SpaceX má na orbitě přes 2400 družic Starlink a v červenci chce začít s pokrýváním polárních oblastí

Satelitní megakonstelaci Starlink budou po dokončení tvořit desítky tisíc družic. Projekt ale má několik dílčích fází, z nichž ta první už byla dokončena, a tak je síť v provozu už dnes a zajišťuje rychlé internetové připojení pro více než čtvrt milionu zákazníků. Výstavba sítě Starlink začala v roce 2019 a první orbitální slupka byla dokončena loni v květnu. V současnosti probíhá vynášení pokročilejších družic pro další slupku, která by měla celou síť zrychlit a přidat nové funkce. V červenci se navíc má rozjet výstavba třetí slupky, která poprvé umožní pokrytí polárních oblastí. Pojďme se tedy podívat, jak budování sítě Starlink probíhalo doposud a jaké má SpaceX plány na následující měsíce a roky.

Testovací satelity Tintin A a Tintin B před misí Paz (Zdroj: SpaceX)

Projekt Starlink byl oznámen veřejnosti v roce 2015 v Seattlu. Už v únoru 2018 byly vyneseny dvě zkušební družice Tintin, které prověřily některé z potřebných technologií. Následně začal být Elon Musk nespokojen s rychlostí vývoje a na konci roku 2018 provedl čistku mezi manažery projektu Starlink. Zároveň zadal cíl vynést první várku družic na oběžnou dráhu do poloviny roku 2019. To se nakonec povedlo, jelikož v květnu 2019 odstartoval Falcon 9 celkem 60 družicemi Starlink. Ty už měly velmi blízko k finální podobě, ale stále šlo o prototypy a některé z družic ani nebyly plně funkční. Mise ale otestovala například nevšední způsob vypuštění tolika družic najednou, vyklápění a funkci solárních panelů, přesun družic na vyšší orbity a komunikaci se stanicemi a terminály na Zemi.

Znázornění způsobu vypouštění družic Starlink. Druhý stupeň se nejdříve mírně roztočí a vzniklá odstředivá síla družice po vypuštění rozprostře. (Autor: Tony Bela)

Získaná data a zkušenosti pak firma zapracovala do nové verze družic v1.0, které už byly určeny pro ostrý provoz. Vynášení tohoto typu začalo v listopadu 2019 a pokračovalo do května 2021. Během této doby proběhlo 28 startů Falconu 9, při kterých bylo vyneseno celkem 1665 družic. Některé z nich ale selhaly nebo byly deorbitovány, a tak v současnosti zbývá 1504 aktivních družic této verze, které obíhají na dráze se sklonem 53° vůči rovníku. Tyto družice představují první orbitální slupku zvanou „Group 1“, kterou má podle oficiální dokumentace tvořit celkem 1584 družic. Slupka tedy není technicky vzato zcela kompletní, ale v praxi to asi nevadí, protože se v podstatě překrývá s další slupkou Group 4, kterou bude tvořit dalších 1584 družic s velmi podobným sklonem 53,2°.

Detail šedesáti satelitů Starlink v1.0 během příprav na misi Starlink v1-1 (Foto: SpaceX)

Po dokončení první slupky následovalo budování slupky Group 4. Jako první odstartovala mise Starlink 4-1 v listopadu 2021 a od té doby SpaceX dosáhlo velmi vysokého tempa startů. Například v letos dubnu a květnu proběhlo 5 různých startů během pouhých 3 týdnů. Doposud bylo vyneseno 913 družic pro Group 4, avšak jen 867 z nich je momentálně stále na orbitě. Tyto družice jsou velmi spolehlivé, ale téměř 40 družic bylo ztraceno kvůli neočekávané geomagnetické bouři. Každopádně slupka Group 4 je momentálně zhruba z poloviny hotová. Tvoří ji výhradně družice nového typu Starlink v1.5, které už jsou vybaveny lasery pro vzájemnou komunikaci na orbitě. To by mělo časem umožnit vyšší přenosové rychlosti, nižší latenci a rychlejší datovou komunikaci mezi vzdálenými body na Zemi. Další výhodou laserů je možnost připojení zákazníků v místech, kde SpaceX nemá pozemní retranslační stanice. Ty jsou nezbytné pro připojení k síti starších družic v1.0, ale pro typ v1.5 s lasery už nikoli. Díky tomu bude možné obsloužit i uživatele ve velmi izolovaných oblastech a také to umožní nabízet službu letadlům či lodím, které se pohybují daleko od pevniny. První aerolinky začnou nabízet Starlink na palubě svých letadel už letos.

Oficiální vyobrazení laseru na satelitu Starlink (Zdroj: SpaceX)

Zatímco SpaceX pokračuje ve výstavbě slupky Group 4, připravuje už první starty pro Group 3. Tuto slupku bude tvořit celkem 520 družic, které budou umístěny na dráhu se sklonem 97,6°. Budou tedy obíhat nad zemskými póly a zajistí tak pokrytí v oblastech nad 53. rovnoběžkou, kde Starlink momentálně není k dispozici. Díky tomu bude možné službu nabídnout například obyvatelům Skandinávie, Aljašky, severních částí Kanady, výzkumníkům na Antarktidě a dalším. První dvě mise s polárními družicemi jsou v plánu na červenec tohoto roku. Obě budou startovat z kalifornské rampy SLC-4E a je možné, že to bude platit pro všechny mise tohoto typu (pro dokončení slupky by teoreticky mohlo stačilo jen zhruba 10 startů). Na polární orbity může SpaceX startovat i z Floridy, ale není to tak efektivní, takže by nebylo možné vynášet tolik družic najednou.

Další slupku představuje Group 2, která bude tvořena celkem 720 družicemi na orbitě se sklonem 70°. První mise tohoto typu proběhla už v září 2021 a asi šlo jen o test, protože žádné další starty neproběhly a momentálně se neví, kdy bude výstavba této slupky pokračovat.

Start mise Starlink 2-1, což byl zatím jediný start s družicemi pro slupku Group 2 (Foto: Oliver Pelham Burn)

Letos v březnu Elon Musk prohlásil, že do podzimu 2023 by mělo být v provozu přes 4200 družic Starlink. V současnosti konstelaci tvoří přibližně 2400 aktivních satelitů. SpaceX v první polovině tohoto roku vynese přibližně 800 družic, takže pokud tempo udrží, neměl by být problém naplnit Muskovu předpověď. SpaceX z vysokého tempa startů rozhodně nepolevuje a na červenec je momentálně v plánu celkem 6 misí Starlink. Při některých z nich dokonce uvidíme starty prvních stupňů Falconu 9, pro které to bude již 13. mise. V dalších měsících ale nejspíš bude vynášení Starlinku přesunuto na vedlejší kolej, protože se chystá spousta startů pro komerční, vládní a vojenské zákazníky. Je tedy otázka, kolik skulinek v harmonogramu SpaceX najde pro vlastní mise Starlink ve zbytku roku.

Plánované starty SpaceX. Červenec 2022 se podobně jako květen ponese primárně ve znamení Starlinku (Zdroj: ElonX)

SpaceX navíc vyvíjí druhou generaci družic Starlink (označovanou V2 nebo v2.0), která už je optimalizovaná pro vynášení pomocí obří rakety Starship. Vypouštěč družic z lodi bude podle Elona Muska připomínat dávkovač bonbónů PEZ, jak vysvětlil v aktuálním rozhovoru s Everyday Astronautem, který jsme přeložili do češtiny. Síť Starlink druhé generace má podle oficiální žádosti ve výsledku tvořit až 30 tisíc družic. Zpočátku by byla konstelace druhé generace provozována spolu s tou současnou, ale předpokládám, že v budoucnu dojde ke konsolidaci a nová síť postupně zcela nahradí tu starou. Konstelace druhé generace ale zatím nebyla schválena úřady a Starship také ještě není v provozu, takže nejspíš ještě nějakou dobu potrvá, než začne seriózní výstavba sítě V2.

Neoficiální představa vypouštění družic Starlink druhé generace z lodi Starship (Autor: @ErcXspace)

SpaceX však už od roku 2018 má povolení pro provoz dodatečných 7500 družic, které by byly provozovány na výrazně nižších oběžných drahách než ty současné (přibližně 320 km nad zemí místo 540 km). Tyto družice by vysílaly na jiných frekvencích (pásmo V místo současných Ku a Ka) a primárním účelem by bylo výrazně navýšit celkovou přenosovou kapacitu sítě, aby bylo možné obsloužit ještě více uživatelů. Stejné orbitální parametry ale má část plánované konstelace druhé generace, takže momentálně není jasné, jestli SpaceX ještě vůbec plánuje začít vynášet oněch 7500 schválených družic na základě původního povolení, nebo tyto plány zcela nahradí druhou generací sítě. To by znamenalo, že současná síť Starlink by po dokončení čítala 4408 družic místo téměř 12 tisíc, na které má SpaceX momentálně povolení.

Druhá generace konstelace Starlink v konfiguraci optimalizované pro Starship (Zdroj: SpaceX)

S tím také souvisí otázka milníkových termínů, které musí SpaceX splnit, pokud nechce přijít o provozní povolení od úřadu FCC. Když totiž úřad v roce 2018 udělil SpaceX povolení pro síť Starlink, podmínkou bylo, že firma musí do 6 let vynést na oběžnou dráhu polovinu schválených družic a celou konstelaci dokončit do 9 let od data udělení povolení. Pokud to firma nestihne, povolení bude omezeno pouze na družice, které se podařilo vynést a zprovoznit do uplynutí termínu. SpaceX ale má dvě povolení. Jedno na 4408 družic z března 2018 a druhé na 7518 družic z listopadu 2018. Pokud se povolení posuzují samostatně, tak SpaceX už v podstatě splnilo první podmínku, jelikož už provozuje více než polovinu z oněch 4408 družic a má čas až do roku 2027 na vynesení zbytku. Pokud se ale obě povolení posuzují společně, tak by SpaceX muselo zprovoznit alespoň 6000 družic do listopadu 2024.

Nová generace uživatelského terminálu pro připojení k satelitní síti Starlink (Foto: SpaceX)

Osobně si ale myslím, že druhé povolení na 7518 družic bude zrušeno a v podstatě zapracováno do nové licence pro druhou generaci konstelace tvořenou 30 tisíci družicemi, takže odpočet pak začne odznovu. A jelikož tyto nové družice už budou vynášeny pomocí Starship, která má umožnit dopravu více družic najednou a navíc levněji než Falcon 9, termíny by snad mohly být splnitelné i při tak vysokém počtu plánovaných družic.


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
11 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře