Super Heavy Starship bude startovat také z Floridy, orbitální prototyp se už staví a testuje se nový tepelný štít

Elon Musk nás v noci z neděle na pondělí obdařil další ze svých pověstných smrští tweetů. Tentokrát mluvil o Starhopperu, který už každým dnem čekají první zážehy, dále o regulaci tahu u motoru Raptor, a také o plánech pro raketu Super Heavy Starship, která nejspíš bude kromě Texasu startovat také z Floridy. Musk dále podrobněji vysvětlil, jak bude fungovat tepelná ochrana orbitální lodi Starship, jejíž výroba právě teď probíhá v Texasu.

Starhopper

Nejaktuálnějším tématem jsou probíhající přípravy experimentálního prototypu lodi Starship, který je od konce minulého roku montován v jižním Texasu. Prototyp neoficiálně přezdívaný Starhopper byl minulý týden přesunut z montážní plochy na nedalekou rampu, kde začalo testování nádrží a také instalace prvního motoru Raptor. Elon Musk nyní potvrdil mou teorii, že Starhopper si zpočátku vystačí jen s jedním Raptorem, se kterým budou prováděny „velmi krátké skoky“. Při nich se prý raketa jen mírně vznese nad zem. Vyšší suborbitální lety pak podle Muska už budou využívat tři Raptory.

Ke statickému zážehu nebo prvnímu mikroskoku by podle Muska mohlo dojít už tento týden, ale záleží na tom, jak rychle bude dokončena integrace Raptoru s raketou. Ta se prý obvykle neobejde bez určitých problémů.

Elon Musk zároveň vyjasnil záhadu vyráběných dílů na původní montážní ploše vzdálené 3 kilometry od rampy, kde se momentálně nachází Starhopper. Nejdříve se předpokládalo, že jde o novou horní polovinu Starhopperu, jelikož tu původní v lednu zničil vítr, ale na to byly dvě montované válcovité sekce nějak moc vysoké. Musk nyní vysvětlil, že SpaceX se rozhodlo zničenou horní polovinu nenahrazovat, protože Starhopper je pro svoje krátké lety nepotřebuje, a upřesnil, že spatřené díly jsou určeny pro chystaný „orbitální prototyp lodi Starship“. Ten má podle dřívějších Muskových tweetů být hotový zhruba v červnu a bude vyroben ze silnějších plechů, takže nebude vypadat tak pomuchlaně. V Texasu fotografové zaznamenali také zahnuté díly, které by mohly tvořit nádrže pro orbitální prototyp nebo špičku vrchní části. Některé díly se podle dřívějšího Muskova tweetu vyrábějí také v přístavu v Los Angeles.

Je docela fascinující, že SpaceX vyrábí orbitální raketu doslova na poli, ale na druhou stranu, pokud má být loď schopná třeba 100 použití bez údržby, jak SpaceX plánuje, měla by dokázat přečkat i relativně mírné texaské podnebí.

Raptor

Elon Musk následně mluvil o motoru Raptor a problematice regulace tahu: „Raptor je VELMI složitý i na poměry motoru s uzavřeným cyklem. S každou novou verzí se jej snažíme co nejvíce zjednodušit. Přiškrcení tahu na 50 % je obtížné, ale dá se to. Přiškrcení na 25 % by bylo extrémně náročné, ale snad to nebude potřeba.“ Z toho vyplývá, že i když Musk při představení rakety ITS (předchůdce SHS) v roce 2016 uváděl, že Raptor bude schopen snížení tahu až na 20 %, prozatím bude mít podobný rozsah tahu jako současný Merlin, který lze přiškrtit až na 57 % maxima. V roce 2016 ale měl mít Raptor tah 3 MN oproti současným 2 MN, takže prošel vícerem změn.

Slajd o Raptoru z prezentace o raketě ITS z roku 2016 (Zdroj: SpaceX)

Everyday Astronaut se následně Muska zeptal, jestli je u motoru s uzavřeným cyklem obecně snazší provádět regulaci tahu, protože má čerpadla kyslíku a paliva na oddělených hřídelích. Musk odpověděl: „U systému se společnou hřídelí je možné hluboce omezit tah přiškrcením přítoku paliva nebo kyslíku mezi čerpadlem a spalovací komorou. Problém představuje malý raketový motor zvaný generátor plynu, který to čerpadlo pohání. Ten musí snížit tah MNOHEM více než hlavní spalovací komora.“

Super Heavy Starship

Následně se diskuze stočila na raketový systém Super Heavy Starship (SHS) obecně. Musk překvapil oznámením, že SpaceX pracuje na získání povolení pro provádění orbitálních startů rakety SHS nejen z texaské rampy u Boca Chica, ale také z Mysu Canaveral na Floridě. Navíc dodal, že tato obří raketa se bude souběžně vyrábět na obou místech najednou.

Neoficiální představa ocelové rakety Super Heavy Starship (Autor: Gravitation Innovation)

To znamená, že kromě startů z texaské rampy – o které už delší dobu víme, že bude určena primárně pro SHS –, je v plánu provádět starty také z Canaveralu. Není však jasné, zda SpaceX hodlá provést úpravy existující rampy LC-39A, nebo postavit či rekonstruovat nějakou jinou. LC-39A se mi ale jeví jako pravděpodobnější kandidát. Jednak proto, že BFR/SHS v oficiálních videích startuje z této rampy, což by mohlo značit, že SpaceX s ní už od začátku počítá, ale také proto, že podle webu NASA Spaceflight by mělo být možné tuto rampu relativně snadno upravit tak, aby podporovala BFR/SHS i rakety Falcon zároveň. A pokud se ptáte, zda by LC-39A vůbec zvládla start tak velké rakety jako SHS, je potřeba si uvědomit, že rampa byla v 60. letech postavena pro obří Saturn V a navíc už tehdy byla údajně dimenzována pro plánovanou, ještě větší raketu Nova, takže by mělo být možné odtud provádět také starty SHS.

Neoficiální vizualizace upravené rampy LC-39A podporující Falcony i BFR zároveň (Zdroj: NASA Spaceflight)

Tepelný štít lodi Starship

Nakonec se Elon Musk rozpovídal o tom, jak bude fungovat tepelný štít na kosmické lodi Starship. Z dřívějška víme, že Musk plánuje použít dvojitý trup s transpiračním chlazením na těch místech, která budou při návratu lodi do atmosféry vystavena nejvyšším teplotám. Musk nyní poskytl nějaké informace navíc, když vysvětlil, že Starship bude mít vlastně tři různé druhy povrchu: „Většina návětrné strany bude tvořena šestiúhelníkovými dlaždicemi, na závětrné straně není potřeba tepelná ochrana, a nejnamáhanější místa budou chlazena transpiračně.“

Ptáte se, co jsou zač ony „šestiúhelníkové dlaždice“? Nejste sami, slyšíme o nich prvně. Musk naštěstí pro lepší představu rovnou poskytl video z jejich testování, při kterém ty do bíla rozpálené části v pořádku přečkaly teploty 1376 °C, což odpovídá návratu do atmosféry z orbitální rychlosti:

Na otázku, proč mají dlaždice tvar šestiúhelníku, Musk odpověděl, že díky absenci přímých linií nemůže horký plyn zrychlovat v mezerách. Musk však neuvedl, z jakého materiálu jsou dlaždice vyrobeny, ale i když označení „dlaždice“ svádí ke vzpomínkám na keramickou tepelnou ochranu raketoplánů, osobně si myslím, že jde jen o tepelně odolnou variantu nerezové oceli (např. 310S, kterou Musk už v minulosti zmiňoval). Někteří však spekulují, že by mohlo jít o TUFROC (Toughened Uni-piece Fibrous Reinforced Oxidation-Resistant Composite), na jehož výzkumu a vývoji SpaceX od června 2018 spolupracovala s NASA. Tato spolupráce ale začala několik měsíců předtím, než došlo k přechodu designu z uhlíkových kompozitů na nerezovou ocel, takže TUFROC možná byl relevantní technologií jen pro původní design.

Musk dodal, že transpirační chlazení bude přidáno jen na místa, kde bude zjištěno narušování materiálu v důsledku vysokých teplot, aby tepelná ochrana byla znovupoužitelná: „Starship musí být schopna dalšího letu okamžitě po přistání. Bez jakékoliv údržby.“ Z toho všeho podle mě vyplývá, že závětrná strana lodi bude vyrobena z relativně běžné nerezové oceli typu 301, návětrná strana bude vyrobena z odolnější oceli typu 310S ve tvaru šestiúhelníkových bloků, a v těch úplně nejvíce namáhaných místech bude ještě dodatečná vrstva využívající transpiračního chlazení pomocí metanu.

Kosmická loď Starship během průletu atmosférou Marsu (Zdroj: SpaceX)

A co nosič Super Heavy? Ten se podle Muska bude vyrábět rovnou v plné velikosti, a není tedy v plánu nějaká zmenšená meziverze. Z dřívějška pak víme, že výroba prvního exempláře má začít během jara. Co se týče tepelné ochrany této nosné rakety vybavené 31 motory Raptor, Musk vysvětlil, že nebude vůbec potřeba: „První stupeň Falconu je vyroben ze slitiny hliníku a lithia a [mezistupeň] z uhlíkových kompozitů, což jsou materiály s nízkou tepelnou odolností. Super Heavy bude z nerezové oceli a jelikož dosáhne jen rychlosti kolem Mach 8 nebo 9 (navíc ve velké výšce), nepotřebuje žádný tepelný štít ani nátěr.“


Líbí se vám takovéto články? Chodíte na ElonX rádi a chtěli byste, aby web zůstal bez reklam a redakce mohla nadále vydávat kvalitní obsah? Vyjádřete svou podporu a spokojenost pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už web podpořili. Děkujeme za přízeň!

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který projektu věnuje až nezdravě velkou část svého volného času a jinak pracuje v oboru lokalizace her. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
107 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
HonzaS

Neuvěřitelné tempo vývoje!
Díky Petře za článek plný novinek

Ivo Janáček

Nejdříve drobná chybička: “Nejste samy, slyšíme o nich prvně.”

A nyní k těm dlaždicím, nezdá se mi to, že by měly být z kovu, spíš si myslím, že to bude moderní obdoba toho, co jsme zažili na STS. Pokud by totiž měly být z kovu, pak proč by to byly dlaždice? Mohla by to být jednolitá plocha. Na druhou stranu mě napadá, že dlaždice kvůli tepelné roztažnosti materiálu případně ty mezery by mohly sloužit na jako to transpirační chlazení. Ale proč by potom Musk řešil ty linie? Takže dost spekulacím, uvidíme jak to vlastně bude. 🙂

Roman

Podle mě je to kov. Tu barvu rozpalene ocele poznavam velice dobře ale mužu se mylit. Ty dlaždice maji byt na celem břiše lodě. Celou dobu je nam prezentovano, že tepelný štit ma byt nerezova ocel třidy 300 vyleštěna do podoby zrcadla. Ted to ma byt zase jinak?

Radomir Vysocky

Romane, myslim ze je to skutecne zase trochu jinak, to je proste vyvoj… :-). Mne se skutecne nezda, ze jde o dlazdice z oceli. Sdilim nazor nekterych diskutujich. Ocel mozna neni uplne perfektni vodic tepla, rozhodne ale bude podstatne lepsi vodic nez uhliko-keramicke materialy, a bude vice rozmerove pracovat pri teplotnim zatizeni. Kdyby tyto dlazdice byly z oceli, ocekaval bych spise design prekryvajicich se “rybich supin” nebo “stresnich tasek” aby mohly vuci sobe dilatovat. Nedokazu si predstavit, jak sestiuhelniky z oceli pripevnit na trup. Navarem asi tezko… Ty sestiuhelniky jsou fakt natesno (a musi byt), chybi mi tam teplotni dilatace, jak bych ocekaval u kovu… Ale nejsem metalurg ani raketovy inzenyr, takze vim kulove 🙂

Roman

Dvojty tepelny štit z nerezove oceli vystuženy přičniky ma dvojty učel. Kromě tepelne ochrany slouži jako nosna konstrukce pro balonove nadrže, ktere se museji tlakovat jinak se zborti pod svoji vahou. Pokud Starship nebude mit nerezovy štit tak krom motoru Raptor pada všechno co o teto lodi vime.

Samo

Netuším prečo sa tvrdohlavo držíte toho že ak tie dlaždice niesu nerez všetko padá… Bucho môže byť a prakticky musí byť dvoj plášťové tak či tak kvôli tepelnej izolácii, silne pochybujem že vnúti pilotovanej verzie môže dochádzať k výraznému ohrevu čo by pri štíte plášť lode + štít na ňom priamo dochádzalo určite snáď okrem regeneratívneho kde si to ale tak či tak vyžaduje. .

RenierX

Barva světla rozžhaveného tělesa (resp. takového, jehož odražené světlo se dá zanedbat vůči emitovanému) je nezávislá na jeho materiálu a je závislá pouze na teplotě.

petr

Také si nemyslím, že to je ocel. Dlaždice by nedávali smysl, navíc by všechno teplo stejně poslali dál. Transpirační chlazení dilatační spárou se mi také nezdá. Vždyť by se to teplem naopak uzavíralo.

Ales

Díky za info. Jen si myslím že ty šestihranné heatshieldy rozhodně nejsou z ocele 310S (dokonce bych řekl že to ani není ocel). Teplotní odolnost 310S je 1150°C a to fakt nechcete když na štítu máte během sestupu téměř 1400°C.

Invc

Těžko říct… pokud jsou to jen dlaždice, od nichž neočekáváš, že budou nějak zásadně přispívat ke strukturální pevnosti celku a jediné co od nich chceš, aby “stály v cestě” mezi nosnou strukturou pod a peklem nad – tak v zásadě ti postačí, aby se to “nezměklo příliš” – to znamená, že pokles pevnosti klidně o 80% ti nemusí vadit… nepotrvá to dlouho.

I když bych si tipnul, že to bude spíš něco jiného – tak bych ocel úplně nezavrhoval.

peter

ale preco by si to robil z materialu ktory sa na to absolutne nehodi?
nerezova ocel nedokaze odolat 1300 stupnom, je tiez dobry vodic tepla v porovnani s materialmi co sa pouzivaju na tepelne stity vesmirnych lodi, a je tiez tazsia ako ine materialy ktore sa na to pouzivaju

https://www.nationwidestainless.co.uk/materials/310_310s_stainless_steel/

pozri su tu tabulku na konci a mechanicku pevnost ako ide rapidne dole a to je len 1100 stupnov
pri naraste teploty zo 100 na 800 klesne pevnost na 1/3, ale po naraste na 1100 je pevnost uz len 7.5%

toto rozhodne nieje material ktory chces na pasivny tepelny stit

Radomir Vysocky

Podle mne Peter mas pravdu. A stejne Petr i Samo. Na videu to rozhodne nevypada na zevnitr chlazene dute ocelove vylisky (plne platy oceli jsou uz uplna blbost). Navic sam Musk uvadi, ze lod bude mit kombinaci pasivniho a aktivniho chlazeni. Video je samozrejme jen ukazka, show pro verejnost, horaky jsou jen pro ten ohnovy efekt. Skutecne teplotni zatizeni bude “trosku” jine… Kdyz koukam na tu kratickou prezentaci, vypada to, ze ta vceli plastev je k podkladu pritmelena (ty svetle linie kolem hran hornich dlazdic – to nevypada na svary), to take za mne hovori proti oceli. Ten material dlazdic se dle mne chova jako velmi spatny vodic tepla – nejjasnejsi mista jsou vzdy jen v mistech dopadu plamene. Ale fakt rad se necham prekvapit. Co vubec nechapu, je tvrzeni, ze nejvice tepelne namahana mista lodi budou chlazena aktivne. To je prece hlavne na spodku lodi, na spodku “navetrne” strany, na hranach kridel, na spici lodi, ne? Tam budou prece ty dlazdice, jsem uplne mimo?

Ales

No pokud chcete používat loď opakovaně, tak určitě nebudete využívat “nadlimit” (jít až na samou hranici únosnosti) materiálu. Jestli půjdete na bezpečnou hranici materiálu, to možná – ale spíše půjdete cestou jistého předimenzování aby to vydrželo. Spíš si tak říkám – jak vysoké teplotě budou muset ve skutečnosti čelit ty dlaždice?

Roman

Tež si myslim. Pokud by to nebylo z kovu, tak by se to cele muselo zase překopat a všechno co jsme se doted dozvěděly by bylo uplně jinak než nam bylo prezentovano.

Ales

tak by se to cele muselo zase překopat a všechno co jsme se doted dozvěděly by bylo uplně jinak než nam bylo prezentovano.

Což by nebylo prvně a vlastně by mě to až tak nepřekvapilo 🙂

Nu nechme se překvapit.

peter

a preco by to nemalo byt uplne inak ako pred par mesiacmi musk prezentoval?

Ivo Janáček

No prostě proto, že Musk není NASA. V NASA jedou deset let podle něčeho, co už dávno nedává smysl. Soukromý subjekt přemýšlí a mění věci za pochodu. Ty uvažuješ jako NASA resp. jako státní správa, takto uvažovat soukromá firma, tak dávno krachne.

peter

janacek ty si fakt zaujava bipolarna osoba, teslu hejtujes viac ako najvacsi hejteri, ale pri spacex si najfanatickejsi muskonaut 🙂
pritom obe riadi ta ista osoba a obe firmy sa spravaju velmi velmi podobne 🙂

a kym zacnes reagovat tak si riadne precitaj na co reagujes, lebo to co si napisal nedava zmysel, ak to ma byt teda reakcia na mna a nie romana 🙂

Ivo Janáček

Takže od konce, ano reakce byla na tebe. Když to tak čtu znova, tak si nejsem jistý jak jsi to vlastně myslel, já jsem to pochopil jako ironii, ale možná jsi to myslel jinak.

A k tomu prvnímu, asi je to těžké pochopit, ale já nejsem fanoušek ani jednoho, tak asi proto máš problém s tím, že se vyjadřuji nezávisle k různým věcem ač je za nimi Musk. Já neřeším totiž Muska, já řeším fakta a je mi jedno jak se k nim došlo a kdo k nim došel. Pokud jde o SpaceX, líbí se mi co dělají a jak to dělají, pokud jde o Teslu, nelíbí se mi jak fanaticky k tomu přistupuje mnoho lidí a taky se mi nelíbí jak je všechno krásně růžové. Pokud jde o auta samotná, tak ano nelíbí se mi způsob prodeje, nelíbí se mi ovládání a vnitřní design a mám zásadní problem s kvalitou výroby. K tomu se řadí to, že pro mě je EV zcela k ničemu a tím pádem je pro mě Tesla zcela nezajímavá a tak nějak na rovinu nechápu moc lidi, kteří jsou z ní vedle. Jinak obecně by se mi EV líbila, ale za poněkud jiných podmínek než jsou aktuálně možné. Bude to stačit takhle?

PetrK

Hehe. Já se podepíšu pod tu předposlední větu. A to většinou diskutujeme (u Tesly) proti sobě 🙂

Radomir Vysocky

Pane Melechine, myslim, ze opomenuti dulezitych informaci pri sdelenich E. M. je zamerne :-). Zadny kouzelnik nam predem neprozradi celou technickou podstatu sveho noveho triku. Ti skutecne zvedavi divaci jsou odkazani na sve spekulace, pripadne na shaneni vsech moznych informaci, jak trik lze provest… Coz je za mne dobre, jednak mam moznost se zase neco noveho dozvedet, a take se zvysuje obecny zajem o projekt(y). A spekulace, sdileni poznatku, nazoru, nazorove strety, to je prece zivna puda vsech techto diskuzi na webu, ktery my fandove SX mame radi.

Roman

Ne 🙂 Nenecham se přesvědčit. Všechny sve žetony vsazim na ocel 🙂

PetrK

Dělá to schválně 😉 Zatahuje nás do řešení. Lump jeden! 🙂

Petr Šída

Mě napadá použití inconelu z turbočerpadla, ale nechám se překvapit

Roman

To už to mužou rovnou udělat z wolframu jen si nejsem jisty kolik by to stalo 🙂

Petr Šída

No, mezi wolframem niklová železnou slitinou je dost rozdílů….

Yokotashi

W je asi 3x tezsi, nez Fe+Ni.

Petr Šída

A taky o několik řádů dražší, a taky moc tvrdý …. a jistě by se našlo i mnoho dalšího

Roman

To byla jen takova sranda. Jedina jeho vyhoda je jen vysoke tani 🙂

Petr Šída

To jo, kolik to je, kolem 2000 stupňů?

Roman

Těžko uvěřitelnych 3410°C. Škoda jen, že tuto vlastnost nema nějaky lehky a levny kov. Tež je mimořadně odolny vuči oxidaci. Nedavno byla objevena superslitina woframu, ktera je velice odolna vuči radiaci – https://oenergetice.cz/technologie/vedci-vyvinuli-novou-slitinu-odolavajici-radiaci-uplatnit-by-se-mohla-ve-fuznich-reaktorech/

Samo

Podľa videa to má dosť blbú tepelnú vodivosť stredy sú žeravé do biela a kraje dosť tmavé, takto by sa oceľ nesprávala. Ďalej je to pomerne hrubý materiál a pri ploche štítu StarShip by to vážilo neskutočné tony sú omnoho lepšie materiály ako oceľ na pasívny štít. Zďaleka to nemusí byť TUFROC len s tým sa dá SpaceX spojiť zatiaľ.

petr

souhlas ten materiál má mizernou tepelnou vodivost na ocel to nevypadá. Pokud bude dodatečně chlazen povrch jen někde, tak nedává smysl použít ocel a už vůbec nedává smysl jí skládat. Ta váha by byla obrovská. Představa dvojitého ocelového tenkého pláště smysl dávala. EM na začátku mluvil o vyleštěném hladkém povrchu s dírkami. které z dálky nebudou vidět.
Tohle vypadá na něco úplně jiného. Koneckonců neustálá změna není překvapením.

peter

urcite to nebude nerez, ta uz pri takej teplote nema uz skoro ziadnu pevnost
https://www.nationwidestainless.co.uk/materials/310_310s_stainless_steel/
pozri ako klesa pevnost s rastucou teplotou a to je tam uvedene len do 1100 stupnov a uz vtedy ma len 7.5% oproti 100 stupnom

nezabudaj, ze pri zostupe nejde len o teplotu, ale ide tam aj o tlak, cize potrebujes aby ten material mal pri tych teplotach aj dostatocnu pevnost

Vladimír Todt

Ty dlaždice klidně mohou být vícevrstvé – na povrchu něco žáruvzdorného a pod tím třeba PICA-X nebo něco podobného s malou tepelnou vodivostí. Musí tam něco podobného být, přece na trup nebudete přenášet teplo z na 1400 °C rozpálených dlaždic.
Tvar dlaždic a proč vůbec dlaždice bude kvůli tepelné roztažnosti.
Mě nyní bude zajímat zda to torzo na betonovém soklu u stanu dostane nohy a jaké. V původním konceptu z podzimu byly 2 nohy pohyblivé – sklápěcí. A jestli s tím už chtějí lítat výše, včetně testů vstupu do atmosféry, tak ty nohy asi nebudou stejné jako u Starhopperu.

Invc

Ono se to nezdá, ale ocel není “zas tak” dobrým vodičem tepla – a jelikož nevadí, že na druhé straně bude 600-700C … (mimochodem – viděls někdy kováře? na jednom konci tyče pěkně měkké červené … a o 30cm dál to udrží v rukavici… ).

Tam bych měl spíše jinou obavu – jak ten materiál bude snášet opakované “cyklování” takových teplot.

Samo

Ocele by bolo teba aj tak brutálne veľa a podľa dlaždíc na videu sú to tak 3 cm pri S300 ktorá má 2,37 kg pri 3cm hrúbky a 1 dm2 plochy to na StarShip robí 400t čo nieje použiteľné ani náhodou. Oceľ sa spáva úplne inak veď pozorne sledujte to video, zhruba v strede dole zhasol horák a farba sa začala meniť okamžite z Muskom spomínaných tepot oceľ tak rýchlo nechladne ani polievaná vodou.comment image obrázok TUFROC v arc jete nápadne pripomína to na videu aj keď v podstatne drsnejších podmienkach ako pod horákmi. Netvrdím že mám pravdu ale nezdá sa mi to.

yamato

chybka se vloudila, ale je z toho velmi prihodny novotvar pre montovanie monstra – monstovat.

V konstrukcnej faze je to monstruovat :D:D

Lukáš Košík

Tak je to Starhopper, nebo Stars hopper? Nebo že by snad Star shopper? 😀

yamato

Star Shopper by bol dobry sposob ako zaujat pre kozmonautiku aj zeny 😀

Roman

Elon Musk o žadnem jinem materialu na tepelny štit nemluvil. PICA-X nebo TUFROC neni třeba testovat. Tyto materialy jsou dobře prozkoumany a otestovany. PICA-X SpaceX použiva na Dragonech a TUFROC použiva třeba mini raketoplan X-37.

Vladimír Todt

Musí se pokaždé dlaždice na X-37 po přistání vyměnit? Nebo ne? U “tajného” projektu se asi prd dozvíme. Na první pohled po přistání X-37 ty dlaždice vypadají v pořádku, ale je to jen 1. pohled z né extra detailních vizuálů.

Roman

X-37 použiva TUFROC na naběhove hrany křidel. To je asi tak jedine co se da zjistit 🙂

Ivo Janáček

Ony se nemusely měnit ani u STS, problém tam byl jinde. Jednak je likvidovaly kusy ledu po startu, které odpadaly z ET a jednak odpadávaly během sestupu atmosférou. Měnily se jen ty mechanicky poškozené případně se dávaly nové za chybějící. Jinak pokud by měl někdo zájem, jednu dlaždici mám doma. Mohu demonstrovat.

Vladimír Todt

Pokud máte celý kus náběžné hrany křídla raketoplánu, tak ji jeďte hned prodat Mistrům zastaváren do Vegas. Producenti si Vás odchytnou a budete hvězda pořadu. 😀

Ivo Janáček

Píšu, že mám dlaždici a nikoliv RCC panel. 😉

Vladimír Todt

Ano, Proto píšu pokud.

RenierX

Mám doma zase kus dlaždice z prototypu Buranu – fantastický materiál, po rozpálení horkovzuškou na 600 °C to lze vzít za vteřinu do ruky a je to jen teplé, prsty se rozhodně nespálí.

Ivo Janáček

Podle mě to bude plus mínus stejné řešení stejný výsledek.

Invc

Mno Buran byl přece jen Shuttle 2.0 … takže to měl trochu líp.

Jinak doporučuju k přečtení tohle:
http://www.buran-energia.com/bourane-buran/bourane-consti-bouclier.php

je tam spousta věcí, která leccos vysvětlují k tématu… dá se z toho vyčíst, co se musí řešit…

Samo

Zaujímavé by bolo vidieť ako reaguje na horák a porovnať to s kusom ocele 🙂

isaac

na jaké rakete bude vynesesn orbitální prototyp(hodilo by se jméno starreenter) je dost velký a určite ma velmy vysoke tažisko a tak si ma napadá len falcon heavy o ktorého dalsiom starte tento rok pochybujem a zároven je dost drahý a zrejme by musely bit spravene aj nieake uravy

zdenek

A co takhle StarStarter – po Česku .

Invc

Buď Super heavy… a nebo poletí sám. Prázdný by měl být schopen SSTO. Jiná varianta není.

Brasik

SSTO let na orbitu a potom přistání by byl sice hrozně zajímavý test, ale nevím jestli při SSTO letu bude mít dost paliva na přistání. Obávám se že hmotnost paliva potřeba na přistání bude hodně velká.

Jan

Děkuji za luxusní clanek. Jen pozor na používání pojmů “prototyp” a “demonstrator” Superhopper není prototyp, to by znamenalo, že jde o konstrukcní predobraz lode StarShip, a to určitě není.

Jiří Hadač

Jinak ten obrázek průletu atmosférou je fakt luxusní. Ten se mi dost líbil. I ta vizualizace LC-39a vypadá skvěle, dobrý výběr.

Jan

Prototyp je predobrazem budoucího produktu. Demonstrator nebo technologický demonstrator slouží k ověřování technologií, které budou případně použity na prototypu.

Jiří Hadač

Jako otázky dobré, ovšem odpověd správnou nezjistíme. Můžeme použít jen analogie. Když se skákalo s Grashopperem, tak ta infrastruktura taky nebyla daleko. Ani tam neměli val nahrnuté hlíny pro odklonění spalin. A při Grasshopperu se postupně dostali k tomu, že nakláněli první stupeň a přesunovali do stran. A Elon o něm prohlásil, že je schopen přistát s přesností helikoptéry. Můžu se jen domnívat, že to v tomto případě bude něco podobného. Půjdou krok za krokem. A osobně se opravdu domnívám, že si tak moc věří.

Vladimír Todt

Proti F9 má zase těžičtě níže a navíc ho posouvají dolu i rel. masivní nohy sahající níře. Tedy flašku okurek s posunutím těžištěm dolu taky lépe neč normální. Nádrže mají i mezinádrže, takže při přistání s menším množstvím paliva toto bude spíše níže v mezinádržích.

Tomáš

Jenže ono se mnohem lépe balancuje s vysokým těžištěm. A s poloprázdnou plechovkou to jde velice špatně.

otaznick

Mě by zajímalo, zda je náročnější vyladit škrcení motoru nebo náklon trysky.

Invc

Náklon trysky je jednodušší.
Škrcení motoru je problém.

Ivo Janáček

Souhlasím, dalo by se tím částečně řešit snížení tahu byť za cenu paliva a jen v případě, že poběží více motorů najednou.

Vlada

Stejně mi nejde na rozum, že supermoderní největší raketu dneška oni staví jak nějací nadšenci takříkajíc na dvorku. Že by to bylo tak jednoduché a nepotřebuješ k tomu nějakou moderní továrnu. To opravdu stačí stan a několik šikovných řemeslníků?

Josef

Já si zase vzpomenu na tenhle a hned mi to přijde taky normální 🙂 Neználek Super Heavy Starship

chello

Určitě není vidět ten tým lidí co na tom pracují ale jen finální práce. Jinak je fakt dobře, že přemýšlí jak tu loď postavit co možná nejjednodušeji. Když to srovnáme s SLS a ULA kdy vezme silný hliníkový plát. Vytvaruje ho a pak dlouhé týdny do něj cnc strojem frezuje jednotvé žebra stěny a až potom je svařován. Sice docílí lepší pevnosti vůči váze ale ta cena, práce s tím a nakonec stejně po oddělení to nechaj spadnout do moře.

Dandy

V tom je genialita Muska. S minimem investic ověřit co potřebuje a nekoukat na to jak to dělají jiní nebo co si o tom kdo řekne. Jde jasně za svým. V podstatě potřebuje vyladit software s polohovacím ovládáním motoru a jeho přiškrcením. Podle mne je 90% šance že to zničí. Tak proč to čančat? V tom je jeho rychlost .

Roman

Podle Everyday Astronaut nejsou ty dlaždice nic jineho než ocel 310S, ktera je ze zadni strany aktivně chlazena.

Radomir Vysocky

Pane Romane, po pravde, pokud mate Vy, a Everyday Astronaut skutecne pravdu, budu skutecne mile prekvapen a rad. Nekecam. Vyresit tezky ukol – spolehlive uchladit takove velke teleso pri vstupu do atmosfery kombinaci pouze jednoho typu materialu, je urcite mnohem elegantnejsi reseni, nez kombinovat ruznorode materialy, uz jen z toho ekonomickeho hlediska. Sice si to nedokazu predstavit a stale pochybuji, to je ale moje minus, jsem proste ze stare skoly :-). Vazne jsem zvedavy a tesim se na dalsi vystoupeni Velkeho Houdiniho soucasnosti… A diky redakci webu za skvele clanky o svete SX. Rad je ctu a diskuze taky.

Roman

Elon Musk řekl, že o nerezovem tepelnem štitu hodně dlouho přemyšlel a dalo mu docela dost prace přesvědčit tym inženýru o tomto technickem řešeni. Nakonec řekl. Ted jsou přesvědčeni. Proto se mě nechce věřit, že ty dlaždice jsou jiny material než ta prokleta ocel. Kombinovany tepelny štit z nerezu a jineho tepelně odolneho materialu se mě zda moc komlikovane a jen by to prace zdrželo. Musk nikde neřekl, že se už s nerezovým tepelnym štitem nepočita. Jen upřesnil, že transpiračni chlazeni bude jen v mistech, kde to bude nejvice tepelně namahane a podoba tepelneho štitu bude ve formě šestiuhelnikovych dlaždic. Musk nic nezavrhnul ale jen upřesnil a z meho pohledu to znamena, že všechna jeho minula prohlašeni stale plati. Takže pokud je to opravdu ocel tak by mě strasně zajimalo technicke řešeni, jak to tam budou připevnovat. Dalši bude fakt jak to ovlivni celkovou hmotnost Starship. Ta ocel už byla jednou podobně testovana – https://twitter.com/elonmusk/status/1088680182540464128
Ale možne je vše. Ten člověk je strašne nevyzpytatelny 🙂

Samo

Mne sa zasa nechce veriť že to je oceľ podľa hrúbky z aktuálneho videa. To by bolo prekliato ťažké. Môže to byť dlaždica poréznej silikátovej izolácie a na nej relatívne tenká vrstva ocele tomu uverím skôr no takéto riešenie je diskutabilné kvôli upevneniu ocele o izoláciu. Zároveň vychádzajúce z TPS raketoplánu či TUFROC kde je izolačné jadro pokryté vrstvou RCG ktorá radiatívne odvádza teplo preč.

Honza

Ale on snad nikdo, kdo mluvi o oceli nemysli (aspon doufam..), ze ta dlazdice by byla z 3cm platu, nebo kolik to na tom videu je… byl by to tenky (1-3mm) plech na horni strane a co je pod nim, jestli nic, nebo nejaka dalsi hmota cert vi.. Osobne mi to na ocel neprijde, ale necham se rad prekvapit, myslim, ze driv, nebo pozdeji se pravdu dozvime 🙂

Radomir Vysocky

Trefa Honzo, vidim to zrovna tak.

Roman

Ad je to ocel nebo něco jineho stale okolo SHS panuje spousta nejasnosti. Člověk by čekal, když to takle ženou, že už bude ve vystavbě odpalovaci rampa a tovarna. Postavit obrovskou rampu minimalně ve velikosti Saturn V da docela zabrat. Velke betonove přikopy na odvod spalin a vykona čerpadla na vodu. Nemluvě o rampě samotne. Dale bych čekal velkou halu s technikou, připravkama a manipulačni technikou. Nehledě na to, že si vybrali docela dost špatnou oblast s velkym množstvím podzemni vody.
Dokonce na Teslarati vyšel članek, že ani žadna tovarna nebude a vše se bude dělat venku. https://www.teslarati.com/spacex-starship-super-heavy-build-and-launch/

Jiří L.

Díky za článek ! Netroufám si spekulovat o jaký materiál se jedná, ale zde jsou mé poznatky:

– Spodní hex je hladký a lesklý (v jednu chvíli na něm jde rozpoznat odraz hořáku).
– Dle rychlosti zchladnutí půjde o tenký materiál
– V místě spár nedochází k tak velkému ohřevu

Spekulace:
– Rychlost a směr ,,odrážejících” se spalin je taky zajímavá, jako by na ně něco působilo (aktivní
chlazení ?)

Nebo vidím špatně ? 🙂

Roman

Mate pravdu. Je to leskle. Spodni prostředni hex se krasně leskne. Ste mimořadně všimavy a děkuji za podpořeni me teorie. 🙂

Roman

Kdo mě bude tvrdit, že TUFROC nebo PICA jsou leskle tak je vytaham za uši 🙂

Radomir Vysocky

Pane Jiri, kdyz jsem byl nasmerovan, kam se na ukazce zkousky divat, ta spodni dlazdice skutecne vykazuje spise kovovy reflex… Keramicke kompozity sice nemusi mit vylozene hruby povrch, jsou ale matne, alespon myslim. Romane, mozna jste sve zetony vsadil spravne 🙂 Hergot, jak se vyznat v tech nejasnych Muskovych prohlasenich, tri typy povrchu, pasivne a aktivne chlazeny a bez tepelne ochrany. Ty hexagony teda spadaji do ktere z prvnich dvou kategorii? Tohle mi Musk dela schvalne…

Samo

Radiatívne pasívne chladenie. Ak je na povrchu skutočne žiaruvzdorná oceľ potom ma fest zaujíma uchytenie o izoláciu ktorá musí byť pod ňou pochybujem že tak hrubé dlaždice nacapia bez izolácie na plášť.

peter

videl si rozeravenu nerez? ona sa rozhodne lesknut nebude
skor to bude nejaka keramika

Petr Šída

Podle EM jsou dlaždice z obyčejné oceli a vtip je v aktivním chlazení z druhé strany, zřejmě jsou tedy duté a z tenkého plechu

peter

a cim to chce chladit? kolko ton chladiaceho media bude potrebovat?

a naco vymysla aktivne chladene dlazdice z nerez ocele ked chcel este nedavno transpiracne?

a mas link na ten tweet? ja som jeho twiter pozrel a nejak tam nic take nevidim

peter

nuz ale to musk zas tvrdi, ze transpiracne chladenie bude doplnene az neskor podla toho kde nastane erozia dlazdic
a nezda sa mi, ze by na tych dlazdiciach bolo transpiracne chladenie, to by bolo vidiet
a ani si neviem predstavit ako by k tym dlazdiciam bolo mozne spravit taky system chladenia, ved to bud musiet byt pod velkym tlakom, takze dokonale hermeticky uzavrete a robit to na take male dlazdice, no tak to rozhodne by nebolo ziadna sranda, narocnost lepenia dlazdic na raketoplan by oproti tomuto bola praca pre amaterov 🙂

Petr Šída

Já jsem to to pochopil tak, že z druhé strany koluje médium (a nevíme jaké, může to být metan??. může jít do motoru v plyném stavu pod tlakem?, netuším), které teplo odebírá, transpirační chlazení skrz otvory mají doplnit tam, kde tohle stačit nebude

peterova úvaha o varu metanu na -82 stupňů a zplynění, kterou prezentuje jako důkaz nemožnosti tohoto postupu opomíjí to, že pod tlakem se teplota varu zvyšuje, vzhledem k tomu že neznáme podmínky, za kterých to má pracovat, tak nějaká spekulace nad možností či nemožností mi příjde nemožná

zdroj jsem vidět tuším na kosmo.cz zprostředkovaně z twitteru, ale teď ho bohužel nedohledám

peter

tak keby si si o tom metane nieco zistil tak vies, ze metan je nad -82 stupnov plynny bez ohladu na tlak, takze nepomoze ti zvysit tlak
a tam nejde o teplotu varu, lebo metan ma bod varu -161.5stupna

jednoducho, metan je kvapalny len do -82stupnov, dalej s nim uz musis pocitat ako s plynom

Samo

Dlaždice na videu aktíve chladené nebudú a ani transpiračne to by vidieť bolo. Musk dávnejšie spomínal radiatívne chladenie.

Samo

To pomyslené chladenie dokazuje len silu horákov. Aktívne chladenie by som za tým nevidel. Tie odlesky zmysel dávajú pôvodne som ich prikladal nejakému ochrannému sklu.

Pavel Kralicek

Moje teorie: nerez dlazdice chlazene ze zadni strany po cele plose podchlazeny metanem z nadrzi v ramci sendvicove konstrukce. Cast metanoveho plynu vznikleho zahratim bude vypoustena na vybranych mistech ven otvory v dlazdicich v ramci transpiracniho chlazeni. Druha cast plynu se mozna v budoucnu vyuzije na natlakovani metanove nadrze pred pristanim. Nic z toho podle me neni v rozporu s tim co Musk posledni dobou napsal… co myslite vy?

Petr

Ještě si dovedu představit, že ta dlaždice není dlaždice, ale taková konzerva, ve který by byla nějaká látka, která by umožňovala rychlý přenos tepla mezi vrchní a spodní stěnou té konzervy. Jako u chladiče CPU ve vašem PC. Tato konzerva by byla připojena/ přilepena na nosnou konstrukci rakety…
Asi blbost, co?

PetrK

Asi jo 🙂 Teplo chceme nechat venku, ne ho odvádět dovnitř. Proto při chlazení mluví o transpiraci – ohřáté chladivo stříká ven.
Mě spíš napadá, jestli ty hrany nejsou právě tím transpiračním “otvorem”, ale to jsem fantazii pustil moc na špacír …

peter

otvory pre transpiracne chladenie musia byt male aby dochadzalo k expanzii plynu/tekutiny a musia byt fakt na husto aby to fungovalo

Petr

Ahoj,
Myslel jsem to tak, že by tím přenosem části tepelné energie na vnitřní struktury mohla být udržena rozumná teplota na povrchu. Nemyslel jsem odvádět všechno teplo, to by určitě nevyšlo…
Skutečnost bude asi jiná, zajímavé nad tím přemýšlet;)

peter

no ja som mal vzdy za to, ze tepleny stit ma spomalovat prenos tepla z hornej strany na spodnu, to co pises je pravy opak
aky by to malo vyznam? ta tekutina by urcite nieco vazila, ale tepelnu ochranu by neposkytovala skoro ziadnu

peter

metan sa z kvapalneho stavu do plynneho dostane pri -82 stupnoch a potom zvacsi svoj objem 600x
cize nehrozi, ze by tie dlazdice boli chladene kvapalnym metanom lebo povrch rakety by musel byt vzdy pod teplotou -82stupnov, inak by sa zacal metan splynovat a ten narast tlaku by tie dlazdice nevydrzali

a hlavne ak to chce riesit aktivnym chladenim, preco na to ide tak komplikovane cez dlazdice? ved to by bola riadne naprd robota k tym dlazdiciam prirabat aktivne chladenie, ved to je lepsie riesit pre vacsie suvisle plochy

petr

Myšlenka nešíření trhlin je asi jediná, která mi dává smysl těch “dlaždic” i pro ocel i když tam se ty trhliny nešíří tak snadno.
Možný je dle mého ještě jeden daleko triviálnější důvod….. a to zpevnění tenkého povrchu, aby nevypadal jako zmuchlaný alobal. Vůbec to nemusí být ve výsledku všechno samostatné dlaždice.( i když i to má vzhledem k tvarování trupu výhodu) Může jít jen o prolis.
Nejspíš by z toho stačilo udělat “vlnitý plech”, ale zde by pak docházelo k rozdílnému tepelnému namáhání viz komentář EM.
Tenhle tvar je uzavřený tedy muže bránit šíření trhlin a zároveň zpevnit povrch. Takto může být obložená celá loď a na některá místa po zkouškách prostě jen vyvrtají díry pro odpařování. Nějaký lepší tepelný izolant (favoritů je dost) může pak být použit jen jako odizolování nosníků držící tento vnější plášť od vnitřního pláště.

Jiří L.

Díky, za potvrzení odrazu.

Vidím tyto možnosti:
1. Dvojitý ocelový plášť (dva Hexi v sobě) s chladícím mediem mezi stěnami. Zbylí prostor vyplněn nějakým plynem nebo ponechán bez výplně.Takže nejen, že by byl chlazený vnější povrch, ale bylo by dosáhnuto izolace mezi lodí a tímto pláštěm.

Nebo

2 Každý hex má ze spodní strany otvor pro přívod a odvod chladícího média – jednodušší konstrukce, lisované hexi bez velkých technologických úprav.

Taky jsem si všiml, že mezi jednotlivými styčnými plochami (na hranách) je chladnější povrch. Podle mně důkaz aktivního chlazení (dvě chlazené plochy na sobě = Lepší účinnost chlazení).

Samozřejmě se jedná o spekulace, tak mně hned nehejtujte 🙂

Radomir Vysocky

Vubec se nemusite obavat Jirko, vsichni jsme tady spekulanti. Priklanim se k Vasemu navrhu cislo 2. Tedy spise aktivni chlazeni. Mozna by stacil pouze privod kapalneho metanu pod kazdym hexem, a medium by pod tlakem mohlo unikat otvory v mezerach, pripadne i v plose kazdeho segmentu, aby bylo dasazeno plosne rovnomernejsi transpirace. Tak by prave mezery mezi segmenty byly dobre chlazeny a byla by omezena teplotni zatez plaste lodi prenosem. Tohle reseni ale jeden velky a podstatny hacek. Meli bychom 3 vrstvy. Dlazdice, vnejsi plast lodi, a pod tim druhy plast pro distribuci metanu. A pasivni stit, pokud jde skutecne o ocel, mi prijde malo dostatecny… Co by v tomto pripade vyplnovalo ty segmenty? Pokud nic, tedy vzduch, pripadne vakuum, co s tvarem povrchu dlazdic udela tlakove zatizeni pri sestupu…? Takze jsem tam, kde jsem byl 🙁