙁
USA je krajinou pravnikov a narodnym sportom nie je baseball, hokej, ani basketbal. Je to sudenie sa za kazdu sprostost. Ziadna krajina na svete nema tolko pravnikov na 1-ho obyvatela ako je v USA 🙁
Kdyz sem se docetll, ze existuje clanek z roku 1998, tak sem hledal az sem nasel. A opravdu mezi temi dvema obrazky moc rozdil neni. Tak tady se da kapku diskutovat. Ktery patentovy zpusob je lepsi. Clarke v britanii nedostal patent na geostacionarni satelit a prisel tim o mraky penez, a bezos si patentuje myslenky.
Britske patentove pravo vyzaduje (nebo aspon te dobe vyzadovalo) funkcni kus
To je pravda jen částečně. Pokud už někdo tu myšlenku vyslovil nebo i bez patentu realizoval, tak na to patent už nelze udělit. A v případě, že se tak stalo, ho lze napadnout a zrušit. Není to už originalita.
Neviem ako presne su postavene zakony o patentoch.
A.) patentujem nieco, co este nikto nepublikoval, som prvy kto tuto myslienku ma
– spravny pristup
B.) patentujem nieco, co je uz roky zname, ale nikto tento patent este nepodal a realne sa to nepouziva
– Bezosov pripad
– v dobe, kedy si Bezos patent podal, tak ta myslienka nebola nova
– nikto to patentovane nemal
– realne sa postup pristatia na plosine nepouzival
C.) patentujem nieco, co uz realne existuje, pouziva sa, ale nikto to nema patentovane
– podla mna nerealizovatelne, alebo by sa to aspon nemalo dat
Nechcem Bezosa obhajovat, len rozmyslam nahlas 🙂
aj C sa da realizovat
je chyba systemu ktory dovoli patentovat myslenku, patent ma byt len na konkretny vyrobok/produkt a nie na vseobecne myslienky
ak niekto povie hypotezu, ze nieco by mohlo takto fungovat tak preco by mal on zarabat na tom ked tu hypotezu niekto za vynalozenia casto obrovskych penazi zrealizuje?
vdaka patentovemu systemu usa existuju firmy ktore realne nic nerobia len “vymyslaju”(casto to niesu ani ich vlastne napady, ale je to len kompilacia z precitanych clankov) velmi vseobecne postupy a davaju si to patentovat a ked niekto potom vyrobi konkretny produkt ktory sa len trochu obtrel o ten ich vseobecny patent tak uz ho idu vydierat aby platil licencie
a ty inak vies kto je povodnym majitelom myslienky motorickeho pristatia? ale naozaj ten prvy co to vyslovil? a nemoze sa stat, ze bude aj viac ludi ktorych rovnaka myslienka napadne uplne nezavisle?
ja by som povedal, ze usa a aj sovieti pocas studenej vojny v case vesmirnych pretekov urcite pracovali aj s myslienkou na motoricke pristatia jednotlivych stupnov rakiet, minimalne v ramci preverovania roznych hypotez a bohvie ci stym uz neprisiel aj niekto iny este pred nimi
inak existuju aj nazory a podla mna niesu vobec daleko od pravdy, ze patenty vskutocnosti brzdia pokrok
Suhlasim.
Neviem, kto bol povodnym majitelom myslienky, ale motoricke pristatie sa pouziva roky. Ved prakticky vsetky sondy, ktore kedy na
Mesiaci pristali boli motoricke pristatia. To, ze sa to pouzije pre raketu je v podstate to iste.
Co sa poslednej vety tyka, to je pravda. Velke mnozstvo patentov na obnovitelne zdorje, alternativne pohony vozidiel, motory so studenym spalovanim (velmi nizka spotreba paliva) vlasnia ropne spolocnosti.
Mozna by se puvodni autor myslenky dal dohledat z toho japonskeho clanku. S pristupem na springer a elsevier to proklepavat postupne do minulosti, ale uz radu let tam placeny pristup nemam. A s temi soucasnymi pravy bych snad mel pristup k abstraktum, vic nic. Urcite ne k odkazum na konci clanku.
Trocha som pogooglil a nasiel som par clankov. Asi najzaujimavejsi je tento:
https://thehighfrontier.blog/2016/03/20/straight-back-down-to-earth-a-history-of-the-vertical-takeoffvertical-landing-rocket-part-1/
Spominany je tam pan Philip Bono (inzinier firmy Douglas), ktory ako prvy realne riesil koncept VTVL (vertikalny start, vertikalne pristatie). Z jeho prace vznikol demonstrator DC-X, neskor VentureStar.
Ja si osobne myslim, ze myslienku na taketo pristatie nemal ako prvy inzinier, ale autor sci-fi uz niekedy v 18. storoci. Treba najst najstarsiu sci-fi knihu, ktora toto spomina a mame autora myslienky (respektive toho, kto to dal na papier ako prvy). Takze realneho autora myslienky si myslim, ze sa zistit ani neda 🙂
Áno patenty brzdia pokrok, nejeden patent čo po 20 (tuším) rokoch vypršal sa masovo rozšíril a viedol ďalším doslova prelomovým výtvorom.
no toto je problem americkeho patentoveho prava, tak sa daju patentovat aj myslienky, ktorych realizacia je desatrocia vzdialena 🙂
a taktychto patentov je v amerike hrozne vela a ked nejaka firma nieco realny vyvinie tak sa vyroja patenovi trollovia s tym, ze tu technologiu maju oni patentovanu a potom sa firma s nimi moze roky sudit minut miliony mozno desiatky milionov dolarov na pravnikov a vysledok je pritom hrozne neisty
Nechci tomu verit ale normalne jsem ti dal palec nahoru. A dokonce nejsem sam. Asi historicky prvni post kde mas kladny pocet lajku 😄
Ono to není tak jednoznačné, ochrana patentu vynálezu se dá udržovat jen 20 let, takže myšlenky vzdálené několik desetiletí fakt nemá smysl patentovat. Navíc, udržovací poplatky se v čase progresivně zvyšují. Takže pokud nějaký ten patentový troll chce po dlouhou dobu udržovat velké množství patentů, vyjde ho to pěkně draho. A samozřejmě, jestliže jsou ty patenty navíc příliš obecné, nebo z jiných důvodů sporné, tak jim pak ještě hrozí že nejenže nic nevydělají, ale ještě zaplatí soudní výlohy. Neříkám, že “patentoví trollové” neexistují, ale opravdu to nemají tak jednoduché, jak to vypadá. Obecně vzato, patentové právo v USA není tak špatné, rozhodně je mnohem lepší než v Evropě.
v tom prvním máš pravdu.
v tom druhém.. Eu vs US to není tak jednoduché.
US je rychlejší ale riskantnější.
Zjednodušeně kontinentální patentové právo dělá daleko větší průzkum, než se udělí patent (úřední kontrola priority, novosti, dostatečné inovace atd.na ro následuje fáze zveřejnění a námitek a až pak případně následuje patent). A spory se řeší už v průběhu toho patentového řízení.
US dělá jen rámcový průzkum, a případné problémy (prioritu, novost, …) nechává na soudní spory “až to bude někoho zajímat”.
Krom toho US patent zahrnuje i části, které u nás spadají pod užitné vzory a průmyslové vzory, plus některé další typy ochran, které my máme zvlášť(a mají jednodušší režim).
laikům se to blbě vysvětluje, když o našem znají jen málo a o US větďinou jen “troly” a “designové” patenty.
Ano, je to přesně tak jak píšeš: americký patentový úřad v podstatě stojí v roli zapisovatele, návrhy moc nezkoumá a zapíše skoro cokoli. Držitelé patentů si tak musí mnohem víc sami hlídat, jestli jim někdo “neleze do zelí”. Mám ale dojem, že tam je patřičná lhůta a oponent může návrh rozporovat, ještě než je patent zapsán, takže to nemusí jít vždycky k soudu. V Evropě je to jinak, úřady kontrolují rešerše a všechno pečlivě posuzují. EPO považuje vysloveně za svou povinnost skoro každý návrh zpochybnit a přihlašovatel pak musí pracně dokazovat, že nemají pravdu. Ono to souvisí s diametrálně rozdílnou filosofií funkce úřadů obecně. Zjednodušeně: v USA pracuje úřad pro klienta, snaží se mu pomoci vyřešit problém, se kterým přišel. V Evropě je to naopak, úřad pracuje proti vám a snaží se najít důvod, proč vám pomoct nemůže.
Proč jsem ale psal, že patentové právo je v Evropě horší? Především proto, že je roztříštěné. Můžete si sice podat u EPO jednu přihlášku pro celou Evropu, později ale řízení stejně přechází do národních fází, v řadě států musíte podklady nechat přeložit do místního jazyka, a každý národní patentový úřad to pak znovu posuzuje podle svého zákona (nejsou stejné). A protože má EU otevřené vnitřní hranice, nemůžete dost dobře některý stát vynechat… Takže je to hrozně složité, pracné, zdlouhavé a drahé. Oproti tomu v Severní Americe vám stačí jeden patent pro celé USA a pokud přidáte Kanadu, máte pokrytý celý kontinent. A navíc vám tam ten patent přijmou s otevřenou náručí a bez zbytečných keců. V mezinárodní konkurenci tak mají USA obrovskou výhodu. Proč myslíte, že Elon Musk šel podnikat právě tam, a proč převážná většina úspěšných startupů vzešla právě z USA? Důvodem jsou zákony a úřady přívětivé podnikatelům a inovacím. A taky nízké daně, rychlé soudnictví, atd.
v usa nizke dane? mozno pre firmy ktore vedia optimalizovat cez danove raje
firma ktora nevie/neoplati sa je to optimalizovat cez danove raje tak ma vyssie dane ako vo vacsine europskych statov
Není to pravda. Nicméně, jelikož je to tady OT, nebudu dále rozebírat.
Starupy se tam mají dobře, protože:
– snadný přístup ke kapitálu, navíc zvyklému riskovat
– rychlá očista trhu (bankroty a soudnictví)
– obrovský jednotný a bohatý trh
Patenty atd… to jsou maličkosti. I tady si to patentově ochráníš (máš tu nějaké ty dohody atd.) a prioritu máš podle první přihlášky… ale problém je s rozjetím té “produkční” fáze. Protože výrobek přizpůsobuješ v podstatě 30 různým režimům, jak co do požadavků na výrobky / služby, tak právní řády.
V ochraně IP ve výzkumu přímo dělám … a není problém zajistit formální ochranu, ale je problém sehnat peníze na produkci, distribuci a prodej (a tp tu žere obrovské režie – protože to děláš v podstatě pro každý stát zvlášť).
V podstatě souhlasím. Vím, že ve srovnání s uvedením produktu na trh(y) je patent v podstatě detail. Ne každý, kdo patentuje ale chce sám produkt vyrábět a prodávat. Pro větší firmy a instituce není patentové řízení problém, nicméně pro jednotlivce nebo malou firmu je to v Evropě opravdu zbytečně složité a drahé. Nebo to tak aspoň bylo v roce 2005 (osobní zkušenost). V USA se vyplatí i jednotlivci, když něco zajímavého vymyslí, aby si to patentoval a pak to může nabídnout větším firmám. V Evropě to taky jde, ale administrativa leckoho odradí.
Ještě bych podotknul, že ne každý přihlašovatel patentu je troll nebo spekulant. Jsou i tací, kteří skutečně mají vlastní nápad a jejich vynález je původní a třeba i užitečný. Nelíbí se mi, když tu někteří říkají, že patentové právo brzdí pokrok. Jistě, jsou případy, že někdo blokuje vynález, aby třeba umořil starší výrobní technologii, apod. V převážné většině jsou ale patenty užitečné, protože bez nich by se většinou vůbec nevyplatilo cokoli vyvíjet. Tvrdit že patenty brzdí pokrok je jako říct že airbagy nebo očkování zabíjí lidi. Ano, občas se to stane, avšak přínos jednoznačně převažuje.
problem patentov je, ze prvy berie vsetko
patentove pravo absolutne nerozlisuje ci niekto nieco “skopiroval” alebo to vyvinul sam, ale ak to nestihol patentovat ako prvy tak ma proste smolu a mozekludne vyhodit celu svoju pracu alebo zacat platit licencne poplatky niekomu od koho nezobral ani kusok knowhow ak ten mu samozrejme tu technologiu licencuje
hlavne ak sa daju patentovat jednoduche veci a velmi vseobecne tak je to problem, lebo predsa nieje nic nezvycajne, ze niekolko ludi/firiem paralelne a nezavislo na sebe vyvinie rovnaku technologiu, alebo pride s rovnakou myslienkou
Patentem se blokovat neda. Jako drzitel patentu mas povinost udelovat licence na vyrobu za “adekvatni cenu” a co je “adekvatni cena” resi soud, pokud s tvoji cenou zadatel nesouhlasi.
to ani nahodou neplati, ze si povinny udelovat licencie
toto plati pri patentoch ktore su sucastou nejakeho medzinarodneho standardu, vtedy musis poskytovat licencie a mal by si ich poskytovat za rovnakych podmienok pre vsetkych
pripadne ked na teba zacinaju platit antimonopolne pravidla
a aj keby platilo to co pises, co neplati, tak to neriesi situacie ked nejaku technologiu vyvinie viac firiem sucastne a jedna zhrabne jackpot vo forme patentu. stale to bude voci tym druhym firmam nespravodlive, ze musia platit licenciu za nieco co si vyvinuli uplne same
mas pocit ze farma firmy musia za adekvatnu cenu poskytovat licencie na svoje spickove lieky? prdlajz, 20 rokov sa na trhy ktore dodrzuju patentove pravo lieky od ineho vyrobcu nedostanu a generika pridu az po 20tich rokoch
ja si spominam na clanok o jednom ceskom lieku, vyvijala to nejaka ceska firma, ale samozrejme nemali na to to uviest na trh a tak to predali nejakej velkej zahranicnej firme a v tom clanku sa spominalo, ze napriek tomu, ze ten liek sa zdal byt fakt ucinny tak sa na trh nedostane lebo konkuruje 3 inym liekom toho zahranicneho vyrobcu, takze patentovany liek pojde do supliku az do momentu kedy tej firme vyprsia patenty na tie 3 lieky
a samozrejme nikto iny nemoze liek s tou ucinnou patentovanou latkou vyrabat a licenciu mu ta firma neda to je jasne
Mas pravdu, tyka se jen patentu, ktere jsou pouzity ve standardech, ne nutne mezinarodnich. Precejen mam blize ke standardum, nez k patentum, ac delam pro farma firmu.
patentove pravo v usa je urcite horsie ako v europe
a patentove trollovanie je dost dobry biznis s minimalnymi nakladmi, samozrejme ako pri kazdom podnikani aj tu plati, ze nie kazdy ma to to byt uspesny, treba vediet co sa oplati patentovat a co nie
ja mam najradsej ked nejaky patentovy troll doslova vydrbe s nadnarodnymi korporaciami a ked musia pekne krasne pustit zilou 🙂