SpaceX vynese první satelity pro Starlink už v květnu, ale pilotovaný Crew Dragon se opozdí

Nad harmonogramem startů SpaceX pro následující měsíce visela řada otazníků, ale nový článek na webu NASA Spaceflight (NSF) konečně spoustu věcí vyjasnil. Kromě toho, že článek prozradil přesnější termíny a pořadí plánovaných startů, také jsme se z něj dozvěděli, které konkrétní stupně na nich poletí. Výsledný rozvrh dobře ilustruje, jaká škatulata musí SpaceX provádět v reakci na neočekávané události nebo zpoždění, která mají různé důvody. Článek také potvrdil, že první várka satelitů pro internetovou konstelaci Starlink by mohla být vynesena už velmi brzy a vysvětlil, jak je to se starty Falconu Heavy.

Vezmeme to chronologicky – momentálně to vypadá, že příští misí SpaceX bude Arabsat 6A, při které Falcon Heavy vynese satelit pro Saúdskou Arábii. Už delší dobu se ví, že na této misi poletí zbrusu nové stupně s čísly B1052, B1053 a B1055. Ty se už nacházejí na Canaveralu, ale než však může ke startu dojít, je potřeba připravit rampu na Falcon Heavy, zkompletovat tři spodní a jeden horní stupeň a také provést statický zážeh. Podle článku na NSF by SpaceX mělo být se všemi těmito úkony hotové začátkem dubna, ale není jisté, jestli do té doby bude připraven také satelit Arabsat 6A. Pokud se opozdí, pochopitelně to odloží i start.

Neoficiální vizualizace Falconu Heavy pro misi Arabsat 6A (Autor: Reese Wilson)

Další v pořadí by měla být mise CRS-17, při které bude vynesena další zásobovací loď Dragon na ISS. Start je momentálně plánován na 25. dubna, ale podle mě se dá očekávat, že proběhne spíše o něco později, a to ze dvou důvodů. Tím prvním je, že na druhou polovinu dubna je plánován také start zásobovací lodi Cygnus a je nepravděpodobné, že by NASA provedla dvě zásobovací mise takto krátce po sobě (posádka ISS by pak celé dny nedělala nic jiného než jen vykládala a nakládala lodě). Druhým důvodem je, že mise CRS-17 má podle NSF letět s novým stupněm Falconu 9 s číslem B1056, který však podle dostupných informací zatím neopustil továrnu. A jelikož následně musí projít testováním, které obvykle zabere alespoň měsíc, konec dubna se mi jeví jako poněkud šibeniční termín. Osobně tedy odhaduji, že koncem dubna poletí Cygnus a CRS-17 s Dragonem odstartuje až o několik týdnů později.

V květnu by pak měla proběhnout také dlouho odkládaná mise pro Kanadskou vesmírnou agenturu (CSA) se třemi družicemi konstelace Radarsat. Start měl původně proběhnout už v únoru s použitým stupněm B1050, jenže ten kvůli poruše během mise CRS-16 skončil v moři. SpaceX sice nejspíš má k dispozici nějaké stupně, které by mohly být použity pro misi Radarsat, ale jedná se o rakety, které za sebou už mají minimálně dvě mise. Přesné znění smlouvy mezi CSA a SpaceX sice neznáme, ale zdá se, že zákazník v tomto případě vyžadoval stupeň, který byl použit maximálně jednou. Podle článku na NSF byl k této misi nakonec přiřazen stupeň B1051, který teprve před pár dny letěl na misi Crew Dragon DM-1. SpaceX tedy bude pochopitelně potřebovat pár týdnů na kontrolu a repasování stupně a jeho přepravu z Floridy do Kalifornie, odkud by měla mise Radarsat startovat zhruba v polovině května. Přiřazení tohoto stupně však prý ještě není 100% rozhodnuté. Důvodem by podle mě mohlo být to, že NASA bude pro misi CRS-17 požadovat pomyslný „plán B“ pro případ, že se výroba či testování stupně B1056 protáhne. V takovém případě by dávalo smysl použít stupeň B1051.2, který NASA zná do posledního šroubku z mise DM-1.

Zhruba ve stejnou dobu jako mise Radarsat by pak z opačného konce Spojených států mohla podle NSF odstartovat také první várka družic pro Starlink. V posledních Rychlozprávách jsem informoval o neznámé misi s nejdřívějším termínem startu na konci dubna. Z povolenky telekomunikačního úřadu FCC se dalo vyčíst, že start z floridské rampy SLC-40 bude mít neobvyklou inklinaci kolem 55° a první stupeň bude přistávat na mořské plošině umístěné 600 km severovýchodně od Canaveralu. Vzhledem k těmto parametrům a absenci jakýchkoliv dalších informací se nabízelo, že půjde o nějakou tajnou mise jako v případě loňské Zumy, ale podle NSF jde o první start satelitů pro internetovou konstelaci Starlink. Mise je prý plánována na polovinu května a podle jiných zdrojů dokonce už na konec dubna.

Odpovídá to loňským zprávám o tom, že Elon Musk zadal týmu pracujícímu na Starlinku úkol vynést první várku satelitů do června 2019. Satelity by měly mířít na nízkou oběžnou dráhu ve výšce 550 km, což je srovnatelné s misemi Iridium, u kterých Falcony také přistávaly na mořské plošině. Ta se ale nacházela o něco blíže k pobřeží, protože raketa měla dostatek paliva pro provedení částečného zpětného zážehu. Pozice plošiny pro misi Starlink je typická spíše pro starty mířící na dráhu přechodovou ke geostacionární, u kterých se zpětný zážeh neprovádí kvůli šetření paliva. Nicméně v případě Starlinku by absenci zpětného zážehu mohla vysvětlit vyšší celková hmotnost nákladu. Mise Iridium měly 10 tun, ale prostor v aerodynamickém krytu ani zdaleko nevyužívaly naplno. Je možné, že SpaceX navrhlo satelity a vypouštěč dostatečně kompaktní, aby mohly maximálně využít prostor v aerodynamickém krytu. Díky tomu by mohla být celková hmotnost satelitů Starlink klidně o pár tun vyšší, což by vysvětlovalo vzdálenou pozici mořské přistávací plošiny. A kolik satelitů najednou raketa vlastně ponese? Pár let staré dokumenty SpaceX uváděly hmotnost jednoho satelitu 386 kg a podle nepotvrzených informací z Wall Street Journalu SpaceX tehdy plánovalo vynášet 25 satelitů najednou. Od té doby se ale mohlo mnohé změnit.

Potenciální vzhled satelitů internetové konstelace Starlink (Zdroj: SpaceX)

Co se týče konkrétního stupně, který na této misi poletí, tak k tomu zatím nejsou informace, ale jelikož jde o interní misi SpaceX, myslím, že je téměř jisté, že půjde o nějaký již použitý stupeň. Tipl bych si, že SpaceX tohoto startu využije k demonstraci čtyřnásobného použití se stupněm B1046. Alternativně se nabízí stupeň B1050, který se neplánovaně vykoupal v moři při misi CRS-16 a SpaceX jej následně vylovilo. Elon Musk totiž naznačil, že stupeň možná bude použit znovu, ale osobně si myslím, že jelikož nebyl vybrán pro test únikového systému Crew Dragonu, pro který by byl ideálním kandidátem, stupeň už podle mě nikdy nepoletí.

Po Starlinku by pak mohla z rampy SLC-40 odstartovat mise Amos-17. Tuto misi SpaceX nabídlo izraelské společnosti Spacecom zadarmo jako náhradu za misi Amos-6 z roku 2016, při které došlo ke zničení rakety i satelitu následkem nehody na rampě. Během mise Amos-17 bude použit již letěný stupeň, ale zatím se neví který. Osobně se mi jako nejlepší kandidát jeví B1047, který má za sebou dvě mise, přičemž ta druhá proběhla už loni v listopadu. Alternativně přichází v úvahu stupeň B1049, který za sebou také má už dvě mise.

Výbuch Amos-6 během příprav na rutinní statický zážeh (Zdroj: US Launch Report)

Nyní se vrátíme k Falconu Heavy. Už před časem jsme se dozvěděli, že mise STP-2 proběhne jen asi 2 měsíce po misi Arabsat 6A a poletí se stejnými raketovými stupni. Podle článku NSF to však je pravda jen z části. Současný plán je prý takový, že boční stupně se opravdu použijí na obou těchto misích, ale centrální stupeň bude nový (s číslem B1057). Start STP-2 proběhne nejdříve v červnu, ale finální termín samozřejmě bude závislý na tom, kdy odstartuje Arabsat 6A a zda se bočním stupňům podaří bezpečně přistát.

Další na řadě je již zmíněný test záchranného systému Crew Dragonu. Při něm ponese Falcon 9 kosmickou loď Crew Dragon z mise DM-1 a zhruba 90 sekund po startu bude aktivován záchranný systém lodi, aby se nasimulovala nouzová situace. Bleskurychle zažehnuté únikové motory SuperDraco pak odnesou Crew Dragon pryč od rakety a ten pak na padácích přistane v oceánu. Na této misi bude použit stupeň s číslem B1048, pro který to bude už čtvrtý start. Horní stupeň bude normální, akorát nebude vybaven motorem Merlin. První stupeň bude při testu nejspíš zničen a SpaceX se jej nepokusí zachránit. Tento test je podle posledních informací od NASA plánován na červen, ale Elon Musk nedávno naznačil, že by mohl proběhnout už v dubnu. Podle článku na NSF to však naopak vypadá, že proběhne ještě později než v červnu. Napadá mě, že důvodem by mohlo být, že SpaceX bude chtít provést oba starty Falconu Heavy před tímto testem, aby technici nemuseli překonfigurovávat rampu z FH na F9 a pak zase na FH a zpět na F9.

Neoficiální vizualizace úniku Crew Dragonu za letu (Autor: Nathan Koga / NASA Spaceflight)

Na úplný závěr zmíním misi DM-2, při které se vydají dva astronauté v Crew Dragonu na ISS. Ta je sice oficiálně stále plánována na červenec, ale podle NSF proběhne nejdříve koncem léta, takže nejspíš si počkáme minimálně do září. Navíc se šušká, že bude docela úspěch, když se vůbec stihne misi provést do konce roku. S odklady pilotovaných misí SpaceX i Boeingu ostatně tak nějak počítá i NASA. Ta si pro jistotu zakoupila další dvě místa v ruských Sojuzech, aby překlenula případnou mezeru v dopravě astronautů na ISS, která hrozí v případě dalších odkladů soukromých lodí Crew Dragon a Starliner.




  • Mohlo by se vám líbit...

    11
    Diskuze

    avatar
      Odebírat komentáře  
    nejnovější nejstarší nejlepší
    Nastavit upozorňování na
    Jiří Hadač
    Přispěvatel

    Moc hezké, opravdu se mi článek moc líbil.
    Měl bych jednu otázku, možná i komentář poté. Ten sklon startu “Starlinku” se odhaduje z tvaru zakázané oblasti? Myslím těch 55°? Pokud ano, v pořádku. Ale pokud by to měl být přesný údaj o sklonu dráhy, pak by se ten starlink dal i rozporovat. Dle známých údajů zatím žádná orbitální rovina Starlinku nemá mít sklon 55°, ve fázi jedna se tomu blíží jen ta, která má mít sklon 53,8°. Ve fázi 2 stavby Starlinku tam bude mít jedna rovina sklon 53°. Žádných 55°. Ale jak říkám, pokud to je přibližný údaj, tak to samozřejmě plus mínus sedí.

    Martin
    Host
    Martin

    Napadá mne jestli by nemohli test záchranného systému provést z rampy SLC-40

    Lusyen
    Host
    Lusyen

    Príde mi logické, že by tie dva FH dali po sebe aby nemuseli k tomu upravovať pozemný hardware. Napriek tomu pilotovaný CD je iste záležitosť na ktorú sa mi fanúšikovia tento rok tešíme v súvislosti so SpaceX najviac (aj keď priznám sa ja sa asi viac teším na “skoky”) a teda skúšajú našu trpezlivosť, ale zase čakali sme roky tak mesiac dva hore dole

    Jiří Hadač
    Přispěvatel

    Tam to máš těžké. Doslova mají na výběr, nehrabat do konfigurace rampy a čekat na renovaci stupňů, nebo hrabat se v hardwaru, prohodit konfiguraci z FH na F9 a získat čas na renovaci v průběhu startu té druhé rakety.

    PetrK
    Host
    PetrK

    Za mě – CD super. Nicméně od demo mise Falconu Heavy není start “jednotrubkového” Falconu nic extra 🙂 Samozřejmě nemluvím o misi, ale o show ze startu a přistání.

    pavel
    Host
    pavel

    tak Starlink je myslim pro Spacex idealnim nastrojem k tomu, aby si v podstate bez rizika vyzkousel kolik tech startu F9 opravdu vydrzi. satelity budou jejich, v pripde nehody snadno nahraditelne a tech startu budou desitky…

    Jiří Hadač
    Přispěvatel

    Mam dost podobny nazor. Proste obcas to o krok dalsi znovupouziti provedou na starlinku 🙂

    Roman
    Host
    Roman

    Horši bude pokud to už Falcon 9 po několika startech vlivem opotřebeni nezvladne a pak nastane dlouhe obdobi bez startu než se havarii podaři vyšetřit. Docela by mě zajimala reakce NASA.

    akuht
    Host
    akuht

    Myslím že to bude závyset na tom co bude NASA vědět předem. Pokud jim řeknou “Děláme zátěžové testy na našem HW, s naším nákladem, očekáváme že to dříve či později bouchne, protože záměrně omezujeme rozsah oprav mezi lety” tak to bude OK. Pokud to povedou jako normální let, tak by to problém být mohl.

    Jiří Hadač
    Přispěvatel

    Já s tebou souhlasím, ale dokonce bych to celé řekl ještě jinak. Nedomnívám se, že by SpaceX cokoliv podnikalo za zády NASA. Bylo by samo proti sobě, zvlášť když je to s velkým nádskokem jejich nejvýznamější zákazník. Taky bych řekl, že tam dochází k pravidelnému předávání informací atd.