Víkendové vtípky #33: Superhrdina Elon

V novém vydání Víkendových vtípků si vystřelíme z aktuálního dění kolem Elona Muska a jeho snah zachránit snad celý svět. Nejdříve tu byla ponorka pro thajské děti, pak řešení kontaminace vody ve Flintu a bůh ví, co bude dál – možná založení Avengers? Vtípky stejně jako minule vybírala hlavně Monika Wojdasová.

Povinné ručení v ceně

Autor: elon_musk_2, překlad: Monika Wojdasová

Elon měl pro svou miniponorku jen slova chvály.

Válela se mi doma

Jenže jaksi nedomyslel, jak taková věc vlastně bude působit.

Dvojí využití

Jedním z možných vysvětlení, proč byla ponorka vyvinuta tak podezřele rychle, je, že to ve skutečnosti byl starý dárek pro Elonovu přítelkyni.

Beru celé balení

Zdroj: Ars Technica

Ponorka tedy nakonec použita nebyla, ale Elonovi se záchrana lidstva evidentně zalíbila, tak hned po zažehnání tragédie v Thajsku slíbil, že pomůže s problémem kontaminace vody v michiganském Flintu. Je to logické. Musk je mazaný podnikatel a na balené vodě se dá solidně vydělávat.

Neprůstřelný důkaz

Po těchto událostech tedy někteří začali Muska nazývat novodobým superhrdinou. Možná na tom něco bude…

Profesor SpaceX

Autor: Monika Wojdasová

Elon Musk byl údajně předlohou pro filmového Iron Mana a dalo by se argumentovat, že lidstvo zachraňuje už od založení SpaceX a Tesly. Na rozdíl od Iron Mana je ale SuperElon skutečný.


Předchozí vydání Víkendových vtípků:

Petr Melechin
Latest posts by Petr Melechin (see all)



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

15 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
ales

Prý je pro ní ta hračka malá 😀 to mě vážně pobavilo. Chudák elon tam musí být jak salám v chodbě 😀

Damel

Ona je pro ní malá samozřejmě až od té doby, co poznala Elona! 🙂

vencour

Kdysi při tsunami někde v Indonésii jsem zahlíd zprávu o dodávce zařízení na odsolování / čištění vody. V kontrastu se standardními zprávami o dodávce balené vody. Nevim, jak to dopadlo, každej dělá dál fóry na balenou vodu.

Prý Izrael je na špici v odsolování mořské vody, má ji snad používat i na zavlažování. Jestli to maj jako “intelektuální vlastnictví”, že to používaj sami nebo ostatní jsou moc hrdí na to, používat něco jiného než tradiční metody nebo radši škemraj o pomoc a dělaj ze sebe takový chudáky …

Respektuji, že se o všem nepíše. Tak snad nezůstane jen u balených vod a přijde něco lepšího.

Goodman

Ne vždy má největší úspěch správná metoda. Třeba u nás je voda z kohoutku zdravější než balená. Přesto desetitisíce lidí kupují s mamutí přirážkou balenou vodu. A myslí si, jak dobře pořídili něco pro své zdraví – přitom akorát platí pet láhev. Homeopatika jsou předražené cukrové kuličky, přesto je lidé draze kupují a dávají jim přednost před medicínou. Jsou tací, kteří si kupují knihu napsanou od nezaměstnaného technického analfabeta o falešném přistání na Měsici.
Nečekejte vždy od každého racionální myšlení.

vencour

Jj, i o tomhle vim, znal jsem někoho z VŠCHT, kde dělali rozbory “balené vody” a ze Želivky maj prý Pražáci něco lepšího.
Jelikož beru Elona jako něco lepšího, tak mi tohle nesedí.
Na druhou stranu, lidi zase ne až tak rádi vítají převratné změny ve všem.

vencour

Ok, omlouvám se za pochybení, taky jsem to čet a teď jsem skočil na špek … mělo se jednat o projev starých trubek … na https://en.wikipedia.org/wiki/Flint_water_crisis je víc, co vidim, město o 100.000 lidí, otrava olovem …

Akuhtr

Běžně dávám přednost kohoutkové, ale během studií v pardubicích, ta voda co tam tekla byla složením asi v limitech, ale chuťově se nedala pít. Já jen že existují i rozumné důvody proč kupovat balenou vodu i u nás 🙂

Goodman

Voda z kohoutku je hodně přísně (a často) kontrolovaná. Její horší chuť může být způsobená mj, dezinfekčníma prostředkama (jako např. chlór). Chuť je zde daní za bezpečnost. Jediné úskalí z kohoutkové vody může být ve starých rozvodech starých domů (olověné potrubí). Rovněž se v rozvodné síti daří legionele apod., ale to pouze v teplé vodě (stačí vždy tzv.vodu odtočit – stačí pár vteřin, před natočením vody studené k pití). Balená voda má největší potíž právě v obalu samotném. Měkčený plast je plný ftalátů, které se uvolňují do vody. Teď nevím přesně, ale myslím že hraniční teplotou je 25°C, tedy še škodlivé látky uvolňují při běžné teplotě. Nehledě na to, že se balená voda neprodá okamžitě. Často leží v regálech dlouhé dny. Navíc v případě pozitvního nálezu při kontrole stáčírny, není možné stáhnout všechny láhve. V oběhu a v domácností vždy nějaké zbudou a ty se pak bohužel vypijí. Rovněž do budoucna, co se týče teroristických útoků (problém, který se neustále zhoršuje a zhoršovat bude, protože se neřeší) je daleko snadnější zaútočit na balenou vodu. Otrávit celou nádrž je složité – museli byste mít desítky cisteren, aby se v tom obrovském množství nerozptýlilo. Kdežto na otrávení pár lahví mě stačí jedna stříkačka a návštěva marketu (nebo se nechat zaměstnat jako doplňovač) – ostatně výzva k útoku již padla v Manchestru (místní imám nabádal k vpichování jedu do zmrzliny).
Další stránka je ta ekologická. PET obal, distribuce lahví a likvidace použitých obalů nesmírně zatěžují životní prostředí.
Co se týče té chuti (záměrně neuvádím název, abych nedělal reklamu), tak stačí si pořídit konvičku s magnéziovým filtrem. Nejenom, že voda z kohoutku je pak chutnější, ale ji i částečně přefiltrovaná a obohacená magnéziem. Filtr vydrží měsíc a stojí tři kila. Takže je to i ekonomičtější řešení, než kupovat balenou vodu.
Btw. co se týče balených minerálních vod, tak jejich pořizování ze zdravotních důvodů je racionální a logické. Protože tu vám z lázní trubkou domů nepřivedou.

Jiří Hadač

Tak, měl bych pár poznámek k tvému komentáři. První část vidím ze svého pohledu v pořádku až po větu, která začíná Balená voda má.. Byl bych jen nerad, aby tu došlo k nějakému smíchání více věcí dohromady. Změkčovadla jako ftaláty se používají hlavně do PVC, které se opravdu používá ve spoustě různých aplikacích a v řadě různých forem a to od trubek, až po měkké obaly na mobily, či kosmetiku a různé toaletní vody. A opravdu se z těchto měkčených produktů mohou ftaláty posléze uvolňovat,
Ale už bych viděl zásadní rozdíl mezi těmito PVC obaly a PET lahvemi na vodu. Ano, podle názvu této sloučeniny – Polyethyléntereftalát by se mohlo zdát, že tu zásadní rozdíl mezi ním a ftaláty není, ale je a dost podstatný. Do PVC jsou ftaláty dodávány v nízkomolekulárních formách a jsou míseny s PVC, zatímco řetězec tereftalátu je v PET chemicky pospojován. To je obrovský rozdíl. Prakticky to znamená, že můžete udělat polymer i ze smrtelně jedovaté látky a potom ho používat na potraviny (samozřejmě pokud teplota rozkladu produktu je mimo zmiňovanou pokojovou teplotu). Příkladem zde je monomer PVC, vynilchlorid. Pokud dosáhneš vysokého stupně polymerace, my jsme se učili více než 500 jednotek za sebou, původní vlastnosti látka ztrácí a nabývá vlastností nových. Jinak samozřejmě dlouhodobé skladování PET lahví při vyšší teplotě rozhodně nesvědčí, o tom se nebudu hádat, je to pravda (ikdyž onen odkaz ze stránky nazeleno uvádí uvolňování látek, které jsou ve víčkách z PE, nikoli PETce). Ale to nesvědčí žádné látce kromě těch, které jsou navrhovány pro vnější použití, které zvládnou vystavení ionizačnímu záření, ozónu atd. A to samozřejmě jen po nějaký čas.
Odhozená PET láhev samozřejmě zatěžuje prostředí a příroda s tím moc neudělá, ale aby to nevyznělo moc pesimisticky, tak recyklát z PET se i následně zpracovává a vyrábí se z něj spousta dalších věcí.

Goodman

Díky za velmi detailní doplnění (není od věci se něco přiučit). Co se týče uvolňování látek do vody z PETky, tak nevím zdali je to jenom můj podvědomý blok, ale já tam na chuť cítím něco jako plast. Nemůžu si prostě pomoci, ale třeba mattonka chutná jinak ze skla (sklo je chemicky neutrální – za nepředpokladu, že neobsahuje olovo) a jinak z PETky. Pivaři třeba tvrdí to samé o pivu.
V zásadě ale nesouhlasím,že bych byl moc pesimistický s likvidací použitých lahví. Je pravdou, že se PETky dají dobře recyklovat, ale mi jich produkujeme neskutečné množství. Ne všichni recyklují, ne všechen vytřízený odpad se dostane k opětovnému zpracování. Zamoření plastem nabralo obludných rozměrů (ikdyž na současném stavu mají lví podíl zejména jiné druhy plastů). A ikdyby se všechny PETky 100% recyklovaly, tak stejně zůstanou zátěží. Musíme započítat energie a náklady na výrobu a plnění lahví, distribuci a pak zpětně na svoz a recyklaci. Pokud máme k dispozici spolehlivou vodovodní síť, tak je všechno tohle naprosto zbytečné.

Jiří Hadač

Ona je tady otázka, jestli je to pocit, s tou chutí, nebo fakt, ale to nebudu zpochybňovat. Určitě to sklo je jasné chemicky. Jen tam jde o hmotnost, a vlastnosti, kdy použitím PET lahví prostě ta paleta je míň náchylná na poškození, ikdyž tam zůstavaj ty podrobnosti, co sme oba zmiňovali výše.
Samozřejmě v obrovském množství, a ona i ta jejich recyklace byla připravená, nebo lépe řečeno vyvinutá i kvůli té jejich obrovské produkci, aby se s ní po jejich použití dalo něco dělat, protože už by si na ně dávno posvítili vlády politicky, kdyby to neudělali. A spousta firem jde do recyklace i proto, že má přistup k relativně dobré a LEVNÉ surovině. My tuším kupujeme já nevim PA66 25GF za 30-40kč za Kg, na regranulaci to prodáváme za cca 2-3kč. Souhlasím, ne všichni recyklují a můžu jen souhlasit s dalšími věcmi. Tam by asi bylo víc rozumné pokusit se o omezení jejich použití, ikdyž neskutečná výhoda plastů je jejich nízká hustota, to ničím nepřetlučeš. To už můžeme začít diskutovat o tepelném znečištění planety, ale to už bychom se dostali úplně jinam. Ale pojdme se v diskuzi vrátit do nějakých lidských rozměrů. Tady třebas já si balenou vodu nekupuju, vodu v kohoutku mám dobrou, a hlavně si to kupuju do auta, ať mám co pít za jízdy. Kupovat obrovské kvanta vody je naprosto zbytečné v našich zemích.

asfasf

Spaps = plácne přes ponorku, né kopne do ponorky… -_- ale dobrý memy

Kopito

Zachraňujíc?

Nemyslím, že je to správný rod.